Veřejná konzultace o předpisech týkajících se maloobchodního prodeje v kamenných obchodech a online Vyplnění polí označených * je povinné. I. Úvod Maloobchod je z hlediska počtu firem a zaměstnaných osob největším odvětvím v hospodářství nefinančních podniků EU. Na přidané hodnotě generované v EU se podílí 4,5 % a zajišťuje 8,6 % pracovních míst. V odvětvích maloobchodního a velkoobchodního prodeje působí v EU téměř 5,5 milionu společností (3,6 milionu v maloobchodě a 1,8 milionu ve velkoobchodně, což v roce 2014 představovalo 23% podíl na hospodářství nefinančních podniků). Většina z nich jsou malé a střední podniky, které tomuto odvětví přinášejí 66 % jeho přidané hodnoty a 70 % pracovních míst. Maloobchod je úzce spjat s ostatními odvětvími hospodářství (s velkoobchodem, výrobou, zemědělstvím, dopravou a logistikou a ostatními službami). Odvětví maloobchodu také zprostředkovává jednotný trh evropským spotřebitelům. Konkurenceschopnost maloobchodu má tak pro hospodářství EU zásadní význam. Toto odvětví v současnosti prochází zásadními změnami. Rychlým tempem se vyvíjí elektronický obchod, který nejen že ovlivňuje to, jak zákazníci nakupují (online mohou nakupovat v kteroukoli denní či noční hodinu, často z internetových obchodů provozovaných z míst velmi vzdálených od jejich domovů), ale mění podobu celého maloobchodního odvětví. Vývoj naznačuje, že do budoucna bude prodej probíhat vícero distribučními kanály a maloobchodní prodejci budou prodávat jak na internetu (buď ve vlastních internetových obchodech nebo na platformách) tak tradičním způsobem. Dalším trendem je právě vznik platforem, které provozují internetová nákupní centra, kde mohou maloobchodníci nabízet své výrobky. Některé z těchto platforem kromě provozování takového virtuálního nákupního centra nabízejí své vlastní řady produktů, a přímo tak klientům z řad maloobchodníkům konkurují. Dne 28. října 2015 přijala Komise strategii pro jednotný trh[1], v níž oznámila řadu iniciativ a opatření, která mají pomoci odstranit ekonomicky významné překážky, jež v Evropě brzdí zaměstnanost, hospodářský růst a investice. Odpovědnost za regulaci zřizování a provozování maloobchodních prodejen nesou především členské státy. Pokud dodržují základní svobodu usazování a svobodu volného pohybu služeb zakotvené ve Smlouvě a ustanovení směrnice o službách, mají při navrhování vlastních regulačních rámců prostor pro vlastní rozhodování. 1
Integrace maloobchodního trhu v EU proběhla do značné míry díky přeshraničnímu usazování. Deset největších maloobchodních společností v EU jsou nadnárodní společnosti a některé z nich mají obchody ve většině z 28 členských států. Regulační prostředí, ve kterém zahajují podnikání, má pro úspěch jejich investic klíčový význam. S rozvojem elektronického obchodu dochází také k integraci evropských maloobchodních trhů prostřednictvím prodeje na dálku přes hranice. Elektronický obchod nabízí maloobchodníkům nové příležitosti. Pro podniky, zejména ty malé a střední, je nyní snazší oslovit spotřebitele v jiných členských státech. Dostupnost na internetu jim umožňuje fungovat přes hranice, aniž by musely investovat do fyzických pracovišť. Přeshraniční expanze maloobchodu rovněž umožňuje evropským spotřebitelům těžit z jednotného trhu a vybírat z širšího sortimentu. Více než 40 % evropských zákazníků, kteří nakupují online, kupuje výrobky ze zahraničí alespoň jednou ročně, a téměř 2 ze 3 už něco takto ze zahraničí zakoupili alespoň jednou za život. Online platformy usnadňují malým a středním podnikům prodej přes internet a umožňují jim přístup ke spotřebitelům z celé EU. Digitalizace mění maloobchodní odvětví v mnoha ohledech. Regulační rámce však v mnoha případech pochází z minulých dekád a nejsou dopadům elektronického obchodu přizpůsobené. Při výběru osvědčených postupů k usnadnění zřizování maloobchodních provozoven a ke snížení provozních omezení v maloobchodním odvětví je třeba brát v úvahu tuto novou situaci, ve které se kombinují kamenné obchody s elektronickým obchodem a prodej probíhá v prostředí s různými prodejními kanály. Cílem této veřejné konzultace je získat názory zúčastněných stran, které usnadní výběr osvědčených postupů pro maloobchodní odvětví v souvislosti s výše uvedenými opatřeními vyplývajícími ze strategie pro jednotný trh. Útvary Komise už zahájily rozsáhlou rešerši týkající se vnitrostátních právních rámců pro maloobchod a souvisejících cílů veřejné politiky (podrobné informace najdete v tzv. cestovní mapě na adrese https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/initiatives/ares-2017-2131884_en). Smyslem této veřejná konzultace je tento průzkum dovršit, zejména pokud jde o tato témata: důsledky rostoucího významu elektronického obchodu a měnících se návyků zákazníků v maloobchodním sektoru a jeho regulační rámec příležitosti a překážky pro integraci maloobchodního trhu EU Evropská komise uvítá názory od všech zúčastněných stran, zejména pak od maloobchodníků, příslušných orgánů a spotřebitelů. V souladu se zásadami zlepšování právní úpravy budou výsledky této veřejné konzultace zveřejněny spolu s odpověďmi těch respondentů, kteří dají ke zveřejnění souhlas. [1] Sdělení Evropské Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky (COM(2015) 550 final). II. Informace o respondentovi 2
* Konzultace se účastníte jménem: společnosti poskytující maloobchodní služby sdružení maloobchodníků sdružení spotřebitelů jiného typu organizace (např. obchodního sdružení či obchodní komory) celostátního veřejnoprávního orgánu místního veřejnoprávního orgánu jiného veřejnoprávního orgánu odborového svazu výzkumné instituce / think tanku jako občan ostatní * Upřesněte prosím velká společnost (více než 250 zaměstnanců) společnost střední velikosti (do 250 zaměstnanců) malá společnost (do 50 zaměstnanců) mikropodnik (pod 10 zaměstnanců) osoba samostatně výdělečně činná * Upřesněte prosím Maximálně 150 znaků * Uveďte odvětví své činnosti potravinářství nepotravinářské odvětví potravinářské i nepotravinářské odvětví ostatní * Upřesněte prosím Maximálně 150 znaků * Upřesněte dále odvětví činnosti: maloobchodní prodejce potravin nepotravinářský prodejce potravinářské i nepotravinářské odvětví specializovaný maloobchodní prodejce 3
* Jste-li specializovaný maloobchodní prodejce, upřesněte prosím. Maximálně 500 znaků * Popište stručně činnost vaší společnosti a využívané distribuční kanály Maximálně 750 znaků * Uveďte své bydliště nebo místo usazení (jste-li nadnárodní společnost, uveďte hlavní sídlo): Rakousko Belgie Bulharsko Chorvatsko Kypr Česko Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Irsko Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Malta Nizozemsko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Spojené království země EHP země mimo EU * Upřesněte prosím Maximálně 100 znaků 4
* Máte provozovnu i v jiných členských státech než tam, kde se nachází vaše hlavní sídlo? Pokud ano, uveďte, kde Rakousko Belgie Bulharsko Chorvatsko Kypr Česko Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Irsko Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Malta Nizozemsko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Spojené království jinde * Upřesněte prosím Maximálně 500 znaků 5
* Uskutečňujete prodej přes hranice? Pokud ano, uveďte kam prodáváte Rakousko Belgie Bulharsko Chorvatsko Kypr Česko Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Irsko Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Malta Nizozemsko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Spojené království jinam * Upřesněte prosím Maximálně 500 znaků III. Kontaktní informace a zveřejnění údajů Upozorňujeme, že anonymně zaslané odpovědi nebudou zveřejněny a nebude přihlédnuto k jejich obsahu. 6
* Název organizace a/nebo jméno Maximálně 500 znaků * Adresa Maximálně 500 znaků * E-mailová adresa Maximálně 500 znaků * Souhlasíte s tím, aby se na vás v souvislosti s vašimi odpověďmi obrátila Evropská komise s případnými dalšími otázkami? Existuje-li, uveďte registrační číslo vaší organizace v rejstříku transparentnosti. Své registrační číslo si můžete ověřit zde. Pozn.: Pokud vaše organizace dotazník vyplní jako neregistrovaná, bude s ním Komise nakládat jako s příspěvkem jednotlivce a tak jej i zveřejní. Maximálně 200 znaků * Obdržené příspěvky smí být zveřejněny na internetových stránkách Komise s uvedením autora. Níže prosím zvolte, které variantě zveřejnění dáváte přednost. Upozorňujeme, že bez ohledu na to, kterou variantu zvolíte, lze na váš příspěvek uplatnit žádost o přístup k dokumentům podle nařízení 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. V takovém případě bude tato žádost posouzena na základě podmínek stanovených v tomto nařízení a v souladu s platnými předpisy o ochraně osobních údajů. Příspěvek smí být zveřejněn, včetně informací o mé osobě či naší organizaci. Souhlasím se zveřejněním informací obsažených v mém příspěvku, ať už v celém rozsahu nebo jen části (včetně citací a mých stanovisek), včetně názvu naší organizace, a prohlašuji, že žádná část mé odpovědi není protiprávní ani neporušuje práva žádné třetí strany tak, že by to bránilo zveřejnění. Příspěvek smí být zveřejněn, pokud zůstane moje osoba a naše organizace v anonymitě. Souhlasím se zveřejněním informací obsažených v mém příspěvku, ať už v celém rozsahu nebo jen části (včetně citací a mých stanovisek), pod podmínkou, že tak bude učiněno anonymně. Prohlašuji, že žádná z mých odpovědí není protiprávní ani neporušuje práva třetí strany tak, že by to bránilo zveřejnění. IV. Maloobchodní sektor se přizpůsobuje novým distribučním kanálům 7
Maloobchodní odvětví prochází díky digitalizaci strukturálními změnami. Novým impulsem se stal elektronický obchod, který ovlivňuje nejen to, jak zákazníci nakupují (online mohou nakupovat v kteroukoli denní či noční hodinu, často z internetových obchodů provozovaných z míst velmi vzdálených od jejich domovů), ale mění podobu celého maloobchodního odvětví. I tradiční maloobchodníci z kamenných obchodů začínají prodávat přes internet, aby mohli lépe čelit konkurenci ze strany tzv. pure players (tj. maloobchodníků působících pouze online, bez fyzické přítomnosti na trhu). Zároveň však i některé subjekty typu pure play zvažují fyzickou přítomnost na trhu, aby mohly efektivněji oslovovat spotřebitele. Vývoj naznačuje, že do budoucna bude prodej probíhat vícero distribučními kanály a maloobchodní prodejci budou působit jak na internetu (buď ve vlastních internetových obchodech nebo na platformách) tak mimo. Dalším trendem je právě vznik platforem, které provozují jakási internetová nákupní centra, kde mohou maloobchodníci nabízet své výrobky. Některé z těchto platforem kromě provozování takového virtuálního nákupního centra nabízejí své vlastní řady produktů, a přímo tak klientům z řad maloobchodníkům konkurují. V takovémto měnícím se prostředí by měly maloobchodníkům pomoci regulační rámce pomoci přizpůsobit se a využít všech příležitostí, které elektronický obchod nabízí. * Které nejvýznamnější změny spotřebitelských návyků podle vás elektronický obchod přinesl? * Je podle vás v některých oblastech nutné přezkoumat v souvislosti s rozšiřováním elektronického obchodu regulační rámce? V kterých? * Jaké příležitosti přináší rozvoj elektronického obchodu vaší společnosti nebo členům vaší organizace? * Hrál rozvíjející se elektronický obchod roli v nějakých aktuálních přezkumech regulačních rámců vztahujících se na maloobchodní prodej? vím / není relevantní * Upřesněte a vysvětlete prosím V. Usnadnění maloobchodního podnikání v EU 8
Překážky pro vstup na trh v tradičním maloobchodním odvětví se liší od překážek v ostatních odvětvích, neboť do značné míry závisí na tom, kde chce maloobchodník začít prodávat. Pro úspěch kamenné prodejny má výběr vhodného místa klíčový význam. Regulační podmínky, které je nutné splnit při zahájení maloobchodního prodeje, často souvisí s velikostí maloobchodu, plánovaným umístěním obchodu ve vztahu k centru města nebo se sortimentem. * Vytvářejí podle vás některé z podmínek kladených maloobchodníkům překážky pro vstup na trh? Které? * Jak by bylo možné překážky spočívající ve celostátní/regionální regulaci maloobchodních provozoven řešit? * Které podmínky vztahující se na zřizování maloobchodů považujete za nejdůležitější pro plnění cílů vašich politik veřejného zájmu? Vysvětlete prosím proč. * Máte kromě předpisů týkajících se maloobchodů zavedena nějaká opatření na podporu životaschopnosti městských center? vím / není relevantní * Uveďte prosím k jednotlivým iniciativám podrobnosti 9
Stávající postupy vztahující se na maloobchod jsou v mnoha členských státech vnímány jako zdlouhavé a příliš složité. Informace, které útvary Komise shromáždily, naznačují, že skutečná doba nutná k získání povolení nezbytných k zahájení maloobchodního prodeje někdy výrazně překračuje lhůtu stanovenou zákonem. V praxi může založení podniku trvat roky, a to i po vydání povolení. Důvodem mohou být například zneužívající námitky předkládané úřadům konkurenty, kteří se snaží co nejvíce zpozdit vstup nového hráče na trh. Velmi důležitým předpokladem pro ty, kteří chtějí využívat výhod jednotného trhu, je dostupnost relevantních, přesných a srozumitelných informací na internetu a možnost provádět administrativní postupy online. Za tímto účelem Komise nedávno přijala návrh nařízení na zřízení jednotné digitální brány, která by podnikatelům i ostatním občanům umožnila snadný přístup k informacím, postupům, poradenství a službám, jež potřebují při využívání svých práv na vnitřním trhu. * Které části postupů, které je nutné splnit při zakládání maloobchodní prodejny, by měly být prioritně zjednodušeny a jak? * Jak by mohla dostupnost administrativních postupů na internetu přispět ke zvýšení transparentnosti při zřizování maloobchodních provozoven? * Jsou informace o postupech nutných ke zřízení maloobchodní prodejny ve vaší zemi k dispozici na internetu? Které? VI. Požadavky související s každodenním provozem maloobchodních prodejen 10
Na základě ukazatele regulace výrobkového trhu (OECD) a informací, které byly dosud při zjišťování údajů shromážděny, zjistily útvary Komise následující podmínky provozu maloobchodních prodejen: 1. podmínky prodejní činnosti (právní předpisy týkající se otevírací doby obchodů, podpory prodeje a slev nebo omezení prodeje specifických výrobků, např. léků prodávaných bez lékařského předpisu) 2. podmínky týkající se zdrojů dodávek (předpisy nebo soukromé překážky, které omezují možnosti maloobchodníků, od koho a odkud odebírají výrobky) 3. maloobchodní daně * Ovlivňují uvedené požadavky na provoz maloobchodních prodejen nějakým způsobem vaši maloobchodní činnost v EU nebo takovou činnost členů vaší organizace? vím / není relevantní Pohodlí, ve kterém dnes spotřebitelé mohou přes internet nakupovat výrobky a služby kdykoli si přejí, představuje pro tradiční maloobchodníky výzvu. Téměř polovina respondentů v nedávném průzkumu uvedla, že možnost nakupovat kdykoliv v průběhu dne nebo týdne je pro ně při rozhodování, zda objednávku provedou přes internet, rozhodující. To znamená, že kamenné obchody se ocitají pod tlakem, aby tato očekávání spotřebitelů dohnala. Proto některé členské státy v nedávné době zrevidovaly své předpisy s cílem umožnit větší flexibilitu otevírací doby. Tato flexibilita umožňuje přizpůsobit se skutečným potřebám spotřebitelů, ale klade velké nároky na menší maloobchodníky a na zaměstnance. * Jaká případná regulační opatření vnitrostátních orgánů týkající se otevírací doby obchodů by vhodně podpořila maloobchodníky a zaměstnance při adaptaci na nové návyky a očekávání spotřebitelů? * Jak by měly předpisy týkající se otevírací doby obchodů zohlednit výzvy, kterým maloobchodníci čelí? 11
Opatření na podporu prodeje a slevy jsou zásadním prvkem maloobchodních strategií. Umožňují přilákat nové zákazníky, propagovat používání určitých distribučních kanálů a stimulují odběr a doplňování skladovaného zboží. Zdá se, že podpora prodeje a slevy jsou obzvláště důležité pro internetové prodejce, jelikož jsou schopné přilákat spotřebitele na jejich internetové stránky. Řada předpisů týkající se podpory prodeje a slev např. lhůty pro výprodej na konci sezóny vznikla na základě zkušeností s tradičními kamennými obchody. Nyní narůstá objem přeshraničního elektronického obchodu a uplatňování takových pravidel, která se v jednotlivých zemích často liší, je někdy problematické. Spotřebitelé stále častěji vyhledávají nejvýhodnější nabídku, tedy i mimo trh jejich domovské země, a jsou připraveni odebírat zboží od prodejců z kteréhokoli státu EU. Regulační podmínky, které omezují maloobchodníky v tom, aby správně načasovali podporu prodeje, může zvýhodňovat internetové prodejce z těch členských států, kde se na tuto oblast uplatňují benevolentnější předpisy. * Jste si vědomi dopadu elektronického obchodu na to, jakým způsobem přistupujete k regulaci podpory prodeje a slev? vím / není relevantní * Vysvětlete prosím. * Ovlivňují opatření na podporu prodeje a slevy rozhodnutí nakupujících? vím / není relevantní * Prošel tento vliv s nástupem elektronického obchodu nějakou změnou? Vysvětlete prosím. 12
Ve všech členských státech platí omezení prodeje určitých kategorií výrobků například alkoholu, tabákových výrobků a léčiv uplatňovaná v zájmu ochrany veřejného zdraví. Některé země omezují jejich reklamu a podporu prodeje, prodej nezletilým, zakázaly jejich internetový prodej nebo nařídily distribuci ve specializovaných prodejnách. Ve všech členských státech je dále vyhrazen prodej léčivých přípravků na lékařský předpis pouze lékárnám. V mnoha členských státech lze volně prodejné léčivé přípravky nakoupit mimo lékárny, přičemž se však někdy uplatňují zvláštní požadavky maloobchodník musí mít například licenci nebo musí mít výdej léčivých přípravků na starost lékárník. Podle právních předpisů EU smí lékárny prodávat léčivé přípravky na předpis přes internet. Některé členské státy umožňují lékárnám prodávat online jak léky na předpis, tak volně prodejné léčivé přípravky. Právní předpisy EU umožňují, aby si spotřebitelé za určitých podmínek mohli volně prodejné léky registrované v jejich členském státě kupovat z internetových obchodů v jiných členských státech. Tyto podmínky zajišťují, že spotřebitelé mají vždy příbalové informace k lékům z kamenných lékáren i zakoupeným na dálku k dispozici v jejich jazyce. Taková opatření rovněž podporují racionální spotřebu léků, brání prodeji padělaných léčivých přípravků a umožňují spotřebitelům nahlašovat nežádoucí účinky léků orgánům veřejného zdraví. * Jste spokojeni se stávající možnostmi nákupu/prodeje produktů, jejichž distribuce je omezena jen na určité kanály? vím / není relevantní * O jaké výrobky se jedná (např. alkohol, tabák, léčivé přípravky, potraviny, doplňky stravy nebo zdravotnické prostředky)? Vysvětlete, proč jste či nejste spokojeni. * Domníváte se, že stávající distribuční kanály jsou u výrobků, u kterých platí určitá omezení, vzhledem ke sledovaným cílům souvisejícím s ochranou veřejného zdraví (např. racionální spotřebou, rizikem padělání nebo nahlašení nežádoucích účinků) vhodně zvolené? vím / není relevantní * O jaké výrobky se jedná (např. alkohol, tabák, léčivé přípravky, potraviny, doplňky stravy nebo zdravotnické prostředky)? Vysvětlete prosím. * Domníváte se, že jsou takové požadavky oprávněné i u internetového prodeje omezených výrobků? vím / není relevantní 13
* O jaké výrobky se jedná (např. alkohol, tabák, léčivé přípravky, potraviny, doplňky stravy nebo zdravotnické prostředky)? Vysvětlete prosím. V posledních několika letech přijala řada členských států pravidla na podporu krátkých dodavatelských řetězců, aby tak snížila dopady maloobchodu na životní prostředí a podpořila udržitelnost. Maloobchodníci v mnoha ohledech tento vývoj podporují. V určitých případech však tato nová opatření překračují meze nezbytné k dosažení uvedených legitimních cílů, což vede k nepřiměřenému omezení možností maloobchodníků nakupovat výrobky v souladu s preferencí spotřebitelů a zamezuje přeshraničním dodávkám. Tyto požadavky představují problém zejména pro maloobchodníky působící v několika členských státech, kteří si pro tento účel vytvořili přeshraniční dodavatelské řetězce v zájmu zvyšování efektivity, produktivity a snížení nákladů, což je zcela v zájmu koncových spotřebitelů. Kromě omezení týkajících se zdrojů dodávek, která mají formu předpisů, se může jednat o soukromé překážky omezující výběr provenience zboží. Konkrétně jde například o teritoriální omezení nabídky, které ukládají někteří nadnárodní dodavatelé, což maloobchodníkům brání v nákupu totožného nebo podobného zboží přes hranice a jeho distribuci v členském státě, v němž jsou usazeni. * Jste si vy nebo členové vaší organizace vědomi nějakých regulačních omezení týkajících se zdroje produktů a/nebo jejich původu? vím / není relevantní * Vztahují-li se na vás regulační omezení, jaké jsou konkrétní důsledky těchto omezení pro váš podnik? Pokud působíte ve více členských státech, popište situaci v každém z nich. * Jste si vědomi nějakých omezení, která se ve vaší zemi vztahují na maloobchodní prodej, pokud jde o zdroj či původ dodávek? vím / není relevantní * Vysvětlete prosím. 14
* Zaznamenali jste vy nebo členové vaší organizace nějaké teritoriální omezení nabídky? Pokud ano, o jaké produkty šlo? * Jaké nejmarkantnější důsledky má územní omezení dodávek pro vaši maloobchodní činnost v EU či takovou činnost členů vaší organizace? V několika členských státech platí prodejci maloobchodní daň, tedy daň vybíranou výhradně od maloobchodníků (DPH a daň z alkoholu, tabákových výrobků a energetických a slazených výrobků proto nejsou do této veřejné konzultace zahrnuty). Tyto daně se vybírají nad rámec dalších přímých nebo nepřímých daní, které platí všechny podniky. Takové zvláštní daně vycházejí buď z výměru plochy obchodu, z obratu nebo z kombinace obojího. Pokud se pro výpočet daně používá obrat kamenných obchodů, mohlo by to internetové prodejce z její působnosti vyloučit, což by daňové zatížení přesunulo výhradně na prodejce z ostatních distribučních kanálů. * Uplatňují se v zemích, kde vy nebo členové vaší organizace působí, daně vztahující se výhradně na odvětví maloobchodu? vím / není relevantní * Popište prosím stručně situaci a uveďte případně, zda se na online a offline prodej uplatňují různé daňové systémy. * Mají tyto maloobchodní daně nějaký dopad na vaši přeshraniční činnost nebo na činnost členů vaší organizace? Jaký? * Uplatňují se ve vaší zemi daně vztahující se výhradně na odvětví maloobchodu? vím / není relevantní 15
* Popište prosím stručně situaci a uveďte případně, zda se na online a offline prodej uplatňují různé daňové systémy. * Jaká opatření by bylo možné přijmout, aby vnitrostátní právní daňové rámce zajistily rovné zacházení s online a offline maloobchodníky? VII. Administrativní zátěž Na mezinárodní úrovni, na úrovni EU i v členských státech se v posledních letech dostává pozornosti problému administrativní zátěže, kterou pro podniky představuje povinnost plnit podmínky stanovené předpisy. V řadě členských států byli podnikatelé na problém dotázáni v rámci průzkumů. Ty potvrdily, že postupy stanovené v zájmu dodržování právních předpisů představují pro podniky značné břemeno. To platí zejména pro malé a střední podniky což je většina maloobchodních prodejců. Komise však nedohledala žádné studie, které by se zátěži spojené s vymáháním předpisů v odvětví maloobchodu věnovaly. * Které konkrétní prvky regulačních rámců zavedených pro maloobchod způsobují maloobchodníkům největší zátěž spojenou s dodržováním předpisů? * Na jaké problémy narážíte při vymáhání stávajících právních předpisů platných pro tradiční a elektronický maloobchod? 16