Lenin a Stalin o úloze lidového učitele.

teprve začaly rozsvěcovat hvězdy nových dob, vystihl některé školské a výchovné formy nového věku. Komenského pedagogický genius naplňuje nás v Československu pocitem národní hrdosti, ale současně zavazuje, abychom rozvíjeli výchovu, vzdělání v naší vlasti směle vpřed, jak učil Komenský. Budování socialismu dalo nám k tomu všechny možnosti a předpoklady. (Úvod k výboru ze spisů J. A. Komenského, připraveného k vydání v Dědictví Komenského.) Lenin a Stalin o úloze lidového učitele. N. A. PETROV. V Leninově a Stalinově učení o komunistické výchově dorůstajících pokolení zaujímá otázka úlohy učitele-vychovatele jedno z ústředních míst. Velká pozornost, kterou věnují V. l. Lenin a J. V. Stalin úloze lidového učitele ve výchově dospívajících pokolení, vysvětluje se tím, že pro učebně výchovnou činnost je nejdůležitějši její ideově politické zaměření. V. 1. Lenin napsal již v roce 1909, obraceje se k žákům stranické školy na Capri:,,V každé škole nejdůležitější je ideově politické zaměření přednášek. Čím je určeno toto zaměření? Oplně a výhradně učitelským sborem. Velmi dobře chápete, soudruzi, že každá kontrola", každé vedení", všechny osnovy", řády" a podobně, to všechno jsou prázdná slova ve srovnání s učitelským sborem. 2 ádná kontrola, žádné osnovy atd. nejsou absolutně s to změnit zaměření přednášek, jež je určováno výběrem učitelů."^) V této pozoruhodně hluboké thesi V. I. Lenin odhaluje rozhodnou a vedoucí úlohu učitele, pedagoga v ideové politickém zaměření vyučování, ve vytváření ideologie u žáků. Čím vysvětlit, že ve vytváření světového názoru, politických názorů a přesvědčení, vé výchově určitých vlastností a rysů lidské povahyi ve vzdělání a vyučování mladého pokolení náleží rozhodná a vedoucí úloha učiteli a že proto žádná kontrola, žádné osnovy a řády nejsou s to změnit ideově politické zaměření vyučování, které se řídí zcela a výhradně učitelským sborem? Vysvětluje se to dvěma základními příčinami. Za prvé stranickostí ideologie, v jejímž duchu je dospívající pokolení ve škole vychováváno. Za druhé některými zvláštnostmi rozvoje vědomí dítěte ve výchově. Každé nové pokolení, vstupujíc do života, zastihne již ustálené společenské vztahy. Vstupuje do života za určité úrovně rozvoje vý; robních sil a jim odpovídajících výrobních vztahů. Mladé pokolení 420 ) V. I. Lenin, Spisy, sv. XIV, vyd. 3., str. 118.

vstupuje do života za určitého společenského uvědomění, jež odpovídá danému společenskému životu. Dítě se nerodí s hotovým vědomím. Protože vědomí je od šatného začátku společenský produkt, vzniká a rozvíjí se pouze v reálném společenském životě člověka. Protože se člověk vytváří, vychovává jako člen určité historické společnosti pouze v reálném životě, vstupuje v určité vztahy k lidem i k přírodě. Vytváření osobnosti dítěte až do dosažení dospělosti nebo, jinak řečeno, jeho výchovu uskutečňují z počátku rodiče a potom vychovatelé-pedagogové, učitelé. Obsah výchovy je určován charakterem těch společenských vztahů, za kterých dospívající pokolení vstupuje do života, v podmínkách, v nichž nabývá výchovy, vzdělání a vyučování. V třídní vykořisfovatelské společnosti, nepřihlížíme-li k odporu nejuvědomělejší části pracujících, vládnoucí vykořisťovatelská třída se snaží dospívajícímu pokolení vštípit ty myšlenky a city, které jsou myšlenkami a city vládnoucí třídy. K tomuto cíli využívá vládnoucí Vykořisťovatelská třída školy, tisku, umění i jiných výchovných prostředků. Proto vědomí dítěte, chlapce i dívky, vzniká a rozvíjí se, nenabývá Určitého obsahu i zaměření samovolně, ale je vytvářeno, vychováváno Vychovateli a pedagogy v souhlase s těmi společenskými vztahy, v nichž se výchova dorůstajícího pokolení uskutečňuje. Ne d'tě, ale jeho vychovatelé určují, které rysy a vlastnosti lidské povahy mu budou ve výchově vštípeny, v jaké ideologii bude vychován a připraven mladý člověk pro život. Tak jako ve třídní společnosti má výchova třídní charakter, tak vychovatelé při vyučování. Vzdělávání a výchově dospívajícího pokolení vytvářejí tu ideologii, ten světový názor a ty politické názory, které jsou v dané společnosti vládnoucí, v jejichž duchu byli vychováni sami vychovatelé. Z toho vyplývá, že vychovatelé, určujíce obsah výchovy dítěte, nečiní tak samovolně. Jejich subjektivní představy o rysech a vlastnostech osobnosti, které musí být v dětech vychovávány, jsou odrazem objektivních potřeb společenského života, podmínek materiálního živo,ta společnosti, kterými se v závěru určuje duševní tvářnost lidské osobnosti. Výchova dospívajícího pokolení, vytváření určitého světového názoru a politických názorů, jeho výchova v duchu vládnoucí morálky ^ třídní společnosti nemůže být nestranická, protože je vždy uskutečňována v zájmech panující třídy, protože odráží panující ideologii. Nestranickost v buržoasní společnosti," říkal V. I. Lenin, je pouze licoměrné, skryté, pasivní vyjádření příslušnosti ke straně sytých, ke straně vládnoucích, ke straně vykořisťovatelů."*) Jako protiklad lži a licoměrnosti buržoasních hlasatelů nestranic- ^osti ideologie V. I. Lenin vyzdvihl a zdůraznil zásadu stranickostí ideologie, kterou se řídíme ve všech oblastech ideologické činnosti. Využívat Leninovy zásady stranickostí ideologie v oblasti výchovy 2:namená vytvářet u dospívajících pokolení základy marxisticko-le- *) v. I. Lenin, Spisy, sv. VIII, 3. vyd., str. 416. 421

ninského světového názoru, vychovávat žáky v duchu bolševické ideovosti, v duchu politiký strany a sovětské vlády a vést rozhodný a bezpříkladný boj s přežitky kapitalismu, které mohou vnikat do vědomí mládeže. Protože uvědomění dorůstajícího pokolení nevzniká samovolně, nýbrž je vytvářeno pedagogy-vychovateli, tu záleží otázka, v duchu jaké ideologie bude vychováváno dospívající pokolení, především v tom, v jaké ideologii jsou vychováni sami vychovatelé, jakou ideologii uznávají a podporují a jakou ideologii v důsledku toho pěstují u svých chovanců. Proto V. I. Lenin se vší rozhodností určil založení a výchovu nové armády pedagogických učitelských kádrů v duchu komunismu, když v důsledku Velké říjnové socialistické revoluce vyvstala potřeba základního přetvoření veškerého vyučování, vzdělání a výchovy dospívajících pokolení v souhlase s úkoly výstavby socialistické společnosti. V. I. Lenin určil základní úkoly sovětských lidových učitelů a sovětské pedagogické vědy takto: Učitelská armáda si musí vytyčit velké vzdělávací úkoly a především se musí stát vedoucí armádou socialistického vzdělání. Je třeba osvobodit život, znalosti od podřízení kapiiálu, od jha buržoasie. Nelze se omezit na úzkou učitelskou činnost. Učitelstvo se musí sžít s veškerou bojující masou pracujících. Úkolem nové pedagogiky je spojit Učitelskou činnost s úkolem socialistické organisace společnosti." ) Při všech vystoupeních V. Lenina na učitelských sjezdech lidových učitelů v prvních létech výstavby nové sovětské školy zaujímá idea spojení školy se životem, spojení školy s politikou strany a sovětské vlády ústřední místo. V. I. Lenin při svém vystoupení 28. srpna 1918 na prvním všeruském sjezdu rozmetal lež a licoměrnost buržoasních státních činitelů a buržoasních vědců, kteří usilovali o to, skrýt ve svých rozhovorech o všelidském charakteru školy a výchovy třídní charakter buržoasní školy a výchovy a jejich sppjení s politikou vládnoucí vykořisťovatelské třídy buržoasní vlády. Buržoasní škola nemůže stát mimo politiku a sloužit celé společnosti. V podstatě," řekl Lenin, buržoasní škola se stala úplně nástrojem třídního panství buržoasie, byla zcela proniknuta kastovním měšťáckým duchem, jej'm účelem bylo dáti kapitalistům ochotné sluhy a obratné dělníky." Proti licoměrnosti a lži buržoasních vědců a státních činitelů V. I. Lenin staví úplnou a odhalenou pravdu. Válka ukázala, jak divy současné techniky jsou prostředkem ničení milionů dělníků a naproti tomu nezměrného obohacování kapitalistů vydělávajících na válce. Válka je vnitřně podryta, protože jsme rozmetali jejich lež, postavivše proti ní pravdu. Říkáme: naše dílo ve školní oblasti je boj za svržení buržoasie; říkáme otevřené, že škola mimo život, mimo politiku je lež a přetvářka. Co byla sabotáž, vyhlášená nejvzdělanějšími představiteli staré buržoasní kultury? Sabotáž 422 ) V. I. Lenin, Spisy, sv. VIII, 3. vyd., str. 416.

tikázala názorněji než kterýkoli agitátor, než všechny naše řeči a tisíce brožur, že tito lidé považují vědění za svůj monopol, měníce je v nástroj svého panování nad tak zvanou spodinou". Svého vzděláni užívali k tomu, aby svrhli socialistické zřízení a otevřeně vystoupili proti pracujícím masám."^) Po několika měsících V. I. Lenin hovořil na druhém všeruském sjezdu učitelů-internacionalistů (18. ledna 1919). V této řeči znovu zdůraznil spojení školy se životem, s politikou a rozmetal tvrzení 0 tom, že škola může stát mimo politiku: Vy dobře víte, jak lživé je toto tvrzení. I buržoasie, zdůrazňující takové myšlenky, sama stavěla do popředí školství svou buržoasní politiku a snažila se říditi školní věci tak, aby pro buržoasii vydresírovala pokorné a hbité přisluhovače, snažila se zdola nahoru věsti již 1 obecné vyučování tak, aby pro buržoasii vycvičila pokorné a čilé sluhy, vykonavatele vůle a otroky kapitálu, a nikdy se nesnažila o to, aby školu učinila nástrojem opravdové lidskosti. A nyní už je všem jasno, že to může učinit jen škola socialistická, stojící v nerozlučném spojení se všemi pracujícími a vykořisťovanými, stojící ne z prospěchu, ale z přesvědčení na sovětské platformě." ) V těchto vystoupeních na učitelských sjezdech, kdy část starého učitelstva sabotovala opatření sovětské vlády a domnívala se, že může ve vyučování udržet staré buržoasní předsudky, odhaluje V. L Lenin krajně hluboce a jasně třídní charakter buržpasní školy. Její spojení s politikou buržoasie. Přesvědčivě ukazuje, že změna školy z nástroje třídního panství buržoasie v nástroj výchovy lidské osobnosti mimo třídu, v nástroj výstavby beztřídní společnosti je možná jen spojením sovětské školy s politikou komunistické strany a sovětské vlády. Jen sovětská socialistická škola se mění v takovou školu, která pomáhá straně a vládě řešit všesvětový historický úkol výstavby beztřídní,.«socialistické společnosti. Jen sovětská socialistická škola je skutečně všelidskou školou, protože je nerozlučně spojena se všemi pracujícími. V. I. Lenin vyzdvihl a zdůvodnil zásady spojení školy s politikou a zároveň varoval učitele před nebezpečím překroucení této základní zásady v praktické školní práci. Ovšem," říká, reorganisace školy je věc obtížná. A ovšem, že zde bývaly a i nyní jsou pozorovány chyby a pokusy zásadu spojení školy s politikou překroutit a zvrátit v hrubý a nestvůrný smysl, když se dějí pokusy\vnést tuto politiku do hlav ještě nedospělého pokolení, kterému je třeba se připravit. Je nesporné, že s tímto hrubým užitím základního principu budeme musiti vždy bojovat." ) V. I. Lenin při všech svých vystoupeních na sjezdech i poradách osvětových pracovníků neustále zdůrazňoval, že nemůžeme vycházet s hlediska apolitičnosti osvěty, nemůžeme budovat novou sovětskou školu a uskutečňovat opravdovou komunistickou výchovu bez spojeni s politikou. Na statisíce učitelů hledí Lenin jako na důležitý aparát, který pod Vedením komunistické strany musí pomoci výchově a vzdělání pra- ) V. I. Lenin, Spisy, sv. XXIIL 3. vyd., sir. 199. *) V. L Lenin, Spisy, sv. XXIII, 3. vyd., str. 474 475. ) V. I. Lenin, Spisy, sv. XXIII, 3. vyd., str. 457. 423

cujících mas, překonávat v nich staré zvyky a návyky, které jsou dědictvím kapitalistického zřízení, musí je připravit k budování komunismu. Ale protože mezi lidovými učiteli, vyrostlými a vychovanými v kapitalistickém zřízení, trvá nemálo přežitků buržoasní ideologie a buržoasní psychologie, ukládá V. I. Lenin straně jako prvořadý úkol v oblasti osvěty prolnout duchem strany, zažehnout ohněm stranické iniciativy tento ohromný aparát, jejž tvořila v té době půlmiliónová armáda učitelstva. Osvětoví pracovníci, učitelstvo," říká, byli vychováni v duchu buržoasních předsudků a zvyků, v duchu nepřátelském proletariátu, nebyli s ním v žádném spojení. Musíme nyní vychovat novou armádu pedagogického učitelského personálu, která musí být těsně semknuta se stranou a s její ideologií, proniknuta duchem strany, musíme získat pro sebe dělnické vrstvy, prodchnout je duchem komunismu a vyvolat v nich zájem o všechno, co dělají komunisté."^) Tato leninská idea nalezla odraz v programu VKS(b) v oblasti osvěty, ve které výchova pokolení schopného konečné výstavby komunismu je hlavním a základním cílem sovětské školy. Samo sebou se rozumí, že škola jako učebně výchovné zařízení sovětského socialistického státu uskutečňuje tento základní úkol jen tehdy, když učitelé budou nositeli a průvodci nové komunistické ideologie, když budou těsně přimknuti k straně a ve své praktické učebně výchovné činnosti budou každodenně uskutečňovat její politiku, k4yž budou soustavně vychovávat dosplívající pokolení v duchu bolševické ideovosti, v duchu politiky strany sovětské vláóy. Velká říjnová socialistická revoluce skončila bezprávný a obtížný stav, ve kterém byl lidový učitel za carského Ruska a ve kterém je nyní učitel v kapitalistických zemích. V Sovětském svazu je lidový učitel obklopen péčí celého národa. Zaměstnání lidového učitele sovětské socialistické školy je jedním z nejčestnějších a nejváženějších povolání. V. I. Lenin ve Stránkách z deníku" upoutává pozornost strany k otázkám kulturní revoluce. Přitom znovu zdůrazňuje úlohu lidového učitele a vztah, který je třeba k sovětským učitelům zaujmout. Lidový učitel, říká, musí být u nás postaven na takovou výši,- na jaké nikdy nestál, nestojí a ani nemůže stát v měšfácké společnosti. To je pravda nevyžadující důkazů. K tomuto stavu věcí musíme jít soustavnou, neúchylnou, houževnatou prací pro jeho duševní vzestup, pro všestrannou přípravu k jeho skutečně vysoké hodnosti, a hlavně, hlavně a hlavně pro zlepšení jeho hmotných poměrů. Je třeba soustavně zvyšovat práci na organisaci lidových učitelů, aby se z opory buržoasního zřízení, kterou tvořili ve všech kapitalistických zemích bez výjimky, stali oporou sovětského zřízení, aby jejich prostřednictvím bylo odvedeno rolnictvo od spojení s buržoasií a připoutáno k proletariátu."*) Leninovu myšlenku o tom, že se lidový učitel změní z opory buržoasního zřízení v oporu sovětského zřízení, že se venkovský lidový 424 V. I. Lenin, Spisy, sv. XXV, 3. vyd., str. 452.») V. I. Lenin, Spisy, sv. XXVII, 3. vyd., str. 389.

učitel stane jednou 3^ buněk, jež zajišťují spojení pracujícího rolnictva s dělnickou třídou, dále rozvinul J. V. Stalin. V lednu 1925 probíhal v Moskvě všesvazový učitelský sjezd; zúčastnilo se ho 1660 delegátů, z toho tři čtvrtiny delegátů sjezdu byli učitelé venkovští. V pozdravu učitelskému sjezdu s. Stalin napsal: Falanga lidových učitelů je jednou z nejnutnějších částí velké armády pracujících naší země, budujících nový život na socialistických základech. Cesta, kterou jde dělnická třída k socialismu, může být vítězná pouze v tom případě, když pracující vrstvy mnohamilionového rolnictva budou sledovat krok za krokem dělnickou třídu, když dělnická třída bude vytrvale řídit pracující masy. Vesnický učitel musí vědět, že bez takového vedení nemůže být diktatura proletariátu a bez takové diktatury nemůže být naše země volná a nezávislá. Stát se jednou z buněk spojujících rolnické vrstvy s dělnickou třídou, to je hlavním úkolem vesnického učitele, když skutečně chce sloužit věci svého lidu, jeho svobodě a nezávislosti." ) Strana a vláda, sledujíce Leninovy a Stalinovy pokyny, daly lidovému učiteli sovětské socialistické školy takové podmínky pro jeho plodnou práci, o nichž nemohl ani snít učitel staré školy a které nemohou být uskutečněny ani v jediné současné kapitalistické zemi. V naší zemi lidový učitel požívá zvláštní lásky a úcty. O tom svědčí fakt, že nejlepší pedagogové naší země jsou lidem vybíráni jako zástupci do Nejvyššího sovětu SSSR, do nejvyšších sovětů svazových a autonomních republik, že jsou vybíráni jako zástupci do místních sovětů pracujících. Svědčí o tom také to, že mnozí lidoví Učitelé jsou odměňováni řády a vyznamenáními Svazu SSR za úspěšnou a plodnou práci ve výchově dospívajícího pokolení. Učitelské povolání je nejen čestné, ale také jedno z nejodpovědnějších povolání. Sovětskému lidovému učiteli je svěřeno vyučováni. Vzdělávání a výchova dorůstajících pokolení, a na tom, jak bude mladé pokolení vychováno, závisí budoucnost naší socialistické vlasti. Mládež," říká soudruh Stalin, je naše budoucnost, naše naděje. Soudruzi. Mládež musí nastouí>it místo nás, starých. Musí donést náš prapor do vítězného konce."' ) Vychovat mladé dorůstající pokolení, aby bylo schopno donést prapor komunismu do vítězného konce, což to není čestný a odpovědný úkol, který jsou povoláni řešit sovětští lidoví učitelé? Velká armáda sovětských lidových učitelů každodenně vychovává Ve školách budoucí budovatele a ochránce komunismu. Sovětští lidoví učitelé vyzbrojují mládež pevnými a hlubokými znalostmi základů věd. Vytvářejí v mládeži bolševické rysy vůle a charakteru, vypěstovávají v nich dialekticko-materialistický světový názor, vychovávají z nich komunisty, vroucí vlastence své socialistické vlasti, bezmezné oddané věci strany Leninovy a Stalinovy. ) J. V. Stalin, Spisy, sv. 7, str. 3. ) J. V. Stalin, Otázky leninismu, vyd. 11, str. 420. 425

To, že učitel pracuje s nejcennějším kapitálem na světě s člo-. věkem v době jeho tělesného, rozumového a mravního vývoje je charakteristickou zvláštností pedagogického povolání, ze které vyplývá všechna specifikace pedagogické činnosti. Vytvořit, vychovat z dítěte člověka nové, socialistické společnosti, jdoucí ke komunismu, je čestný a odpovědný úkol sovětského lidového učitele. Za více než 30 let vývoje a výstavby sovětské socialistické školy vykonali sovětští učitelé velkou cestu, nahromadili praktické zkušenosti komunistické výchovy, vzdělávání a vyučování dosp*vajicích pokolení, účastníce se aktivně pod vedením strany socialistické přestavby země. Sovětští lidoví učitelé tvoří jednu ze základních složek sovětské inteligence. Sovětšké učitelstvo vyrostlo v takovou kulturní a politickou moc, jaké neznala a nezná žádná země světa. Přesto musí každý lidový učitel pamatovat, že se nelze spokojit s tím, čeho bylo dosaženo, ŽQ k úspěšnému plnění svých čestných a odpovědných povinnosti musí soustavně a houževnatě pracovat na zvýšení své odborné, ideově politické a kulturní úrovně. Sovětský lidový učitel je inženýrem lidských duší", a to klade velkou odpovědnost jak na zařízení připravující učitele, tak i na osoby, ktexé již vysoké hounosii lidověno učitele nabyly. Krásnou charakteristiku, jaký má být sovětský učitel, podala leningradská učitelka M. V. Kropočevová, delegátka Nejvyššiho sovětu RSFSR:,,Sovětský učitel musí být především vlastencem. Musí hořet pro svou práci, neboť kdo nehoří, nemůže zažehnout druhé. Sovětský učitel je inženýrem a sochařem lidských duší. Musí být mistrem své věci, člověkem vysoké kultury, nejvnímavějším přítelem žáků i rodičů. A konečně sovětský učitel musí být radostným, energickým a veselým člověkem. Smutné a zachmuřené učitele nelze k dětem připouštět ani na dostřel pušky. Vysoce vzdělaný, své věci vřele oddaný, živý, veselý a energický učitel je ideálem. Je třeba přiznat, že k němu máme ještě daleko. Máme viak všechny možnosti, abychom se takovými stali. Záleží to jen na nás. Okol uložený nám stranou vychovat pokolení schopné zakončit výstavbu komunismu nedovoluje nám spokojit se tim, čeho jsme dosáhli, pohání nás kupředu." Nikde ve světě se nevěnuje tolik pozornosti, neprojevuje se tolik péče lidovým učitelům jako v sovětském socialistickém státě. Nikdy nebyl ve světě učitel pozdvižen na takovou- výši jako v socialistické společnosti, řídíci se Leninovým a Stalinovým učením o úloze a významu sovětských lidových učitelů. Přeloiila J. Langrová, VOP. Z knihy N. A. Petrova: O významu autority a osobniho příkladu učitele. (O značenii avtoriteta i ličnogo primera učitelja.) Učpedgiz, 1949 (str. 7 15). 426