VZ hospodareni.qxd 16.9.2005 15:24 StrÆnka 1 TISKOVÉ A DISTRIBUČNÍ CENTRUM

VZ hospodareni.qxd 16.9.2005 15:24 StrÆnka 1 TISKOVÉ A DISTRIBUČNÍ CENTRUM 1

VZ hospodareni.qxd 16.9.2005 15:24 StrÆnka 2 2

VZ hospodareni.qxd 16.9.2005 15:24 StrÆnka 3 Hospodaření JAN STEJSKAL EDICE VŮDCOVSKÁ ZKOUŠKA PRAHA 2005 3

VZ hospodareni.qxd 16.9.2005 15:24 StrÆnka 4 4

VZ hospodareni.qxd 16.9.2005 15:24 StrÆnka 5 Pár slov úvodem Milí mladí přátelé! Do rukou se Vám dostává nově přepracované vydání příručky k vůdcovské zkoušce pro obor Hospodaření. Od posledního vydání této příručky v roce 1999 uběhlo už moře času, a tak se událo mnoho významných změn, které bylo třeba zohlednit i v obsahu oboru Hospodaření u VZ. V tomto úvodu bych rád představil novinky v příručce a upozornil na několik důležitých věcí. Na začátek je třeba uvést, že tato příručka není primárně určena k samostudiu. Má být kvalitním podkladem pro přípravu na vůdcovskou zkoušku, ale předpokládá se, že uchazeč o VZ by se měl zúčastnit určité společné přípravy (vůdcovského kurzu vůdcovského lesního kurzu) a zde přednášky odborníka z oboru hospodaření. Text je souhrnem důležitých poznatků, které je třeba ke zkoušce nastudovat či se s nimi alespoň stručně seznámit. Právě stručností v podání některých pasáží se může stát obtížně samostudovatelným. Ne, že by to bylo nemožné, ale ze zkušenosti doporučuji dát přednost přednášce či jiné formě společné přípravy na tento obor. Novinkou v této publikaci jsou tabulky (za každou kapitolou), ve kterých najdete sumář znalostí, které byste měli mít po sestudování každé kapitoly. Jedná se o přehled nejdůležitějších pojmů, přehled znalostí určitých systémových záležitostí (tedy musíte znát víc než jen vysvětlení určitého pojmu také třeba dokázat vysvětlit některé souvislosti a vztahy k ostatním problémům v hospodaření apod.). Tato pomůcka je určena jak uchazečům o VZ, tak i odborným lektorům oboru Hospodaření. Upozorňuji však na to, že v tabulkách je uveden pouze nejvýznamnější přehled, který může být v některých případech trošku nepřesný a problematiku zjednodušující. Není tedy vhodné se pevně držet obsahů jednotlivých tabulek, nýbrž brát je pouze jako orientační pomůcku. Dále musím připomenout, že celá publikace byla zpracována tak, aby co nejlépe vystihovala potřeby budoucích vedoucích oddílu, resp. třeba nových členů střediskových rad apod. Díky určitým změnám v platných soustavách účetnictví bylo zařazeno stručné pojednání o soustavě podvojného účetnictví. Zde si klademe za cíl seznámit uchazeče o VZ se základními pojmy, které se stanou v průběhu několika let nedílnou součástí naší každodenní činnosti. Velká pozornost by měla být věnována i dalším praktickým potřebám vedoucích oddílů tj. hospodaření na akcích, problematice dokladů v účetnictví, rozpočtům, financování potřeb oddílů a středisek atd. Absolvent VZ by měl být po složení zkoušky z oboru hospodaření schopen hospodářsky zajistit velkou i malou akci, včetně sestavení rozpočtu a jeho řízení, zpracování kvalitních podkladů k zaúčtování pro hospodáře střediska (tj. takových podkladů, které budou obsahovat pouze správné doklady a celé vyúčtování bude zpracováno tak, aby nepřidělávalo hospodáři organizační jednotky žádnou práci navíc). Dále by měl mít coby člen např. střediskové rady alespoň základní přehled o 5

VZ hospodareni.qxd 16.9.2005 15:24 StrÆnka 6 hospodaření střediska (tedy např. o stavu majetku a závazků, nákladů a výnosů střediska, o nutnosti provedení inventarizace apod.). Přeji si, aby Vám obor Hospodaření u vůdcovské zkoušky nečinil téměř žádné problémy a abyste dokázali mnohokrát zúročit nabyté poznatky ve Vaší (nejen) skautské praxi. Na Vaší skautské stezce pouze příznivý vítr a sluníčko nad hlavou! Jan Stejskal Johan Junák svaz skautů a skautek ČR Tiskové a distribuční centrum, 2005 ISBN: 80-86109-35-6 6

VZ hospodareni.qxd 16.9.2005 15:24 StrÆnka 7 Obsah 1. Hospodaření střediska... 9 2. Hospodářské předpisy Junáka... 13 3. Základy účetnictví, účetní doklady...29 4. Majetek...40 5. Zdroje financování činnosti a jejich získávání... 47 6. Hospodaření akcí... 51 7. Slovník používaných pojmů... 59 8. Doporučená literatura k dalšímu studiu (zahrnuje použitou literaturu)... 63 7

VZ hospodareni.qxd 16.9.2005 15:24 StrÆnka 8 8 Skautská svépomoc Pokladní zpráva za obě správní období končí koncem roku 1933 přebytkem. Nikterak velkým. Ve skutečnosti jest to výtěžek naší prodejny Skauting, která se těší v širokých kruzích naší sportovní veřejnosti značné přízni. Posouzením jednotlivých položek bilančních docházíme k závěru, že Svaz nemá žádných položek pasivních. I z kompensace položek dlužníků a věřitelů vychází, že Svaz nemá téměř dluhů. Jakkoliv tento fakt byl by potěšující, nelze se těšiti z této radosti, poněvadž je kalena vědomím, že Svaz mohl sice uhraditi jen svoji režii bez dluhů, ale neměl možnost dáti nic na svůj hlavní účel, na složku výchovnou. Sociální poslání Svazu, činnost výchovná, je tím podlomena. Nejsme dosud tak početní, abychom mohli plně uhraditi nejen režii, ale i výdaje na výchovu skautů a skautek, není-li subvencí. Naříkati však nebudeme, poněvadž vina není na nás. Dovedli jsme se probíti trpkou minulostí, poznali jsme drsný dnešek a podle toho dovedeme odhadnouti nejistý zítřek. Jsme připraveni a budeme s chutí pracovati dále pro skautskou ideu.

VZ hospodareni.qxd 16.9.2005 15:24 StrÆnka 9 1. EDICE VŮDCOVSKÁ ZKOUŠKA HOSPODAŘENÍ Hospodaření střediska 1. Úvod do hospodaření 2. Právní subjektivita a) Úvod do hospodaření Cílem hospodaření je vlastně zajištění činnosti (případně její rozšíření, zkvalitnění) dané organizace. Jedná se o soubor mnoha činností (bezprostředně navazujících a překrývajících se), které se týkají konkrétních kroků nakládání s majetkem a závazky, jejich plánování a vyhodnocování. Hospodaření je tedy konkrétně soubor ekonomicko-správních činností zabezpečujících provoz Junáka či jeho organizačních jednotek, mezi které patří správa majetku, získávání finančních zdrojů a nakládání s nimi, tvorba, čerpání a kontrola rozpočtu, vedení účetnictví, plnění daňových povinností, tvorba vnitřních hospodářských předpisů a plnění ostatních povinností v oblasti hospodaření vyplývajících z právních předpisů i vnitřních předpisů Junáka. Ten, kdo se ve středisku zabývá hospodařením, bývá většinou hospodář. Kromě něho se však ještě celá řada dalších činovníků od vedoucího střediska až po správce základny, od vedoucích oddílů až po vedoucího té nejmenší akce zabývá hospodařením. b) Právní subjektivita V životě kolem sebe potkáváme fyzické osoby a právnické osoby. Fyzickou osobou je každý člověk. Právnickou osobou jsou firmy, nadace, neziskové organizace atd. Právnická osoba musí být založena na základě nějakého zákona. Junák svaz skautů a skautek ČR je právnickou osobou a je založen na základě zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů. Právní forma Junáka (= typ organizace) je občanské sdružení. Junák je řazen do kategorie nestátních neziskových organizací (NNO). Má právo vytvářet nižší organizační jednotky (konkrétně kraje, okresy, střediska a zvláštní organizační jednotky). Nejjednodušší, ale zato nejobsáhlejší definice právní subjektivity říká: je to schopnost mít práva a povinnosti. Ten, kdo je nositelem právní subjektivity, má tedy práva (například právo vystupovat samostatně na veřejnosti pod svým jménem, právo vstupovat do právních vztahů, právo na výkon své činnosti a také právo vlastnit majetek). A dále povinnosti jako například 9

VZ hospodareni.qxd 16.9.2005 15:24 StrÆnka 10 povinnost řádně spravovat majetek, vést účetnictví, povinnost plnit své závazky a mnoho dalších. Z výše uvedeného vyplývá, že Junák (jako celek) má právní subjektivitu. Jak je to ale u organizačních jednotek? S určitým zjednodušením se můžeme odvolat na Stanovy Junáka, které říkají, že organizační jednotky jednají svým jménem od svého vzniku a mají svou právní subjektivitu. Právnická osoba není živý tvor, který by za sebe mohl sám rozhodovat a jednat. Jedná se vlastně o určité fiktivní sdružení osob (někdy také majetku). Proto u každé právnické osoby, nevyjímaje Junáka, musí existovat člověk, který jejím jménem vykonává práva a povinnosti (jedná, vystupuje navenek, nese odpovědnost, rozhoduje aj.). Takové osobě se říká statutární orgán. U střediska je to vedoucí střediska, u junáckých okresů a krajů je to předseda příslušné rady. Statutárním orgánem Junáka je starosta Junáka. Z definice právní subjektivity vyplývá, že každý nositel právní subjektivity vystupuje pod vlastním jménem. Pro hospodářskou oblast je přesná identifikace velmi důležitá. Název organizačních jednotek Junáka (dále jen OJ) se skládá z těchto dvou částí: 1. úplný název organizace = Junák svaz skautů a skautek ČR 2. úplný název organizační jednotky Příklady: Junák svaz skautů a skautek ČR, Pardubický kraj Junák svaz skautů a skautek ČR, okres Svitavy Junák svaz skautů a skautek ČR, středisko Tilia Polička Bližší informace o variantách a různých možnostech v názvech OJ Junáka jsou uvedeny ve Směrnici k identifikace OJ Junáka. Ukázka razítek organizačních jednotek 10

VZ hospodareni.qxd 16.9.2005 15:24 StrÆnka 11 Ukázka identifikace organizační jednotky Junáka na příkazní smlouvě Poznámka: na mnohých smlouvách či jiných písemnostech se můžeme setkat také s adresou (sídlem) organizační jednotky. Její absence není na závadu, pokud je ve smlouvě identifikační číslo (IČO). Vztah středisko x oddíl Středisko je základní organizační jednotkou Junáka a z výše uvedeného vyplývá, že má právní subjektivitu. Oddíl je základní výchovnou jednotkou, která nemá právní subjektivitu a nesmí proto vystupovat samostatně vůči okolí. Oddíl tedy samostatně nehospodaří a nemůže vlastnit žádný majetek. Jeho jednání se řídí pravidly, které si dohodne pro své oddíly středisko. Řada pravomocí a povinností může být přenesena na oddíly, např. vedení oddílové poklady, běžně středisko svěřuje do užívání oddílů nějaký majetek (stany, vybavení klubovny apod.). Přehled znalostí posluchače po sestudování kapitoly: Kompletní bezpečná znalost pojem právní subjektivity a jeho vysvětlení (včetně důsledků) názvy organizačních jednotek postavení oddílu ve středisku Znalost pojmů a jejich základní charakteristika statutární orgán Znalost samostatných pojmů pojem hospodaření 11

VZ hospodareni.qxd 16.9.2005 15:24 StrÆnka 12 Hospodářství svazu Proto registrujte své členstvo včas! Podporujte vlastní svůj tisk, odebírejte v hojné míře ústřední náš časopis Skaut Junák a Vůdce a nejen, že odebírejte, ale včas pla te! Naše časopisy nejsou kalkulovány se ziskem. Víme, že Svaz na ně musí něco dopláceti, aby se udržely na své vysoké úrovni. Žádáme vás však znovu, abyste včas dostáli své platební povinnosti, zrovna tak, jak dostáti jí musí sám Svaz k svým věřitelům tiskárnám. Podporujte svůj sportovní závod Skauting uvědomte si, že tím pomáháte opět sami sobě, Svazu samému že nebýti sportovního závodu, nemohl by ani Svaz vyvinouti takovou činnost, jakou vyvíjí, ježto nedostávalo by se mu k tomu potřebných finančních prostředků. 12

VZ hospodareni.qxd 16.9.2005 15:24 StrÆnka 13 2. EDICE VŮDCOVSKÁ ZKOUŠKA HOSPODAŘENÍ Hospodářské předpisy Junáka 1. Právní normy a vnitřní předpisy upravující oblast hospodaření 2. Hospodářský řád Junáka 3. Směrnice k proplácení cestovních náhrad 4. Cestovné a jeho proplácení 5. Směrnice k proplácení telekomunikačních poplatků 6. Telekomunikační náhrady a jejich proplácení Tuto kapitolu musíme začít informací o právních předpisech a normách právního řádu ČR, které ovlivňují právě hospodářskou oblast. Je potřebné si připomenout, že právní předpisy jsou nadřazeny předpisům vnitřním. Mezi nejvýznamnější patří: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění daňové předpisy (např. zákon o daních z příjmů apod.) Vnitřní pravidla v oblasti hospodaření si stanovil sám Junák. Ty základní jsou uvedeny v těchto předpisech: Stanovy Junáka Hospodářský řád Junáka Směrnice k proplácení cestovních náhrad Směrnice k proplácení telekomunikačních poplatků Směrnice k majetku Junáka Směrnice k inventarizaci různé pokyny zpravodajů Výkonné rady Junáka (VRJ) například k dotacím či táborům Pro praxi je nutné znát zdroj, kde je možné v každém okamžiku nalézt platná znění jednotlivých předpisů. Právní předpisy lze nalézt na Internetu ve Sbírce zákonů a vnitřní předpisy v tzv. spisovně na webových stránkách Junáka www.skaut.cz/dokumenty. 13

VZ hospodareni.qxd 16.9.2005 15:24 StrÆnka 14 Ukázka webové stránky www.skaut.cz/dokumenty s ukázkou vybraných dokumentů po zadání slova dotace do vyhledávače 14

VZ hospodareni.qxd 16.9.2005 15:24 StrÆnka 15 2) Hospodářský řád Junáka Hospodářský řád Junáka je vnitřním předpisem, který stanovuje dlouhodobě platná pravidla pro hospodaření organizačních jednotek. Některá pravidla byla však tak důležitá, že je bylo nutné napsat přímo do Stanov Junáka. Ty pak řád musí respektovat, případně k nim uvádí potřebné podrobnosti. Jako budoucí vůdci oddílu nemusíte řád znát do podrobností, ale přečíst si ho musíte, abyste věděli, kde v případě potřeby hledat pomoc. HOSPODÁŘSKÝ ŘÁD ÚVODNÍ USTANOVENÍ Řád upravuje základní pravidla v oblasti hospodaření občanského sdružení Junák svaz skautů a skautek ČR (dále jen Junák), a platí pro Junák (jako celek), organizační jednotky a členy Junáka. Hospodaření Junáka slouží k zabezpečení jeho výchovných cílů. Hospodaření nesmí být v rozporu s etickými zásadami hnutí. Junák (jako celek) i jeho organizační jednotky jsou povinny nakládat se svým jměním s nejvyšší účelností a hospodárností. Junák (jako celek) i jeho organizační jednotky nakládají se svým jměním v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Junáka a rozhodnutími příslušných orgánů a činovníků. SOUVISEJÍCÍ VNITŘNÍ PŘEDPISY Mezi související vnitřní předpisy patří zejména : Stanovy Junáka svazu skautů a skautek ČR Organizační řád Junáka Systemizace Revizní řád Junáka Směrnice k majetku Junáka Směrnice k inventarizaci Směrnice k hospodaření ústředních orgánů Junáka Směrnice pro zakládání a rušení organizačních jednotek Junáka Směrnice k proplácení cestovních náhrad Směrnice k proplácení telefonních poplatků DEFINICE POJMŮ Junák svaz skautů a skautek ČR (Junák) občanské sdružení, jehož organizační strukturu tvoří Junák (jako celek) a jeho organizační jednotky Junák (jako celek) právnická osoba spravovaná ústředními orgány Junáka Organizační jednotky (dále také OJ) jsou definovány Stanovami Junáka 15

VZ hospodareni.qxd 16.9.2005 15:24 StrÆnka 16 a Organizačním řádem Junáka (vyšší organizační jednotky, základní organizační jednotky, zvláštní organizační jednotky) Statutární orgán osoba, kterou Stanovy Junáka opravňují činit veškeré právní úkony jménem Junáka nebo jménem příslušné organizační jednotky Právní subjektivita způsobilost nabývat vlastním jménem práva a povinnosti Daňový subjekt poplatník nebo plátce daně dle zákona 1 Hospodaření soubor ekonomicko-správních činností zabezpečujících provoz Junáka či jeho OJ, mezi které patří správa majetku, získávání finančních zdrojů a nakládání s nimi, tvorba, čerpání a kontrola rozpočtu, vedení účetnictví, plnění daňových povinností, tvorba vnitřních hospodářských předpisů a plnění ostatních povinností v oblasti hospodaření, vyplývajících z právních předpisů i vnitřních předpisů Junáka Majetek věci, pohledávky, jiná práva a penězi ocenitelné jiné hodnoty Čistý majetek pro účely tohoto řádu se jím rozumí majetek po odečtení veškerých závazků HOSPODAŘENÍ JUNÁKA (JAKO CELKU) Junák je občanské sdružení ve smyslu zákona 2 registrované u Ministerstva vnitra pod číslem VSP/1 1366/90-R ze dne 19. 6. 1990 a je právnickou osobou od svého vzniku. Identifi-kační číslo (IČO) Junáka je dle výpisu z registru ekonomických subjektů 00 409 430. Junák (jako celek) hospodaří podle rozpočtu ústředních orgánů Junáka, který každoročně schvaluje Náčelnictvo Junáka. Za hospodaření Junáka (jako celku) je odpovědný statutární orgán. Výkonná rada Junáka předkládá zpravidla do 6 měsíců, ve výjimečných případech do 9 měsíců po skončení kalendářního roku ke schválení Náčelnictvu Junáka výroční zprávu o hospodaření Junáka (jako celku). V souladu se zákonem 3 Junák (jako celek) vede podvojné účetnictví. Junák (jako celek) zřizuje nejméně jeden běžný účet k zabezpečení platebního styku. Podpisové právo k účtu má vždy statutární orgán a dále osoby jím pověřené. Pravidla pro hospodaření akcí zabezpečovaných Junákem (jako celkem) stanoví Směrnice k hospodaření ústředních orgánů Junáka vydaná Výkonnou radou Junáka. Hospodaření Junáka (jako celku) podléhá kontrole Ústřední revizní komise Junáka. HOSPODAŘENÍ ORGANIZAČNÍCH JEDNOTEK JUNÁKA Organizační jednotky Junáka jsou organizačními jednotkami ve smyslu zákona 2. Jednají svým jménem od svého vzniku, jejich právní subjektivita je závislá na právní subjektivitě jejich zakladatele. Každá OJ má své vlastní identifikační číslo (IČO) a daňové identifikační číslo (DIČ). OJ Junáka hospodaří podle svého rozpočtu, který každoročně schvaluje rada OJ. Rada při schvalování rozpočtu dbá na zajištění dlouhodobého rozvoje OJ. 16

VZ hospodareni.qxd 16.9.2005 15:24 StrÆnka 17 Za hospodaření OJ je odpovědný její statutární orgán. OJ se může zavazovat pouze do výše svého čistého majetku. V případě závazku nad výši čistého majetku musí OJ požádat o souhlas svého zakladatele. Poskytnutím souhlasu se zakladatel stává ručitelem. Zakladatel, vyšší OJ, může vydat souhlas se závazkem pouze pokud souvisí se zajištěním a rozvojem činnosti OJ a výše závazku nepřekračuje součet čistého majetku žadatele a jeho zakladatele. U závazků převyšujících tuto částku musí požádat organizační jednotka o souhlas Výkonnou radu Junáka. Pokud se OJ zaváže v rozporu s tímto ustanovením, statutární orgán OJ odpovídá Junáku za škodu, která tím vznikne. Nejpozději do 4 měsíců po skončení kalendářního roku je radě OJ předložena zpráva o hospodaření ke schválení. Za předložení zprávy je odpovědný statutární orgán OJ. OJ je účetní jednotkou podle zákona 3. V souladu se zákonem 3 vede jednoduché nebo podvojné účetnictví. Vyšší OJ zřizují nejméně jeden běžný účet k zabezpečení platebního styku. Se souhlasem zakladatele základní OJ běžný účet zřizovat nemusí. Podpisové právo k běžnému účtu má vždy statutární orgán a dále osoby jím pověřené. Hospodaření OJ podléhá kontrole revizních komisí podle Revizního řádu Junáka. HOSPODAŘENÍ NA AKCÍCH POŘÁDANÝCH ORGANIZAČNÍ JEDNOTKOU Pro účely zajištění hospodaření akcí OJ se akce rozdělují na velké předpokládané výdaje vyšší než 10 000,- Kč nebo doba trvání delší než 6 dní malé ostatní akce Na každou akci sestavuje OJ samostatný rozpočet a dbá na účelné vynakládání svých prostředků v souladu se svými výchovnými cíli. Rozpočet a vedoucího velké akce schvaluje rada OJ. Rada OJ může některého činovníka OJ schválením pověřit. Pravidla pro pořádání malých akcí stanoví rada OJ svým usnesením. Za hospodaření akce je odpovědný její vedoucí. Vedoucí akce dbá, aby hospodaření akce bylo v souladu s rozpočtem, případně aby v případě, že se podmínky jejího pořádání změní, nedocházelo k neplánovanému čerpání prostředků nekrytých příjmy. Hospodaření akce je ukončeno jejím finančním vyhodnocením a zavedením do účetnictví OJ. HOSPODAŘENÍ SE SMLUVNĚ VÁZANÝMI PROSTŘEDKY Junák (jako celek) a jeho organizační jednotky získávají na zabezpečení své činnosti smluvně vázané prostředky. Smluvně vázanými prostředky se rozumí zejména dotace ze státního rozpočtu, příspěvky a granty orgánů samosprávy, příspěvky a granty nadací a účelové dary. Smluvně vázané prostředky musí být využity v souladu s účelem, na který byly 17

VZ hospodareni.qxd 16.9.2005 15:24 StrÆnka 18 poskytnuty, a musí být řádně vyúčtovány v souladu s podmínkami poskytnutí. Smluvně vázané prostředky mohou být, pokud to smluvní vztah dovoluje, poskytnuty dalším organizačním jednotkám. V takovém případě účel jejich využití musí být v souladu s účelem, na nějž byly poskytnuty prvotně. Pravidla poskytnutí, využití a vyúčtování těchto prostředků musí mít písemnou formu. O pravidlech poskytnutí, využití a vyúčtování smluvně vázaných prostředků poskytovaných Junákem (jako celkem) organizačním jednotkám rozhoduje Výkonná rada Junáka. V případě, že OJ závažně nebo opakovaně poruší právní předpisy nebo vnitřní předpisy Junáka, může být omezeno nebo zastaveno poskytování smluvně vázaných prostředků této OJ. NÁKLADY ČINOVNÍKŮ JUNÁKA A DALŠÍCH OSOB Bližší podmínky pro proplácení cestovních náhrad stanoví Směrnice k proplácení cestovních náhrad vydaná Výkonnou radou Junáka. Bližší podmínky pro proplácení telefonních poplatků stanoví Směrnice k proplácení telefonních poplatků vydaná Výkonnou radou Junáka. Junák může činovníkům proplatit i další náklady vzniklé v souvislosti s činnostmi, které vykonávají v rámci své funkce v Junáku nebo z pověření. Pravidla stanoví svým rozhodnutím příslušná rada. Obdobně může Junák postupovat při proplácení nákladů ostatním členům hnutí, případně osobám mimo Junáka, pokud prokazatelně byly vynaloženy se souhlasem příslušné rady v souvislosti s jeho činností a v jeho prospěch. JMĚNÍ JUNÁKA Jmění Junáka (jako celku) a jeho organizačních jednotek tvoří souhrn majetku a závazků. Zdrojem jmění jsou členské příspěvky, výtěžky akcí pořádaných Junákem, výtěžky z majetku Junáka, subvence a dotace, dary, příspěvky sponzorů, majetková účast v obchodních společnostech a jiné zdroje. Majetkem jsou věci, pohledávky, jiná práva a penězi ocenitelné jiné hodnoty. Jednotlivé druhy majetku popisuje Směrnice k majetku Junáka vydaná Výkonnou radou Junáka. OJ může nabývat svůj majetek. S tímto majetkem je oprávněna nakládat v rozsahu své působnosti, pokud Stanovy Junáka nestanoví jinak. OJ může být pověřována správou majetku Junáka (jako celku). Oprávnění k nakládání s tímto majetkem je součástí smluvního vztahu nebo pověření. Junák i jeho OJ jsou, v souladu se zákonem 3, povinny provádět inventarizaci majetku. Bližší podmínky stanoví Směrnice k inventarizaci vydaná Výkonnou radou Junáka. Jakákoliv dispozice (např. prodej, darování, zřízení zástavního práva) s nemovitým majetkem Junáka (jako celku) nebo nemovitým majetkem jeho OJ podléhá schválení Výkonné rady Junáka. Bližší podmínky stanoví Směrnice k majetku Junáka. Výkonná rada Junáka může v této směrnici stanovit, kdy je dán její souhlas k dispozici s nemovitým majetkem při splnění vymezených podmínek. 18

VZ hospodareni.qxd 16.9.2005 15:24 StrÆnka 19 Jmění zrušené organizační jednotky přechází na jejího zakladatele, který o něm rozhodne. Bližší podmínky stanoví Směrnice pro zakládání a rušení organizačních jednotek vydaná Výkonnou radou Junáka. ČLENSKÉ PŘÍSPĚVKY Výši členského příspěvku stanoví pro své členy základní OJ. Členský příspěvek je roční, jeho výše se pro rozdílné skupiny členů může lišit. Výši členského příspěvku, termín či termíny jeho vybírání a další pravidla stanoví svým doložitelným rozhodnutím příslušná rada OJ. Výši odvodů z členských příspěvků pro vyšší OJ stanovuje, do výše maxima stanoveného Náčelnictvem Junáka, rada vyšší OJ. Výši odvodů z členských příspěvků pro Junáka (jako celek) stanoví Náčelnictvo Junáka. Bližší podmínky stanovuje Pokyn k registraci vydaný organizačním zpravodajem Junáka. ČINNOSTI JUNÁKA Z DAŇOVÉHO HLEDISKA Junák (jako celek) a jeho OJ jsou podle zákona 1 daňovými subjekty. Činnost Junáka vyplývající ze stanov se nazývá hlavní činnost. Činnosti, které definuje zákon 4, a činnosti nespadající do hlavní činnosti, se nazývají doplňkovou činností. Činnosti, které definuje zákon 5 jako podnikání, nespadají do hlavní ani doplňkové činnosti, Junák je může provozovat pouze v souladu se zákony 6. Junák (jako celek) a jeho OJ mohou provádět podnikatelskou činnost. K výkonu takové činnosti potřebují souhlas Výkonné rady Junáka. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Tento řád byl schválen Náčelnictvem Junáka dne 15. 9. 2002, nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2003. Ke dni účinnosti tohoto řádu se zrušuje Hospodářský řád Junáka schválený Ústřední radou Junáka dne 30. 11. 1996. Náčelní dívčího kmene: Ing. Hana Vogeltanzová, v. r. Náčelník chlapeckého kmene: Zdeněk Prančl, v. r. Starosta Junáka: Ing. František Šmajcl, v. r. Poznámky k textu 1 zákon číslo 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků v platném znění 2 zákon číslo 83/1990 Sb., o sdružování občanů v platném znění 3 zákon 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění 4 zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění 5 zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění 6 např. zákon 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání v platném znění 19

VZ hospodareni.qxd 16.9.2005 15:24 StrÆnka 20 3) Cestovní náhrady a jejich proplácení Výpočet cestovného a vyplňování cestovních příkazů je stále velmi problematickou oblastí v hospodaření středisek, a proto ji probereme podrobněji v rámci této kapitoly. Celá oblast je upravena Směrnicí k proplácení cestovních náhrad. Ta se vztahuje na Junák jako celek a všechny jeho organizační jednotky, pokud vyplácí cestovní náhrady svým činovníkům, případně dalším osobám, které vykonávají nějakou činnost ve prospěch Junáka (nikoliv však svým zaměstnancům). K proplacení cestovní náhrady je nutné vždy mít: uzavřenou smlouvu o proplácení cestovních náhrad na konkrétní období řádně vyplněný cestovní příkaz Další náležitosti nutné k proplacení vyplývají ze způsobu cestování. Byla-li ke služební cestě použita hromadná doprava (autobus, vlak, MHD), pak se k cestovnímu příkazu přiloží jízdenky a náhrada je pak součtem prokázaného vynaloženého cestovného. Při cestě autem je situace o něco složitější, je třeba spočítat výši cestovních náhrad a k tomu potřebujeme následující: kopii velkého technického průkazu od vozidla, podle kterého se zjistí průměrná spotřeba pohonných hmot doklad o ceně pohonných hmot z období, kdy byla služební cesta uskutečněna Cestovní náhrady se u auta vypočítávají ze dvou částí spotřeby pohonných hmot náhrady za použití soukromého vozidla, tuto náhradu stanovuje organizační jednotka podle svých možností a může se pohybovat v rozmezí od 0 Kč do 3 Kč za jeden kilometr V praxi se kopie technického průkazu nedokládá ke každému cestovnímu příkazu. Pokud se užívá stále stejné vozidlo, pak stačí kopii přiložit jedenkrát ročně. Služební cestou není doprava účastníků mladších 18 let a jejich dospělého doprovodu spojená s účastí na akci. Pokud tedy jede družina se svými vedoucími na výlet, tak proplacení cestovného (jízdenek) bude provedeno běžným způsobem vyplatí se z pokladny na základě výdajového pokladního dokladu a jízdenky se přiloží. Není třeba postupovat podle této směrnice a vypisovat cestovní příkaz, uzavírat smlouvu a podobně. Cestovní příkaz Nyní se podívejme na vyplnění cestovního příkazu. Cestovní příkaz (formulář) můžeme rozdělit na 3 části: A) Nacionále činovníka a bližší určení cesty. Vyplňujeme: identifikaci jednotky (razítko OJ) příjmení, jméno, titul toho, kdo koná cestu jeho bydliště informace o konané cestě v tabulce 20

VZ hospodareni.qxd 16.9.2005 15:24 StrÆnka 21 Počátek pracovní cesty Místo jednání Účel cesty Konec cesty Olomouc Brno Seminář pro Olomouc 10. 10. 2005 vedoucí středisek 11. 10. 2005 V tabulce není třeba vyplňovat čas odjezdu a příjezdu. Tento údaj je nutný ke spočítání doby trvání pracovní cesty, kterou uskutečnil zaměstnanec (doba trvání je nutná ke zjištění odměny za práci). údaje o spolucestujících určený dopravní prostředek zaznamenáváme typ auta, SPZ, průměrnou spotřebu informace o poskytnuté záloze datum a podpis činovníka oprávněného k povolení cesty Na každém cestovním příkazu musí být informace o typu vozidla (nejlépe i s SPZ), kterým byla cesta uskutečněna. Je to z důvodu, kdy jeden činovník používá více osobních vozidel a případná kontrola musí jednoznačně zjistit, zda byla řádně spočtena cestovní náhrada (tj. zda byla použita správná průměrná spotřeba PHM). B) Schválení služební cesty Služební cestu povoluje: v organizační jednotce statutární orgán organizační jednotky u služební cesty konané v souvislosti s akcí vedoucí akce Příslušná rada může svým usnesením schválit odlišná pravidla pro povolování a schvalování vyúčtování služebních cest. Povolení služební cesty tedy musí proběhnout ještě před jejím započetím. C) Přehled vyúčtování služební cesty Náležitosti k vyplnění jsou uvedeny v následujícím příkladu: Přehled vyúčtování služební cesty Datum Odjezd - Hod. Použitý Km Sazba Jízdné Celkem Upraveno příjezd prostředek náhrady 10.10. 2005 Olomouc AUV 80 4,75-380,00 380,00 10.10. 2005 Brno 11.10. 2005 Brno AUV 83 4,75-394,00 394,00 11.10. 2005 Olomouc Vysvětlivky: O osobní vlak R rychlík A autobus L letadlo AUV auto vlastní AUS auto služební MOS motocykl Celkem 774,00 774,00 Záloha 0,00 0,00 Doplatek Přeplatek 774,00 774,00 21

VZ hospodareni.qxd 16.9.2005 15:24 StrÆnka 22 V praxi se můžete setkat s velkým množstvím různých formulářů cestovních příkazů. Je vhodné se přizpůsobit danému formuláři a jeho kolonkám. Do sloupce jízdné se zapisují nárokované výdaje za použití dopravního prostředku kromě osobních vozidel a motocyklů, které jsou prokázaným výdajem (nutné doložit jízdenkou). Do sloupce prostředek se zaznamenává druh dopravního prostředku dle výše uvedených vysvětlivek. Ve sloupci sazba se zapisuje částka, která vyšla ve výpočtu jako náhrada na 1 km. Do sloupce celkem se zapíše vždy částka po výpočtu v takovém tvaru, aby měla alespoň 2 desetinná místa. Sloupec upraveno slouží pro úpravy vypočtené částky (například zaokrouhlení). D) Vyplacení cestovní náhrady Tato část se vyplňuje až po výpočtu náhrady cestovného. Příslušný činovník svým podpisem potvrdí souhlas s vypočtenou náhradou takto: Vyúčtování pracovní cesty Zpráva o výsledku pracovní cesty podána dne:... Datum a podpis odpovědného činovníka Souhlas vydává i s tím, že služební cesta splnila svůj účel. Z výše uvedeného vyplývá, že na cestovním příkazu před jeho vyplacením musí být 2 podpisy (činovník povolující služební cestu a činovník schvalující vyúčtování). V organizačních jednotkách to většinou bývá jeden a týž člověk vedoucí střediska. U cestovného na akcích je to vedoucí akce. Dále je možné využít výdajového pokladního dokladu, který je přímo na blanketu cestovního příkazu a proplatit cestovné. K proplacení náhrady je také možné užít běžného typu výdajového pokladního dokladu. Výdajový příjmový pokladní doklad číslo 39/05 Účtovaná náhrada byla přezkoušena a upravena na Kč 774,00 Vyplacená záloha: 0,00 Kč Doplatek přeplatek : 774,00 Kč Slovy: Sedmsetsedmdesátčtyřikoruny== Novák 20/10 Hájek 20/10 Dvořák Datum a podpis Datum a podpis Datum a podpis Schválil upravil vyúčtování příjemce (totožnost) pokladníka 22