STONOŽKA 2009/2010 SOUHRNNÁ ZPRÁVA TESTOVÁNÍ 3. ROČNÍKŮ Duben, květen 2010
- 2 -
Souhrnná zpráva (modrá brožura) úvod 4 jak interpretovat výsledky? 4 základní pojmy 6 zúčastněné školy 7 výsledky testování 8 návod k interpretaci tabulek a grafů 16 příklady typů grafů a tabulek výsledků testů a dotazníků 17 ukázka individuální zprávy žáka s komentářem 24 Analytická zpráva (samostatné listy v deskách) set pro školu tabulka souhrnných výsledků školy graf průměrných percentilů všech tříd školy graf relativního postavení školy pro každý test pro školu tabulka extrémních výsledků pro každou třídu set pro učitele tabulky podrobných výsledků žáků za každou třídu v každém testu grafy jednotlivých předmětů za každou třídu analýza po úlohách, závislost výsledků v testu a klasifikace žáků - 3 -
Úvod CHARAKTERISTIKA PROJEKTU Ve zprávě komentujeme výsledky testování 3. ročníků základních škol. Toto testování proběhlo v rámci projektu STONOŽKA (STZŠ), do kterého jsou zapojeny školy z celé ČR. Testování ve 3. ročnících proběhlo letos podruhé. Navazovalo na loňský úspěšný projekt Tetřev. Kromě názvu projektu jsme na základě připomínek učitelů změnili i některé charakteristiky testování. Týkalo se to především počtu úloh v jednotlivých testech z loňských devíti se letos jejich počet zvýšil na 14 a 15. S tím se samozřejmě prodloužil i časový limit na vypracování testu na 25 minut na každý předmět. Testování se zúčastnilo i velké množství malotřídních škol. Zúčastněné školy testovaly své žáky od 26. dubna do 7. května 2010. Celkově měli žáci k dispozici testy z českého jazyka, matematiky, anglického jazyka, klíčových kompetencí a vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Součástí testování byl i elektronický dotazník pro ředitele školy a učitele testovaných tříd. Na následujících stranách najdete: počet a charakter zapojených škol další údaje o testech, o jejich souhrnných výsledcích a kvalitě souhrnné výsledky celého testování a analýzu výsledků testování návod ke studiu výsledků V deskách, které jsou přiložené k této zprávě, najdete: analytickou zprávu, která obsahuje souhrnné výsledky vaší školy, individuální výsledky žáků a celkové výsledky všech tříd Začněte zde! Prostudujte si úvodní část a projděte souhrnnou část, kde najdete celkové výsledky testů. Dobře se zorientujete v používané terminologii a získáte podklady pro interpretaci vaší analytické zprávy. Na tyto části navazuje kapitola Návod k interpretaci tabulek a grafů, kde jsou ukázky analytické zprávy s komentářem. Nezapomeňte, že výsledky testování v elektronické podobě jsou dostupné v aplikaci ScioDat i po ukončení testování a to jak zpráva pro školu, tak databáze žáků s výsledky. Můžete tak s výsledky pracovat i v následujících letech. Souhrnné i analytické zprávy jsou dostupné ke stažení přibližně půl roku, doporučujeme proto školám, aby si je zkopírovaly na svůj disk. Pak je budou mít k dispozici i později. Jak výsledky správně pochopit aneb na co při interpretaci nesmíme zapomenout? Jak využít analytickou zprávu (samostatné listy)? Pozitivní výsledky testů jsou pro školu přínosem, může je použít do výroční a autoevaluační zprávy. - 4 -
Srovnání s ostatními v podobě rámce nebo skupinového percentilu umožní dobře identifikovat odchylky od průměru a zjistit, čím se škola ve srovnání s ostatními může pochlubit a na čem musí zapracovat. Při interpretaci výsledků je rovněž nutné brát v úvahu celkový kontext školy (prostředí, strukturu pedagogického sboru, strukturu žáků, zaměření školy a řadu dalších faktorů, které mohou působit na výsledky žáků a které je mohou vysvětlovat). Využijte k interpretaci i souhrnnou zprávu, kde kromě návodu najdete analýzu výsledků testování v rámci širšího kontextu. Výsledkový list žáka může doplnit jeho portfolium. Pro větší přehlednost a užitečnost můžeme analytickou zprávu dělit na: set určený pro školu (souhrnné informace pro školu) set určený pro učitele třídy (grafy zachycující analýzu předmětů) Set pro školu zahrnuje souhrnné tabulky a grafy, které se týkají celé školy. Tato část analytické zprávy je určená pro vedení školy a práce s těmito výsledky je na každé škole odlišná. Výsledky obdrží např. třídní učitelé, aby dokázali posoudit, jak rozvíjí předpoklady svých žáků. Vedení školy si porovná svoji pozici s ostatními srovnatelnými školami apod. Set pro učitele se skládá z konkrétních výsledků jednotlivých tříd v rámci daného předmětu. Mohou porovnat výsledky jednotlivých tříd, zamyslet se nad úspěšností v jednotlivých částech a v jednotlivých úlohách. Zajímavé může být také porovnání výsledků žáků v rámci jedné třídy. Vše samozřejmě souvisí s charakterem školy zaměřením a cílem školy, vyučujícím v dané třídě, skladbou žáků. Díky tomu lze odhalit případné nedostatky ve výuce a rozhodnout o následných opatřeních. Důležité je zařazení projektu do autoevaluačního systému školy a zejména zajištění jeho návaznosti na další evaluační nástroje, které škola používá nebo plánuje použít. Tyto nástroje by projekt měly doplňovat nebo následně umožňovat zjišťování funkčnosti změn ve výuce nebo v klimatu školy (výsledky by vždy měly být východiskem pro něco dalšího, nikoli jen konstatováním stavu). Test s použitím uzavřených úloh má samozřejmě své limity, ale pomůže vám doplnit vaše informace o jednotlivých žácích, které získáváte jinými nástroji, např. dotazníkovým šetřením, pozorováním chování a práce žáka, rozhovorem, rozborem portfolia žáka, ověřováním jiných předpokladů, znalostí a dovedností. Srovnání s ostatními v podobě rámce nebo skupinového percentilu umožní dobře identifikovat odchylky od průměru a zjistit, čím se škola ve srovnání s ostatními může pochlubit a na čem musí zapracovat. Výsledky každé dílčí části projektu doplňují další zjištění, kterými škola disponuje podrobnou znalost žáků, jejich předpokladů, znalostí a dovedností, charakter jednotlivých tříd, školy a podmínek, v jakých pracuje (třída se zaměřením, integrovaná třída ). - 5 -
Při interpretaci výsledků je rovněž nutné brát vždy v úvahu celkový kontext školy (prostředí, strukturu pedagogického sboru, strukturu žáků, zaměření školy a řadu dalších faktorů, které mohou působit na výsledky žáků a které je mohou vysvětlovat). Využijte k interpretaci obě části zprávy (souhrnnou i analytickou). V souhrnné zprávě najdete kromě návodu i analýzu výsledků testování v rámci širšího kontextu, která prezentuje souvislosti mezi jednotlivými testy a dotazníkovými částmi a všímá si jejich vzájemných vztahů. Dozvíte se z ní, jak dopadly testy celkově, který z nich byl těžký a který byl pro žáky nejjednodušší, jaké jsou rozdíly ve výsledcích mezi žáky plně organizovaných základních škol a málotřídních škol nebo zda má klima v hodině vliv na úspěšnost žáků v testech. V této části uvádíme některé důležité pojmy a termíny, které se objevují v následujícím textu a ve vaší analytické zprávě. Doporučujeme vám seznámit se s ní ještě před samotným čtením zprávy. S podrobnějším komentářem k těmto pojmům a s návodem k interpretaci se setkáte také u některých grafů. Skupina škol ZŠ plně organizované + s I. stupněm / malotřídky Percentil Je číslo, které vyjadřuje pořadí výsledku účastníka testu přepočtené na stupnici 0 až 100 (0 = nejhorší, 50 = přesný střed, 100 = nejlepší). Percentil lze též interpretovat jako počet procent účastníků, které žák předstihl. Jde o základní hodnotu, kterou ve zprávě užíváme pro vyjádření výsledků. Průměrný percentil je vždy 50, proto někde používáme pro přesnější určení výsledků i celkový průměrný percentil a skupinový percentil. Pokud se např. testu zúčastnilo 500 žáků, pak účastník s percentilem 80 předstihl 80 %, tj. 400 ostatních, a umístil se na 100. místě. Pokud je percentil třídy 3.A 40 a percentil třídy 3.B 50, je rozdíl jejich výsledků 10 percentilových bodů (10 pcb). Skupinový percentil Pro porovnání škol stejného typu je nutné vzít v úvahu pouze žáky z těchto škol a ostatní pominout. Skupinový percentil tedy označuje percentil, který se vztahuje jen k žákům stejného typu školy, je počítán v rámci určité skupiny, tzn. mezi malotřídkami nebo mezi plně organizovanými základními školami a školami s I. stupněm. Hrubá úspěšnost Vyjadřuje poměr (v procentech) mezi počtem správných odpovědí a počtem všech úloh. Hrubá úspěšnost není nikdy menší než čistá a nemůže nabývat záporných hodnot. Hrubou úspěšnost používáme jen v grafu analýzy po úlohách. Skóre Je dáno součtem bodů za test. Za každou správně vyřešenou úlohu žák získává 1 bod, za nesprávně vyřešenou úlohu se odečítá polovina bodu. Pokud žák úlohu vynechá, nic se nepřičítá ani neodečítá. - 6 -
Důvodem tohoto na pohled složitého výpočtu je eliminace vlivu tipování. Penalizace za nesprávnou odpověď je stanovena tak, aby náhodně tipující žák získal v průměru za test 0 bodů; pokud však dokáže v úloze vyloučit některé možnosti jako nesprávné a mezi ostatními hádá, již v průměru část bodu získá. Směrodatná odchylka Vyjadřuje, nakolik se sledovaná hodnota vzdaluje od průměru. Proto čím je větší, tím jsou větší rozdíly mezi výsledky žáků. (Jde o poměrně složitě vypočítanou veličinu, je to druhá odmocnina rozptylu, což je aritmetický průměr druhých mocnin odchylek od aritmetického průměru). Projekt Stonožka pro 3. třídy realizovala společnost Scio na přelomu dubna a května 2010. Zapojené školy testovaly své žáky z českého jazyka, matematiky, anglického jazyka, prvouky (vzdělávací oblast Člověk a jeho svět) a klíčových kompetencí. Školy si mohly stejně jako v jiných našich projektech vybrat formu testování online, použít papírové testy se zadáváním odpovědí do databáze Sciodat nebo formu záznamových archů odeslaných do společnosti Scio ke zpracování. Počty zapojených škol a žáků v krajích i celkem shrnuje tabulka. Celkem se testování zúčastnilo 8 414 žáků ze 458 škol ze všech krajů republiky. V aplikaci Sciodat byl pro učitele a ředitele připraven elektronický dotazník. Kraj Počet škol Počet tříd Počet žáků Hlavní město Praha 26 50 987 Středočeský kraj 74 98 1 394 Jihočeský kraj 24 29 444 Plzeňský kraj 18 19 203 Karlovarský kraj 23 29 447 Ústecký kraj 18 26 447 Liberecký kraj 15 18 224 Královéhradecký kraj 21 32 417 Pardubický kraj 27 34 442 Vysočina 35 38 431 Jihomoravský kraj 50 62 816 Olomoucký kraj 44 48 582 Zlínský kraj 32 35 451 Moravskoslezský kraj 51 71 1129 Celkem 458 589 8414 V následujícím grafu jsou zobrazeny podíly jednotlivých krajů na počtu účastníků testování. Téměř jednu pětinu testovaných žáků představují děti ze středočeského kraje, další významný podíl větší než 10 % měly kraje Moravskoslezský, hl. m. Praha a kraj Jihomoravský. Tyto čtyři kraje představují více než polovinu všech testovaných dětí. - 7 -
Účast žáků v projektu podle krajů Hlavní město Praha Moravskoslezský kraj 12% 13% Zlínský kraj 5% Olomoucký kraj 7% Středočeský kraj 18% Jihočeský kraj 5% Jihomoravský kraj 10% Plzeňský kraj 2% Vysočina 5% Pardubický kraj 5% Královéhradecký kraj Liberecký kraj 5% 3% Ústecký kraj 5% Karlovarský kraj 5% Následující tabulky a grafy vás provedou celkovými výsledky testování. Nedozvíte se, jak dopadla konkrétně vaše škola, ale odpovíme vám např. na otázky: Jak byly testy náročné? nebo Jakých výsledků žáci nejčastěji dosahovali?. Celkové výsledky jednotlivých testů Doporučujeme si vzít k následujícím statistikám jednotlivé testy a stránky Analytické části, abyste mohli výsledky porovnat se svou školou. Tyto tabulky charakterizují především samotné testy jejich průměrnou čistou a hrubou úspěšnost. Zajímavý je údaj o maximálním a minimálním dosaženém skóre a o počtu vynechaných a neřešených úloh (to jsou ty, které žáci pravděpodobně nestihli řešit). Správně Špatně Vynecháno Neřešeno Skóre Anglický jazyk 11,11 3,29 0,50 0,10 9,5 Český jazyk 11,26 3,31 0,40 0,03 9,6 Klíčové kompetence 11,74 2,99 0,26 0,01 10,2 Matematika 9,69 3,79 0,47 0,04 7,8 Člověk a jeho svět 10,00 3,67 0,30 0,03 8,2 Stonožka celkem 52,03 16,50 0,39 0,21 43,8 Pokud bychom testy posuzovali podle toho, kolik úloh průměrně žáci vynechávali (pravděpodobně si s nimi neuměli poradit), jako nejtěžší se jim jevil test z anglického jazyka a z matematiky, nejméně vynechávali úlohy v testu klíčových kompetencí a v prvouce. Pokud bychom brali v úvahu časový limit testu (tedy otázky, které žáci nestihli), byly - 8 -
výsledky jednotlivých testů velmi podobné, všechny testy byly časově zvládnutelné bez větších problémů. Čistá úspěšnost Hrubá úspěšnost Minimální dosažené skóre Maximální dosažené skóre Minimální možné Maximální možné Anglický jazyk 63,1 74,0-7,5 15,0-7,5 15,0 Český jazyk 64,0 75,1-5,0 15,0-7,5 15,0 Klíčové kompetence 68,3 78,2-4,5 15,0-7,5 15,0 Matematika 55,7 69,2-7,0 14,0-7,0 14,0 Člověk a jeho svět 58,3 71,4-7,0 14,0-7,0 14,0 Zajímavý je údaj o maximálním (je rovno počtu úloh v testu) a minimálním možném skóre (žák by ho dosáhl, pokud by na všechny otázky v testu odpověděl špatně a žádnou otázku nevynechal). Ve všech testech dosáhli někteří žáci maximálního možného skóre. Minimálního možného skóre dosáhli někteří žáci v testu z anglického jazyka, prvouky a matematiky. Z hlediska čisté úspěšnosti byl pro žáky nejtěžší test z matematiky, nejlepších výsledků dosáhli v testu klíčových kompetencí a v českém jazyce. Pokud bychom chtěli vytvořit náročnější variantu testů, celková náročnost by byla taková, aby průměrný žák ze skupiny, pro kterou je test určen (tj. žák 3. třídy), vyřešil správně přibližně polovinu úloh (tj. průměrná hrubá úspěšnost 50 %). V našem případě jsme vytvořili test méně náročný, motivační, takže jeho průměrná čistá úspěšnost se pohybuje v pásmu 60 70 %. Průměrný výsledek podle známek 70 Výsledky testů podle známek průměrný percentil 60 50 40 30 20 Český jazyk Matematika Člověk a jeho svět Anglický jazyk 10 0 1 2 3 4 5-9 -
V průměru jsou pochopitelně jedničkáři ve všech čtyřech testovaných předmětech lepší než dvojkaři, dvojkaři jsou lepší než trojkaři atd. Mezi předměty jsou patrné mírné rozdíly. Žáci, kteří získali v českém jazyce jedničku, prokázali v testu více znalostí a dovedností (průměrný percentil 59) než ti, kteří měli jedničku z matematiky (průměrný percentil 57). Stejná situace se opakuje i u dvojkařů. Může to znamenat, že byl test z českého jazyka pro děti nepatrně lehčí než test z matematiky. Budeme-li sledovat výsledky trojkařů a čtyřkařů, je zde patrný jistý nesoulad jejich výsledky v testech jsou průměrně velmi podobné. Zajímavé jsou i výsledky dětí, které měly pětku z matematiky a jejich průměrný percentil je stejný jako u trojkařů. Jedná se ale o výsledky pouze sedmi dětí a je možné, že si některé dítě vyplnilo pětku na archu omylem. Závisí klasifikace na výsledcích a schopnostech žáků? Následující graf naznačuje prosté rozložení klasifikačních stupňů v jednotlivých předmětech. Z dětí, které se účastnily testování a jejichž známky byly uvedeny, jich např. v matematice bylo v pololetí hodnoceno 3 841 známkou 1, 7 žáků bylo hodnoceno známkou 5. Přesné hodnoty uvádí tabulka pod grafem. Klasifikace v jednotlivých předmětech Člověk a jeho svět Matematika Český jazyk Anglický jazyk 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Anglický jazyk Český jazyk Matematika Člověk a jeho svět 5 4 11 7 2 4 32 103 74 18 3 224 613 430 229 2 1108 2298 1774 1222 1 4619 3105 3841 4420 Následující grafy ukazují, jak může být ošidné hodnotit žákovy znalosti a dovednosti pouze na základě známky. Žáky jsme rozdělili podle jejich výsledků v testu z matematiky, českého a anglického jazyka a prvouky do pěti skupin podle dosažené hodnoty percentilu v jednotlivých předmětech. Podle očekávání se ve skupině nejlepších žáků (percentil 80 100) neobjevují žáci s hodnocením 5 ani 4. Naopak ve skupině žáků, kteří dosáhli percentilu 0 20 je zastoupeno ve všech předmětech - 10 -
poměrně velké množství jedničkářů. Je tedy zřejmé, že tito žáci jsou ve třídě hodnoceni na základě jiných než čistě vědomostních ukazatelů, neboť podle výsledků dosažených v testech by jejich známka měla být přesně opačná. Zastoupení výborně hodnocených žáků ve skupinách s nízkým dosaženým percentilem může být dáno tím, že děti ve 3. třídě dosud nejsou zvyklé na podobné způsoby testování a jejich psychická pohoda může být narušena právě novými typy úloh, s nimiž se musí v určitém časovém limitu potýkat. Zároveň to také může ukazovat na skutečnost, že děti ve 3. třídě jsou dosud hodnoceny velmi mírně a hodnocení slouží k jejich motivaci. 100% Podíl klasifikačních stupňů podle percentilu v testu - anglický jazyk podíl klasifikace 80% 60% 40% 20% 0% 0-20 20-40 40-60 60-80 80-100 5 3 1 4 28 3 1 3 156 39 23 5 1 2 478 308 231 67 24 1 636 939 1498 833 713 percentil 100% Podíl klasifikačních stupňů podle percentilu v testu - český jazyk podíl klasifikace 80% 60% 40% 20% 0% 0-20 20-40 40-60 60-80 80-100 5 10 1 4 76 11 15 1 3 357 161 71 15 9 2 609 665 674 226 124 1 174 555 1122 721 533 percentil - 11 -
Podíl klasifikačních stupňů podle percentilu v testu - matematika 100% podíl klasifikace 80% 60% 40% 20% 0% 0-20 20-40 40-60 60-80 80-100 5 6 1 4 52 12 9 1 3 273 95 50 11 1 2 573 535 399 226 41 1 360 639 941 1374 527 percentil Podíl klasifikačních stupňů podle percentilu v testu - prvouka 100% podíl klasifikace 80% 60% 40% 20% 0% 0-20 20-40 40-60 60-80 80-100 5 2 4 13 4 1 3 164 41 12 11 1 2 530 333 161 181 17 1 696 1026 720 1522 456 percentil Hrubá úspěšnost v testech podle jednotlivých úloh Následující grafy ukazují, jak si děti poradily s jednotlivými úlohami v testech. V anglickém jazyce dělala dětem největší problémy otázka č. 5 (vyřešilo ji 58 % žáků), nejsnadnější byla úloha č. 1 (poradilo si s ní skoro 92 % žáků). - 12 -
Hrubá úspěšnost v testu z anglického jazyka podle úloh 100 80 60 92 80 67 67 58 62 81 88 66 76 81 64 82 79 67 40 20 0 U_1 U_2 U_3 U_4 U_5 U_6 U_7 U_8 U_9 U_10 U_11 U_12 U_13 U_14 U_15 číslo úlohy V českém jazyce děti řešily celkem 15 úloh. Nejvíce se potýkaly s úlohou č. 11 (určování částí slova). Hrubá úspěšnost v testu z českého jazyka podle úloh 100 80 60 40 79 92 67 74 56 72 65 89 89 71 49 89 76 89 70 20 0 U_1 U_2 U_3 U_4 U_5 U_6 U_7 U_8 U_9 U_10 U_11 U_12 U_13 U_14 U_15 číslo úlohy V testu z matematiky děti nejvíc potrápila úloha č. 3 zaměřená na zaokrouhlování čísel na stovky, úspěšně ji vyřešilo jen 54 % z nich. - 13 -
Hrubá úspěšnost v testu z matematiky podle úloh 100 95 80 60 40 70 54 58 65 66 67 67 82 75 83 56 59 74 20 0 U_1 U_2 U_3 U_4 U_5 U_6 U_7 U_8 U_9 U_10 U_11 U_12 U_13 U_14 číslo úlohy V testu klíčových kompetencí si jen 53 % žáků poradilo s otázkou č. 12, ve které měli najít pravidlo, podle kterého jsou řazeny obrázky v řadě. Naopak téměř všechny děti znaly nezbytnou výbavu při jízdě na kole na silnici a dopravní značku Stezka pro cyklisty (otázky č. 13 a 14). Hrubá úspěšnost v testu z klíčových kompetencí podle úloh 100 80 60 40 93 83 86 60 67 76 70 61 86 87 81 53 94 97 78 20 0 U_1 U_2 U_3 U_4 U_5 U_6 U_7 U_8 U_9 U_10 U_11 U_12 U_13 U_14 U_15 číslo úlohy Úspěšnost v úlohách testu Člověk a jeho svět byla poměrně vyrovnaná kolem 70 %. Nejvíce jsme děti zaskočili otázkou č. 11 ( Která z následujících vět není správně? ), kde nejspíše nehledaly chybu obsahovou, ale spíše gramatickou. Větu Na mýtině rostlo mnoho stromů. si jako správné řešení vybralo jen 54 % dětí. - 14 -
Hrubá úspěšnost v testu z oblasti Člověk a jeho svět podle úloh 100 80 60 64 74 80 71 69 79 69 68 84 71 74 71 72 54 40 20 0 U_1 U_2 U_3 U_4 U_5 U_6 U_7 U_8 U_9 U_10 U_11 U_12 U_13 U_14 číslo úlohy Abychom dokázali vystihnout, jaké školy se testování účastnily, sledovali jsme výsledky testů podle velikosti a druhu školy. Rozdíl jejich výsledků není výrazný. Z grafu přesto můžeme vyčíst, že malotřídní školy si nejlépe vedly v testech z anglického jazyka, prvouky, klíčových kompetencí a matematiky, naopak zaostaly za ostatními školami v testu z jazyka českého. Školy s I. stupněm si průměrně nejlépe vedly v testu z jazyka českého a žáci navštěvující plně organizované školy nejlépe uspěli v testu z klíčových kompetencí. 60 Výsledky v testech podle druhu školy plně organizovaná pouze s I. stupněm malotřídní škola 50 průměrný percentil 40 30 20 10 0 AJ CJ KK MA PRV - 15 -
Následující graf dává do souvislosti, jak učitelé hodnotí znalosti, dovednosti a studijní výsledky třídy a jaké jsou jejich skutečné výkony. Třídy, které byly ohodnoceny jako velmi dobré, také skutečně dosáhly průměrně vyšších percentilů než třídy hodnocené hůře. Ukázkově dopadlo hodnocení tříd ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, jistá disbalance je patrná u českého jazyka a matematiky. Zde třídy hodnocené ve znalostech, dovednostech a studijních výsledcích jako rozhodně špatné předběhly svým výkonem v testu třídy zařazené do kategorie spíše špatné a dokonce i třídy hodnocené jako spíše dobré. Jak hodnotíte znalosti, dovednosti a studijní výsledky třídy? 60 velmi dobré spíše dobré spíše špatné rozhodně špatné 50 průměrný percentil 40 30 20 10 0 v anglickém jazyce v českém jazyce v klíčových kompetencích v matematice ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět Tato část zprávy obsahuje ukázky celostránkových grafů a tabulek výsledků Analytické zprávy, kterou jste obdrželi současně s touto zprávou, a která je vložena do desek. Následující ukázky obsahují pouze modelová data a jsou doplněné komentářem, který by vám měl pomoci s porozuměním vaší analytické zprávě a s interpretací výsledků. V těchto ukázkách také naznačujeme, jaké souvislosti můžete ve výsledcích hledat. Pokud narazíte na nějaký pojem, který neznáte, vraťte se na začátek zprávy a vyhledejte část Základní pojmy, kde jsou všechny termíny popsány. Při interpretaci výsledků byste měli vzít v úvahu kontext vaší školy (prostředí, strukturu pedagogického sboru, strukturu žáků, zaměření školy a řadu dalších faktorů, které mohou působit na výsledky žáků a které je mohou vysvětlovat). Dále možnosti interpretace najdete také v předcházející části komentující souhrnná data. - 16 -
Následující grafy a tabulky jsou pouze vzorové a netýkají se vaší školy. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ PROJEKTU Analytická zpráva začíná barevnou stránkou shrnující základní informace za školu vyplývající z výsledků projektu. Je určena pro první rychlou orientaci, jak vaše škola v testování uspěla. Obsahuje hodnocení dílčích předmětových testů, testu klíčových kompetencí a celkové výsledky ve skupině stejně či podobně organizovaných škol. Abyste mohli svou školu porovnat s ostatními školami, jsou zde kromě komentářů graficky zobrazeny celkové výsledky vaší školy spolu s průměrnými hodnotami základních škol. Souhrnné informace za celou školu Tyto tabulky poskytují řadu informací o každém testovaném předmětu a každé testované třídě (informace jsou rozpracovány a zachyceny i v dalších výstupech, např. v tabulce podrobných výsledků). V tabulce najdete všechny důležité hodnoty za každý test percentily tříd, hodnotu čisté úspěšnosti a průměrné skóre (údaje můžete porovnat s výsledky testování ze souhrnné části zprávy, kde je uvedena průměrná čistá úspěšnost všech zúčastněných ZŠ). Průměrné percentily V grafu tohoto typu uvádíme průměrný percentil dosažený ve všech testovaných předmětech za všechny třídy dané školy (zde jsou zobrazeny třídy 3.A a 3.B). Na grafu také vidíte hranici průměrného percentilu základních škol (tučná vodorovná čára) a hranici průměrného percentilu malotřídek (přerušovaná vodorovná čára). Z grafu lze vyčíst porovnání předmětů a tříd mezi sebou. - 17 -
Průměrný celkový percentil obou tříd se v jednotlivých předmětech dost liší třída 3.B má kromě českého jazyka ve všech ostatních předmětech nadprůměrné výsledky, třída 3.A má nadprůměrné výsledky v oblasti Člověk a jeho svět, v matematice a mírně i v českém jazyce, v klíčových kompetencích má výsledky na úrovni průměru a v angličtině ani na průměrné výsledky nedosahuje. Poměrně výrazný rozdíl mezi výsledky obou tříd v angličtině může být způsoben rozdílným způsobem výuky. Je také možné, že třída 3.B je zaměřená na výuku angličtiny. Rozdíly ve výsledcích jednotlivých tříd je vždy třeba hodnotit s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám školy. Orientační hodnoty percentilu pro hodnocení žáků Percentil 0 5 = velice slabý výsledek 5 15 = hodně podprůměrný výsledek 15 30 = podprůměrný výsledek 30 70 = průměrný výsledek 70 85 = nadprůměrný výsledek 85 95 = vysoce nadprůměrný výsledek 95 100 = špičkový výsledek - 18 -
Relativní postavení školy v jednotlivých testech souhrnné výsledky za školu Graf vystihuje postavení (pořadí) vaší školy mezi ostatními zúčastněnými školami (tedy jak je na tom škola v rámci každého předmětu ve srovnání s ostatními školami, které se zúčastnily testování). Jde vlastně o takový žebříček škol. Barevně jsou odlišeny malotřídní školy a plně organizované základní školy. Toto pořadí všech škol bylo vytvořeno na základě průměrných percentilů z dosažených výsledků v jednotlivých předmětových testech. Můžete zde přibližně vidět, kolik škol a o kolik jste svým výsledkem předstihli. Vaše škola je na grafu vyznačena obrázkem a popisem. Jde o výsledek školy (tedy všech tříd daného ročníku). Na příkladu vidíme, že výsledky žáků daného ročníku školy jsou průměrné, pokud je srovnáváme s ostatními školami. Škola dosáhla průměrného percentilu 47 a umístila se přibližně uprostřed mezi ostatními školami. Stejný typ grafu obdržíte pro každý testovaný předmět. Průměrná hrubá úspěšnost po úlohách Tyto grafy vám umožní posoudit, jaké oblasti a okruhy daného předmětu mají žáci dobře zvládnuté a na jakou oblast je vhodné se ještě zaměřit. K porovnání je vedle výsledků třídy vynesen i průměrný výsledek všech testovaných žáků. Z grafu vyčteme, že nejmenší potíže měli žáci této třídy s otázkami č. 8, 9 a 12, naopak téměř polovina dětí si neporadila s otázkou č. 11. Některé otázky zvládla třída lépe než ostatní školy, některé naopak hůře. Důvodem může být i rozdílné rozložení učiva v rámci I. stupně na jednotlivých školách. - 19 -
Průměrný výsledek podle známek Graf zachycuje vztah mezi známkou z daného předmětu a výsledky žáků třídy (průměrný percentil jedničkářů, dvojkařů ). Širší sloupec představuje průměrný percentil všech žáků v testování ohodnocených danou známkou. - 20 -
Pod grafem je uveden počet respondentů v jednotlivých skupinách za příslušnou třídu a za základní školy celkem. Další graf zachycuje závislost známky žáka a jeho výsledku v testu. Jednotlivé body představují žáky, na vodorovné ose je percentil, kterého žák dosáhl v testu, svislá osa zachycuje známku žáka, kterou získal na posledním vysvědčení. Plná přímka vyjadřuje závislost percentilu a klasifikace daného předmětu ve vaší třídě, přerušovaná přímka toto vyjadřuje za žáky všech škol. Tabulka extrémních výsledků V této tabulce lze sledovat extrémní výsledky žáků. Pro každou třídu obdržíte jednu souhrnnou tabulku, která zahrnuje výsledky všech testovaných předmětů. Je v ní uveden seznam žáků a pro každý testovaný předmět následuje percentil a znázornění extrému. Znaménko plus ve sloupci extrém označuje žáky, kteří dosáhli v daném předmětu vysoce nadprůměrného až špičkového výsledku (15 % nejlepších), znaménko mínus naopak žáky, kteří dosáhli podprůměrného až velmi slabého výsledku (15 % nejhorších). Tabulka umožňuje komplexní pohled na výsledky všech žáků ve všech předmětech, je proto možné hledat souvislosti mezi výsledky v jednotlivých předmětech, porovnávat žáky mezi sebou a díky znaménkům +/ se rychle a dobře orientovat v dosažených extrémech. Snadno také vidíte, jaký je ve vaší třídě podíl špičkových a naopak slabých žáků. - 21 -
anglický jazyk český jazyk matematika prvouka klíčové kompetence jméno číslo žáka percentil extrém percentil extrém percentil extrém percentil extrém percentil extrém Jan M. 1 96 + 34 34 49 17 Petr S. 2 18 31 53 49 17 Drahomíra V. 4 18 34 19 49 7 Tomáš S. 5 18 10 3 9 72 Martin S. 6 0 5 31 18 7 Filip D. 7 7 51 53 69 72 Petra Š. 8 34 51 87 + 9-45 průměry = 16 = 31 = 28 = 36 = 34 = směrodatná odchylka = 11 = 18 = 21 = 24 = 29 = Tabulka podrobných výsledků Tato tabulka zachycuje detailní výsledky jednotlivých žáků, čímž umožňuje podrobnější vhled do výsledků třídy. Obdržíte ji pro každou třídu, která se testování zúčastnila. Lze z ní zjistit, jak dopadli jednotliví žáci třídy. V tabulce je u každého žáka uvedeno nejprve číslo, pod nímž byl zapsán, následuje celkový percentil daného předmětu a čistá úspěšnost. Údaje o žákovi uzavírá počet správných a špatných odpovědí. Poslední řádky v tabulce tvoří průměry jednotlivých žáků (tedy výsledek třídy) a směrodatná odchylka, která zjednodušeně řečeno vyjadřuje, jak velký je rozdíl mezi jednotlivými žáky. Tabulka díky těmto souhrnným údajům umožňuje pohled na celkové výsledky třídy ve všech testovaných předmětech. anglický jazyk český jazyk matematika prvouka klíčové kompetence jméno číslo žáka percentil čistá úspěšnost správně špatně skóre percentil čistá úspěšnost správně špatně skóre percentil čistá úspěšnost David V. 1 18 33 5 4 3 34 59 8 3 7 34 50 6 3 5 49 67 7 2 6 17 35 5 4 3 Petr Š. 2 18 33 5 4 3 31 50 7 3 6 53 67 7 2 6 49 67 7 2 6 17 35 5 4 3 Karolína J. 4 18 33 5 4 3 34 59 8 3 7 19 33 5 4 3 49 67 7 2 6 7 19 4 5 2 Tomáš S. 5 18 33 5 4 3 10 23 5 5 3 3 0 3 6 0 9 17 4 5 2 72 83 8 1 8 Blažej F. 6 0-28 1 7-3 5 14 4 5 2 31 39 5 3 4 9 17 4 5 2 7 19 4 5 2 Filip O. 7 7 17 4 5 2 51 73 9 2 8 53 67 7 2 6 69 83 8 1 8 72 83 8 1 8 Pavla H. 8 34 39 5 3 4 51 73 9 2 8 3-6 2 5-1 18 33 5 4 3 45 56 6 2 5 průměry = 16 23 4 4 2,1 31 50 7 3 5,5 28 36 5 4 3,2 36 50 6 3 4,5 34 47 6 3 4,2 směrodatná odchylka = 11 23 1 1 2,1 18 23 2 1 2,6 21 29 2 2 2,6 24 27 2 2 2,4 29 28 2 2 2,5 správně špatně skóre percentil čistá úspěšnost správně špatně skóre percentil čistá úspěšnost správně špatně skóre Hodnoty, které si v této tabulce modelové třídy zasluhují pozornost, jsou pro větší přehlednost označeny tučně. Špičkových výsledků v této třídě nedosáhl žádný žák, jeden z nich (Blažej F.) se naopak v testu z anglického jazyka dostal do skupiny žáků s nejhorším výsledkem v testování v rámci celorepublikového šetření percentil 0. - 22 -
Zajímavé jsou výsledky žáka Filipa O. mezi všemi testovanými ve třídě byl nejlepší. Avšak i u něj nalezneme oblast, ve které by se mohl zlepšit, a tou je anglický jazyk. Zde oproti svým ostatním výsledkům výrazně zaostává. Zajímavou se může jevit shoda výsledků u žáků Davida V. a Petra Š. ve třech předmětech shodně dosáhli stejných percentilů v anglickém jazyce, prvouce i klíčových kompetencích. Zaměříme-li se na žáka Blažeje F., zjistíme, že testy vypracoval ze všech žáků třídy nejhůře. Z tohoto výsledku se dá usoudit, že je nejslabším žákem třídy vyjma matematiky, kde si vedl poměrně dobře. Zde je jeho výsledek průměrný. Interpretovat důkladněji výsledky jednotlivých žáků v dílčích testech je však možné jedině se znalostí dalšího kontextu to náleží jednotlivým pedagogům, kteří se žáky pracují. Tabulka slouží i k pohledu na výsledky testu celé třídy. Nejhůře třída dopadla v anglickém jazyce. Vidíte, že v krátké době lze z tabulky vyčíst mnoho informací, které vám poodhalí možné příčiny případných špatných celkových výsledků žáků i celé třídy, a tím vám umožní naplánovat změny. Tyto změny mohou např. ukázat, zda vyučující ve třídách věnují jednotlivým tématům přibližně stejnou pozornost, resp. zda se jim práce na jednotlivých tématech stejně daří, a naopak ve kterých vzdělávacích oblastech škola dobrých výsledků nedosahuje. Na základě údajů zjištěných z těchto grafů lze lépe plánovat výuku. U velmi dobrých žáků může učitele i žáka překvapit zdánlivý nesoulad mezi hodnotou skóre a percentilu. Jedná se o případy, kdy žák má stoprocentní úspěšnost, dosáhl maximálního možného skóre, a přesto má percentil třeba jen 90. Vzhledem k tomu, že percentil určuje, kolik procent ostatních svým výsledkem předběhl, znamená tento výsledek, že 10 procent dětí napsalo test bez chyby a nejvyšší dosažený percentil je v tomto případě právě těch 90. - 23 -
Ukázka grafů z individuální zprávy pro žáka Protože zpráva obsahuje řadu zajímavých informací, doporučujeme, abyste s žáky zprávu prozkoumali a rozebrali při hodině. Nyní vám ukážeme, jak zpráva žáka vypadá a jaké informace z ní lze vyčíst. VRCHOLOVÁ KARTA ZDOLÁVÁNÍ POHOŘÍ STONOŽKA jméno, příjmení žáka - 24 -
A teď se podíváme na jednotlivé části podrobněji a okomentujeme výstup pro jeden testovaný předmět (takto zpracované jsou výsledky všech testů). 1. Graf TEST Z grafu lze vyčíst, jakého žák dosáhl percentilu v jednotlivých testovaných oblastech, jak si stojí ve třídě a mezi ostatními žáky, kteří se testování zúčastnili. Poslední sloupeček naznačuje, zda jeho školní známka odpovídá výsledku ostatních dětí ze všech základních škol, které byly hodnoceny stejnou školní známkou. 2. Tvůj celkový výsledek pak shrnuje celkový percentil za všechny testované předměty v případě, že se žák komplexního testování zúčastnil. Ve spodní části stránky jsou vysvětleny pojmy, které se v grafech vyskytují. V obrázkové části individuální zprávy nazvané Vrcholová karta zdolávání pohoří Stonožka je žák srozumitelně seznámen se svými výsledky v testování. Hodnoticí škála je pětistupňová, žák může získat od jednoho do pěti bodů za každou testovanou oblast každý stupeň na škále je vizualizován odlišným obrázkem a jiným komentářem. Obrázek odpovídající bodování 1 Ještě je před Tebou spousta práce, abys dosáhl/a cíle. Pokud se podrobně seznámíš s výsledky a zjistíš, kde jsi chyboval/a, nebude těžké se zlepšit. Náš superhrdina se taky rád stále zdokonaluje. Obrázek odpovídající bodování 2 Nepolevuj ve své snaze, chce to jen více přípravy. I superhrdina musí své svaly neustále posilovat a své schopnosti trénovat. Obrázek odpovídající bodování 3 Nakročeno máš dobře, teď je důležité přidat trochu na tempu a vytrvat. Každá snaha je korunována úspěchem, stejně jako náš superhrdina má radost z každého svého i Tvého pokroku. - 25 -
Obrázek odpovídající bodování 4 Tvé výsledky jsou výborné, dokážeš si s mnoha úkoly velmi dobře poradit. Byl/a bys určitě dobrým parťákem superhrdiny. Teď je důležité neusnout na vavřínech a neustále své schopnosti trénovat. Obrázek odpovídající bodování 5 Skvěle! Tvé dovednosti a znalosti jsou na vysoké úrovni. Tuto horu v pohoří Stonožka jsi úspěšně zdolal/a. Společně se superhrdinou Ti gratulujeme! - 26 -
Poznámky: - 27 -
Poznámky: - 28 -