Problematika bydlení a migrace za prací diskuse nad nástroji Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Oddělení socioekonomie bydlení
Struktura prezentace Shrnutí výsledků dosavadních analýz jako východiska pro návrh nástrojů a jejich zacílení. Přehled návrhů nástrojů na podporu migrace za prací. Výběr nejvhodnějšího nástroje a argumenty pro jeho zavedení (výsledky empirických šetření). Výsledky šetření, přehled navržených nástrojů a výběr nástroje včetně zdůvodnění součástí policy paperu (kde byly rozšířeny i úvodní analýzy k migraci za prací a migraci obecně), který by měl být vydán v tomto roce. 2
Výsledky dosavadních analýz Snížení regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení (zejména v cenách vlastnického bydlení měřených prostřednictvím ukazatele P/I) může mít pozitivní dopad na zvýšení počtu vystěhovalých vysokoškoláků do Prahy z ostatních krajů. Dopady změn regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na ostatní skupiny populace (základní vzdělání, bez rozlišení vzdělání) nejsou statisticky významné, ani když uvažujeme pouze stěhování do Prahy. Snížení regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení může mírně podpořit migraci již dnes nejmobilnější části populace, tj. zejména mladých lidí a lidí středního věku s vyšším vzděláním. Ostatní skupiny populace se zdají být imunní vůči změnám regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení. Nástroje zacílené na tyto nemobilní skupiny populace by tedy pravděpodobně měly jen omezený efekt. Výše uvedené argumenty svědčí spíše ve prospěch zacílení potenciálních nástrojů na podporu migrace za prací na mladší vzdělané (VŠ) lidi. 3
Výsledky dosavadních analýz - pokračování Pokud by zacílení navrhovaných nástrojů mělo být na mladé (mladší) vzdělané lidi, pak vzhledem k tomu, že se jedná o nejmobilnější část populace, efekt navrhovaných nástrojů bude zřejmě také omezený mohou podnítit ke stěhování jen určitou nerozhodnutou část cílové skupiny. Proto by se mělo jednat o finančně nenákladné nástroje. Jak vyplynulo z provedených analýz na příkladu konkrétních domácností a krajů (viz grafy z prezentace v Blansku), regionální rozdíly ve finanční dostupnosti bydlení jsou zejména bariérou případné migrace za prací pro osoby/domácnosti z vyšších kategorií KZAM (tj. s obecně spíše nižší kvalifikací) než pro kvalifikované osoby/domácnosti. Usnadnění migrace vzdělané části populace z méně ekonomicky vyspělých regionů do vyspělejších může vést k tomu, že rozdíly mezi regiony se ještě více prohloubí. Je zásadní otázkou, zda tyto negativní vedlejší efekty nakonec nepřeváží pozitivní efekt z toho, že stát nebude muset platit podporu v nezaměstnanosti a další sociální dávky osobám bez práce v méně vyspělých regionech. Výše uvedené argumenty svědčí spíše ve prospěch zacílení potenciálních nástrojů na podporu migrace za prací na méně vzdělané lidi (SŠ, ZŠ) z vyšších KZAM. 4
Výsledky dosavadních analýz cílová skupina Z porovnání obou výše uvedených skupin argumentů se přikláníme spíše k zacílení nástrojů na osoby s nižší kvalifikací patřící dle klasifikace KZAM do tříd 5 9 (tj. skupina 5 provozní pracovníci ve službách a obchodě, skupina 6 kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a příbuzných oborech kromě obsluhy strojů a zařízení, skupina 7 řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři kromě obsluhy strojů a zařízení, skupina 8 obsluha strojů a zařízení a skupina 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci). Zacílení především na stávající (existující) nájemní bytový fond, těžko lze uvažovat s výstavbou nových nájemních bytů (to by byla příliš drahá forma podpory, navíc, jak se ukázalo v minulosti Kolín-Ovčáry, často neefektivní a zneužitelná). 5
Využitelnost zahraničních zkušeností Z přehledu nástrojů používaných v zahraničí (stručně zmíněny v Blansku a Hradci n. Moravicí) je zřejmé, že ani v jednom případě nejde o nástroj cílený primárně na snížení regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení, které by mohlo následně zprostředkovaně podnítit (resp. o něco zvýšit) motivaci ke stěhování za prací. V tomto směru je tedy použitelnost nástrojů využívaných v zahraničí v českém prostředí poněkud limitovaná a bylo třeba zaměřit se na návrh takových nástrojů, které by vedly cíleně ke snížení finanční nedostupnosti zejména nájemního bydlení v cílových regionech (regionech s nízkou nezaměstnaností). 6
Návrhy nástrojů migrační příspěvek Podmínkou poskytnutí příspěvku by bylo jednak potvrzení od úřadu práce, že osoba je z cílové skupiny (KZAM 5-9), byla v místě předchozího trvalého bydliště bez zaměstnání (v evidenci ÚP) a pak nově uzavřená pracovní smlouva se zaměstnavatelem v cílové obci s dobou trvání alespoň 1 rok. Podmínkou pro nárok na příspěvek by bylo, že nájemníkovi po úhradě nájemného musí zůstat příjem alespoň ve výši 1,5 násobku životního minima. Důvodem této podmínky je udržitelnost nájemního vztahu i po skončení poskytování hotovostního příspěvku a zároveň částečně ochrana pronajímatele před potenciální nesolventností nájemníka. Výše příspěvku by se určila jako rozdíl mezi místně obvyklým nájemným pro adekvátní velikost bytu (dle počtu osob) v místě původního bydliště (nemusí být obec nebo KÚ, ale např. obdoba zrcadla nájemného) a průměrnou cenou nájmu pro byt adekvátní velikosti (dle počtu osob) v novém bydlišti. Příspěvek by byl poskytován jako nevratná dotace pronajímateli/nájemci po dobu 6 měsíců, následující 4 měsíce by se jeho výše snižovala každý měsíc o 25 % (tj. 11. měsíc po přistěhování/zahájení nájemního poměru by již byla výše příspěvku nulová). Pro nárok na příspěvek by musel nájemce vždy po 3 měsících doložit, že předložená pracovní smlouva i nadále trvá, případně že má uzavřenu pracovní smlouvu s jiným zaměstnavatelem. Nájemní smlouva mezi pronajímatelem a nájemcem by musela být uzavřena minimálně na dobu jednoho roku, pronajímatel by nesměl po nájemníkovi požadovat kauci. Možnost omezení výše příspěvku v závislosti na výši příjmu žadatele (ale v takovém případě nutno ještě sledovat výši příjmu, tj. pravděpodobně vyšší administrativní náklady). Přistěhovalá osoba by tak po dobu 6 měsíců platila nájemné ve stejné výši, jaké platila v místě původního bydliště, nicméně měla by zajištěn příjem ze zaměstnání, tj. stát by ušetřil na dávkách v nezaměstnanosti, případně sociálních dávkách (minimálně zčásti) a osoba by odváděla daně a pojistné. 7
Návrhy nástrojů příspěvek na stěhování Jednalo by se o příspěvek určený k pokrytí hlavních nákladů spojených s přestěhováním, tj. zejména dopravních (v závislosti na vzdálenosti) pro osoby z cílové skupiny (KZAM 5 9), nákladů spojených s hledáním nového bytu (paušální jednorázová částka), případně k úhradě části nákladů spojených s prodejem stávající nemovitosti (u vlastníků). Hypoteticky lze též uvažovat o tom, že by stěhující se osoby nárokovaly uhrazení nákladů spojených se stěhováním v plné výši (ovšem přesně vymezených druhů nákladů), v takovém případě by je však musely doložit odpovídajícími platebními doklady (výše příspěvku limitována stropem). Poskytnutí příspěvku by bylo opět vázáno na situaci, kdy se dotyčná osoba stěhuje z pracovních důvodů, tj. v místě původního bydliště byla evidována v evidenci uchazečů o zaměstnání na ÚP a je schopna doložit, že v místě nového bydliště získala práci alespoň na 1 rok. Možnost omezení poskytnutí této formy podpory pouze pro osoby s příjmem nepřesahujícím určitou hranici (např. v Rakousku se jedná o hranici odpovídající hrubému příjmu ve výši cca 2 000,- EUR, v ČR např. osoby s příjmy nepřesahujícími průměrný příjem nebo spíše jeho část). 8
Návrhy nástrojů databáze Smyslem nástroje je omezit náklady spojené s hledáním nového bydlení/ubytování (search costs) na straně uchazeče o zaměstnání v nové (cílové) lokalitě a nepřímo tím usnadnit migraci za prací. Není třeba omezovat na cílovou skupinu (KZAM 5 9), náklady se příliš nezvýší, pokud by bylo orientováno na všechny uchazeče o zaměstnání. Princip fungování: uchazeči o zaměstnání by současně k nabídce zaměstnání (na úřadu práce) dostávali i informace o dostupném ubytování (bydlení) v cílové lokalitě (místo nového pracoviště). Bydlení odpovídající velikosti jejich domácnosti a předpokládané výši příjmů. Snaha nabízet v rámci databáze nejen byty soukromých pronajímatelů, ale i obecní byty k pronájmu nebo výměně (předpokládalo by ochotu k zapojení ze strany obcí a přehled o jimi vlastněném bytovém fondu; problémem např. požadavek trvalého bydliště v obci podmiňující přidělení obecního bytu). 9
Přehled nástrojů obecné zhodnocení Tabulka 1: Obecné zhodnocení navržených nástrojů na podporu migrace za prací Kritérium / Nástroj Migrační příspěvek Příspěvek na stěhování Databáze Náročnost na finanční zdroje ++ / +++ + / ++ + Zdroj financování státní rozpočet státní rozpočet, obce? státní rozpočet Politická průchodnost -- / --- ++ + Praktická testovatelnost -- / --- - / + ++ / +++ z hlediska výše uvedených ukazatelů se jako nejperspektivnější nástroj jeví vytvoření databáze spojující informace o volných pracovních místech s informacemi o nabídce odpovídajícího bydlení v lokalitě nového zaměstnání. 10
Odůvodnění výběru nástroje empirická šetření Ve prospěch volby nástroje typu databáze svědčí i výsledky kvantitativní a kvalitativních šetření realizovaných v letech 2005 a 2006 v rámci jiného projektu MMR. Kvantitativní šetření mezi uchazeči o zaměstnání evidovanými na opavském úřadě práce: ukázalo se, že na relativně štědrou pobídku v podobě možnosti získat k pracovní pozici vzdálené více než 300 km od Opavy byt s regulovaným nájemným (ve stejné výši, jako v Opavě) zareagovali zejména mladí lidé bez vlastního bydlení, se svým současným bydlením spíše nespokojení, svobodní, nezávislí, bezdětní, s otevřeným životním stylem, tj. takoví, kteří z hlediska svých socioekonomických charakteristik patří do skupiny, která by byla ochotna se přestěhovat bez jakýchkoliv pobídek. 11
Odůvodnění výběru nástroje empirická šetření Skupinové diskuse: respondenti všech skupinových rozhovorů se shodli na tom, že významnou pomocí by bylo zajištění větší informovanosti o nabídce bydlení v místě nového zaměstnání a to jak respondenti, kteří se již přestěhovali, tak respondenti, kteří se nestěhovali. Kvantitativní šetření na reprezentativním vzorku populace ČR (2006): respondenti doporučovali spíše pobídky z hlediska veřejných rozpočtů levnější, s výjimkou programu nízkoúročených státních úvěrů pro pořízení vlastního nebo družstevního bytu ( novomanželské půjčky ). Nejčastější kombinace doporučení dvou nástrojů bytové politiky bylo doporučení poskytovat více informací o bydlení pro nezaměstnané lidi a poskytovat nízkoúročené úvěry na pořízení vlastního bydlení (v úhrnu 72 % respondentů). 12
Odůvodnění výběru nástroje empirická šetření Tabulka 2: Doporučení veřejných pobídek v oblasti bytové politiky dle názorů dotázaných Pobídka Poskytování informací ohledně zajištění bydlení na úřadech práce pro nezaměstnané lidi Poskytování státního nízko-úročeného úvěru na úhradu části nákladů spojených s pořízením vlastního nebo družstevního bytu v místě nového zaměstnání Poskytování bezúročné státní půjčky k pokrytí životních nákladů v prvních dvou měsících po přestěhování Poskytování jednorázové dávky na částečné uhrazení výdajů spojených s přestěhováním Stát by částečně hradil výstavbu nových nájemních bytů určených výhradně pro lidi stěhující se za prací Část uvolněných obecních bytů by byla vyhrazena pouze pro lidi stěhující se do daného místa za prací Doporučení (v %) Nákladnost 85 M 80 V 69 S 69 S 64 V 62 V N = 1.002 Poznámka: Ve druhém sloupci jsou podíly respondentů, kteří by daný nástroj doporučili k realizaci; ve třetím sloupci je zhruba odhadnuta nákladnost pro veřejné rozpočty (M malá, S střední, V vysoká). Otázka: Větší stěhování lidí za prací může přispět k hospodářskému růstu, snížení nezaměstnanosti a snížení sociálních výdajů. Nyní Vám ukážeme několik státních pobídek, které by mohly napomoci většímu stěhování ekonomicky aktivních lidí za prací. Zajímá nás, které z následujících pobídek byste Vy sám doporučil vládě k realizaci. Jednotlivé pobídky jsou seřazeny podle toho, jak jsou nákladné. Na začátku jsou uvedeny pobídky, které by nebyly takovou zátěží pro veřejné rozpočty, a na konci pobídky, které by naopak byly finančně nákladné. Je jen na Vás zvolit, které z pobídek byste doporučil vládě k realizaci. Zdroj: Lux, Sunega, Mikeszová, Večerník, Matyáš 2006 (str. 62) 13
Praktické testování vybraného nástroje (pilot) Testování může být součástí aplikace (ve formě pilotního projektu) po skončení projektu, pokud by o nástroj někdo projevil zájem. Testování předpokládá potřebu navázat spolupráci alespoň se dvěma úřady práce, kdy jeden by nabízel k nabídce zaměstnání i nabídku bydlení v dané lokalitě a druhý tradičně pouze nabídku zaměstnání bez odpovídající nabídky bydlení, následně by se porovnaly výsledky úspěšnosti umístění uchazečů u těchto dvou úřadů práce ideálně by se mělo jednat o úřady práce s podobnou strukturou uchazečů, případně by mohla být sledována pouze určitá skupina uchazečů vybraná podle určitých kvót. Problémem je vytvoření databáze (kdo) a doplnění informací o bydlení (odkud internet, ARK, vytvoření systému certifikovaných RK, IRI, s.r.o.), doplnění informací o uvolněných obecních bytech nebo obecních bytech k výměně a spárování (jak = algoritmus) informací o nabídce práce (databáze MPSV) s informacemi o nabídce bydlení. 14
Děkuji za pozornost. Oddělení socioekonomie bydlení