ROUDNICE BAROKNÍ Projekt 8. ročníku ve školním roce 2009/2010 Koordinátor: Mgr. David Mikoláš CÍLE 1) Hlavní cíl: aktivní zapojení žáků do výuky a rozvíjení jejich kompetencí v daných oblastech 2) Další cíle: zatraktivnění výuky inovování výuky propojení předmětů dějepis, zeměpis a informatika praktické využití znalostí, dovedností a zkušeností žáků rozvoj komunikačních schopností smysl pro kooperaci přijetí zodpovědnosti za svou práci motivace žáků k dalšímu vzdělávání 1
FÁZE 1) Fáze přípravná seznámit žáky s ideou projektu poskytnout žákům lekce editace digitální fotografie v programu Zoner Photo Studio naučit žáky používat digitální fotoaparát dohodnout si formy výstupu: powerpointová prezentace, wordovský dokument, webová stránka či blog, prezentační panel, atp. příprava trasy učitelem vytvoření pracovních listů učitelem 2) Fáze procesní rozdělit žáky do skupin instruktáž žáků, rozdat mapy, fotoaparáty, pracovní listy práce v terénu, sběr dat a materiálu zpracování dat a materiálu v odborných učebnách 3) Fáze prezentační prezentace výsledků projektu: o v rámci skupin o v rámci školy o s účastí veřejnosti otištění článku v novinách (Roudnické noviny) zveřejnění zprávy a fotografií na školních webových stránkách 4) Fáze evaluační diskuse o dosažených výsledcích a splněných i nesplněných cílech 2
ČASOVÝ HARMONOGRAM Činnost Měsíc Tvorba textových podkladů počátek února konec dubna 2010 vypracovat samostatně nebo v dvoučlenných skupinách vytvoření souvislého a smysluplného textu zdroj: Internet, knihy, tisk Digitální fotografie v teorii i praxi počátek února konec dubna 2010 Co je to digitální fotografie Jak fotografovat Jak archivovat Jak editovat Fotovycházka polovina května 2010 Prezentace výsledků do poloviny června 2010 možné varianty: o text + foto o powerpointová prezentace o panel o webová stránka či blog Evaluace (hodnocení) projektu do konce června 2010 3
HODNOCENÍ PROJEKTU U zrodu projektu Roudnice barokní stála inspirace, kterou jsem načerpal během jednoho loňského semináře zaměřeného na využití informačních technologií ve výuce. A protože vedle informatiky vyučuji také dějepis, přemýšlel jsem, jak oba předměty propojit a vytvořit takovou vzdělávací aktivitu, která by měla dlouhodobější charakter a která by hlavně žáky (nebo alespoň většinu žáků) zaujala i bavila zároveň. Volba tématu, tedy barokní kultury, nebyla náhodná. Vzešla v podstatě z výsledků dějepisného evaluačního testu 8. ročníku za 1. pololetí školního roku. Jedna z jeho otázek totiž ověřovala znalosti žáků z baroka, které se však ukázaly jako nedostatečné. A to i přes fakt, že látka byla probírána s nadstandardní hodinovou dotací s využitím bohatého ilustračního foto i videomateriálu a pracovních listů. Příčinu neúspěchu jsme s žáky shledali v neschopnosti udržet informaci (znalost) dlouhodobě v paměti. Proto bylo třeba hledat takovou metodu, která by vycházela ze znalostí, dovedností a zkušeností žáků, která by byla konstruktivní a zábavná a která by jasně a srozumitelně směřovala k cíli. Toto vše měl splnit pilotní projekt Roudnice barokní. Každý projekt má svou vizi a své cíle, které lze vyhodnocovat. Hlavní cíl projektu Roudnice barokní požaduje aktivní zapojení žáků do vyučovacího procesu sledujíc rozvoj jejich kompetencí v daných oblastech. Těmito oblastmi rozumíme praktické využití znalostí, dovedností a zkušeností osvojených především v předmětech dějepis, informatika, zeměpis (mezipředmětové souvislosti nevyjímaje), rozvoj komunikačních schopností, smysl pro kooperaci a s tím spojené přijetí zodpovědnosti za svou práci. Zároveň projekt otevírá cestu k inovaci a zatraktivnění výuky. Práce na projektu, který pokryl celé 2. pololetí školního roku, byla rozdělena do čtyř fází: přípravné, procesní, prezentační a evaluační. V přípravné fázi (únor až duben) se žáci seznámili s ideou projektu, naučili se v základu používat digitální fotoaparát a zpracovávat digitální fotografie v programu Zoner Photo Studio. Také jsme si dohodli, jakou formu bude mít závěrečná prezentace výsledků práce powerpointová prezentace, wordovský dokument doplněný fotografiemi, webová stránka či blog, prezentační panel atp. Žáci se následně rozdělili do skupin, v nichž tvořili textové podklady pro své prezentace (sběr a zpracovávání informací o barokních památkách v Roudnici nad Labem). Na mě pak zůstala realizace fotovycházky - vytipování objektů, příprava trasy, vytvoření pracovních listů. Fáze procesní (květen) spočívala jednak v postupném dokončování textových podkladů, jednak v práci v terénu - v didaktické fotovycházce, kdy každý žák po krátké instruktáži obdržel 4
pracovní list a mapku Roudnice s osmi vyznačenými památkami, které měl nalézt, identifikovat a vyfotografovat. Fotoaparáty si žáci povětšinou přinesli vlastní, neboť škola prozatím disponuje pouze jedním přístrojem. Smyslem fotovycházky je sběr fotomateriálu, který žáci použijí v rámci svých prezentací. Podotýkám ještě, že v mapce nebyly zakresleny všechny roudnické barokní památky, a to ze dvou důvodů: jednak jsem chtěl dodržet časový limit dvou vyučovacích hodin, během nichž fotovycházka byla uskutečněna, jednak jsem chtěl žáky motivovat k tomu, aby se do města ještě minimálně jednou vrátili a svůj fotomateriál si doplnili sami. Pracovat je důležité, ale ještě důležitější je umět výsledky své práce prodat. Dostáváme se tedy k fázi prezentační (červen), během níž žáci seznamovali publikum se svými projekty. Tím publikem byli samozřejmě spolužáci, nicméně přišli se podívat i někteří učitelé. Rodiče, i když byli zváni a prezentování probíhalo v odpoledních hodinách, nedorazili žádní. Jako nejčastější forma prezentace se vyskytovala powerpointová prezentace (podotýkám, že PowerPoint se budou žáci učit až o ročník výše), ojediněle wordovský dokument doplněný fotografiemi, jedenkrát se objevil dokonce blog. Žáci prezentovali v učebně přírodopisu, v níž je (nejen) pro tyto účely nainstalována interaktivní tabule. Celý projekt uzavřela fáze evaluační, tedy hodnotící. Hodnotil jsem nejen já, ale hlavně žáci samotní. Z pozice učitele a koordinátora projektu jsem se soustřeďoval na tři hlavní složky: složku dějepisnou, složku informačně technologickou a složku prezentační. S prvními dvěma složkami jsem byl velmi spokojen, žáci se nedopouštěli výrazných chyb. Všechny práce byly logicky strukturovány, v případě powerpointových prezentací esteticky sladěné, jazykově korektní. U malého množství z nich nebyly zmíněny informační zdroje, nebo pokud byly, tak chyběly knižní tituly a žák v takovém případě čerpal pouze z Internetu. Přednes (prezentování) žáků dosahoval po stránce verbální i nonverbální dobré úrovně, nejčastěji jsem žáky upozorňoval na udržování očního kontaktu s publikem a na neotáčení se k publiku zády (mluvení do tabule). Žáci se o projektu Roudnice barokní vyjadřovali velmi pozitivně. Projekt je bavil a očekávají, že v příštím školním roce nějaký podobný opět uskutečníme. Nejnáročnější podle nich bylo shromaždování a zpracovávání informací, naopak fotovycházka je zaujala nejvíce. Někteří z nich dokonce přiznali, že teprve nyní si uvědomili, jaké památky se v Roudnici vlastně nacházejí. Konstatovali, že město má co nabídnout a že může být turisticky zajímavou destinací. Projekt Roudnice barokní hodnotím jako úspěšný, vytyčené cíle byly splněny. Předmětem dalšího zkoumání zůstává samozřejmě otázka, jak hlubokou stopu zanechal projekt na žácích v oblasti znalostí uložených do dlouhodobé paměti. Práce dvou třetin žáků mě mile překvapily svým precizním 5
provedením po stránce obsahové i vizuální, bylo vidět, že jim skutečně věnovaly maximální úsilí. Zbylá jedna třetina žáků mě bohužel překvapila nemile, neboť prezentaci buď nedotáhla do konce, nebo na ní nezačala pracovat vůbec. Tím ztratila nejenom moji důvěru, ale i možnost vylepšit si ke konci školního roku svou klasifikaci. Pozitivem projektu také bylo propojení obecných a regionálních dějin, na něž v hodinách dějepisu většinou nezůstává mnoho času. 6