Strategický plán Lokálního partnerství Jáchymov Strategický plán integrace sociálně vyloučených osob lokality Jáchymov Jáchymov, leden Mgr. Jan Musil, Jan Němeček Štefan Gabčo
OBSAH: Základní vize strategického plánu Lokálního partnerství str. 1 1. Úvod str. 2 2. Popis lokality Jáchymov str. 2-7 2.1 Charakteristika regionu str. 2-7 2.2 Charakteristika sociálně vyloučených lokalit str. 7-8 3. Cílová skupina str. 8-13 3.1 Popis cílové skupiny a procesy v rámci cílové skupiny str. 8 3.2 Sociálně integrační kulturní a etnické pole str. 8-10 3.3 Členění cílové skupiny, popis procesů sociální stabilizace str. 10-11 3.4 Popis nástrojů, jejich dopadu na jednotlivé části cílové skupiny str. 11 3.5 Pohyby uvnitř cílové skupiny str. 11-12 3.6 Prostorové členění cílové skupiny str. 12 3.7 Problematika vysoké kriminality cílové skupiny str. 12 3.8 Problematika zaměstnávání cílové skupiny str. 12 3.9 Steep analýza str. 13 4. Agentura pro sociální začleňování str. 13-14 5. Lokální partnerství str. 14-17 6. Priority lokálního partnerství str. 17-35 6.1 Vzdělávání a výchova str. 18-22 6.2 Zaměstnanost a prevence sociopatologických jevů str. 23-33 6.3 Bydlení str. 33-35 6.4 Příprava projektů str. 35 7. Přílohy str. - 7.1 Příloha č.1 Lokalita náměstí Republiky str. - 7.2 Příloha č.2 Lokalita K Lanovce str. - 7.3 Příloha č.3 Lokalita Palackého str. - 7.4 Příloha č.4 Lokalita Šafaříkova str. - 7.5 Příloha č.5 Lokalita Na Valech str. - 7.6 Příloha č.6 Lokalita Na Svornosti str. - 7.7 Příloha č.7 Lokalita Husova str. - 7.8 Příloha č.8 Lokalita Mathesiova str. - 7.9 Příloha č.9 Lokalita Bělohorská str. - 7.10 Příloha č.10 Lokalita Na Slovanech str. - 7.11 Příloha č.11 Vzdělávání a výchova Výstupy SWOT analýzy str. - 7.12 Příloha č.12 Zaměstnanost a prevence sociopatologických jevů str. - a bezpečnost - Výstupy SWOT analýzy 7.13 Příloha č.13 Bydlení - Výstupy SWOT analýzy str. - 7.14 Příloha č.14 Příprava projektů výstupy SWOT analýzy str. - 7.15 Příloha č.15 Časové harmonogramy dlouhodobých a str. - krátkodobých cílů 7.16 Situační analýza Navreme Boheme str. - Základní vize strategického plánu LP lokality Jáchymov : Průběžně probíhající aktivity působí na změnu postoje široké občanské i odborné veřejnosti na problematiku sociální exkluze v lokalitě Jáchymov. Je vytvořeno zázemí pro poskytování komplexu služeb, které výrazně snižuje rizikové faktory ohrožující příslušníky sociálně vyloučených skupin a současně zvyšuje možnosti jejich uplatnitelnosti na trhu práce. 1
1. Úvod Základní osy Strategického plánu lokálního partnerství Jáchymov vznikly v období červenec - listopad 2010, a to v partnerské spolupráci zástupců obecně prospěšných společností PECKA Centrum celoživotního vzdělávání Karlovy Vary (ředitel společnosti Mgr. Jan Musil) a Člověk v tísni (ředitel pobočky Sokolov p. Jan Němeček), za přispění vedení ZŠ Marie Curie-Sklodowské a MŠ Jáchymov a lokálního konzultanta p. Štefana Gabča. Díky aktivnímu zapojení velké části lokálních partnerů byly zpracovány analýzy partnerů a potřeby cílových skupin. V rámci činnosti pracovních skupin (zaměstnanost a prevence sociopatologických jevů, příprava projektů, vzdělávání a výchova a bydlení) ) byly zpracovány a vyhodnoceny SWOT analýzy a stanoveny základní priority jejich práce. Popisy lokalit vycházely jak z Gabalova analýzy (Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, Praha 2006), tak z aktuálního šetření provedeného pracovníky společnosti Člověk v tísni v období červenec srpen 2010. Cíle a konkrétní opatření jednotlivých priorit byly stanovovány na základě individuálních schůzek jak celých pracovních skupin, tak jednotlivých partnerů. Definitivní podoba celého strategického plánu byla schválena lokálním partnerstvím dne 26.1.2010. Po schválení byl předložen zastupitelstvu města Jáchymov a následně dne. schválen. Strategický plán lokálního partnerství by se měl stát jedním z východisek při tvorbě Dlouhodobého plánu rozvoje města. Jedním z prostředků, které by měly být při tvorbě plánu tohoto typu využity, je systém komunitního plánování. Priority, které byly jednotlivými pracovními skupinami formulovány a následně všemi lokálními partnery schváleny, by měly být zařazeny mezi priority tohoto plánu. Dominantní cílovou skupinou strategického plánu jsou příslušníci romské komunity lokality Jáchymov, ale i další obyvatelé ohrožení sociální exkluzí. Lze konstatovat, že tento strategický dokument je výsledkem velmi kvalitní práce všech členů jednotlivých pracovních skupin a obráží velký potenciál, který je v celém Lokálním partnerství obsažen. Jednotlivá doporučení, jednotlivé priority jsou výsledkem racionálních úvah směřujících k jedinému cíli k nalezení co nejoptimálnějších prostředků a postupů směřujících k postupnému odstraňování jednotlivých prvků sociální exkluze. Tento dokument by se měl stát základním východiskem pro práci jak členů LP, tak samosprávných orgánů města. Nelze opominout, že celková filosofie strategického plánu je a bude dlouhodobě ovlivňována jak celkovým přístupem jednotlivých politických stran k problematice exkluze v rámci České republiky, tak i přístupem lokálních politiků k uvedené problematice. Vzhledem k výrazné názorové diverzifikaci v této oblasti jak v makropolitické rovině, tak v rovině lokální, musíme chápat tento předložený dokument jako dokument otevřený, který bude na cyklicky (jednou za rok) evaluován (Lokální partnerství přijalo rozhodnutí, kterým jsou posledně uváděné skutečnosti reflektovány, a stanovilo roční cyklus hodnocení priorit a jednotlivých opatření dnes předloženého strategického plánu). Průběžná dílčí evaluace by se měla stát náplní vybraných řádných schůzí LP. Na konci kalendářního roku by mělo dojít k celkovému vyhodnocení jednotlivých částí SP. Po vyhodnocení by měly být nastaveny parametry, které by optimálněji vyhovovaly přímé práci v následujícím roce. 2. Popis lokality Jáchymov 2.1 Charakteristika regionu Jáchymov je součástí regionu MAS KHZ leží v Karlovarském kraji, přesněji v jeho severovýchodní části, a v současnosti je tvořen následujícími 16 městy a obcemi: Abertamy, Boží Dar, Dalovice, Děpoltovice, Hájek, Horní Blatná, Hroznětín, Jáchymov, Merklín, Nová Role, Nové Hamry, Otovice, Ostrov, Pernink, Potůčky, Smolné Pece. Ze severní strany sousedí MAS KHZ se SRN (spolková země Svobodný stát Sasko), s níž je propojena dvěma hraničními přechody: Boží Dar Oberwiesenthal a Potůčky Johanngeorgenstadt (i železniční). Největším sídlem v mikroregionu je město Ostrov, které leží v podhůří Krušných hor. Mezi další významná střediska osídlení se řadí města Nová Role a Jáchymov. Vymezení území členských obcí MAS KHZ 2
Ekonomika oblasti V souvislosti s pokračujícími transformačními procesy v ČR, které se projevují mj. rostoucí efektivností v hospodaření subjektů výrobní sféry, dochází k postupnému uvolňování velkého počtu zaměstnanců. V Karlovarském kraji, stejně tak jako v celé ČR, proto v posledních letech poměrně významně roste nezaměstnanost. Zatímco v počátečních obdobích transformace byly uvolňované lidské zdroje poměrně rychle absorbovány rozvíjejícím se odvětvím služeb, v současnosti je umisťování zejména méně adaptibilní pracovní síly stále obtížnější a zdlouhavější. Historie První zmínka o Jáchymově náleží do první poloviny 16. století, kdy se původně malá osada díky nálezům stříbra proměnila v jedno z nejlidnatějších měst království. V 16. století zde pobývala a působila celá řada učenců, humanistů a reformátorů. Významní umělci tvořili svá díla ve zdejší mincovně, která dala světu nejen hodnotnou minci Tolar - Dolar, ale také nebývalé množství renesančních medailí. Město vzkvétalo a upadalo v přímé závislosti na produkci stříbra v dolech v nejbližším okolí. Nová kapitola historie města je spojena se zde se těžícím uranem, z něhož se připravovaly barvy používané ve sklárnách a porcelánkách. V roce 1864, na dole Svornost, vytryskl pramen, který podnes stojí u základu jáchymovských lázní. První soukromé lázně, využívající této radioaktivní vody, byly založeny v roce 1906. Již v roce 1912 byl otevřen nejmodernější lázeňský ústav Radium Palace. Díky lázním vzkvétá opět město, jehož současnost je s nimi neodmyslitelně spojena. Svým nejbližším okolím poskytuje Jáchymov bohaté možnosti pro zimní turistiku a lyžařský sport. Území západní části Krušných hor má velmi bohatou historii. První osady zde vznikaly postupně již ve 12. a 13. století. V polovině 15. století se začala v oblasti výrazně rozvíjet hornická činnost, a to v souvislosti s objevem bohatých nalezišť stříbra a cínu. V menší míře se zde těžily i další kovy - měď, olovo, železná ruda. V 16. století byla celá oblast horním rajónem s celkem 24 lokalitami městského charakteru, z nichž některé - zejména Jáchymov - patřily v té době k největším centrům osídlení na území českého státu. V průběhu 17. století nastal postupný pokles těžby rud. K úpadku celé oblasti přispěla rovněž Třicetiletá válka a následná rekatolizace Čech, která se projevila odchodem protestantské části populace do sousedního Saska. Po úpadku důlní činnosti se začala prosazovat nová výrobní odvětví, jako například výroba vitriolu, paličkování krajek, výroba knoflíků, korálků, předmětů ze dřeva a hudebních nástrojů. Oživení přineslo do kraje až vybudování železnice koncem 19. století. Po druhé světové válce došlo - obdobně 3
jako na většině zemí bývalých Sudet - k odsunu německého obyvatelstva. Smutnou stránkou historie regionu bylo pak zřízení koncentračních a pracovních táborů v 50. letech minulého století, kam posílal komunistický režim "nespolehlivé" občany na nucené práce v uranových dolech. K zásadním změnám dochází od roku 1989, kdy se s pádem železné opony otevřely nové hraniční přechody a nastává rozvoj letní i zimní turistiky. Na utváření společenského a kulturního prostředí má doposud vliv především přeshraniční charakter regionu. Druhá světová válka přinesla silný hospodářský rozmach, a to zejména v těžbě. Lokalita přesto zaznamenala velký úbytek obyvatelstva, což mělo i velký vliv na infrastrukturu pro kulturu a vzdělávání obyvatel. Po roce 1990 velký útlum zaznamenal provoz kulturních středisek. Kulturní prostředí od poloviny 90. let je již pevně utvářeno vlivem stále intenzivnější přeshraniční spolupráce. Aktivity NNO i obcí umožňují především jednorázové kulturní akce. Společenský ruch v periferních venkovských sídlech také velmi výrazně determinuje především velmi rozsáhlá činnost sportovních jednot a spolků. Výsledkem je celá řada sportovních akcí a závodů. Výrazně dominuje zimní sezóna. Sociální oblast Obdobně jako v jiných oblastech česko-německého pohraniční, představuje i pro tento region výrazný přelom v populačním vývoji období let 1930-1950, kdy došlo k výraznému úbytku obyvatelstva (z celkových 53 184 v roce 1930 na 29 566 v roce 1950, tj. pokles o více než 44 %!). Na rozdíl od mnohých jiných příhraničních oblastí však celkový počet obyvatel mikroregionu do roku 1961 opět vzrostl, a to až na 41 676 osob. Výraznou měrou se na tom podílelo město Ostrov. V souvislosti s intenzivním rozvojem těžby uranu na Jáchymovsku bylo rozhodnuto, že se Ostrov stane spádovým sídlištěm pro potřeby dolů. Zatímco v roce 1930 žilo v Ostrově podle výsledků sčítání lidu 4 151 obyvatel a město bylo v pořadí až 4. největší za Jáchymovem, Chodovem a Loktem, v roce 1961 zde žilo již 16 672 obyvatel, což představovalo 40 % obyvatelstva celého mikroregionu. Populační vývoj uvnitř mikroregionu se však po druhé světové válce vyznačoval značnou nerovnoměrností. Zatímco některá, zejména průmyslová střediska (Ostrov, Chodov, Nová Role) zaznamenala nárůst počtu obyvatel ve srovnání s rokem 1930, většina ostatních obcí svého předválečného stavu ani zdaleka nedosáhla. To platilo především pro odlehlejší sídla poblíž státní hranice. Například v Božím Daru žije v současnosti jen asi 9 % počtu obyvatel ve srovnání se stavem v roce 1930, Nové Hamry jsou zhruba na 10 % svého předválečného stavu apod. V posledním desetiletí (1991-2001) celkový počet obyvatel mikroregionu mírně vzrostl (asi o 1,5 %). Vývoj nezaměstnanosti Obrovským problémem se vzhledem k výše uváděným skutečnostem stala nezaměstnanost. Poválečný odsun, dosidlování determinované strategickou potřebou těžby uranu s minimální možností trvalého osídlení z důvodu lokalizace trestaneckých táborů, to vše se podepsalo na možnostech zaměstnávání obyvatel po útlumu a následním zastavení těžebních prací. Restrukturalizace podniků, zánik zaměstnavatelů v lokalitě Jáchymov po roce 1990 způsobilo, že zaměstnanost ve městě Jáchymov a v jeho okolí prudce klesala. Od údajů Gabalova analýzy lze vysledovat velmi nepříznivé trendy dalších poklesů, které se přiblížily hranici 16%. Tento fakt je umocňován skutečností, že největší zaměstnavatel ve městě Lázně Jáchymov sice přijímá další zaměstnance, ale pouze do odborných profesí větší část jejich zaměstnanců do lázeňských provozů dojíždí. Srovnávací tabulka dává možnost porovnání vývoje nezaměstnanosti v jednotlivých příhraničních městech oblasti západního Podkrušnohoří. 4
Vývoj nezaměstnanosti říjen 2010 leden 2010 říjen 2009 leden 2009 říjen 2008 procento procento procento procento procento Abertamy 17,50% 17,90% 17,40% 13,50% 11,00% Boží Dar 9,20% 10,50% 9,20% 5,30% 6,60% Horní Blatná 11,40% 12,60% 11,80% 8,90% 6,90% Hroznětín 13,80% 14,70% 14,10% 13,70% 10,40% Jáchymov 15,00% 14,90% 13,60% 13,00% 11,40% Merklín 11,60% 15,10% 15,00% 11,10% 8,10% Ostrov 11,30% 12,50% 11,80% 9,50% 7,60% Pernink 6,60% 10,00% 8,50% 8,10% 7,80% Zdroj : http://portal.mpsv.cz Vývoj nezaměstnanosti v letech 2006 2010 (jednotlivá období roku) Při porovnání vývoje nezaměstnanosti v jednotlivých částech sledovaných let (viz 3 následující grafy) lze konstatovat, že výchylky v jednotlivých částech roku jsou zanedbatelné není zde vysledovatelný trend vlivu tzv. sezónních prací, jak je běžné v jiných oblastech kraje, kde je výrazněji zastoupeno zemědělství. Nelze vysledovat ani dopad rozsáhlejší stavební činnosti, která často ovlivňuje zaměstnanost v jednotlivých fázích roku. Porovnáme-li vývoj v kraji, v bývalém okresu a v lokalitě Jáchymov, vidíme, že nezaměstnanost v lokalitě se průměru vzdaluje cca o 4 procentní body. Tento propad je determinován výše uvedenými faktory a současně i skutečností, že vedle vysoké míry nezaměstnanosti je obrovským problémem reálná zaměstnatelnost nemalé části práceschopných obyvatel města. Vývoj nezaměstanosti v lokalitě Jáchymov - 1.Q sledovaných období Vývoj nezaměstnanosti v lokalitě Jáchymov - 2.Q sledovaných období procento nezaměstnaných 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 14,70 10,80 13,00 14,90 procento nezaměstnaných 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 12,40 9,90 14,40 15,70 0,00 01.2007 01.2008 01.2009 01.2010 0,00 06.2007 06.2008 06.2009 06.2010 časová období časová období 5
Vývoj nezaměstnanosti v lokalitě jáchymov - 4.Q sledovaných období 16,00 procenta nezaměstnaných 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 13,30 11,20 11,40 13,60 15,00 0,00 10.2006 10.2007 10.2008 10.2009 10.2010 časová období Vývoj nezaměstnanosti v Karlovarském kraji, v okresu Karlovy Vary a v lokalitě Jáchymov Vývoj nezaměstnanosti v Karlovarském kraji 2006-2010 Vývoj nezaměstnanosti v okresu Karlovy Vary 12,00 11,93 12,00 procenta nezaměstnaných 10,00 10,40 10,53 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 říjen 2010 leden 2010 10,50 10,23 červen 2009 8,80 6,73 říjen 2008 časová období 6,33 7,67 leden 2008 6,97 7,63 červen 2007 9,63 8,77 říjen 2006 procenta nezaměstnaných 10,00 10,90 8,00 6,00 4,00 2,00 9,30 7,90 7,10 7,70 6,40 6,60 8,40 11,00 10,10 9,90 9,90 9,90 0,00 10.2006 01.2007 06.2007 10.2007 01.2008 06.2008 10.2008 01.2009 06.2009 10.2009 01.2010 06.2010 10.2010 časová období Vývoj nezaměstnanosti v lokalitě Jáchymov 16,00 procenta nezaměstnaných 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 13,30 14,70 12,40 11,20 10,80 9,90 11,40 13,00 14,40 13,60 14,90 15,70 15,00 0,00 10.2006 01.2007 06.2007 10.2007 01.2008 06.2008 10.2008 01.2009 06.2009 10.2009 01.2010 06.2010 10.2010 časová období 6
Srovnání vývoje nezaměstnanosti v Karlovarském kraji, v okresu Karlovy Vary a v lokalitě Jáchymov v letech 2006-2010 Srovnání vývoje nezaměstnanosti v letech 2006-2010 - kraj - okres - lokalita Jáchymov 18 procenta nezaměstnaných 16 14 12 10 8 6 4 2 0 říjen 2006 leden 2007 červen 2007 říjen 2007 leden 2008 červen 2008 říjen 2008 leden 2009 červen 2009 říjen 2009 leden 2010 červen 2010 říjen 2010 časová období Karlovarský kraj okres Karlovy Vary Jáchymov Zdroj : http://portal.mpsv.cz 2.2 Charakteristika sociálně vyloučených lokalit Vymezení lokalit se silným zastoupením sociálně znevýhodněných obyvatel (převážně romského původu) v oblasti Jáchymov Na základě vlastního analytického šetření (bylo provedeno společně pracovníky základní školy a odbornými pracovníky spol. Člověk v tísni v červenci a v srpnu 2010 na základě dostupných informací jak z dokumentace školy, tak přímo z terénu kontakty terénních pracovníků s příslušníky komunity) lze konstatovat, že nejvýrazněji zastoupenými lokalitami jsou : a) náměstí Republiky - 32,35 % lokalizace viz příloha č.1 b) K Lanovce - 26,47 % lokalizace viz příloha č.2 c) Palackého - 17,65 % lokalizace viz příloha č.3 d) Šafaříkova - 8,82 % lokalizace viz příloha č.4 Tyto lokality zahrnují cca 85,29 % sledované romské populace v obou dominantních kategoriích 15+ a 15-26. Ostatní lokality - statisticky nevýznamné pod 3 procentní body : e) Na Valech - lokalizace viz příloha č.5 f) Na Svornosti - lokalizace viz příloha č.6 g) Husova - lokalizace viz příloha č.7 h) Mathesova - lokalizace viz příloha č.8 7
i) Bělohorská - lokalizace viz příloha č.9 j) Na Slovanech - lokalizace viz příloha č.10 3. Cílová skupina 3.1 Popis cílové skupiny a procesy v rámci cílové skupiny (Situační analýza lokality Jáchymov, Navreme Boheme, prosinec 2010) Ve městě žila malá skupina Romů již před r. 1990 a byli většinově vnímáni jako sociálně stabilizovaní s tolerovatelnými kulturně-etnickými rozdíly. Po rozpadu zdejší struktury průmyslu a následných změnách se ale větší část z nich odstěhovala, takže starousedlíci z této cílové skupiny zde již nežijí. Většina cílové skupiny se přistěhovala v prvních letech po r. 1990 zpravidla proto, že se neudržela v lepších bytech velkých měst podkrušnohorské pánve. I v rámci ještě málo strukturované cílové skupiny šlo o tu část, která se do sociálních pastí dostávala nejdříve. V Jáchymově se navíc dostala do prostředí, které bylo charakteristické rozpadem zdejší infrastruktury a nedostatkem obyvatelstva, značná část zdejších zařízení a domů byla opuštěná a stala se tak předmětem postupné devastace a zdrojem příjmů při sběru kovů apod. Cílová skupina se odhaduje asi na 300 lidí. I když se nedá říci, že by šlo označit zdejší populaci, složenou z několika provázaných rodin, za přehlednou, je možné konstatovat její hluboké vnitřní rozdělení. Toto vyplývá např. z faktu rozdělení dvou skupin žáků z cílové skupiny ve škole, a z konfliktů, které jen pokračují, pokud jsou kvůli těmto konfliktům pozváni rodiče. Podle všeho jde o skupinu, která udržuje tradiční rodinné vazby (i když spojenou s vyšší mírou kulturních odlišností vzhledem k majoritě), vymezující se proti nově se formujícím skupinám nerespektujícím tradici, využívajících nelegálních vazeb a struktur k vytváření silových vazeb. Obě tyto části cílové skupiny se však vůči majoritě dostávají do velkých problémů zejména v souvislosti s drobnou majetkovou kriminalitou. Z pohledu majority se v některých ohledech nedají přesně odlišit, obě skupiny majorita vnímá jako problémové. Stejně jako i v jiných místech, kde dochází ke kumulaci sociálních problémů, i v této lokalitě je cílová skupina provázána se skupinami z majority, které jsou na pokraji sociální integrace, existují zde i smíšená manželství. V tomto prostředí se formují kriminální struktury kolem organizace drobných krádeží, prostituce a pravděpodobně i výroby a distribuce drog, která tu zjevně narůstá a přesahuje i do sousedního Ostrova, kam některé rodiny z této části cílové skupiny odcházejí. 3.2 Sociálně integrační kulturní a etnické pole Pole základního grafu se pro tuto lokalitu jeví jako relativně přehledné, jako specifický nestandardní prvek tu vystupuje vazba na vietnamskou komunitu a vazba na rodiny či jednotlivce z majority, kteří vypadli ze sociálních vazeb. Vyznačuje se velmi malou sociální integrovaností cílové skupiny. Graf 3: Sociálně integrační kulturní a etnické pole V prostředí nízké socializace většiny místního obyvatelstva dříve nehrála osa sociální integrace významnou roli, s rozvojem lázní a změnami v posledním desetiletí sílí tlak na cílovou skupinu, který vede k jejímu již existujícímu vnitřnímu dělení. Část cílové skupiny se v rámci osy sociální integrace mírně posunuje pozitivním směrem, část se naopak vymezuje v primárních asociálních jevech, zejména drobné kriminalitě, prostituci apod. a nebo zůstává pasivní na sociálním dně. 8
Základní pole proto definují dvě základní skupiny, z nichž jedna je jasně orientovaná nezájmem o socializaci, vazbou na výrobu a distribuci drog, překupnictví a prostituci, druhá je charakterizovaná spíše vyšší etnickou a kulturní semknutostí tradičních rodin. Tato druhá skupina nelibě nese, že je spolu s první jmenovanou skupinou kriminalizována a exkludována a že majorita nerozeznává mezi těmito dvěma skupinami žádný podstatný rozdíl. Identifikace odlišností skupin není ale tak snadná, neboť tato druhá skupina nevytváří žádný kompaktnější celek, nemá žádné představitele, významnější postavy, které by ji dokázaly reprezentovat.. I v této části cílové skupiny je velmi malá schopnost hledat řešení, nedá se mluvit o socializované skupině, nejsou zde významní ani podnikatelé, kteří by dokázali zajišťovat práci pro své okolí. Pro tu část cílové skupiny, která je na hranici kriminality (část zdejších obyvatel je průběžně ve výkonu trestu) jde o cílené odmítnutí nabízené sociální struktury a socializace. Alespoň tato jedna část cílové skupiny zde necítí potřebu vnímat svoji pozici jako exkludovanou, neboť jde o její volbu sociálního (asociálního) statutu často doprovázenou aktuální vyšší životní úrovní pocházející z kriminální a pololegální činnosti. Vazby na vietnamskou komunitu 9
Jedna z forem získání vyššího životního standardu u této části cílové skupiny je vytváření vazeb s vietnamskou komunitou, která zde ovládá část obchodů a hlavně tržiště na cestě k bývalému hraničnímu přechodu do SRN. Vietnamská komunita má s cílovou skupinou (resp. s její částí) některé styčné body, mimo jiné malý zájem o úplnou socializaci. Vietnamci, (podobně jako i jiné východoasijské národy) vytvářejí často společenské struktury zcela oddělené od majority, což jim m.j. umožňuje efektivně se vyhýbat kontrolám, zejména finančním, zaměstnávat nepřihlášené zaměstnance, organizovat překupnictví atd. Je pravděpodobné, že tato skupina organizuje též pěstování marihuany, kterou pak distribuují příslušníci cílové skupiny. Mezi Vietnamci a tou částí cílové skupiny, která se zabývá prostitucí, výrobou a prodejem drog a překupnictvím fungovala alespoň v minulosti řada kontaktů a vztahů. Vietnamští imigranti například využívali fingované a nebo skutečné sňatky s ženami z cílové skupiny k získání povolení k trvalému pobytu. Části cílové skupiny toto krátkodobě přinášelo vyšší finanční zajištění, zároveň však vznikaly další vazby na vytváření parazitujících struktur, zejména spojených s prodejem pašovaného zboží a podvrhů známých značek. Větší část smíšených manželství nebyla trvalá, vietnamští muži údajně odcházejí od svých žen a dětí. Kromě toho se úřadům podařilo v uplynulých letech dostat pod větší kontrolu zboží vietnamských tržnic. Část cílové skupiny, navázaná na vietnamskou komunitu, se tedy opět dostává do větších sociálních a ekonomických problémů. 3.3 Členění cílové skupiny, popis procesů sociální stabilizace a naopak sociálního úpadku + nástrojů sociální integrace a inkluze S tím, jak se bude profilovat diskuse o reálné vizi pro město a přijatelných formách soužití cílové skupiny s majoritou, bude se jevit vše, co je na hranici sociální patologie a co vyplývá z neochoty k socializaci stále více za hranicí tolerance. Je vysoce pravděpodobné, že rozebíhající se procesy (včetně další fáze prodeje bytů) vytvoří velký tlak na tu část cílové skupiny, která nebude přiměřeně reagovat ať již z důvodu, že odmítnutí sociální integrace vyplývá z její volby a nebo proto, že na takový tlak nebude schopna přiměřeně reagovat. Významné vyjasnění sociálního prahu vnímané sociální diskontinuity, které se dá očekávat tak s velkou pravděpodobností přinese tlak, na který je třeba se připravit tak, aby jeho dopad na tu část cílové skupiny, která má zájem se socializovat, nebyl destrukční. Schéma níže (graf 4) zobrazuje především dvě skupiny, které je nutné uvažovat v rámci změn v sociální úrovni zcela odděleně. Cílová skupina žijící na hranici kriminality má větší rozptyl co se týče majetku je zde prezentováno relativní bohatství, v této skupině jsou ale také lidé na úplném sociálním dně živící se krádežemi kovů apod. Druhá skupina má relativně velký potenciál udržet se v sociálně stabilizované situaci, který je však zčásti zablokovaný problematikou bydlení a zaměstnání a celkově malým potenciálem ke změně (chybí tu nositel změny blízký této části cílové skupiny). 10
3.4 Popis nástrojů, jejich dopadu na jednotlivé části cílové skupiny Jednotlivé intervence se odehrávají většinou na úrovni rodin nacházejících se v kritických situacích, týkají se splátkových kalendářů zabraňujících rychlému sociálnímu propadu (u obou skupin) apod. V současné době se vznikající lokální partnerství pokouší identifikovat a odstranit bariery blokující zdejší potenciál. Tak se kromě rozvinuté péče o děti šíří zejména poradenství. Pro odblokování existujícího potenciálu je podstatné nalezení místního nositele změn, potenciálního zaměstnavatele schopného jednat s městem a lázněmi. 3.5 Pohyby uvnitř cílové skupiny Zejména na počátku 90. let ale i později se Jáchymov stával cílem imigrace, včetně imigrace, která má charakter squatů, kdy bylo cílovou skupinou obsazeno několik soukromých domů, jejichž majitelé se o své objekty nestarali. Po období, kdy pominul boom překupníků a tržišť těžících z blízkosti hranic s SRN, padly celní bariery a snížil se význam zdejšího silničního přeshraničního spojení, se imigrace zastavila. Dokonce již objevují případy odchodů některých rodin pravděpodobně proto, že zde je v příliš malém městě snadno identifikovatelná a na očích jejich dealerská praxe. Vliv mohou mít i obavy ze zdejšího prostředí. Velký vliv na pohyb osob zde má také vysoká kriminalita, část zdejší cílové skupiny je v nápravných zařízeních, někteří za vážné násilné delikty i na delší dobu. 11
Významným krokem, který v této situaci město připravuje, je prodej další části bytového fondu. Pokud město opět prodá byty tak, že se (přímo nebo nepřímo) dostanou do rukou spekulantů, může to mít za následek další výraznou imigraci. Je proto nezbytné při prodeji postupovat velmi uvážlivě a posuzovat každý případ prodeje bytů individuálně. Prioritní úhel pohledu při prodeji by neměl být rychlý příjem peněz od spekulantů, ale sociální i ekonomická perspektiva. Na druhou stranu je možné (vzhledem ke všem okolnostem), že výsledek bude opačný, tato varianta se však jeví méně pravděpodobná. O další imigraci do Jáchymova nemá nikdo zájem, situace je zde až příliš přehledná a veškerý pohyb cílové skupiny je snadné monitorovat a hlavně není zde spekulativní zájem vlastníků bytů. Z místa, které bylo symptomatické rozpadem a zanedbanými a domy a areály se zejména díky lázním a blízké SRN začíná stávat místo perspektivního rozvoje, může zde začít působit i zela opačný mechanismus, ve kterém vznikne zájem majitelů nemovitostí i vlivových skupin v rámci města cílovou skupinu ze zdejšího prostředí vytlačit. 3.6 Prostorové členění cílové skupiny Základním problémem je staré městské centrum a domy pod náměstím, nečekané obtíže ale mohou způsobit majetkové změny i jen u jednotlivých domů, např. pokud je cílovou skupinou osídlen dům sousedící přímo s areálem lázní. Stejně jako i v jiných lokalitách se prostorové členění cílové skupiny jeví jako sekundární záležitost, která je závislá především na vůli ubytovatelů, majitelů nemovitostí a různých dalších zájmů. V této lokalitě je současný stav výsledkem dosavadní nejistoty - další imigrace se zastavila a v budoucím majetkovém a prostorovém uspořádání zatím je víc nejasností než jistot. Nezávisle na tom je tedy potřeba směřovat ke stabilizaci bydlení u té části cílové skupiny, která je schopná socializace, zejména tam, kde má možnost koupit si byty do osobního vlastnictví. 3.7 Problematika vysoké kriminality cílové skupiny Pro zdejší lokalitu je příznačná vysoká kriminalita, a s tím spojené problémy s recidivou, nedořešena je problematika návratu příslušníků cílové skupiny z výkonu trestu, kdy by bylo vhodné navázat spolupráci s probační a mediační službou a dalšími subjekty, které na tomto poli mají zkušenosti. Prioritou by však mělo být dosažení změny. K tomu by přispělo i zavedení kamerového systému, které by ve zdejších podmínkách prakticky zabránilo škodám vyplývajícím z drobných krádeží. Především by však bylo třeba změnit současný přístup části majority a policie. Ta je podle všeho vedena snahou udržet situaci pod kontrolou a v jistém smyslu i udržet situaci bez velkých změn. Tak je možné chápat i napětí mezi policií a některými místními aktéry. V tomto smyslu je třeba oblast bezpečnosti a kriminality chápat v širším kontextu od Božího Daru až po Nejdek. Jde o to, aby si Policie ČR formulovala svoje priority v této oblasti tak, aby to umožňovalo provázanou práci s místními aktéry zabývajícími se cílovou skupinou a omezení negativních vlivů souvisejících s kriminalitou - jak s drobnou majetkovou kriminalitou, tak s prostitucí a výrobou a distribucí drog. 3.8 Problematika zaměstnávání cílové skupiny I když je potenciál k zaměstnávání cílové skupiny v rámci této lokality omezený, je možné v této věci významně pokročit, pokud by zde existoval podnikatelský subjekt, který by byl schopen zaměstnávat příslušníky zdejší cílové skupiny (muže i ženy) a nabízet jejich práci v rámci lesů, komunálních služeb, ale i drobných úklidových a sezónních prací pro lázně. Potenciál pro takové práce zde je a vzhledem k tomu, že cílová skupina je zde relativně nepočetná, mělo by takové zaměstnávání výrazný efekt na dynamiku řešení problému jako celku. Je však zřejmé, že osoba, která by byla schopna toto vše zorganizovat a řídit by musela přijít zvenčí. 12