ZLEPŠENÍ LOGISTICKÝCH TECHNOLOGIÍ V KONKRÉTNÍ FIRMĚ

Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra ekonomie a managementu ZLEPŠENÍ LOGISTICKÝCH TECHNOLOGIÍ V KONKRÉTNÍ FIRMĚ Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Petr Tyráček, M.B.A. Jana Škabrahová Jihlava 2008

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce: Jana Škabrahová Ekonomika a management Finance a řízení Zlepšení logistických technologií v konkrétní firmě. Návrh logistické nebo logistických technologií pro konkrétní firmu, jejíž důsledkem bude zlepšení efektivnosti firmy nebo části firmy. Ing. Petr Tyráček, M.B.A vedoucí bakalářské práce Ing. Jakub Novotný, Ph.D. vedoucí katedry Katedra ekonomie a managementu

Anotace Bakalářská práce řeší téma Zlepšení logistických technologií v konkrétní firmě. Cílem je analyzovat vnitropodnikové zásobování systémem milkrun a poskytnout návrhy na jeho zlepšení. Bakalářská práce identifikuje trasy jednotlivých milkrunů, jejich vytíženost a časovou náročnost. V souladu s požadavky výroby je sestaven efektivnější jízdní řád, umožňující snížení nákladů na zásobování. Klíčová slova: logistika, logistické technologie, jízdní řád, milkrun, zásobování Annotation The bachelor thesis deals with The Improvement in Logistic Technologies in a Particular Company. The target is to analyze the company in-house milk run transport system and to provide reasonable proposals for its improvement. The bachelor thesis identifies the way of particular milk run, its utilization and the time and cost effectiveness. According to the production requirements is worked out a more effective time schedule influencing the transport cost savings. Keywords: logistics, logistic technologies, schedule, milk run, supply

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce Ing. Petru Tyráčkovi, M.B.A. za cenné připomínky a odborné rady. Děkuji také pracovníkům oddělení logistiky firmy Bosch Diesel s.r.o. za poskytnutí materiálu a odborné konzultace.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Jihlavě dne 23. prosince 2008.

Obsah 1 Úvod... 8 1.1 Úvod do problematiky... 8 1.2 Cíl práce... 8 2 Teoretická východiska... 9 2.1 Vývoj logistiky... 9 2.2 Definice logistiky... 10 2.3 Cíle logistiky... 10 2.4 Členění logistiky... 11 2.4.1 Makrologistika... 12 2.4.2 Mikrologistika... 12 2.4.3 Logistický podnik... 12 2.4.4 Podniková logistika... 12 2.4.5 Logistika obchodní... 13 2.5 Tok materiálu ve výrobním podniku... 13 2.6 Nákup... 14 2.6.1 Proces nákupu... 14 2.7 Zásoby... 15 2.7.1 Význam zásob... 15 2.7.2 Dělení zásob... 15 2.8 Výroba... 15 2.8.1 Plánování a řízení výroby... 15 2.9 Skladování... 16 2.9.1 Základní skladové operace... 16 2.9.2 Funkce a druhy skladu... 17 2.9.2.1 Funkce skladu... 17 2.9.2.2 Druhy skladů... 17 2.10 Logistické technologie... 18 2.10.1 Kanban... 18 2.10.1.1 Virtuální kanban... 20 2.10.2 Just in time... 21 2.10.2.1 Strategie technologie JIT... 22 2.10.2.2 Přínosy se zavedením technologie JIT... 22 3 Milkrun... 23 3.1 Přínosy zavádění milkrunů... 24

3.2 Implementace... 24 3.3 Druhy milkrunů... 25 3.4 Popis zastávky milkrunu... 25 3.5 Definice trasy milkrunu... 26 4 Návrh optimalizace logistického systému v konkrétní firmě... 27 4.1 Charakteristika firmy... 27 4.2 Historie Bosch Diesel s.r.o.... 27 4.3 Výrobní program... 28 4.4 Výrobní závody... 29 5 Analýza stávajícího stavu... 30 5.1 Plánování výroby... 30 5.2 Činnosti skladu... 31 5.2.1 Příjem zboží od dodavatelů... 31 5.2.2 Příjem zboží vyráběného v závodě... 31 5.2.3 Výdej zboží... 31 5.2.4 Balící dílna... 32 5.2.5 Odesílání zboží a hotových výrobků... 32 5.2.6 Manipulace se zbožím... 32 5.3 Milkrun... 33 5.3.1 Systém milkrun... 33 5.3.2 Trasy jednotlivých milkrunů... 33 5.3.3 Layout... 41 5.3.4 Pravidla pro nakládání a připojování vozíků... 42 5.3.5 Přepravované množství systémem milkrun... 42 6 Optimalizace systému milkrun... 43 6.1 Vytíženost milkrunu... 43 6.2 Návrh jízdního řádu... 44 6.3 Zhodnocení počtu ujetých km... 44 6.4 Ekonomické zhodnocení... 47 7 Závěr... 48 Seznam použitých zkratek... 49 Seznam použité literatury... 50 Seznam příloh... 52

1 Úvod 1.1 Úvod do problematiky Globalizace, elektronické obchodování, integrace dodavatelů do podnikových procesů a vývoj informačních technologií způsobují přeměnu logistických trendů. Každá firma neustále hledá prostředky, jak být co nejefektivnější a přitom být připravena uspokojit neustále se měnící požadavky zákazníků na dodávky. Vniká neustálý tlak na snižování zásob a zkracování doby obratu zásob s cílem dosažení co největších nákladových úspor. Prvním místem, kde se zásadním způsobem redukuje výše zásob, bývá často oblast rozpracované výroby. Firmy musí řešit zabezpečení plynulého toku materiálu ze skladu do výroby tak, aby nemohlo dojít k jednomu z nejkritičtějších okamžiků pro výrobní podniky - zastavení výroby. Je nezbytné, aby podniky neustále sledovaly vývoj kolem sebe a investovaly do nových technologií a zlepšovaly logistické procesy. 1.2 Cíl práce Cílem bakalářské práce je zlepšení logistické technologie milkrun ve firmě Bosch Diesel s.r.o. Pro splnění tohoto cíle byly použity následující kroky: 1. Zjištění nejnovějších poznatků logistické technologie milkrun. 2. Praktické poznání firmy Bosch Diesel s.r.o. a její produktové struktury. 3. Analýza vnitropodnikového zásobování výrobních linek firmy technologií milkrun. 4. Návrh optimalizace této logistické technologie milkrun z pohledu její dosahované efektivnosti. 8

2 Teoretická východiska 2.1 Vývoj logistiky Pojem logistika je odvozen od řeckého slova logos, což znamená řád, pořádek, princip, systém. Ve francouzštině pak logis znamená byt, obydlí, úkryt, zaopatřovat a zde je třeba hledat původ slova logistika, ve významu zabezpečování ubytování pro vojáky. Zpočátku se logistika rozšiřovala především v oblasti vojenské. Měla zvládnout pohyby lidí i materiálu, tak aby se příslušný objekt nacházel na daném místě a v potřebném čase a množství. 1 V minulém století byli přímo vyčleňováni vojenští důstojníci, jejich povinností bylo zajistit uložení a utáboření vojenských jednotek, vybavit je potravinami, určovat směr pochodujícím při přesunech. V posledních desetiletích pak docházelo k rozvoji logistiky především v USA. Důležitou roli při tom mělo americké námořnictvo, které operovalo na velkých vzdálenostech a vždy potřebovalo mít vybudované a dobře fungující přepravní řetězce pro zásobování. Zvláště v období 2. Světové války tam dosáhl rozvoj logistiky maximálních úspěchů. Souběžně s tím se vyvíjeli i matematické metody, které pak přešli i do civilního sektoru. Období po 2. Světové válce bylo charakterizováno jako uplatňování dílčích realizací vzájemně málo provázaných. 2 Impulsem k rozvoji logistiky byl postupný přechod od trhu výrobce k trhu zákazníka. Důsledkem této změny bylo potřeba rychlé inovace výrobků, rozšiřování sortimentu výrobků a výroba nových výrobků. Další rozvoj logistiky lze charakterizovat především snahou po systémovém řešení logistických problémů. V Evropě se logistika začíná rozšiřovat po roce 1970. Důraz byl kladen zejména na fyzickou stránku distribuce. Ukázalo se však, že součástí těchto procesů musí být i systémy informační a zejména pak ekonomické pohledy na veškerou činnost. Po roce 1985 se prosazuje systém integrované logistiky. Uspokojení potřeb zákazníka při ekonomických pohledech na celkovou činnost firmy se kladl na první místo. 1 STEHLÍK, A. Logistika pro manažery. 1. vyd. Praha : Express, 2008. ISBN 978-80-86929-37-8. 2 SIXTA, J.; MAČÁT, V. Logistika : Teorie a praxe. 1. vyd. Brno : CP Books, 2005. ISBN 80-25-0573-3. 9

Nyní se uplatňuje elektronika a internetové technologie, které umožňují vytvoření velkých sítí i logistických partnerů Supply Chain Net. Řídí je koordinátor Supply Chain Management tak, aby náklady a účinnost logistiky byly optimální. 2.2 Definice logistiky Americká organizace The Council of Logistic Management (CLM) definuje pojem následovně: Proces plánování, realizace a řízení efektivního, výkonného toku a skladování zboží, služeb a souvisejících informací z místa vzniku do místa spotřeby, jehož cílem je uspokojit požadavky zákazníků. Velmi cenná je definice European Logistics Association: Organizace, plánování, řízení a uskutečňování toku zboží, počínaje vývojem a nákupem a konče výrobou a distribucí podle objednávky finálního zákazníka tak, aby byly splněny všechny požadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích. Zjednodušeně lze říci, že logistika je nauka, ve které jde v principu o to, aby byly správné věci, ve správný čas na správném místě, ve správné kvalitě a to vše při zachování přiměřených nákladů. 2.3 Cíle logistiky Cíle podnikové logistiky musí vycházet ze strategie podniku, splňovat celopodnikové cíle a musí zabezpečit přání zákazníků na zboží a služby s požadovanou úrovní a to při minimalizaci celkových nákladů. 3 Mezi prioritní cíle logistiky se zahrnují cíle: o vnější, o vnitřní. Mezi sekundární cíle logistiky se zahrnují cíle: o vnitřní, o ekonomické. 3 SIXTA, J.; MAČÁT, V. Logistika : Teorie a praxe. 1. vyd. Brno : CP Books, 2005. ISBN 80-25-0573-3. 10

Vnější logistické cíle se zaměřují na uspokojování potřeb zákazníků, kteří je uplatňují na trhu. Do této skupiny logistických cílů je možno zařadit: o zvyšování objemu prodej, o zkracování dodacích lhůt, o zlepšování spolehlivosti a úplnosti dodávek, o zlepšování pružnosti logistických služeb. Vnitřní cíle logistiky se orientují na snižování nákladů, při dodržení splnění vnějších cílů. Jde o následující náklady: o na zásoby, o na dopravu, o na manipulaci a skladování, o na výrobu, o na řízení. Výkonové cíle logistiky zabezpečují požadovanou úroveň služeb tak, aby požadované množství materiálu a zboží bylo ve správném množství, druhu, jakosti, na správném místě, ve správném čase. Ekonomickým cílem logistiky je zabezpečení těchto služeb s přiměřenými náklady, které jsou vzhledem k úrovni služeb minimální. V praxi jejich vyšší úroveň dává naději na větší zájem zákazníků, avšak současně to zvyšuje náklady, které na zákazníka působí opačně. Proto je cílem zabezpečit logistické služby s optimálními náklady, které pak odpovídají ceně, kterou je zákazník ještě ochoten za vysokou kvalitu zaplatit. 2.4 Členění logistiky Hospodářská logistika Makrologistika Mikrologistika Logistický podnik Podniková logistika Logistika zásobování Vnitropodniková logistika Obrázek 1: Nejjednodušší dělení logistiky [9] Logistika distribuce 11

Existují dvě nejběžnější hlediska, dle kterých lze logistiku dělit: o podle šíře zaměření na studium materiálových toků na: makrologistiku, mikrologistiku. o podle hospodářsko-organizačního místa uplatnění na: logistiku výrobní, logistiku obchodní, logistiku dopravní. 2.4.1 Makrologistika Makrologistika se zabývá soubory logistických řetězců spjatými s určitou ucelenou finální produkcí indukovaných velkou společností a to v maximálně možném rozsahu. 2.4.2 Mikrologistika Mikrologistika je disciplína, která se zabývá logistickými řetězci uvnitř průmyslového závodu nebo mezi závody v rámci jednoho podniku. 2.4.3 Logistický podnik Je to podnik, který vykonává operace logistického charakteru za organizace výrobní či obchodní. Logistický podnik nic nevyrábí ani neprodává. Jde hlavně o skladování, dopravu, kompletaci, balení a mnoho dalších operací při realizaci materiálového toku mezi dodavatelem a zákazníkem, jak na straně vstupu, tak i na straně výstupu z výrobního podniku. 4 2.4.4 Podniková logistika Podniková logistika usměrňuje všechny logistické procesy v zájmu výrobního podniku. Zejména jde o tyto základní činnosti: o nákup materiálu, polotovarů, dílčích výrobků (logistika zásobování), o řízení toku materiálu podnikem (vnitropodniková logistika), o dodávky výrobků zákazníkům (distribuční logistika). 4 PERNICA, P. Logistický management. 1. vyd. Praha : Radix, 2001. ISBN 80-86031-13-6. 12

2.4.5 Logistika obchodní Obchodní logistika se zaměřuje na řízení pohybu zboží od výroby až k zákazníkovi. Velkou část této logistiky zajišťují v mnoha případech logistické podniky. 2.5 Tok materiálu ve výrobním podniku Tok materiálu je řízený pohyb materiálu prováděný zpravidla pomocí manipulačních, dopravních, přepravních a pomocných prostředků a zařízení cílevědomě tak, aby materiál byl k dispozici na daném místě, v potřebném množství a v očekávané kvalitě, v požadovanou dobu a s předem určenou spolehlivostí. 5 Na obrázku č. 2 je ukázka jednoduchého schémata toků materiálu a informací ve výrobním podniku. Nákup Plán zásobování Plán výroby Zpracování objednávek Objednávka zákazníka objednávka Dodavatel Sklad materiálu a dílů Výroba Sklad hotových výrobků Zákazník tok materiálu tok informací Obrázek 2 : Schéma toků materiálu a informací [9] 5 PERNICA, P. Logistický management. 1. vyd. Praha : Radix, 2001. ISBN 80-86031-13-6. 13

2.6 Nákup Hlavním úkolem nákupu je pravidelné zásobování výroby požadovaným sortimentem surovin a dílů, které je třeba dostat v čas na požadovaná místa a za přijatelné ceny. 2.6.1 Proces nákupu Vlastní proces nákupu, není vůbec jednoduchý, proto se doporučuje postupovat podle následujících bodů: 1. Vycházet z vyráběných druhů výrobků a jejich kvality. Přitom je nutné specifikovat dodací podmínky, podmínky na další služby, které by byl podnik ochoten podstoupit. 2. Detailní specifikace nákupu z hlediska konkrétních výrobků, jejich množství, kvality. 3. Výběr a oslovení potencionálních dodavatelů. Tato etapa je důležitá a dlouhodobá zvláště při výběru budoucích dodavatelů náročných investičních celků. Dodavatelé se vyzvou, aby předložili své nabídky. 4. Analýza došlých nabídek. Jednotlivé nabídky se hodnotí podle nabídnutých cen, poskytovaných servisních služeb, dodávek náhradních dílů aj. 5. Na základě předchozí etapy, je pak vybrán nejvhodnější dodavatel a stanovena cena. Je nutné preferovat kvalitu před cenou. 6. Uzavření smlouvy a vystavení objednávky 7. Trvalé sledování dodavatelů a jejich hodnocení pro vlastní potřebu. Je nutné zaměřit se na to, jestli bude dodavatel schopen dohodnuté podmínky plnit dlouhodobě. Moderní výrobní strategie, které se stále více prosazují, vyžadují přesné dodávky surovin ve stanoveném množství a kvalitě. Aby se toho dosáhlo, je důležité mít včas potřebné informace, jak na straně výrobce, tak dodavatele a musí vzájemně úzce spolupracovat. 14

2.7 Zásoby Za zásoby považujeme suroviny, materiál rozpracovaný do různého stupně nebo hotové výrobky uložené na skladě, které jsou v podniku používány k výrobním účelům, ale dosud ve své finální podobě nebyly předány odběrateli nebo nebyly spotřebovány ve výrobním procesu. 2.7.1 Význam zásob o zabezpečení plynulosti výroby o umožňují pružnou reakci na odběratelskou poptávkou o kryjí nepředvídatelné vlivy o umožňují profitovat ze zvýšení cen surovin o zabezpečují pohotovou nabídku a okamžitý prodej 2.7.2 Dělení zásob o běžná zásoba - zajišťuje krytí v daných podmínkách po určitou dobu průměrnou spotřebu, o pojistná zásoba - vyrovnává výkyvy jednak v poptávce, jednak v kolísání dodací lhůty další dodávky zásob, o technická zásoba - zásoba bývá pouze u některých druhů zásob, u kterých se požaduje z technologických důvodů určitý čas na dosušení nebo dozrání. Technickou zásobu tedy nemůžeme předčasně čerpat, protože tato zásoba není technologicky připravena pro výdej do výroby. 2.8 Výroba Výroba je základní fází hospodářského procesu. Výroba je hodnotový proces. Při výrobě jsou vytvářeny za spoluúčasti všech výrobních faktorů nové hodnoty, které mají uspokojit určité konkrétní lidské potřeby. 6 2.8.1 Plánování a řízení výroby Sled činností, který začíná zpracováním výrobního plánu na podkladě objednávek zákazníků nebo predikce poptávky na trhu, pokračuje zpracováním kusovníků a plánováním potřeby materiálu a kapacitním a termínovým plánováním. 7 Dále navazuje fáze řízení, při níž proces pokračuje řízením vstupu výrobních úkolů do výroby a přechází do sledování průběhu výrobních úkolů. Poslední fází je operativní řízení výroby, které zahrnuje řízení výrobního procesu, sběr výrobních dat a sledování průběhu výroby, podle něhož je výrobní proces usměrňován. 6 ŠVARCOVÁ, J. Ekonomie. 1. vyd. Zlín : CEED, 1999. ISBN 80-902552-2-1. 7 PERNICA, P. Logistický management. 1. vyd. Praha : Radix, 2001. ISBN 80-86031-13-6. 15

2.9 Skladování Skladování je jednou z nejdůležitějších částí logistického systému, tvoří spojovací článek mezi výrobci a zákazníky. Zabezpečuje uskladnění produktů v místech jejich vzniku a mezi místem spotřeby a poskytuje managementu informace o stavu, podmínkách a rozmístění skladovaných surovin, dílů, hotových výrobků. Sklady umožňují překlenout prostor a čas. Výrobní zásoby zajišťují plynulost výroby. Zásoby obchodního zboží zajišťují plynulé zásobování obyvatelstva. 8 Vstup zboží Identifikační bod Uskladnění Vyskladnění Kompletace Výstup zboží Obrázek 3: Komplexní systém skladovacích činností [9] 2.9.1 Základní skladové operace Rozeznáváme tři základní funkce skladování 9 : o Přesun produktů: Příjem zboží vyložení, vybalení, aktualizace záznamů, kontrola stavu zboží, překontrolování průvodní dokumentace. Transfer či ukládání zboží přesun produktů do skladu, uskladnění a jiné přesuny. Kompletace zboží podle objednávky přeskupování produktů podle požadavků zákazníka. Překládka zboží (cross-docking) z místa příjmu do místa expedice, vynechání uskladnění. Expedice zboží zabalení a přesun zásilek do dopravního prostředku, kontrola zboží podle objednávek, úpravy skladových záznamů. o Uskladnění produktů: Přechodné uskladnění uskladnění nezbytné pro doplňování základních zásob. 8 SIXTA, J.; MAČÁT, V. Logistika : Teorie a praxe. 1. vyd. Brno : CP Books, 2005. ISBN 80-25-0573-3. 9 DRAHOTSKÝ, I. Logistika, procesy a jejich řízení. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-521-0. 16

Časově omezené uskladnění týká se nadměrných zásob. Je několik důvodů proč držet nárazníkové zásoby: sezonní poptávka, kolísavá poptávka, úprava výrobků, spekulativní nákupy a zvláštní podmínky obchodu. o Přenos informací: Přenos informací se týká stavu zásob, stavu zboží v pohybu, umístění zásob, vstupních a výstupních dodávek, zákazníků, personálu a využití skladových prostor. Nejrůznější informační systémy značně urychlují, zefektivňují a zkvalitňují přenos potřebných informací k zajištění všech funkcí skladování. 2.9.2 Funkce a druhy skladu 2.9.2.1 Funkce skladu Základním úkolem skladu je ekonomické sladění rozdílně rozsáhlých toků. Mezi hlavní funkce skladování patří zejména: 10 o vyrovnávací funkce při vzájemně odchylném materiálovém toku a materiálové potřebě z hlediska množství, kvality nebo ve vztahu k časovému rozložení, o zabezpečovací funkce vyplývající z nepředvídatelných rizik během výrobního procesu a z kolísání potřeb na odbytových trzích a časových posunů dodávek na zásobovacích trzích, o kompletační funkce spočívá v tvorbě sortimentu pro obchod nebo pro výrobu dle požadavků jednotlivých prodejen nebo dílen, o spekulační funkce vyplývá z očekávaných cenových zvýšení na zásobovacích a odbytových trzích, o zušlechťovací funkce zaměřená na jakostní změny uskladněných druhů sortimentu (např. stárnutí, kvašení, zrání, sušení atd.). 2.9.2.2 Druhy skladů Sklady může rozdělit dle celé řady kriterií. Z pohledu logistiky je nejdůležitějším dělení skladů dle postavení skladu v hodnotovém procesu (obrázek 4). Zásoby surovin Zásoba ve výrobě Zásoby hotových výrobků v závodě Zásoby hotových výrobků v externích skladovacích místech Obrázek 4: Schéma rozdělení skladů v hodnotovém procesu výrobního podniku [9] 10 STEHLÍK, A. Logistika pro manažery. 1. vyd. Praha : Express, 2008. ISBN 978-80-86929-37-8. 17

2.10 Logistické technologie Soubor metod, které slouží k tomu, aby logistický systém fungoval s co možná nejnižšími náklady při dosažení požadované výkonnosti. 11 S rozvojem moderní logistiky se v logistických systémech neustále rozvíjí množství logistických technologií. Mezi důležité logistické technologie patří: o Kanban, o JIT, o Mik run, o Quick Response, o Efficient Consumer Responce, o Hub and Spoke, o Groos-docking, o koncentrace skladové sítě, o kombinovaná přeprava, o automatická identifikace, o počítači integrované technologie přípravy a řízení výroby i oběhu, o komunikační technologie. 2.10.1 Kanban Kanban (z japonského Kan = karta, Ban = signál) je metodou řízení zásob spotřebou. Systém je také znám pod jménem TPS Toyota Production Systems, byl vyvinut společností Toyota Motor Company v průběhu 50. a 60. let minulého století. Kanban je založen na použití karet, štítků (nazývaných kanbany), které jsou připojeny ke kontejnerům obsahující standardní množství jednoho druhu dílů. Existují dva typy kanbanových karet: tzv. pohybové (přesunové) karty a výrobní karty. Když pracovník začne používat díly z určitého kontejneru, pohybová karta, která je ke kontejneru připojena, se odebere a pošle do střediska, které zabezpečuje dodávku tohoto dílu. To je signál pro pracoviště, že má poslat další kontejner dílů, který nahradí ten, jenž se momentálně používá. Tento nový kontejner má připojenou výrobní kartu, která se předtím, než je kontejner odeslán nahradí přesuvnou kartou. Výrobní karta pak signalizuje výrobnímu středisku, aby vyrobilo další kontejner dílů. Karty tímto způsobem kolují v rámci pracovních středisek a mezi pracovními středisky anebo mezi dodavatelem a montážním závodem. 11 HAUZER, J. Logistické technologie [online]. Dostupné na WWW: < http://hauzer.wz.cz/> 18

Aby systém fungoval efektivně je nutno dodržet několik pravidel: 12 o ke kontejneru musí být v jednom okamžiku připojena vždy pouze jedna karta, o přesun dílů z dodávajícího pracoviště musí iniciovat středisko momentálně používající kontejner, o středisko nesmí vyrábět díly, pokud nedostane výrobní kanbanovou kartu, o nikdy se nesmí přesunovat/vyrábět více výrobků než je na kartě uvedeno, o s kanbanovými kartami je nutno pracovat dle systému FIFO, o hotové díly se musí ukládat na místo, které udává kanbanová karta. Každá kanbanová karta představuje standardní počet dílů vyrobených resp. spotřebovaných, v rámci výrobního procesu, stav zásob ve výrobě lze kontrolovat tak, že se zkontrolují počty karet, které jsou v oběhu. Pomocí odstranění jedné nebo dvou karet mohou manažeři testovat nebo zatěžovat systém, což odhalí úzká místa ve výrobním procesu, které pak řeší. Počet kanban karet můžeme vypočítat podle vzorce: Počet karet v oběhu = maximální zásoba (včetně pojistné) / balicí jednotka (2.1) Možný je i výpočet se zahrnutím doby přepravy a průměrné spotřeby. Pak bychom počet karet spočetli takto: Počet karet v oběhu = (AC x RLD / P x CAPA) - 1 + (SF x 60 x AC / CAPA x P) (2.2) AC - průměrná denní spotřeba RLD - čas znovudodání P - balicí jednotka CAPA - kapacita výrobní linky SF - faktor pojistné zásoby (v hodinách) Jedná se o přesnější, ale zároveň náročnější výpočet z hlediska nutných informací. 12 LAMBERT, D. M.; STOCK, J. R.; ELLRAM, L. M. Logistika. 2.vyd. Praha : Computer Press, 2000. ISBN 80-251-0504-0. 19

Nutné předpoklady pro zavedení kanbanu: o pouze u dílů s častou a pravidelnou spotřebou, o výrobky, které jsou dodávány v pravidelných (co nejkratších) intervalech, o krátké vzdálenosti k dodavatelům i zákazníkům. Nedoporučuje se zavádět kanban pro výrobky, které se spotřebovávají sporadicky, výrobky, které jsou v počáteční fázi životního cyklu výrobku a díly vstupující do náhradních dílů. Zavedení kanbanu předpokládá vysokou kvalitu a standardizaci celého procesu. Výrobky musí být ve 100% kvalitě, výroba konečných dílů musí být dostatečně flexibilní, logistika procesu musí být detailně propracovaná. Velké nároky jsou i na proškolení všech zúčastněných pracovníků. Musí si být vědomi, jaké důsledky má ztráta karty a jaké nedodržení stanoveného postupu. Mezi zákazníkem a dodavatelem je nutné dohodnout závazná pravidla. Výhodou kanbanu je redukce zásob, transparentnost celého procesu, nízké nároky na IT provedení (pokud nepředpokládáme elektronický kanban). Dodavatel v tomto případě nemá možnost volby, dodávky jsou předem určeny obdrženými kartami. Zákazník si může dobře spočítat nezbytné plochy pro zásoby. Kanban je komplexní a velmi náročný proces. Představuje skutečné řízení zásob spotřebou (pouze to, co se spotřebuje, je objednáno), z tohoto pohledu je kanban nejefektivnější metodou. 13 2.10.1.1 Virtuální kanban Fyzická kanbanová karta je nahrazena virtuální elektronickou kanbanovou kartou, která obíhá pouze informace v elektronické podobě v informačním systému. Na začátku celého procesu se opět stanoví kanbanové množství, počet karet, sklad odkud bude vychystáváno, i místo ve výrobě, které bude doplňováno. Stejné jako u kanbanu, pouze však virtuálně v systému. Jednotlivá balení s materiálem jsou pak označena etiketou, která obsahuje všechny podstatné informace včetně šarží. Naskenováním prázdných balení ve výrobě se generuje požadavek na doplnění odpovídajícího počtu balení s danými materiálovými položkami. Na skladě se následně tiskne průvodka - výdejka, která obsahuje potřebné údaje pro vyskladnění. Skladový manipulant vychystá materiál obdobně jako v předešlém případě s podporou informačního systému a s pomocí přenosného terminálu označí materiál průvodkou a předá ho operátorovi, který zajišťuje samotné doplňování materiálu do výroby. 13 Logistika : měsíčník pro dopravu, skladování, distribuci a balení [online]. Praha, Economia. 1995 -. ISSN 1211-0957. Dostupné na WWW:<http://logistika.ihned.cz/> 20

Existují také řešení kdy i průvodka - výdejka figuruje pouze v elektronické podobě. Takové řešení se uplatňuje ve skladech s velkým množstvím sortimentu, kde vychystání materiálu může provést pouze skladník vybavený jinou technikou než skladník, který doplňuje výrobu. Od informačního systému se pak požaduje i zajištění optimalizace průchodu skladníka skladem při uspokojování požadavků výroby. Z výše uvedeného lze odvodit, že materiál lze do výroby vydávat různými způsoby. Závisí to především na způsobu výroby a možnostech interní logistiky. 14 2.10.2 Just in time Just in Time (JIT) je nejznámější logistickou technologií využívanou od počátku 80. let v USA a v Japonsku se později rozšířila i do Evropy. Jde o rozšíření systému Kanban, neboť propojuje nákup, výrobu a logistiku. Spočívá v uspokojování potřeby po určitém materiálu (dílu, komponentu) ve výrobě nebo po určitém hotovém výrobku (zboží) v distribučním článku jeho dodáváním právě včas, tj. přesně v dohodnutých a dodržovaných termínech. Dodávají se malá množství, v co možná nejpozdějším okamžiku, dodávky jsou velmi časté. Na základě takové organizace mohou na sebe články v logistickém řetězci navazovat jen s minimální pojistnou zásobou. 15 Základní filozofie JIT je vyrábět jen to, co je potřebné a tak efektivně, jak jen je to možné. Zamezit plýtvání prostředků, času, kapacit a ztrát a klade důraz na 100% kvalitu. Ideální prostředí pro JIT je tam, kde: o jsou minimální náklady na změny vstupů, o je relativně stabilní poptávka, o odběratel má dominantní postavení na trhu ve srovnání s dodavateli. Pro úspěšné fungování JIT musí být splněny následující předpoklady: o odběratel je dominujícím článkem, jemuž se dodavatel musí přizpůsobovat tím, že svou činnost synchronizuje s jeho potřebami, tzn., že garantuje jím požadovanou kvalitu dodávky a poskytuje informace potřebné pro plánování a operativní řízení, 14 SCHWOB, R. Aby logistika nebyla brzdou, aneb výdej materiálu do výroby [online].dostupné na WWW:<http://www.aimagazine.cz/aimagazine/9/> 15 SIXTA, J.; MAČÁT, V. Logistika : Teorie a praxe. 1. vyd. Brno : CP Books, 2005. ISBN 80-25-0573-3. 21

o přeprava musí být svěřena kvalitnímu přepravci. Spolehlivost a přesnosti je ceněna více než rychlost přepravy, o další podmiňující prvky: vhodně rozložená místa výroby a spotřeby, náklady na dopravu musí být nižší než úspory z omezení nebo likvidace skladů, dopravní prostředky i infrastruktura musí zabezpečovat spolehlivost intervalů dodání zásilky. 2.10.2.1 Strategie technologie JIT K zajišťování požadavků odběratele má dodavatel dvě varianty realizace výroby a dodávek. Jde o tzv.: 16 o synchronizační dodavatel vyrábí a v zápětí odesílá přesně požadované množství v dohodnuté frekvenci, o emancipační dodavatel vyrábí několik dodávek najednou s nižšími výrobními náklady, vyrobené množství uskladní a zasílá ho po částech odběrateli v dohodnutých velikostech a frekvencích dodávek. Vhodnost jednotlivé technologie JIT je třeba propočítat a zvážit z hlediska nákladů na jejich zajištění a svých organizačních možnostech. 2.10.2.2 Přínosy se zavedením technologie JIT o zlepšení produktivity a větší úroveň řízení mezi různými úseky výroby, o snížení stavu surovin, zásob ve výrobě a zásob hotových výrobků, o zkrácení doby cyklu výroby, o výrazné zlepšení obrátky zásob. Dále může JIT vést i ke snížení distribučních nákladů, k nižším nákladům na přepravu, zvýšení kvality výrobků od dodavatelů a ke snížení počtu dopravců a dodavatelů. 16 SIXTA, J.; MAČÁT, V. Logistika : Teorie a praxe. 1. vyd. Brno : CP Books, 2005. ISBN 80-25-0573-3. 22

3 Milkrun Myšlenka systému milkrun je převzatá z minulosti, kdy mlékárenská auta svážela ze vzdálených farem mléko v přesně stanovený čas. Systém milkrun lze aplikovat jak uvnitř podniku, tak i mimo firmy (interní a externí milkrun). Principem je rozvážet materiál ze skladu podle předem dohodnutého časového harmonogramu, který stanovuje časový plán dodávek s pevně stanovenou trasou, a vyložit materiál na přesně určených místech. Současně jsou zpět do skladu odváženy prázdné transportní jednotky. Cyklus opakující se několikrát denně zajistí, že je k výrobním linkám přepraveno jen nezbytné množství pro výrobu. Celý tento proces je naplánován s přesností na minuty, což umožňuje eliminovat veškeré nadlimitní zásoby u montážních linek i ve skladech. Ti vyrábějí jen takové množství, které bude zákazníkovi skutečně dodáno. Obrázek 5: Systém milkrunu [16] Nejčastěji využívané manipulační prostředky v tomto systému jsou tzv. vláčky (tzn. tažný modul a za ním transportní jednotky). 23

Obrázek 6: Tažný vozík [18] Obrázek 7: Vozík na přepravky KTL [16] Obrázek 8 : Vozík na příruby,zrp,zme [16] Obrázek 9: Taxi vozík [16] 3.1 Přínosy zavádění milkrunů o Zkrácení průběžné doby výroby zvýšením četnosti oběhu dílců. o Redukce zásob a tím i ploch ve výrobě díky cyklické přípravě menších dávek. o Výroba se může plně koncentrovat na tvorbu hodnot. o Oddělení činností s/bez přidané hodnoty, optimalizace a eliminace plýtvání. o Plýtvání se stává viditelným. o Zvýšení produktivity a kvality ve výrobě (zodpovědná logistika). Do výroby se nedostanou vadné dílce. 3.2 Implementace 1. Zmapování současného stavu (čísla, data, fakta, postupy a procesy). 2. Pomocí IT se zjistí výpočet materiálových toků, množství kanbanových karet, regulačních okruhů a dalších veličin, které jsou nutné pro plánování štíhlé výroby. 3. Zohlednění údajů vycházejících z plánování toku hodnot VSD (doba reprodukce, výpočet frekvence dodávek, četnost přeseřízení aj.). 4. Definování míst dodávek materiálu a tras. 5. Výpočet časů a zátěží při dodávce materiálu standardizace. 6. Definování cyklu dodávek, definování tažného vozidla a přípojných vozíků standardizace. 7. Řízení systému a koncepce nouzového stavu. 8. Zavedení (zaškolení milkrunů, tvorba kanbanových karet, objednávky strojů aj.). 9. Neustálé zlepšování procesu. 24

3.3 Druhy milkrunů 3.4 Popis zastávky milkrunu Obrázek 10: Druhy milkrunů [16] Znak zastávky Označení výrobního skladu Cedule s jízdním řádem Obrázek 11 : milkrunu [16] 25

3.5 Definice trasy milkrunu Při definování tras milkrunů lze principielně použít dvě varianty: o Propojená trasa Milkrun připravuje materiál samostatně, distribuuje materiál do výroby a sbírá objednávky a prázdné obaly kratší reprodukční čas spojený s vyšším obsahem pracovních náplní. o Rozdělená trasa Milkrun distribuuje materiál do výroby a sbírá objednávky a prázdné obaly. Další pracovník provádí přípravu materiálu ze skladu dle objednávek delší reprodukční čas, transparentní pracovní náplně. Vyšší potřeba transportních prostředků. Obrázek 12 : Propojená trasa milkrunu [16] Obrázek 13: Rozdělenáná trasa milkrunu [16] 26

4 Návrh optimalizace logistického systému v konkrétní firmě 4.1 Charakteristika firmy Název firmy: BOSCH DIESEL, s.r.o. Sídlo firmy: Jihlava, Pávov 121, PSČ 586 01 Právní forma: Společnost s ručením omezeným Bosch Diesel s.r.o. je největším výrobním závodem pro vstřikovací systémy Common Rail ve skupině Bosch Diesel. Od roku 1993 zde firma Bosch investovala více než 650 milionů eur a v Jihlavě v současnosti zaměstnává téměř 6000 lidí. 4.2 Historie Bosch Diesel s.r.o. Společnost Bosch Diesel s.r.o. v Jihlavě byla založena 4. ledna 1993 jako společný podnik německé firmy Robert Bosch GmbH ze Stuttgartu a jihlavského strojírenského závodu Motorpal a.s., kdy Motorpal vložil do společného podniku pozemek na Humpolecké a rozestavěnou halu. Bosch vložil technologii, stroje a dokončil stavbu této haly. Po přestěhování do dostavěné haly, závodu I, se začalo s výrobou jednoválcových čerpadel PFM a vstřikovačů. 1.10.1996 Motorpal a.s. svůj vlastnický podíl prodal firmě Robert Bosch GmbH, ta se stala jediným vlastníkem společnosti Bosch Diesel s.r.o. v Jihlavě. Výroba jednoválcových čerpadel byla nahrazena výrobou čerpadel PDM a výrobou balicích strojů. Výrobní program se následně rozšířil o sériovou opravu rotačních čerpadel a vstřikovacích jednotek. Od roku 1997 se ve firmě vyráběly světlomety, bylo to způsobeno podílem firmy Robert Bosch GmbH v podniku Automotive Lighting., který založil s italskou firmou Magnetit Marelli. V roce 1999 Bosch svůj podíl v podniku prodal svému partnerovi a s výrobou světlometů skončil. Od roku 1999 se začali na závodě I vyrábět čerpadla CP1. Od 1.1.1999 byla k Bosch firmě organizačně přičleněna firma BOROMO v Rožnově pod Radhoštěm, kde se vyrábí zamykací systémy do osobních automobilů. V roce 1999 se Bosch Diesel s.r.o. rozrostl nájmem, bývalého závodu Alfatex závod II a výstavbou závodu III na Pávově. O rok později byl bývalý Alfatex odkoupen a začala se zde vyrábět vysokotlaková čerpadla CP3. 27

V roce 2001 byla dokončena výstavba závodu III na Pávově. V roce 2002 sem byla přesunuta ze závodu II výroba vysokotlakých dieselových čerpadel CP3. Na závodě II se začaly vyrábět tlakové regulační ventily, vysokotlaké zásobníky Raily pro systém Common Rail. V roce 2004 byla ukončena výroba čerpadel CP1. Od dubna 2005 byla zahájena na závodě III výroba nových vysokotlakých čerpadel typu CP1H. Na závodě I se od roku 2005 specializují na sériové opravy dieselových vstřikovacích čerpadel. Na Dolech začala výroba svařovaných railů. Od ledna 2008 se na závodě III začala vyrábět vysokotlaká čerpadla typu Common Rail CP4. 4.3 Výrobní program o dieselová vstřikovací čerpadla typu Common Rail CP4, CP3 a CP1H o tlakové zásobníky (raily) o regulační ventily tlaku (DRV) o sériové opravy vstřikovacích systémů o nářaďovna a drobné dílce Obrázek 14: CP4 [17] Obrázek 15: CP3 [17] Obrázek 16: CP1H [17] Obrázek 17: Rail [17] Obrázek 18: Svařovaný rail [17] Obrázek 19: Tlakový regulační ventil [17] 28

4.4 Výrobní závody o Závod I Humpolecká Závod se specializuje na sériové opravy dieselových vstřikovacích čerpadel (SIS). o Závod II Na Dolech Na Dolech vyrábí tlakové regulační ventily (DRV1, DRV2), vysokotlaké zásobníky Raily pro systém Common Rail. o Závod III Pávov Na závodě III se vyrábí vysokotlaká dieselová čerpadla řad CP1H a CP3, také vysokotlaká čerpadla řady CP4. Obrázek 20: Závod I Humpolecká [16] Obrázek 21: Závod II Na Dolech [16] Obrázek 22: Závod III Pávov [16] 29

5 Analýza stávajícího stavu Oddělení logistiky firmy Bosch Diesel, s.r.o. zajišťuje kompletní materiálový tok zboží od dodavatelů, přes příjem zboží, skladování a výdej do výroby, až po odesílání hotových výrobků k zákazníkům. Zajišťuje interní a externí dopravu, řeší celní problematiku a Intrastat, obstarává obaly, fakturaci. Podporují všechny aktivity směřující ke snižování zásob, zrychlení průtoku materiálu a pravidelné zajišťování potřeb výroby. 5.1 Plánování výroby Plánovači se dělí do dvou skupin: o Koordinátoři Koordinátor plánování zpracuje objednávku od zákazníka a vytvoří přehledy pro plánování. Na základě informací o kapacitách vytváří korigované přehledy plánování. Koordinátor plánování sestavuje detailní měsíční plán výroby. Na základě tohoto plánu kontroluje, zda jsou potřebné suroviny k dispozici. V případě chybějícího materiálu dojde k přeplánování výroby. Spolupracuje se zásobovačem. Koordinátor plánování sleduje potvrzené termíny odesílání zákazníkům a dává pokyny k odesílání. o Zásobovači Zásobovač dle potřeby upraví výsledky plánování a odešle objednávky dodavatelům. Zásobovač koordinuje činnosti dodavatelů i oddělení závodu tak, aby materiál byl v požadované době k dispozici ve skladu a zásoby dosahovaly optimálních hodnot. Plánuje: na základě potřeb rozpad čerpadel na jednotlivé díly, PC systém plánuje automaticky, podle hladin úkolem je zajistit zásobu, která musí být pořád např. u malých dílů. Plánovači využívají 3 plánovací systémy: o EVA zde se zobrazují zákazníkovi požadavky, o APO pro plánování veškeré výroby a potvrzení zákaznických požadavků, o SAP slouží pro plánování ve všech úrovních přes celý horizont. 30

5.2 Činnosti skladu 5.2.1 Příjem zboží od dodavatelů Zboží se přijímá do skladu s odpovídajícími doklady (dodací list, faktura, celní doklady na zahraniční zboží). Je pro vedena kontrola úplnosti celních dokladů a neporušenosti celní plomby, která je po kontrole sejmuta. Dále se kontroluje množství obalů, palet, dále se zkontroluje zda zboží nebo obaly nebyly poškozeny. Pokud je dodávka v pořádku, potvrdí skladová účetní dopravci dodací list a celní doklady a vystaví soupis faktur. V případě dodání poškozeného zboží, pořídí fotodokumentaci poškozeného zboží a sepíše s dopravcem protokol o škodě. Na základě dodacího listu je prováděna kontrola množství zboží a množství obalů. V případě nesrovnalostí je vystaven formulář Reklamace rozdílů který je zaslán společně s fotodokumentací příslušnému dodavateli. Na dodané zboží vystaví skladová účetní příjemku a skladový lístek, následně je zboží pracovníkem skladu zaskladněno. Při zaskladnění dílců či výrobků je přesně určeno místo zaskladnění buňka, kam se provede uložení. Sladový lístek obsahuje tyto náležitosti: o úložné místo, o číslo výkresu, o počet dílců, o datum zaskladnění. 5.2.2 Příjem zboží vyráběného v závodě Hotové výrobky se odevzdávají do skladu se skladovým lístkem. Pracovníci skladu provedou pomocí čtečky čárových kódů potvrzení fyzického příjmu do skladu, zboží uskladní na konkrétní skladové místo v expedičním skladu. Polotovary vyráběné v závodě se odevzdávají do skladu s odváděcím dokladem. Sklad provede pomocí čtečky čárových kódů zaskladnění do skladu dílců a uložení na konkrétní skladové místo. Dále se na zboží dle potřeby provádí vstupní kontrola (měření rozměrů, tvrdosti). 5.2.3 Výdej zboží Výdej zboží se provádí: o Na základě požadavku dílny Po vystavení požadavků v programu SAP proběhne automatický tisk výdejních lístků ve skladě, na jejímž základě odeberou dílce z uvedených skladových míst, označí vydávané zboží výdejním lístkem. Po vychystání a kontrole počtu kusů pracovník 31

skladu provede pomocí čtečky čárových kódů potvrzení výdeje. Zboží je dočasně uskladněno v supermarketu, odkud se vydávané zboží v pravidelných intervalech rozváží na určité místo jednotlivých výrobních linek. o Na výdejku Na základě vyplněné výdejky provede skladová účetní výdej vystaví průvodku a výdejní lístek. Pracovníci skladu pak na základě výdejních lístků odeberou dílce z uvedených skladových míst, označí zboží výdejním lístkem. Pracovníci dílny potvrdí převzetí zboží podpisem výdejky. o Přeskladněním do výrobního skladu Skladová účetní provede přeskladnění, vytiskne výdejní lístky. Na základě výdejních lístků pracovníci skladu odeberou dílce z uvedených skladových míst, označí vydávané zboží výdejním lístkem. Po vychystání a kontrole počtu kusů pracovník skladu provede pomocí čtečky čárových kódů potvrzení výdeje. 5.2.4 Balící dílna Některé dílce či hotové výrobky, které vyžadují speciální balení se balí na balící dílně, kde jsou dle balicího předpisu zabaleny a následně předány na expedici k odeslání. Ostatní produkty jsou baleny na linkách. 5.2.5 Odesílání zboží a hotových výrobků Na základě balícího listu se vytisknou výdejní lístky a sklad připraví zboží na určené místo k expedici. Pracovník skladu označí expedované zboží etiketami a provede elektronickou kontrolu nakládky. Po kontrole správnosti dodávky je provedena nakládka a předá odesílací a celní doklady dopravci. Na balicí list napíše čas odjezdu, SPZ, potvrdí dodací list a nechá si potvrdit od řidiče převzetí zboží. Pak je balící list zaúčtován. 5.2.6 Manipulace se zbožím Pro manipulaci a dopravu zboží se používají paletové vozíky, vysokozdvižné vozíky a vozy, regálové zakladače, stohovací jeřáby a tahače s příslušnými vozíky. 32

5.3 Milkrun 5.3.1 Systém milkrun Firma zásobuje montážní linky pomocí systému milkrun. Milkrun jezdící dle jízdního řádu odváží objednaný materiál a čisté obaly pro montážní linku nebo předmontáž ze skladu do místa navážení montážních linek nebo předmontáží, zpět odváží hotové výrobky a špinavé (prázdné) obaly, využívá se metody prázdné za plné. U výrobních zařízení se v supermarketech (výrobních skladech) udržuje minimální zásoba dílců. Celkem jezdí 7 milkrunů, po 3 výrobních halách, zastavuje na 17 zastávkách. 5.3.2 Trasy jednotlivých milkrunů Milkrun 1 o Trasa 1A Sklad - odjezd 3x KLT vozík na halu 350. Laufrole - odvádění - odpřáhnutí 1x KLT vozík s dílci, připojení 1x KLT vozík se špinavými obaly. CP3 SKE - zásobování - odpřáhnutí 1x KLT vozík s dílci, připojení 1x KLT vozík se špinavými obaly. CP1H - zásobování odpřáhnutí 1x KLT vozíku s dílci, připojení 1x KLT vozík se špinavými obaly. Sklad - roztřídění špinavých obalů, odstavení prázdných vozíků. o Trasa 1B Sklad - odjezd s paletovými vozíky a tělesy ZK pro kalírnu na halu 310. Praní CP1H SK odpojení vozíku těles ZK a připojení vozíků se špinavými obaly na praní. Obaly - odpojení vozíku s čistými obaly ze skladu. CP1H po tepelném zracování - Odvoz ZK ze supermarketu se řídí pomocí kanbanových karet. Milkrun může odebrat ZK pouze v případě, že jsou na paletách umístěny 2 kanbanové karty (růžová a bílá) a současně uskladňovací lístek. Pokud jsou, 33

odebere pracovník obě karty z palety a umístí je do sběrného boxu u supermarketu a příslušnou paletu odveze do skladu, pokud není na paletách žádná kanbanová karta, pracovník pokračuje dále do skladu. Sklad - odpojení vozíků se ZK a špinavými obaly na určenou plochu, prázdné vozíky na nádraží. o Trasa 1C Sklad - odjezd ze skladu se 3x paletový vozík pro zásobování Flanch na halu 350. Flanch CP4 výstup - odpojení pal. vozíků s obaly pro Flanch, připojení pal.vozíků s hotovými výrobky. Flanch CP4 zásobování - odpojení pal. vozíků s odlitky a připojení pal. vozíků s prázdnými obaly. Tělesa CP4 výstup - odpojení pal. vozíku s obaly, připojení pal. vozíku s paletami. ML CP4 výstup - odpojení pal. vozíku s obaly, připojí pal. vozíku s hotovými výrobky. Sklad - odpojení pal. vozíku s hotovými výrobky na určené místo, prázdné vozíky na nádraží. o Trasa 1D Sklad - odjezd ze skladu 1x KLT vozík a 2x Taxi vozík na halu 350. Flanch CP4 výstup - nakládka připraveného skejtu (Flanch) do Taxi vozíku. Flanch CP4 zásobování - vyložení KLT, naložení špinavých KLT. Tělasa CP4 zásobování, vyložení KLT, naložení špinavých KLT. ML1 CP4 zásobování - odpojení KLT vozíku s krytkami, zapojení KLT vozíku se špinavými obaly, naložení skejtů s rámy k transportu na zastávku Flanch CP4 výstup. Flanch CP4 výstup vyložení skejtů. Sklad - vyložení a roztřídění prázdných obalů, odpojení vozíků na vyznačená místa. 34

Milkrun 2 o Trasa 2A Sklad na základě výdejních lístků vyskladnění ZP a naložení do Taxi vozíku, připojení vozíků s ZME za Taxi vozík, odjezd milkrunu. CP3 ML2 zásobování odpřažení vozíků s ZME a vyložení vozíku s ZP z Taxi vozíku, připojení, naložení vozíků s obaly od ZP, ZME. CP3 ML3 zásobování odpřažení vozíků s ZME a vyložení vozíku s ZP z Taxi vozíku, připojení, naložení vozíků s obaly od ZP, ZME. Sklad složení a uložení blistrů od ZME, vytažení vozíků s KLT od ZP z Taxi vozíku a jejich odtavení na vyznačeném místě. o Trasa 2B Sklad připojení vozíků s ZME, naložení vozíků s ZP do Taxi vozíku, odjezd na halu 310. CP3 ML1 zásobování odpřažení vozíku s ZME a vyložení vozíků s ZP z Taxi vozíku, připojení naložených vozíků s obaly od ZP, ZME. CP3 ML4 zásobování odpřažení vozíku s ZME a vyložení vozíků s ZP z Taxi vozíku, připojení naložených vozíků s obaly od ZP, ZME. Sklad složení a uložení blistrů od ZME, vytažení vozíků s KLT od ZP z Taxi vozíku a jejich odtavení na vyznačeném místě. o Trasa 2C Sklad připojení vozíků s ZME, naložení vozíků s ZP do Taxi vozíku, odjezd na halu 350. CP1H ML1 zásobování - odpřažení vozíku s ZME a vyložení vozíků s ZP z Taxi vozíku, připojení naložených vozíků s obaly od ZP, ZME. Sklad složení a uložení blistrů od ZME, vytažení vozíků s KLT od ZP z Taxi vozíku a jejich odtavení na vyznačeném prostoru, odpojení prázdných vozíků od ZME a Taxi vozíků. 35

o Trasa 2D Sklad odjezd ze skladu se zapojenými vozíky pro zásobování CP3. CP3 Kolben zásobování odpojení vozíků s dílci, připojení vozíků s prázdnými obaly, naložení dílců pro výrobu CP4. CP3 ML3 Připojení vozíků s výrobky pro transport na DNA. CP3 Musterbau odpojení vozíku s dílci, připojení vozíku se špinavými obaly. Sklad vyložení špinavých obalů, odpojení vozíků s výrobky. Milkrun 3 o Trasa 3A Sklad odjezd milkrunu ze skladu s1x KLT, 1x paletový vozík, 3x malý vozík na 310. CP3 ML4 zásobování odpřažení plných vozíků s dílci, připojení vozíků s výrobky a špinavými obaly. Sklad vyložení špinavých KLT a blistrů z vozíků a jejich roztřídění na palety, odpřažení špinavých obalů na paletách na vyznačeném prostoru. o Trasa 3B Sklad - odjezd milkrunu ze skladu s 1x KLT,1x paletový vozík, 3x malý vozík na 310. CP3 ML1 zásobování - odpřažení plných vozíků s dílci, zapřažení vozíků s výrobky a špinavými obaly. Sklad vyložení špinavých KLT a blistrů z vozíků a jejich roztřídění na palety, odpřažení špinavých obalů na paletách na vyznačeném prostoru, přetažení prázdných vozíků na vyznačené prostory, přejezd tahačem na nádraží. o Trasa 3C Sklad odjezd milkrunu ze skladu s třemi pal. vozíky s dílci a obaly na halu 310. CP3 ML4 zásobování odpřažení plných vozíků s dílci, zapřažení vozíků s výrobky na DNA a do skladu, špinavých obalů. 36

CP3 DNA odpřažení výrobků určených ke kontrole DNA, připojení vozíku se zkontrolovanými výrobků. Sklad odpřažení výrobků a špinavých obalů na vyznačeném prostoru, přetažění prázdných vozíků na nádraží. o Trasa 3D Sklad odjezd milkrunu z nádraží s třemi pal. vozíky na halu 310. CP3 ML1 zásobování - odpřažení plných vozíků s dílci, zapřažení vozíků s výrobky na DNA a do skladu, špinavých obalů. CP3 DNA - odpřažení výrobků určených ke kontrole DNA, připojení zkontrolovaných výrobků a dílců či obalů k transportu do skladu. Sklad odpřažení výrobků a špinavých obalů na vyznačeném prostoru, přetažení prázdných vozíků na nádraží. Milkrun 4 o Trasa 4A Sklad odjezd milkrunu s třemi pal. vozíky z nádraží na halu 301. CP3 ML2 zásobování odpřažení plných vozíků s dílci, zapřažení vozíků s výrobky do skladu, na DNA a špinavé obaly. Sklad odpřažení výrobků a špinavých obalů na vyznačeném prostoru, přetažení prázdných vozíků na nádraží. o Trasa 4B Sklad odjezd milkrunu z nádraží s třemi pal. vozíky na halu 301. CP3 ML3 zásobování odpřažení plných vozíků s dílci, zapřažení vozíků s výrobky do skladu, na DNA a špinavé obaly. Sklad odpřažení výrobků a špinavých obalů na vyznačeném prostoru. Spřažení výrobků určených k transportu na DNA, odjezd na halu 310. 37

CP3 - DNA odpřažení výrobků určených ke kontrole na DNA, spřažení zkontrolovaných výrobků. Sklad odpřažení výrobků na vyznačeném prostoru, přetažení prázdných vozíků na nádraží. o Trasa 4C Sklad odjezd milkrunu ze skladu s 1x KLT, 1x pal. vozík a 3x malý vozík na halu 301. CP3 ML2 zásobování odpřažení plných vozíků s dílci, zapřažení vozíků s výrobky do skladu, na DNA a špinavých obalů. Sklad vyložení a roztřídění špinavých KLT a blistrů z vozíků na palety, odpřažení hotových výrobků a špinavých obalů na paletách na vyznačený prostor. o Trasa 4D Sklad - odjezd milkrunu ze skladu s 1x KLT, 1x pal. vozík a 3x malý vozík na halu 301. CP3 ML3 zásobování - odpřažení plných vozíků s dílci, připojení vozíků s výrobky do skladu, na DNA a špinavých obalů. Sklad - vyložení a roztřídění špinavých KLT a blistrů z vozíků na palety, odpřažení hotových výrobků a špinavých obalů na paletách na vyznačený prostor. Milkrun 5 o Trasa 5A Sklad odjezd milkrunu ze skladu s naloženými odlitky na halu 301. CP3 CNC zásobování složení odlitků těles, naložení prázdných GBX. Sklad složení prázdných GBX, odjez VZV do skladu. o Trasa 5B Sklad odjezd Milkunu s naloženými odlitky na halu 301. CP3 TFS zásobování - složení odlitků těles, naložení prázdných GBX. 38

Sklad složení prázdných GBX, naložení odlitků a odjezd na halu 301. CP3 TSF zásobování - složení odlitků těles, naložení prázdných GBX. Sklad vykládka prázdných GBX, přejezd do skladu. o Trasa 5C Sklad - odjezd milkrunu s naloženými odlitky na halu 310. CP3 Flex zásobování - složení odlitků těles, naložení prázdných GBX. Sklad - vykládka prázdných GBX, přejezd do skladu. o Trasa 5D Sklad - odjezd milkrunu s naloženými odlitky na halu 350. CP1H Geh. zásobování - složení odlitků těles, naložení prázdných GBX. Sklad vykládka prázdných GBX, přejezd do skladu. o Trasa 5E Sklad- odjezd milkrunu s naloženými odlitky na halu 350. CP1H Geh. zásobování - složení odlitků těles, naložení prázdných GBX. Sklad - vykládka prázdných GBX, přejezd do skladu. o Trasa 5F Sklad - odjezd milkrunu s naloženými odlitky na halu 350. CP4 zásobování- složení odlitků těles, naložení prázdných GBX. Sklad - vykládka prázdných GBX, přejezd do skladu. 39

Milkrun 6 o Trasa 6A Sklad odjezd milkrunu se skladu s paletovým vozem. SKG odstavení prázdného paletového vozu, zapojení plného KLT vozu. ZK pokud zde bude prázdný paletový vůz, zapojení a převoz na halu 310 na zastávku Kalírna. CP1H přesun materiálu na CP1H. CP4 přesun materiálu do supermarketu CP4, naložení špinavých rámů. ML3 přesun materiálu na ML3, naložení špinavých rámů. ML2 - přesun materiálu na ML2, naložení špinavých rámů. ML1 - přesun materiálu na ML1, naložení špinavých rámů. ML4 - přesun materiálu na ML4, naložení špinavých rámů. Kalírna vypřažení a odstavení prázdného vozíku, zapřažení plného vozíku, odběr kanbanových karet. ZK přesun materiálu na ZK. SKG vyložení všech špinavých rámů, odpojení prázdného KLT vozu do prostoru. SKG Trutnov pokud budou v tomto prostoru zeleně označeny palety, pracovník provede zapojení paletového vozu s materiálem, dalším milkrunem musí přivést na toto místo stejné množství prázdných vozíků. Vozíky jsou označeny kanban kartami. Sklad odebrání kanbanových karet při odpojení zboží ve skladu, při dalším rozvozu se dají na prázdné paletové vozíky. Milkrun 7 o Trasa 7A Sklad odjezd milkrunu ze skladu s 1x Taxi vozík a 2x pal. vozík s obalovým materiálem. 40

Výstupní kontrola odpřažení vozíků s obalovým materiálem. Odvádění těles naložení skejtů s průvodkou na výstupní kontrolu. Eurocentrum naložení podvozku. Výstupní kontrola vyložení podvozku z odvádění těles a z Eurocentrum, naložení podvozku na Eurocentrum, zapřažení pal. vozů s odvedenými tělesy do skladu. Eurocentrum vyložení podvozku. Sklad vyložení odvedených těles. 5.3.3 Layout Rozměr užitné plochy (výrobní haly a kanceláře) celého závodu je cca 110 871 m 2. Rozměry pracovních ploch ve výrobních halách cca: Hala 301 204 m x 84 m, Hala 310 144 m x 96 m, Hala 350 220 m x 100 m. Obrázek 23: Layout výrobních hal se zobrazením zastávek milkrunu [16] 41