Svaz průmysu a dopravy ČR Úvod Svaz průmysu a dopravy ČR představuje největší zaměstnavateskou organizaci v České repubice. Za třináct et svého působení si díky siné a odborně zdatné čenské zákadně vybudova profesionání zázemí, které mu umožňuje vyjadřovat se kvaifikovaně k probematice ekonomického vývoje země. Ovivňování hospodářské poitiky vády považujeme za jedno ze svých havních posání. I přes nedostatečnou výkonnost státní sféry při tvorbě podmínek pro podnikání roste průmys rychým tempem. Nejsme spokojeni s tím, jakým způsobem stát řeší věcné, reáně existující probémy, které imitují rozvoj hospodářství a brzdí růst výkonnosti podnikové sféry. Vádní administrativa pracuje formáně a máo účinně. Předkádané dokumenty mnohdy postrádají reáné výstupy a řešení. Výsedkem je veké množství návrhů, které nejsou navzájem provázány a nezohedňují praktické zkušenosti. Svaz průmysu a dopravy ČR vede s poitickou reprezentací trpěivou diskusi, připomínkuje řadu materiáů a navrhuje řešení. Naše názory však jsou, ke škodě občanů ČR, většinou akceptovány pouze díčím způsobem. Cítíme svoji odpovědnost za rozvoj podniků a zaměstnanost. Jsme přesvědčeni, že moudrá váda má nasouchat názorům těch, kteří vytvářejí ekonomické hodnoty a kteří se k odpovědnosti za jejich tvorbu hásí. Vstupem do Evropské unie dosáha ČR prvního vekého cíe zařadii jsme se do spoečenství vyspěých evropských států. Nyní musíme v co nejkratší době odstranit určitá zaostávání, která ve srovnání s předními čenskými státy unie máme.technická a ekonomická úroveň země stáe neodpovídá požadavkům kadeným na moderní hospodářství, zaoženém na tvůrčích podnikateských aktivitách, inovacích a vzděanostních programech. Proto při našem hodnocení mysíme především na budoucnost a navrhujeme vytváření takových podmínek, které jsou zárukou douhodobě udržiteného růstu. Průmys a doprava při všech strukturáních změnách, posunem směrem k rozvoji sužeb, budou i nadáe představovat zákad hospodářství. Nepřeceňujme úohu státu pro rozvoj hospodářství, ae na druhé straně stát musí pnit svoji roi při vytváření podmínek pro růst podnikateských aktivit. Je tedy zodpovědný za kvaitu přijímaných právních norem, za odpovídající úroveň vzděávání, za to, že ekoogická poitika je zodpovědná a nesnižuje výkonnost hospodářství. Stát hospodaří se značnými prostředky, financuje významnou část výzkumu a vývoje, odpovídá za kvaitu a úroveň dopravní infrastruktury. Jeho sociání poitika do značné míry ovivňuje nejen životní úroveň obyvatestva, ae i jeho motivaci k práci. To jsou obasti, kterými se ve své hodnotící zprávě zabýváme. Hospodaření státu a rostoucí zadužování veřejných financí vedo před někoika týdny ke snížení ratingu ČR. Svaz průmysu a dopravy ČR v minuosti už dvakrát zpracova a nabíd svoje pohedy a náměty na řešení rozhodujících probémů hospodářství. Přesto, že se tyto materiáy setkay s kadnou odezvou, jejich skutečné využití, především ze strany státních orgánů, byo maé. I to je, pode našeho názoru, jednou z příčin proč řešíme stejné probémy už řadu et. Proto nabízíme ve formě uceené hodnotící zprávy znovu náš pohed na vývoj hospodářství. Pozornost věnujeme především obastem, které výrazně ovivňují výkonnost podniků. Za zásadní považujeme, zda Česká repubika bude mít ekonomiku zaoženou na znaostech a inovacích, která nás přivede mezi nejvyspěejší země a zajistí prosperitu, nebo zda se smíříme s náepkou kvaitní montovna. Dne 20. září 2004 Ing. Jarosav Mí, MBA prezident Svazu průmysu a dopravy ČR 1
Svaz průmysu a dopravy ČR 2
Svaz průmysu a dopravy ČR Vývoj hospodáøství Ekonomický růst Ani po překonání recese z druhé pooviny devadesátých et nedosahuje růst ekonomiky tempa některých nových čenů EU a stabiizova se na hodnotách koem 3% ročně (2000-3,3%, 2001-3,1%, 2002-2%, 2003-3,1%). V Posku rosta ekonomika takto: 2000-4%, 2001-1%, 2002-1,4%, 2003-3,3%. Na Sovensku se zrychení dostavio dříve než v ČR: 2000-2%, 2001-3,8%, 2002-4,4%, 2003-5%. Tempa rùstu HDP ve vybraných zemích v % Zdroj Eurostat Ekonomická úroveň je vůči průměru vyspěé europatnáctky na cca 65% a je čtvrtá nejvyšší mezi deseti novými čeny EU a druhá mezi transformujícími se zeměmi, a to za Sovinskem. Vývoj HDP na obyvatee ve vybraných zemích - v paritì kupní síy ve stáých cenách Zdroj MF ČR 3
Svaz průmysu a dopravy ČR Odhady dašího růstu české ekonomiky se pohybují koem současně dosahované hodnoty 3 %, optimističtější hovoří o 4 % v příštím roce. Kíčovým faktorem je oživující se zahraniční poptávka. Pomaejší růst domácí spotřeby je vyrovnáván zrycheným meziročním růstem investic o 12,5% v 1. čtvrtetí 2004, podněcovaných nízkými úrokovými sazbami, rostoucím objemem poskytovaných úvěrů a zepšující se ziskovostí podniků. Tendenci k akceeraci oživení potvrzuje i příznivý vývoj ve stavebnictví. Meziroèní tempa HDP ve stáých cenách roku 2000 (zøetìzeno metodou roèního pøesahu) Zdroj ČSÚ Růst průmysové výroby v ČR je v posední době stabiní a v etošním roce dosahuje nejrychejšího tempa ve středoevropském regionu. V dubnu čini přírůstek vůči srovnatenému období předchozího roku 10,1% a stoupající počet zakázek signaizuje daší růst. Lepších výsedků dosahovay podniky se zahraniční kontroou, které reaizovay přes poovinu tržeb a podíey se třetinou na cekové zaměstnanosti, zatímco finanční výsedky domácích podniků se zhoršiy. Na ekonomickém rozvoji profituje sektor MSP - počet maých a středních podniků se i přes probémy v podnikateském prostředí v roce 2003 meziročně zvýši o 21,5%. Nezaměstnanost V etech 1996-2001 se míra nezaměstnanosti ztrojnásobia. Od roku 2002 se míra registrované nezaměstnanosti udržuje koem 9 10 %, roste podí douhodobé nezaměstnanosti. Míra nezamìstnanosti v % v etech 1995-2004 Zdroj MPSV 4
Svaz průmysu a dopravy ČR Nezaměstnanost je uměe snižována tím, že stát zaměstnává stáe větší počet idí. V období et 1995-2000 se počet zaměstnanců ve veřejné správě včetně administrativy na regionání úrovni zvýši z 277 tisíc na téměř 301 tisíc. Nezaměstnanost má výrazně regionání charakter a negativním rysem je počet osob douhodobě nezaměstnaných. Tento probém prohubuje skutečnost, že v regionech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti je zároveň i nejméně voných pracovních míst. Na úřadech práce byo evidováno koncem května 2004 cekem 520,4 tisíc uchazečů o práci a o jedno pracovní místo se ucháze stejný počet osob jako ke konci května předchozího roku, což byo 11,7. Ke snížení stavu zaměstnanců došo zejména v průmysu, kde za posedních dvanáct měsíců ztratio práci přes 15 tisíc idí. Spou s nedostatkem pracovních příežitostí v odpovídající regionání a profesní struktuře jsou imitujícími faktory zaměstnanosti nízká adaptabiita a mobiita pracovních si a nemotivující systém daní a sociáních dávek. Produktivita práce a mzdy Ve vývoji mzdovém pokračovaa v roce 2003 tendence ke zpomaování tempa růstu průměrných nomináních mezd. Vzhedem k mimořádně nízkému růstu spotřebiteských cen se reáná mzda zvýšia o 6,7 %, tj. více než souhrnná produktivita práce (růst 3,6 %). Narozdí od hospodářství jako ceku si rozhodující průmysová a stavební odvětví zachovaa žádoucí předstih růstu produktivity před mzdovým vývojem. Nadprůměrný růst mezd dosáh zejména sektor peněžnictví a pojišťovnictví. Produktivita práce v průmysu dosahuje i etos předstihu před růstem reáných mezd. Průměrná mzda v dubnu 2004 dosáha 16 903 Kč a bya nomináně o 6,9 % a reáně o 4,5 % vyšší než před rokem. Nižší růst průměrné měsíční mzdy v porovnání s růstem produktivity práce ved k pokesu jednotkových mzdových nákadů o 2,6 %. Nominání jednotkové nákady se ve zpracovateském průmysu - v podnicích s více než 100 zaměstnanci - zvýšiy v roce 2002 o 4,5 % a v roce 2003 se snížiy o 3 %. Jejich daší snižování je závisé na udržení předstihu růstu produktivity práce před růstem mezd. Investice v průmysu V rámci středoevropského regionu se v roce 2003 růst investic přibíži čtyřprocentní hranici pouze v České repubice, zatímco např. na Sovensku a v Posku již potřetí došo k meziročnímu pokesu. Hrubé hmotné investice v průmysu vzrosty oni meziročně o 4,8 % při růstu stavebních investic o 19,5 %, a to zejména vivem připravovaných změn DPH. V roce 2003 došo k oživení stavebních investic a v poovině odvětví zpracovateského průmysu již také k růstu investiční aktivity. Hrubé nehmotné investice, které jsou progresivní sožkou investování v průmysu, obnoviy v roce 2003 po roční přestávce růst a zvýšiy se meziročně o 17,5 % na 8,3 md. Kč. Přitom ve zpracovateském průmysu to byo o 28 % na 6,3 md. Kč. V prvním čtvrtetí 2004 se meziroční tempo tvorby fixního kapitáu v ČR zvýšio na 12,5 %. Z objemově rozhodujících odvětví průmysu přispěy k růstu investic především zpracovateský průmys o 7,9 %, doprava a teekomunikace o 7,8 % a výroba a rozvod eektřiny, pynu a vody o 15,0 %. Měnový vývoj Na pokračující růst domácí ekonomiky v přetrvávajícím nízkoinfačním prostředí reagovaa postupně Česká národní banka uvoňováním měnových podmínek. Někoikanásobně snížia zákadní úrokové sazby, které kesy na nejnižší úroveň v novodobé historii, stejnou jako v eurozóně, a zároveň nejnižší v regionu střední a východní Evropy. V poovině etošního roku došo k mírnému zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu. 5
Svaz průmysu a dopravy ČR Nastavení domácí měnové poitiky bránio příivu spekuativního kapitáu a pro vývoj kurzu koruny by nadáe rozhodující vývoj na eurodoarovém trhu. Koruna v roce 2003 v průměru meziročně osabia k euru o 3,3 % a vůči doaru posíia o 13,8 %. Tento vývoj mě příznivý viv na firmy, které exportovay zejména na doarové trhy. Douhodobě je exportní výkonnost spjata se zvyšováním technoogické úrovně výrobků a marketingovou podporou. Pokud jde o investiční i provozní úvěry pro podnikateské subjekty, ze sedovat postupné oživení. Přesto úvěrová angažovanost bank představuje i nadáe rezervy při zajišťování finančních zdrojů pro investice v podnikové sféře. Probémy mají zejména maé a střední podniky bez historie. Veřejné rozpočty V posedních etech dochází k prohubování deficitů veřejných rozpočtů. Vede přímých výdajů spojených s transformací a financováním sociáních systémů zatěžují veřejné rozpočty nákady spojené s přibižováním úrovně infrastruktury a ekoogických norem standardům zemí EU. Významný podí má i růst zadužování regionů. Výše jejich zadužení se zvýšia ze 40 md. Kč v roce 1999 na zhruba 73 md. Kč v roce 2004. To zužuje manévrovací prostor pro reaizaci aktivní fiskání poitiky a současně neumožňuje, bez reaizace reformních kroků, snížit podí veřejných výdajů na HDP. Vývoj konsoidovaného vádního duhu v etech 1994-2004 Zdroj MF ČR Reforma je reaizována jako souhrn opatření na příjmové a výdajové straně veřejných rozpočtů s těžištěm na straně výdajů. Jejím cíem je snaha o dosažení trvaé redukce fiskáních deficitů. Vádou by stanoven cí snížit vádní duh na hodnotu nižší než 4 % HDP. Váda se rozhoda posíit programové financování v rámci státního rozpočtu. Stanovia výdajová pravida a stropy, které by měy vést k adresnějšímu stanovení výdajových priorit. Stanovení priorit se však neopírá o hospodářskou strategii zaměřenou na posíení hospodářského růstu. Zvoený způsob reformy veřejných financí neposiuje růstový potenciá hospodářství a tím nezvyšuje možnosti příjmů státního rozpočtu. 6
Svaz průmysu a dopravy ČR Zahraniční obchod Deficit obchodní biance se v roce 2003 meziročně mírně sníži (na neceých 70 md. Kč). Tento vývoj by do značné míry i odrazem předchozího příivu přímých zahraničních investic, které směřovay především do exportně orientovaných odvětví. Pasivum obchodní biance byo ovivněno zejména meziročním prohoubením deficitu s rozvojovými ekonomikami o 13,7 md. Kč, s Ruskou federací a tzv. ostatními zeměmi (Čína, KLDR, Kuba, Laos, Mongosko, Vietnam) o 11,7 md. Kč, ae i pokesem aktiva s evropskými transitivními ekonomikami. Tempo růstu vývozu i dovozu zboží se zvyšuje - v dubnu 2004 dosáh obrat zahraničního obchodu rekordního výsedku a by nejvyšší v historii České repubiky. Meziroční růst vývozu čini 24,7 % a růst dovozu 25,7 % v běžných cenách. Vysokého tempa zvýšení vývozu dosáh obchod se zařízením k teekomunikaci a reprodukci zvuku a ve výpočetní technice. V dovozu se zvýši především obchod s investičním zařízením. Probém představuje zejména nízký podí investičních ceků na vývozu. Podí exportu na obyvatee je ve srovnání s úrovní zemí evropské patnáctky zhruba pooviční. Jedním z důvodů jsou reativně nižší dosahované ceny exportovaných výrobků, než jakých dosahují ekonomicky vyspěé země. Vývoj sada obchodní biance v etech 1994-2005 Zdroj MF ČR 7
Svaz průmysu a dopravy ČR 8
Svaz průmysu a dopravy ČR Hospodáøský rùst-struktura-podnikateské prostøedí Míra přidané hodnoty Jedním ze zákadních ekonomických probémů je nedostatečný růst míry přidané hodnoty v průmysu a neudržitenost vývoje struktury využívající komparativní výhody evnější pracovní síy s nízkým podíem prostředků věnovaných na technický rozvoj. Nedostatečný růst přidané hodnoty v průmysu signaizují anaýzy vývoje národních účtů, které ukazují, že i přes rychý růst výroby zpracovateského průmysu růst účetní přidané hodnoty stagnuje na úrovni koem 4,5 % v etech 2001 a 2002 (přitom index výroby zpracovateského průmysu je vyšší než 5 %). Závažná je i skutečnost, že v tomto období stagnovaa i úroveň účetní přidané hodnoty. Nasvědčuje tomu i vývoj v zahraničním obchodě, kde např. české kiogramové ceny jsou nižší než v okoních transformujících se zemích střední Evropy. Tento neuspokojivý vývoj je ovivněn dvěma havními skupinami faktorů. Do první patří především faktory ovivňující hodnotu výstupu, tj. zejména reaizovanou cenu produkce. Je nesporné, že český výrobce se musí, při snaze získat odbyt na obsazeném trhu, uchyovat k cenovým ústupkům. Stejně je tomu i tam, kde funguje jako subdodavate součástí či díů. I zde je vystaven cenovému taku ze strany fináního odběratee. Do této pozice se mnozí čeští výrobci dostai již na počátku devadesátých et, kdy pod vivem devavace a zejména pod takem rozpadu východních trhů i vnitřního trhu se stai dodavatei pro výrobce ze západní Evropy. To se jim podařio, ae některé anaýzy nasvědčují, že tuto pozici, do které se dostai v krizové situaci, stáe ještě nedokázai opustit. Pode různých expertních odhadů se dá předpokádat, že tak ztrácejí až 30 % z hodnoty výrobku. Do druhé skupiny patří nedostatečná technická úroveň výrobků jako důsedek předchozí orientace na kooperace, která veda k nedostatku prostředků na technický rozvoj. Také rozpadem trhů ve východní Evropě české podniky ztratiy možnost fungovat jako finání dodavate investičních ceků a fináních výrobků. Zkušenosti ukazují, že v technickém řešení české investiční ceky v podstatě nezaostávay za konkurencí a také finání výrobky měy dobrou úroveň, především však měy rozsáhý trh. Vytačení českých výrobců z pozic dodavateů investičních ceků omezuje možnosti reaizovat vyšší míru přidané hodnoty danou technickým řešením a přínosem know-how. Pomocí technických řešení a možností získat pozici fináního dodavatee by měy tuzemské firmy dosáhnout podstatně epších výsedků ve fináních cenách produkce a tím zvýšit reaizovanou přidanou hodnotu. Tento způsob rozvoje vede v řadě českých firem k tomu, že dochází také k douhodobým posunům ve struktuře zpracovateského průmysu. Posun struktury je patrný spíše na nižší úrovni - v rozvoji jednotivých oborů, případně ještě na úrovni jednotivých výrobců a výrobků. Některé firmy se speciaizují na dodávky spíše jednodušších výrobků pro kooperace, což ve svém důsedku znamená menší nároky na technické řešení, moderní know-how a nižší náročnost na kvaifikovanou práci. Tímto způsobem dochází i k posunu vnitřních struktur zpracovateského průmysu především k jednodušší, méně kvaifikované a také méně pacené práci z hediska mezinárodní směny resp. pozice takového výrobku na trhu. Nízký stupeň přidané hodnoty determinuje i možnosti rozvoje tuzemských firem, které - při uvedeném způsobu vysoké závisosti na kooperacích se zahraničními partnery a při nízké přidané hodnotě - nemají dostatek zdrojů pro technický rozvoj, na modernizační investice apod. Takový směr vývoje struktury zpracovateského průmysu, zejména na úrovni jednotivých firem, je douhodobě pro českou ekonomiku nevýhodný a neudržitený. Tento postup zatačuje tuzemské firmy do pozice, kdy není potřeba využívat nesporný kvaifikační potenciá pracovních si, vytačuje je z tradičních trhů, kde české firmy měy a dosud mají cenné reference jako dodavateé techniky. Má také nepříznivé makroekonomické důsedky v tom, že při nízkém růstu přidané hodnoty se pomaeji rozvíjí ekonomika jako ceek a pomau roste i ceková ekonomická úroveň. Tak se pomaeji překonávají rozdíy vůči vyspěým zemím EU. Nízká úroveň přidané hodnoty a její nedostatečný růst v tuzemských firmách jsou spojeny i s tím, že přes poměrně ryche rostoucí ukazatee zahraničního obchodu je stáe úroveň exportu na jednoho pracovníka v tuzemském zpracovateském průmysu huboko pod úrovní srovnatených vyspěých zemí zhruba na třetině a případně i méně (i když částečně je tento výsedek dán i kursovým přepočtem). Hospodářská poitika státu by měa podporovat růst přidané hodnoty. K tomu je třeba v souadu s Lisabonskou strategií podporovat výzkum, vývoj a inovace, zvyšovat vzděanostní úroveň obyvatestva a modernizovat výrobní potenciá zpracovateského průmysu a daších odvětví. 9
Svaz průmysu a dopravy ČR Výzkum, vývoj a inovace Úroveň výzkumu, vývoje a inovací v ČR neodpovídá potřebě zvýšit výkonnost ekonomiky a je v rozporu s perspektivou vytváření ekonomiky zaožené na znaostech a inovacích. Setrvačnost v přístupech k výzkumu, vývoji a inovacím na státní a podnikové úrovni by nutně veda k cekovém zaostávání výkonnosti naší ekonomiky za vyspěými státy. Finanční podpora výzkumu a vývoje v ČR není v souadu se strategickým významem této obasti. Přestože již předchozí vády dekarovay podporu výzkumu a vývoje jako jednu ze zákadních priorit, nedodržey svůj závazek věnovat ze státních prostředků na podporu výzkumu a vývoje finanční zdroje ve výši minimáně 0,7 % HDP. Naopak tato podpora se pohybuje na úrovni pouhých 0,58 % HDP v roce 2002. To je předmětem kritiky i ze strany orgánů EU. Je zřejmé, že takový vývoj nevytváří předpokady pro napnění Lisabonské strategie a Barceonské dekarace ze strany ČR. K tomu, aby ČR dosáha v roce 2010 úroveň cekových výdajů ve výši 3 % HDP, z toho 1 % z veřejných zdrojů tak, jak to vyžadují zmíněné dokumenty, musí dojít k zásadní změně. Je nezbytné spnit závazek minuých vád a zvýšit podí prostředků ze státních zdrojů na podporu výzkumu a vývoje v roce 2006 na 0,7 % z HDP. Přetrvávají pohedy na výzkum a vývoj bez potřebného důrazu na účenou a rychou apikaci v praxi. V rozporu s běžnou světovou praxí je poměr mezi tzv. účeovou a institucionání podporou. Ve všech vyspěých zemích je preferováno účeové financování, zatímco v ČR je tomu naopak. Pode odhadů je poměr mezi institucionáním a účeovým financováním v ČR 60:40. Je předimenzován zákadní výzkum, kam směřuje zhruba 40 % státních výdajů na výzkum a vývoj, zatímco ve vyspěých zemích je to zhruba 20 %. Pro zefektivnění a zvýšení účinnosti při apikaci výzkumu a vývoje v praxi je nezbytné změnit reaci mezi účeovým a institucionáním financováním. Preferování institucionáního financování vede k setrvačnosti ve struktuře akademických pracovišť, která neodpovídá potřebám praktické apikace. Váda v etech 2000 až 2002 vynaožia na podporu výzkumu a vývoje více než 30 md. Kč. Výsedkem byo 115 000 čánků, ae pouze 353 patentů a 773 technoogických řešení. Dosavadní přístupy ve státní podpoře výzkumu a vývoje se projevují ve znevýhodnění průmysové sféry. To ze doožit skutečností, že MPO má k dispozici jen cca 25 % prostředků v porovnání s prostředky, se kterými hospodaří Akademie věd ČR. Tato reace je výsedkem vivu institucí reprezentujících akademický výzkum a podcenění úohy výzkumu a vývoje v průmysové praxi ze strany státu. Úroveň systémových podmínek pro podporu výzkumu, vývoje a inovací není v ČR srovnatená s vyspěými zeměmi. Jde o institucionání předpokady a egisativní normy. V průmysově vyspěých zemích je obvyké, že Radě pro výzkum, vývoj a inovace předsedá premiér, který disponuje potřebnými kompetencemi. V ČR tomu tak prozatím není. Chybí Národní inovační poitika, jejíž cíe by měy být koordinovány s Národní poitikou výzkumu a vývoje. Doposud nebya ustavena agentura, která by se zabývaa podporou apikovaného výzkumu a inovací. Současná podoba zákona o výzkumu a vývoji je taková, že podporuje spíše zákadní výzkum a institucionání způsob financování výzkumu. Cekově nevyhovující stav při podpoře výzkumu a vývoje v ČR se negativně projevuje i ve výsedcích českých subjektů při jejich zapojení a úspěšnosti v 6. rámcovém programu EU. Pro zepšení situace bude nutné zvýšit státní podporu výzkumu a vývoje, změnit reaci mezi institucionáním a účeovým financováním a vytvořit účinný systém spoupráce průmysu a výzkumných institucí - např. formou spouúčasti podniků při financování projektů. Je nutno také vytvořit odpovídající podmínky pro účast ČR na mezinárodních programech, zejména EU. 10
Svaz průmysu a dopravy ČR Legisativa V egisativní obasti zůstává řada probémů, které negativně ovivňují kvaitu podmínek pro podnikání. Jde zejména o stabiitu zákonů, jejich netransparentnost a neprovázanost, nedostatečnou úroveň informačního systému o patných zákonech a administrativní překážky podnikání. Cekově ze zhodnotit přípravu egisativních norem jako nesystémovou. Překážkou v podnikání je zejména maá stabiita zákonů. Např. jen obchodní zákoník by za dobu své patnosti, tj. od roku 1991, noveizován téměř 40krát, zákon o dani z příjmu více než 50 krát, zákon o konkurzu více než 20 krát a živnostenský zákon dokonce více než 70krát. Zvášť je třeba zdůraznit požadavek stabiity daňových zákonů. Pro podnikatee i pro státní správu je každoroční změna daňového zákona zbytečnou zátěží. Stabiita zákonů je podmínkou jejich respektování. Časté noveizace vedou k tomu, že zákon se stává nevážným a není jistota o tom, co vastně obsahuje. To vytváří prostředí pro korupci a kienteismus, za což jsme vemi často kritizováni ze strany EU. Pro zvýšení právní kutury a vážnosti k zákonu je důežité i dodržování období egisvagance; zákonná norma má nabýt účinnosti až po určité době, ve které se všechny subjekty, jichž se týká, s ní mohou seznámit. Probémem egisativního procesu jsou nepřímé a skryté novey. Nejen podnikateům, ae i ceé státní správě by prospěo, kdyby zákon moh být zásadně noveizován jen pod svým názvem s tím, že novey, skryté pod názvem jiného zákona, jsou nepřípustné. Veký počet přijímaných zákonů má za důsedek i mnoho chyb a nedodržování egisativních pravide. Přemíra zákonů vzniká také proto, že se musejí noveizovat, aby se odstraniy chyby. Zákon není často ještě Paramentem přijat a už se připravuje jeho noveizace. Zdrojem neprovázanosti zákonů jsou i změny vzešé z posanecké iniciativy. Byo by vhodné přijmout takovou úpravu egisativního procesu, aby i posanecké iniciativy byy podrobeny připomínkovému řízení. Kvaitě podnikateského prostředí by prospěa redukce počtu nove a větší prostor pro diskusi odborné veřejnosti, po které teprve náseduje přijetí nové úpravy. Cíem musí být, aby u norem upravujících podnikání byo prvořadým požadavkem vytvoření podmínek pro podnikání ve spoupráci s těmi, kteří podnikají, a nikoiv protektorský administrativní vztah státu. Je třeba vytvořit prostor pro představitee podnikateské sféry a daší subjekty, které o podnikání a jeho podmínkách něco vědí; podnikateé musí mít větší viv na egisativní proces. U norem týkajících se podnikání by proto reprezentanti podnikateů měi být připomínkovými místy ze zákona, podobně jako je tomu u pracovněprávních norem. Tím by se předešo i probémům vznikajícím při impementacích zákonů. Stáým probémem je obast obchodního rejstříku. Situace v obasti prvozápisů se zepšia, tento pokrok však by více než ztracen zhoršením stavu v zápisech změn. Daší potíž přinesa změna občanského soudního řádu, která způsobia, že rejstříkové řízení se značně zkompikovao a zahtio rejstříkové soudy. Pokud by rozšířen okruh skutečností týkajících se podnikání, o nichž je třeba ze zákona sepsat notářský zápis, mě by násedovat krok, kterým by tato větší právní jistota o právních skutečnostech bya vyvážena zjednodušením rejstříkového řízení. Největší část rejstříkové agendy, představovaná rutinními zápisy změn, by měa být vyřešena formou tiskopisových návrhů na zápis s předem stanovenými příohami. Podáním žádosti s příohami by měa být věc pro podnikateský subjekt uzavřena s tím, že účinek zápisu by nasta dnem podání takového návrhu. Soudy by měy být jen místem řešícím sožité situace spočívající ve změně právní formy, fúze podniků či jejich zániku, a místem odvoacím. Právnímu, a tím podnikateskému prostředí by prospěo omezení podzákonných norem. Pokud již musí být vydávány, měo by se tak dít současně se zákonem. Co neprojde egisativním procesem v paramentu, se objeví ve vyhášce. Praxi by také prospěo omezit podzákonnou iniciativu ministerstva financí, které chrí metodické pokyny, jimiž se řídí vastní praxe finančních úřadů. Důsedné respektování zásady, že povinnosti je možné uožit jen zákonem, by bya značným přínosem ke zkvaitnění egisativního procesu. Je třeba zvýšit stupeň informovanosti o právu EU, právu ČR a egisativním procesu vůbec. Pozitivním krokem by byo vytvoření knihovny právních norem unie v autorizovaném překadu a oficiání knihovny patného práva, která by bya přístupná pro každého. Samozřejmostí by měy být návrhy všech egisativních aktů na internetu tak, aby konfrontace s praxí předcházea kodifikaci. Pro zkvaitnění egisativy je třeba zpracovávat zákony v kvaitě, která nevyžaduje jejich častou noveizaci, dodržovat období egisvagance, redukovat počet podzákonných norem, odstranit administrativní překážky podnikání a vytvořit informační systém o patných zákonech. 11
Svaz průmysu a dopravy ČR Daně Daňový systém zdůrazňuje fiskání úohu daní, na úrovni podniků nevytváří podmínky pro tvorbu prostředků na investice, modernizaci a rekonstrukci, nákadově i administrativně ztěžuje podnikání. Daně se stávají výhradně fiskáním nástrojem, od jejich využití jako nástroje hospodářské poitiky je upouštěno. Nepřehednost a kompikovanost daňových zákonů, prohubovaná řadou změn a nove, nepodporuje stabiitu a rovnost podnikateského prostředí. Stimuační proinvestiční prvky jsou z daňového systému odstraňovány a jejich kompenzace je spojena s takovými úpravami, že ceková sožená daňová kvóta dokonce roste. (Rozšíření stimuačních prvků k inovacím formou daňového zvýhodnění rekonstrukcí a modernizací nebyo vádou akceptováno a od r. 2005 bude zrušeno i stávající zvýhodnění reinvestic; do odpisů bya zavedena nová odpisová třída VI., která produžuje odepisování komerčně využívaných budov z 30 na 50 et. Náhradou má být zkrácení odpisových sazeb ve třídách I. III. od r. 2005 a postupné snížení daně z příjmu právnických osob z 31% na 24%, které proběhne v etech 2004-2006). Zákadní sazba daně z přidané hodnoty bya snížena z 22% na 19%, čímž došo k reativnímu sbížení sazeb. Fakticky však došo k významnému zvýšení DPH, neboť naprostá většina sužeb bya převedena z 5% do 19% sazby. Výjimky ve sužbách, které byy dočasně ponechány v 5% sazbě - např. bytová výstavba - jsou spojeny s řadou nejasností (např. rozvod vody v domě je součástí bytové výstavby s 5% daní, přípojka vody k objektu je s 19% daní). Podnikate, který soustavně nezaměstnává daňového poradce, se trvae vystavuje riziku upatňování nesprávné sazby daně a násedným sankcím. Snaha státu o posiování fiskáního charakteru daňového systému se projevuje zvyšováním administrativní i nákadové zátěže podnikateské sféry. Příkadem může být i zatížení záoh daní z přidané hodnoty, které nesporně vede k rychejšímu příjmu DPH do státního rozpočtu. Pro podnikatee však znamená vystavení a odesání záohového istu s násedným - po přijetí patby - vystavením daňového dokadu, zdvojnásobení agendy i nákadů za bankovní popatky, poštovné apod. Spotřební daň z uhíkovodíkových paiv bya zvýšena o cca 9,2%, přičemž již předchozí výše spňovaa imity EU. To sice zvýšio příjmy státního rozpočtu, nákadově však zatížio podnikateskou sféru a ve svém důsedku se promítne růstem všech cen. V obasti správy daní a popatků, kterou považujeme za mimořádně významný prvek stabiity a rovnosti podnikateského prostředí, neby zaznamenán žádný významný posun, který by zrovnoprávňova postavení daňového popatníka s postavením správce daně. Nedošo ke zjednodušení daňových předpisů, které by moho výrazně ovivnit správný výběr daní a tím i rovné podnikateské prostředí. Daňové zákony jsou nadáe prakticky nepoužitené bez pokynů, které vydává MF ČR jako výkad k jednotivým sporným či nejednoznačným paragrafům. Pokyny však nejsou právně závazné, v určitém rozsahu se jimi řídí správci daně a v případě sporu jsou jedinou rozhodující instancí soudy. Za situace, kdy odvoání nebo podání žaoby k soudu nemá odkadný účinek, se popatník při vemi vágních hůtách řízení dostává do nerovnoprávného postavení. Současný zákon o rozpočtovém určení daní naprosto nedostatečně zohedňuje potřebu stimuovat zájem samosprávných ceků na rozvoji firem působících v daném regionu. Napříkad ponecháním části daní v regionech v závisosti na jejich tvorbě. V daňovém systému bude třeba snížit daňové zatížení, posiovat prvky stimuující podnikání a investice, zepšit postavení daňového popatníka vůči správci daně, zjednodušit daňové předpisy a cekově vytvořit podmínky pro zepšení výběru daní ve správné výši. 12
Svaz průmysu a dopravy ČR Trh práce Zákadním probémem je nepružnost trhu práce spočívající v neodpovídající struktuře a kvaitě vzděávání, nízké mobiitě pracovních si, úrovni pracovního zákonodárství a demotivačním účinku sociáních dávek. Váda v nedávné minuosti uskutečnia díčí kroky, některé byy reaizovány i na zákadě doporučení představiteů podnikateské sféry. Ustoupia od svého návrhu zvýšit podporu v nezaměstnanosti cca o 10 % a zvýšit minimání mzdu o 700 Kč, částečně zrušia kontraproduktivně fungující ochranu zdravotně postižených zaměstnanců při skončení pracovního poměru. Proveda úpravu v obasti nemocenského pojištění, s cíem zabránit zneužívání nemocenských dávek. Přes tato díčí opatření přetrvávají na trhu práce vážné probémy. Výsedkem je růst nezaměstnanosti s vysokou regionání diferenciací a zvyšující se podí douhodobě nezaměstnaných nad 6 měsíců. Mezi zákadní příčiny patří absence uceené koncepce ceoživotního vzděávání, které je nezbytnou podmínkou pro zvýšení schopnosti adaptace pracovních si na měnící se potřeby praxe. Kvaifikační a profesní struktura absoventů neodpovídá potřebám zaměstnavateů. Absoventi ško často nenacházejí upatnění na trhu práce a představují potenciá pro růst nezaměstnaných. Na druhé straně v praxi chybějí zejména absoventi technických směrů, a to na všech úrovních vzděávání. Nedostatečná nabídka technických profesí omezuje zvyšování technické a technoogické úrovně podniků. Probémem je i charakter vzděávání. Vzděávací programy máo reagují na praktické potřeby podniků a na úroveň současného poznání. Zaměření vzděávacího systému více zohedňuje možnosti a kapacity ško a poptávku uchazečů, než potřeby praxe. Nejsou vytvořeny nástroje podporující daší profesní vzděávání zaměstnanců, např. formou daňových úev při jejich finanční participaci na vzděávání. Obdobná situace je i při účasti zaměstnavateů na daším vzděávání zaměstnanců. Fexibiitě pracovního trhu neprospívá ani úroveň pracovního zákonodárství, které poskytuje vysokou ochranu zaměstnancům při ukončení pracovního poměru. To působí negativně i na vytváření nových pracovních míst, neboť zaměstnavateé se obávají egisativních překážek při případné redukci počtu zaměstnanců. Modernizace pracovního zákonodárství by zejména měa umožnit zaměstnavateům pružně uzpůsobovat strukturu a počet zaměstnanců v závisosti na možnostech rozvoje podniku. Negativně v tomto směru působí i některé administrativní povinnosti v podobě evidencí a informací, které jsou zaměstnavateé povinni podávat. Na motivaci, zejména zaměstnanců s nízkou kvaifikací, přijmout zaměstnání, působí i systém sociáních dávek, který nedostatečně zohedňuje skutečnou sociání potřebnost. Pobírat sociání dávky je často výhodnější než hedat a přijmout zaměstnání. Je třeba přijmout opatření v obastech reformy vzděávání, iberaizovat pracovní zákonodárství a změnit systém sociáních dávek. Ochrana životního prostředí Ekoogická egisativa neúměrně a z hediska výsedků neúčinně zatěžuje průmysové podniky. Prosazování předpisů na ochranu životního prostředí se děje bez aktivní spoupráce se zástupci průmysové sféry, zákony a prováděcí předpisy obsahují mnohdy tvrdá zpřísňující ustanovení jdoucí nad rámec egisativy EU, aniž by byy využívány možnosti pro adaptaci průmysových podniků, které evropské směrnice připouštějí. Důsedné upatňování principů udržiteného rozvoje je jednou z rozhodujících podmínek úspěšného ekonomického rozvoje. V devadesátých etech bya v ČR přijata nová kompexní právní úprava ochrany životního prostředí a byo dosaženo zásadního zepšení jeho kvaity. Rozhodující část finančních nákadů nes průmys, který se vyrovna s moderními požadavky na 13
Svaz průmysu a dopravy ČR ochranu životního prostředí za pooviční dobu, než kterou pro obdobné změny potřebova průmys zemí západní Evropy. V prvé etapě zavádění ekoogických zákonů, v etech 1991 1999, byo investováno více než 250 md. Kč, z nichž podstatnou část da český průmys. V daší etapě (1999 2007) bya zahájena důsedná harmonizace českých environmentáních zákonů s právními předpisy EU. Tato etapa dosud neskončia a nákady s ní spojené se odhadují na daších 200 md. Kč, opět z veké části investovaných soukromou hospodářskou sférou. Přes očekávané vysoké nákady na dosažení pného souadu českých a evropských environmentáních právních norem budou efekty reativně nízké a k dašímu zepšení kvaity životního prostředí, které by moho být srovnatené s výsedky dosaženými v předchozí etapě, již nedojde vzhedem k poměrně značné úrovni nasycenosti. Vážné nedostatky jsou i v procesu harmonizace českých právních předpisů s evropskými a v nesprávné transpozici evropských předpisů do českého právního řádu. Průmys po vně masivních ekoogických investic je často nucen opakovaně investovat do stejných věcí jako v období 1991 1999 bez ohedu na ekonomické zákonitosti a na inovační cykus podniků. Probémem harmonizace je i upatňování retroaktivity některých ustanovení egisativy EU. Napříkad v zákoně o ochraně ovzduší byy na některé existující zdroje upatněny se zpětnou patností požadavky, které patí pro zdroje nové. Navíc bude průmys nucen vyrovnat se s daší vnou nově přijímaných evropských environmentáních předpisů. Nejaktuánější je zavedení ekoogické daně, systému obchodování s emisemi skeníkových pynů a nového systému reguace chemických átek. Váda při tvorbě egisativy také až dosud příiš nasouchaa názorům ekoogických iniciativ.tím dochází k devavaci úsií českých podniků zepšit životní prostředí, k rozměňování investičních prostředků a ke zhoršování konkurenceschopnosti českých podniků na jednotném evropském trhu. Hospodářská sféra stáe postrádá cekovou koordinaci environmentání egisativy tak, aby se konečně odešo od partikuárního sožkového přístupu a byy hedány integrované přístupy, vedoucí k trvaému růstu environmentání výkonnosti zaoženému na tržně konformních principech. To vše v období, kdy i ve stávajících čenských zemích EU začíná převádat požadavek prosazující důsednou anaýzu dopadů přijímané egisativy před jejím přijetím a tím respektování jednoho ze zákadních principů evropské integrace a evropského práva - principu proporcionaity. Jedině tak ze obrátit současný trend zaostávání EU proti jiným siným hospodářským uskupením a spnit zadání Lisabonské strategie. Vádě chybí zákadní strategický rámec reaisticky koncipovaného udržiteného rozvoje. Při absenci vádní hospodářské strategie, která by jednoznačně formuovaa rámec pro posíení tendencí hospodářského růstu a vytvářea podmínky pro konkurenceschopnost podnikateské sféry, se prohubuje riziko, že záměry v obasti ochrany životního prostředí nejsou konfrontovány s dopady na ekonomickou výkonnost. Příprava egisativy probíhá s maou aktivní účastí zástupců průmysu. Váda schvauje řadu dokumentů, které sice nemají egisativní patnost, ae svým způsobem určují normy kvaity životního prostředí, a to opět bez širší účasti zainteresovaných skupin. Tak se vytváří prostor pro subjektivní a izoované rozhodování části státní administrativy, která má odpovědnost pouze za životní prostředí, navíc ovivněnou spíše dogmatickým a administrativním přístupem než skutečnými potřebami tvorby a ochrany životního prostředí. Uvedené mechanizmy nevedou ve svém důsedku k zamýšené vyšší úrovni ochrany životního prostředí, ae k neefektivnímu zvyšování nákadů podniků bez odpovídajícího prospěchu na straně životního prostředí a zároveň ke snižování konkurenceschopnosti českých podniků na evropském a světovém trhu. Odpovědnost za negativní ovivnění hospodářské pozice České repubiky a osabování daších dvou piířů udržiteného rozvoje, sociáního a ekonomického, si prakticky nepřipouštějí ani státní administrativa ani četní zákonodárci. Na tyto probémy jsme průběžně upozorňovai vádu ČR, avšak bez výraznějšího úspěchu, protože váda - pode našeho názoru bez hubší anaýzy - většinou akceptovaa stanoviska MŽP, odvoávající se na nutnost shody s právními předpisy a imity Evropské unie. Příprava environmentání egisativy a její uvádění do praxe musí probíhat za aktivní účasti průmysu a na zákadě řádné anaýzy administrativních a ekonomických dopadů. Je také třeba vytvořit překážky pro takové akce ekoogických iniciativ, které přinášejí zbytečné a neodůvodněné bariéry rozvoje průmysu bez jakéhokoiv podíu odpovědnosti. 14
Svaz průmysu a dopravy ČR Doprava Nedostatečný rozvoj dopravní infrastruktury je imitem pro daší růst hospodářství a integraci ČR do EU. Zákadními probémy jsou kvaita dopravní infrastruktury, nedostatečná kontroa a vymahatenost patné egisativy, nedostatek finančních zdrojů na údržbu a výstavbu dopravních cest. Dopravní infrastruktura a činnost sektoru dopravy patří k zákadním podmínkám zvyšování ekonomické úrovně státu. Hustota dopravní infrastruktury je sice srovnatená s jinými evropskými státy, ae je značně zanedbaná a nespňuje požadavky dopravní potřeby. Především rozsah naší dániční sítě je nedostatečný a regionáně diferencovaný. Tím je imitován ekonomický rozvoj v některých regionech. Chybí napojení havních dopravních sítí na rozhodující hospodářské partnery ČR, což omezuje vzájemné ekonomické aktivity, především se sousedními státy. Opravy dánic jsou nedostatečně koordinované, což je daším důvodem omezujícím dopravní propustnost. Vážným probémem je zpoždění ve výstavbě žeezničních koridorů a nedostatečná údržba ostatních žeezničních tratí i žeezničních dopravních prostředků. Nejsou vytvořeny systémové a materiání podmínky pro rozvoj vodní dopravy. Není reaizován záměr napojit vodní cesty ČR na evropskou kanaizovanou vodní síť. Stáe se nedostatečně rozvíjí systém kombinované dopravy. Dopravní poitika státu nemá oporu v cekové hospodářské strategii, není důsedně pněna a není dáe rozpracována z hediska integrace našeho dopravního systému do dopravního systému EU. K zákadním probémům rozvoje dopravního sektoru patří i nedostatečný objem finančních prostředků vynakádaných na údržbu a rozvoj dopravní infrastruktury. Jako nutné vidíme zajistit finanční prostředky pro napnění střednědobého rozpočtového výhedu Státního fondu dopravní infrastruktury. Je také třeba vytvořit podmínky pro financování z fondů EU. Daším probémem fungování dopravního sektoru je nedůsednost při kontroe a vymáhání pnění požadavků vypývajících z patné egisativy. Napříkad chybí důsedná kontroa přetěžování kamionové dopravy, čímž dochází k vážnému poškozování dopravní sítě a ke zvyšování nákadů na odstraňování škod. Nedůsednost při kontroe patné egisativy vytváří nerovné podmínky v hospodářské soutěži mezi těmi, kteří pní podmínky egisativy a těmi, kteří je obcházejí. Výstavba důežitých dopravních staveb je zpomaována až zastavována neodůvodněnými zásahy ze strany ekoogických aktivistů. Protahování přípravy a reaizace staveb je umožněno nedostatky v egisativě. Tím je mnohdy paradoxně zpomaován proces ekoogizace dopravy. Pro fungování sektoru dopravy je třeba zajistit finanční zdroje pro reaizaci střednědobého výhedu Státního fondu dopravní infrastruktury a kofinancování z fondů EU. Je nutno aktuaizovat státní dopravní poitiku z hediska integrace ČR do EU, zajistit vymahatenost patného práva a jasně definovat účast ekoogických hnutí tak, aby neomezovay výstavbu dopravních cest. 15
Svaz průmysu a dopravy ČR Závěr Hospodářství se v posedních etech, vzhedem k potřebě snížit rozdí v ekonomické úrovni ČR k vyspěým státům EU, nevyvíjí dostatečně dynamicky. Vážnými probémy jsou vysoká nezaměstnanost, nevýkonnost státní správy, nevyrovnanost veřejných financí a nárůst zadužení na obyvatee. Vemi negativně vnímáme také neschopnost vády hájit zájmy českého průmysu i ceé spoečnosti v EU a skutečnost, že dosud nebyy zahájeny konkrétní práce na reformách, ke kterým je třeba poitického konsenzu napříč poitickým spektrem. Udržení tempa ekonomického růstu a potřebné zrychení jeho dynamiky není možné bez řešení některých probémů kvaitativního charakteru. Ty spočívají v podpoře strukturáních změn směrem ke zvýšení míry přidané hodnoty a odkonu od struktury, která je zaožena na nízkých cenách práce a reativně nízké technoogické náročnosti. Stejnou důežitost přikádáme i kvaitě podnikateského prostředí. Setrvačnost ve vývoji struktury s nízkou technoogickou úrovní nepředstavuje pro ČR perspektivu. Znamenaa by nevyužití potenciáu industriání země na jedné straně a vystavení se nerovné konkurenci ze strany zemí s nižší ekonomickou úrovní na straně druhé. Máme veké rezervy ve využití kapacit výzkumu a vývoje a v inovačních aktivitách. Bariérou pro jejich využití je neúčená struktura bez vazby na praxi a bez účinné podpory ze strany státu. Pro znaostní ekonomiku je zákadním předpokadem systém vzděávání odpovídající praktickým potřebám rozvoje včetně zajištění podmínek pro adaptaci pracovníků na nové požadavky. Environmentání poitika nesmí omezovat hospodářský růst nadbytečnými požadavky, které nepřinášejí žádné významné výsedky. Příišné pění na fiskání funkci daní může ve svém důsedku vést paradoxně k omezení příjmů do státního rozpočtu a útumu hospodářských aktivit. Právní normy, které nejsou srozumitené a jsou často měněny, neúměrně zatěžují podniky a nepředstavují dobré prostředí pro podnikání. Hospodářská poitika státu se proto musí zaměřit na vytváření podmínek pro rozvoj výrob zaožených na sofistikovaných technoogiích a na využití inovací a kvaifikovaných pracovních si, a v neposední řadě i na kutivaci podnikateského prostředí. Chybějící národohospodářskou strategii, neumění sdružovat prostředky, působení jednotivých ministerstev jen na vastním hřišti bez spoupráce s ostatními resorty, považujeme za nedostatky, které vývoj české ekonomiky negativně ovivňují. Máme za to, že je nezbytné restrukturaizovat státní správu s cíem snížit nákady na její činnost a zvýšit její výkonnost. Počet úředníků a státních institucí je probémem, kterým by se váda měa vážně zabývat. Na všechny tyto probémy jsme ve svém hodnocení poukázai, snažii jsme se je jasně a stručně popsat. Věříme, že se nám podaří přesvědčit vádu a parament, že o probémech je důežité nejen muvit, ae že je potřeba se jimi vážně zabývat a řešit je tak, aby výsedkem bya konkrétní opatření, která povedou k jejich vyřešení. Naši připravenost účastnit se jejich řešení jsme dekarovai mnohokrát a činíme tak i dnes. 16