STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Obor SOČ: 14. Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného času Osobnost v kresbách člověka Matyáš Hůlka Jihočeský kraj České Budějovice 2017 1
STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Obor SOČ: 14. Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného času Osobnost v kresbách člověka Personality in the drawings of human body Autor: Matyáš Hůlka Škola: Česko-anglické gymnázium, Třebízského 1010 Ročník: 3. Kraj: Jihočeský Konzultant: Mgr. Petra Klee Externí konzultant: Mgr. Jana Kliková České Budějovice 2017 2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou práci vypracoval samostatně a použil jsem pouze podklady (literaturu, projekty, SW atd.) uvedené v seznamu vloženém v práci SOČ. Prohlašuji, že tištěná verze a elektronická verze soutěžní práce SOČ jsou shodné. Nemám závažný důvod proti zpřístupňování této práce v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) v platném znění. V dne podpis: 3
Poděkování Děkuji Mgr. Petře Klee za připomínky, čas a veškerou pomoc, kterou mi v průběhu psaní práce poskytovala. Dále bych chtěl poděkovat Mgr. Janě Klikové za cenné rady týkající se praktické části práce. V poslední řadě bych chtěl poděkovat dobrovolníkům, kteří mi poskytli kresby člověka, bez kterých by má práce neměla praktické využití a význam. 4
ANOTACE Tato seminární práce se zaobírá tématikou projekce osobnosti skrze kresbu člověka. Autor zde zkoumá různé části kresby a popisuje jejich význam. Závěrem práce je praktická část, kde autor vyhodnocuje tři kresby na základě konzultace s odborným psychologem. Klíčová slova: Osobnost, postoje, projekce, pocity. ANNOTATION This seminary paper is dealing with a topic of personality projection using a drawing of human body. The author examines various parts of the drawing and describes their meaning. Closing part of this paper includes three drawings that are examined based on a consultation with an expert psychologist. Key words: Personality, attitude, projection, feelings. 5
Obsah ANOTACE... 5 ANNOTATION... 5 ÚVOD... 8 HISTORIE TESTU KRESBY LIDSKÉ POSTAVY... 9 Figure Drawing Test (FDT)... 10 DRAW-A-PERSON TEST (DAP)... 10 DRAW A PERSON TEST... 11 VZTAH ČLOVĚKA K NAKRESLENÉ OSOBĚ - ASOCIACE... 12 INTERPRETACE... 13 PROPORCE... 13 DĚLENÍ... 14 VÝZNAM ČÁSTÍ TĚLA V KRESBĚ... 14 HLAVA... 14 HLAVA ČÁSTI... 16 OBLIČEJ... 16 RYSY OBLIČEJE... 16 ÚSTA... 17 RTY... 18 BRADA... 18 OČI... 18 OBOČÍ... 19 UŠI... 19 VLASY... 19 NOS... 20 KRK... 21 KONTAKTNÍ RYSY... 22 POLOHA RUKOU... 23 PRSTY... 23 NOHY, CHODIDLA A PRSTY U NOHOU... 24 POPRSÍ A RAMENA... 24 TRUP... 25 6
CELKOVÝ POHLED NA KRESBU... 25 VELIKOST POSTAVY... 25 UMÍSTĚNÍ POSTAVY NA PAPÍŘE... 26 SPOJENÍ JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ POSTAVY... 26 ZPŮSOB PROVEDENÍ KRESBY... 27 PRAKTICKÁ ČÁST - VYHODNOCENÍ KRESEB... 27 KRESBA Č. 1... 27 KRESBA Č. 2... 29 KRESBA Č. 3... 29 ZÁVĚR... 31 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 32 GALERIE KRESBY... 33 Kresba č. 1... 33 Kresba č. 2... 33 Kresba č. 3... 34 7
ÚVOD Na otázku Jaké jsou tvé zájmy? bych určitě odpověděl, že výtvarné umění a psychologie, konkrétně zkoumání lidské osobnosti. Při volbě tématu mé seminární práce jsem tedy chtěl tyto dva zájmy nějakým způsobem spojit, proto jsem si zvolil téma z oblasti psychologie, využívající kresbu lidské postavy. Jedná se o jednu z projektivních metod zkoumání osobnosti člověka, známou pod názvem Draw-a-Person test (DAP). Tuto metodu zkoumala a rozvíjela psycholožka Karen Machover. O své studii následně napsala knihu, která je v mé práci hlavním zdrojem. U nás o této metodě naneštěstí není moc zdrojů, a tak mým cílem bylo vytvořit takovou práci, která by mohla pomoci budoucím zájemcům o toto téma. Mojí osobní motivací bylo tedy také dozvědět se o metodě tolik, abych byl schopen sesbírané informace využít v praxi. V první kapitole se krátce zabývám historií a vývojem této metody. Tato metoda totiž není první, předcházely jí další, podobné metody využívající kresbu lidské postavy. V druhé kapitole se už zabývám konkrétní metodikou DAP testu. Vysvětluji jeho postupy, použití a pravidla. Ve třetí kapitole se zaměřuji na jeho vnitřní stavbu, tedy popisuji, co jednotlivé části těla v kresbě znamenají. Čtvrtá kapitola obsahuje praktickou část. Zde analyzuji tři kresby postav na základě mého výzkumu a konzultace s mým externím konzultantem. Pro svou seminární práci jsem používal jako hlavní zdroj knihu od Karen Machover 1. Knihu jsem sehnal pouze 1 MACHOVER, Karen. Personality projection in the drawing of the human figure. Springfield, Ill.: C.C. Thomas, 1949. 8
v angličtině, takže použité informace z této knihy jsem přeložil do češtiny. HISTORIE TESTU KRESBY LIDSKÉ POSTAVY DRAW-A-MAN TEST (DAM) S touto technikou využívající kresbu lidské postavy přišla v roce 1926 americká psycholožka Florence Goodenough. Jako podklad k této metodě sloužil předpoklad, že se dětská kresba postupem času vyvíjí. Vývoj kresby se projevuje přibývajícími detaily, vzrůstající správností vyjádření různých částí těla a přesností provedení kresby. 2 Tato metoda sloužila k určení inteligenční úrovně dítěte. Dělo se tak na základě kvality kresby. 3 Test kresby lidské postavy později v roce 1963rozšířil Dale B. Harris pod názvem Goodenough-Harris Drawing Test. Metodu oživil rozšířením na dvě části. V první dítě kreslí postavu mužskou a poté postavu ženskou. V této verzi lze kreslit také sama sebe - autoportrét, avšak jedná se už spíše o vedlejší součást testu. Výsledná kresba je hodnocena podle položek, které hodnotí nakreslení jednotlivých částí těla, oblečení, proporcí postavy apod. Velmi se zde hodnotí reálnost kresby. Kresba je zde chápána jako prostředek k hodnocení vývoje poznávacích funkcí dítěte. 4 Dítěti je dána jasná instrukce, kterou je třeba dodržet, aby nedošlo ke zkreslení výsledku: Nakresli obrázek tak, jak to nejlépe dovedeš. Máš na to dost času, pracuj tak, jak nejlépe umíš. V průběhu kreslení je vhodné sledovat a zaznamenávat si postup kresby. Když dítě kresbu dokončí, je s dítětem veden rozhovor o tom, co je na jeho 2 Srov. SVOBODA, M., KREJČÍŘOVÁ, D., VÁGNEROVÁ, M. Psychodiagnostika. Praha: Portál 2009, str. 274 3 Srov. SVOBODA, M. Psychologická diagnostika. Praha: Portál 2010, str. 188 4 Srov. SVOBODA, M., KREJČÍŘOVÁ, D., VÁGNEROVÁ, M. Psychodiagnostika. Praha: Portál 2009, str. 274 9
obrázku důležité. Test je určen pro děti od 3,5 až 11 let. 5 Figure Drawing Test (FDT) S touto metodou přihází H. J. Baltrusch. Metoda opět přináší informace o osobnosti člověka, ale také o jeho tělovém schématu a neurotických konfliktech. Obě kresby muže a ženy mají některé znaky, které jsou identické. U kresby zde nezáleží na kreslířské zdatnosti. Test lze použít od pěti let výše. 6 Baltrusch zde popisuje dvě možnosti projekce osobnosti: Projekce v kresbě může pramenit ze dvou zdrojů: 1) Ze skutečnosti subjekt projikuje své pocity, zážitek tělového schématu, konflikty aj., 2) Z tužeb a přání subjekt by chtěl působit impozantním dojmem a podobně 7. DRAW-A-PERSON TEST (DAP) V roce 1949 publikuje Karen Machover knihu 8 o své studii, která se zabývá využitím kresby lidské postavy už jako projektivní metodou. 9 Instrukce zní pořád stejně: Nakresli postavu, jak nejlépe dokážeš. Díky úspěšnosti této metody byl tento typ testu brzy zařazen do běžných 5 Srov. SVOBODA, M., KREJČÍŘOVÁ, D., VÁGNEROVÁ, M. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál 2009, str. 275 6 Srov. SVOBODA, M., HUMPOLÍČEK, P., ŠNOREK V. Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál 2013, str. 280. 7 Cit. SVOBODA, M., HUMPOLÍČEK, P., ŠNOREK V. Psychodiagnostika. Praha: Portál 2013, str. 281. 8 MACHOVER, K. Personality Projection in the Drawing of the human figure: A Method of Personality Investigation. Springfield: Charles Thomas, 1953. 9 Srov. SVOBODA, M., KREJČÍŘOVÁ, D., VÁGNEROVÁ, M. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál 2009, str. 287 10
klinických postupů při terapii a začal se používat spíše v terapiích s dospělými. 10 Hodnocení se provádí na základě hledání symbolů, které pramení z lidského nevědomí, a vychází z předpokladu, že každý jedinec promítá do kresby svůj vnitřní svět pocity, postoje. Tím pádem je taková kresba jeho výtvorem, ve kterém se projeví jeho vlastní osobnost. Avšak vztah mezi znaky v kresbě a osobností člověka nemusí být vždy přesný, nelze tedy vytvářet výsledky jen na základě kresby. 11 DRAW A PERSON TEST ADMINISTRACE TESTU Zkoumanému člověku je dán papír velikosti A4, přehnutý napůl, tužka a guma. Má za úkol nakreslit nejdříve na levou polovinu papíru osobu libovolného pohlaví. Instrukce zní jasně: Nakresli postavu člověka, tak, jak nejlépe umíš. Po dokreslení první postavy je dále požádán, aby na druhou polovinu nakreslil postavu opačného pohlaví, než je postava na levé polovině. Zde je důležité klientovi instrukci podat s ohledem na to, jaké pohlaví kreslil jako první. V případě, že kreslil ženu, zní instrukce takto: A teď nakresli muže. V případě, že kreslil muže: A teď nakresli ženu. 12 V originále se záměrně používá slovíčko female/male, aby nedošlo k ovlivnění klientova rozhodnutí, zda nakreslí dívku, nebo ženu, zda chlapce, nebo muže 13. 10 Srov. MACHOVER, K. Personality Projection in the Drawing of the human figure: A Method of Personality Investigation. Springfield: Charles Thomas, 1953, str. 20-21 11 Srov. SVOBODA, M. a kolektiv. Psychodiagnostika. Praha: Portál 2009, str. 287-288 12 Srov. MACHOVER, K. Personality Projection. Springfield: Charles Thomas, 1953, str. 28-29 13 Pozn.: V anglickém originále zní instrukce: Now draw a female. Now draw a male. Záměrně se zde nepoužívá slovo a man nebo a woman, bohužel čeština toto neodlišuje. 11
Jestliže kresbu kreslí dítě, je lepší upravit instrukci na Nakresli někoho., aby dítěti byla poskytnuta co největší svoboda v rozhodování, jaké pohlaví nakreslí jako první. Stává se, že dítě nakreslí hlavu a to považuje za dokončenou kresbu. V tomto případě dítě musí dokreslit celou postavu. Může se také stát, že dítě bude odmítat kreslit. Tomuto se lze vyhnout s vyšší zkušeností a sebejistotou terapeuta. 14 Stejně tak s dospělými, pokud nenakreslí nějakou důležitou část těla, je nutné, aby byla přesto nakreslena. Vynechanou část je nutné si zapsat k ostatním poznámkám. 15 Neexistuje žádné časové vymezení. Klient má na kresbu tolik času, kolik potřebuje. Obvykle kresba trvá 10-15 minut, není třeba se tedy obávat, že nad kreslením strávíme celý den. 16 Po dokončení kresby následují dva soubory otázek. První se skládá ze 44 otázek, které se vztahují na samotnou kresbu. Klient postavě vymýšlí krátký příběh pojmenuje ji, řekne, co dělá, jaký má život a podobně. Druhý souborje značně kratší, obsahuje jen 4 otázky, které se už vztahují přímo na klienta. 17 VZTAH ČLOVĚKA K NAKRESLENÉ OSOBĚ ASOCIACE Ať už se nám to líbí, nebo ne, do kresby vkládáme část sama sebe. Vědomě či nevědomě, vždy k tomu dojde. O tomto věděl už Oscar Wilde, když v Obrazu Doriana Graye napsal: Every portrait that is painted with feeling is a portrait of the artist, not of the sitter. The sitter is merely the accident, the occasion. It is not he who is revealed by the 14 Srov. tamtéž, str. 29 15 Srov. MACHOVER, K. Personality Projection. Springfield: Charles Thomas, 1953, str. 29 Vynechávání části těla hraje velkou roli. O tomto se zmiňuji v další části práce. 16 Srov. SVOBODA, M., a kolektiv. Psychodiagnostika. Praha: Portál 2009, str. 288 17 Srov. MACHOVER, K. Personality Projection. Springfield: Charles Thomas, 1953, str. 31 12
painter, it is rather the painter, who, on the coloured canvas, reveals himself. I am afraid I have shown in it the secret of my own soul 18. Při vedení rozhovoru o kresbě jí člověk obvykle nevěnuje dostatečnou pozornost, a tak má tendenci prořeknout se o svých vadách, zbožných přáních a také o tom, co mu vadí na sobě samotném. 19 Nakreslená postava se tedy vztahuje k podnětům či impulsům, úzkostem a konfliktům člověka, který ji nakreslil. Můžeme to chápat tak, že nakreslená postava je zkoumaná osoba. Už samotný proces kreslení je pro klienta problém, ať už si to uvědomuje, nebo ne. 20 Myslím si, že je to tak proto, že zkoumaná osoba si plně uvědomuje a ví, že její kresba o ní vypovídá nějaké informace, tedy při kreslení může být lehce či více nervózní. Toto se mi opravdu potvrdilo při praktické části. Můj klient měl problém s kreslením postavy. Sám mi řekl, že se mu nelíbí, jak svou kresbou o sobě prozrazuje množství informací. Nervozita byla zřetelná. Toto mě dovedlo k dilematu, zda by nebylo lepší nechat klienta nakreslit postavu o samotě za účelem získání kvalitnější kresby a tak i kvalitnějších výsledků. Ale informace získané z pozorování klienta při kreslení jsou natolik cenné, že jsem se rozhodl dodržet postup zadán Machoverovou. INTERPRETACE PROPORCE Kresbu posuzujeme nejdříve podle proporcí. Už při prvním pohledu si lze všimnout velikosti postavy a její umístění na papíře. Během kresby si všimneme, jak rychle 18 WILDE, O. The picture of Dorian Gray. [New] ed. London: Penguin, 2012. ISBN 9780141199498. 19 Srov. MACHOVER, K. Personality Projection. Springfield: Charles Thomas, 1953, str. 30 20 Srov. MACHOVER, K. Personality Projection. Springfield: Charles Thomas, 1953, str. 35 13
byla nakreslena a jak moc bylo tlačeno na tužku. Které části jsou hezké a které naopak ne 21. Pozice rukou a perspektiva také hraje roli jsou ruce podél těla nebo směřují od těla? Je postava kreslená z profilu nebo není? Také je důležité si povšimnout, jak moc je kresba symetrická a hlavně, jakou náladu vyzařuje obličej nakreslené postavy a jaké je její celkové držení těla. Posuzuje se každá část těla, jeho nedokončení, množství detailů a kde klient gumoval a měnil tahy tužky. 22 Neexistuje možnost, že by se na nějakou část těla zapomnělo. Každé opomenutí má svůj důvod, který lze zjistit z dalšího dotázání klienta. DĚLENÍ Interpretace kresby může být přímá, např. chlapec vybaví postavu velkým hrudníkem, který touží mít, nebo symbolická, např. malý rozměr kresby může vyjádřit pocit méněcennosti, vztažené ruce touhu po kontaktu apod. 23 VÝZNAM ČÁSTÍ TĚLA V KRESBĚ HLAVA Hlava, jako jedna z nejdůležitějších částí lidského těla, plní stejnou funkci i v kresbě. Jako centrum našeho myšlení reprezentuje naše já, které jsme do kresby vložili. Jako taková má obecně nejvíce detailů: obočí, oči, nos, ústa, rty, brada apod. Avšak v kresbách vytvořenými lidmi trpících depresí, staženými ze společnosti nebo s neurotickou poruchou mohou některé tyto detaily chybět, 21 Myslím si, že je to zde myšleno v porovnání s celkem. Zkoumaná osoba nemusí být výtvarně zdatná a to potom může být zavádějící při posuzování co je hezké a co není. 22 Srov. MACHOVER, K. Personality Projection. Springfield: Charles Thomas, 1953, str. 35-36 23 Cit. ŘÍČAN P., KREJČÍŘOVÁ D., a kolektiv. Dětská klinická psychologie. Praha: Grada, 1997, str. 326 14
nebo mohou být obsaženy se slabým zdůrazněním. 24 Hlava je část lidského těla, která je neustále vystavena pohledu ostatních lidí. Proto se podílí na fungování člověka ve společnosti a stejnou funkci plní i v kresbě. 25 Lidé, kteří nakreslili hlavu jako poslední z celé kresby, jsou obvykle znepokojeni ohledně svých mezilidských vztahů 26. Nepřiměřená nebo nápadně malá až asymetrická hlava, s detailními rysi obličeje může být výrazem citové nerovnováhy a komunikačních obtíží. Chybějící hlava je znakem bezradnosti, bezmocnosti, pocitu prázdnoty a vyčerpání 27. Jeden velmi nevyrovnaný adolescent nakreslil velkou hlavu s ohromným vystínovaným kloboukem, z dotazníku byla zřetelná velká fantazie, nadměrně velkými a plnými rty a s velkým důrazem na vlasy. Hlava byla skoro oddělená od zbytku těla, byla mimo jeho osu. Klient při dotazování řekl, že jeho postava muže je chytrá a i přes to, že pochází ze společnosti, kde to není zvykem, chce být doktorem. Velká hlava zde značí intelekt 28. Kresba se nemusí vztahovat jen k osobnostním znakům, ale i k fyzickým faktorům: častá bolest hlavy, dřívější operace v oblasti hlavy. Lidé s takovými zkušenostmi obvykle kreslí nepřiměřeně velkou hlavu. Stejně jako mladí lidé, kteří považují vzdělání a intelekt za důležité - u mentálně postižených to může pramenit z jejich frustrace. Dále narcističtí, velmi inteligentní nebo i paranoidní a marniví lidé, kteří ji tak kreslí jako expresi svého ega 29. Jestliže má jedna z dvou postav větší hlavu než druhá, to pohlaví, které reprezentuje, je klientem 24 Srov. MACHOVER, K. Personality Projection. Springfield: Charles Thomas, 1953, str. 36 25 Srov. tamtéž, str. 37 26 Cit. tamtéž, str. 40 27 Srov. ŘÍČAN P., KREJČÍŘOVÁ D., a kolektiv. Dětská klinická psychologie. Praha: Grada, 1997, str. 327 28 Srov. MACHOVER, K. Personality Projection. Springfield: Charles Thomas, 1953, str. 41 29 Cit. tamtéž, str. 38 15
považováno za více inteligentní a sociálně autoritativní. 30 Dítě se obvykle pokusí odevzdat hlavu jako hotovou kresbu. Nikdy však takto neodevzdá ruku, nohu, či jinou část. Goodenough vypozorovala značné rozdíly mezi kresbami od chlapců a dívek. Dívky nejčastěji odevzdaly kresby s větší hlavou, ale s kratšími pažemi, menšíma rukama a kratšíma nohama, s menšími chodidly než chlapci. Jako důvod lze považovat kulturní požadavky na vyrůstající chlapce a dívky. Zatímco po dívkách se požaduje krása, od chlapců se očekává fyzický vývoj. 31 HLAVA ČÁSTI OBLIČEJ Jako nejexpresivnější část lidského těla obličej poskytuje nejvíce detailů. Vzhledem k jeho jednoduché kresbě ho klienti kreslí bez problémů. Dokonce i v těch kresbách, které jsou odbyté, je obličej stále nejpropracovanější částí celé kresby. Obličej jako takový může být brán jako sociální rys kresby, protože při komunikaci dvou lidí se stává centrem pozornosti. RYSY OBLIČEJE Bez ohledu na kreslířské zdatnosti, člověk nevědomě vytváří charakter postavy už při kresbě obličeje. Charakter své kresby určí různými expresemi: nenávisti, strachu, údivu, agrese, rebelství, trpělivosti, radosti apod. 32 Člověk, který úmyslně vynechává rysy obličeje a naopak detailně, s opatrností a intenzitou kreslí ostatní části těla, je člověk mající neshody v jeho mezilidských vztazích. Skrze grafickou expresi to vyjadřuje jeho snahu 30 Srov. tamtéž, str. 38 31 Srov. tamtéž, str. 39-40 32 Srov. tamtéž, str. 42 16
se před tímto problémem skrýt. 33 Slabé zdůraznění rysů obličeje pramení z pocitu úzkosti a méněcennosti. Naopak silné a zdůrazněné rysy obličeje vyjadřují touhu po pozornosti a zájmu okolí. 34 U lidí nesmělých a stažených do svého vnitřního světa obvykle dochází k mdlému provedení částí obličeje. Naopak velké zdůraznění těchto rysů najdeme u lidí, kteří bojují se svou nevyrovnaností, slabostí či špatným prosazením sama sebe tím, že nakreslí společensky dominantního jedince. 35 ÚSTA Ústa často značí smyslové a sexuální postoje. Mohou být zdůrazněna stínováním, různým tvarem, zveličením i zmenšením, opomenutím apod. Důraz na ústa je často kladen u jedinců trpících depresemi, alkoholismem, nebo i sexuálními potížemi. Přehnaně velké zdůraznění úst může pramenit z výbušné osobnosti, ze zvyku mluvit vulgárně nebo i z posedlosti jídlem. Ústa kreslená tlustou čarou značí slovně agresivní, často kritizující až sadistickou osobnost. Tohoto si lze všimnout už při tvorbě kresby, když klient přehnaně tlačí na tužku a je s ústy rychle hotov. Výsledkem jsou pak silná, ale jednoduchá ústa. Dalším příkladem je jen jednoduchá čára. Ústa jsou takto obvykle zobrazena u kreseb kreslených z profilu. Značí to napětí, ústa jako by byla uzavřena vůči něčemu. Naopak ústa nakreslená jen slabou čarou mohou znamenat jakýsi problém s mluvením. Byla objevena na kresbě kreslené klientem, který ztratil řeč. Příliš široká a usmívající se ústa jsou často kreslena lidmi, kteří touží po uznání. 33 Srov. tamtéž, str. 40 34 Srov. SVOBODA, M., KREJČÍŘOVÁ D., VÁGNEROVÁ M., Psychodiagnostika dětí. Praha: Portál 2009, str. 290 35 Cit. MACHOVER, K. Personality Projection. Springfield: Charles Thomas, 1953, str. 41 17
Kompletní vynechání úst může pramenit z depresí. Machover udává příklad, kdy klient cítil vinu za své verbální agresivní chování, a tak ústa vůbec nenakreslil. Také lidé trpící astmatem často vynechávají ústa. Zuby jsou už spíše detailem kresby. Mohou značit infantilní chování a agresi. Jsou často kresleny lehce hysterickými až schizofrenními typy. Příležitostně může být do kresby zařazen i jazyk, mající jakýsi erotický význam. Znázornění jazyka může být výrazem primitivní erotiky 36. RTY Rty nastavují celkový dojem z obličeje postavy, řídí její náladu. Plné rty u postavy muže mohou značit zženštilost. Často se objevují společně se znaky narcisistického či parádivého chování a obvykle se u obou postav liší. Jsou znakem sexuální zkušenosti. 37 BRADA Brada je znakem společenské dominance. Tohoto si můžeme povšimnout, když srovnáme kresbu postavy muže a ženy. Ta postava, která je větší a s vyčnívající bradou, značí převahu nad postavou opačného pohlaví. Zároveň ale zdůrazněná brada kompenzuje pocit slabosti či nerozhodnosti a může vyjadřovat i strach ze zodpovědnosti. 38 OČI Oči jsou středovým bodem koncentrace pro cítění našeho já a jeho zranitelnosti. Plní funkci kontaktu s okolním světem. Prázdné oči tedy mohou značit narušené vztahy s okolím. Vynechání zorniček a kreslení jen obrysu očí je častým symbolem pro emoční nevyzrálost, nebo i egocentrismus okolní svět je vnímán nepřímo, klient před 36 ŘÍČAN, P., KREJČÍŘOVÁ D., a kolektiv. Dětská klinická psychologie. Praha: Grada Publishing, 1997, str. 326 37 Srov. MACHOVER, K. Personality projection. Springfield: Charles Thomas, 1953, str. 43-46 38 Srov. tamtéž, str. 46-47 18
ním zavírá oči a soustředí se spíše na sebe. Zvýraznění očí bývá považováno za signál paranoidních rysů. Oči s tzv. pronikavým pohledem značí agresivitu. 39 OBOČÍ Husté, neupravené a neudržované obočí znamená spíše drsnou a nespoutanou osobnost. Naopak upravené a udržované obočí značí vytříbenost chování a dobrou péči o svůj vzhled. Také ale může značit kritický postoj vůči ostatním. Obočí v detailu, jako jedno pozvednuté obočí je spojováno s opovrhováním, povýšeností a pochybností o ostatních. 40 UŠI Uši jsou začleněny do kresby spíše v pozdním věku člověka. Není tedy brán takový zřetel na jejich opomenutí, než jako u ostatních, více důležitých částí těla. Pokud jsou uši v kresbě poutavé různými znaky, jako velikost, tvar, umístění, viditelnost pod vlasy nebo byly často gumovány, můžeme předpokládat určitou citlivost jedince ohledně této části těla. 41 VLASY Zaměření na vlasy se projevuje střihem, tvarem a mírou jejich stínování. U mužů, zdůraznění vlasů, nebo i ochlupení na různých částech těla, je obecně považováno jako usilování o mužství. Mladí adolescenti s radostí vítají své první pubertální vousy, a tak je u nich běžné, že si nechají narůst knír, aby okolí dokázali svou dospělost. Někteří adolescenti, většinou muži,kresbě ženy nakreslili husté a rozcuchané vlasy, zatímco kresbě muže zvolili pečlivý sestřih. Odůvodnili to slovy: Její rozcuchané vlasy o ní říkají, že je nepořádná, prostopášná 39 Srov. tamtéž, str. 47-49 40 Srov. tamtéž, str. 49-50 41 Srov. tamtéž, str. 50-51 19
a nemocná. Takovýto rozdíl ve vlasech kresby muže a ženy je obvykle pozorován u sexuálně nedospělých mužů, kteří jsou sami narcističtí a mají nepřátelský postoj k ženám. U sexuálně nedospělých žen se zdůraznění vlasů může projevovat jejich vlnitostí, plností a tím, jak jsou na pohled krásné. Toto zdůraznění se také objevuje u žen, které touží po půvabu. Nejčastěji toto můžeme pozorovat u adolescentních jedinců. Silně stínované vlasy s nejasným vyhraničením často značí nějaký konflikt, který může mít až sexuální kořeny. V kombinaci dvou kreseb, kde je žena nakreslena s nápadně výraznými vlasy, zatímco muži byla nakreslena jen nehodící se čepice, je obvykle ženská postava myšlena jako silnější z dvojice. 42 NOS Nos v kresbách je považován za podstatný sexuální symbol. Je vztažen k mužskému pohlavnímu orgánu. Muži většinou věnují značnou pozornost při grafickém znázornění nosu a stejně tak při dotazování - adolescenti jej často označují jako nejhorší část jejich těla. Je znám případ jedince, který kvůli citlivosti ohledně svého nosu odmítal opustit dům po dobu několika měsíců. V obličeji z profilu může být nos nakreslen větší nebo menší, zdůrazněn zřetelnou délkou, gumován, úplně vynechán nebo dokonce přeškrtnutý. Z pohledu zepředu bývá nos jen stínován, zdůrazněn nebo vynechán. Tyto znaky nosu se objevují u obou pohlaví kreseb. Vynechání nosu u jedné z postav je spojeno s přílišným zdůrazněním nosu na postavě druhé. Přehnaně velký nos se objevil v kresbě staršího muže, u kterého byla zjištěna impotence. Jedinec nejistý v oblasti sexu má sklony k nakreslení placatého vystínovaného nosu, nebo jeho úplného vynechání. 42 Srov. tamtéž, str. 51-53 20
Jedinec může své problémy přenést na postavu opačného pohlaví. Způsob, kterým jedinec rozděluje své znaky mezi kresbu muže a ženy může pramenit z jeho sexuální identifikace. Nosní dírky jsou detailem nosu. Jestliže jsou nějakým způsobem zvýrazněny, může to značit jistou agresi. 43 KRK Krk zobrazuje spojení mezi hlavou a tělem. Jeho nedbalé provedení může naznačovat schizofrenii - pocit odloučení těchto dvou částí. Kromě toho může značit také pocit nejistoty vůči svému fyzickému vzhledu. Z estetické stránky je krk zanedbatelná část při vyhodnocování kresby, pokud určitým způsobem nevyniká: deformace, zdobení šperky apod. Člověk má v povaze nosit kolem krku různé ozdoby, mohou to být symboly jeho přesvědčení. Je dobré si uvědomit, že takové symboly člověk nosí právě kolem krku, raději než kolem kotníku nebo zápěstí. V kresbě to zdůrazňuje oddělení hlavy od těla, nebo odvádí pozornost od krku samotného. Příliš mravní a rigidní lidé, obvykle z vyšších vrstev společnosti, jsou spojováni s dlouhým a tenkým krkem, zatímco krátký krk je spojován s tvrdohlavými lidmi drsnější povahy a lidmi, jejichž chování je řízeno spíše impulsy než myšlením. Úplné vynechání krku je znakem nevyspělosti člověka. Nadměrně dlouhý krk se může objevovat v kombinaci s vynecháním, nebo velmi krátkým krkem druhé postavy. Klienti často označili právě krk jako nejdůležitější část jejich kresby. Jeden paranoidní jedinec to odůvodnil tím, že bez krku by se nemohl otočit za sebe na toho, kdo ho pronásleduje. 44 43 Srov. tamtéž, str. 56-58 44 Srov. tamtéž, str. 56-58 21
KONTAKTNÍ RYSY RUCE Z psychologického pohledu jsou ruce funkcí spojeny s vývojem ega a sociální adaptace. Právě s rukama vykonáváme každodenní činnosti. Objevujeme s nimi naše tělo, jsme díky nim v kontaktu s okolím. Avšak v kresbách jsou nejvíce opomínanou částí těla. Jejich vynechání značí nedostatek sebevědomí v sociálním životě člověka. Toto je často pozorováno u lidí trpících depresemi nebo i schizofrenií. Vynechání rukou v kresbě ženy bylo objeveno u mužů v životě často odmítnutých ženami, nebo dokonce vlastní matkou. Nakreslené ruce mohou být zdůrazněny mnoha způsoby. Silné stínování rukou značí pocit viny v ohledu na agresivní impulsy. Mohou být nakresleny jen slabě, jako znak nízkého sebevědomí. Ruce skryté za zády jsou spojeny se zlozvykem kousání si nehtů. Toto je často pozorováno u ženské figury, nakreslené právě ženou. Jako důvod je zde uvedena touha po půvabu. Může se objevit i kresba rukou v kapsách, která značí stažení se ze společnosti. Tohoto si můžeme často všimnout u delikventních nebo psychopatických mužů. Velké ruce vyjadřují sílu, kterou člověk nemá, tedy si to kresbou kompenzuje. Ruce nápadně krátké nebo deformované mohou být ve vztahu ke komunikačním obtížím, odrážet nejistotu, strach z kontaktu s lidmi, eventuálně bezmocnost, manipulovatelnost. Nadměrně velké paže a ruce mohou vyjadřovat agresivitu, nebo vytěsněnou touhu po agresivním projevu45. Velmi dlouhé ruce jsou znakem touhy po úspěchu. 45 Cit. ŘÍČAN P., KREJČÍŘOVÁ D., a kolektiv. Dětská klinická psychologie, Praha: Grada, 1997, str. 328. 22
POLOHA RUKOU Nejen vzhled rukou, ale i jejich poloha hraje důležitou roli v posuzování kresby. Je tedy zásadní si všimnout, jestli ruce směřují od těla směrem do okolí, nebo jsou podél těla. Zde se ještě rozlišuje, jestli jsou ruce nakreslené těsně na tělo, nebo jen volně visí podél. Interpretace těchto znaků se ale musí vztahovat na ostatní znaky kresby. Avšak ruce nakreslené v pravém úhlu od těla, tedy na horizontální úrovni, nelze považovat za směřující do okolí. Tyto znaky vyjadřují vztah jedince s okolím. 46 Poloha rukou by se dala sledovat jako míra touhy po kontaktu. PRSTY Prsty v kresbách vyhodnocujeme víceméně podle tvaru. Jejich délka je mírou agrese. Příliš dlouhé značí velkou agresivitu, krátké prsty značí zdrženlivou osobnost. Kulaté prsty, nebo ve tvaru okvětních lístků v dospělých kresbách jsou znakem infantility, nebo slabé manuální zručnosti, nešikovnosti. Stínované prsty značí pocit viny, může to být i kvůli nějaké krádeži. Špičaté prsty, připomínající drápy, mohou být znakem paranoie a neskrývané agrese. Prsty sevřené v pěst, zejména s rukou směřující od těla, se často objevovaly v kresbách adolescentů, kteří měli zkušenost s určitou delikvencí. Prsty připomínající tzv. palčákové rukavice jsou spojovány s potlačenou agresí, která vyúsťuje v občasné výbuchy vzteku. Dalším znakem potlačované agrese jsou prsty nakreslené detailně a s opatrnosti a obkreslené čárou. Tímto jim je znemožněna funkce kontaktu s okolím. Toto je vídáno u jedinců, kteří mají sklony skrývat své pocity před okolím, i ve strachu, že jejich agrese vyjde najevo. Také 46 Srov. MACHOVER, K. Personality projection. Springfield: Charles Thomas, 1953, str. 60-63 23
více jak pět prstů na ruce značí agresi a mimo to velké ambice. 47 NOHY, CHODIDLA A PRSTY U NOHOU Nohy symbolizují oporu a rovnováhu těla. Jejich absence v kresbě může značit nejistotu sama sebou, i v nějaké sociální skupině, nebo potíže v uplatnění. Stejné znaky platí pro deformované nohy. 48 Člověk bez motivace k činnosti, s depresí, může být neochoten kreslit nohy a jako kompromis navrhne sedící postavu. Pocit odmítnutí v kresbě vyjadřují roztřesené, stínované a malé nohy. 49 Značná pozornost je věnována chodidlům, která byla při kreslení často gumována, prodlužována, zkracována nebo kterým byl změněn tvar i stínování. Chodidla mají v kresbě sexuální symbolismus. Bylo zjištěno, že ženy obvykle kreslí menší chodidla, než muži. Prsty u nohou se v kresbách tolik neobjevují, jsou totiž obvykle skryté v botách. Tedy pokud jsou v kresbě oblečeného člověka zahrnuty, je na ně pohlíženo jako na znak agrese. 50 POPRSÍ A RAMENA Důraz na poprsí obvykle kladou emocionálně nebo psycho-sexuálně nevyspělí muži. Toto se projevuje stínováním, gumováním a častými změnami jeho tvaru. Ženy, které své postavě nakreslí velké poprsí, mohou být považovány za silně dominantní. Malé poprsí postavy kreslené ženou může značit strach z dospělosti. 47 Srov. tamtéž, str. 63-64. 48 Srov. SVOBODA, M., KREJČÍŘOVÁ D., VÁGNEROVÁ M. Psychodiagnostika dětí. Praha: Portál, 2009, str. 291 49 Srov. MACHOVER, K. Personality projection. Springfield: Charles Thomas, 1953, str. 65-66 50 Srov. tamtéž, str. 67-68 24
Ramena souvisí s reálným vzhledem ramen jednotlivce. Široká a silná ramena postavy kreslené mužem značí pocit nedokonalosti vlastního těla. 51 Jedinec si tímto kompenzuje svou touhu po silnějším vzhledu. TRUP Trup je zřídkakdy vynechán. Avšak u dětských kreseb se s tímto můžeme setkat běžně, děti často kreslí hlavonožce. Člověk s neadekvátním vztahem k vlastnímu tělu trup příliš zúží nebo ho naopak nakreslí příliš široký. Chybění trupu se dá považovat za znak schizofrenie. 52 Trup se v kresbě objevuje v obdélníkovém, čtvercovém nebo kulatém tvaru. Kulatý trup je spojován s méně agresivním chováním, objevuje se v méně vyvinutých kresbách. Opožděný a roztržitý jedinec může jako trup nakreslit jen dvě rovnoběžné čáry, začínající od hlavy a pokračující až k nohám. Postava tedy ve výsledku postrádá cokoliv, co by trup připomínalo. Velmi hubená postava může značit nespokojenost s vlastním tělem slabost nebo strach z tělnatosti. 53 CELKOVÝ POHLED NA KRESBU Vyhodnocení kresby neurčují jen proporce postavy, ale i velikost postavy, její pozice na papíře, spojení jejích jednotlivých částí a celkový způsob provedení kresby. Tyto znaky nám dále prozradí více o osobnosti člověka. VELIKOST POSTAVY Velikost postavy může být signálem nějakých potíží, vztažených k prostředí, ve kterém člověk žije. Může se cítit bezvýznamně, chtěl by posílit svou pozici. Nápadně velkou postavu kreslí většinou lidé se sklonem 51 Srov. tamtéž, str. 69-71 52 Srov. ŘÍČAN O., KREJČÍŘOVÁ D., a kol. Dětská klinická psychologie. Praha: Grada, 1997, str. 328 53 Srov. MACHOVER, K. Personality projection. Springfield: Charles Thomas, 1953, str. 68-69 25
k sebeprosazování až k agresivnímu reagování, mající problém se sebeovládáním a podřizováním se pravidlům. Také lidé, kteří by chtěli nějakým způsobem vyniknout, mají potřebu být středem pozornosti. Malá postava značí pocit nejistoty a úzkosti. 54 UMÍSTĚNÍ POSTAVY NA PAPÍŘE Jestliže je postava na papíře umístěna spíše doprava, je orientována k okolí (extroverze). Umístění vlevo je znakem orientace na sebe (introverze). Postava v horní části papíru značí optimismus, v dolní části papíru značí pesimismus a toto umístění je také spojováno s depresí. 55 Postava může být umístěna také do rohu. Taková postava je většinou malá a značí citovou nevyrovnanost, nejistotu, problémy se sebepojetím a pochybnosti o své pozici ve světě. Velké postavy přesahující vymezený prostor papíru jsou znakem přesahování pravidel a nerespektování okolí. 56 SPOJENÍ JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ POSTAVY Chybné spojení částí těla může být znakem pro poruchu pojetí vlastního tělového schématu. Takové kresby se většinou objevují ve věku dospívání, vzhledem k změnám těla, ke kterým v tomto věku dochází. Při posuzování těchto kritérií je důležitá značná opatrnost, protože nedostatečné spojení částí těla v kresbě může pramenit i z lajdáctví a nedostatku motivace, nebo i hyperaktivity a nepozornosti. 57 54 Srov. SVOBODA, M., KREJČÍŘOVÁ D., VÁGNEROVÁ M. Psychodiagnostika dětí. Praha: Portál, 2009, str. 289 55 Srov. MACHOVER, K. Personality projection. Springfield: Charles Thomas, 1953, str. 89 56 Srov. SVOBODA, M., KREJČÍŘOVÁ D., VÁGNEROVÁ M. Psychodiagnostika dětí. Praha: Portál, 2009, str. 292 57 Srov. tamtéž, str. 289 26
ZPŮSOB PROVEDENÍ KRESBY Kresba provedená s přehnanou pečlivostí, s mnoha důkladnými detaily, je znakem pro úzkostného jedince, který může mít i perfekcionistické sklony až deprese. Toto provedení kresby se může objevit i u jedinců, kteří jsou méně nadaní, a tak si tímto kompenzují nedostatek kreativity. 58 Gumování představuje pokus o změnu k lepšímu. Stejně jako stínování je výrazem úzkosti. Slabé, nejisté, črtané či přerušované čáry, stínování, začernění, nápadně mnoho oprav a škrtání nebo gumování svědčí pro emoční napětí, nejistotu a nepohodu, nepříznivé citové ladění či specifické emoční potíže úzkost, strach, deprese či vztek. Kvalita obrysových čar může odrážet pocity psychické bariéry mezi subjektem a prostředím. 59 PRAKTICKÁ ČÁST - VYHODNOCENÍ KRESEB KRESBA Č. 1 60 Jako první byla nakreslena žena vlevo, tedy s ní se autor ztotožňuje. Z celkového pohledu na kresbu bychom mohli říct, že se vlastně nejedná o člověka v pravém slova smyslu. Celá kresba byla nakreslena jednou čarou a poměrně rychle. Autor sám řekl, že to chce mít co nejrychleji za sebou. Nohy nestojí pevně na zemi - nemají jak. Jsou to jen takové pahýly, počet prstů neodpovídá skutečnosti. To vypovídá o nejistotě. Autor neví, nebo si není jist, co se sebou do budoucna. Tento člověk může mít svůj vlastní snový 58 Srov. tamtéž, str. 291 59 Cit. tamtéž, str. 292 60 Všechny tři kresby jsou přiložené na konci práce v příloze. 27
svět. Ruce jsou velké, s dlouhými prsty, což značí touhu po kontaktu. Tuto touhu dokazuje i to, že se dvě postavy dotýkají. Avšak poloha pravého ramena by mohla vypovídat o opaku. Když si takového člověka představíme ve skutečnosti, tak to vypadá, jako by se kontaktu bál, a tak to rameno hrbí. Z kresby jde i pocit, že se první postava natáčí k druhé zády. Snad jako kdyby přemýšlela: Dotknu se tě, nebo se tě nedotknu?. Přímo dotek dvou postav je slabý, dotýkají se sotva prsty. Celkově lze tedy z kresby soudit touhu po kontaktu, ale zároveň nejistotu s tím, jestli ten kontakt opravdu chce. Postavě dále chybí krk. Autor měl v době,kdy tyto postavy kreslil, nateklou uzlinu na krku, kterou skrýval. To by tedy mohl být důvod opomenutí krku. Postava vytváří dojem, že byla nakreslena odbytě, nebo naopak na nás může působit originálním dojmem - postava hned zaujme naši pozornost. Z toho lze soudit, že tomuto člověku nemusí až tak záležet na vlastním vzhledu, což bych v souvislosti s chybějícím krkem vynechal - lze uvažovat, že krk chybí právě kvůli jeho reálnému vzhledu, proto bych autora označil spíše jako člověka dbajícího o svůj vzhled. Dalším důvodem odbytosti kresby může být touha po originalitě, pozornosti apod. Ústa nejsou pořádně vidět, jsou přečáraná tužkou. To může znamenat, že autor kresby nerad mluví. Dále postavě úplně chybí uši. To je znakem toho, že je autorovi nepříjemné poslouchat příkazy od druhých, nebo se mu momentálně v životě může dít něco, před čím by radši své uši vypnul a nevnímal. Postava je velká a posunutá vpravo, což normálně značí extroverzi. Avšak zde je to v rozporu se zmateností, jakou je celá kresba provedena. Kreslení chtěl mít autor co nejdříve za sebou. S kresbou byl rychle hotov, do kreslení 28
jsem ho musel hodně přemlouvat. Postava jako by se otáčela zády k druhé postavě. Mohlo by se tedy jednat o snahu, či touhu, být více extrovertní. KRESBA Č. 2 První byla nakreslena žena vlevo. Pohled má přátelský a dlaně směřují směrem ven z kresby. Z tohoto by šlo usoudit, že se autor stará o to, jak se mají lidé v jeho okolí. Zároveň to značí touhu po kontaktu. Tato touha je zde detailněji zdůrazněna zvýrazněním palce čárkou na dlaních. Postava až skoro levituje ve vzduchu. Když si představíme tuto postavu ve skutečnosti, má nepřirozený postoj. Nohy nestojí pevně na zemi, to opět značí nějaké pochybnosti, nejistoty. Avšak z výrazu postavy by šlo soudit, že autor i přes nějaké nejistoty vede spokojený život. Postavě ženy chybí uši. Nelze ani říci, že by byly schované pod vlasy, autor je při kreslení úplně opomenul. U druhé postavy muže jsou však uši zakryté vlasy. Byly často gumovány a předělávány. Toto by mohlo značit nevůli poslouchat, pravděpodobně člověka mužského pohlaví. KRESBA Č. 3 Jako první byla nakreslena žena vlevo. Postava je zvláštní v tom, že je malá a posunutá do leva. To je znakem introverze. Zároveň velikost postavy značí i nejistotu a pochyby. Když se podíváme na chodidla, všimneme si, že směřují u obou postav doleva, tedy pomyslně do minulosti. Autor může mít tedy pochyby o nějakém svém minulém rozhodnutí, nebo může něčeho litovat. Postava má pevné zázemí. Na nohou normálně stojí, to značí, že ten člověk ví, co do budoucna 29
a že má své plány a ambice. Z celkového pohledu na postavu vidíme, že je upravená, dobře vypadá a má vysportované tělo. To může pramenit z touhy či potřeby líbit se lidem. Tuto touhu vyjadřuje to, jak si autor při kreslení dával záležet, kresba trvala poměrně dlouho, byl kladen důraz na detail. Postava na sebe upozorňuje je v pohybu. To zase může pramenit z potřeby mít pozornost ostatních lidí. Zde je tedy určitý rozpor s velikostí postavy, která značí spíše introverzi a dojmem z postavy, který značí naopak extroverzi. Jedna ruka jde od těla, to značí touhu po lidském kontaktu, ale zároveň druhá ruka je v bok, což by mohlo značit nějaké nejistoty v tomto ohledu. 30
ZÁVĚR Cílem mé práce bylo dozvědět se o tématu tolik, abych byl následně schopen vyhodnotit různé kresby člověka. Věřím, že tento cíl jsem splnil. Mé vyhodnocení kreseb samozřejmě neříká o autorech úplně všechno. Jedná se spíše o takový první výtah, protože k podrobnějším výsledkům se dá dojít skrze další dotazování autora. Jsem velmi vděčný lidem, kteří mi postavy nakreslili. Proto bych nerad jejich osobnost, kterou do kresby vložili, rozebíral více, než by jim mohlo být příjemné. Tato poslední, praktická část, byla pro mě tou nejzajímavější. Při vyhodnocování kreseb mi velmi pomáhalo, že autory osobně znám, a tak jsem mohl lépe přiřadit znaky kresby k tomu, co asi znamenají. Jak moc jsem byl při vyhodnocování přesný? To už mohou posoudit jen autoři sami. Když jsem práci začal psát, myslel jsem si, že každá část těla má svůj přesný význam a podle něj, společně s dalšími, se následně kresba vyhodnocuje. V tomto jsem se částečně mýlil. Každý člověk je jiný a každý člověk nakreslí postavu jinak. Tedy neexistuje přesně daný postup, jak kresbu vyhodnotit. Jeden člověk může nakreslit postavu se znaky, které lze najít v různých knihách a následně kresbu podle nich vyhodnotit, ale zase další člověk může nakreslit postavu se znaky, které v žádné knize přesně popsané nejsou. Pochopil jsem tedy, že kresba se vyhodnocuje hlavně na základě pocitů vycházející z kresby a následně jejich ověření dotázáním se autora. K tomuto pochopení mi velmi pomohla konzultace s mým externím konzultantem. Psaní práce na toto téma mi přineslo nové vědění o poznání člověka. Věřím, že i do budoucna můj zájem o toto téma přetrvá a doufám, že má práce zaujme i další lidi a bude nápomocná novým zájemcům o toto téma. 31
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY MACHOVER, Karen. Personality projection in the drawing of the human figure. Springfield, Ill.: C.C. Thomas, 1949. ŘÍČAN, Pavel a Dana KREJČÍŘOVÁ. Dětská klinická psychologie. Vyd. 3., přeprac. a dopl. Praha: Grada, 1997. ISBN 80-7169-512-2. SVOBODA, Mojmír. Psychologická diagnostika dospělých. Vyd. 4., V nakl. Portál 3. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80- 7367-706-0. SVOBODA, Mojmír a Pavel HUMPOLÍČEK, ŠNOREK, Václav, ed. Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0363-6. SVOBODA, Mojmír, Dana KREJČÍŘOVÁ a Marie VÁGNEROVÁ. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Vyd. 2. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-566-0. 32
GALERIE KRESBY Kresba č. 1 Kresba č. 2 33
Kresba č. 3 34