Mutace genu pro MTHFR přináší riziko pro matku i plod Záměna cytosinu za thymin na místě 677 genu pro MTHFR způsobuje změnu aminokyseliny alaninu na valin v enzymu MTHFR a m poruchu jeho funkce. Riziko nosičství homozygotní mutace MTHFR C677T stoupá v Evropě od severu k jihu 5 % I v ČR je výskyt mutací C677T vysoký 10 % 15 % 25 % 39 % 47 % 61 % 14 % C = cytosin T = thymin Nízká hladina folátu u těhotných žen je rizikovým faktorem pro vznik vad neurální trubice u vyvíjejícího se plodu. Cílovou populací jsou ženy v reprodukčním věku. Příznivého účinku se dosáhne při doplňkovém denním příjmu kyseliny listové 400 μg v době nejméně od jednoho měsíce před poče m a do tří měsíců po poče. Literatura: Slezáková Z. Výskyt polymorfizmu C677T genu pro MTHFR v české populaci, Bakalářská práce, Přírodovědecká fakulta, Ústav biochemie, Brno 2011. Koucký M. Patologie kyseliny listové a těhotenství, Prakt. lékáren. 2011; 7(4): 166 170. Ce n I, Ber C, Calabrese S. Role of micronutrients in the periconcep onal period. Human Reproduc on Update 2010;16(1):80 95.
2 ze 3 českých žen jsou rizikové z důvodu mutace genu pro MTHFR Varianta genu MTHFR na místě 677 MTHFR = alanin = valin Neak vní kyselina listová z potravy POZOR! Deficit ak vního folátu nelze zcela nahradit zvýšeným příjmem kyseliny listové, protože vazební kapacita MTHFR je omezená. Deficit 5-methyl-THF 61 % Těhotenská rizika Literatura: Slezáková Z. Výskyt polymorfizmu C677T genu pro MTHFR v české populaci, Bakalářská práce, Přírodovědecká fakulta, Ústav biochemie, Brno 2011. Koucký M. Patologie kyseliny listové a těhotenství, Prakt. lékáren. 2011; 7(4): 166 170.
obsahuje Suplementace přímo ak vním folátem zamezí jeho možnému nedostatku Běžný těhotenský mul vitamin Ak vní folát 400 μg Neak vní kyselina listová 200 400 μg MTHFR MTHFR MTHFR Neak vní kyselina listová 400 μg MTHFR MTHFR MTHFR 61 % Ak vní kyselina listová (5-methyl-THF) Deficit 5-methyl-THF 400 μg Až u 2 ze 3 žen se mohou vyskytnout komplikace z nedostatku folátu. Dostatečné množství folátu pro všechny ženy. Vyšší množství ak vního folátu by bylo nadbytečné.
DHA důležitá pro vývoj mozku a očí Matka je výhradním zdrojem omega-3 mastné kyseliny DHA pro dítě v období těhotenství a kojení. DHA je nezbytné pro normální vývoj mozku a očí plodu i dítěte do 12. měsíce věku. Strava žen v ČR neposkytuje dostatečné množství DHA pro období těhotenství a kojení. DHA 220 mg V průběhu těhotenství a kojení stoupá množství DHA v mozku plodu a dítěte. DHA (mmol v celém mozku) Týdny těhotenství Měsíce po porodu DHA = kyselina dokosahexaenová Podávání DHA během těhotenství a kojení podporuje správnou hladinu DHA matky a v jejím mateřském mléce. DHA přijímaná matkou podporuje normální vývoj mozku a očí plodu i kojence. Příznivého účinku se dosáhne při příjmu nejméně 200 mg DHA denně nad rámec doporučené denní dávky omega-3 mastných kyselin pro dospělé (250 mg DHA a EPA). Nancy L. Morse. Benefits of Docosahexaenoic Acid, Folic Acid, Vitamin D and Iodine on Foetal and Infant Brain Development and Func on Following Maternal Supplementa on during Pregnancy and Lacta on. Nutrients. 2012;4(7):799-840. 10.
Vitamín D je důležitý pro vývoj CNS V ČR trpíme nedostatkem zdrojů vitamínu D ze slunce i stravy (mořské ryby) Nízkou hladinou vitamínu D trpí až 90% žen v ČR, zejména v zimních měsících Vitamín D3 20 μg (800 IU) V ČR chybí hlavní zdroje vitamínu D Počet hodin slunečního svitu/rok Málo slunečního svitu Nízká konzumace mořských ryb Fuchsová R.,Topolčan O., Vrzalová J., Novák J., Šmejkal J. Deficit vitaminu D. Medicína po promoci 1/2013 Nancy L. Morse. Benefits of Docosahexaenoic Acid, Folic Acid, Vitamin D and Iodine on Foetal and Infant Brain Development and Func on Following Maternal Supplementa on during Pregnancy and Lacta on. Nutrients. 2012;4(7):799-840. 10.
Jód pro správný vývoj CNS V těhotenství a během kojení potřeba jódu roste o víc jak 50%. Jód přispívá ke správné funkci š tné žlázy plodu i matky, která produkuje hormony důležité pro růst a vývoj plodu a normální funkci mozku a nervového systému. Jód 170 μg Pouze 1 tobolka denně po celou dobu těhotenství. Není to geniální?!? Zamrazil V., Čeřovská J. Jod a š tná žláza. Op mální přívod jodu a poruchy z jeho nedostatku. Mladá fronta. První vydání. Praha 2014. Nancy L. Morse. Benefits of Docosahexaenoic Acid, Folic Acid, Vitamin D and Iodine on Foetal and Infant Brain Development and Func on Following Maternal Supplementa on during Pregnancy and Lacta on. Nutrients. 2012;4(7):799-840. 10.
Srovnání mul vitaminů pro těhotné a kojící s ak vním folátem Yarilo einstein Femibion 1 s vitamínem D3 Dvojnásobné množství spolykaných tablet Femibion 2 s vitaminem D3 Superfolin 2 MAMA Balení 30 tobolek 30 tablet 30 tablet 30 kapslí 30 tablet 30 kapslí Dávkování /den 1 1 1 + 1 1 + 1 Foláty celkem 800 816 408 800 (1000) μg Quatrefolic (4. generace) 400 400 (600) μg L-metylfolát (3. generace) 416 208 μg kyselina listová (2. generace) 400 400 200 400 μg DHA 220 NENÍ 200 250 mg Vitamin D3 20 20 20 NENÍ μg Železo 3 NENÍ NENÍ NENÍ mg Selen 55 NENÍ NENÍ NENÍ μg Mangan 1 NENÍ NENÍ NENÍ mg Zinek 3 NENÍ NENÍ NENÍ mg Měď 1 NENÍ NENÍ NENÍ mg Fluor 1 NENÍ NENÍ NENÍ mg Vitamin B1 1,5 1,2 1,2 NENÍ mg Jód 170 150 150 200 μg Vitamin B2 1,6 1,6 1,6 1,6 mg Vitamin B6 2,5 1,9 1,9 1,9 mg Vitamin B12 3,5 3,5 3,5 3,5 μg Vitamin E 14 13 13 12 16,7 mg Vitamin C 100 110 110 110 mg Biotin 100 60 60 60 μg Niacin 18 15 15 15 mg Kys. pantothenová (B5) 6 6 6 5,5 mg