Adriatic CESKY ˇ. European TEN-T Core Network



Podobné dokumenty
BATCo Baltic-Adriatic Transport Cooperation Baltsko-jaderská dopravní spolupráce. Standard Project Presentation

Transevropská osa BALT- JADRAN

Transevropská dopravní síť z pohledu dopravní koncepce Moravskoslezského kraje Ing. Ivo Muras vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství

Páteřní infrastruktura

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR

ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy

Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

Příprava kohezní politiky pro období Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012

rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje

Koncepce rychlédopravy v ČR

Litva logistické aspekty. Teritoriální setkání ICC ČR 19.února 2019

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Programy v programovém období Autor: Ing. Denisa Veselá

Vysokorychlostní železniční tratě

Dopravní politika a strategie rozvoje dopravní infrastruktury. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie, MD ČR

ITI Pražské metropolitní oblasti

Časová dostupnost krajských měst České republiky

Rada Evropské unie Brusel 14. října 2016 (OR. en)

Operační program Doprava

Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

10105/19 ds/tj/vmu 1 TREE.2

- Referát na konferenci CZECH RAILDAYS -

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou,

Příprava Operačního programu Doprava

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region

Operační program Doprava dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava

PKP CARGO spojuje své síly s AWT

Propojená Evropa: Nová hlavní dopravní síť EU

Strategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita)

Obce a evropské fondy v období Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Ochrana ovzduší ve státní správě XII. Role regionální železnice ve 21. století. Miroslav Vyka // Svaz cestujících ve veřejné dopravě, z.s.

Vysokorychlostní železnice již brzy také u nás doma. Ing. Jindřich Kušnír ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy

Integrovaný regionální operační program

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR

Geografie České republiky. Doprava

Nová politika EU v oblasti dopravní infrastruktury souvislosti

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR.

Operační program Doprava a udržitelná městská mobilita. Mgr. Michal Ulrich Ministerstvo dopravy ČR

EVROPSKÁ DOPRAVNÍ POLITIKA. Doprava = klíčový faktor moderních ekonomik: - rozpor (mobilita nepříznivé dopady) optimalizace dopravního systému

Rámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni

Evropská dopravní politika kritika a geografické hodnocení

KRITÉRIA HODNOCENÍ PROJEKTOVÉ ŽÁDOSTI. Program INTERREG V-A Rakousko Česká republika

Aktuální projekty v železniční dopravě. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Vyrovnávání hospodářské a sociální úrovně regionů v době krize Ing. Daniel Braun, M.A. 1. náměstek ministra pro místní rozvoj

Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-19

Naplňování Cílů udržitelného rozvoje v ČR (OECD, 2017)

Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno pro diskuzi se starosty , Brno

VĚDA A VÝZKUM V RESORTU DOPRAVA

NRP Návrh globálního cíle, strategických cílů a priorit NRP Výstup pro ŘKV Globální cíl NRP

Historie přípravy západovýchodního multimodálního propojení (D1 x D49) Hulín Zlín Vizovice Horní Lideč Púchov (R6 x D1)

Dosahování udržitelné mobility prostřednictvím integrovaného plánování dopravy. Rafael Cuesta Vedoucí zastoupení Centro, Velká Británie

Jednání pracovní skupiny DOPRAVA

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Operační program doprava Přehled priorit a opatření

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2012 strojírenství a doprava 10. května 2012 Ostrava Téma: Koncepce dopravních cest v ČR a napojení na mezinárodní dopravní síť

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Tratě vysokých rychlostí v Česku optikou dopravního geografa

Příloha Doprava a dopravní technologie aplikace ve strategickém dokumentu

Strategie rozvoje dálkové železniční dopravy

NAPOJENÍ TROJZEMÍ cz/d/pl NA EVROPSKOU ŽELEZNIČNÍ SÍŤ


Dopravní infrastruktura koncepce jejího rozvoje z pohledu MD

Strategie regionálního rozvoje ČR a její dopady na Moravskoslezský kraj

Regionální politika a příprava na programové období aktuální informace

Statutární město Hradec králové Statutární město Pardubice

Operační program Doprava

Příloha 4 Synergie a komplementarity s ostatními operačními programy

jednání Zastupitelstva města Ústí nad Labem

Rozvoj logistických ch center v

Řešení tranzitní dopravy kolem Prahy

Význam VRT pro moravské kraje

Příprava Rychlých železničních spojení

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

Úvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje Liberec

TEN-E (transevropská energetická síť)

Hodnocení implementace

II. STRATEGICKÁ ZPRÁVA České republiky pro programové období

Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

Příspěvek k hodnocení společenských dopadů projektů. XV. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách

Základy dopravní politiky jsou obsaženy již v Římských smlouvách, které zavádějí společná pravidla mezinárodní dopravy, volný přístup k poskytování

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný

6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury

Energetické cíle ČR v evropském

RM PROJEKTU. Ing. LADISLAV ŠPAČEK CSc. SCHP ČR BRATISLAVA

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje,

Priority a možnosti v programovém období a hlavní změny oproti programovému období

Transkript:

The Baltic Adriatic Axis Element CESKY ˇ of the future European TEN-T Core Network

Transevropské dopravní síteˇ Na základě Maastrichtské dohody z roku 1992 Evropská unie (EU) v roce 1996 vydala Pokyny pro transevropské dopravní sítě (Trans-European Transport Networks TEN-T) s cílem posílit vnitř ní trh. Dokument obsahoval hustou komplexní sít na základě návrhu 15 členských státu a seznam 14 prioritních projektu. V pru běhu zásadní revize dokumentu v roce 2004, která vzala v úvahu rozšíření EU v letech 2004 a 2007, se počet prioritních projektu zvýšil na 30 (viz Obr. M-1). Evropská komise v současnosti pracuje na du kladné revizi politiky TEN-T: při zachování komplexní sítě silnic, železnic, vnitrostátních vodních cest, přístavu a letišt pouze s minimálními úpravami se zaměří na vymezení páteřní sítě strategicky nejdu ležitějších spoju v rámci EU i s jejími sousedy. Vu bec poprvé se při plánování sítí TEN-T bude postupovat shora dolu ( top-down ), s jasnou a transparentní metodikou na geografických základech, v souladu s cíli Strategie Evropa 2020 a s vyváženým zaměřením mimo jiné na následující cíle: > posilování vnitřního trhu a územní, ekonomické a sociální soudržnosti, > posilování globální konkurenceschopnosti EU, > podpora udržitelné mobility cestujících a zboží s přihlédnutím k ekologickým aspektu m a k cíli dekarbonizace odvětví. Tento systém přitom zajišt uje územní, ekonomickou a sociální soudržnost unie, sociální blahobyt a bezpečnost evropských občanu a přihlíží i k ekologickým aspektu m, jako jsou klimatické změny, znečištění a chráněné oblasti. Pro zajištění maximální kontinuity mezi minulostí a budoucností bude tato páteřní sít navazovat na současných 30 prioritních projektu. Nové globální vyzvy 1 V posledních letech došlo k ekonomickému poklesu, který ovlivnil téměř všechna odvětví ekonomiky a dopravu především. I přes současné náznaky zotavení existují pádné du kazy o tom, že tento jev je závažnější než jen dočasná krize a že by mohl vést k hlubším změnám ve světové ekonomice. Fosilní energie se stává stále vzácnější, což vede ke zvyšování cen paliv.

Obr. M-1 Transevropské dopravní sítě Lze očekávat, že železnice, které jsou relativně vysoce energeticky efektivní, budou v budoucnu hrát významnější úlohu. Integrace města či regionu do dobře rozvinuté železniční sítě bude pravděpodobně nabývat na významu, byt i jen jako faktor kvality dané lokality. Současný vývoj ekonomiky dále vykazuje postupný přesun centra globální ekonomiky do východní a jihovýchodní Asie. Tento jev lze pozorovat již dlouhodobě a je zřejmé, že tato tendence zesiluje. Za dané situace se obchodování s asijskými zeměmi bude rozšiřovat v absolutním i relativním vyjádření. Značná část toku zboží přepravovaného po moři musí proplout Suezským pru plavem a Středozemním mořem a naru stající část by mohla využívat i železniční spojení Ruskem. Středomořské přístavy mají výhodnou polohu. Vzhledem k zajížd ce gibraltarskou úžinou jsou k Asii o více než 2000 km blíže než přístavy v Severním moři. Přepravní doba je potenciálně kratší o pět dnu, k tomu 2

se navíc přidává odpovídající úspora paliva, emisí CO 2 a nákladu. Bude záviset na logistické výkonnosti středomořských přístavu, ale i na jejich spojení se zázemím, nakolik budou schopny využít tohoto vývojového trendu. V návaznosti na politické změny ve střední a východní Evrop ě po pádu železné opony a zejména po nedávném rozšíření EU se proces dotahování ekonomik v těchto oblastech příklon evropské ekonomiky k východu (Paolo Costa) dá nejen očekávat je také politickým cílem. Osa Balt-Jadran Dne 12. října 2006 na základě iniciativy rakouského Spolkového ministerstva dopravy, inovace a technologií (BMVIT) podepsaly Polsko, Ceská ˇ republika, Slovensko, Rakousko a Itálie smlouvu o smlouvě budoucí ohledně rozšíření železniční sítě TEN-T PP23 a silniční sítě TEN- T PP25 v rozsahu Gdaňsk Varšava Katowice Ostrava Brno Vídeň s odbočkou Katowice Žilina Bratislava a dále směr Vídeň Štýrský Hradec Klagenfurt Villach Udine Terst/Benátky Boloňa v rámci další revize sítě TEN-T, čímž by vznikl Baltsko-jaderský koridor. K nejaktuálnějším událostem v této záležitosti patří vytvoření Aliance 14 regionu podél baltsko-jaderské osy. 6. října 2009 pak zástupci těchto regionu v Bruselu podepsali Deklaraci o rozšíření sítě TEN-T PP23. Tento příspěvek dokazuje, že Osa Balt-Jadran ( BAA ), železniční součást tohoto koridoru, tj. sít TEN-T PP23 s rozšířením do Itálie, je potřebná jakožto ekonomická páteř střední Evropy. Využívá již existujících tratí a hlavních projektu v ru zných fázích realizace a její trasování podle smlouvy o smlouvě budoucí z 12. října 2006 by nejlépe odpovídalo cílu m politiky TEN-T a zapadalo by do rámce budoucí páteřní sítě vzhledem k metodickým kritériím revize politiky TEN-T: > BAA vychází vstříc výzvám globálních trendu, jako je očekávaný přesun globálních toku zboží do středomořských přístavu a ekonomické vzmáhání zemí střední a východní Evropy. > Spojením pu vodních a nových členských státu EU napříč někdejší železnou oponou zlepšuje dostupnost, zvyšuje soudržnost a posiluje hospodářský rozvoj středoevropských zemí a regionu, protože jim poskytuje přístup k baltským a středomořským přístavu m i navazujícím mořským dálnicím. 3 > Dále spojuje hlavní města členských státu (Varšavu, Bratislavu, Vídeň a po logických odbočkách v rámci sítě také Tallinn, Rigu, Vilnius a

Rím), ˇ další významná města, pru myslové aglomerace a vstupní přístavy na severu a na jihu, sleduje a zlepšuje současné i budoucí toky dopravy v tradičním koridoru přímé dopravy při podpoře integrace sítí. > V neposlední řadě baltsko-jaderská osa přispěje k udržitelnému rozvoji: k dekarbonizaci dopravy a omezení dopravních nehod díky výslednému modálnímu posunu na železnici. Obr. M-2 BAA a její napojení na ostatní osy a přístavy 4

BAA: Spojení správnych uzlu na správné ose BAA je jedinou osou v této části EU, která spojuje zejména po dokončení projektu v Rakousku přínosy moderního, rychlého a pro cestující přitažlivého systému s nákladní dopravou. V některých úsecích, např. mezi Varšavou a Katowicemi, je díky předchozím investicím již nyní rychlejší než silniční doprava. BAA propojuje ty správné uzly: > Trasování: BAA rozšiřuje TEN-T PP23 směrem na jihozápad a představuje krátkou, přímou osu, která v podstatě sleduje stávající dopravní tahy mezi Polskem, Ceskou ˇ republikou, Slovenskem, Rakouskem a Itálií nejpřímějším směrem po stávající či v současné době realizované infrastruktuře, dobře napojené na další významné osy sítě TEN-T a příslušné intermodální uzly. > Intermodalita a interkonektivita: Na této ose se nachází několik uzlu a vstupních bran s vysokým ekonomickým potenciálem, které zlepšují intermodalitu a interkonektivitu v severojižním směru. BAA propojuje přístavy severu a jihu, mořské dálnice, vnitrostátní vodní cesty a posiluje sít ové efekty díky řadě dalších dopravních koridoru. Je napojena na soustavu širokorozchodných železnic. V Itálii přispívá k propojení s vysokorychlostní sítí ve východozápadním směru na Milán a Turín a do Francie i k Severojižní ose TEN-T PP1. > Udržitelnost a efektivita: Modernizace stávající železniční osy, zejména jejího rakouského úseku, zkrátí a zatraktivní cestování i přepravní doby a zlepší přístup do vnitrozemských oblastí na obou stranách někdejší železné opony. Tím se nejen zvýší ekonomická výkonnost, ale dojde i k významnému posunu směrem k využívání železnic, podpoře efektivní komodální dopravy a dekarbonizaci odvětví. Z dlouhodobého hlediska také přispěje ke snížení závislosti na fosilních palivech. Foto: ÖBB/Robert Deopito Společně s dalšími stanovenými projekty je železnice dopravním prostředkem, který nejvíce určuje ru st, a měla by tudíž být rozšiřována. Železniční trat v baltsko-jaderské ose tak plní du ležitou funkci z hlediska multimodality a posiluje efektivní a udržitelnou komodální dopravu. Veškerá další potenciální zlepšení nad rámec navrhovaných opatření lze realizovat za předpokládaných nízkých investic díky příznivým topografickým podmínkám 5

BAA: Evropská pridaná ˇ hodnota BAA zvyšuje stávající úroveň dnešní infrastruktury cestou zvyšování kvality a eliminací úzkých hrdel, zejména v Rakousku, s cílem zkrátit jízdní doby pro cestující i zboží mezi přístavy dvou moří a mezi regiony dříve oddˇlenými železnou oponou. Jedinečným zpu sobem tak naplňuje cíle EU z hlediska uzlu a tratí tvořících budoucí součást Páteřní sítě TEN-T: > Spojuje regiony v rámci EU s vysokým ekonomickým potenciálem: cca 40 milionu obyvatel Gdyně a Gdaňsku (region Pomoří), polskou Varšavu, oblast Horního Slezska a Moravy, evropskou metropolitní oblast Vídně a Bratislavy a pru myslové aglomerace Štýrska (Štýrský Hradec), Korutan (Klagenfurt) a severní Itálie. Foto: Kommerz BAA spojuje staré a nové členské země EU, čímž mimo jiné přispívá k prostorové integraci a územní, hospodářské a sociální soudržnosti napříč někdejšími hranicemi. > BAA poskytuje regionu m EU ve střední a východní Evropě s vysokým ekonomickým potenciálem přístup na světové trhy a tím realizuje jejich potenciál: propojuje stávající i potenciální dálkové a přeshraniční dopravní toky se sousedními zeměmi (zejména Skandinávií a Středomořím) i s dopravou do a z Ruska a Asie v budoucnosti. V rámci příklonu evropské ekonomiky k východu BAA otevírá potenciál tradičně pru myslových oblastí Horního Slezska a severní Moravy. Tento potenciál se díky lokálnímu know-how a řadě výzkumných ústavu a vysokých škol neustále zvětšuje. Zlepšování dostupnosti pomocí slibných dopravních tepen pro budoucnost je základním předpokladem navyšování tohoto potenciálu dostatečně kvalifikovaných lidských zdroju. > Ekologické problémy/udržitelný rozvoj: snížení emisí plynu s klimatickými dopady v du sledku budoucích vlastností této osy (modální posun). Kdekoli to bude možné, budou pro modernizaci infrastruktury na vysoce výkonnou severojižní osu využity stávající tratě, z nichž budou odstraněna provozně nejkritičtější místa ( úzká hrdla ). BAA, baltsko-jaderská železniční osa, vyhovuje požadavku m na zařazení do budoucí Páteřní evropské sítě. 6