Studie synergií. Část 1: Zjištění stavu. Prosinec 2009. Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj

Studie synergií Část 1: Zjištění stavu Prosinec 2009 Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj

Autor studie Část Horní Rakousko: OÖ. Technologie- und Marketinggesellschaft mbh (Softwarepark Hagenberg) Část Jihočeský kraj: Kompletace a koordinace analytické části studie synergií Jihočeský kraj AgEnDa, o. s. Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání, o. p. s. Externí zpracovatelé dílčích částí KP projekt, s.r. o. PS inovace, s. r. o. Tato studie byla vypracována v rámci projektu MSB-TechNet a byla spolufinancována z prostředků Evropské unie a z národních prostředků.

III Obsah 1. Úvod... 1 1.1. Kontext analýzy v rámci projektu... 1 1.2. Motivace... 2 1.3. Metodologie... 2 2. Regionální ekonomika... 3 2.1. Horní Rakousko... 3 2.1.1. Makroekonomické postavení regionu Horní Rakousko... 3 2.1.2. Inovační potenciál... 8 2.2. Jihočeský kraj... 12 2.2.1. Makroekonomická situace regionu... 12 2.2.2. Inovační potenciál... 19 3. Výzkum... 24 3.1. Horní Rakousko... 24 3.1.1. Postavení v celonárodním systému výzkumu a vývoje... 24 3.1.2. Akademické instituce... 24 3.1.3. Kooperace se sektorem aplikací... 36 3.1.4. Regionální sítě pro výzkum a vývoj a další výzkumné organizace... 42 3.2. Jihočeský kraj... 44 3.2.1. Pozice v národním systému V&V... 44 3.2.2. Akademické instituce... 47 3.2.3. Spolupráce s aplikační sférou... 60 3.2.4. Regionální VaV sítě a další výzkumné organizace... 63 4. Vzdělávací kapacity... 65 4.1. Horní Rakousko... 65 4.2. Jihočeský kraj... 73 5. Hospodářství... 78 5.1. Horní Rakousko... 78 5.1.1. Hlavní odvětví a vztah k inovaci... 78 5.1.2. Hospodářství v mezinárodním kontextu... 82 5.1.3. Vzorové příklady... 83 5.2. Jihočeský kraj... 86 5.2.1. Základní odvětví a stupeň inovativnosti oborů... 86 5.2.2. Ekonomika v mezinárodním kontextu... 91 5.2.3. Indikativní příklady... 93

IV 6. Infrastruktura... 97 6.1. Horní Rakousko... 97 6.1.1. Podpůrná inovační infrastruktura... 97 6.2. Jihočeský kraj... 104 6.2.1. Inovační podpůrná infrastruktura... 104 7. Přílohy... 112

I Tento dokument, Studie synergií, část 1: Zjištění stavu, byl vypracován v rámci projektu MSB- TechNet, přeshraničního projektu realizovaného s partnery z Jihočeského kraje a z Horního Rakouska, především Mühlviertlu. V projektu se analyzuje inovační prostředí těchto obou regionů. Cílem přitom je nalézt možné synergie v oblasti výzkumu, vzdělávání a inovační ekonomice na obou stranách hranic. To lze provést formou komplementárních kompetenčních oblastí, identifikací nových regionálních trhů nebo porovnáním vzdělávacích programů. Studie přispěje identifikací nadregionálních výhod a synergií jednotlivých lokalit, jejich přesným formulováním a následně efektivní komunikací o nich k umístění obou regionů a k podpoře jejich pozice v globální konkurenci, především k možné společné pozici super regionu. Studie synergií má být rovněž podkladem inovační a regionální politiky v obou regionech pro další úvahy o konkrétních aktivitách. V této první části Studie synergií je provedeno podobné zjištění stavu aspektů v oblasti výzkumu, vzdělávání, ekonomiky a infrastruktury, vždy se zaměřením na technologicky inovační oblasti. V navazující druhé části studie jsou tyto výstupy interpretovány formou SWOT analýzy, v níž jsou jasně zdůrazněny silné a slabé stránky, hrozby a příležitosti.

II Seznam zkratek Zkratky hornorakouské analytické části ARGE BioMed BIP BRP/ HRP bzw. CDG CNPS COMET dh DICE EAP EDUHI EDV etc. EU EUR FAW F&E FFG FH FIT FoDok-JKU FTI FWF GmbH IDM IDW ILIM IMCC inkl. ISE ISI IT IWF Arbeitsgemeinschaft Zentrum für biomedizinische und medizintechnische Forschung Bruttoinlandsprodukt Bruttoregionalprodukt / hrubý regionální produkt beziehungsweise Christian Doppler Gesellschaft Center of Nanobionics and Photochemical Sciences Competence Centers for Excellent Technologies das heißt Danube Integrated Circuit Engineering Enterprise Applications Architectures, Technologies and Processes Education Highway Elektronische Datenverarbeitung et cetera Europäische Union Euro Institut für Anwendungsorientierte Wissensverarbeitung Forschung und Entwicklung Österreichische Forschungsförderungsgesellschaft Fachhochschule Frauen in die Technik Forschungsdokumentation der Johannes Kepler Universität Linz Forschung, Technologie und Innovation Fonds für Förderung der wissenschaftlichen Forschung Gesellschaft mit beschränkter Haftung Industrial Data Mining Industrial Data Warehousing Institut für Limnologie der österreichischen Akademien der Wissenschaften Industrial Mathematics Competence Center inklusive Integrated Software Engineering Tools International School for Informatics Informationstechnologie Internationaler Währungsfonds

III JKU Johannes Kepler Universität Linz km Kilometer KMU Klein- und Mittelunternehmen KnetMet Industrielles Kompetenznetzwerk für metallurgische Verfahrensentwicklung KVS Knowledge-based Vision Systems for Industrial Applications LBG Ludwig Boltzmann Gesellschaft LBI Ludwig Boltzmann Institut für experimentelle und klinische Traumatologie LCM Linz Center of Competence in Mechatronics LIMAK Linzer Internationale Management Akademie LIOS Linzer Institut für Organische Solarzellen LKR Leichtmetallkompetenzzentrum Ranshofen MBA Master of Business Administration Mio. Millionen Mrd. Milliarden NDM Netzwerk Design & Medien NHR Netzwerk Humanressourcen NUT Netzwerk Umwelttechnik OECD Organisation for Economic Co-operation and Development OeNB Österreichische Nationalbank OÖ Oberösterreich Ö Österreich ÖS Öffentlicher Sektor PGS Privat gemeinnütziger Sektor PQE Process and Quality Engineering PR Public Relations RICAM Johann Radon Institute für Computerorientierte und Angewandte Mathematik RISC Research Institute for Symbolic Computation SAT Software Architectures and Technologies for Industrial Applications SCCH Software Competence Center Hagenberg SOWI Sozial- und Wirtschaftswissenschaften SWPH Softwarepark Hagenberg TCKT Transfercenter für Kunststofftechnik TMG Oberösterreichische Technologie- und Marketinggesellschaft mbh UAR Upper Austrian Research US Unternehmenssektor VAI Voest Alpine International VZÄ Vollzeitäquivalente WIFI Wirtschaftsförderungsinstitut

IV WKO WKOÖ zb ZONA Wirtschafskammer Österreich Wirtschaftskammer Oberösterreich zum Beispiel Zentrum für Oberflächen- und Nanoanalytik Zkratky české analytické části 7. RP Sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace AP PRK Akční plán Programu rozvoje kraje AUC Nové Hrady Akademické a univerzitní centrum Nové Hrady AV ČR Akademie věd České republiky BA Business angels BC AV ČR Biologické centrum Akademie věd ČR BIC Business Innovation Centre CIP Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace CTT Centrum pro transfer technologií CzBA Česká bioplynová asociace ČR Česká republika DB Dolní Bavorsko DZSV Dlouhodobé základní směry výzkumu EIB Evropská investiční banka EU Evropská unie EVP Evropský výzkumný prostor HDP Hrubý domácí produkt HR Horní Rakousko HSS EU Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU CHKO Chráněná krajinná oblast IASP International Association of Science Parks JAIP Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání JHK Jihočeská hospodářská komora JK Jihočeský kraj JU Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích VŠTE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky MSP Malý a střední podnik MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky NH Nové Hrady NPV III. Národní program výzkumu III.

V NSRR OP LZZ OP PI OP VaVpI OP VpK OP ŽP OZE PI PIC PR PRK PZI RaD RIS RKO JC SF EU SMOJK SPRM SR SVTP TBI TIC Třeboň TO TP TT VaV VaVaI VC VP VTP JVTP VVI VVŠ Národní strategický referenční rámec Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Podnikání a inovace Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Životní prostředí Obnovitelné zdroje energie Podnikatelský inkubátor Podnikatelské inovační centrum Public relations Program rozvoje kraje Přímé zahraniční investice Research and Development Regionální inovační strategie Regionální kontaktní organizace jižní Čechy Strukturální fondy Evropské unie Svaz měst a obcí Jihočeského kraje Strategický plán rozvoje města Státní rozpočet Společnosti vědeckotechnologických parků České republiky Technologický podnikatelský inkubátor Třeboňské inovační centrum Technologicky orientované Technologické platformy Transfer technologie Výzkum a vývoj Výzkum, vývoj a inovace Venture capital Vědecký park Vědeckotechnický park Jihočeský věděckotechnický park v Českých Budějovicích Veřejná výzkumná instituce dle platných právních předpisů Veřejná vysoká škola dle platných právních předpisů

VI Seznam tabulek Tabulka 1: Horní Rakousko: čísla a fakta 3 Tabulka 2: Hrubý regionální produkt Rakouska podle spolkových zemí (2006) 4 Tabulka 3: Hrubý regionální produkt na obyvatele ve vybraných regionech EU v roce 2006 5 Tabulka 4: Hrubý regionální produkt v regionech NUTS 3 Horní Rakousko 6 Tabulka 5: Hrubá tvorba hodnot Horního Rakouska v mil. Euro (2006) 6 Tabulka 6: Nezaměstnanost Rakouska v % podle jednotlivých spolkových zemí 2008 7 Tabulka 7: Hrubé dlouhodobé investice Horního Rakouska v mil. Euro (2006) 7 Tabulka 8: Aktivní přímé investice ( ven ) počet podílů (1990 2006) 8 Tabulka 9: Hrubé domácí výdaje za VaV spolkových zemí Rakouska v období 2004 až 2006 9 Tabulka 10: Financování výdajů za VaV Rakousko ve veškerých šetřeních 2006 9 Tabulka 11: Záporné přímé investice ( vně ) počet podílů (1990 2006) 10 Tabulka 12: Regionální HDP v běžných cenách (v mil. EUR) 12 Tabulka 13: Regionální HDP na 1 obyvatele, EU 27 = 100 (v %) 13 Tabulka 14: HDP na 1 ekonomicky aktivní osobu v roce 2007 (v EUR) 13 Tabulka 15: Vývoz Jihočeský kraj 14 Tabulka 16: Struktura regionální ekonomiky dle HDP 16 Tabulka 17: Meziroční vývoj zpracovatelského průmyslu 2007/2008 17 Tabulka 18: Přepočtený počet zaměstnanců ve VaV (Full time ekvivalent /FTE/) 20 Tabulka 19: Historický vývoj a výhled výdajů státního rozpočtu do VaV systému v mld. Kč 20 Tabulka 20: Výdaje na VaV (v tis. Kč) = veřejné + soukromé 21 Tabulka 21: Indikátory VaV na JKU 27 Tabulka 22: Financování JKU 28 Tabulka 23: Stav personálu na JKU 28 Tabulka 24: Stav personálu na Univerzitě umělecké a průmyslové tvorby 31 Tabulka 25: Těžiště výzkumu na Odborné vysoké škole Horní Rakousko 32 Tabulka 26: Indikátory VaV na Odborné vysoké škole Horní Rakousko 32 Tabulka 27: Financování Odborné vysoké školy Horní Rakousko 33 Tabulka 28: Financování oblasti VaV Odborné vysoké školy Horní Rakousko 33 Tabulka 29: Stav personálu na Odborné vysoké škole Horní Rakousko 33 Tabulka 30: Celouniverzitní partnerství JKU podle kontinentů (31.12.2008) 34 Tabulka 31: Partnerství ústavů JKU 35 Tabulka 32: Mezinárodní partnerství Odborné vysoké školy Horní Rakousko v oblasti VaV 36 Tabulka 33: Hospodářský výsledek JU za rok 2008 v tis. Kč 51 Tabulka 34: Obory VaV v JK v souladu s celosvětovými dlouhodobými VaV záměry 53 Tabulka 35: Studijní obory na JKU 65 Tabulka 36: Počty studujících na JKU 67 Tabulka 37: Počty absolventů na JKU 67

VII Tabulka 38: Počty studujících a absolventů na univerzitě umění 68 Tabulka 39: Počty studentů a absolventů na FH Horní Rakousko 69 Tabulka 40: Studijní programy LIMAK 70 Tabulka 41: Vyšší odborné školy základní přehled za rok 2007 v rámci ČR 74 Tabulka 42: Přehled a charakteristika vyšších odborných škol a vysokých škol v Jihočeském kraji 75 Tabulka 43: Přehled počtu absolventů a nezaměstnaných absolventů v roce 2008 76 Tabulka 44: Přehled akreditovaných studijních programů Jihočeské univerzity 77 Tabulka 45: Hrubá tvorba hodnot (tvorba hmotných statků) spolkových zemí (2006) 78 Tabulka 46: Tvorba hodnot podle hospodářských odvětví 2006 79 Tabulka 47: Hrubé dlouhodobé investice, mzdy zaměstnanců a zaměstnanost podle jednotlivých hospodářských oblastí 2006 80 Tabulka 48: Prodaná produkce v roce 2008 v miliardách 81 Tabulka 49: Dotace Rakouské společnosti na podporu výzkumu rakouským podnikům podle jednotlivých hospodářských odvětví 81 Tabulka 50: Vývoz výrobního sektoru podle jednotlivých spolkových zemí v roce 2007 82 Tabulka 51: Export a vývozní kvóty v roce 2007 83 Tabulka 52: Identifikovaná odvětví a finální produkty s vazbou na regionální VaV 90 Tabulka 53: Nejvýznamnější exportní komodity JK (2008) 92 Tabulka 54: Komodity s největším podílem JK na celkovém vývozu ČR (2008) 93 Tabulka 55: Největší exportéři (export/import nad 500 mil. Kč) 93 Tabulka 56: Vybrané firmy s podílem firemního výzkumu a vývoje 95 Tabulka 57: Skupina TMG 97 Tabulka 58: Obsazenost Jihočeského vědeckotechnického parku 106 Tabulka 59: Přehled průmyslových zón podpořených v rámci Programu na podporu rozvoje průmyslových zón 1998 2005 v Jihočeském kraji 107

VIII Seznam obrázků Obr. 1 Pozice dokumentu v kontextu projektu 1 Obr. 2 Struktura vývozu Jihočeského kraje v roce 2008 15 Obr. 3 Oborové zaměření Vav v Jihočeském kraji 46 Obr. 4 Hlavní obory zastoupené v projektech spoluřešených Jčk organizacemi v letech 2000 2006 59 Obr. 5 Vedlejší obory zastoupené v projektech spoluřešených JčK organizacemi v letech 2000 2006 59

MSB-TechNet Studie synergií / Úvod 1 1. Úvod 1.1. Kontext analýzy v rámci projektu Analytická část studie synergií projektu Technologická síť Mühlviertel Jižní Čechy (MSB-TechNet), je základní fundamentem pro definování a vymezení předpokladů společné přeshraniční spolupráce, resp. pro nalezení synergií, komplementárních oblastí a vzájemných překryvů. Pro názornost je níže uvedena pozice dokumentu v hierarchii a kontextu projektu. Obr. 1 Pozice dokumentu v kontextu projektu Studie synergií je věnována následujícím oblastem: - regionální ekonomika (makroekonomické postavení regionu) - výzkum - vzdělávání - hospodářství - infrastruktura V návaznosti na analýzu jednotlivých oblastí budou nalezeny synergie mezi regiony. Výstupy se zobrazí v souboru opatření (kompetenční mapě), ze které vyplyne, jak lze v budoucnosti koncipovat přeshraniční spolupráci.

MSB-TechNet Studie synergií / Úvod 2 1.2. Motivace Hlavním důvodem pro zpracování této analýzy je získání hlavních východisek pro realizaci návazných aktivit v rámci projektu, tedy zejména pro vytvoření souboru opatření (Roadmap), návrh struktury tzv. kompetenční mapy a realizace Impulsů na bilaterální úrovni (např. definování konkrétních projektů za účasti obou regionů) a Impulsů navenek (vývoj společného marketingového a PR konceptu společného regionu). 1.3. Metodologie Analytická část se zabývá zejména: - analýzou regionální ekonomiky s důrazem na inovační potenciál regionu a jednotlivých oborů, - analýzou regionálních inovačních struktur v aspektech výzkum, výuka a aplikace s vazbou na regionální hospodářství a analýzou podpůrné inovační infrastruktury.

MSB-TechNet Studie synergií / Regionální hospodářství 3 2. Regionální ekonomika 2.1. Horní Rakousko 2.1.1. Makroekonomické postavení regionu Horní Rakousko 2.1.1.1. Hospodářská lokalita obecně Tabulka 1: Horní Rakousko: čísla a fakta 1.408.670 Obyvatelstvo Administrativní členění Rozloha Řeky Zdroj: Skupina TMG 1 17,1 % z Rakouska třetí největší spolková země 18 politických okresů 444 obcí 3 statutární města (Linec, Steyr, Wels) 12.000 km² 14,3 % území Rakouska čtvrtá největší spolková země Dunaj, Inn, Enns, Traun, Steyr Horní Rakousko je atraktivní hospodářskou lokalitou a díky svému rozvoji se dostalo v minulých letech příp. desetiletích na vedoucí pozici v oblasti průmyslu, exportu a technologie v celém Rakousku. Hospodářská dynamika se projevuje nejen v nadprůměrném růstu hospodářských ukazatelů, ale i v kladných údajích o trhu práce. Již několik let vykazuje Horní Rakousko nejnižší nezaměstnanost v porovnání všech devíti spolkových zemí. Horní Rakousko může jako jeden z mála regionů Evropy poukázat na své solidní zemské financování. Úspěšná hospodářská bilance Horního Rakouska lze odvodit z více faktorů. Mimo jiné to jsou: - vysoká inovační síla a flexibilita podniků, - kvalifikovaní a motivovaní pracovníci, - aktivní a odpovědná místní politika územních správních celků a sociálních partnerů a - vyvážená hospodářská struktura podle odvětví a velikosti podniků 2. Po tomto všeobecném úvodu o hospodářské situaci Horního Rakouska jsou dále uvedeny ukazatele pro znázornění makroekonomické pozice regionu. 2.1.1.2. Hrubý regionální produkt v celonárodním a srovnání a unijním srovnání Hrubý regionální produkt (HRP) je jedním z vypovídajících ukazatelů pro znázornění regionální hospodářské síly regionu. Je regionální analogií k jednomu z nejdůležitějších indikátorů výpočtu výsledku národního hospodářství, k hrubému domácímu produktu (HDP 3 ). 1 Skupina TMG, str. 8 2 Skupina TMG, str. 8 3 Zpráva o lokalitě a technologiích Horního Rakouska (Standort- und Technologiebericht OÖ) 2008, str. 14

MSB-TechNet Studie synergií / Regionální hospodářství 4 Tabulka 2: Hrubý regionální produkt Rakouska podle spolkových zemí (2006) HRP na obyvatele HRP na výdělečně činné osoby Spolková země HRP v mil. EUR v EUR (AT= 100) výdělečně činné osoby v EUR Vídeň 68.743 41.500 133 914.900 75.140 119 Horní Rakousko Dolní Rakousko AT = 100 42.560 30.300 97 705.500 60.330 96 40.158 25.300 81 675.000 59.490 95 Štýrsko 32.355 26.900 87 585.400 55.270 88 Tyrolsko 22.683 32.500 105 363.500 62.400 99 Salzburg 18.427 34.800 112 295.400 762.380 99 Korutany 14.838 26.500 85 263.800 56.250 89 Vorarlberg 11.790 32.400 104 172.400 68.390 109 Burgenland 5.739 20.500 66 113.700 50.470 80 Rakousko 257.294 31.100 100 4.090.400 62.900 100 Zdroj: Statistik Austria 4 Hrubý regionální produkt hornorakouského hospodářství činil v roce 2006 EUR 42,6 miliard, což je 16,5 % z celého Rakouska (téměř EUR 258 miliard.). Horní Rakousko se tím dostalo za Vídeň a těsně před Dolní Rakousko a je tedy druhou hospodářsky nejúspěšnější spolkovou zemí. Ohledně výkonu ekonomiky na obyvatele bylo Horní Rakousko v roce 2006 s EUR 30.300 o 2,6 % pod celorepublikovým průměrem (EUR 31.100) a na 5. místě v porovnání všech spolkových zemí. Na předním místě je Vídeň s HRP 41.500 EUR na jednoho obyvatele. 5 Ekonomická síla na hlavu ve srovnání EU: HR je 49 místě EUROSTAT zveřejňuje každoročně statistiku o výši hrubého domácího produktu na obyvatele v regionech EU NUTS 2. Tento výpočet se může přitom použít pro určení směnných kurzů nebo parity kupní síly. Výpočet směnných kurzů se zakládá na jednoduchém porovnání ve společné měně, zatímco při výpočtu parity kupní síly se zohledňují cenové rozdíly mezi zeměmi. 6 Dále uvedená tabulka ukazuje data pro rakouské a bavorské regiony EU NUTS 2 a Praha, Bolzano a číslo 1, Londýn. 4 Zpráva o lokalitě a technologiích Horního Rakouska (Standort- und Technologiebericht OÖ) 2008, str. 15 5 Zpráva o lokalitě a technologiích Horního Rakouska (Standort- und Technologiebericht OÖ) 2008, str. 14 6 Zpráva o lokalitě a technologiích Horního Rakouska (Standort- und Technologiebericht OÖ) 2008, str. 18

MSB-TechNet Studie synergií / Regionální hospodářství 5 Tabulka 3: Hrubý regionální produkt na obyvatele ve vybraných regionech EU v roce 2006 pro parity kupní síly pro směnné kurzy v EUR Rakousko = 100 umístění v EUR Rakousko = 100 umístění Vnitřní Londýn 79.400 276 1 89.300 295 1 Horní Bavorsko 39.700 138 7 40.900 135 12 Vídeň 39.200 137 9 41.500 137 11 Praha 38.400 134 12 23.200 77 147 Salzburg 32.900 115 22 34.800 115 25 Bolzano 32.000 112 25 32.900 109 33 Střední Franky 31.100 108 33 32.000 106 40 Tyrolsko 30.700 107 36 32.500 107 37 Vorarlberg 30.600 107 38 32.400 107 38 Horní Rakousko 28.700 100 49 30.300 100 49 Švábsko 28.600 100 52 29.400 97 62 Horní Falc 28.300 99 53 29.200 96 67 Dolní Franky 27.600 96 61 28.400 94 76 Dolní Bavorsko 26.800 93 72 27.600 91 86 Horní Franky 26.700 93 74 27.500 91 91 Štýrsko 25.400 89 95 26.900 89 97 Korutany 25.000 87 100 26.500 87 102 D. Rakousko 23.900 83 121 25.300 84 121 Burgenland 19.400 68 185 20.500 68 169 Zdroj: Eurostat 7 Horní Rakousko se umístilo v roce 2006 v porovnání své hospodářské síly na obyvatele mezi zhruba 270 srovnávanými regiony na 49. místě. Hrubý regionální produkt v regionech NUTS 3 Horního Rakouska (2006) Mühlviertel hraje v kontextu celkového projektu důležitou roli, proto je na tomto místě znázorněn HRP i pro hornorakouské regiony NUTS 3, mezi něž spadá i Mühlviertel. Čísla ukazují vysokou koncentraci hospodářské síly v regionu NUTS 3 Linz-Wels. V tomto regionu se nahospodařilo 21,9 miliard EUR, to je 51,4 % hrubého regionálního produktu Horního Rakouska. Mühlviertel je s údajem 3,5 miliard EUR mna pátém a posledním místě ve srovnání regionů. 8 7 Zpráva o lokalitě a technologiích Horního Rakouska (Standort- und Technologiebericht OÖ) 2008, str. 18 a násl. 8 Zpráva o lokalitě a technologiích Horního Rakouska (Standort- und Technologiebericht OÖ) 2008, str. 16

MSB-TechNet Studie synergií / Regionální hospodářství 6 Tabulka 4: Hrubý regionální produkt v regionech NUTS 3 Horní Rakousko Region HRP v mil. EUR 2006 Podíl na HR v % v roce Podíl na HR v % v roce 2006 1995 Linz-Wels 21.865 51,4 52,4 Steyr-Kirchdorf 4.706 11,1 10,0 Traunviertel 6.217 14,6 14,7 Innviertel 6.296 14,8 14,4 Mühlviertel 3.477 8,2 8,6 Horní Rakousko 42.560 100,0 100,0 Zdroj: Statistik Austria 9 2.1.1.3. Hrubá tvorba hodnot Tvorba hodnot je součtem výrobků a služeb vyprodukovaných v jednotlivých hospodářských oblastech národního hospodářství za určité časové období. V celkovém národohospodářském výpočtu se počítá tvorba hodnot jako hrubá tvorba hodnot z hrubých výrobních hodnot (vyrobená množství výrobků za tržní ceny) mínus předcházející plnění jednotlivých hospodářských úseků. Hrubá tvorba hodnot je východiskem pro výpočet vzniku HDP. 10 Tabulka 5: Hrubá tvorba hodnot Horního Rakouska v mil. Euro (2006) Spolková země v mil. Euro Vídeň 62.211 Horní Rakousko 38.515 Dolní Rakousko 36.342 Štýrsko 29.280 Tyrolsko 20.527 Salzburg 16.676 Korutany 13.428 Vorarlberg 10.670 Burgenland 5.194 Rakousko 232.904 Zdroj: Statistik Austria 11 2.1.1.4. Nezaměstnanost Při prezentaci výše nezaměstnanosti se musí zohlednit, že zjišťovací a výpočetní metody se v Rakousku a v EU liší. TO se týká jak evidence nezaměstnaných (hlášení nezaměstnaní i s příslibem opětovného zaměstnání v Rakousku příp. osoby aktivně si hledající práci v EU) jakož i zaměstnaní (pouze osoby se závislou činností v Rakousku příp. všechny osoby výdělečně činné na úrovni EU). Nezaměstnanost v mezinárodní definici je proto nižší než národní. 12 9 Zpráva o lokalitě a technologiích Horního Rakouska (Standort- und Technologiebericht OÖ) 2008, str. 16 10 Lexikon hospodářství, 2004, str. 55 11 Webová stránka úřadu Statistik Austria, http://www.statistik.at/web_de/statistiken/regionales/regionale_gesamtrechnungen/nuts2_regionales_bip_und_h auptaggregate/index.html, dld. 2009-09-10 12 Zpráva o lokalitě a technologiích Horního Rakouska (Standort- und Technologiebericht OÖ) 2008, str.. 31

MSB-TechNet Studie synergií / Regionální hospodářství 7 Obecně může Horní Rakousko odkázat na velmi dobré hodnoty v národním a mezinárodním srovnání regionů. Nezaměstnanost činila v roce 2008 v rakouském celonárodním průměru 5,8 %, ale pouze 3,5 % v Horním Rakousku. Horní Rakousko má tedy již čtyři roky (od roku 2000) nejnižší nezaměstnanost mezi spolkovými zeměmi. 13 Tabulka 6: Nezaměstnanost Rakouska v % podle jednotlivých spolkových zemí 2008 Vídeň 7,8 % Burgenland 7,4 % Korutany 7,2 % Štýrsko 6,1 % Dolní Rakousko 5,9 % Vorarlberg 5,5 % Tyrolsko 5,2 % Salzburg 3,9 % Horní Rakousko 3,5 % Rakousko 5,8 % Zdroj: AMS Österreich 14 V mezinárodní definici byla nezaměstnanost v Horním Rakousku v roce 2008 2,6 %. 15 2.1.1.5. Hrubé dlouhodobé investice Hrubá investice je pojmem celkového národohospodářského účetnictví, který uvádí přírůstek hodnot hmotného majetku jako je vybavení, stavební díla, nebo stavy skladů v národním hospodářství během určité o období. Hrubé investice se skládají z dlouhodobých investic a z investic zásob. Dlouhodobými investicemi jsou výrobní prostředky trvalého charakteru určené k dlouhodobému užívání. K dlouhodobým investicím patří investice do vybavení (např. stroje) a stavební investice (např. kanceláře). 16 Tabulka 7: Hrubé dlouhodobé investice Horního Rakouska v mil. Euro (2006) Vídeň 14.642 Horní Rakousko 8.851 Dolní Rakousko 8.254 Štýrsko 6.278 Tyrolsko 5.630 Salzburg 4.783 Korutany 3.499 Vorarlberg 2.443 Burgenland 1.524 Rakousko 55.908 Zdroj: Statistik Austria 17 13 Zpráva o lokalitě a technologiích Horního Rakouska (Standort- und Technologiebericht OÖ) 2008, str. 31 14 Zpráva o lokalitě a technologiích Horního Rakouska (Standort- und Technologiebericht OÖ) 2008, str. 32 15 Webová stránka úřadu Statistik Austria, http://www.statistik.at/web_de/statistiken/arbeitsmarkt/arbeitslose_arbeitssuchende/arbeitslose_internationale_d efinition/index.html, dld. 2009-09-10 16 Lexikon hospodářství, 2004, str. 11 a násl. 17 Webová stránka úřadu Statistik Austria,

MSB-TechNet Studie synergií / Regionální hospodářství 8 2.1.1.6. Aktivní přímé investice Rakouská národní banka (OeNB) provádí každoročně šetření přímých investic rakouským podniků v zahraničí (aktivní přímé investice) příp. zahraničních podniků v Rakousku (pasivní přímé investice). Základem jsou údaje z rozvahy 4.900 podniků v Rakousku. Koncept na určení přímých investic v Rakousku se zaměřuje rozsáhle na směrnice OECD příp. IWF. Obě instituce definují přímé investice jako kapitálové investice, které činí investoři s úmyslem vybudovat s nějakým podnikem v jiné zemi trvalý hospodářský vztah příp. jej udržovat s citelným vlivem na management. K přímým investicím patří: - podíly na stávajících nebo nově založených podnicích, - re-investice zisků, - poskytování úvěrů investory. Výzkum OeNB zahrnuje pouze investice nad 72.000 EUR a podíly ve výši minimálně 10 procent. 18 Tabulka 8: Aktivní přímé investice ( ven ) počet podílů (1990-2006) ven 1990 2006 1990-2006 absolutně Vídeň 493 1.425 932 Dolní Rakousko 127 469 342 Horní Rakousko 205 434 229 Štýrsko 89 273 184 Salzburg 86 217 131 Vorarlberg 61 158 97 Tyrolsko 61 115 54 Korutany 52 151 99 Burgenland 15 31 16 Rakousko 1.189 3.273 2.084 Zdroj: Österreichische Nationalbank 19 Z pohledu aktivních přímých investic to konkrétně znamená, že 3.273 rakouské podniky byly v roce 2006 aktivní v zahraničí, přičemž 434 z toho připadá na podniky v Horním Rakousku. Již výše zmíněné pasivní přímé investice budou pojednány v další kapitole. 2.1.2. Inovační potenciál Pro Horní Rakousko se pro znázornění inovačního potenciálu do této studie zahrnula kvóta VaV, počet podniků provozujících VaV, zaměstnanost v oblasti VaV a také pasivní investice a nezdanitelná částka na výzkum. http://www.statistik.at/web_de/statistiken/regionales/regionale_gesamtrechnungen/nuts2_regionales_bip_und_h auptaggregate/index.html, dld. 2009-09-10 18 Zpráva o lokalitě a technologiích Horního Rakouska (Standort- und Technologiebericht OÖ) 2008, str. 37 19 Zpráva o lokalitě a technologiích Horního Rakouska (Standort- und Technologiebericht OÖ) 2008, str. 40

MSB-TechNet Studie synergií / Regionální hospodářství 9 2.1.2.1. Výdaje na VaV a kvóta VaV Náklady na výzkumné a vývojové aktivity jsou důležitým indikátorem pro popsání intensity výzkumu a technologické výkonnosti regionu. Především kvóta VaV vyjádřená jako podíl hrubých domácích nákladů za VaV na hrubém domácím produktu (HDP) je standardním měřítkem pro hodnocení výzkumné, technologické a inovační politiky země 20. Jak ukazuje tabulka, leží Horní Rakousko za Vídní a Štýrskem na třetím místě a těsně pod kvótou VaV Rakouska. Tabulka 9: Hrubé domácí výdaje za VaV spolkových zemí Rakouska v období 2004 až 2006 Hrubé domácí výdaje za VaV Hrubý regionální produkt v mil. Hrubé domácí výdaje v mil. EUR. EUR za VaV v % HRP 2004 2006 2004 2006 2004 2006 W 2.012,8 2.193,8 64.331 68.743 3,13 % 3,19 % St. 1.068,5 1.265,4 30.108 32.355 3,55 % 3,91 % HR 750,5 996,9 38.233 42.560 1,96 % 2,34 % T 419,4 554,7 20.507 22.683 2,05 % 2,45 % DR 361,3 514,9 36.643 40.158 0,99 % 1,28 % K 290,9 377,7 13.784 14.838 2,11 % 2,55 % S 182,1 230,7 16.730 18.427 1,09 % 1,25 % V 138,3 153,9 11.090 11.790 1,25 % 1,31 % B 25,8 30,5 5.613 5.739 0,46 % 0,53 % Celkem 5.249,6 6.318,6 237.039 257.293 2,21 % 2,46 % Poznámka: Hrubé domácí výdaje za VaV v procentech HRP; regionální přiřazení podle VaV lokality podniku, zdroj: Úřad Statistik Austria 21 2.1.2.2. Financování výdajů na VaV Dále uvedená tabulka ukazuje, jak se financují výdaje na VaV v jednotlivých případech: k oblastem šetření se přitom počítá podnikatelský sektor (PS), veřejný sektor (VS) (federace, spolkové země, obce, ostatní), soukromý neziskový sektor (SNS), zahraničí (včetně mezinárodních organizací) a také EU. Tabulka 10: Financování výdajů za VaV Rakousko ve veškerých šetřeních 2006 EH provádějící VaV Oblasti financování celkem PS VS SNS zahraničí EU v 1.000 Euro W 1.140 2.430.103 883.766 974.781 15.164 505.378 51.014 St. 683 1.121.674 418.108 417.863 1.610 261.912 22.181 HR 682 964.932 776.613 151.516 1.597 26.867 8.339 T 339 556.675 270.443 238.694 3.904 32.945 10.689 DR 414 461.530 329.998 110.889 3.510 12.307 4.826 K 185 393.752 112.738 76.066 401 201.426 3.121 S 224 200.919 116.022 76.442 615 5.254 2.586 V 143 154.619 123.024 18.395 102 12.333 765 B 53 34.383 26.287 6.664 25 1.066 341 Ö 3.863 6.318.587 3.056.999 2.071.310 26.928 1.059.488 103.862 Poznámka: hrubé domácí výdaje za VaV v procentech HRP; vyhodnocení lokalit podle hlavního sídlo podniku. Zdroj: Statistik Austria 22 20 Zpráva o lokalitě a technologiích Horního Rakouska (Standort- und Technologiebericht OÖ) 2008, str. 50 21 Zpráva o lokalitě a technologiích Horního Rakouska (Standort- und Technologiebericht OÖ) 2008, str. 52

MSB-TechNet Studie synergií / Regionální hospodářství 10 V souvislosti s financováním výdajů na VaV je třeba konstatovat, že podnikatelský sektor má pro rakouský výzkum celkově velký význam. Tak připadají podle výroční zprávy pro rok 2006 dvě třetiny rakouských hrubých domácích výdajů na VaV na podnikatelský sektor. Pro Horní Rakousko je třeba zdůraznit, že podnikatelský sektor má pro regionální kvótu VaV ještě větší význam. V monitorovaném roce 2006 bylo financováno 776,6 mil. Euro výdajů na VaV financováno podniky, což odpovídá 80,5 %. To je indicie toho, že regionální inovační systém staví na silné podnikatelské základně. 23 V tomto kontextu je třeba rovněž poznamenat, že Horní Rakousko bylo v roce 2006 s 542 podniky spolkovou zemí s nejvyšším počtem podniků provádějící VaV. V porovnání s ním to bylo ve Vídni 481, ve Štýrsku 381 a v Dolním Rakousku 372 podniků provádějících aktivity VaV. 24 2.1.2.3. Zaměstnanost v oblasti VaV Budeme-li analyzovat zaměstnanost ve výzkumu a vývoji podle ekvivalentu práce na plný úvazek (Fulltime ekvivalent /FTE/), ukazuje se, že v Rakousku bylo roce 2006 v oblasti VaV zaměstnáno celkem 49.377 osob podle FTE. Horní Rakousko dosáhlo v roce 2006 počtem osob 7.203 podle FTE v oblasti VaV podílu 14,6% měřeno na celé Rakousko a umístilo se tedy za Vídní (38,9%) a těsně za Štýrskem (18,8%). 25 2.1.2.4. Záporné přímé investice Tabulka 11: Záporné přímé investice ( vně ) počet podílů (1990-2006) vně 1990 2006 1990-2006 absolutně Vídeň 1.626 1.347-279 Dolní Rakousko 376 458 82 Horní Rakousko 289 361 72 Salzburg 312 287-25 Tyrolsko 150 185 35 Štýrsko 136 155 19 Korutany 147 135-12 Vorarlberg 210 124-86 Burgenland 44 31-13 Rakousko 3.290 3.083-207 Zdroj: Rakouská národní banka 26 Záporné přímé investice tedy znamenají, že z 3.083 podniků se zahraničním podílem jich připadá 361 na Horní Rakousko. 22 Webová stránka úřadu Statistik Austria, http://www.statistik.at/web_de/statistiken/forschung_und_innovation/f_und_e_in_allen_volkswirtschaftlichen_sek toren/index.html, dld. 2009-10-01 23 Zpráva o lokalitě a technologiích Horního Rakouska (Standort- und Technologiebericht OÖ) 2008, str. 53 24 Zpráva o lokalitě a technologiích Horního Rakouska (Standort- und Technologiebericht OÖ) 2008, str. 54 25 Zpráva o lokalitě a technologiích Horního Rakouska (Standort- und Technologiebericht OÖ) 2008, str. 54 26 Zpráva o lokalitě a technologiích Horního Rakouska (Standort- und Technologiebericht OÖ) 2008, str. 38