qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq Lidská práva v minulosti a současnosti wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfg Světová škola (učební lekce) hjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxc Základní škola Zámecká, Litomyšl Mgr. Stanislav Švejcar vbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfg hjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxc vbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfg hjklzxcvbnmrtyuiopasdfghjklzxcvbn mqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwert yuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopas dfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklz xcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnm qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty
Název učební jednotky (téma) Lidská práva v minulosti a současnosti Stručná anotace učební jednotky Učební lekce je tvořena třemi částmi: 1. Lidská práva v minulosti (holocaust) 2. Současné nedemokratické režimy (Severní Korea) 3. Lidská práva a jejich porušování v ČR (romská problematika) Žáci pracují formou samostatné i skupinové práce, diskuze v rámci širší skupiny a frontální výuky. V každé části pracujeme s jedním dokumentárním filmem. Žáci vytvoří dva výstupy úvahu na dané téma a výtvarně zpracují klíčový pojem lekce. Reflexe (hodnocení) je vedena především formou diskuze, která má jasná pravidla (způsob argumentace, věcnost kritiky atd.). Časový rozsah učební jednotky Nutné předpoklady - 3 x 90 minut (učební lekci používáme již tři roky v rámci předmětu výchova k občanství, který učíme ve dvouhodinových blocích (1 x 2 vyučovací hodiny v týdnu, vyučovací hodiny následují za sebou); vzhledem k oddělenosti témat je možné učit jednotlivé části jako samostatné učební lekce na každou je potřeba 2 x 45 minut) - žáci by měli mít osvojeny základní informace týkající se problematiky holocaustu, dále pak Listinu základních práv a svobod ČR Věk žáků (ročník) Zařazená průřezová témata Vyučovací obor (y) - 14 15 let, 9. ročník - Osobnostní a sociální výchova - Výchova demokratického občana - Výchova v evropských a globálních souvislostech - Multikulturní výchova - výchova k občanství, dějepis 2
Osobnostní a sociální výchova - přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni - rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti - vede k uvědomování si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupu k řešení problémů - přispívá k uvědomování mravních rozměrů různých způsobů lidského chování - napomáhá primární prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů chování Cíle jednotlivých průřezových témat (DOV) a vyučovacích oborů (OVO), které chci v dané učební jednotce naplnit Výchova demokratického občana - vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod - rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a dovednosti - přispívá k utváření hodnot, jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost - rozvíjí a podporuje schopnost zaujetí vlastního stanoviska v pluralitě názorů - vede k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností Výchova v evropských a globálních souvislostech - rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy - pomáhá překonávat stereotypy a předsudky - utváří pozitivní postoje k jinakosti a kulturní rozmanitosti Multikulturní výchova - poskytuje žákům základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti - učí přijmout druhého jako jedince se stejnými právy, uvědomovat si, že všechny etnické skupiny a všechny kultury jsou rovnocenné a žádná není nadřazena jiné - rozvíjí schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních, etnických, náboženských a sociálních skupin - rozvíjí dovednost rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti a napomáhá prevenci vzniku xenofobie - učí žáky uvědomovat si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů a připravenosti nést odpovědnost za své jednání - pomáhá uvědomovat si neslučitelnost rasové (náboženské či jiné) intolerance s principy života v demokratické společnosti 3
Výchova k občanství - rozlišuje projevy vlastenectví od projevů nacionalismu - objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám - rozpoznává netolerantní, rasistické, xenofobní a extremistické projevy v chování lidí a zaujímá aktivní postoj proti všem projevům lidské nesnášenlivosti Dějepis - na příkladech vyloží antisemitismus, rasismus a jejich nepřijatelnost z hlediska lidských práv - prokáže základní orientaci v problémech současného světa Cíle učební jednotky - cílem učební jednotky je představit žákům problematiku lidských práv v širším kontextu - v kontextu historie a současnosti u nás i ve světě (ve státech s nedemokratickými režimy) - nejde o předání základních informací o lidských právech (lekci lze použít pouze v případě, že žáci již tyto informace mají), ale o rozvíjení vlastních postojů a uvědomění si nutnosti bránit lidská práva všude tam, kde jsou porušována (a to právě s odkazem na to, k čemu porušování lidských práv v minulosti vedlo lze učinit i krátký exkurz do doby komunistické diktatury v Československu) - žáci komunikují mezi sebou i s učitelem, učí se respektovat odlišné názory a postoje, při kritice používají věcnou argumentaci, vyhýbají se odsuzování, xenofobním, rasistickým a jiným podobným postojům - uvědomují si význam lidských práv a svobody pro svůj vlastní současný i budoucí život a pro život celé společnosti Hodnocení - hodnotit žáka za jeho názory a postoje je podle mého názoru velmi problematické (a to i s ohledem na to, že v řadě případů nejde zejména na počátku práce o názory žáka, ale často o názory, které si žák přinesl z rodiny, médií, od kamarádů apod.); ke klasickému hodnocení bych se proto nepřikláněl lépe je diskutovat, konfrontovat mezi sebou různé názory a postoje atd. - u druhé části lekce (Současné nedemokratické režimy) zásadně nehodnotím výtvarný způsob ztvárnění, ale myšlenku - dílčích cílů bude dosaženo tehdy, pokud žák vypracuje úkoly, které z jednotlivých částí lekce vycházejí (úvaha, výtvarné dílo) ani tyto práce bych nehodnotil známkou, ale například slovním komentářem (s cílem vyzdvihnout to, co se žákovi povedlo, na 4
nedostatky upozornit citlivým, empatickým způsobem) cílem nesmí být samo hodnocení, ale snaha, aby žák nad sebou (svými názory a postoji) přemýšlel apod. Popis učební jednotky, obsahující použité metody a reflexi směřující ke všem zformulovaným cílům Lidská práva v minulosti: - práce navazuje na výuku holocaustu v hodinách dějepisu - žáci pracují samostatně - na začátku práce učitel ve společné diskuzi připomene základní fakta o problematice holocaustu (antisemitismus, hitlerovské Německo, protižidovská nařízení, ghetta, koncentrační a vyhlazovací tábory) - následuje projekce filmu O zlém snu - po jeho skončení dostanou žáci úkol napsat úvahu na téma Můj jeden den v koncentračním táboře (co všechno mohl člověk za jediný den v koncentračním táboře prožít, jak vlastně takový den vypadal, jaké myšlenky jej asi napadaly, co cítil, co prožíval smyslem je pokusit se co nejvíce vžít do situace takového člověka) - pokud žák práci ve škole nestihne, dokončí ji za domácí úkol - v následující vyučovací hodině proběhne prezentace vybraných prací (žáci /případně učitel/ některé práce přečtou, možnost diskuze) Lidská práva v současnosti: - tato část učební lekce začíná diskuzí nad tím, zda a v kterých státech jsou i v současnosti porušována lidská práva a svobody (žáci obvykle jako první uvedou Čínu, většinou ale jmenují i Severní Koreu, případně další státy) - lokality, které žáci uvedli, společně vyhledáme na zeměpisné/dějepisné mapě světa - následuje projekce filmu Severní Korea jeden den života: 1. Po prvních deseti minutách žáci odpovídají na otázku: Co vám zatím přišlo nejpodivnější? 2. Po dalších deseti minutách následuje otázka: V čem se život lidí v Severní Koreji podobá, v čem zásadně odlišuje od toho našeho? 3. Po skončení filmu: Chtěl bys v takovém státě žít proč ano, proč ne? - následuje diskuze nad otázkou: Co je to svoboda? 5
- žáci dostanou domácí úkol výtvarně ztvárnit to, co si pod svobodou představují (dílo může být konkrétní, abstraktní, může jít i o koláž); následující hodinu žáci své práce prezentují před třídou Lidská práva a jejich porušování v ČR - na začátku hodiny učitel položí žákům tuto (nebo podobnou) otázku: Jsou v České republice porušována lidská práva a svobody (pokud ano, kde, v kterých oblastech)? - žáci většinou sami uvedou romskou problematiku, někdy Vietnamce - následuje projekce filmu Barevný národ s aktivitou Postřehy (ze vzdělávacího projektu Jeden svět na školách). Žáci dostanou tabulku, do níž si během projekce filmu zapisují tři úkoly: Nejzajímavější postřehy, pojmy, které mě zaujaly, Jak jim rozumím?, Jsou pro mě důležité? - po skončení filmu je možné žáky rozdělit do menších skupin (3 4) a nechat je, aby si vzájemně sdělili informace, které si během filmu zapsali (stejně tak je možné rovnou přistoupit k diskuzi) - následuje diskuze, v níž se žáci k romské problematice v ČR vyjadřují. Velmi důležitá je v tomto ohledu role učitele, který musí odmítnout případné xenofobní či rasistické postoje žáků. Výstupem diskuze by mělo být uvědomění si vlastní jinakosti a nutnosti tolerance k druhým lidem. Seznam příloh - pro aktivitu Postřehy lze využít tohoto odkazu: http://www.jedensvetnaskolach.cz/download/pdf/jsnsfilmpdfgames_88.pdf 6
Mgr. Stanislav Švejcar, ZŠ Litomyšl, Zámecká 496 Autor lekce, škola (případně zdroje) Použité zdroje: Všechny uvedené filmy pochází z nabídky vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni (www.jedensvetnaskolach.cz) Kol.: Průřezová témata prostřednictvím dokumentárního filmu/zš. Člověk v tísni Jeden svět na školách. Praha 2007. Závěrečná sebereflexe učitele Co se mi osvědčilo během vyučování - nejdůležitější je dát žákům prostor pro vyslovení jejich názorů, ale i pro sdělení emocí (zejména film O zlém snu může u některých žáků vyvolat emoce velmi silné) jde o to nechat těmto emocím (setkal jsem se i se slzami zejména u dívek) volný průběh, nebránit jim (řada žáků dokáže své pocity velmi dobře zformulovat do vět úvahy, kterou píší). - za důležité považuji i to, když žáci prezentují své práce před třídou (zásadně však nikoho do prezentace nenutím; v případě, že žák pociťuje úzkost, strach z vystoupení před ostatními, by mu měl být učitel schopen a ochoten nabídnout pomoc); při prezentaci se mi osvědčilo, když si žáci po jejím skončení navzájem zatleskali, čímž práci druhého ocenili - osobně jsem měl radost především z míry empatie, kterou mnozí při práci projevili (viz konkrétní ukázky) S jakými obtížemi jsem se během vyučování setkal/a. - zřejmě nejdůležitější je umět se vyrovnat s emocemi, které některé filmy vyvolávají; žádné emoce nesmí být bagatelizovány či přehlíženy, žák by mohl nabýt dojmu, že je učitel lhostejný k tomu, co cítí, vnímá, prožívá - v minulosti jsem zkoušel první část lekce realizovat prostřednictvím skupinové práce (žáci se měli v menších skupinkách shodnout na tom, co by mohli během jediného dne v koncentračním táboře prožít); to se mi však příliš neosvědčilo. Taková forma práce sice pomůže žákům nejslabším, nerozvíjí však nadání řady dalších. Kromě toho 7
se řada žáků při takové formě práce jen veze a nesnaží se přemýšlet do hloubky Co bych příště udělal/a jinak (jak bych upravil/a tuto přípravu). - viz předchozí odpověď 8