MOLEKULOVÉ MODELOVÁNÍ - STRUKTURA. Monika Pěntáková Katedra Farmaceutické chemie

Podobné dokumenty
Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Vazebné interakce protein s DNA

Aminokyseliny. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín. Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití

Bílkoviny - proteiny

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

02 Nevazebné interakce

PROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, Vysoké Mýto

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Mezimolekulové interakce

Opakování

Složení a struktura základních biomolekul (nk,proteiny,sacharidy)

Struktura aminokyselin, peptidů a bílkovin.

OPVK CZ.1.07/2.2.00/

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Genomické databáze. Shlukování proteinových sekvencí. Ivana Rudolfová. školitel: doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc.

Struktura biomakromolekul

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.

Názvosloví cukrů, tuků, bílkovin

Přírodní polymery proteiny

Aminokyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny.

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Molekulární krystal vazebné poměry. Bohumil Kratochvíl

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

ÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).


jedné aminokyseliny v molekule jednoho z polypeptidů hemoglobinu

STRUKTURA PROTEINŮ

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti URČOVÁNÍ PRIMÁRNÍ STRUKTURY BÍLKOVIN

Metabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová

Proteiny Genová exprese Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

Nekovalentní interakce

Nekovalentní interakce

Chemická reaktivita NK.

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny

Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání

Molekulární biofyzika

Nukleové kyseliny. obecný přehled

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu:

Chromatofokusace. separace proteinů na základě jejich pi vysoké rozlišení. není potřeba připravovat ph gradient zaostřovací efekt jednoduchost

Struktura nukleových kyselin Vlastnosti genetického materiálu

Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace

Centrální dogma molekulární biologie

Vazby v pevných látkách

Určení molekulové hmotnosti: ESI a nanoesi

Aminokyseliny. Peptidy. Proteiny.

Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118

Struktura biomakromolekul

Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny

Skupenské stavy. Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Testové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test

Projekt SIPVZ č.0636p2006 Buňka interaktivní výuková aplikace

Struktura, chemické a biologické vlastnosti aminokyselin, peptidů a proteinů

Genetika zvířat - MENDELU

CHEMICKÁ VAZBA. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Studijní materiály pro bioinformatickou část ViBuChu. úloha II. Jan Komárek, Gabriel Demo

a) Primární struktura NK NUKLEOTIDY Monomerem NK jsou nukleotidy

Struktura a funkce biomakromolekul


Aminokyseliny, Peptidy, Proteiny

Chemická vazba. John Dalton Amadeo Avogadro

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

BÍLKOVINY = PROTEINY Polymery aminokyselin propojených peptidovou vazbou

Fyzika biopolymerů. Struktura a vlastnosti vody, vodíková vazba

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Exprese genetické informace

Biochemie I. Aminokyseliny a peptidy

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie

AMINOKYSELINY Substituční deriváty karboxylových kyselin ( -COOH, -NH 2 nebo -NH-) Prolin α-iminokyselina

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

BIOLOGICKÉ ÚVOD ZÁKLADY MOLEKULÁRN RNÍ BIOLOGIE

Obecná struktura a-aminokyselin

b) Jak se změní sekvence aminokyselin v polypeptidu, pokud dojde v pozici 23 k záměně bázového páru GC za TA (bodová mutace) a s jakými následky?

Cysteinové adukty globinu jako potenciální biomarkery expozice styrenu

Biopolymery. struktura syntéza

Jsme tak odlišní. Co nás spojuje..? Nukleové kyseliny

Struktura a funkce biomakromolekul

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

6. Nukleové kyseliny

Nukleové kyseliny Milan Haminger BiGy Brno 2017

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

John Dalton Amadeo Avogadro

Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky

Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.

Virtuální svět genetiky 1. Translace

Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Transkript:

MOLEKULOVÉ MODELOVÁNÍ - STRUKTURA Monika Pěntáková Katedra Farmaceutické chemie

Chemická struktura a geometrie KONFORMACE = můžeme změnit pouhým otočením kolem kovalentní vazby KONFIGURACE = při změně musí dojít k přerušení kovalentní vazby a vytvoření nové Geometrie poloha všech atomů + znalost mezi kterými je kovalentní vazba (topologie) Poloha atomů kartézké souřadnice (x, y, z) 3N údajů 3 hodnoty udávají polohu těžiště molekuly, další 3 natočení molekuly jako celku (vzhledem k souřadné soustavě) zbývající údaje je vzájemná poloha atomů vnitř molekuly (vnitřní souřadnice molekuly) C=C (cis a trans), C-C (gauche +60 ; gauche -60 ; trans 180 ) sin = průměty vazeb AB a CD pootočeny <90 (leží ve stejné polovině kruhu); anti = pootočeny o >90 (leží v opačné polovině kruhu) Čtveřice atomů v jedné rovině = periplanární, ve dvou rovinách = klinální)

Síly působící v biomolekulách Kovalentní vazby určují konformaci Vodíkové vazby vodíkem (vázaným velmi polární vazbou) atomu donor a akceptor poskytující volné estérické odpuzování e- (repulze) překrývají se oblasti e-, klesá s x12 vzdálenosti Iontové interakce elektrostatické odpouzování stejně nabitých iontů a přitahování opačně nabitých. Je nepřímo úměrná el.permitivitě prostředí (ve vodě 80x slabší než ve vakuu) Dipólové interakce síly mezi el.dipóly (v jedné části molekuly je nadbytek kladného náboje a v jiné části nadbytek záporného náboje). Má každá polární vazba. Klesá s x3 vzdálenosti. Van der Waalsovy interakce indukované dipóly (krátkodobě v důsledku el.působení okolí) VdW int. mezi všemi částmi molekuly Iontové int. ionizované skupiny Dipól int. polární části molekuly jen určité atomy (O, N, S) H-vazby

Interakce s okolím (makromolekula - voda) Vodíkové vazby ven z makromolekuly, s rozpouštědlem - dovnitř, mezi sebou Ionizované postranní řetězce rozmístění tak, aby náboje opačného znaménka co nejvíc přitahovaly a stejného znaménka co nejméně odpouzovaly. - ven interakce s ionty rozpuštěných solí - dovnitř iontová vazba mezi sebou navzájem Polární postranní řetězce interakce dipólů s ionty a ostatními dipóly byly co nejvýhodnější - ven s ionty rozpuštěných solí nebo dipóly rozp. - dovnitř s ionizovanými postr.řetězci, ionty pevně vázanými na makromolekulu Nepolární postranní řetězce budou se snažit směřovat dovnitř makromolekuly (hydrofóbní efekt). Výjimka proteinů v lipidové membráně (nepolární látka)

Struktura proteinů STAVEBNÍ JEDNOTKY Α-L-aminokyseliny spojováním karboxylových a aminových skupin = peptid, peptidová vazba tvoří páteř a zbytek molekuly postranní řetězec (AMK rezidua) 2 10 AMK oligopeptidy 11 100 AMK polypeptidy > 100 AMK proteiny 20 proteinogenních AMK různost postranních řetězců různé fyzikální a chemické vlastnosti

Struktura proteinů AMK schopny vytvářet iontovou vazbu - Arg, Lys tvoří kationty v kyselém a neutrálním prostředí - His tvoří kationty v kyselém prostředí - Asp, Glu v neutrálním a zásaditém prostředí - Cys v zásaditém - Tyr v silně zásaditém V hydrofóbním jádře proteinu se budou postranní řetězce hůře ionizovat; kationty až při nižší ph a anionty až při vyšším ph Postranní řetězce AMK schopny vytvářet H-vazbu - všechny, co tvoří ionty - plus Ser, Thr, Asp, Gln, Trp Hydrofobicita - Pro, Leu, Ile, Val, Ala, (dána délkou alifatického řetězce) - aromatické AMK (Trp, Tyr, Phe), sirné (Cys, Met) Malé postranní řetězce (Gly, Ala, Ser, Thr) zvýšená volnost okolí Pro (cyklický postranní řetězec) omezuje možné konformace páteře Cys disulfidová vazba (může mít zásadní vliv na konformaci)

Struktura proteinů PRIMÁRNÍ STRUKTURA Pořadí (sekvence) AMK (konfigurace proteinu) Začíná N-terminální AMK (obsahuje volnou aminoskupinu) Končí C-terminální AMK (obsahuje volnou karboxyskupinu) Tímto směrem probíhá syntéza proteinů v buňce. Pořadí AMK je dán genetickým kódem zapsán v DNA, každým třem jednotkám DNA (kodón) odpovídá jedna monomerní jednotka (AMK)

Struktura proteinů SEKUNDÁRNÍ STRUKTURA pravidelný, libovolně opakovatelný konformační motiv polypeptidové páteře Struktura alfa pravotočivá šroubovice (helix) 3.6 AMK na otočku stabilizována H-vazbami (orientovány rovnoběžně s osou helixu) energeticky nejvýhodnější stočená forma

Struktura proteinů Struktura beta maximálně rozvinutá konformace peptidové páteře stabilizována H-vazbami přibližně kolmo k ose páteře paralelní x antiparalelní mírně levotočivě zkroucené (Φ = -119, ψ = +113 )

Struktura proteinů TERCIÁLNÍ STRUKTURA skládání do přibližně globulárních molekul Spojovací díly: Ohyby (Turns) - inverzní ohyb jedna AMK - reverzní ohyby (I, II a III) nejčastěji dvě AMK, stabilizované Hvazbou, často se vyskytují na povrchu Supersekundární motiv struktury α a β jsou spojeny ohybem Foldy kombinace supersekundárních motivů Domény struktury s funkční autonomií

Struktura proteinů Alfa proteiny Supersekundární motiv dvojice antiparaleních α-šroubovic - helix-turn-helix (DNA binding protein, calcium binding protein) Svazek antiparaleních helixů (fold) helix bundle - stabilizace šroubovice jsou výhodně orientovány tak, aby nepolární residua mířily dovnitř a polární do solventu Foldy tvořené vzájemně pootočenými šroubovicemi často leží v hranách pomyslných mnohostěnů (získat zhruba kulový tvar z rovných úseků sek.struktur)

Struktura proteinů Alfa domény 1) Globinový fold (ovinutí kolem sebe) 2) Membránové proteiny (hydrofóbní prostředí uvnitř membrány) 3) Fibrilární s expondovanou strukturou (postranní řetězce šroubovice zapadají do postranních řetězců druhé = zip)

Struktura proteinů Beta proteiny Supersekundární struktura Beta-turn-beta = β-vlásenka (β-hairpin) Foldy - β-meandry - Řeckého klíče (Greek key) - Rolády (jellyroll) - β-sendvič -β-soudek (β-barrel) - β-propeller (listy uspořádány jako lopatky vrtule)

Struktura proteinů Alfa / beta proteiny Supersekundární motiv β-α-β Roosmanův fold (vazebné místo pro nukleotidy) TIM-barrel Kvartérní struktura proteiny mohou dále agregovat a tvořit větší systémy (ribozóm)

Struktura nukleových kyselin Nukleotidový řetězec Kanonické párování Watson-Crick Nekanonické párování Hoogsteen Sugar edge

Struktura nukleových kyselin Popis cukrfosfátové páteře je třeba 6 úhlů K určení geometrie je třeba určit konformaci furanosového kruhu a glykosidický torzní úhel (+ další 2 úhly) Pentosový kruh konformace obálkové, zkřížené židličky; - každý z pěti atomů může být nad (endo) nebo pod (exo) rovinou cyklu popsány pseudorotací

Struktura nukleových kyselin Cukrfosfátová páteř ovíjí dvojšroubovici zvenčí Zbytky kys.fosforečné jsou velmi dobře přístupné Báze jsou uvnitř ne však zcela skryté jsou zde dostatečně široké žlábky, které dovolují jiným molekulám interagovat s bázemi Helikální parametry vzájemné polohy bází

Struktura nukleových kyselin do velkého hlubokého žlábku směřuje hrana purinů/ pyrimidinů (Hoogsteenova), do malého mělkého žlábku směřuje hrana glykosidické vazby (Sugar-edge)

Struktura nukleových kyselin Kvadruplex Triplex DNA

Struktura nukleových kyselin RNA ráj neobvyklých struktur

Struktura nukleových kyselin Sekundární struktura RNA

Struktura nukleových kyselin Sarcin-ricinová smyčka Vazba elongačních proteinů Koncová smyčka (hairpin loop)

Struktura nukleových kyselin Interní smyčka (záporný els potenciál, výskyt významných hydratačních míst) Bulged base

Struktura nukleových kyselin Terciární struktura RNA Pseudoknots Kissing hairpin Triplehelix Loop helix contact

Struktura nukleových kyselin Síly stabilizující strukturu 1) Vodíkové vazby 2)Vertikální interakce (Stacking) 3)Dispérzní x repulzní interakce 4)Interakce s ionty 5)Hydratace

Děkuji za pozornost