Protiradonové izolace

Radon Stavební souvislosti I. Sešit I Protiradonové izolace Návrh a pokládka pro radonových izolací v nových i stávajících stavbách Martin Jiránek Milena Honzíková STÁTNÍ Ú AD PRO JADERNOU BEZPE NOST STAVEBNÍ FAKULTA VUT V PRAZE 2012

Publikace zahrnuje výsledky výzkumu zam eného na vývoj pro radonových opat ení a hodnocení jejich efek vity, který pro Státní ú ad pro jadernou bezpe nost realizovala Fakulta stavební VUT v Praze. První díl publikace Radon stavební souvislos sestává z 6 kapitol uspo ádaných do samostatných sešit : O I P M SRNA D Výb r pro radonových opat ení Pro radonové izolace Odv trání podloží Ven la ní vrstvy Prvky pro radonových systém Sou initelé difúze radonu Recenze: Ing. Vlas mil Švarc Mar n Jiránek, Milena Honzíková ISBN 978-80-01-05023-1

O I P M SRNA D OBSAH 1 Princip opat ení 5 Protiradonové izolace 2 Požadavky na pro radonové izolace 5 3 Pro radonová izolace versus hydroizolace 5 4 Materiály pro pro radonové izolace 6 4.1 Asfaltové pásy 6 4.2 Plastové fólie 7 4.3 Nát rové, st rkové a st íkané izolace 8 4.4 Bentonitové izolace 9 5 Faktory ovliv ující ú innost pro radonových izolací 9 5.1 Spojitost izola ního systému 9 5.2 T sné napojení vodorovné izolace na st ny ve stávajících stavbách 10 5.3 T snost spoj 10 5.4 T snost prostup 12 6 Ú innost pro radonových izolací 13 7 Návrh a realizace pro radonových izolací 13 7.1 Použi v nových stavbách 13 7.2 Použi ve stávajících stavbách 14 7.3 Podklady pro návrh v nových stavbách 15 7.4 Podklady pro návrh ve stávajících stavbách 15 7.5 Výpo et tlouš ky pro radonové izolace 16 7.6 Provád ní pro radonové izolace 16 Literatura 27 3

O I P M SRNA D 1 PRINCIP OPAT ENÍ Základním úkolem pro radonové izolace je zvýšit t snost kontaktních konstrukcí pro pronikání radonu z podloží do interiéru budov. Aby mohla tuto funkci plnit, musí být pro radonová izolace aplikována souvisle po celé ploše konstrukcí, které jsou v kontaktu s podložím. Vlastní materiál izolace musí výrazn omezovat transport radonu difúzí a celá izola ní soustava v etn spoj a prostup musí eliminovat konvek vní složku transportu radonu. musí odolávat veškerému namáhání, kterému budou v pr b hu své životnos vystaveny, tj. nejen namáhání hydrofyzikálnímu, ale i mechanickému a koroznímu (nesmí být z biologicky odbouratelných látek, musí být odolné pro chemismu podzemní vody, pro pror stání ko en, atd.), všechny prvky a materiály použité v izola ním systému musí být navzájem slu itelné, tj. nesmí se nega vn ovliv ovat. Pla to samoz ejm i o vrstvách podkladních a ochranných, Protiradonové izolace 2 POŽADAVKY NA PROTIRADONOVÉ IZOLACE Pro radonová izolace plní sou asn i funkci hydroizolace, a proto musí spl ovat všechny požadavky kladené na hydroizolace. Od b žných hydroizolací se pro radonová izolace odlišuje požadavkem na stanovení sou initele difúze radonu, který popisuje odolnost vlastního materiálu izolace pro pronikání radonu difúzí. Všechny materiály a prvky používané v systémech ochrany spodní stavby pro radonu musí tedy spl ovat následující požadavky [1, 5, 8]. musí být stanoven sou initel difúze radonu ve vlastním izola ním materiálu, ve spoji a pop ípad i v p ípoji izolace k materiálu p íruby pláš ové trouby. Znalost sou initele difúze je to ž nezbytná pro výpo tové posouzení pot ebné tlouš ky pro radonové izolace v závislos na typu objektu a radonovém indexu stavby. Hodnota sou initele difúze v míst spoje izola ních materiál ukazuje na to, zda je propracována technologie spojování, nebo t snost spoj hraje klí ovou roli v zajišt ní bariérové funkce izolace. Investor musí od dodavatele vyžadovat takový druh spoje, na který byla izolace testována. Tuto skute nost je t eba mít na pam zvlášt u fóliových izolací, u nichž byl sou initel difúze stanoven až na výjimky jen pro spoje vytvo ené horkovzdušným sva ováním. Ve snaze zlevnit izola ní práce však n kte í dodavatelé nahrazují sva ované spoje neotestovanými spoji na bázi samolepících pásk, což je nep ípustné, nebo t snost t chto spoj je ve v tšin p ípad v reálných podmínkách problema cká, musí mít životnost shodnou s p edpokládanou životnos objektu, nebo ztra -li izola ní schopnost, m že to zp sobit poškození konstrukcí, které by jinak mohly plnit svou funkci v pr b hu celé životnos objektu. Navíc jsou po svém zabudování do konstrukce nep ístupné a jejich vým na i oprava by si vyžádala zna ný stavební zásah a vysoké inves ní náklady (zpravidla vyšší než po ízení nové izolace v novém objektu), mechanické vlastnos izolace (pevnost v tahu, tažnost atd.) musí být takové, aby pro daný typ založení a dané konstruk ní provedení spodní stavby p enesla p ípustné mezní deformace. 3 PROTIRADONOVÁ IZOLACE VERSUS HYDROIZOLACE Jak již bylo výše uvedeno, ochrana pro vod i radonu se zajiš uje pouze jednou izola ní vrstvou. Požadavky na bezpe nost a kvalitu izola ního souvrství jsou však v obou p ípadech dos pro ch dné. Za mco na hydroizolaci jsou nejvyšší nároky kladeny tam, kde je objekt zakládán pod hladinou podzemní vody, nebo kde se kolem podzemí vyskytují nepropustné zeminy, v p ípad pro radonové izolace je tomu zcela naopak. Nejvyšší bezpe nost a spolehlivost musí vykazovat v zeminách suchých a vysoce propustných [5]. D vodem je skute nost, že v zeminách nepropustných nebo dokonce pod hladinou podzemní vody, je jen velmi malé nebo tém žádné množství p dního vzduchu, který se navíc m že ší it jen difúzí. Zato pro suché a propustné podloží je charakteris cký vysoký obsah p dního vzduchu a jeho transport proud ním. V d sledku podtlaku ve spodních par ích domu je pak tento vzduch spolu s radonem nasáván net snou konstrukcí spodní stavby a to až ze vzdálenos n kolika metr od domu. Má-li být stavba chrán na pro radonu z podloží prost ednictvím pro radonové izolace, musí být na její ochranu vždy použity kvalitní, trvanlivé a spolehlivé izola ní materiály, by by k tomu z hydroizola ního hlediska nebyly d vody. Je samoz ejmé, že požadovat absolutní plynot snost izolace není v reálných podmínkách možné. Není to ale ani zapot ebí. Existují to ž technicky p ijatelná a cenov výhodná ešení, která dokáží zvýšit spolehlivost izola ního povlaku a jeho odolnost v i pr niku radonu. Mezi tato ešení pat í odv trání podloží, vytvo ení podtlaku v podloží pod budovou, podtlakové odv trání vzduchové 5

Radon stavební souvislosti I. mezery umíst né v kontaktních konstrukcích a nucené odv trání vnit ního vzduchu. Do ochrany je však za azujeme až p i zv tšených nárocích na bezpe nost, tj. p i vyšších hodnotách propustnos a koncentrace radonu v podloží. Na ochranu pro radonu tedy není nutné vytvá et Þ nan n nákladné izola ní povlaky s ak vním nebo pasivním kontrolním systémem, umož ujícím kontrolu t snos vytvo ením vakua mezi izolacemi a p ípadn i dodate né ut sn ní izola ních defekt. 4 MATERIÁLY PRO PROTIRADONOVÉ IZOLACE 4.1 Asfaltové pásy Z hlediska ochrany pro tlakové vod a radonu pat í mezi klady asfaltových pás skute nost, že je lze celoplošn natavovat k podkladu, ímž je vylou ena existence vzduchové mezery mezi izolací a stavební konstrukcí, kterou by se mohla nekontrolovateln ší it voda i radon. Vlastnos asfaltových izola ních pás závisí p evážn na druhu a materiálu nosné vložky a na typu asfaltové krycí hmoty. Podle typu krycí hmoty rozlišujeme pásy z asfalt oxidovaných a asfalt modiþ kovaných. Asfaltové pásy z oxidovaného asfaltu jedná se o vývojov nejstarší typ asfaltových pás s dnes již p ekonanou mechanickou i korozní odolnos. Tepelná stálost je omezena cca 70 C a ohebnost teplotou 0 C. V praxi se doporu uje tyto pásy zpracovávat jen p i teplotách vyšších jak 5 C, jinak dochází p i jejich rozvinování k praskání krycí vrstvy. Rovn ž tažnost dosahuje pouhých 2 5 % (bez výztužné vložky). Pohyby v konstrukci vyvolané sedáním, smrš- ováním a teplotními zm nami vedou k namáhání pásu v míst spáry a k jeho postupnému trhání. asem nebo vlivem nižších teplot pásy k ehnou, stávají se neohebnými a lámou se. V žádném p ípad je není možné považovat za plas cko-elas ckou látku, která snadno p eklene r zné deformace podkladu p i zachování funk ních vlastnos. Asfaltové pásy z modiþ kovaného asfaltu cílem modi- Þ kace je zv tšit rozmezí použitelnos, tj. odstranit nebo snížit k ehkost asfalt p i teplotách pod 0 C a na druhé stran omezit stékavost p i vyšších teplotách. ModiÞ kací se rozumí taková úprava, p i které se asfalty mísí s vhodnými látkami organického polymerního p vodu. V sou- asné dob p evládají dva zp soby modiþ kace asfalt : 1. plas cký typ modiþ kace pomocí atak ckého polypropylénu (APP) množství modiþ ka ní p ísady se pohybuje od 15 do 30 %. Pásy tohoto typu vynikají dlouhou životnos, odolnos v i vysokým teplotám (až do cca 140 C), v i UV zá ení a pro stárnu. Ohebnost za chladu vyhovuje až do cca 20 C. Pr tažnost APP hmoty bez vložky dosahuje cca 50 %. Plas cký charakter modiþ kace však zp sobuje, že po protažení se pás nevrací do p vodního tvaru. Pásy tohoto typu se navrhují tam, kde rozhoduje trvanlivost a kde izola ní povlak není vystaven nadm rnému mechanickému za žení. Pásy s plas ckou modiþ kací bývají lacin jší než s elas ckou modiþ kací, jejich vlastnos p i nízkých teplotách jsou však horší. 2. elas cký typ modiþ kace pomocí SBS (styren-butadien-styren) kau uku tento typ pás je elas cký i p i teplotách hluboko pod nulou. Až do cca 35 C se netrhají a nelámou. Vynikají vysokou ß exibilitou a tažnos, která m že dosahovat i n kolika stovek procent (bez vložky). Po protažení se vrací do p vodního tvaru. Zato tepelná stálost 100 C je horší než u APP pás a rovn ž odolnost v i UV zá ení je nižší. Používají se na izolace p enášející st ední až vysoká nap ( SN 73 0600). Je nutno však upozornit, že výsledné vlastnos SBS pás závisí na množství modi- Þ ka ní p ísady. U kvalitních pás by se m l obsah elas- cké modiþ kace pohybovat mezi 7 a 15 %. Poklesne-li pod 7 %, chová se asfalt za nižších teplot již tém jako b žný asfalt oxidovaný. Vyšší obsah modiþ ka ní p ísady dává asfaltu i samozacelující schopnos nap. p i místním proražení. V tšina pás se vyrábí s nosnou vložkou, i když n které modiþ kované SBS pásy se obejdou i bez ní. Výztužná vložka ovliv uje mechanické vlastnos pásu, p edevším pevnost v tahu a tažnost. Vzhledem k nízké životnos vložek na bázi papírových a hadrových lepenek a netkaných jutových tex lií nesmí být na pro radonové izolace použity asfaltové pásy s t mito vložkami. Podle SN 73 0601 (2006) nesmí být jako jediný materiál použity ani asfaltové pásy s vložkou z kovové fólie (nej ast ji hliníkové), které mají jen minimální tažnost, navíc hliník m že p sobením alkalických vod korodovat (nesmí být aplikovány na vlhký erstvý beton) a kone n se i h e pokládají (po zah á nosné vložky z ní asfaltové krycí vrstvy mohou stékat, vložka se láme, poch znost je po delší dobu omezena atd.). P ednost by m la být dávána pás m s nenasákavými vložkami z minerálních, sklen ných nebo synte ckých vláken v podob rohoží i tkanin. Obecn pla, že vložky z tkanin jsou pevn jší a odoln jší na proražení než vložky z rohoží. Výrobky s vložkami z tkanin mají pevnost v tahu až 20 kn/m, zato pevnost pás s vložkami z rohoží se pohybuje mezi 6 kn/m (sklen né rohože) po 16 kn/m (polyesterové rohože). Krom menší pevnos bývá nevýhodou n kterých sklen ných rohoží i omezená tažnost 6

O I P M SRNA D (do 4 %), což m že init po že p i tvarování pás v místech detail. Tento nedostatek odstra ují v poslední dob zna n používané houževnaté a pr tažné rohože z polyesteru (tažnost až 50 %), které poskytují pás m dobrou tvarovatelnost. I p i roztavení krycí asfaltové hmoty drží takový pás dob e pohromad. Nosnou vložku m že tvo it i plastová fólie, nap. polyetylén. N kte í zástupci t chto materiál mají na fólii nanesenu samolepící vrstvu z modiþ kovaného asfaltu, která má jednak funkci izola ní, jednak slouží k vzájemnému spojování pás a k plnoplošnému p ipevn ní k podkladu. Aplikace izolace se tak ve srovnání s procesem natavování zrychlí. Zavedení modiþ kovaných pás a kvalitn jších výztužných vložek umožnilo pokládat asfaltové pásy voln (bez celoplošného natavení). Mechanické kotvení se provádí pouze na svislých konstrukcích, obdobn jako u fóliových izolací. Z hlediska izola ní bezpe nos a spolehlivos však p edstavuje volné kladení asfaltových pás rizikov jší variantu ve srovnání s celoplošným p ipevn ním k podkladu. U volného kladení závisí to ž výsledná t snost izola ního povlaku p evážn na kvalit spoj, prostup a p ítomnos defekt v izolaci. 4.2 Plastové fólie Mezi nej ast ji se vyskytující fóliové izola ní materiály adíme izolace z polyvinylchloridu, polyetylénu, polypropylénu, termoplas ckých polyole n a etylénpropylenových kau uk. Každý z uvedených typ materiál má své speciþ cké vlastnos, ur ené jeho chemickou strukturou a m do jisté míry i vymezenou oblast použitelnos. Podle ú elu použi bývají jednotlivé polymery upravovány r znými p ísadami, jako nap. plas Þ kátory, zm k ovadly, an oxydanty, pigmenty, stabilizátory atd. D sledkem bývají velké rozdíly ve vlastnostech i mezi p edstaviteli téhož materiálového typu. Pro tento druh izola ních materiál je typické volné pokládání fólií, které m že být jak p ínosem, posuzujeme-li rychlost realizace a pracnost, tak ne zcela ideálním ešením z pohledu zajišt ní bezpe né a spolehlivé funkce. Výsledná t snost izolace to ž daleko více závisí na t snos detail a p ítomnos poruch od mechanického poškození p i následných pracích, než na kvalit samotné izolace. Pravd podobnost poškození tenkých fólií o tlouš ce nej ast ji v rozmezí od 1 do 2 mm je daleko v tší než robustn jších asfaltových pás. Vzr stají tak požadavky na kvalitní ochranu položené izolace. Fólie z m k eného polyvinylchloridu (PVC-P) Jednou z p edních vlastnos fólií z PVC-P je jejich rozm rová stálost, která zajiš uje, že p i horkovzdušném sva ování nedochází ke zvln ní fólie. Mezi další p ednos pat í vysoká pevnost a tažnost (až 250 %), p im ená m kkost a ohebnost a to i p i nižších teplotách, a v d sledku toho i dobrá tvarovatelnost. N které fólie mohou být vyztuženy vložkou ze sklen ných nebo polyesterových vláken. Vyztužením se zlepšují mechanické vlastnos (zvyšuje se pevnost, snižuje smrš ování), ale zárove klesá tažnost, a to ze stovek % na desítky %. P i teplotách pod 0 C PVC-P fólie tuhnou a k ehnou, a proto vyžadují velmi opatrné zacházení. Pokládka je možná už od teplot okolního vzduchu 5 C. P i teplotách pod 20 C fólie p i ohybu praskají. Jsou odolné pro pror stání ko en. Nestanoví-li výrobce jinak, nesmí p ijít fólie z PVC-P do p ímého kontaktu s asfaltovými výrobky, p novým polystyrénem, pryží a p novým polyuretanem, které urychlují proces uvol ování zm k ovadel z fólie a m i její stárnu. Od t chto materiál se PVC-P odd luje separa ní vrstvou. Fólie z PVC nejsou obecn odolné ultraþ alové složce slune ního zá ení, a proto je nelze nezakryté vystavit vlivu pov trnos (krom st ešních fólií). Polyetylénové fólie (PE) Polyetylénové fólie se vyráb jí bu z nízkotlakého nebo vy sokotlakého polyetylénu. Pro první skupinu je charakteris cká vysoká hustota, zpravidla v rozmezí 940 970 kg/m 3, a proto se tyto fólie ozna ují také jako vysokohustotní, ve zkratce HDPE. Naopak jako nízkohustotní se zkratkou LDPE nazýváme fólie z vysokotlakého polyetylénu, které mívají hustotu 920 930 kg/m 3, ale v tšinou se používají v naleh eném stavu (v d sledku p idání speciálních chemických p ísad získají p novou strukturu), kdy hustota klesá až k 500 kg/m 3. Polyetylénové fólie mají vysokou životnost, jsou odolné v i plísním, mikroorganism m, agresivním podzemním vodám a z ed ným roztok m b žných chemikálií. Podržují si pružnost a ohebnost i za chladu. Vyzna ují se zdravotní a ekologickou nezávadnos. Ve srovnání s PVC-P fóliemi neuvol ují zm k ovadla a tedy nem ní tolik své vlastnos. Polyetylénové fólie se nej ast ji spojují horkovzdušným sva ováním a to bu dvoustopým svárem se st edním zkušebním kanálkem nebo jednoduchým svárem. Sva ovat lze i topným klínem nebo extruzní technikou s pomocí sva ovacího drátu. Fólie z vysokohustotního polyetylénu HDPE se od svého p vodního uplatn ní jako skládkové fólie dostaly mezi izolace ur ené pro spodní stavbu díky zna né trvanlivos a mechanické odolnos. Vysoká pevnost, nižší ohebnost a zna ná teplotní roztažnost jsou však vlastnos, které tento materiál iní pom rn h e tvarovatelným. U slo- Protiradonové izolace 7

Radon stavební souvislosti I. žit jších p dorys s mnoha zákou mi a nárožími se tak aplikace fólie stává pom rn pracnou. P i sva ování fólie dochází díky velké teplotní roztažnos polyetylénu k nevratnému zvln ní, které zpravidla výškov dosahuje 1 až 2 cen metry. Zvln ní fólie m že být vyvoláno i lokálním oh evem slune ním zá ením. Mezi podkladem a fólií tak vzniká pom rn velká vzduchová mezera umož ující transport vody i radonu. Všechny fólie z nízkohustotního polyetylénu LDPE jsou ohebn jší a rovn ž jejich tvarovatelnost je lepší než u fólií z HDPE. P itom pla, že ím je hustota nižší, m je fólie m k í a lépe se s ní pracuje. Zárove ovšem klesá pevnost fólie v tahu. V tší poddajnost fólie zp sobuje, že zvln ní p i sva ování je minimální. Na bázi HDPE se také vyráb jí nopované (proþ lované) fólie, což jsou fólie s prolisy nej ast ji ve tvaru komolých kužel o výšce od cca 6 mm po 20 mm. Vzhledem k špatné t snos spoj realizovaných pomocí samolepících pásk (kladených mezi p eložené fólie nebo na jejich povrch) nesmí být tyto fólie podle SN 73 0601 (2006) používány na pro radonové izolace. Fólie z termoplas ckých polyoleþ n (TPO) Mezi základní p ednos termoplas ckých polyoleþ n pat í dobrá zpracovatelnost a ohebnost i p i nízkých teplotách, trvalá pružnost a rozm rová stabilita. Fólie z TPO mají vysokou životnost a dobrou chemickou odolnost. Obdobn jako PE fólie se vyzna ují zdravotní a ekologickou nezávadnos (neuvol ují zm k ovadla). Na rozdíl od PVC- -P fólií mohou p ijít do styku s p novým polystyrenem. TPO fólie lze velmi dob e spojovat sva ováním horkým vzduchem nebo topným klínem. Ob ma zp soby je lze spojovat i s fóliemi z HDPE, ehož lze s výhodou využít p i vzájemném napojování izolací z t chto materiál. Pryžové fólie (EPDM) Fólie se vyrábí z trvale elas ckého synte ckého kau uku EPDM (Etylen propylen dien monomer) s p ídavkem anorganických plniv (sazí), minerálních olej a vulkaniza ních inidel. Vynikají vysokou tažnos, elas- nos (i za nízkých teplot) a dobrou tvarovatelnos zp sobenou m kkos fólie. Materiál je odolný pro ozónu, UV zá ení, v tšin b žných chemikálií, m že p ijít do styku s asfalty. Fólie se kladou voln, z obou stran se chrání tex liemi. Spojování jednotlivých pás se provádí lepením. Vzhledem k pom rn vysokému sou initeli difúze radonu nep edstavují fólie z EPDM výraznou barieru pro radonu. V této oblas se tedy uplatní spíše výjime n, na hranici nízkého a st edního rizika a v domech dob e v traných. 4.3 Nát rové, st rkové a st íkané izolace V podob nát r, st rek i st íkaných izolací se na povrch konstrukcí nanáší za studena celá ada izola ních materiál r zného chemického složení. Za adit sem m žeme nap íklad polyuretanové i epoxidové nát ry, polymercementové st rky (nej ast ji na bázi akrylátové disperze) a jednosložkové nebo dvousložkové hmoty na bázi emulze z modiþ kovaných asfalt s cementovou p ísadou. ada z t chto materiál poskytuje po vytvrzení pružný izola ní povlak, který je v tšinou schopen p emos t existující vlasové trhliny v podkladní konstrukci. Nejsou však zpravidla odolné pro nov vznikajícím trhlinám. Ne všechny hmoty jsou také schopné odolávat v zeminách b žn se vyskytujícím p írodním agresivním slou eninám. Hmoty lze aplikovat prak cky na všechny druhy podklad jako jsou zdivo, beton, omítky, pórobeton, cementovláknité materiály atd. Zdivo v tšinou posta í zaspárovat, nemusí být omítnuto. Vyžaduje se istý a pevný podklad bez zbytk oleje a mastnoty. N které materiály p ilnou i k vlhkému podkladu. Rohy a kouty je t eba opat it fabionem z cementové malty. U dvousložkových hmot je bezpodmíne n nutné dodržet mísící pom r a dobu zpracovatelnos namíchaného materiálu, která však m že být ovlivn na okolní teplotou. P i aplikaci jednotlivých materiál se musí dodržovat pracovní postup udaný výrobcem, zejména co se tý e požadavk na penetraci podkladu, minimální aplika ní teplotu (v tšinou to bývá 5 C), tlouš ku vrstvy nanesenou v jednom pracovním b hu, vyztužení armovací tkaninou, dobu schnu p ed nanesením ochranných vrstev atd. Doba schnu se v tšinou pohybuje mezi 1 až 3 dny v závislos na teplot a vlhkos vzduchu. P i chladném a vlhkém po así se doba schnu prodlužuje. V tšina polymercementových hmot a st rek z modiþ - kovaných asfalt není bezprost edn po aplikaci odolná pro vod (jedná se vesm s o vodou editelné prost edky), a proto musí být z nich vyrobené izola ní povlaky chrán ny po ur itou dobu p ed dešt m. Odolnými pro deš se stávají v závislos na materiálovém složení za 2 až 24 hodin od aplikace. Nespornou výhodou této skupiny materiál je, že umož- ují dokonale ut snit i tvarov velmi složité detaily a prostupy. Nevýhodou je velká pracnost, zvýšené nároky na povrch podkladní konstrukce, problema cká 8

O I P M SRNA D kontrola požadované tlouš ky izolace a zna ná závislost na klima ckých podmínkách. Kvalita a t snost výsledné povlakové izolace zde mnohem více závisí na pracovní kázni a na dodržování technologických postup. 5 FAKTORY OVLIV UJÍCÍ Ú INNOST PROTIRADONOVÝCH IZOLACÍ 5.1 Spojitost izola ního systému Protiradonové izolace Z eteln je t eba zd raznit, že co se tý e kvality, je tato skupina materiál velice heterogenní. Dokonce i mezi chemicky p íbuznými hmotami lze nalézt výrobky s výrazn odlišnou trvanlivos a odolnos v i mechanickému a hlavn koroznímu namáhání. Výb r proto musí být vždy pod ízen d kladnému prostudování chemického složení a vlastnos konkrétního výrobku. V projektu musí být vždy uveden název výrobku, nelze se spoléhat na obecné ozna ení. Bariérové vlastnos v i pronikání radonu se u jednotlivých zástupc této skupiny také výrazn odlišují. Epoxidové a PU nát ry zabra ují pronikání radonu obdobn jako HDPE fólie, bariérové vlastnos asfaltových st rek odpovídají vlastnostem bitumenových pás. Tyto materiály lze tedy použít jako efek vní pro radonové izolace. Prodyšnost cementových st rek je však velmi vysoká (o t i ády vyšší než HDPE fólií) a ani po p idání polymeru se v tšinou nedosáhne dostate ných bariérových schopnos. 4.4 Bentonitové izolace Izolace tohoto druhu obsahují montmorilloni cké jílové minerály s Þ ltra ním sou initelem ádov 1.10 11 m/s, tj. o dva ády nižším než u b žných jíl. Princip bentonitových izolací spo ívá v tom, že po styku s vodou zv tšuje bentonit sv j objem a proniká do všech du n i trhlin v chrán né konstrukci, ímž vytvá í souvislý pro vodu nepropustný povlak. P edpokladem úsp šné funkce je dokonalé sev ení bentonitu mezi podkladní a chrán nou konstrukci. Základním typem sou asných bentonitových povlakových izolací jsou bentonitové matrace, v nichž je suchý bentonitový prášek rovnom rn uložen mezi dv ma geotex liemi nebo je nalaminován na plastovou fólii, nej ast ji z HDPE. Spojitost izolace, neboli souvislé provedení izola ní bariéry po celém povrchu konstrukcí, které jsou v kontaktu s podložím, je základní podmínkou dosažení pot ebné ú innos pro radonových izolací. Jakékoliv, by jen áste né vynechání izolace, nap. v míst revizních i instala ních šachet, jímek, mokrých sklípk atd. snižuje výrazn ú innost izola ního systému. Izola ní povlak musí probíhat bez p erušení i pod nosnými konstrukcemi, tj. pod sloupy i st nami. V t ch místech konstrukce, kde je p estupováno dovolené namáhání izolace, se spojitost izolace zajiš uje pomocí tzv. hydroizola ních p epážek, jejichž p íklad uvádí I5. V míst dilata ní spáry, kde je izolace vystavena zvýšenému mechanickému namáhání, se dlouhodobá spojitost zajiš uje zesílením izola ního povlaku p ídavným pásem o minimální ší ce 300 až 500 mm podle materiálu použité izolace. P íklady ešení jsou uvedeny na I6. Správn provedená spojitá pro radonová izolace musí eliminovat i tzv. radonové mosty, kterými proniká radon z podloží spárou mezi deskami tepelné izolace a obvodovým základovým pasem do vzduchových du n v obvodových st nách (Obr. 1i). Radonové mosty se mohou vyskytovat zejména u staveb s obvodovými st nami z tvarovek se svisle orientovanými du nami kladenými na sraz bez promaltování svislých spár a s ložnými spárami, které vzduchové du ny p erušují bu jen áste n nebo v bec ne. Vyskytovat se ale mohou i u lehkých sendvi ových konstrukcí na bázi d eva nebo oceli. Takovéto st ny se pak stávají zdrojem radonu v dom. Výskyt radonových most závisí na vzájemné poloze základu, obvodové st ny, tepelné izolace a pro radonové izolace v soklové par i domu. Možné zp soby p erušení tohoto radonového mostu p ináší detaily na I7. V suchém stavu netvo í bentonitové izolace prak cky žádnou bariéru pro pronikání radonu (sou initel difúze radonu je ješt o ád vyšší než u cementových st rek). I když hydratace bentonitu snižuje sou initel difúze o t i ády na úrove PVC fólií, samotný bentonit není schopen vytvo it trvalou ochranu pro radonu, nebo p i vyschnu podloží ztrácí bariérové vlastnos. ešením m že být kombinace bentonitu s PE fólií, která zde plní roli izolace pro radonu (samoz ejm pouze za p edpokladu, že spoje fólie jsou sva eny nebo alespo slepeny samolepícími pásky). Obr. 1i. P íklad tepelného mostu, kdy radon proniká z podloží spárou mezi tepelnou izolací a obvodovým základovým pasem do du n v obvodové st n 9

Radon stavební souvislosti I. 5.2 T sné napojení vodorovné izolace na st ny ve stávajících stavbách Zajis t spojitost izolace ve stávajících stavbách není jednoduché, nebo nelze zaru it, že nov instalované izolace do podlah se poda í napojit na stávající izolace pod st nami, které navíc nemusí být již pln funk ní. Vkládání nových izolací pod stávající st ny bývá omezeno materiálovým složením st n, konstruk ním systémem budovy, ob žnou proveditelnos u objekt s podzemními podlažími a v neposlední ad po izovací cenou. Rovn ž dodate né provád ní izolací z vn jší strany suterénních st n bývá pracné a nákladné. Nespojité provedení izolace se pak projevuje velmi nízkou ú innos, která zpravidla nep evyšuje 40 %. Základním pravidlem zajiš ujícím u stávajících staveb alespo áste nou spojitost izola ní bariéry je, aby pro- radonová izolace dodate n pokládaná mezi stávající st ny byla plynot sn napojena na stávající izolaci pod st nami. Není-li pod st nami izolace nebo je její funk nost narušena, transport radonu st nami a spárou mezi podlahou a st nou se omezí: pod íznu m nebo podbouráním st ny a vložením nové izolace do vzniklé spáry, na kterou se plynot sn napojí nová izolace v podlaze, injektáží st ny ut s ovacími roztoky. Pro radonová izolace se plynot sn p ipojí na st ny opat ené soklíkem z cementové omítky o výšce minimáln 100 mm nad rovinu injektáže, odv tráním podloží v míst napojení podlah na stávající st ny. Pro radonová izolace v podlaze se plynot sn p ipojí na st ny opat ené soklíkem z cementové omítky o výšce alespo 100 mm, umíst ním ven la ní vrstvy do podlahové konstrukce nejlépe pod pro radonovou izolací, která se plynot sn p ipojí na st ny opat ené soklíkem z cementové omítky o výšce alespo 100 mm. Postupné vkládání izola ních pás do pro ezané nebo vybourané spáry je považováno za nejdokonalejší a dlouhodob nejspolehliv jší metodu. V závislos na konkrétních podmínkách lze k pod íznu použít bu ru ní pilu (u cihelných st n o tlouš ce do 600 mm, kdy se ez vede v ložné spá e), nebo elektrickou pilu, i diamantovou lanovou pilu, u níž nezávisí na tlouš ce ani materiálu zdiva. Pro ezávání i probourávání se provádí na etapy po pracovních záb rech v délce 750 až 1 500 mm, p i emž se obvykle postupuje od roh budovy a meziokenních pilí. Po vložení izolace se spára zaplní cementovou maltou s vodoodpudivou p ísadou (na vyzdívky se použijí kvalitní pálené cihly). Další pracovní záb r je možno provést až po ádném zatvrdnu cementové malty. Tato metoda není p íliš vhodná pro objekty s pilí i a klenbami. Použitelnost injektážních metod pro omezení transportu radonu st nami vychází z teore ckého p edpokladu, že zmenšením pór a kapilár, pop ípad jejich úplným zapln ním a ut sn ním se sníží množství transportovaného radonu. K t mto ú el m lze použít pouze ut s ovací roztoky, které mohou být na bázi draselného nebo sodného vodního skla, organických prysky ic, para n i živi ných emulzí a v p ípad v tších du n v nehomogenním zdivu i na bázi cementové a mikrocementové suspenze. Prak- cké ov ení injektážních metod jako prost edku pro omezení transportu radonu st nami nebylo ale za m provedeno. Odv trání podloží se nej ast ji realizuje pomocí perforovaného odsávacího potrubí, které se umís uje do št rkového lože pod novou podlahou po obvodu st n podle P4 nebo P5 tak, aby bylo v blízkos styku podlahy a st ny. Vzduch proudící v drenážním potrubí odvádí nejen radon, ale i vlhkost, ímž se zárove eliminuje transport vlhkos do st n. Ven la ní vrstva vytvo ená v podlahové konstrukci pod pro radonovou izolací, nap íklad podle M3 snižuje nejen transport radonu, ale i vlhkos do st n. Ú innost odvodu vlhkos je vyšší p i provedení ven la ní vrstvy z plastových tvarovek spo ívajících na št rkovém podsypu. Ven la ní vrstva nad pro radonovou izolací podle M4 vytvá í jen pojistku pro pr niku radonu do interiéru. Její schopnost odvád t vlhkost ze st n je minimální a p ísun vlhkos do st ny neovliv uje v bec. Napojení pro radonové izolace v podlaze na st ny opat- ené soklíkem z cementové omítky se v závislos na materiálovém složení izolace eší podle I3. 5.3 T snost spoj Spojitost izola ního povlaku p i provedení z prefabrikovaných pás závisí na plynot snos spoj mezi jednotlivými pásy. Jednotlivé technologie spojování musí být podle SN 73 0601 (2006) ov eny pomocí stanovení sou initele difúze radonu. Hodnota tohoto parametru v míst spoje musí odpovídat hodnot pro vlastní izola ní materiál. Je-li v míst spoje zm ena vyšší hodnota sou initele difúze radonu, je spoj net sný. Vzájemné bo ní a elní p esahy asfaltových pás se obvykle plynot sn spojují natavením asfaltové krycí vrstvy. V p ípad pás se samolepící úpravou na spodním povrchu je t snost spoje dosažena aplikací p im eného tlaku na horní pás, jehož p esah p ilne k povrchu níže 10

O I P M SRNA D situovaného pásu. Je-li však horní povrch pás opat en minerálním posypem, samotná samolepící úprava není schopna zajis t požadovanou t snost spoje. Samolepící úprava p ilne to ž pouze k vrchním zrn m posypu a vzduchové mezery mezi níže položenými zrny z stávají nevypln ny. Spoj propouš radon, což lze dokumentovat hodnotami sou initele difúze radonu zm enými v míst spoje. Tab. 1i a 2i ukazují, že sou initel difúze radonu samolepícího spoje je minimáln o dva ády v tší než natavovaného spoje nebo vlastního materiálu. Má-li spoj vykazovat požadovanou t snost pro pronikání radonu, musí se spoje mezi samolepícími pásy s minerálním posypem ešit natavením samolepící vrstvy v míst p esahu. k sob p ítla nými (pohán cími) vále ky sva ovacího agregátu. 30 Pojistná PVC zálivka 10 8 10 Obr. 2i. Jednoduchý svar Obr. 3i. Dvojitý svar se st edním zkušebním kanálkem Protiradonové izolace Tab. 1i. Sou initel difúze radonu pro SBS modiþ kovaný asfaltový pás s Al vložkou, natavovaný spoj a samolepící spoj SBS modiþ kovaný asfaltový pás s Al vložkou (4,9 ± 0,5).10 14 Natavovaný spoj (5,1 ± 0,5).10 14 Samolepící spoj (4,3 ± 0,4).10 10 Tab. 2i. Sou initel difúze radonu pro SBS modiþ kovaný asfaltový pás vyztužený polyesterovou rohoží, natavovaný spoj a samolepící spoj SBS modiþ kovaný asfaltový pás vyztužený polyesterovou rohoží (7,1 ± 0,2).10 12 Natavovaný spoj (8,6 ± 1,0).10 12 Samolepící spoj 1,2.10 8 1,7.10 11 Spoje polymerních fólií se obvykle provádí lepením (pryžové fólie, PVC-P) nebo ast ji sva ováním. Sva uje se horkým vzduchem, horkým klínem nebo extruzn s p ídavným sva ovacím materiálem (Obr. 4i). Vzhledem k tomu, že místa spoj jsou vždy slabým místem z hlediska vodot snos i vzduchot snos, požaduje se asto spojení dvojitým svárem s vytvo ením zkušebního kanálku (Obr. 3i). Správnost spoje lze pak odzkoušet p etlakováním kanálku. Jednoduché spoje (Obr. 2i) se zkouší ob- žn ji podtlakovou zkouškou pomocí vakuových zvon p ikládaných na povrch izolace. Bezpe nost jednoduchého svaru lze zvýšit jeho p eplátováním (Obr. 5i). Vzniklý vzduchový kanál lze podtlakov odzkoušet. Sva ování fólií horkým vzduchem spo ívá v zah á spojovaných povrch do plas ckého stavu proudem vzduchu vystupujícího z hubice horkovzdušné svá e ky a v následném stla ení spoje. Ší ka homogenního jednoduchého spoje musí být minimáln 30 mm (Obr. 2i). Spojování fólií horkým klínem spo ívá v natavení sty ných ploch obou spojovaných fólií horkým (kovovým) klínem a následným stla ením obou roztavených ploch P i extruzním sva ování je na spoj obou fólií p itavena housenka z roztaveného p ídavného materiálu shodného s izola ní fólií. Svar musí být široký minimáln 30 mm (Obr. 4i). Tento zp sob spojování se doporu uje p edevším v nep ístupných místech pro sva ování horkým klínem a v místech vyžadujících zvláštní pozornost a pe livost provedení, mezi n ž pat í zejména opracování kout, roh, prostup, opravné svary apod. Po kontrole kvality provedených spoj se u PVC-P fólií doporu uje zajis t jejich okraj pojistnou zálivkou. Zálivková hmota se na okraj spoje nanáší vytla ováním z PE lahvi ky s výtokovou trubi kou ve ví ku. Pro snadnou vizuální kontrolu provedeného jišt ní m že mít zálivková hmota barvu odlišnou od barvy vlastní fólie. Spoje polymerních fólií pomocí r zných samolepících pásk nemusí v reálných staveništních podmínkách p i zvýšené vlhkos a prašnos vykazovat požadovanou t snost. U nopových fólií je tato technologie spojování zcela neú inná, a proto nelze podle SN 73 0601 (2006) nopové fólie považovat za pro radonové izolace. Nemožnost vytvo ení plynot sného spoje mezi nopovými fóliemi pomocí samolepících pásk (Obr. 6i) je z ejmá z výrazného rozdílu mezi sou initeli difúze radonu pro vlastní nopovou fólii a pro spoj (Tab. 3i). 10 Obr. 4i. Extruzní svar s p ídavným materiálem Obr. 5i. P eplátování jednoduchého spoje 11

Radon stavební souvislosti I. Tab. 3i. Sou initel difúze radonu pro HDPE nopovou fólii a spoj HDPE nopová fólie (4,1 ± 0,1).10 12 Spoj samolepícím páskem mezi fóliemi (7,4 ± 0,7).10 10 Aby bylo t sn ní prostup proveditelné, nem ly by být prostupy umís ovány do roh a kout, protože v t chto místech není zajišt n dostate ný prostor pro pracovníka provád jícího izolaci, ani pro umíst ní konstruk ních prvk jako nap. p írub pr chodek. Velmi ob žn se dále t sní prostupující média ležící na izolované konstrukci (Obr. 7i). Takovýchto vedení je t eba se vyvarovat. Je-li prostup v tlouš ce st ny, musí se nejprve ut snit a teprve poté je možné zdít st nu. Opa ný postup vede vždy k net snostem (Obr. 8i). Obr. 6i. P íklady nefunk ního t sn ní spoj nopových fólií pomocí samolepících pásk 5.4 T snost prostup T snost prostup pro radonovou izolací pat í mezi zásadní parametry ovliv ující ú innost celého izola ního systému. T snost prostup lze op t testovat pomocí stanovení sou initele difúze radonu. SN 73 0601 (2006) vyžaduje, aby dodavatelé izola ních systém uvád li zp sob napojení izolace na pr chodku v etn hodnoty sou initele difúze radonu tohoto napojení. Tam, kde dochází k dilata ním pohyb m prostupujících médií, se prostupy zásadn eší pomocí ochranné pr chodky s pevnou p írubou, na kterou se plynot sn p ipevní izolace (nap. natavením, p iva ením nebo sev ením zesíleného izola ního povlaku mezi volnou a pevnou p írubu nap. podle I4.3 a I4.4). Pr chodka m že být z tuhého plastu, nerezové oceli nebo oceli opat ené pro korozním nát rem. Mezera mezi pr chodkou a prostupujícím t lesem se t sní pružnými materiály, nap. pryžovými proþ ly stahovanými šrouby, tmely, asfaltovanými provazci a bandáží, polyuretanovou p nou atd. V místech, kde nelze umístit ochrannou pr chodku s p írubou, se použije ochranná pr chodka bez p íruby, k níž se pro radonová izolace plynot sn p ipojí pomocí manžety z izolace osazené na pr chodku. Alterna vn lze izolaci ukon it u pr chodky s ut sn ním spáry mezi izolací a pr chodkou trvale pružným tmelem s následným p elepením manžetou ze samolepícího pásku. U stávajících staveb, není-li sou ás rekonstrukce i vým na instalací, lze použít i pr chodku podéln d lenou. Prostor mezi pr chodkou a p vodní konstrukcí se vyplní, pop. zainjektuje betonovou sm sí. Nedochází-li k dilata ním pohyb m prostupujících médií, je možno izola ní vrstvy p ímo napojit na prostupující t lesa za pomoci manžet z izola ního materiálu, nap. podle I4.1 a I4.2. Obr. 7i. No ní m ra izolatéra. Takhle ne. Toto nejde plynot sn zaizolovat. Chyba vznikla už ve stádiu projektu. Obr. 8i. Vychází-li prostup do st ny, musí se nejprve dokon it napojení izo la ního povlaku na prostupující potrubí a teprve poté je možné pokra ovat ve zd ní st ny. P i opa ném postupu nelze izolaci na potrubí plynot sn p ipojit. 12

O I P M SRNA D 5.5 Podmínky provád ní Podmínky provád ní jsou velmi d ležitým aspektem zajišt ní spolehlivos jakékoliv ochrany spodní stavby pro vod i radonu. Ukazuje se to ž, že chyby vznikající ve stádiu provád ní bývají fatální. Do provád cích podmínek m žeme zahrnout následující aspekty: klima cké faktory vždy je nutno uvážit, p i jakých teplotách budou probíhat izola ní práce a tomu p izp sobit výb r izola ních materiál a technologií. Obecn pla, že p i nižších teplotách izola ní materiály k ehnou a jsou mechanicky snadno poškoditelné. Ani od pracovník vystavených záporným teplotám nelze o ekávat bezvadnou práci. Dalším významným klima ckým faktorem m že být vlhkost podkladu, pop ípad nep ípustnost pokládky n kterých izola ních materiál za dešt. Vliv klima ckých faktor lze omezit ochranou staveništ mobilními p íst ešky, technologické faktory pro daný tvar izolovaných ploch je t eba zvolit vhodnou izola ní technologii tak, aby izolace mohla být položena v co možná nejmén pracovních etapách, nebo etapové spoje bývají astým zdrojem poruch. Ve spolupráci s projektantem je t eba zajis t proveditelnost všech konstruk ních detail a prostup (prostupy ani dilata ní spáry nemají být umís ovány do kout a roh, atd.), asové faktory kvalita prací bývá zna n nega vn ovlivn na rychlos výstavby, tj. minimalizací asu pot ebného k položení izola ních vrstev, kvaliþ ka ní faktory izola ní práce je t eba sv ovat pouze Þ rmám s kvaliþ kovanými a pr b žn proškolovanými pracovníky a vybavených pot ebnou technologií, Ú innost pro radonových izolací dodate n vkládaných do stávajících staveb není obecn p íliš vysoká. Rozumíme-li ú innos v souladu s SN 73 0601 (2006) procentuální vyjád ení poklesu koncentrace radonu k hodnot p ed opat ením (vztah 1), potom na základ zjišt ní Státního ústavu radia ní ochrany [9] se pr m rná ú innost pohybuje okolo 37 %. Jinými slovy e eno, koncentrace se sníží jen na 63 %. u = 100 C p C k C p [%] (1) kde u je ú innost opat ení [%], C p resp. C k, je koncentrace radonu [Bq/m 3 ] v pobytovém prostoru zjišt ná pr kazným m ením p ed opat ením, resp. po provedených opat eních. M eno procentem dom, v nichž koncentrace poklesne po pokládce izolace pod sm rnou hodnotu 400 Bq/m 3, je ú innost dokonce ješt nižší, a to pouhých 22 %. Tento špatný výsledek je d sledkem nemožnos provedení izola ního povlaku celistv a souvisle a p ecen ní možnos samotných pro radonových izolací ve stávajících stavbách ze strany projektant. Je tedy velmi pravd podobné, že jakmile koncentrace radonu v objektu p ekro í 640 Bq/m 3, nemusí se poda it snížit samotnou pro radonovou izolací koncentraci pod sm rnou hodnotu 400 Bq/m 3. Pr m rná ú innost pro radonové izolace provedené v kombinaci s pasivním v tracím systémem podloží nebo s pasivn odv tranou ven la ní vrstvou se pohybuje okolo 47 %. Je-li základem v tracího systému svislé odv trání nad st echu objektu, potom se ú innost v obou p ípadech zvýší až na 52 %. Takovéto kombinované systémy je tedy možné navrhovat v závislos na zp sobu pasivního odv trání až do koncentrace radonu v objektu 750 Bq/m 3, resp. 830 Bq/m 3. Protiradonové izolace kontrolní mechanismy provád ní izola ních prací je nutno pr b žn kontrolovat kvaliþ kovaným, na dodavatelské Þ rm nezávislým odborníkem. 6 Ú INNOST PROTIRADONOVÝCH IZOLACÍ Ú innost souvisle provedených pro radonových izolací v nových stavbách m ená procentem dom, v nichž koncentrace radonu nep ekro í sm rnou hodnotu 200 Bq/m 3, se pohybuje v intervalu od 80 % do 90 %. To znamená, že jen v 10 až 20 % nových dom chrán ných pro radonu pouhou izolací p ekra uje koncentrace radonu sm rnou hodnotu. Pro radonovou izolaci lze tedy považovat ze velmi ú inný prost edek bránící vstupu radonu do nových staveb. Pla to však jen za p edpokladu, že izolace je navržena a použita v souladu s SN 73 0601 (2006) [1]. P ekro í-li ve stávajícím objektu pr m rná koncentrace radonu 800 Bq/m 3, m la by být dodate ná izolace provedena v kombinaci s ak vním odv tráním podloží nebo ven la ní vrstvy nebo by alespo m la být provedena p íprava pro p em nu pasivního odv trání na ak vní. 7 NÁVRH A REALIZACE PROTIRADONOVÝCH IZOLACÍ 7.1 Použití v nových stavbách Použi pro radonové izolace pro ochranu p irozen v traných pobytových prostor v kontaktních podlažích nových staveb je p ehledn znázorn no schématem na Obr. 9i. 13

Radon stavební souvislosti I. Samotnou pro radonovou izolaci lze bez dalších dopl kových opat ení použít na ochranu pro radonu u všech staveb s p irozen v tranými pobytovými prostory v kontaktních podlažích p i st edním a vysokém radonovém indexu stavby, když koncentrace radonu v podloží rozhodná pro stanovení radonového indexu stavby nep esahuje následující hodnoty: 60 kbq/m 3 pro vysoce propustné zeminy, 140 kbq/m 3 pro st edn propustné zeminy a 200 kbq/m 3 pro zeminy s nízkou propustnos. P ekra uje-li koncentrace radonu v podloží výše uvedené limity, musí být pro radonová izolace provedena v kombinaci bu s odv tráním podloží pod objektem (Sešit P) nebo s ven la ní vrstvou v kontaktních konstrukcích (Sešit M). Kombinované opat ení je rovn ž nutné, a to bez ohledu na koncentraci radonu v podloží i tehdy, je-li sou ás kontaktní konstrukce podlahové vytáp ní nebo je pod stavbou umíst na drenážní vrstva o vysoké propustnos. Použi kombinovaných opat ení se doporu uje i p i koncentracích nižších než jsou výše uvedené hodnoty, pokud lze p edpokládat n kterou z následujících skute nos : o ekávají se dodate né zásahy do kontaktních konstrukcí, které povedou k porušení pro radonové izolace; dojde ke zvýšení propustnos podloží pod domem nap. v d sledku odvodu povrchové vody, um lým snížením hladiny spodní vody apod.; d m se nachází v oblas, kde lze o ekávat pohyby v podloží, které by mohly vést k výskytu trhlin v kontaktních konstrukcích (nap. nestabilní svahy, poddolovaná území, ot esy od dopravy apod.); celistvost kontaktních konstrukcí domu m že být porušena plánovanou okolní výstavbou (týká se zejména adových a terasových dom, zástavby v prolukách apod.). Střední nebo vysoký radonový index stavby Cs > 60/140/200 kbq/m 3? ano Na druhé stran lze v ur itých objektech pro radonovou izolaci nahradit celistvou hydroizolací s vodot sn provedenými spoji a prostupy navrženou podle hydrofyzikálního namáhání nebo jen vodot snou železobetonovou konstrukcí podle SN EN 206-1 o minimální tlouš ce prvk 250 mm (bílou vanou). Jedná se o stavby, kde jsou bu v kontaktních podlažích všechny pobytové prostory nucen v trány, nebo se v kontaktních podlažích nenachází žádné pobytové prostory a pla, že: ne Štěrkový podsyp nebo podlahové topení? ano ve všech místech kontaktního podlaží je zajišt na spolehlivá vým na vzduchu b hem celého roku, ne stropní konstrukcí nad kontaktním podlaží nedochází k proud ní vzduchu, prostupy jsou ut sn ny, Obr. 9i. Použi pro radonové izolace pro ochranu nových staveb (Cs koncentrace radonu v podloží rozhodná pro stanovení radonového indexu stavby) Dodatečné zásahy, odvodnění, poddolování, otřesy atd.? ne Pro radonová izolace (Sešit I I1, I2) Kontrolní měření. Koncentrace radonu menší než směrné hodnoty? ne Dodatečná opatření ano Pro radonová izolace (Sešit I I1,I2) v kombinaci s odvětráním podloží (Sešit P) nebo s ven lační vrstvou (Sešit M) ano OK vstupy do kontaktních podlaží z ostatních podlaží jsou opat eny dve mi v t sném provedení a s automa ckým zavíráním. 7.2 Použití ve stávajících stavbách Opat ení založená na pro radonových izolacích nejsou v p ípad stávajících staveb zdaleka tak astá, jako u staveb nových. Je to d sledek jednak nižší ú innos a jednak pom rn vysokých po izovacích náklad. Jejich použi p ipadá v úvahu v objektech s pobytovými místnostmi v kontaktních podlažích, v nichž koncentrace radonu p evyšuje 600 Bq/m 3 a kde: jsou kontaktní konstrukce ve velmi špatném stavu (nap. d ev né podlahy na škvárovém podsypu, suché dlažby p ímo na podloží, neizolované betony atd.), 14

O I P M SRNA D je pot eba zárove vy ešit zvýšenou vlhkost kontaktních konstrukcí. Pom rn omezené použi pro radonových izolací vychází ze skute nos, že jejich pokládka vyžaduje vytvo ení nových podlah nebo obnažení suterénních st n z vn jší strany, což je zásah nejen velmi drahý, ale i asov náro ný a neobejde se bez omezení provozu. Bez významu není ani nejistá ú innost zp sobená nemožnos zajis t spojitost izola ního systému (ne vždy je možné izolaci vložit i pod st ny nebo z vn jší strany suterénního zdiva). Na druhé stran, bude-li v objektu probíhat rekonstrukce kontaktních konstrukcí (podlah a suterénních st n) ze zcela jiného d vodu než je radon, je vložení nové pro- radonové izolace do nov budovaných konstrukcí jist efek vním opat ením a to p i jakýchkoliv hodnotách koncentrace radonu v dom. Pro radonová izolace se do stávajících staveb instaluje vždy v kombinaci s odv tráním podloží (Sešit P) nebo s ven la ními vrstvami v kontaktních konstrukcích (Sešit M). Zvyšuje se tak ú innost systému a eliminuje se zhoršení vlhkostního stavu kontaktních konstrukcí p i nespojitém provedení izolace. Použití protiradonové izolace pro ochranu stávajících staveb je p ehledn znázorn no schématem na Obr. 10i. Stavebnětechnický průzkum + měření radonu Je nutná rekonstrukce podlah? ano Je pod stávajícími stěnami izolace? ne Pro radonová izolace v podlaze napojená na soklík (Sešit I I3) v kombinaci s odvětráním podloží (Sešit P P4) nebo s ven lační vrstvou (Sešit M M3, M4) ne ano Ven lační vrstva na stávající podlahu (Sešit M) nebo odvětrání podloží (Sešit P) Pro radonová izolace v podlaze (Sešit I) napojená na stávající (nebo nově vloženou) izolaci pod stěnami v kombinaci s odvětráním podloží (Sešit P P4) nebo s ven lační vrstvou (Sešit M M3, M4) Kontrolní měření. Koncentrace radonu menší než směrné hodnoty? ne ano OK Protiradonové izolace 7.3 Podklady pro návrh v nových stavbách Dodatečná opatření Podkladem pro návrh pro radonové izolace v nových stavbách jsou všechny údaje, který umožní projektantovi ur it radonový index stavby, neboli radonový potenciál na úrovni základové spáry. D ležité jsou zejména informace získané z: radonového pr zkumu stavebního pozemku [10, 11] (hodnota t e ho kvar lu a maximální hodnota koncentrace radonu v p dním vzduchu, propustnost podloží pro plyny, popis základových pom r s ohledem na ver kální proþ l propustnos ), geotechnické zprávy (druh základových konstrukcí, výšková poloha základové spáry, p ítomnost podzemní vody, úpravy podloží majících vliv na plynopropustnost jako nap. hutn ní, stabilizace, z izování propustných št rkopískových vrstev o tlouš ce v tší než 50 mm atd.), projektu domu (velikost plochy v kontaktu s podložím, zp sob vytáp ní a v trání, násobnost vým ny vzduchu, p ítomnost podlahového topení v kontaktních konstrukcích, dispozi ní ešení, umíst ní pobytových místnos apod.). Z výše uvedených údaj se ur í hodnota koncentrace radonu v podloží a propustnost podloží, na jejichž základ se stanoví radonový index stavby a rozhodne se o tom, zda stavba m že být chrán na samotnou pro radonovou izolací nebo zda je nutná kombinace pro radonové izolace s odv tráním podloží nebo s ven la ními vrstvami. 7.4 Podklady pro návrh ve stávajících stavbách Návrh pro radonové izolace do stávajících staveb musí vycházet zejména z podrobného stavebn technického pr zkumu zam eného na: kvalitu a t snost stávajících kontaktních konstrukcí (složení, p ítomnost hydroizola ních vrstev, výskyt trhlin, vlhkostní stav atd.), uspo ádání spodní stavby (hloubka pod terénem, tvar podzemního podlaží, umíst ní podzemního podlaží vzhledem k nadzemním podlažím atd.), Obr. 10i. Použi pro radonové izolace pro ochranu stávajících staveb 15

Radon stavební souvislosti I. hydrogeologické údaje (hladina podzemní vody a její kolísání b hem roku, údaje o zp sobu odvodn ní deš ové vody a odpadních vod, údaje o prosakování vody do podzemních podlaží a o odvodu prosáklé vody atd.). Dalším nezbytným podkladem jsou výsledky dopl kových diagnos ckých m ení provád ných s cílem zjis t zdroje radonu, iden Þ kovat a lokalizovat vstupní cesty radonu v kontaktních konstrukcích a stanovit zp sob jeho ší ení po objektu. Smyslem je p ipravit takové informace, aby izolace byla aplikována efek vn, tj. zejména v místech vstupních cest radonu do budovy a na stran druhé, aby byly eliminovány možné nega vní projevy opat ení (nap íklad uzav ení vlhkos v kontaktních konstrukcích). 7.5 Výpo et tlouš ky protiradonové izolace Minimální tlouš ka pro radonové izolace se pro každý konkrétní objekt stanoví výpo tem podle SN 73 0601 (2006) v závislos na: hodnotách koncentrace radonu v podloží a propustnos podloží rozhodných pro stanovení radonového indexu stavby, parametr objektu (plocha kontaktních konstrukcí, intenzita vým ny vzduchu, objem vnit ního prostoru), sou initeli difúze radonu v pro radonové izolaci [2, 3, 7]. Podrobný popis výpo etního postupu a p ehled hodnot sou initele difúze radonu v jednotlivých izola ních materiálech (asfaltových pásech, polymerních fóliích, st rkách, nát rech atd.) je uveden v Sešitu D. 7.6 Provád ní protiradonové izolace Podkladní vrstvy Tvar izolovaných ploch má být co nejjednodušší, pokud možno bez prostup a dilata ních spár a s co nejmenším po tem roh, kout a takových tvar, které vyžadují velký po et etapových spoj. Podklad pod pro radonovou izolaci musí spl ovat podmínky (nap. na vlhkost, drsnost atd.) stanovené výrobcem, pop. dodavatelem izolace. Zpravidla se vyžaduje rovný povrch, bez du n a ostrých nerovnos, výstupk a zlom. Kvalitní p íprava podkladu je d ležitá zejména u izolací, které jsou s podkladem spojeny (nát ry, st rky, celoplošn natavené asfaltové pásy) a u velmi tenkých izolací. Kvalita povrchu podkladních konstrukcí musí být p ed zahájením izola ních prací vždy zkontrolována. Podkladní betony by m ly být provedeny v nejmenší tlouš ce 100 mm a s celoplošným vyztužením sí i rozptýlenou výztuží. Je-li nutno pod podkladní betony umís t drenážní vrstvu (nap. na jílovitých zeminách), musí být odv trána do exteriéru. Podklad pro svislou izolaci provád nou do vany mohou krom cihelné st ny tvo it i záporové, pilotové i št tovnicové st ny stavební jámy. V takovém p ípad je zpravidla nutné povrch pažící st ny vyrovnat cementovou omítkou, st íkaným betonem nebo jiným vhodným zp sobem podle nárok použité povlakové izolace. Vzhledem k tomu, že pažící st na i nosná konstrukce objektu mohou vykazovat odlišné deformace (posunu, sedání atd.), je vhodné izola ní povlak od pažící st ny odd lit kluznou vrstvou vylu ující namáhání izolace smykem. P íslušnou dilataci musí umožnit i napojení vodorovné a svislé izolace. Podklady pro izolaci musí být dohotoveny s takovým asovým p eds hem, aby byly dostate n vyzrálé a kvalitou povrchu odpovídaly p edepsaným požadavk m. Musí být osazena p ípadná prostupující t lesa (ochranné pr chodky atd.), k nimž se bude izolace p ipojovat. Pr chodky musí být vytvo eny z materiál odolných korozi, aby nesnižovaly životnost izola ní bariéry. Kladení izola ního povlaku Pokládka pro radonové izolace by m la být zajiš ována pouze zkušenými a proškolenými pracovníky vybavenými pot ebnou technikou. Pr b h izola ních prací je t eba pravideln kontrolovat, aby se ov ilo, že použitý izola ní materiál, jeho tlouš ka a zp sob provedení spoj a prostup odpovídají projektu. V nových stavbách závisí podoba každého izola ního systému na postupu výstavby podzemí objektu a na zp sobu kladení svislé izolace. V principu jsou možné dva pracovní postupy: svislá izolace se provádí z výkopu (I1), svislá izolace se provádí do vany (provád ní z jámy I2). P i provád ní izolace z výkopu se nejprve na p ipravenou podkladní betonovou konstrukci položí vodorovná izolace, která se zakryje vhodnou ochranou. Dále se pokra uje postavením obvodových suterénních st n, na n ž se z vn jší strany z výkopu umís svislá izolace v etn ochranné vrstvy pro poškození od zásypu. Spojení svislé a vodorovné izolace se v tomto p ípad eší zp tným 16

O I P M SRNA D spojem, jehož minimální délka je 150 až 200 mm. Zp tný spoj bývá astým místem pr saku vody a pr niku radonu do objektu, a proto je t eba v tomto míst izola ní povlak zesílit p ídavným izola ním pásem podle I1.1 nebo I1.2. Toto ešení se uplat uje p evážn jen v podmínkách zemní vlhkos a vody prosakující odvodn nými zeminami. Provádíme-li izolaci z jámy, vytvo í se nejprve podkladní vana, jejíž dno je v tšinou betonové a st ny z plných ost e pálených cihel zd ných na cementovou maltu v tlouš ce od 65 mm do 150 mm podle výšky st ny. Následn se na vnit ní stranu podkladní vany položí vodorovná i svislá izolace, která se v koutech a na hranách zesiluje p ídavným izola ním pásem podle I2.1 nebo I2.2. Nosná konstrukce stavby se realizuje jako poslední. Bude-li tvo ena monoli ckým železobetonem, musí být ješt p ed kladením armatury a betonáží provedena d kladná ochrana izola ního povlaku, nap. pomocí polotuhých plastových desek. Tato varianta se volí p i zakládání objekt pod hladinou podzemní vody nebo v neodvodn ných zeminách, kde hrozí možnost vzniku sekundární hladiny od zadržené srážkové vody. Pro radonová izolace musí být provedena v celé ploše kontaktní konstrukce. Doporu uje se její plnoplošné p ilepení (p itavení) ke konstrukci, což zna n redukuje možnost transportu radonu neodv tranou vzduchovou mezerou mezi podkladní konstrukcí a vlastní izolací. Ochrana položené izolace Po rozpracované a nechrán né izolaci je dovoleno p echázet jen v nejnutn jší mí e. P ímé pojížd ní po izolaci nebo ukládání kusových a sypkých hmot na ní je nep ípustné. P ed zakry m izolace se musí provést kontrola její celistvos a neporušenos a t snos spoj a prostup. Vodorovná izolace musí být p ed položením dalších podlahových vrstev chrán na pro poškození vhodným zp sobem, nap. p ekry m ochrannou tex lií o vyšší gramáži (alespo 500 g/m 2 ), deskami z plast, vrstvou prostého betonu atd. Svislá izolace se chrání pro mechanickému poškození p i provád ní zásypu nap. p izdívkou z ost e pálených mrazuvzdorných cihel, ochrannou tex lií o plošné hmotnos alespo 500 g/m 2, ochrannými deskami, pop. fóliemi z plast. Na vysokém radonovém indexu se doporu uje tuto ochranu ešit prost ednictvím vlnitých desek nebo plastových nopovaných fólií, které p i vytažení až nad terén umož ují zárove odv trání radonu. V n kterých p ípadech m že být výhodné použi tvrzených nenasákavých tepeln izola ních desek, nebo je sou asn s ochrannou funkcí ešena i tepelná izolace st ny. P i ochran izolace z tenkovrstvých materiál (nap. ochranných tex lií, ochranných desek z plast ) nesmí zásypové materiály obsahovat ostrohranné p ím si. Provád ní zásypu (v etn jeho zhutn ní) musí být provedeno tak, aby nedošlo k poškození izolace. P i p erušení provád ní izolace (nap. v místech pracovních spár, etapových napojení apod.) musí být zajišt na ochrana izolace pro provozním vliv m do asnou (provizorní) vrstvou nebo konstrukcí. Protiradonové izolace 17

Radon stavební souvislosti I. Nové stavby napojení vodorovné a svislé izolace pomocí zp tného spoje I1 Schéma: Použi V podmínkách zemní vlhkos a vody prosakující horninovým prost edím v odvodn né základové spá e Pozor I1.1 Celoplošn nava ené asfaltové pásy Zp tný spoj musí být zesílen p ídavným pásem o minimální ší ce 300 mm (asfaltové pásy) nebo 450 mm (polymerní fólie) Detail provedení zp tného spoje I1.2 Voln položené polymerní fólie 18

O I P M SRNA D Nové stavby izolace spodní stavby do podkladní vany Schéma: I2 Protiradonové izolace Použi Pod hladinou podzemní vody nebo v neodvodn né základové spá e, kde se prosakující voda m že hromadit a do asn p sobit hydrosta ckým tlakem na konstrukci zejména v zeminách o nízké propustnos Pozor Kouty a hrany musí být zesíleny p ídavným pásem o minimální ší ce 300 mm Detail napojení vodorovné a svislé izolace I2.1 Celoplošn nava ené asfalt. pásy I2.2 Voln položené polymerní fólie 19

Radon stavební souvislosti I. Stávající stavby napojení nové izolace podlah na stávající st ny Schéma: I3 Použi Pozor Je-li t eba ve stávající stavb vytvo it novou podlahu z d vodu nefunk nos stávajících podlah (nap. shnilé prkenné podlahy, rozpadlé betony atd.) a není možné napojit izolaci v podlaze na izolaci pod st nami (pod st nami izolace není nebo je nefunk ní a pod st ny nelze vložit novou izolaci) Nová podlaha s pro radonovou izolací ve stávající stavb se vždy kombinuje bu s odv tráním podloží nebo s ven la ní vrstvou v konstrukci podlahy I3.1 Napojení asfaltového pásu na stávající st nu p itavením na soklík z cementové omítky opat ený asfaltovým penetra ním nát rem 20