SMARTstavebnictví. Síly evropského stavebnictví. stavebnictví v 19 zemích Evropy. Negativní vývoj pokračuje dalším propadem str.

SMARTstavebnictví Strategický Management Analýzy Rozhovory Trendy září 2011 Dopad ekonomické krize na stavebnictví v 19 zemích Evropy Srovnání vlivu krize na stavebnictví v zemích Euroconstructu str. 15 Stavebnictví v 1. pololetí 2011 Negativní vývoj pokračuje dalším propadem str. 10 Síly evropského stavebnictví Žebříček největších evropských společností str. 4

Obsah Strategický management Síly evropského stavebnictví TOP 50 evropských stavebních společností...4 Rozhovor Český trh je stále perspektivní...8 Výsledkový servis Stavebnictví v 1. pololetí 2011...10 Analýza Dopad ekonomické krize na stavebnictví v 19 zemích Evropy...15 V kanceláři finančního ředitele Mají dotace z EU fondů podporovat stavebnictví?... 18 2

Glosa na úvod Nejsou peníze Prezident Barack Obama se obrátil na legendárního investora Warrena Buffetta, aby se s ním poradil, jak podpořit ekonomiku. (HN 24. 8. 2011). Shodují se v tom, že cestou je zvýšení výdajů na infrastrukturu, a to zejména na stavbu cest a mostů. Podporu investic zamýšlela i Fischerova vláda, když vyhlásila Návrh krátkodobých opatření pro východiska z krize a řešení jejích důsledků. Ze 38 bodů se šest týkalo bezprostředně stavebnictví, m.j. dopravní infrastruktury, bytové politiky, čerpání fondů EU. Také vláda premiéra Nečase v Programovém prohlášení vlády ČR vyhlásila, že zachová výši investic do dopravní infrastruktury. Ministerstvo průmyslu a obchodu vložilo Strategii konkurenceschopnosti ČR zpět na vrchol 2012 2020 do záhlaví logo 3 i, z nichž jedno i označuje infrastrukturu. Jak je vidět, nejen v zahraničí chápou politici investice jako významný faktor rozvoje ekonomiky. Nevím, jak to budou realizovat za oceánem, ale vím zcela přesně, jak se to (ne)realizuje u nás. V poslední době vrcholících příprav na uzavření státního rozpočtu na rok 2012, se dozvídáme postupně horší zvěsti. Krácení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury o desítky miliard, odstup od požadavků na finanční prostředky pro program PANEL, omezování dotačních programů pro bytovou výstavbu. A to navzdory všem Programovým prohlášením, Návrhům, Opatřením, Analýzám, Koncepcím, Strategiím. Škoda, že se na to, zda má republika peníze, nezeptají vrcholní politici prostého občana třeba v tramvaji. Znali by přesnou odpověď rychle a ušetřili by sobě i jiným spoustu času. A tak mě napadá, kolik kvalifikovaných pracovníků na těchto dokumentech asi pracuje, kolik papírů se potiskne, kolik hodin se vedou jednání. Vše má ale stále jen jeden závěr: Nejsou peníze. Škoda, že se na to, zda má republika peníze, nezeptají vrcholní politici prostého občana třeba v tramvaji. Znali by přesnou odpověď rychle a ušetřili by sobě i jiným spoustu času. A čas jsou, jak známo, peníze. Ing. Václav Matyáš Prezident Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR SMARTstavebnictví září 2011 3

Strategický management Síly evropského stavebnictví TOP 50 evropských stavebních společností Společnost Deloitte každoročně sestavuje žebříček největších evropských stavebních společností podle tržeb a tržní kapitalizace. V letošním vydání této studie také analyzuje přístup největších stavebních společností k internacionalizaci, tedy rozšíření svého působení za hranice mateřské země a dále diverzifikace, tedy rozšíření svých činností i do nestavebních odvětví. Po úvěrové krizi v roce 2008 a pokračujícím ekonomickém poklesu představovaly roky 2009 a 2010 i pro evropské stavebnictví těžké období. Ekonomický pokles výrazně ovlivnil odvětví nemovitostí ve většině evropských zemí a odrazil se i ve výstavbě veřejné infrastruktury. Sektor stavebnictví je velmi rozmanitý a v průběhu let prokázal, že je schopen inovace. Většina společností, které analyzujeme, předpokládala, že dojde k vyčerpání jejich tradičních obchodních modelů, založených na domácí výstavbě pro veřejný sektor nebo pro realitní developery. Dokázala tak úspěšně rozšířit obchodní činnost z hlediska geografického rozmístění i prováděných činností. Mezinárodní stavební skupiny Druhou skupinu společností tvoří společnosti, jejichž primárním zdrojem tržeb je stavebnictví za hranicemi země původu. Nejmezinárodnější evropskou stavební skupinou je Hochtief s 87 % výnosů ze stavebnictví získanými v Americe a Asii/Tichomoří. Na rozdíl od společnosti Peab dosahují švédské společnosti NCC a Skanska více než 40 % výnosů za hranicemi země. NCC působí v Dánsku, Finsku a dalších pobaltských zemích. Skanska je aktivní ve Velké Británii, východní Evropě a v Jižní a Severní Americe. Hovoříme-li o internacionalizaci evropských stavebních společností a o tom, jaký měly jejich úspěšné pokusy o diverzifikaci pozitivní vliv na výnosy a marže, nesmíme zapomenout, že diverzifikace a rozšíření mezinárodní působnosti něco stojí. Proto se studie také zabývá otázkou míry zadluženosti a diverzifikace činností i jejich rozmístění. Profily internacionalizace a diverzifikace předních dvaceti evropských stavebních společností Zběžný pohled na první dvacítku evropských stavebních společností se zaměřením na míru internacionalizace a diverzifikaci činností nám ukáže, že evropské síly ve stavebnictví můžeme rozdělit do čtyř hlavních kategorií. Domácí stavební skupiny Tato skupina obsahuje společnosti, jejichž primárním zdrojem výnosů je stavební činnost na místních trzích. Mezinárodní tržby představují méně než 40 % celkových tržeb. Non-construction revenues / total revenues % 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% "Domestic" Conglomerates Eiffage Enka Carillion Peab "Domestic" Construction Groups ACS Acciona Bouygues Sacyr Vinci FCC International Conglomerates Bilfinger Balfour Beatty Ferrovial 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% OHL International Construction Groups Skanska Bam Hochtief NCC Yit Strabag International revenues / total revenues % Z hlediska celkových výnosů jsou prvními dvěma společnostmi v našem žebříčku za rok 2010 společnosti Vinci a Bouygues. Mezinárodní přítomnost obou skupin je významná (jejich celkové výnosy představují 12 449 milionu eur a 9 719 milionu eur), přesto stále generují více než 60 % výnosů ve Francii. Podobně jejich výnosy ze stavební činnosti představují 84 % a 74 %, přestože v posledních letech oba francouzští giganti své portfolio činností diverzifikovali. V menším měřítku získává společnost Peab 86 % svých výnosů ve Švédsku a rovněž se zaměřuje na výstavbu, z níž pochází 86 % jejích výnosů. Omezená velikost místních trhů nutí finskou společnost Yit, rakouskou společnost Strabag a dánskou společnost Bam Groep rozvíjet svou činnost i v jiných evropských zemích. Hovoříme-li o internacionalizaci evropských stavebních společností a o tom, jaký měly jejich úspěšné pokusy o diverzifikaci pozitivní vliv na výnosy a marže, nesmíme zapomenout, že diverzifikace a rozšíření mezinárodní působnosti něco stojí. 4

Po úvěrové krizi v roce 2008 a pokračujícím ekonomickém poklesu představovaly roky 2009 a 2010 i pro evropské stavebnictví těžké období. Domácí konglomeráty Třetí skupinu tvoří společnosti, které obohatily své obchodní portfolio o nestavební činnosti, ale provádějí většinu obchodní činnosti na domácích trzích. Španělské společnosti ACS, Acciona a Sacyr rozšířily svou působnost na zahraniční trhy, v roce 2010 však téměř 70 % svých činností prováděly nadále ve Španělsku. Kromě mezinárodní expanze také diverzifikovaly svá obchodní portfolia. Poskytují služby v oblasti ochrany životního prostředí, jako je likvidace odpadů nebo úpravny vod, služby související s energiemi a realizují dopravní nebo infrastrukturní projekty. V důsledku této změny nepřesahují výnosy ze stavební činnosti 60 % celkových výnosů. Společně s konsolidací společnosti Hochtief v roce 2011 provádí společnost ACS radikální změnu svého profilu a její očekávané mezinárodní tržby představují 66 %. Konsolidace společnosti Hochtief v roce 2011 posunuje ACS na očekávanou první příčku v žebříčku Deloitte podle tržeb. Diverzifikace společnosti Carillion se zaměřila na poskytování podpůrných služeb a společnost Eiffage dosáhla významné pozice v energetickém a koncesním sektoru. Obě společnosti generují více než 40 % svých výnosů z nestavebních činností, ačkoli je vzhledem k jejich umístění musíme považovat převážně za domácí. Společnost Enka dosáhla významné pozice v Rusku, ačkoli turecký trh stále přináší více než 70 % jejích celkových výnosů. Z hlediska činností je společnost Enka nejdiverzifikovanější kotovanou evropskou stavební skupinou. Její zaměření na energetický sektor, obchod a výrobu způsobilo, že tradiční stavební činnost představuje v roce 2010 méně než 25 % jejích celkových výnosů. Devět ze stavebních společností vyhodnocených ve studii Deloitte v roce 2010 získává přinejmenším 50 % svých výnosů z nestavebních činností. Jedenáct z nich generuje nejméně 40 % výnosů v zahraničí. Mezinárodní konglomeráty Poslední skupinu tvoří společnosti, které jsou vysoce diverzifikované a mají významné mezinárodní tržby. Ferrovial a OHL dosahují téměř 70 % svých výnosů za hranicemi Španělska a jsou výrazně diverzifikované. Více než 60 % výnosů společnosti Ferrovial pochází z nestavební činnosti, zejména služeb v oblasti ochrany životního prostředí, letištních a infrastrukturních projektů, ve Velké Británii, Polsku a Severní Americe. Společnost OHL provádí významné stavební činnosti v USA, Alžírsku a na Blízkém východě a je velice silná v Mexiku a Brazílii, kde má výrazný podíl její koncesní činnost. SMARTstavebnictví září 2011 5

Strategický management Společnosti FCC a Balfour Beatty získávají přibližně 50 % svých výnosů na zahraničních trzích a z nestavebních činností. Diverzifikace FCC se zaměřila zejména na služby v oblasti ochrany životního prostředí v Rakousku, Německu, Velké Británii a východní Evropě. Balfour Beatty má silné postavení v Asii a Severní Americe a svou stavební činnost obohatila o poskytování odborných a podpůrných služeb. Bilfinger působní na pěti kontinentech a získává přibližně 58 % svých výnosů na zahraničních trzích. Tato německá skupina svou činnost rozšířila o průmyslové a energetické služby, které představují téměř 50 % výnosů skupiny za rok 2010. 100% 90% Stavební průmysl měl historicky relativně nízké marže z důvodu vysokého počtu společností působících v sektoru a velké konkurence na místní i mezinárodní úrovni. Diverzifikace evropských stavebních společností se zaměřuje na činnosti s vyššími maržemi a stabilnějšími/ prognózovatelnějšími peněžní toky. V roce 2010 vykázala stavební činnost předních kotovaných evropských stavebních společností ve většině případů marže od 3 % do 5 %. Posouzení marží uvedených v přehledu evropských sil ve stavebnictví za rok 2010 tuto představu potvrzuje. První tři skupiny z hlediska ziskovosti podle tržeb (OHL, Enka a Ferrovial) jsou zároveň mezi deseti předními skupinami s nejvyšší diverzifikací výnosů. Non - construction revenues / total revenues % 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% Carillion Balfour Beatty Peab 10% Hochtief BAM Strabag Bilfinger FCC Bouygues Skanska ACS Acciona Eiffage Sacyr 2% 4% 6% 8% 10% 12% 14% 16% 18% 20% Diverzifikace evropských stavebních společností Stavební průmysl má cyklický profil, který je výraznější než cyklus ekonomiky jako celku. To je způsobeno převážně historickou závislostí na investicích do infrastruktury a na bytové a nebytové výstavbě, hlavních oblastech činnosti stavebního průmyslu. Tato cyklická povaha působí řadě společností významné finanční potíže v dobách recese a je hlavním důvodem, proč v posledních letech realizuje mnoho evropských stavebních společností diverzifikační strategii. Ačkoli se na první pohled může zdát, že stavební společnosti rozšířily svou nabídku o řadu nesourodých činností bez společného jmenovatele, při bližším zkoumání dojdeme k závěru, že tyto činnosti doplňují stavebnictví řadou služeb v průběhu celého cyklu projektu. Tyto činnost mají přímo či nepřímo určité společné vlastnosti: Sdílí klienty ve stavebnictví (centrální vláda nebo místní orgány státní správy). Diverzifikace zahrnuje činnosti související s řízením dlouhodobých smluv. Činnosti, které mohou sloužit jako zdroj smluv pro další oblasti poskytovaných služeb (stavebnictví, údržba, správa, koncese). Usilují o stabilní či prognózovatelné peněžní toky, které umožňují vyšší využití budoucích investic. Vinci Tyto činnosti se finančně doplňují se stavebnictvím (velké marže EBI- TDA a stabilní/prognózovatelné peněžní toky, které umožňují vysoké využití investic oproti nižším maržím, ale s velkým penězotvorným potenciálem bez využití investic, jak je tomu v případě stavebnictví). Enka Ferrovial OHL Podobně vykazují společnosti Acciona, Sacyr, Eiffage, ACS, FCC, Bilfinger, Carillion a Balfour Beatty vyšší průměrnou ziskovost než Yit, NCC, Skanska, Peab, Hochtief, Strabag a Bam, protože jsou více diverzifikovány. Vinci a Bouygues vykazují celkovou ziskovost z hlediska tržeb ve výši 10,3 % a 5,6 %, ale jejich nejvyšší ziskové marže pocházejí z nestavebních činností. NCC Yit Společnost Deloitte průběžně sleduje evropské stavební společnosti, analyzuje stavební trh a následně popisuje EBIT/ total revenues % situaci ve stavebním sektoru v publikaci nazvané Síly evropského stavebnictví (v originále European powers of construction), která je k dispozici ke stažení na webových stránkách společnosti Deloitte (sekce Průmyslová odvětví / Nemovitosti). Miroslav Linhart je senior manažerem skupiny zaměřené na služby podnikům z oblasti nemovitostí a stavebnictví. mlinhart@deloittece.com Helena Kolarova se ve společnosti Deloitte zaměřuje na zvyšování efektivity stavebních firem. hkovarova@deloittece.com 6

Top 50 evropských stavebních společností podle tržeb Pořadí Společnost Země Tržby ( m) EBITDA ( m) 1 Vinci SA Francie 33,376 5,052 3,429 23,694 2 Bouygues SA Francie 31,225 3,701 1,760 12,122 3 Hochtief AG Německo 20,159 1,643 715 4,451 4 ACS, Actividades de Construccion y Servicios, SA Španělsko 15,380 1,500 1,077 10,773 5 Eiffage SA Francie 13,553 1,852 1,041 3,806 6 Skanska AB Švédsko 12,815 735 572 6,040 7 Strabag SE Rakousko 12,777 735 299 2,516 8 Balfour Beatty Pic Velká Británie 12,288 422 240 2,637 9 Ferrovial SA Španělsko 12,169 2,514 1,514 6,951 10 Fomento de Construcciones y Contratas SA (FCC) Španělsko 12,114 1,435 774 2,931 11 Bilfinger Berger SE Německo 8,007 511 343 2,852 12 Koninklijke Bam Groep NV Nizozemí 7,611 206 (30) 1,261 13 Acciona SA Španělsko 6,263 1,211 527 4,667 14 Carillion PLC Velká Británie 5,991 265 227 1,819 15 NCCAB Švédsko 5,182 236 236 1,965 16 Obrascon Huarte Lain SA (OHL) Španělsko 4,910 1,005 700 2,763 17 Sacyr Vallehermoso SA Španělsko 4,820 572 394 3,530 18 Peab AB Švédsko 4,004 234 158 1,791 19 Yit Oyj Finsko 3,788 256 221 2,500 20 Enka Insaat Ve Sanayi AS Turecko 3,555 584 505 7,122 21 Taylor Wimpey Pic Velká Británie 3,034 220 215 1,396 22 Porr Group Rakousko 2,826 103 49 280 23 Heijmans NV Nizozemí 2,680 83 48 402 24 Barratt Developments Pic Velká Británie 2,450 71 61 339 25 Morgan Sindall Pic Velká Británie 2,386 89 64 523 26 Kier Group Pic Velká Británie 2,315 107 102 1,186 27 Interserve Pic Velká Británie 2,182 123 87 393 28 Impregilo Spa Itálie 2,062 282 224 896 29 Astaldi Spa Itálie 2,045 230 174 527 30 Mota Engil Sgps SA Portugalsko 2,005 237 132 377 31 Veidekke Asa Norsko 1,972 98 53 797 32 Lemminkainen Oyj Finsko 1,892 65 29 491 33 Persimmon Pic Velká Británie 1,829 150 145 1,519 34 Ellaktor SA Řecko 1,753 279 167 618 35 Implenia AG Švýcarsko 1,731 82 53 415 36 Galliford Try Pic Velká Británie 1,390 37 33 319 37 Teixeira Duarte Engenharia e Construgoes SA Portugalsko 1,380 150 84 272 38 Ballast Nedam NV Nizozemí 1,359 45 18 163 39 Keller Group Pic Velká Británie 1,246 99 50 451 40 Costain Group Pic Velká Británie 1,191 37 34 185 41 Bauer Aktiengesellschaft Německo 1,132 166 88 613 42 Mt H0jgaard Dánsko 1,114 30 13 178 43 Interior Services Group Pic Velká Británie 1,106 16 13 64 44 Polimex Mostostal SA Polsko 1,048 63 40 407 45 JM AB Švédsko 958 95 95 1,303 46 Trevi Group Itálie 953 137 84 554 47 Grupo Soares Da Costa SGPS Sa Portugalsko 894 88 50 88 48 Bellway Pic Velká Británie 876 60 58 923 49 Grupo Empresarial San Jose SA Španělsko 852 68 25 350 50 J&P-Avax SA Řecko 791 80 80 96 * květen 2011 EBIT ( m) Tržní kapitalizace ( m)* SMARTstavebnictví září 2011 7

Rozhovor Český trh je stále perspektivní říká v rozhovoru Petr Čížek, generální ředitel společnosti Swietelsky stavební, s.r.o. Jak jste ve Vaší firmě pociťovali příchod krize v roce 2008 a jak vidíte současnou situaci na trhu? Faktem je, že krize se v naší firmě projevovala postupně. Ačkoliv v průmyslových odvětvích byla krize už zřetelná, stavebnictví pořád ještě fungovalo hladce. Společnost Swietelsky má v České republice dvě divize pozemní stavitelství a silniční a inženýrské stavitelství. Divize pozemního stavitelství, orientována primárně na privátní investory, byla postižena již v roce 2008, kdy produkce klesla téměř na polovinu. V letošním roce už produkce zase stoupá, uvidíme, jaká bude nálada privátních investorů i v souvislosti se současnými otřesy na burzách. Silniční a inženýrské stavitelství v podstatě v roce 2008 krizi nepociťovalo, první náznaky přišly v roce 2009, kdy se krize už pomalu začala projevovat. K silnému útlumu došlo až v roce 2010. Vše je způsobeno rapidním poklesem zakázek. Naše divize silničního a inženýrského stavitelství je závislá na veřejných zakázkách. Podíl privátních investorů je minimální. Realizovali jsme ještě zakázky vyhrané v minulých letech, ale stavby se postupně jen dodělávaly. Od roku 2009 není vypsána prakticky žádná větší zakázka v silničním stavitelství. Jaký je Váš názor na vývoj poptávky v budoucnosti? Já vidím výhled poměrně pesimisticky. Ještě koncem loňského roku, jsem si myslel, že by mohlo dojít k oživení poptávky někdy v roce 2012. Nyní ale vnímám, že k tomu nedojde a rok 2012 bude také špatný. Z mého pohledu se nyní naše vláda nechová úplně zodpovědně. Například Němci do infrastruktury investují hodně. Jsem schopen to porovnat, protože náš koncern působí také v Bavorsku nebo Sasku. I když bychom mohli říci, že v těchto zemích je dopravní infrastruktura dostatečná, místní vláda do ní i nyní investuje, pomáhá tak stavebnictví v těžkém období. U nás jsou komunikace v tragickém stavu a naše vláda je přesvědčena, že šetření vše vyřeší. Vláda by neměla řídit zemi operativně, ale strategicky. V žádném případě nemám na mysli stavění pro stavění. Jednoduše řečeno čím kvalitnější bude infrastruktura, tím kvalitnější budou podmínky pro rozvoj regionů a podporu výroby a obchodu. Na jaké segmenty či zákazníky se tedy nyní zaměřujete? Počet zakázek, které momentálně máme se snižuje a my musíme hledat jiné segmenty trhu, kde se můžeme uplatnit. Musím říct, že kraje, jako majitelé silnic druhé a třetí třídy, se chovají k tomuto majetku, který dostaly od státu v zuboženém stavu, zodpovědně. Když se vyčleňoval majetek státu do majetku krajů, tak jsme jako silničáři byli hodně proti, protože jsme měli obavu, že kraje nebudou mít peníze a stát rezignuje na dopravní infrastrukturu. Musím říci, že opak se stal pravdou. Kraje, i když mnoho peněz nemají, tak se o infrastrukturu starají. Zakázky na úrovni investorů do silnic druhé a třetí třídy se zatím drží na přijatelé úrovni. Zároveň jsme se ale začali orientovat na segmenty, v nichž jsme v minulosti tak silně nepůsobili, jako jsou třeba vodohospodářské Ing. Petr Čížek je jednatelem společnosti Swietelsky stavební s.r.o. a dlouholetým předsedou Sdružení pro výstavbu silnic. Společnost Swietelsky stavební s.r.o. je součástí jednoho z největších rakouských stavebních koncernů. Společnost, která na českém stavebním trhu působí od roku 1992, má sídlo v Českých Budějovicích a její činnost je zaměřena na poskytování komplexních stavebních služeb, zejména v oboru dopravních a inženýrských staveb a všech oborech pozemního stavitelství. stavby nebo nově i železnice, v jejichž stavbě jsme v Rakousku velmi silní. Musím ale říci, že i naše konkurence má podobnou strategii, takže to není úplně jednoduché. Jak vnímáte cenovou válku a jak se s ní vypořádáváte? Všechny firmy vám budou tvrdit, že kalkulují rozumně a nejdou pod náklady, ale podle mě to tak není. Nedávno jsme například připravovali první projekt na stavbu železnice, cena projektanta byla dvě miliardy, naše nabídka jedna celá tři miliardy a vítězná nabídka byla osm set milionů. Taková cena ale nemůže být podle mého názoru pro firmu bezpečná z pohledu pokrytí všech nákladů a rizik a je pod náklady. Taková je ale momentálně situace na trhu a tvrdý konkurenční boj. Jak je podle Vás možné stavět za osm set milionů, když projektant odhadne cenu na dvě miliardy? Záleží to na způsobu kalkulace. My kalkulujeme nákladově, takže bereme v úvahu skutečné ceny materiálu, zahrnujeme do kalkulace naše stroje, které používáme i pro ostatní projekty, takže naše výsledná kalkulace je nižší, než ceny v tabulkách. Jedná se i o způsob využití materiálu, rozdíl je i ve směnnosti, využití strojů a podobně. Odhad projektanta je tedy cena maximální. Dřív jsem se tomu ani moc nedivil, že některé firmy dokázaly cenu podhodnotit. Dokázaly to asi i díky tomu, že měly velké zakázky a ty jim zřejmě daly prostor zrealizovat i zakázky ztrátové. Toto už je ale neudržitelné, žádná firma si to již dnes nemůže dovolit. 8

Jak se dívá rakouské vedení koncernu Swietelsky na český trh? Vnímají ho stále jako perspektivní? Určitě. Například náš někdejší generální ředitel v Rakousku posuzoval jednotlivé země podle toho, kolik se tam vyrábí obalovaných směsí na obyvatele. Říkal, že Česká republika má budoucnost, protože v té době se tady vyrábělo asi 500 kg na člověka. Říkal, že je to perspektivní trh, protože tento ukazatel poroste a jednou dosáhne úrovně Rakouska. Český trh je tedy stále perspektivní, neboť i po mnoha letech máme jako země v rámci tohoto ukazatele obrovský prostor k růstu. Rozhodně větší než západní země a je spíše jen otázkou času, kdy se budeme muset pustit do odložených investic. Vidíte nějaký prostor ke zlepšení efektivity a kvality výstupů v silničním stavitelství? Naše sdružení již od dob minulého režimu bojuje za to, aby se stavby připravovaly včas, aby se oprava a údržba silniční sítě prováděla v technologicky vhodných měsících, což je jaro a léto. V Čechách to bohužel již padesát let funguje tak, že vždy přes zimu se hodně mluví o stavbách a opravách, ale soutěže se začnou dělat až na jaře, pak se všichni odvolávají a na silnice se vyrazí někdy koncem srpna. To se ale bohužel dá těžko změnit. Nejlepší měsíce pro výstavbu jsou červenec, srpen, září. My ale balené směsi vyrábíme nejvíce v září, říjnu a listopadu. V prosinci, kdy je to naprosto nevhodné i z hlediska technologických předpisů tak pracujeme nejvíce. V současné době by bylo určitě vhodné udělat také studii nebo posouzení technických předpisů a norem ve stavebnictví a zjistit, zda nejsou příliš přísné a jestli by se třeba změnou norem nedalo ušetřit. Do takového projektu by se musely zapojit i vysoké školy, Ředitelství silnic a dálnic, zhotovitelé a Ministerstvo dopravy. Troufám si říci, ze na této úrovni by se dal určitě připravit efektivnější systém. Na každé konferenci se diskutuje otázka využití PPP projektů. Jak Vy se díváte na reálnost jejich uvedení do praxe v České republice? V tuhle chvíli je jasné, že jediný, zřejmě téměř připravený projekt pro PPP, tedy rekonstrukce D1, byl smeten ze stolu. Je to v souvislosti s D8, která je pozastavená kvůli nepřipravenosti z hlediska stavebních povolení. Aby peníze z Operačního programu doprava nepropadly tak by se D1 měla stavět z OPD místo D8. Osobně si ale myslím, že PPP projekty smysl mají. Samozřejmě to není samospasitelné, ale rozhodně koncept PPP projektů je pro dopravní infrastrukturu vhodný. Jaká je podle Vás zásadní otázka z pohledu zvyšování efektivity? Jako zásadní bych viděl to, co se honí v hlavě většině ředitelů stavebních firem. Tedy co by firma měla realizovat sama a co outsourcovat. Jestli například orientovat firmu na inženýring a víceméně jen koordinovat subdodavatele. To je filozofie některých firem a zdánlivě úspěšná. Tato strategie je úspěšná hlavně v okamžiku, když jsou střední a menší firmy závislé na tom, aby vůbec nějakou práci měly, tedy v krizi. Jiný uhel pohledu je, zda firma dokáže opravdu sama vyrábět a stavět. To je zase důležité v okamžiku, když je práce hodně. Nalézt vyvážený střed mezi tím, co udělám sám a co už někomu zadám je pro firmy střední a velké opravdu zásadní rozhodnutí. Často o tom diskutuji s kolegy z jiných firem a shodujeme se na tom, že firma, která je pouze inženýrská, nemá perspektivu. Naše filozofie je mít k dispozici svoje vlastní výrobní prostředky, svoje obalovny nebo aspoň být spolumajiteli. Tak nejsme odkázáni na to, co nám kdo vyrobí a jestli nám to prodá. To je zásadní pro firmy, které svoji budoucnost plánují v dlouhodobém časovém horizontu. Jaký vidíte vývoj v oblasti zaměstnanosti a situace zaměstnanců? Rozhodně to v tuto chvíli není o snižování nebo zvyšování počtu zaměstnanců. Uvažujeme ale o změnách v oblasti odměn a zaměstnaneckých výhod. Spíše však ve smyslu hledání spravedlivějšího systému než v rovině plošného rušení nebo naopak zavádění. Je třeba rozpoznat kvalitní výkon od průměrného a podle toho také odměňovat. Často jsou diskutovány nové trendy a investice do inovací a nových technologií. Jaký je Váš názor na budoucnost stavebnictví z pohledu inovací? Naše Sdružení pro výstavbu silnic funguje od roku 1981. Bylo založené proto, že v té době nebylo prakticky o co se opřít. Všechno se vyrábělo lidově řečeno na koleně. Proto tehdy národní podniky hodně spolupracovaly, dělaly se různé racionalizační brigády a zlepšovací návrhy. Firmy se scházely, fungovaly vzájemné pracovní týmy, kde si všichni sdělovali vzájemně informace, protože jsme byli odříznutí od světa a jeho vývoje. Dneska tohle ze stavebnictví úplně vymizelo. Každý si chrání vlastní know-how. Rozhodně se firmy nerady někomu svěřují. Inovace jsou dnes samozřejmě konkurenční výhodou a stavebnictví na nich stojí. Například ve Španělsku celé stavebnictví hodně stojí na PPP projektech, velké firmy mají podnikání rozděleno na dvě části stavební a koncesní. Je potřeba zdůraznit to slovo koncesní, kdy firma postaví určitý úsek vozovky, ze kterého pak může vybírat poplatky. Čeští politici ale často zaměňují koncesní PPP projekty s dlouhodobým úvěrem a ptají se, proč by si měl stát brát zprostředkovaný dlouhodobý úvěr, když je schopen díky dluhopisům získat financování hned. Mám pocit, že politici problematice v zásadě nerozumí nebo nechtějí rozumět. Řeknou, že je to nevýhodné, ale nevědí, co za tím vlastně všechno je. Není to jen o financování, je to hlavně o veřejné službě. SMARTstavebnictví září 2011 9

Výsledkový servis Stavebnictví v 1. pololetí 2011 V lednu až červnu 2011 došlo ke zpomalení dynamiky stavební produkce, v dubnu se stavební produkce dostala letos poprvé do červených čísel. Tento trend pokračoval v květnu i v červnu. Pokles stavební produkce nastal v důsledku poklesu poptávky jak privátního, tak veřejného sektoru. Pokles poptávky privátního sektoru se prosadil zejména v důsledku pokračující stagnace na trhu nemovitostí a omezení rozsahu developerských projektů v rezidenční i komerční výstavbě a rovněž v důsledku praktického ukončení výstavby fotovoltaických elektráren částečně kompenzovaný růstem jiných staveb pro energetiku. Pokles stavební produkce pro veřejný sektor se projevil zejména v důsledku snížení rozpočtových prostředků na investice vládního sektoru, v důsledku snížení rozpočtových prostředků SFDI na dopravní infrastrukturu což bylo částečně kompenzováno růstem produkce při výstavbě vodohospodářské a technické infrastruktury spolufinancované převážně z fondů EU. To vše mělo za následek pokles produkce inženýrského stavitelství a praktickou stagnaci pozemního stavitelství. Stavebnictví v 1. pololetí 2011 ve stálých cenách meziročně kleslo o 1,3%. Pozemní stavitelství za toto období vzrostlo o 1,9% a inženýrské stavitelství kleslo o 8,0%. Podniky s 50 a více zaměstnanci provedly v lednu až červnu 2011 stavební práce S v hodnotě 95,158 mld.kč. Oproti 1. pololetí roku 2010 bylo provedeno o 5,37 % stavebních prací S méně. Nejvyšší pokles S je u firem s více než 1000 zaměstnanci o 17 % z 36,266 mld. Kč v 1. pololetí roku 2010 na 29,934 mld. Kč v roce 2011. Výrazný nárůst 11% měly podniky s 100-199 zaměstnanci. Stavební práce ZSV byly ve sledovaném období v roce 2011 70,637 mld. Kč a 73,051 mld. Kč v roce 2010. V absolutní hodnotě byl pokles o 2,414 mld. Kč, to je 3,3%. Počet zaměstnanců se oproti lednu až červnu 2010 snížil o 4 039 pokles o 4,04%. Průměrná mzda v podnicích s 50 a více zaměstnanci vč. developerů dosáhla v tomto období roku 2011 27 504 Kč (nárůst o 1%). U podniků s 1000 a více zaměstnanci je průměrná mzda 37 177 Kč pokles o 2,19%. Produktivity zaměstnanců z S poklesla oproti stejnému období minulého rok o 1%. Produktivita zaměstnanců ze ZSV, narostla o 1%. Index stavební produkce - meziroční indexy, měsíc leden únor březen duben květen červen Index stavební produkce 105,4 110,0 105,8 94,0 95,1 93,7 V tom: pozemní stavitelství 108,6 118,0 103,9 97,7 97,5 97,3 inženýrské stavitelství 96,4 92,1 111,0 86,3 90,5 87,6 Index stavební produkce - meziroční indexy, od počátku roku leden únor březen duben květen červen Index stavební produkce 105,4 106,9 107,0 102,5 100,3 98,7 V tom: pozemní stavitelství 108,7 109,9 109,4 105,5 103,3 101,9 inženýrské stavitelství 107,0 99,1 100,8 95,3 93,7 92,0 Podniky s 50 a více zaměstnanci - srovnání Stavební práce v mld. Kč (b.c.) S ZSV 01-06 2011 01-06 2010 podniky s 50 a více zaměstnanci index 2011/2010 01-06 2011 01-06 2010 index 2011/2010 95,158 100,560 94,63 70,637 73,051 96,70 S - produkce stavebnictví ve stálých cenách (dle dodavatelských smluv) ZSV - základní stavební výroba (práce provádená vlastními pracovníky) 10

Stavební produkce ZSV - pozemní a inženýrské stavitelství (od počátku roku, stavební podniky s 50-ti a více zaměstnanci mil. Kč b.c.) 54 000 50 000 46 000 42 000 38 000 34 000 30 000 26 000 PS 2011 IS 2011 PS 2010 IS 2010 PS 2009 IS 2009 22 000 18 000 14 000 10 000 6 000 2 000 leden únor březen duben květen červen Podle převažující činnosti klasifikace ekonomických činností CZ-NACE za podniky s 50 a více zaměstnanci v 1. pololetí roku 2011 jsou stavební práce S v absolutní hodnotě stále nejvyšší u výstavby bytových a nebytových budov 44,64 mld. Kč nárůst proti stejnému období minulého roku 7 %. Následuje výstavba silnic a železnic 30,3 mld. Kč pokles proti stejnému období roku 2010 je 25 %. Nejvyšší průměrnou mzdu mají v tomto období roku 2011 podniky s 50 a více zaměstnanci zaměřené na developerskou činnost 44 723 Kč, což je 1,63 násobek průměrné hodnoty za všechny stavební podniky, které činí 27 504 Kč. Druhá nejvyšší průměrná mzda 32 752 Kč je u podniků zaměřených na výstavbu silnic a železnic. Z pohledu velikostních kategorií podniků došlo k nejvyššímu nárůstu produktivity zaměstnanců z hodnoty S v porovnání s lednem až červnem 2010 u podniků s 100-199 zaměstnanci +13%. Ve stejné kategorii podniků byl i nejvyšší nárůst produktivity z hodnoty ZSV +10 %. Výrazný pokles produktivity z hodnoty S zaznamenaly podniky s 1000 a více zaměstnanci (18%). V absolutních hodnotách jsou dosahovány nejvyšší produktivity z hodnoty S i ze ZSV u podniků s 1000 a více zaměstnanci 1 622,6 mil. Kč z hodnoty S a 994,2 mil. Kč z hodnoty ZSV ve sledovaném období roku 2011. Počet vydaných stavebních povolení se od počátku roku do konce června meziročně vzrostl o 1,0 %. Orientační hodnota těchto staveb v 1. pololetí 2011 ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 klesla o 1,4 %. Počet zahájených bytů od počátku roku do konce května 2011 vzrostl meziročně o 0,1 %. Počet zahájených bytů v rodinných domech meziročně vzrostl o 4,3 %, v bytových domech klesl o 11,5 %. Počet dokončených bytů od počátku roku do konce června 2011 meziročně poklesl o 28,6 %. Počet dokončených bytů v rodinných domech klesl o 5,9 %, v bytových domech o 34,1 %. Pro nejbližší období na straně poptávky po stavební produkci nejsou zřetelné prorůstové stimuly, nezahajují se větší stavby zejména dopravní infrastruktury financované z veřejných zdrojů, zásoba práce stavebních firem klesá. Stavební produkce v nejbližších měsících zaznamená zřejmě další pokles. Významnou informací pro stavebnictví jsou veřejné stavební zakázky V 1. pololetí 2011 bylo zadáno celkem 1 395 veřejných zakázek na stavební práce v úhrnné hodnotě 50 485 mil. Kč (včetně DPH), z toho na pozemní stavby 677 zakázek (48,5 % z celkového počtu zadaných zakázek) v hodnotě 17 858 mil. Kč (35,4 % z celkové hodnoty zadaných zakázek) a na inženýrské stavby 718 zakázek (51,5%) v hodnotě 32 627 mil. Kč (64,6% z celkové hodnoty zadaných zakázek). V meziročním srovnání s 1. pololetím 2010, kdy již došlo k výraznému omezení v zadávání veřejných zakázek, celková hodnota zadaných zakázek v 1. pololetí 2011 prakticky stagnovala (růst o 0,6%), přičemž hodnota zakázek na pozemní stavby klesla o 3,6 % a hodnota zakázek na inženýrské stavby stoupla o 3,0 % a to především díky růstu zakázek na vodohospodářské stavby spolufinancované z Operačního programu Životní prostředí. Hodnota zakázek na stavby dopravní infrastruktury zaznamenala další meziroční pokles o 11,3 %. Ve srovnání s 1. pololetím 2009 činil pokles celkové hodnoty zadaných zakázek v 1. pololetí 2011 43,6 %, z toho u zakázek na pozemní stavby 20,9 % a u zakázek na inženýrské stavby 51,7 %, v tom u zakázek na stavby dopravní infrastruktury o 74,7 %. Podíl zakázek na stavby dopravní infrastruktury na celkové hodnotě zadaných zakázek klesl v 1. pololetí 2011 na 19,0 %. V 1. pololetí 2009 činil přitom 48,0%. SMARTstavebnictví září 2011 11

Výsledkový servis Meziroční srovnání Směr výstavby I. pololetí 2011 I. pololetí 2010 I. pololetí 2009 Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč POZEMNÍ STAVBY 677 17 858 669 18 517 872 23 416 Z toho: Občanská infrastruktura 602 16 769 595 17 042 808 21 740 Bytové stavby 75 1 089 74 1 475 64 1 676 INŽENÝRSKÉ STAVBY 718 32 627 816 31 677 907 65 626 Z toho: Dopravní infrastruktura 230 9 598 253 10 824 345 42 716 Technická infrastruktura 488 23 029 563 20 853 562 22 910 CELKEM 1 395 50 485 1 485 50 194 1 779 89 042 Meziroční indexy Směr výstavby Index I.P 2011/I.P2010 Index I.P 2011/I.P2009 Index I.P 2010/I.P2009 Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč POZEMNÍ STAVBY 101,2 96,4 77,6 76,3 76,7 79,1 Z toho: Občanská infrastruktura 101,2 98,4 74,5 77,1 73,6 78,4 Bytové stavby 101,4 73,8 117,2 65,0 115,6 88,0 INŽENÝRSKÉ STAVBY 88,0 103,0 79,2 49,7 90,0 48,3 Z toho: Dopravní infrastruktura 90,9 88,7 66,7 22,5 73,3 25,3 Technická infrastruktura 86,7 110,4 86,8 100,5 100,2 91,0 CELKEM 93,9 100,6 78,4 56,7 83,5 56,4 Veřejné zakázky na stavební práce získalo 1. pololetí 2011 celkem 612 společností. Z celkové hodnoty 50 485 mil. Kč 1 395 zadaných veřejných zakázek v 1. pololetí 2011 připadlo 35 326 mil. Kč na 1 246 zakázek zadaných samostatným zhotovitelům a 15 159 mil. Kč na 149 zakázek zadaných 149 sdružením zhotovitelů. Klesající podíl sdružení na hodnotě zadaných zakázek je dán zejména omezením zadávání velkých projektů dopravní infrastruktury. Největší objem veřejných zakázek v 1. pololetí 2011 získala společnost EUROVIA CS, a.s. - samostatně 3 362 mil. Kč plus podíl z hodnoty 1 082 mil. Kč získaných ve 10 sdruženích. Z celkového počtu 1 395 veřejných zakázek na stavební práce za 50 485 mil. Kč zadaných v 1. pololetí 2011 zadali zadavatelé vládního sektoru 263 zakázek v úhrnné hodnotě 14 124 mil. Kč, zadavatelé municipálního sektoru 974 zakázek v úhrnné hodnotě 25 817 mil. Kč a ostatní zadavatelé 158 zakázek v úhrnné hodnotě 10 544 mil. Kč. Hodnota zadaných zakázek v 1. pololetí 2011 meziročně poklesla u vládního sektoru o 17,5 %, u municipálního sektoru o 7,4 %, u ostatních zadavatelů vzrostla o 103,7 %. Podíl municipálního sektoru na celkové hodnotě zadaných zakázek v 1. pololetí 2011 dosáhl 51,1 % a výrazně převyšuje podíl vládního sektoru, který byl v minulých letech vždy převažující. Společnost Metrostav na 2. místě pořadí získala samostatně zakázky v hodnotě 2 494 mil. Kč plus podíl z hodnoty 1 659 mil. Kč získaných v 7 sdruženích. Meziroční srovnání Ukazatel I. pololetí 2011 I. pololetí 2010 I. pololetí 2009 Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Zakázky zadané jednotlivým zhotovitelům 1 246 35 326 1 353 32 464 1 691 48 086 Zakázky zadané sdružením zhotovitelů 149 15 159 132 17 730 88 40 957 CELKEM 1 395 50 485 1 485 50 194 1 779 89 043 12

Meziroční srovnání Sektor zadavatele I. pololetí 2011 I. pololetí 2010 I. pololetí 2009 Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Vládní sektor 263 14 124 251 17 127 387 44 237 Municipální sektor 974 25 817 1 111 27 891 1 185 41 284 Ostatní sektor 158 10 544 123 5 176 207 3 521 CELKEM 1 395 50 485 1 485 50 194 1 779 89 043 Největším zadavatelem veřejných zakázek vládního sektoru v 1. pololetí 2011 bylo Ministerstvo financí ČR a jím zřízené organizace, které zadalo 17 zakázek za 3 129 mil. Kč. 2. v pořadí Ředitelství silnic a dálnic zadalo 23 zakázek za 2 571 mil. Kč a 3. v pořadí Správa železniční dopravní cesty, státní organizace zadala 16 zakázek za 1 902 mil. Kč. U municipálního sektoru v 1.pololetí 2011 zadal největší objem zakázek Ústecký kraj, 13 zakázek za 983 mil. Kč. Hlavní město Praha 2. v pořadí zadalo 29 zakázek za 864 mil.kč a 3. kraj Vysočina 18 zakázek za 826 mil.kč. Zakázky stavebních podniků 2. čtvrtletí 2011 Ke konci 2. čtvrtletí 2011 měly stavební podniky s 50 a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 13,3 tisíc zakázek. Tyto zakázky představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnotě 165,3 mld. Kč. Z tohoto objemu připadlo na práce v tuzemsku 151,8 mld. Kč, a na práce v zahraničí 13,6 mld. Kč. V porovnání s 2. čtvrtletím 2010, klesla hodnota uzavřených zakázek ke konci 2 čtvrtletí 2011 cca o 3,8%. Pokračuje tak trend minulého roku, kdy stavební firmy ztrácely zásobu práce. Největší objem zakázek 6 786 mil. Kč, 13,4 % z celkového objemu zadaných zakázek byl v 1. pololetí 2011 zadán v Jihomoravském kraji. Meziroční srovnání Kraj místa stavby I. čtvrtletí 2011 I. čtvrtletí 2010 I. čtvrtletí 2009 Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Hl. m. Praha 129 3 610 169 4 132 147 8 007 Středočeský kraj 133 5 421 119 3 145 194 10 151 Jihočeský kraj 109 3 239 142 3 159 139 4 577 Plzeňský kraj 80 2 684 93 2 650 112 4 138 Karlovarský kraj 48 1 541 54 4 295 76 5 654 Ústecký kraj 104 4 194 117 4 623 117 12 051 Liberecký kraj 59 2 932 46 1 060 78 4 203 Královéhradecký kraj 85 1 983 56 1 774 71 3 433 Pardubický kraj 77 4 635 78 1 907 106 3 517 Vysočina 104 2 519 104 3 161 129 2 615 Jihomoravský kraj 158 6 786 190 10 474 160 4 858 Olomoucký kraj 83 3 189 55 1 257 165 7 497 Zlínský kraj 77 1 992 77 2 233 116 2 788 Moravskoslezský kraj 142 3 521 177 5 904 163 15 265 ČR liniové stavby ve více krajích 6 2237 8 421 3 50 Zahraničí 1 2 3 240 CELKEM 1 395 50 485 1 485 50 194 1 779 89 043 SMARTstavebnictví září 2011 13

Výsledkový servis Vývoj zakázek stavebních podniků ke konci čtvrtletí v mld. Kč (b.c.) 250 200 Podíl veřejných a soukromých zakázek ke konci 2Q 2011 na hodnotě tuzemských zakázek celkem Podíl počtu veřejných a soukromých zakázek ke konci 2Q 2011 na celkovém počtu tuzemských zakázek 150 36 % 39 % 100 50 64 % 61 % 0 2Q 07 2Q 08 2Q 09 2Q 10 2Q 11 Soukromé Veřejné Zakázky celkem ke konci čtvrtletí Nové zakázky ve čtvrtletí tuzemsko Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství Z celkového objemu tuzemských zakázek ke konci 2. čtvrtletí 2011 připadalo na veřejné zakázky 97,5 mld. Kč a na soukromé 54,3 mld. Kč. Relace mezi soukromými a veřejnými zakázkami je ovlivněna i tím, že ve statistickém zjišťování jsou zahrnuty především větší stavební podniky, které mají výrazně vyšší podíl veřejných zakázek. Velké stavební firmy s 500 a více zaměstnanci se na celkovém objemu zakázek které podniky s 50 a více zaměstnanci měly uzavřeny ke konci 1. čtvrtletí 2010 podílejí v úrovni 82,3 %. Významná je rovněž informace o nových zakázkách, které stavební firmy uzavřely v průběhu čtvrtletí a od počátku roku. V 2. čtvrtletí 2011 uzavřely sledované stavební podniky v tuzemsku 13,6 tis. nových stavebních zakázek, což představuje meziroční nárůst počtu zakázek o 21,1%. Celková hodnota těchto zakázek meziročně však poklesla o 29,1% a činila 41,2 mld. Kč, na pozemním stavitelství 17,5 mld. Kč (pokles o 15,5%) a na inženýrském stavitelství 23,7 mld. Kč (pokles o 36,9%). Pokles nových zakázek byl ovlivněn zejména poklesem zakázek inženýrského stavitelství. Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky ve 2. čtvrtletí 2011 činila 3,0 mil. Kč. V 1. čtvrtletí byl přerušen trend roku 2010, kdy stavební podniky ztrácely zásobu práce. Výrazné obnovení trendu ztráty zásoby práce proběhlo ve 2. čtvrtletí. Zda tento trend bude pokračovat i v dalších obdobích roku 2011 bude kriticky záviset na soukromém sektoru a jeho ochotě alokovat prostředky do stavebních aktivit. I když se jedná o zakázky stavebních podniků s 50 a více zaměstnanci, lze tuto informaci o vývoji zakázek považovat za reprezentativní pro celé odvětví stavebnictví. Závěrem lze konstatovat - dokud se nezmění celkové ekonomické klima hledání volných zdrojů zejména formou nejrůznějších úspor a škrtů na klima podpory dynamiky ekonomiky a zvyšování její výkonnosti (samozřejmě při rozumných úsporách), nemá stavebnictví šanci na výraznější obnovení své dynamiky. Nové zakázky stavebních firem v tuzemsku (stavební podniky s 50 a více zaměstnanci) 60 50 40 Zdeněk Kunc je ředitelem inženýrské činnosti ÚRS PRAHA, a.s. se zaměřením na analýzy, statistiku stavebnictví ČR, koncepce rozvoje a strategie odvětví. 30 20 10 0 Nové zakázky ve čtvrtletí tuzemsko Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství 2Q 2011 2Q 2010 50 40 14 30

Analýza Dopad ekonomické krize na stavebnictví v 19 zemích Evropy Zveřejněním výsledků evropského stavebnictví v červnu 2011 na 71. konferenci Euroconstructu se potvrdily naše obavy, že současná ekonomická krize se nejdramatičtěji podepsala právě na českém stavebnictví. Skupina 4 zemí středovýchodní Evropy Euroconstructu vykazovala v období 2000-2008 téměř třikrát vyšší růst HDP a šestkrát vyšší růst stavební produkce, než ostatní 3 skupiny zemí západní Evropy. Úroveň českého HDP v paritě na obyvatele byla sice stále o 19% nižší než západoevropský průměr, avšak vývoj HDP byl 2,8 krát vyšší a vývoj českého stavebnictví, byl druhý nejvyšší (za SR) a jedenáctkrát vyšší než průměr zemí západní Evropy. Počínajíc rokem 2008 dochází ve vývoji HDP zemí Euroconstructu k obratu, kdy prvních 5 zemí vstoupilo do červených čísel, o rok později to potkalo všechny země s výjimkou Polska, ale v roce 2010 již všechny země s výjimkou Irska, Španělska a Spojeného Království obnovily růst HDP. Vývoj HDP v tomto krizovém období 2008-10 byl v ČR pátý nejslabší tj +2,2% (západní Evropa +3,8%). (Euroindicators 161/2009 69/2011). Benchmarkingové pořadí zemí Euroconstructu v překonávání současné krize Samotný vývoj HDP nemůže dostatečně posoudit dopady konjunkturálního vývoje ekonomiky, proto použijeme metodu benchmarkingu, tj porovnání pořadí vývoje 9 rozhodujících euroindikátorů nejprve mezi roky 2008 2010 v %, potom vývoj v 1. polovině roku 2011 podle Eurostatu, kde se ČR umístila v součtu vývoje těchto ukazatelů v období 2008-2010 mezi 19 zeměmi Euroconstructu až na 10. místě, což je téměř evropský průměr, ale podstatně horší než do začátku krize v létech 2005-2008, kdy měla spolu se Švédskem nejlepší pořadí ze všech zemí. Porovnání výsledků vývoje ČR za prvních 5 měsíců roku 2011 v % podle 6 euroindikátorů (za zbývající 3 nejsou dosud údaje) naznačují zlepšení pozice ČR oproti ostatním zemím Euroconstructu, na druhé místo (za Belgií), avšak s pokračujícím propadem stavebnictví. Výrazné zhoršení pozice českého stavebnictví v evropském kontextu od roku 2010 Je známo, že rozbuškou vzniku snad již dobíhající světové hospodářské krize byla situace spojená s financováním investiční výstavby v USA. Proto i v odvětví stavebnictví západoevropských zemí probíhala krize dříve a výrazněji než v ostatních odvětvích. Vývoj stavební produkce 15 zemí Euroconstructu se meziročně snížil již v roce 2007 v 5 zemích, v roce 2008 to bylo již 8 zemích a v roce 2009 již všechny tyto země s výjimkou Švýcarska a Polska byly v červených číslech. V roce 2011 dochází k obratu vývoje stavebnictví v 11 z 15 západoevropských zemí Euroconstructu krize pokračuje pouze ve Španělsku, Irsku, Portugalsku, a v Spojeném Království. Východoevropské stavebnictví s výjimkou Polska vstupuje do krize v roce 2009 s jejím předpokládaným koncem v roce 2012, ale ČR až v roce 2013. České stavebnictví odolávalo krizi do roku 2009, kdy vykázalo oproti roku 2005 třetí nejnižší pokles, tj. pouze o -3,7% (z 9,9% na 6,2%). Lepší výsledek mělo pouze Švýcarsko a Polsko. V létě 2010 se situace v českém stavebnictví dramaticky zhoršila pokles v roce 2010 o -7,6% = 6. nejvyšší s předpokládaným mírným obratem vývoje až v roce 2013 či 2014. Nejvyšší růst stavební produkce ČR do roku 2010 zaznamenala inženýrská výstavba, převážně financovaná z veřejných prostředků a zčásti dotovaná z fondů EU, potom však následuje i nejvyšší útlum a to s předpokladem až do roku 2014. Především dochází k výraznému omezení výstavby infrastruktury, což se promítá do výsledků roku 2010 a 2011 a nejdříve po roce 2013 očekáváme pozitivní obrat. Protože tato výstavba byla vždy z části dotována z fondů EU, při čemž rokem 2013 končí pro ČR další finanční podpora EU, nejen že přijde ČR o značný objem dotací z fondů EU, ale stejně bude nutné tuto odloženou výstavbu realizovat, ale už jen ze státního rozpočtu. 2008-10 nezaměst. inflace HDP inves staveb prům Ø mzda st.roz dluh Celkem ČR +2,8 1,2 +2,2 +4,0-13,0-12,0-6,8 8,5% -2% 93 pořadí 13. 8. 15. 12. 13. 12. 17. 7. 3. 10. EA 16 +2,5-1,6 +3,8 +6,9 1,3-6,4-2,2 +15,2-4,3 ø 87,2 Euroind. 114/11 EUcodes 69/11 8/11 89/11 84/11 90/11 60/11 60/11 2010-11 Nezaměs. Inflace HDP Staveb. Prům. Ø mzda celkem ČR -0,7 +0,7 0-2,9 +3,7 0,5 38 pořadí 2 4 8 13 6 5 2 EA 16-0,1 +1,1 +0,1-1,3 0,2 0,7 Ø 63 Euroind. 99/2011 103/2011 69/2011 107/2011 117/2011 90/2011 SMARTstavebnictví září 2011 15

Analýza Přerušení této výstavby stejně vyvolává nové investice na konzervaci a zvyšuje nezaměstnanost. Podle posledních informací navrhuje vláda opětovné nevyužití dotací do fondu dopravní infrastruktury, protože pokračuje ve škrtech plánovaných výdajů na dopravní infrastrukturu o třetinu i v návrhu státního rozpočtu na rok 2012, včetně odmítání požadavků krajů na narůstající potřebu rekonstrukcí dopravní sítě. Podobný katastrofický vývoj má i bytová výstavba. Přestože měla v roce 2010 ČR jeden z nejnižších bytových fondů na počet domácností ze všech zemí EUROCONSTRUCTU, má i nejvyšší propad v poklesu začaté výstavby nových bytů ve vícepodlažní výstavbě. Nebytová nevýrobní výstavba, rovněž převážně financována z veřejných zdrojů, se do poloviny roku 2008 snížila o cca 10%, od roku 2009 klesá však o více než čtvrtinu. Typické pro veřejnou výstavbu budov pro školství a zdravotnictví v ČR jsou výrazné výkyvy v lichých rocích růst, v sudých útlum. Negativní roli sehrávají také banky, které nepovolují rizikovější úvěry, ale zároveň nereflektují na výrazně se snižující úrokové sazby ČNB až na 0,75%. Příčinou poklesu stavební produkce z veřejných zdrojů byla snaha vlády snížit výdaje státního rozpočtu zmrazením investic. Nebytová výrobní výstavba, financována převážně ze soukromých zdrojů v období 2001-2004 rostla o třetinu, do roku 2007 se však snížila o třetinu a potom následuje prudký pád o více než polovinu, který skončí až v roce 2012. Příčinou negativního vývoje je zde opět nedostatek investičních prostředků v soukromé sféře a nejistota vývoje. Rovněž bytovou výstavbu, financovanou z úspor domácností a z menší části z veřejných komunálních prostředků, postihly dopady krize v důsledku růstu nezaměstnanosti, poklesu reálných příjmů a prudkého růstu cen bytů, což vyvolalo výrazný pokles poptávky. Negativní roli sehrávají také banky, které nepovolují rizikovější úvěry, ale zároveň nereflektují na výrazně snižující se úrokové sazby ČNB až na 0,75%. Situace tak vedla k postupnému růstu počtu neprodaných a ani nepronajatých bytových a nebytových prostor a k výraznému snižování cen bytů zejména ve vícepodlažní výstavbě, a to nových i starších. Benchmarkingové pořadí vývoje stavební produkce zemí v překonávání krize 2008-13 Do roku 2011 pouze 4 země se vrací v objemu stavební produkce do předkrizové úrovně z roku 2008, tj. Polsko, Švýcarsko, Švédsko a SRN, a do roku 2013 ještě Finsko. Pořadí zemí, které po roce 2011 nadále ztrácí své pořadí: ČR a Itálie (minus 3 místa), dále Belgie (minus 2 místa) a SR,Rakousko,Belgie (minus 1 místo). Naopak rychleji dohání krizový propad Dánsko a Maďarsko (+ 2 místa) a mírné zlepšení o 1 místo má Finsko a Nizozemsko. Ve vývoji skupin zemí si nejlépe vedou země středovýchodní Evropy, které díky Polsku již v roce 2011 vyrovnaly propad, v ostatních 3 skupinách západoevropských zemí nebude návrat do předkrizových let ani do roku 2013. Meziroční vývoj stavební produkce podle Euroconstructu v období 2008-2013 v %: 2009 2010 2011* 2008-11 Poř. 2012* 2013* 2008-13 SRN 99 101,9 101,7 102,6 4 101,8 101,7 106,3 4 FRA 92,6 94,1 102,7 89,5 10 102,3 102,9 94,2 8 ITÁ 91,3 93,4 99,5 84,8 12 102,1 101,5 87,9 15 ŠPA 75,4 83,6 85 53,6 18 96,4 101,5 52,4 18 UK 89,6 106 97,8 92,9 7 99,3 104,7 96,6 7 5 zemí 90,1 96,3 98,5 85,4 III 100,9 102,4 88,3 III RAK 94 96,6 100 90,8 8 101 101,3 92,9 9 ŠVÝ 103,7 103,3 100,8 108 2 101,7 101,9 111,9 2 BEL 96,5 99,9 101,8 98,1 5 101,4 99,7 99,2 6 NIZ 95,1 89,6 101,4 86,4 11 103,2 103 91,8 10 IRS 65,8 73,4 101,4 49 19 103,2 103 52,1 19 POR 90,1 93,8 93,7 79,2 16 92 95,3 69,4 16 6 zemí 93 94 100,3 87,7 II 101,1 101,2 89,8 II DÁN 87,2 91,6 103,1 82,4 14 104,1 105,1 90,1 11 FIN 88,2 106,3 104 97,5 6 100,6 102,5 100,6 5 NOR 65,6 94,8 94,8 58,9 17 105,1 105,1 65,1 17 ŠVÉ 95 103,5 105 103,3 3 104 101,8 109,3 3 4 země 80,6 98,7 101,3 80,6 IV 103,5 103,6 86,5 IV ZÁP.E 89,6 96,1 99 85,3 101,2 102,3 88,4 ČR 98,4 92,5 98,9 90 9 99,8 100,8 90,5 12 MAĎ 90,6 91 97 80 15 103,8 108 89,7 13 POL 104,5 104,8 112,9 123,6 1 104,7 101 130,8 1 SR 87,1 96,4 98,3 82,6 13 104,3 104 89,6 14 Vých. E 99,4 99 106,4 104,7 I 103,4 101,9 110,3 I Euroc. 90,1 96,3 99,5 86,3 101,3 102,3 89,5 Zdroj: Euroconstruct Summary Report 06/2011 *odhad V roce 2013 bude ČR pátá nejhorší země 19 zemí Euroconstructu v návratu stavebnictví na předkrizovou úroveň z roku 2008 Podle posledních údajů vývoje stavebnictví zaujme české stavebnictví ve vývoji 2008-2013 celkově 5. nejhorší pořadí z 19 zemí. Horší výsledky budou pouze v Španělsku, Irsku, Portugalsku a v SR. Tyto výsledky potvrzuje do roku 2011 i databáze Eurostatu. Současná celosvětová finanční a hospodářská krize tak opět potvrdila že je to právě evropské stavebnictví, které jako první odvětví signalizovalo nástup hospodářské krize již v roce 2008 a do plusových temp jako poslední vstupuje až v roce 2011. České stavebnictví tento závěr ještě prohlubuje, protože do krize vstupuje až v roce 2009 a z krize vystoupí podle našich předpokladů až po roce 2013. Poř. Vývoj stavebnictví 2008-2013% 1. POL 2. NOR 3. ITA 4. ŠVÉ 5. ŠVÝ 6. SRN 7. FIN 8. MAĎ 9. SP. K 10. BEL 29 15,5 10,1 9,9 6,7 5,4 2,1-2,7-3,3-3,3 11. RAK 12.F RA 13. NIZ 14. DÁN 15. ČR 16. SR 17. POR 18. ŠPA 19. IRS Záp. E. -4,5-5,1-12,1-12,8-13,4-15,0-31,7-41,2-41,6-10,4 16