Investiční oddělení Říjen 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem listopadu zůstaly spotřebitelské ceny v říjnu nezměněny. V meziročním srovnání pak inflace zpomalila na 6,0 procenta po 6,6 procenta v září. Říjnový vývoj byl lepší oproti očekávání analytiků, kteří vesměs očekávali měsíční nárůst cen o 0,2 procenta a meziroční inflaci na úrovni okolo 6,2 procenta. Na cenovém vývoji se pozitivně projevily především ceny pohonných hmot a potravin. Proti tomu působil o něco vyšší nárůst regulovaných cen. Inflace se sice stále nachází nad cílovým pásmem ČNB, nicméně její trend zpomalování je jasně patrný. Centrální banka očekává pokles inflace zpět do jejího cílového pásma v průběhu příštího roku. Míra registrované nezaměstnanosti v říjnu poklesla na úroveň 5,2 procenta po 5,3 procenta v září. Nezaměstnanost tak zůstává na relativně velmi nízkých hodnotách, nicméně výhled do budoucna není příliš optimistický. Prvním signálem je pokles počtu volných pracovních míst, který je patrný prakticky ve všech regionech. Globální ekonomické zpomalování se tak v budoucnu projeví v postupném růstu míry nezaměstnanosti. Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, vypočítávaná podle metodiky Eurostatu, stoupla na 4,4 procenta po 4,3 procenta v září. Globální krize a stále relativně vysoká inflace se začíná projevovat v nižší ochotě spotřebitelů utrácet. Sezónně očištěné maloobchodní tržby bez segmentu automobilů rostly v srpnu meziročně pouze o 0,7 procenta po revidovaném růstu o 0,6 procenta v červenci. Vánoční nákupy mohou tento údaj ještě o něco vylepšit, nicméně se zdá pravděpodobné, že letošní růst maloobchodních tržeb bude nejhorší za posledních deset let. Obchodní bilance vykázala v září přebytek ve výši 10,9 miliardy korun, což je o 2,8 miliardy méně oproti stejnému měsíci loňského roku. Za prvních devět měsíců přebytek oproti loňskému narostl o 17,2 miliardy korun na 87,2 miliardy. Vzhledem k silné koruně a zpomalení v Evropě se dá v budoucnosti očekávat zhoršování obchodní bilance. Běžný účet platební bilance vykázal v srpnu deficit ve výši 12,2 miliardy korun po červencovém schodku 0,3 miliardy korun. Tento výsledek byl v souladu s očekáváním většiny analytiků. Za prvních osm měsíců dosáhl deficit běžného účtu hladiny 44,69 miliardy korun. V příštím roce se očekává zhoršení deficitu. Průmyslová výroba v srpnu poklesla meziročně o 2,6 procenta po růstu o 6,7 procenta v červenci. Po sezónním očištění pak byla o 2,5 procenta vyšší. Tato čísla byla spíše zklamáním a svědčí o negativním vlivu globálního ekonomického zpomalení a silné koruny. V říjnu nebylo na programu měnově-politické zasedání ČNB. Z posledního makroekonomického vývoje i z rétoriky jednotlivých členů však bylo stále evidentnější, že centrální banka je nakloněna uvolnění své měnové politiky snížením sazeb. Začátkem listopadu pak skutečně došlo ke snížení klíčových úrokových sazeb, a to v překvapivém rozsahu 75 bazických bodů. ČNB se tak připojila k ostatním klíčovým centrálním bankám, které se razantním snižováním úrokových sazeb snaží zmírnit dopady globální finanční krize na reálnou ekonomiku. ING Investment Management (C.R.), a.s. Tel.: +420 2 510 91 711 Bozděchova 2/344, 150 00 Praha 5 Fax: +420 2 510 91 720 Czech Republic www.ingfondy.cz
Slovenská republika Finanční krize rázně rozhýbala dění nejen na světových trzích, ale také na Slovensku. Ještě na počátku října na svém regulérním zasedání ponechala Evropská centrální banka (ECB) svoji klíčovou refi-rate nezměněnu na 4,25 procentech a pouze anoncovala, že by v zájmu podpory ochabujících evropských ekonomik mohla sazbu brzy snížit. Netrvalo dlouho a problémy bank se zcela zřetelně přelily do reálných dat z reálných ekonomik. Několik evropských ekonomik ukázalo negativní růst reálného produktu. Produkce průmyslu spadla vesměs do negativních čísel, spotřeba domácností meziročně klela a všudypřítomné negativní zprávy stlačily indikátory sentimentu na mnohaletá minima. Ceny komodit pod vlivem klesající poptávky pokračovaly v pádu (barel ropy již stojí kolem 60 USD/barel, přičemž ještě v červnu se cena blížila 150 USD). Jako mávnutím proutku reagovaly hlavní světové centrální banky. ECB snížila o týden po regulérním zasedání náhle svoji sazbu na 3,75 procenta. Synchronně jednaly i další centrální banky (např. v USA, Švýcarsku atd.), které všechny najednou snížily své zápůjční úrokové sazby, aby ulevily svým ekonomikám. Rozsah a úroveň koordinace jednání centrálních bank ukazuje vážnost krize. Nestačí již jen záchrana chatrných bilancí bank, ale také se již musí uvolňovat měnová politika pro zbytek ekonomiky. Je otázkou, jestli paralyzovaný finanční systém tyto úlevy dostatečně rychle poskytne chřadnoucím firmám a domácnostem a tím podpoří poptávku a nový rozběh ekonomik. Hlavní starostí centrálních bank tedy již není budoucí inflace (kde se očekává rychlý pokles), ale zdraví a funkčnost bankovního sektoru a podpora růstu ekonomik (co největší zkrácení nadcházející recese). Slovenská centrální banka se tedy také musela aktivizovat a reagovat. Nakonec udělala ke konci měsíce to co se všeobecně očekávalo a dorovnala/snížila repo-sazbu na úroveň ECB tj. snížila ji o -50 bazických bodů na 3,75 procenta. Pro zbytek roku se dá očekávat, že NBS bude se svými kroky následovat ECB. Co se týče ekonomiky Slovenska, tak krize ještě neukázala naplno své růžky. Inflace například ještě vzrostla. Meziročně to bylo 5,4 procenta oproti minulému měsíci, kdy rostla o 5,0 procent. Harmonizovaná inflace (metodologie EU) byla 4,5 procenta meziročně. Nicméně, nezaměstnanost mírně povyskočila na 7,5 procenta z 7,4 procent a je velmi pravděpodobné, že minimum je již za námi a nadále uvidíme spíše její růst. Také čísla z průmyslové produkce a maloobchodních tržeb již ukazují jasný trend dolů a tím pádem ochlazující se dynamiku růstu ekonomiky. Velké riziko pro Slovensko plyne hlavně z vysoké koncentrace průmyslu v oblasti výroby aut, která jako první v době krizí přichází na řadu tzn., že lze očekávat pokles poptávky po automobilech a tudíž stagnaci či pokles v celém tomto sektoru a samozřejmě v navazujících odvětvích. Zmíněné důvody podpořily opět ceny dluhopisů a posunuly jejich ceny výše, hlavně pak kratší splatnosti, které profitovaly z poklesu refi-rate. Slovenské sazby peněžního trhu začaly klesat s tím, jak se začal, díky výrazné podpoře centrálních bank, stabilizovat bankovní systém. Naopak akcie opět prožily jeden z nejhorších měsíců za několik uplynulých let.
VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH A) DEVIZOVÉ TRHY Česká republika Česká koruna po většinu uplynulého měsíce pokračovala v oslabování vůči klíčovým měnám. Tento vývoj akceleroval v druhé polovině října, kdy se zahraniční investoři ve velkém zbavovali svých pozic ve středoevropských aktivech. Po tomto skokovém oslabení přišla rychlá korekce, která srazila kurs eura zpět na úrovně okolo 24 korun. Oproti dolaru tato korekce nebyla tak silná, neboť dolar pokračoval v trendu posilování vůči společné evropské měně. Graf vývoje kurzu české koruny oproti euru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k euru a naopak) Graf vývoje kurzu české koruny oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k dolaru a naopak)
Slovenská republika Po květnové revalvaci centrální parity o 15 procent, kdy koruna skokově posílila, a následném červencovém zafixování se koruna uklidnila a do konce roku bude s velmi malou volatilitou konvergovat směrem k fixované hodnotě vstupního kurzu 30,126 SKK/EUR. Aktuální slabší hodnota kurzu vůči vstupnímu kurzu je dána úrokovým diferenciálem krátkých úrokových sazeb mezi Slovenskem a Eurozónou. Graf vývoje devizového kurzu slovenské koruny oproti euru v posledních 6 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k euru a naopak) Zajímavější je nyní vývoj kurzu koruny vůči dolaru, který již přesně kopíruje vývoj mezi EUR a USD. Po silném oslabení v posledním roce dolar nadále koriguje své ztráty a v průběhu několika měsíců posílil vůči euru skoro o 26 procent. Důvodem nejspíše bude překvapivě horší stav ekonomiky EU s klesající refi-rate a útěk investorů zpět do bezpečného dolaru, který tím pádem posiluje. B) PENĚŽNÍ TRHY Česká republika Přesto, že se od ČNB očekává další snížení úrokových sazeb, pokračovaly krátkodobé úrokové sazby na mezibankovním trhu v růstu. To se děje v souvislosti s globální ztrátou důvěry na mezibankovním
trhu, která se projevuje sníženou ochotou bank půjčovat si navzájem a tím růstem úrokových sazeb na mezibankovních trzích prakticky všude ve světě. Vývoj dvoutýdenní repo-sazby ČNB a jednoroční tržní sazby PRIBOR v posledních 3 měsících: Slovenská republika Z grafu je vidět, že NBS snížila svoji sazbu v reakci na pokles evropské refi-rate a obě se nacházely na konci října na 3,75 procentech. Trh krátkých sazeb na tuto skutečnost reagoval a sazby začaly klesat. Pokles byl také podpořen zmírněním nedůvěry mezi bankami, a tím zmenšením rizikových přirážek k tržním sazbám. Graf vývoje dvoutýdenní repo-sazby NBS a jednoroční tržní sazby BRIBOR za posledních 12 měsíců: C) DLUHOPISOVÉ TRHY Česká republika V říjnu se české státní dluhopisy ocitly pod silným prodejním tlakem, a to jak ze strany domácích, tak zahraničních investorů. Výnosová křivka se tak posunula výrazně výše při současném zploštění.
Dvouleté výnosy vzrostly o 100 bazických bodů, zatímco na desetileté splatnosti se posunuly o 60 bodů výš. Graf změny výnosové křivky českých státních dluhopisů za poslední měsíc: Následující graf ukazuje srovnání výnosů do splatnosti českých státních dluhopisů s německými. Snižování rizika ze strany investorů se projevuje mimo jiné ve zvyšování rizikové prémie českých státních dluhopisů oproti německým. Výnosy českých dluhopisů se tak v současnosti nachází 100 až 200 bazických bodů nad německými. Slovenská republika Zpomalující růst ekonomik, očekávaný pokles inflace a koordinovaná akce centrálních bank při snižování základních sazeb podpořily pozitivní náladu na dluhopisových trzích. Stranou nezůstaly tento měsíc ani slovenské státní dluhopisy, jejichž výnosy hlavně na krátkém konci poklesly cca o 20-40 bazických bodů.
Graf změny výnosové křivky slovenských státních dluhopisů za poslední měsíc: (posun výnosové křivky vzhůru je negativní pro tržní ceny dluhopisů, a naopak) Následující graf znázorňuje relativní srovnání slovenské výnosové křivky oproti státním dluhopisům v Eurozóně (německé bundy ) a tzv. swapovým sazbám. Slovenské státní dluhopisy následovaly se svými výnosy německé státní dluhopisy směrem dolů, nicméně ne tak výrazně. Tím pádem nesou hlavně kratší slovenské státní dluhopisy skoro o 100 až 150 bazických bodů více. D) AKCIOVÉ TRHY Měsíc říjen se pravděpodobně zapíše do historie jako měsíc s největší volatilitou akciových trhů. Na akciových trzích jsme byli svědky nejen největších denních či týdenních propadů, ale také největších denních či týdenních zisků. Akciové trhy v průběhu měsíce po velkých prodejních tlacích klesly až na svá na 5letá minima. Výprodej byl způsoben zejména pokračující finanční krizí a také krizí důvěry mezi finančními institucemi, kdy došlo k prudkému poklesu likvidity (hotovosti) v globálním finančním systému. Banky a společnosti čelily velkým problémům získat hotovost na pokrytí krátkodobých závazků (finanční instituce si přestaly navzájem půjčovat peníze). Propad akciových trhů také podpořil negativní názor mezi investory na globální růst a výsledkovou sezonu. Centrální banky v USA, Kanadě, EU, Velké Británii, Švýcarsku, Švédsku, Číně a dalších zemích přistoupily ke koordinovanému snížení svých základních úrokových sazeb (snížení o 0,50%, v Asii o 0,25%). Toto snížení se ale bohužel neodrazilo ani na krátkodobém růstu akciových trhů.
Pokračoval také další propad cen komodit, který se negativně odrazil na ceně akcií spojených s komoditami, naproti tomu USD pokračoval v dalším posilování. V říjnu začala také výsledková sezóna, kdy výsledky společností byly spíše smíšené, ale nutno vzít do úvahy, že společnosti vykazovaly čísla za 3.Q. V důsledku krize finančních institucí oznámily mnohé evropské vlády (např. Německo, Velká Británie, Holandsko, Belgie), že jsou připraveny poskytnout finanční injekce (kapitál) bankám, které se ocitnou v problémech, aby podpořily vzájemnou důvěru mezi bankami. Nakonec tyto kapitálové injekce využily některé banky v Holandsku, Belgii, Rakousku a Německu. V závěru měsíce došlo k posílení akciových trhů, zejména v důsledku dalšího snížení úrokových sazeb, kdy např. americký FED snížil základní úrokovou sazbu o 0,50% na 1,00%. Graf znázorňuje měsíční bilanci středoevropského indexu CECE (v EUR, tmavá) a MSCI World indexu (v USD, světlá) Výkonnost vybraných akciových trhů vyjádřená v české koruně Polský Maďarský Americký Západoevropský Český WIG BUX S&P 500 Eurotop 100 PX index Index Index index index MSCI World index Měsíc -27,13% -24,01% -28,42% - 10,32% -13,53% -12,59% Od 1.1.2008-51,46% -48,85% -47,83% -26,92% -42,67% -37,57%
VÝHLED Prohlubující se globální finanční krize a obavy z makroekonomického vývoje v hlavních ekonomikách, zejména USA, budou nadále hlavním tématem finančních trhů. Lze očekávat pokračující zvýšenou volatilitu. Pravděpodobnost recese v USA a ostatních rozvinutých ekonomikách však postupně roste a přinejmenším krátkodobě nebude takové prostředí příznivé pro akciové trhy. Aktuální data navíc ukazují, že ekonomické zpomalení může být mnohem prudší než se původně očekávalo. Naopak státní dluhopisy by mohly z této nervozity profitovat. Ekonomické zpomalení s sebou pravděpodobně přinese významné snížení inflace a centrální banky se budou snažit zmírnit dopady finanční krize na reálnou ekonomiku snižováním úrokových sazeb. Tato publikace má pouze informační charakter a její text není právně závazný. Nejedná se o investiční doporučení ani nabídku nebo výzvu k nákupu či prodeji jakéhokoli investičního nástroje. Přestože byl výše uvedený text připraven s nejvyšší pečlivostí a na základě důvěryhodných zdrojů, nelze zaručit dokonalou spolehlivost údajů zde uvedených. Za jakoukoli ztrátu, která by čtenáři mohla případně vzniknout použitím informací uvedených v této publikaci, nenese ING Investment Management žádnou zodpovědnost.