PŘEHLED ZPRÁV Nátlak na vládu: Snižte cenu nafty... 2 Bližší informace o minimální mzdě zatím stále chybí... 2 Mosty na D1 v Ostravě opraví stát... 3 Ministr dopravy přijel do "svého" Brna. Dálnice do Vídně bude, slíbil... 5 Řidiči kamionů si čtou nebo koukají do počítače, nehody pak přibývají... 7 Celníci: Placení mýtného na D5 se loni meziročně výrazně zlepšilo... 8 Relative PR & Consultancy, s.r.o. 1
PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Nátlak na vládu: Snižte cenu nafty Mladá fronta Dnes 20. 01. 2015 O korunu levnější spotřební daň z nafty - to je návrh, se kterým se snaží prorazit u vlády zástupci podnikatelů. Návrh přichází v době, kdy jsou ceny nafty nejnižší za posledních pět let. Hospodářská komora chce přesvědčit vládu, aby snížila spotřební daň z motorové nafty. "Když se nevyužije stávající příznivé situace na snížení, tak už k němu nedojde nikdy," domnívá se Ladislav Minčič, šéf legislativního odboru Hospodářské komory ČR a bývalý náměstek ministra financí. Komora argumentuje tím, že už současná nízká cena nafty má odraz ve vyšší spotřebě: přiměla tankovat v tuzemsku domácí i projíždějící autodopravce a přilákala příhraniční palivovou turistiku. Inkaso z více prodaných litrů by tak snadno převýšilo výpadek na případném snížení spotřební daně z nafty o jednu korunu. To, zda by pumpaři nižší daň promítli do cen, není při současných nízkých cenách nafty podle názoru komory rozhodující. "Tato obava je částečně oprávněná, proti tomu hovoří velká hustota čerpacích stanic a vysoce konkurenční prostředí, které jistě, byť s nějakým zpožděním, ceny srazí," myslí si Martin Felix, mluvčí sdružení autodopravců Česmad Bohemia, součásti dopravní sekce komory, která návrh tlačí. Ministerstvo financí se však obává, že i přes vyšší poptávku by se nakonec vybralo na spotřební dani méně - u motorové nafty to odhaduje na 4,3 miliardy. "K dorovnání tohoto výpadku by muselo dojít k navýšení spotřeby motorové nafty o zhruba devět procent. Takový růst spotřeby nebyl historicky zaznamenán ani v období největšího růstu ekonomiky ČR," uvedlo ministerstvo na dotaz MF DNES. Faktem je, že loni se v Česku vytočilo téměř o pět procent nafty víc než o rok dříve. Přispělo k tomu jak výrazné oslabení ropy v posledních měsících a pokles cen na pumpách, tak slabší koruna, která zlevňuje řidičům ze zemí eurozóny tankování u nás. Podle statistik Evropské komise přitom mělo v roce 2014 šestnáct zemí EU nižší spotřební daň z nafty než Česko. I kdyby návrh komory neprošel vládou, může mít úspěch mezi poslanci. Naposledy se tak stalo loni v červenci, kdy sociálnědemokratický poslanec Milan Urban podal pozměňovací návrh k novele zákona o spotřebních daních na snížení spotřební daně na motorovou naftu o 2,50 koruny. Návrh prošel 86 hlasy, proti byli poslanci ANO, KDU-ČSL a jen čtyři poslanci z ČSSD včetně premiéra Bohuslava Sobotky. Jenže nakonec v Senátu ztroskotala novela jako celek. Sobotka ani ministr financí Andrej Babiš názor nezměnili. "Obávám se, že by realizace tohoto návrhu přinesla příliš velký výpadek příjmů státního rozpočtu, který není z čeho kompenzovat," uvedl premiér. "Nesouhlasíme. Praktická zkušenost například na Slovensku ukázala, že takové opatření nepovede k požadovanému cíli z hlediska státního rozpočtu. Navíc dnes klesla podstatně cena pohonných hmot," říká ministr financí. Bližší informace o minimální mzdě zatím stále chybí dnoviny.cz 20. 01. 2015 Ministerstvo dopravy minulý týden uveřejnilo na svém webu odkazy na stránky, na nichž zájemci mohou naleznout informace o minimální mzdě v Německu (8,50 za hodinu), která má platit od Relative PR & Consultancy, s.r.o. 2
začátku letošního roku. Přestože nová legislativa již platí, podle zástupce generálního tajemníka Sdružení ČESMAD Bohemia Jana Medvedě sdružení nemá zatím informace o tom, že by některý český dopravce byl v souvislosti s minimální mzdou na území Německa kontrolován či pokutován. Také Evropská komise podle něj již Německo požádala o vyjádření, avšak bližší informace o tom, jak bude nová legislativa uplatňována a na koho se nakonec bude vztahovat, zatím chybí. Jedním z odkazů, na které ministerstvo dopravy, zájemce o podrobnější informace navádí, je stránka německé celní správy www.zoll.de, kde je problematika minimální mzdy rozebrána i v anglickém jazyce. Druhým je adresa na materiál, který zveřejnilo Velvyslanectví České republiky v Berlíně. Podle něj od 1. ledna 2015 platí na území Německa plošná minimální mzda ve výši 8,50, která se vztahuje na všechny, tedy i mobilní zaměstnance tuzemských i zahraničních firem, a to včetně těch, kteří se na území Německa pohybují v rámci kabotáže či transitu. Zákon o minimální mzdě (MiLoG) stanovuje, kromě hodinové mzdy, rovněž povinnost hlášení pracovní činnosti a její dokumentaci. Souhrnné informace a patřičné zákony, vyhlášky a formuláře jsou k dispozici na stránkách německé celní správy. Ohlašování pracovní činnosti zaměstnanců s výlučně mobilní činností (nákladní a osobní doprava, poštovní služby, sběr odpadu apod.) podléhá podle zastupitelského úřadu zjednodušeným pravidlům (oproti postupu podle zákona o vysílání zaměstnanců, AEntG) na základě zvláštního nařízení (MiLoMeldV). Zaměstnavatelé, případně personální agentura jsou povinni nahlásit pro období šesti měsíců pracovní činnost na území SRN, a to prostřednictvím formuláře 033037 ( Einsatzplanung für Arbeitgeber bei Beschäftigung in ausschließlich mobiler Tätigkeit ), respektive 033038, zahrnující příjmení, jméno a datum narození zaměstnance a přesný začátek (datum) a předpokládaný konec pracovní činnosti (na území SRN). Součástí dokumentu je rovněž ujištění o výplatě minimální mzdy a dokumentaci, respektive její poskytnutí celním úřadům (v německém jazyce) v případě vyžádání. Mosty na D1 v Ostravě opraví stát ČT 1 19. 01. 2015 Pondělními Událostmi v regionech vás provede Helena Dohnalová. Dobrý večer. Stavební firma EUROVIA neopraví dvojici mostů na dálničním přivaděči v Ostravě. Potvrdila to v dopise, který dnes obdrželo Ředitelství silnic a dálnic. Za špatným stavem mostů je materiál v náspu, který bobtná a mosty kvůli němu praskají. Podle EUROVIA si ale takový materiál objednal stát. Ten teď mosty opraví na vlastní náklady. Radek WIGLASZ, redaktor: Před skoro 8 lety se před kamerami politici chlubili při stříhání pásky nově otevřené dálnice. Od té doby už ale 10. ministr dopravy v řadě řeší stále tentýž problém - jak opravit zvlněnou vozovku a hlavně poškozené mosty, aby si řidiči nepřipadali jako na tankodromu. Teď to vypadá, že je bude muset opravit stát. Společnost EUROVIA to odmítla. Iveta ŠTOČKOVÁ, mluvčí, EUROVIA: Oba mosty jsou součástí arbitrážního šetření již od roku 2012, navíc po celou dobu nám ŘSD jako majitel komunikace odpíralo přístup na místo. Z těchto důvodů v současné době již nemůžeme mosty opravit, a to je také uvedeno v odpovědi na dopis, který jsme předali ŘSD. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 3
Radek WIGLASZ, redaktor: EUROVIA se s Ředitelstvím silnic a dálnic shodne jen na tom, co způsobilo špatný stav mostů, byl to takzvaný studený odval, ne však v tom, kdo udělal při jeho použití chybu. Navíc podle EUROVIA se Ředitelství silnic a dálnic o mosty dobře nestaralo. Iveta ŠTOČKOVÁ, mluvčí, EUROVIA: ŘSD neprovádělo takzvanou rektifikaci, což je vyrovnávání mostů vůči místnímu podloží. Radek WIGLASZ, redaktor: Spor vygradoval loni, nejdřív na mosty nemohly vjíždět nákladní auta, na přelomu listopadu a prosince pak Ředitelství silnic a dálnic testovalo stav jednoho z mostů, na druhém kvůli jeho extrémně špatnému stavu dokonce z bezpečnostních důvodů totiž proběhnout ani nemohl. Po prosincových zatěžkávacích zkouškách je teď na mostech provoz sveden do jednoho pruhu a rychlost je tady omezena na 30 kilometrů v hodině. A další komplikace budou řidiče čekat při opravě mostů, jednou z variant je, že se oba zavřou na půl roku a řidiči budou muset jezdit přes Ostravu. Jenomže tu čekají v létě další opravy silnic. Radek Wiglasz, Česká televize, Ostrava. Ředitelství silnic a dálnic na dopis od EUROVIA reagovalo před malou chvílí s tím, že tedy opravu mostu provede samo. A já už po telefonu zdravím mluvčího Ředitelství silnic a dálnic Jana Rýdla. Dobrý večer. Dobrý den. Pane Rýdle, tak kdy vypíše Ředitelství silnic a dálnic výběrové řízení na opravu mostů? V nejbližším možném termínu. Máme jasný cíl a to jsou opravené plně funkční oba mosty, víme, jak to udělat, víme, za jakých podmínek to provedeme, jenom uvedu důležitou věc, a sice, že Ředitelství silnic a dálnic zároveň, co budeme připravovat a provádět tu opravu, tak bude samozřejmě vymáhat prostředky na opravu obou mostů po zhotoviteli, kterým je právě sdružení firem v čele se společností EUROVIA CS. Dá se odhadnout, jak dlouho bude taková zakázka trvat a kdy by mohly být ty mosty opraveny? Předpokládám, že ta práce na obou těch mostech nezabere více jak půl roku, spíš doufám, že ten harmonogram bude kratší, předpokládáme úplné zavření těch mostů a celkové náklady na opravu odhadujeme v tuto chvíli na 20 milionů korun. Viděli jsme to v reportáži, že teď je na mostech snížená rychlost, omezena doprava do jednoho pruhu. Je to až do opravy definitivní nebo ještě stále hrozí varianta, že by se mosty zavřely ještě před opravou? Relative PR & Consultancy, s.r.o. 4
My oba ty mosty velmi pečlivě neustále sledujeme, monitorujeme jejich technických stav. V tuto chvíli jsem přesvědčen, že mosty do opravy vydrží, ovšem v tom omezeném prostoru tak, provozu, tak, jak jste ho popsali. Společnost EUROVIA dnes znovu opakovala své dřívější tvrzení, že za stav mostů je zodpovědný stát, nejen kvůli použití studeného odvalu, ale také kvůli tomu, že se o mosty ŘSD dobře nestaralo, že se navíc na ten most ani firma nedostala. Co na to říkáte? No, tak především materiál skutečně takzvaně zastižený těmi kopanými sondami v násypech nemá chemické agrofyzikální vlastnosti požadované závadnými technickými předpisy pro ten studený odval, jinými slovy, laicky řečeno, je to prostě něco jiného. A pokud jde o tu údržbu mostů, tak řeknu naprosto jasně, oběma mostům věnovalo Ředitelství silnic a dálnic naprosto standardní pozornost a to i při údržbě samozřejmě, a speciálně od momentu zjištění technických problémů obou konstrukcí měly tyto mosty naprosto nadstandardní pozornost a naprosto nadstandardní údržbové práce. Je třeba naprosto jasně uvést, že mostní konstrukce, jejichž technická životnost se má blížit zhruba 100 rokům, se nemůže ani při zcela zanedbané údržbě, k čemuž, jak jsem řekl, nedošlo, se po 4 letech provozu dostat do takto havarijního stavu, to prostě nejde a příčina je jednoznačně jinde. Pane Rýdle, a co říkáte tedy na tu námitku, že EUROVIA tvrdí, že jste jí snad ani na mosty nepustili, aby si je prohlédla, aby sama zjistila a přesvědčila se o tom stavu těch mostů? To prostě není pravda. A dokážete vůbec odhadnout, jak dlouho potrvá spor u arbitráže mezi vámi a EUROVIA? Odhaduji tak jeden rok a rozhodně se chystáme vyhrát. Pane Rýdle, děkuju za rozhovor. Hezký večer. Díky, na shledanou. Ministr dopravy přijel do "svého" Brna. Dálnice do Vídně bude, slíbil mfdnes.cz 19. 01. 2015 Relative PR & Consultancy, s.r.o. 5
Šest let politici diskutují o nové rychlostní silnici R52 z jihu Moravy do Rakouska. Zatím se nekoplo do země. Nový ministr dopravy Dan Ťok slibuje, že se stavbou letos pohne. Slíbil to při páteční návštěvě kraje. Dohodu o stavbě dálnice do Vídně podepsali zástupci české a rakouské vlády už v roce 2009. Zatímco ministrů dopravy se od té doby vystřídalo devět, v otázce rychlého silničního propojení s jižními sousedy se nepohnulo téměř nic. Nový šéf dopravního resortu Dan Ťok (ANO) však slíbil při své první ministerské cestě do Brna, kde dosud dlouhá léta působil jako manažer v několika firmách, že tento rok bude klíčový. Jenže ani to neznamená, že na stavbu hned vyjedou bagry. Společně s hejtmanem Michalem Haškem (ČSSD) si dali za cíl dořešit výkup pozemků u Mikulova a vyřídit další nezbytnou administrativu. Už letos tak chce Ťok docílit, aby začala stavba obchvatu Mikulova, která je součástí nové cesty do Rakouska. Je to naše priorita. Chceme co nejdříve plnohodnotnou rychlostní komunikaci na Vídeň. Můžeme začít stavbou obchvatu kolem Mikulova, prohlásil Ťok. Zároveň poznamenal, že se netrpělivě čeká, až si Jihomoravský kraj dořeší Zásady územního rozvoje (ZÚR). Bez tohoto významného dokumentu totiž nemohou vzniknout velké dopravní stavby, jako právě dálnice a obchvaty. Hašek ale oponuje, že na územní plán se čekat nebude. Hotový totiž bude nejdříve příští rok. Uděláme všechno pro to, aby stavba začala co nejdříve, reagoval na ministrova slova hejtman. Kdo nesleduje politické dění kolem dálnice do Vídně, možná by těmto slibům uvěřil. Informovanější lidé se pátečním prohlášením v brněnské vile Stiassni spíše zasmáli. Ťok totiž není zdaleka prvním ministrem, který během návštěvy jižní Moravy prohlašoval, že je pro něho propojení rychlostní silnice R52 s rakouskou dálnicí A5 důležité. Jeho předchůdce Antonín Prachař jednal v dubnu 2014 se svou rakouskou kolegyní Doris Buresovou. Dohodli se na přípravě smluv týkajících se zlepšení silničního propojení obou zemí. Kvalitní dopravní spojení Rakouska s Českou republikou by mělo být samozřejmostí a pomůže k napojení české infrastruktury na evropskou dálniční síť, prohlásil tenkrát Prachař. Pak ale představitele kraje nadzvedl ze židle výrokem, že rychlostní silnice směrem do Vídně má být dvouproudová. Toto tvrzení vzal následně zpět. Ťok s Haškem už jednoznačně preferují, aby dálnice byla čtyřproudová. Podle starosty Mikulova Rostislava Koštiala vznik obchvatu města závisí právě na Ministerstvu dopravy a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které staví dopravní cesty nadmístního významu. Nevím, zda je reálné, aby se začalo s pracemi už tento rok. Jak jsem řekl, klíčové jsou kroky ministerstva a ŘSD, poznamenal Koštial. Část R52 stojí už od doku 1996, jezdí se po ní z Brna do Pohořelic. K tomu, že doposud nevede až k rakouským hranicím, přispěli také ekologové, kteří kritizovali trasu vedoucí pod Pálavou a kolem Novomlýnských nádrží. Prosazovali, aby cesta do Vídně vedla přes Břeclav a na dálnici D2 navázal krátký příhraniční úsek rychlostní komunikace R55. Docílili zrušení výjimek Ministerstva životního prostředí a přispěli i k zrušení územního plánu kraje. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 6
Naopak Rakušané pomalu dokončují jednotlivé úseky své dálnice A5, která začíná na severním okraji Vídně, kde se odděluje od městského obchvatu S1, a vede severním směrem do Schricku. Tudy prozatím pokračuje silnice B7 až k českým hranicím. Na rakouské straně má být dálnice hotová v roce 2017. Cesta do Vídně nebyla jediným tématem schůzky ministra Ťoka a hejtmana Haška. Na jižní Moravě mají ještě další priority, a to stavbu rychlostní silnice R43, která v budoucnu propojí dálnici D1 u Brna s rychlostní silnicí R35 mezi Hradcem Králové a Olomoucí. Navrhoval jsem, aby stavba začala na severní hranici kraje a pokračovala směrem k Brnu. Vyřešily by se tím některé dopravní komplikace na Blanensku, poznamenal Hašek. Jako další zásadní projekt vnímá společně s ministrem dostavbu Velkého městského okruhu Brna. Ťok také slíbil, že Státní fond dopravní infrastruktury poskytne krajům 4,6 miliardy na opravu silnic druhé a třetí třídy. Kraje si tuto částku přerozdělí podle velikosti silniční sítě. Dostanou 200 až 500 milionů. Je naším zájmem, aby se zvýšila kvalita kraji spravovaných silnic a regiony na tento záměr také obdržely patřičné peníze. Naší zásadní podmínkou je, aby veškerá výběrová řízení v této souvislosti byla vysoce transparentní, řekl ministr. Řidiči kamionů si čtou nebo koukají do počítače, nehody pak přibývají ct24.cz 20. 01. 2015 Za loňský rok se zvýšil počet nehod kamionů na dálnicích a následně i mrtvých, které si vyžádaly. Začátek letošního roku není o nic lepší. Hned dvě smrtelné nehody krátce po sobě se na dálnici D1 staly dvanáctého ledna. Prvotní šetření ukazuje, že se řidiči kamionů nevěnovali řízení. Policisté se přitom setkávají s až neobvyklou činností za volantem, kvůli které jsou pak v nebezpečí i okolní řidiči. Příkladů se to na největší české dálnici jenom hemží. Policisté tak třeba natočili muže, který při řízení jedl, a to dokonce polévku. V jedné ruce drží hrnek, v druhé lžíci. "Absolutně není schopen reagovat, kdyby nastala nějaká mimořádná situace," hodnotí chování řidiče ředitel dopravní policie Tomáš Lerch. Policejní hlídka hladového muže samozřejmě zastavila a pokutovala ho. Sankce činí dva tisíce korun. Mohl ale skončit hůř. Tragický den se odehrál nedávno - 12. ledna. Nejprve v půl sedmé večer na 76. kilometru narazil kamion do červeného auta, které mělo poruchu. Výsledkem bylo mrtvé batole a další tři zranění. O hodinu později a pouhých šest kilometrů dál naopak narazila do stojícího kamionu dodávka. Její řidič na místě umírá. Podle prvních výsledků policejního šetření se měli dopustit chyby řidiči kamionů, kteří se nevěnovali plně řízení. "Samozřejmě svoji roli mohla hrát jak únava, tak i to, že vykonávali jinou činnost," dodal Lerch. Policejní vozy jsou vybaveny dvojicí kamer. Jedna vepředu, druhá vzadu. Pohodlně tak mohou na obrazovce přímo sledovat, jak se chová řidič v kabině za nimi. Při kontrole na dálnici tak mohou efektivně sledovat situaci a zastavit řidiče, kteří porušují předpisy. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 7
"Řidiči sledují buď notebooky, nebo hledají v mapě a měli jsme i kuriozitu, kdy si řidič na volantu četl knížku ve večerních hodinách," vyjmenovává inspektor dálničního oddělení policie Miroslav Mrázek typy činností, s nimiž se u řidičů setkávají. V případě otevřeného počítače se objevují výmluvy na použití navigace. "I tento předmět by za předním sklem vozidla ve stěrné ploše neměl být vůbec umístěn," upozorňuje policista. Podle zastaveného řidiče kamionu, který od policistů dostal pokutu, je to ale šetrnější způsob než listovat mapou za jízdy. Statistiky jsou nicméně jasné. Poslední dva roky se meziročně zvyšuje počet nehod řidičů kamionů na dálnici o více než deset případů. Zatímco v roce 2012 a 2013 při tom zahynuli vždy dva lidé, v minulém roce stoupla bilance mrtvých na pět. I kvůli zdánlivé maličkosti může dojít ke smrtelné nehodě. Celníci: Placení mýtného na D5 se loni meziročně výrazně zlepšilo Auto.cz 19. 01. 2015 Výrazně méně případů neplacení elektronického mýtného registrovali loni celníci z Plzeňského kraje, kteří spravují po dálnici D1 druhý nejdelší úsek dálnice v Česku. Zatímco v roce 2013 řešili na 145 kilometrech dálnice D5 téměř 3600 případů, zejména u firemních nákladních vozidel, loni jich bylo o 1500 méně. Meziročně naopak vzrostl počet osobních vozů bez dálniční známky, což pokutuje kromě celníků také policie. ČTK to řekla mluvčí Celního úřadu pro Plzeňský kraj Jitka Blahutová. Mezi Rozvadovem a Rudnou u Prahy, kde se nepřetržitě pohybují dodávky celníků se speciálním zařízením na zjišťování projíždějících i odstavených kamionů a na kontroly dálničních známek, zjistili 2100 případů nezaplaceného mýta a 2380 případů chybějící dálniční známky. "Za tyto přestupky vybrali pokuty ve výši 2,334 milionu Kč. Kromě sankcí uložených na místě bylo 607 případů postoupeno do správního řízení," řekla mluvčí. Aut bez dálničních známek bylo loni o 272 více než v roce 2013. "Mýtné už se dopravní firmy naučily platit a ví, že tyto postihy jsou pro ně zbytečné," řekla. Celkově se počet zjištěných přestupků meziročně o více než pětinu snížil; v roce 2013 jich bylo přes 5700 a celníci vybrali 3,5 milionu korun. Tehdy se vše řešilo na místě, loni se zvýšil počet případů, které jdou do správního řízení, uvedla Blahutová. Celníci z Plzeňského kraje mají čtyři dodávky se speciálním zařízením, které zjistí, zda má projíždějící nebo stojící nákladní vůz zaplacené mýto pro daný úsek dálnice. Ve vozidlech mají platební terminály a řidiči, hodně cizinci, mohou platit pokutu kartou. "Dříve mohli jen hotovostí. Nyní počet lidí, kteří nezaplatí na místě, klesá," řekla. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 8