Více úvěrů pro ekonomiku díky navýšení kapitálu EIB a společným iniciativám Komise a EIB Společná zpráva Komise a EIB určená Evropské radě, 27.-28. července 2013
Více úvěrů pro ekonomiku díky navýšení kapitálu EIB a společným iniciativám Komise a EIB SHRNUTÍ Evropská investiční banka (EIB) v návaznosti na zvýšení kapitálu, které Evropská rada schválila v roce 2012, významně rozšířila svou činnost, která má proticyklický účinek na evropskou ekonomiku. Ačkoliv výsledný dopad činnosti EIB bude možné posoudit až za několik let, nezanedbatelné výsledky jsou vidět již nyní. Výrazný nárůst objemu schválených úvěrů, nové úvěrové iniciativy a zvýšený důraz na malé a střední podniky a na zranitelné země povedou k vyššímu objemu investic a větší zaměstnanosti tam, kde je to nejvíc potřeba. Je naprosto nezbytné, abychom pokračovali ve svém společném úsilí a zajistili tak účinné nasměrování dostupných zdrojů do reálné ekonomiky. Za tímto účelem Evropská komise a EIB úzce spolupracují na nových společných iniciativách na podporu malých a středních podniků. Spojení finančních prostředků EU a zdrojů EIB maximalizuje dopad úvěrové činnosti EIB tam, kde je to nejvíce třeba. Souvislosti V návaznosti na rozhodnutí Evropské rady v roce 2012 se začíná ukazovat, že navýšení kapitálu EIB funguje jako účinný a silný stimul pro rozšíření proticyklické investiční činnosti EIB a přispívá k obnově úvěrování ekonomiky na podporu růstu a zaměstnanosti. Příznivé úvěrové podmínky, které EIB může poskytovat ve všech členských státech EU (vzhledem ke svému postavení prvotřídního emitenta na kapitálových trzích), zčásti vyvažují roztříštěnost evropských trhů, a to především v těch nejzranitelnějších zemích. V rámci nástroje pro růst a zaměstnanost získá EIB na podporu své úvěrové činnosti v EU pro období 2013 2015 až 60 miliard EUR, což představuje až 49% nárůst oproti objemu úvěrů plánovanému pro EU před navýšením kapitálu. Tento dodatečný objem závisí na pokračujícím relevantním přístupu na kapitálové trhy a předpokládá udržení schopnosti zajišťovat potřeby jak unijních, tak mimounijních investorů. Očekává se, že tato dodatečná činnost EIB uvolní na dodatečné investice v celé EU přibližně 180 miliard EUR. Dodatečné úvěry podpoří životaschopné projekty ve všech členských státech, zaměřené především na i) inovace a dovednosti, ii) přístup malých a středních podniků k financování, iii) účinné využívání zdrojů a iv) strategickou infrastrukturu. Kombinovaný účinek zvýšené úvěrové kapacity EIB, zvláštních činností Evropského investičního fondu (EIF) a společných finančních nástrojů Komise a EIB, včetně nových iniciativ v rámci víceletého finančního rámce, je významným přispěním k růstu a zaměstnanosti v budoucích letech. Výsledky činnosti EIB v prvním pololetí roku 2013 V prvních pěti měsících roku 2013 je jasně vidět, jak navýšení kapitálu EIB uvolnilo dodatečné úvěrové kapacity banky. Ve všech členských státech se objem schválených úvěrů 1
oproti stejnému období roku 2012 zvýšil v průměru o 66 % (včetně zvláštního úsilí vynakládaného v zemích, s nimiž byl sjednán program pomoci). Vyšší objemy doplňují dodatečné produkty. Například v Řecku by měl nový nástroj pro financování obchodu (schválený počátkem června) podle očekávání mobilizovat zdroje ve výši až 1,5 miliardy EUR, přičemž první operace podporované z řeckého záručního fondu byly schváleny v lednu 2013. Posílení kapitálové základny umožnilo EIB přizpůsobit její toleranci ve vztahu k rizikům, která se v závislosti na ekonomických podmínkách pravděpodobně bude dále vyvíjet. Objem operací na vlastní riziko s vyšším rizikem v EU zvláštní činnosti se má v roce 2013 navýšit na 7,8 miliardy EUR, z nichž 5,5 miliardy EUR budou vykázány v rozvaze EIB (oproti 1,5 miliardy EUR v roce 2012). Zvýšená úvěrová činnost v EU se zaměřuje zejména na podporu malých a středních podniků, které jsou hlavními hybateli růstu a zaměstnanosti v Evropě: původně plánovaná částka úvěrů pro malé a střední podniky na rok 2013 ve výši 13,6 miliardy EUR se nyní upravuje s cílem navýšit ji až na 15,9 miliardy EUR oproti 10,7 miliardy EUR v roce 2012. Započteme-li i úvěrovou činnost Evropského investičního fondu (EIF) měly by být v EU schváleny úvěry pro malé a střední podniky ve výši přes 19,1 miliardy EUR. Dopad na vznik nových pracovních míst a zachování těch stávajících je značný: EIB očekává, že díky jejím úvěrům na projekty v oblasti infrastruktury, účinného využívání zdrojů a znalostní ekonomiky jen v roce 2013 přímo vznikne zhruba půl milionu pracovních míst. Kromě toho malé a střední podniky a středně kapitalizované společnosti, které jsou financovány ze zdrojů EIB a EIF, udržují každoročně odhadem zhruba 2 miliony pracovních míst. Společné iniciativy Komise a EIB Evropská komise a EIB úzce spolupracují na vytvoření a zavedení nástrojů pro sdílení rizik, které aktivují zdroje z rozpočtu EU a úvěrů EIB. Jedním z nejviditelnějších příkladů je iniciativa v oblasti projektových dluhopisů s již devíti schválenými projekty v šesti zemích. Podobné nástroje byly ve spolupráci s EIF zřízeny na podporu malých a středních podniků a středně velkých společností. Očekává se, že použití společných nástrojů bude ještě větší v průběhu příštího víceletého finančního rámce, a sice v programech jako nástroj pro propojení Evropy, COSME, Horizont 2020, ale i v rámci evropských strukturálních a investičních fondů. Všechny výše uvedené kroky byly zahájeny již v loňském roce, avšak ačkoliv první známky zlepšení jsou vidět již nyní, výraznější dopad na ekonomiku lze očekávat až v následujících letech. Jak ještě více zvětšit dopad? Iniciativa EIB nazvaná Dovednosti a práce investice pro mladé nabídne malým a středním podnikům lepší přístup k financování investic do odborné přípravy, získávání konkrétních pracovních dovedností a profesní přípravy na pracovišti. Společně se zaměřením v první fázi na iniciativu Komise na podporu zaměstnanosti mladých lidí a se zrychlením investic zaměřených na mladé lidi z Evropského sociálního fondu by to mělo posílit zaměstnanost mladých lidí v Evropě. Komise a EIB zkoumají možnosti společných mechanismů pro sdílení rizik v novém víceletém finančním rámci, které by členským státům umožnily pro tento účel dobrovolně vyčlenit část strukturálních fondů. K vytvoření dodatečných úvěrů pro malé a střední podniky se navrhuje zejména společný nástroj spojující ve spolupráci s EIB/EIF finanční prostředky EU dostupné v rámci programů COSME a Horizont 2020 se zvláštními zdroji z evropských 2
strukturálních a investičních fondů ve výši 10 miliard EUR. Komise navrhla tři možnosti, které by v období 2014 2020 mohly v závislosti na míře účasti členských států, změnách v legislativních návrzích týkajících se evropských strukturálních a investičních fondů, načasování a reakci finančních trhů aktivovat až 100 miliard EUR. EIB a EIF spolu s Komisí a Evropskou centrální bankou (ECB) zvažují nejlepší způsoby, jak posílit financování pro malé a střední podniky, oživit sekuritizační trh coby prostředek pro mobilizaci většího objemu zdrojů a udržitelným způsobem přerozdělit rizika v rámci ekonomiky. 3
Společná zpráva Komise a EIB určená Evropské radě Více úvěrů pro ekonomiku díky navýšení kapitálu EIB a společným iniciativám Komise a EIB 1. Úvod V červnu 2012 iniciovala Evropská rada Pakt pro růst a zaměstnanost, jenž zahrnuje soubor strategií na podporu inteligentního, udržitelného a inkluzívního růstu, který bude účinně využívat zdroje a zajistí tvorbu pracovních míst. Jelikož je zapotřebí zajistit dostatečné úvěrování ekonomiky, jedním z opatření, na kterém se Evropská rada v rámci Paktu dohodla, je navýšení kapitálu EIB o 10 mld. EUR. Cílem tohoto kroku je posílit kapitálovou základnu EIB a zvýšit tak objem úvěrů, který může v letech 2013 2015 poskytnout, až o 60 mld. EUR, aby se mohly uskutečnit další investice v objemu až 180 mld. EUR. Tato navýšená úvěrová kapacita půjde ve prospěch celé Evropské unie, tedy i nejzranitelnějších zemí. V souvislosti se stěžejním navyšováním prostředků pro financování ekonomiky byly posíleny synergie mezi EIB a EIF. Ten při rozvoji své činnosti více spolupracuje s veřejnými finančními institucemi v členských státech, především aby podpořil rizikový kapitál a přispěl k oživení sekuritizačního trhu v Evropě. EIB a Komise byly zároveň vyzvány, aby vyvinuly nové nástroje, které využijí silnou kapitálovou pozici EIB na podporu růstu a tvorby pracovních míst v Evropě. V červnu 2013 Evropská rada naplňování Paktu vyhodnotí. Bude sledovat především kroky zacílené na vytváření pracovních míst a na podporu financování ekonomiky, aby bylo možné uskutečnit prorůstová opatření, která rychle přinesou výsledky. Komise a EIB byly vyzvány, aby podaly zprávu, jak bude Pakt, včetně navýšení kapitálu EIB, využíván. 2. Ekonomický a finanční kontext Při řešení krize a posilování institucionálního rámce v Evropě bylo dosaženo velkého pokroku, ovšem ekonomické podmínky jsou stále obtížné. Zmírnění napětí na finančních trzích se zatím do reálné ekonomiky plně nepromítlo. Investice se v EU za posledních sedm čtvrtletí snižovaly a tento klesající trend se v závěru roku 2012 ještě urychlil. Silně zadlužené členské státy mají zároveň omezený prostor pro přijímání proticyklických opatření, neboť musí pečovat o udržitelnost dluhu. V kontextu slabé hospodářské aktivity a úprav na trhu práce se podmínky na pracovním trhu v EU i eurozóně od konce roku 2012 trvale zhoršují. Úvěrové trhy zůstávají fragmentované a reálný objem úvěrů nefinančním podnikům v řadě členských států v posledních letech klesal, přičemž mezi jednotlivými zeměmi panují velké rozdíly. Ukazuje se, že rozdíly v úrokových sazbách úvěrů nesouvisejí jen s bonitou dlužníka, ale i s geografickou polohou. Podniky na jednotném trhu tak mají velmi odlišné finanční podmínky. Souběžně s rozdíly v úrokových sazbách bank v jednotlivých státech se od konce roku 2011 rovněž zvýšilo rozpětí mezi úrokovými sazbami pro malé a velké podniky. Pakt pro růst a zaměstnanost je důležitou reakcí na problémy, kterým EU čelí. Jeho úspěch je založen na navýšení kapitálu EIB, na větším využívání společných nástrojů Komise a EIB pro sdílení rizik a na synergiích mezi specializovanými činnostmi EIB a EIF. 4
EIB zahájením činnosti nástroje pro růst a zaměstnanost dále posílila svůj důraz, pokud jde o sledování dopadů projektů, které financuje, na zaměstnanost a růst. EIB bude rovněž podávat Radě guvernérů EIB pravidelné zprávy o výsledcích těchto projektů. EIB se i nadále zaměřuje na projekty s vysokou ekonomickou mírou návratnosti, které jsou zárukou toho, že jednotlivé investiční projekty značně přispívají k hospodářskému růstu. Očekává se, že dopad nepřímého účinku investic na hospodářství EU bude mnohem širší a důraznější v těch členských státech, které jsou v současnosti vystaveny velmi vysokým mírám nezaměstnanosti. Příklady projektů Inovace a dovednosti Španělský podnik, jež zaujímá přední světové postavení v oblasti technologií využití obnovitelné energie, zaměřující se zejména na termosolární elektrárny, těží z možnosti využití inovativního systému pro sdílení úvěrových rizik. Tento systém vytvořila Evropská komise společně s EIB. Financování poskytované EIB společnosti umožňuje, aby pokračovala ve vývoji nové generace zařízení. Ta má umožnit zvýšení úložní kapacity zachycené energie a její přeměnu na elektřinu. V rámci tohoto projektu budou ve Španělsku vytvořena pracovní místa pro přibližně 750 odborníků z oblasti výzkumu a vývoje. Podílet se na něm bude i značný počet dodavatelů z EU. V Irsku EIB podporuje projekt, který se vztahuje celkem na 49 škol. Cílem projektu je rozšířit kapacity škol a zlepšit vzdělávací zařízení v této zemi. Z tohoto projektu bude těžit více než 30 000 žáků a dojde ke zlepšení vzdělávacích zařízení tam, kde je toho nejvíce zapotřebí. Budovy budou splňovat nejvyšší požadavky z hlediska energetické náročnosti. V souvislosti s projektem bude podpořena poptávka po pracovní síle v rozsahu přibližně 2400 osob na rok, což přinese prospěch zejména menším stavebním společnostem. Tato investice do vzdělávání je nezbytná k řešení demografických výzev, kterým Irsko čelí, a zabezpečí dětem dovednosti, jež jsou zapotřebí v rychle se měnících podmínkách hospodářství. Ve Francii EIB financuje projekt jednoho z hlavních automobilových výrobců, v jehož rámci budou poskytnuty investice do technologií v oblasti elektromobilů. Cílem je snížit dopad využívání automobilů na životní prostředí. Financování EIB podpoří výzkum a vývoj a přispěje k rozvoji nové generace účinných a cenově dostupných elektromobilů a automobilů využívajících hybridní pohon. Nová platforma vozidel bude charakterizována jednodušším a mnohem levnějším pohonným ústrojím (motor a převodovka), jakož i lehkou karosérií. V důsledku investice bude vygenerována poptávka po přibližně 3200 osobách na rok, přičemž se bude jednat o špičkové technické a vědecké odborníky. EIB podporuje výstavbu nových budov, jež mají sloužit ke vzdělávacím a výzkumným účelem. Rovněž podporuje rekonstrukce a zlepšování výzkumných a vzdělávacích zařízení deseti vysokých škol, jež se nacházejí mimo širší městskou oblast Helsinek. Tato zařízení využívá přibližně 100 000 studentů. Tento projekt usiluje o zásadní změnu přístupu k výuce. Toho má být dosaženo s využitím architektury nových objektů, jež co nejlépe podpoří výuku, studium a tvorbu nových znalostí. Řada projektů, jež jsou zaměřeny na modernizaci stávajících zařízení, rovněž zlepší 5
využitelnost a přinese úspory provozních nákladů. Odhadované úspory CO 2 v důsledku modernizace dosahují řádu 10 %. EIB podporuje přední italskou společnost na poli energetiky, která působí v chemickém odvětví, a přispívá k přebudování zastaralé ztrátové petrochemické továrny na Sardinii na moderní ekologický výrobní chemický závod a středisko výzkumu a vývoje. Tento projekt by rovněž měl přispět k zachování 676 pracovních míst v regionu, jenž se vyznačuje vysokou mírou nezaměstnanosti, a k postupnému útlumu průmyslového zaměření činnosti. Druhotným důsledkem bude i vytvoření řady dalších pozitivních vnějších dopadů. Jedná se o stěžejní iniciativu, která využívá inovativních postupů a technologií, včetně klíčových podpůrných technologií. V důsledku projektu se posílí konkurenceschopnost evropských středně velkých podniků a bude poskytnut příspěvek k zachování pracovních příležitostí v Evropě a k posílení postavení Evropy coby významného poskytovatele technologií. Přístup k financování pro malé a střední podniky a středně velké podniky Dohoda o spolupráci mezi EIB a BPI France (BanquePublique d Investissement) zvyšuje pákový účinek společných zdrojů národní a evropské podpory, jež je určena malým a středním podnikům, a je poskytována pomocí široké místní sítě ve Francii, která ji přibližuje spotřebitelům. Vůbec poprvé byl vypracován nástroj EIB zaměřený na financování obchodu, který má zvýšit likviditu, obnovit obchodní toky a snížit náklady na financování malých a středních podniků v odvětví dovozu a vývozu v Řecku. Tento krátkodobý úvěrový nástroj podpoří objem transakcí v řádu 1,5 miliardy EUR ročně, a to za situace, kdy obchod musí sehrát při hospodářském oživení Řecka podstatnou roli. Dohoda mezi EIB a Millennium bcp byla uzavřena v Portugalsku, aby v této zemi podpořila hospodářský rozvoj malých a středních podniků. To bude mít pozitivní dopady na hospodářskou činnost a tvorbu pracovních míst v této zemi. Rovněž budou v rámci této dohody podpořeny projekty menšího rozsahu v oblastech jako je např. průmysl, turistický ruch, služby, včetně výzkumu a inovací, energií a ochrany životního prostředí. EIF navýšil svůj mandát, pokud jde o zdroje rizikového kapitálu financované EIB o 1 miliardu EUR. Zaměřuje se zejména na rizikovější mezaninové financování v rámci společných aktivit EIB EIF, jež mají překlenovat těžkosti spojené s financováním nových inovativních a růstových plánů evropských podniků střední velikosti. V Itálii uzavřel Evropský investiční fond (EIF) dvě transakce s BancoPopolare a Cassa di Risparmio di Cento, což poskytne až 160 milionů EUR na úvěry určené inovativní malých a středním podnikům. Tyto transakce byly uzavřeny v rámci nástroje pro sdílení rizika, který je společným pilotním režimem záruk EIF, EIB a Evropské komise (GŘ výzkum a inovace). Jeho cílem je podpořit banky při poskytování úvěrů ve prospěch malých a středních podniků a středně velkých podniků (s méně než 500 zaměstnanci), které potřebují získat finanční prostředky na investice a/nebo na provozní kapitál v zájmu podpory činností z oblasti výzkumu, vývoje a inovací. 6
Účinnost zdrojů Prostřednictvím úvěrového nástroje, který je poskytnut ve prospěch rozvojové banky ve Slovinsku, budou spolufinancovány projekty v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Investice malých objemu, jež budou poskytovány ze strany soukromých a veřejných subjektů, a které se zaměřují na rozvoj, budou mít značný hospodářský přínos a budou mít významné dopady z hlediska místní zaměstnanosti v celé zemi. Financování EIB je nezbytné k zaplnění nedostatečného financování v důsledku snižování financování prostřednictvím veřejných grantů. Podpora na velkou větrnou elektrárnu s 80 turbínami v německé části Severního moře s celkovou kapacitou výkonu 288 MW. Pro Německo jsou větrné elektrárny na moři nezbytné, aby mohlo uskutečnit své ambiciózní plány na podporu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Banka poskytuje podporu na výstavbu středového úseku nové linky metra ve Varšavě a přispívá tak k rozvoji udržitelné veřejné dopravy v tomto městě, které je jedním z dopravně nejpřetíženějších v Evropě. Podpora pro varšavské metro zlepší kvalitu služby veřejné dopravy, pokud jde o rychlost, pohodlí a spolehlivost. Snížení emisí CO 2 se odhaduje na 42 tisíc tun ročně. Vedle přínosu pro životní prostředí přispěje tento projekt, podporovaný EIB, ke zvýšení zaměstnanosti, neboť plánované zvýšení provozu metra si vyžádá přijetí dalších řidičů, údržbářů a administrativních pracovníků. EIB podporuje vytvoření integrovaného systému pro nakládání s pevným odpadem v bulharské Sofii. Součástí tohoto systému bude kontrolovaná skládka, mechanickobiologická čistírna odpadních vod a zařízení na kompostování biologického odpadu zeleného odpadu. Strategická infrastruktura EIB financuje rozvoj nového kontejnerového terminálu v italském přístavu Savona, což je jeden z největších evropských přístavních projektů. Nový terminál je určen pro velké globální lodní společnosti působící ve Středozemním moři a zjednoduší obchod v Evropě. Při výstavbě tohoto terminálu vznikne na 2 400 pracovních míst v přepočtu na osobu a rok a jeho provoz vytvoří okolo 400 přímých pracovních míst v Itálii. Pomůže též zjednodušit výkon obchodních a logistických činností v Evropě, a tím snížit výrobní a distribuční náklady v průmyslu. Investice z finančních prostředků EIB do nových kolejových vozidel londýnské nadzemní dráhy přispěje k zachování 1 300 pracovních míst v přepočtu na osobu a rok ve stávajících výrobních provozech. Podstatně zvýší kvalitu veřejné dopravy, sníží dopravní přetíženost v širším okruhu Londýna a zvýší dopravní dostupnost, což přinese prospěch celému hospodářství. Finanční zajištění důležitých železničních dopravních koridorů v Litvě umožní nákup 590 nových nákladních vozů a devíti nových osobních vozů. Počet cestujících trvale roste (v roce 2012 dosáhl 4,8 milionu osob) a těchto devět nových osobních vozů může zvýšit trend využívání veřejné dopravy. Těchto 590 nových nákladních vozů, tišších a lehčích než vyřazovaný vozový park, bude využíváno především v přeshraniční železniční dopravě mezi Litvou a zeměmi na její východní hranici. V roce 2012 se na litevské železniční síti přepravilo celkem 49,5 milionu tun nákladu. 7
EUR mld. 3. Využití navýšení kapitálu EIB a společné nástroje EU a EIB pro sdílení rizik 3.1 Využití navýšení kapitálu EIB Koncem roku 2012 členské státy EU v Radě guvernérů EIB jednomyslně schválily navýšení kapitálu. Tato kapitálová injekce výrazně zlepšila ukazatele rizika banky 1, což přispělo k posílení její bonity a postavení prvotřídního emitenta na kapitálových trzích. To má zásadní význam pro to, aby banka mohla i nadále přinášet ekonomikám svých akcionářů přidanou hodnotu. Z operačního hlediska se díky navýšení kapitálu zvýšila cílová částka úvěrů připadajících na EU na rok 2013 na 62 mld. EUR (+/-10 %) a na období 2013 2015 vzrostla celkově na 182 mld. EUR. Vývoj úvěrového programu EIB 80 70 Dodatečná úvěrová kapacita díky navýšení kapitálu 60 50 40 29 22 55 52 20 49 11 12 45 45 3 39 63 61 61 20 20 Objem schválených úvěrů přesahujících úroveň před krizí 30 20 10 0 41 41 41 41 41 41 42 40 40 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Základní úroveň schválených úvěrů podle operačního plánu banky na období 2012-2014 Vyplacené úvěry, 2007-12 skutečné údaje a 2013-15 stropy Všechny dodatečné úvěry jsou určeny pro EU, to znamená, že oproti obchodnímu plánu z doby před navýšením kapitálu se v tříletém období 2013 2015 zvýší cílové částky úvěrů v EU až o 60 mld. EUR, tedy o 49 %. Podobně posílený úvěrový program byl realizován na začátku hospodářské a finanční krize. Při zohlednění průměrné míry spolufinancování podpoří tyto dodatečné úvěry celkové investice v přibližné výši 180 mld. EUR. EIB úzce spolupracuje s Komisí a členskými státy, aby navýšené prostředky plynuly do prioritních oblastí, které odrážejí cíle strategie Evropa 2020 a doporučení, která jednotlivé země obdržely v rámci evropského semestru. V rámci nástroje pro růst a zaměstnanost jsou z dodatečných úvěrů díky navýšení kapitálu podporovány životaschopné projekty ve všech členských státech. Jsou zaměřeny zejména na i) inovace a dovednosti, ii) přístup malých a středních podniků k financování, iii) účinné využívání zdrojů a iv) strategickou infrastrukturu. Aby se odpovídajícím způsobem zohlednily stále odlišnější ekonomické podmínky v jednotlivých zemích EU, jsou koncipovány strategie financování individuálně přizpůsobené regionům a odvětvím, které mají největší potíže s financováním a kde je možno investice uvolnit rychle. 1 Díky navýšení kapitálu vzrostl ukazatel kapitálové přiměřenosti EIB z 23,1 % ke konci roku 2012 na 28,0 % ke konci března 2013 a pákový poměr se ve stejném období zlepšil z 976 % na 821 %. 8
Vývojem a nabízením cílených finančních produktů (včetně záruk, rizikového kapitálu a mikrofinancování) zlepšuje EIF přístup malých a středních podniků k financování v EU, což má zcela zásadní význam, a podporuje zaměstnanost, růst a konkurenceschopnost prostřednictvím podnikání, inovací, výzkumu a vývoje. EIB poskytuje úvěry na různé strategické oblasti uvedené v následující tabulce; ta také uvádí orientační 2 objemy schválených úvěrů na následující tři roky. Orientační objemy úvěrů od EIB v EU podle strategických oblastí (údaje v mld. EUR) Cíle veřejné politiky (v EU) Jednotka Výsledek za r. 2012 Orientační údaje 2013 2014 2015 Průměr 2013-2015 Podpora pro malé a střední podniky mld. EUR 10,7 13,6 13,3 13,3 13,4 Znalostní ekonomika mld. EUR 8,9 11,1 10,6 10,6 10,7 Doprava (transevropské dopravní sítě, udržitelná doprava) mld. EUR 9,3 12,5 11,8 11,8 12,0 Energie (transevropské dopravní sítě, obnovitelné zdroje energie, energetická mld. EUR 7,2 12,5 12,5 12,5 12,5 účinnost) Obnova měst, zdravotní péče mld. EUR 2,3 2,9 2,7 2,7 2,8 Životní prostředí a neprůřezové cíle* v oblasti soudržnosti a klimatu* mld. EUR 6,1 9,5 9,1 9,1 9,3 Celkem (v EU) mld. EUR 44,7 62,0 60,0 60,0 60,7 * Projekty, které nelze financovat na základě žádného z hlavních cílů operačního plánu banky, ale mohou být přijaty čistě podle kritérií způsobilosti v oblasti soudržnosti nebo klimatu. Od začátku roku do 31. května 2013 EIB schválila úvěrové závazky v objemu 13,8 mld. EUR (což představuje nárůst o 66 % oproti stejnému období loňského roku). EIB očekává, že celoroční cíle úvěrování budou do značné míry splněny. Následující tabulka ukazuje vývoj objemu schválených úvěrů EIB v členských státech, jimž je v současnosti poskytována finanční pomoc a které se s Komisí dohodly na makroekonomickém ozdravném programu. I přes složité finanční a hospodářské podmínky banka udržela stabilní objem svých aktivit v zemích, s nimiž byl sjednán program pomoci. Očekává se, že v roce 2013 se v těchto zemích z celkového cíle EU ve výši 62 mld. EUR bude investovat více než 3,5 mld. EUR.. Schválené úvěry EIB v zemích, s nimiž je sjednán program pomoci (v mld. EUR, vlastní zdroje) 2011 2012 předpok lad 2013 Řecko 860 550 1500 Irsko 475 505 650 Portuga lsko 1970 871 1200 Kypr 180 398 200 Během první poloviny roku 2013 se celková výše prostředků vyplacených úvěrů zemím, s nimiž byl sjednán program pomoci, i zemím, které se již programu pomoci neúčastní 3, 2 Údaje v tabulce na období 2013 2015 jsou čistě orientační, nebo byly vypočteny z dostupných prognóz operací EIB v Evropě (a v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích) za použití poměrného snížení na základě předpokládaného poměru i) objemu úvěrů v EU k ii) celkovému objemu úvěrů v Evropě. 9
podstatně zvýšila oproti odpovídajícímu období roku 2012 (z 1,4 miliardy EUR na 1,9 miliardy), což představuje celkové zvýšení přibližně o 36 %. Od předložení návrhů v roce 2012 týkajících se navýšení kapitálu EIB učinila řadu opatření s cílem usnadnit v co největší možné míře splnění nových úvěrových cílů v obtížných hospodářských podmínkách. EIB provedla balíček opatření určených k tomu, aby se její tolerance ve vztahu k rizikům a stanovení cen přizpůsobily změněnému prostředí a aby mohly příslušné operace pokračovat ve všech členských státech. Kromě toho EIB přenastavuje priority týkající se úvěrů a přisuzuje větší váhu projektům, které mají významný dopad na zaměstnanost. Pomocí řady opatření EIB zesiluje podporu malým a středním podnikům a středně kapitalizovaným společnostem. o Výrazně navýšila objem úvěrů poskytovaných malým a středním podnikům v EU. Počet schválených úvěrů pro malé a střední podniky v roce 2012 vzrostl na celkový objem 10,7 miliardy EUR. V roce 2013 má objem schválených úvěrů pro malé a střední podniky dosáhnout výše 13,6 miliardy EUR. Aktuální prognóza je ještě vyšší, a to zhruba na úrovni 15,9 miliardy EUR (což by představovalo nárůst o přibližně 49 % vůči roku 2012). I s činnostmi EIF a prostředky poskytnutými třetími stranami se celková odhadovaná výše finančních prostředků pro tento rok určených na podporu malých a středních podniků a středně kapitalizovaných společností pohybuje okolo 19,1 miliardy EUR. o Vyvíjí nové produkty a struktury zajištění a zahajuje nové iniciativy. V květnu 2013 například banka poprvé vypracovala a uzavřela první dohodu o nástroji pro financování obchodu s prostředky ve výši 500 milionů EUR na podporu obchodů v Řecku s ročním objemem 1,5 miliardy EUR a v současnosti zvažuje možnosti podobných nástrojů v dalších zemích, v nichž nejsou k dispozici prostředky z jiných zdrojů dostupné za přiměřených podmínek. o K překrytí mezery vzniklé po stažení institucionálních investorů byl posílen a vypracován mandát k investování do rizikového kapitálu jako časově neomezený revolvingový fond ve výši 7 miliard EUR spravovaný EIF jménem EIB. o V návaznosti na závěry Evropské rady o Paktu pro růst a zaměstnanost EIF posiluje partnerství s vnitrostátními institucemi. Tato partnerství mají prostřednictvím nejrůznějších partnerských finančních subjektů z celé EU přinést různá řešení v oblasti financování vlastního a cizího kapitálu. V rámci EU EIB navýšila cílovou částku úvěrů na zvláštní činnosti 4 v roce 2013 na 7,8 miliardy EUR, z nichž 5,5 miliardy EUR bude vykázáno v rozvaze EIB. 3.2 Společné nástroje EIB a EU pro sdílení rizik Komise a EIB úzce spolupracují na smíšených nástrojích pro sdílení rizik, které zvyšují dopad rozpočtu EU o úvěrové kapacity EIB k financování dalších zvláštních činností v prioritních oblastech EU. Tyto nástroje jsou obzvláště účinné ve zranitelných zemích a zemích, s nimiž byl sjednán program pomoci, a dále ve vysoce rizikových odvětvích, např. ve výzkumu a vývoji (v případě, že pro subjekty, které chtějí realizovat projekty, je velmi obtížné sehnat alternativní zdroje dlouhodobého financování). Patří k nim finanční nástroj pro sdílení 3 Mezi tyto země patří kromě Irska, Kypru, Portugalska a Řecka i Lotyšsko, Maďarsko a Rumunsko. 4 Zvláštní činnosti jsou činnosti, které zahrnují vyšší úvěrové riziko, než je riziko podle běžných interních standardů EIB. 10
rizik, nástroj pro úvěrové záruky na projekty v oblasti transevropských dopravních sítí a nástroj pro sdílení rizik, které spravuje EIF. V listopadu 2012 Komise a EIB spustily iniciativu v oblasti projektových dluhopisů, která má posílit roli kapitálových trhů ve financování dlouhodobých investic do infrastruktury. V rámci tohoto inovativního nástroje již správní rada EIB schválila devět projektů týkajících se transevropské dopravní sítě (TEN-T) a transevropské energetické sítě (TEN-E) v šesti různých členských státech. Jedná se například o projekty dálnic na Slovensku, v Německu, Belgii a Spojeném království, dále síťová připojení k pobřežním větrným elektrárnám v Německu a Spojeném království a zařízení na skladování plynu ve Španělsku a Itálii. První finanční závěrky těchto projektů by měly být ve druhé polovině roku 2013. Schválení návrhu Komise na změnu nařízení o strukturálních fondech a následná změna programů vedly k vytvoření nového režimu na podporu malých a středních podniků v Řecku (vedle nástroje pro financování obchodu uvedeného výše). V rámci tohoto režimu byly nevyužité strukturální fondy použity na zřízení záručního fondu pro úvěry EIB malým a středním podnikům, který je strukturován tak, aby byla částečně kryta první ztráta celého portfolia (portfolio first-loss). První operace podporované z tohoto fondu byly schváleny začátkem roku 2013. Komise předložila rovněž doplňkový návrh týkající se určitých ustanovení o finančním řízení určených pro země, s nimiž byl sjednán program pomoci. Využívání společných nástrojů pro sdílení rizik by se mělo v příštím VFR zintenzívnit, a to v rámci programů jako např. nástroj pro propojení Evropy, program Horizont 2020, jakož i v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). 4. Cesta vpřed 4.1 Iniciativy zaměřené na malé a střední podniky Komise a EIB rovněž pracují s ECB na vytvoření strategie EU pro zmírnění finančních omezení pro malé a střední podniky. Diskuse se zaměřují na možnosti, jak oživit trhy se strukturovanými úvěrovými produkty, aby se podpořilo poskytování úvěrů malým a středním podnikům zejména (nikoliv však výhradně) ve zranitelnějších členských státech. Spolupráce se zaměřuje dvěma směry: i) zajištění dostatečného financování pro bankovní sektor určeného výhradně na poskytování úvěrů malým a středním podnikům a ii) úvěrové posílení stávajících či nových úvěrových portfolií ve vztahu k malým a středním podnikům s cílem snížit neadekvátní úvěrové marže a přilákat institucionální investory k velkým úvěrovým portfoliím ve vztahu k malým a středním podnikům, a tím odstranit významné překážky v realizaci investic. Nad rámec analýzy možné krátkodobé iniciativy EIB-ECB zaměřené na aktiva Komise a EIB zkoumají společný mechanismus pro sdílení rizik, který má vzniknout v novém VFR spojením rozpočtových zdrojů EU (programy COSME, Horizont 2020) a prostředků evropských strukturálních a investičních fondů s úvěrovou kapacitou EIB, EIF a vnitrostátních bank na podporu podnikání. Spojením sil tímto způsobem by se dosáhlo úspor z rozsahu na základě ujednání pro celou EU a bylo by dosaženo většího aktivačního účinku pro všechny zúčastněné členské státy. Nástroje by byly určeny k tomu, aby poskytly záruku, že by příspěvek určitého členského státu z jeho programů v rámci evropských strukturálních a investičních fondů generoval úvěry v hodnotě o několikanásobek vyšší, než by byla výše úvěrů pro malé a střední podniky v tomto členském státu ve prospěch odpovídajících programových oblastí. V zájmu aktivace mimorozpočtových zdrojů těchto společných nástrojů je nezbytná co nejširší účast členských států. I když by účast prostřednictvím příspěvků z programů evropských strukturálních a investičních fondů musela být dobrovolná, všechny členské státy 11
by byly důrazně vyzvány k tomu, aby na společné nástroje ze svých přídělů z evropských strukturálních a investičních fondů přispěly, a to s vědomím, že jejich příspěvky podpoří více úvěrů pro malé a střední podniky na jejich území a zároveň se jejich prostřednictvím dosáhne vyšší aktivace mimorozpočtových zdrojů pro všechny. Komise vypracovala tři obecné možnosti pro společné nástroje 5. Vzhledem k tomu, že je potřeba vyčlenit kritické množství prostředků pro hlavní společný nástroj EU, který by zvýšil využití zdrojů EU a EIB a potenciálně vázal na rozhodnutí ECB, níže uvedené možnosti se uvádějí jako alternativy. Každý takový společný nástroj by samozřejmě koexistoval souběžně s vícero iniciativami podporovanými z evropských strukturálních a investičních fondů na regionální a celostátní úrovni a nijak by nevylučoval vytvoření dalších paralelních společných nástrojů v jiných oblastech politiky EU, jak v současnosti předpokládá návrh nařízení o společných ustanoveních pro evropské strukturální a investiční fondy. Navrhovaný orientační rozsah ve výši 10 miliard EUR 6 je zlomkem celkové hodnoty ve výši 400 miliard EUR rozpočtu pro evropské strukturální a investiční fondy a představuje poměrně malé procento celkových zdrojů evropských strukturálních a investičních fondů, které mají členské státy a regiony v plánu přidělit na opatření k podpoře malých a středních podniků. Podrobnější posouzení dopadu navrhovaných nástrojů by bylo provedeno před jejich provedením. Je vhodné připomenout, že jen v období 2007 2011 členské státy využily 23 miliard EUR v rámci operačních programů přímé podpory malým a středním podnikům a dalších 25 miliard EU šlo ve prospěch malých a středních podniků nepřímo. Pokud jde o příští VFR, všechny členské státy oznámily svůj záměr zvýšit podporu prostřednictvím finančních nástrojů, zejména pro malé a střední podniky. V neposlední řadě se provádění a převzetí nástroje budou odvíjet od vývoje v jiných oblastech politiky, které se budou řešit souběžně. Například otázky regulace finančních trhů mohou mít určitý dopad na rozvoj sekuritizačního trhu v Evropě a zabývá se jimi konzultace k zelené knize Komise, která bude ukončena dne 25. června. 1) Společný záruční nástroj pro malé a střední podniky kombinovaný se společným sekuritizačním nástrojem pro nové úvěry V rámci tohoto nástroje by se sdružily finanční prostředky z programů COSME a Horizont 2020 a evropských strukturálních a investičních fondů a propojily by se se zdroji EIB a EIF. Výsledkem by byla kombinace: a) záruk pro nové úvěry malým a středním podnikům, které malým a středním podnikům poskytnou finanční zprostředkovatelé v rámci společného záručního nástroje; b) záruk na portfolia nových úvěrů malým a středním podnikům pro účely sekuritizace. Taková portfolia by banky musely za účelem sekuritizace sestavit ve stanovené časové lhůtě (dva až tři roky). V rámci této možnosti, která kombinuje 75 % záruk s 25 % sekuritizace, by bylo vyčleněno 10 miliard EUR z evropských strukturálních a investičních fondů a 420 milionů z programů COSME a Horizont 2020 na úvěry pro malé a střední podniky v odhadované výši 55 až 58 miliard EUR (pákový poměr v hrubém poměru 1 : 5). Prospěch by z toho mělo 580 000 malých a středních podniků. Tato možnost nevyžaduje změny v návrhu nařízení o společných ustanoveních. 5 Jejich podrobnější popis je uveden v příloze. 6 Nad rámec ostatních navrhovaných smíšených nástrojů (iniciativa projektových dluhopisů, finanční nástroj pro sdílení rizik, nástroj pro sdílení rizik, atd.). 12
2) Společný sekuritizační nástroj umožňující sekuritizaci jak nových, tak i stávajících úvěrových portfolií V rámci takového společného sekuritizačního nástroje by byly sloučeny veřejné prostředky (evropské strukturální a investiční fondy, COSME, Horizont 2020, EIF, EIB, vnitrostátní banky na podporu podnikání) pro účely sekuritizace portfolií úvěrů pro malé a střední podniky. Od finančního zprostředkovatele by to vyžadovalo financování nových úvěrů malým a středním podnikům úměrné částce, kterou by pokrýval společný nástroj. Sekuritizace portfolií stávajících úvěrů by zvýšila dopad a bezprostřednost tohoto nástroje v porovnání s možností 1. V rámci této možnosti by bylo 10 miliard EUR z evropských strukturálních a investičních fondů a 420 milionů z programů COSME a Horizont 2020 vyčleněno na úvěry pro malé a střední podniky ve výši přibližně 65 miliard EUR (pákový poměr v hrubém poměru 1 : 6). Prospěch by z toho mělo 650 000 malých a středních podniků. V tomto případě by byly nutné omezené změny návrhu nařízení o společných ustanoveních mající za cíl rozšířit způsobilost úvěrů malým a středním podnikům tak, aby její kritéria splňovaly stávající úvěry, a přezkoumat způsobilost provozního kapitálu, čímž by se usnadnil rozvoj tohoto nástroje a jeho rozložení. 3) Společný sekuritizační nástroj umožňující sekuritizaci jak nových, tak i stávajících úvěrových portfolií ve vztahu k malým a středním podnikům a sdílení rizika Tato varianta by se podobala variantě 2, zahrnovala by však možnost sdílet rizika a kritéria způsobilosti rozšířit tak, aby je splňovaly stávající úvěry malým a středním podnikům, a současně by byla přezkoumána způsobilost provozního kapitálu, přičemž by se zajistilo, aby zprostředkovatel úvěru generoval nové úvěry pro MSP v několikanásobně větší hodnotě, než je částka vyhrazená daným členským státem na jednotlivé oblasti programu. Sdílení rizik umožňuje lépe diverzifikovat portfolia, což se projeví mnohem větším pákovým efektem než u předchozích variant. Je tak navíc možné snížit kapitálové požadavky na banky a poskytnout jim likviditu, což usnadní rychlé poskytování nových úvěrů malým a středním podnikům. Při této variantě by bylo 10 miliard EUR z evropských strukturálních a investičních fondù (ESIF) a 420 milionů EUR z Programu COSME a z Horizontu 2020 přiděleno takovým způsobem, aby jim vygenerovalo úvěrovou kapacitu určenou malým a středním podnikům v částce odhadované na 100 miliard EUR (poměr pákového efektu zhruba 1:10), přičemž adresáty by bylo zhruba 1 000 000 MSP. Tato varianta by vyžadovala stejné změny návrhu nařízení o společných ustanoveních jako varianta 2. EIB bude postupovat ve spolupráci s Komisí a využije svých obchodních a tržních zkušeností k rozpracování navrhovaného nástroje a rovněž k přípravným pracím nutným k realizaci požadovaných změn. Aktivace mimorozpočtových zdrojů bude v konečném důsledku záviset na tom, jak se rozhodnou členské státy, a na tom, jak se iniciativy zhostí soukromé finanční instituce. 4.2 Zaměstnanost mladých lidí V návaznosti na balíček opatření týkajících se zaměstnanosti mladých lidí, který Komise předložila v prosinci 2012, odsouhlasila Evropská rada ve dnech 7. a 8. února 2013 iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí s rozpočtem na období 2014 2020 ve výši 6 mld. EUR. Iniciativa si klade za cíl podporovat zejména mladé lidi ve věku 15 až 24 let, kteří nestudují, nejsou zaměstnáni ani se neúčastní odborné přípravy a kteří žijí v regionech EU, v nichž míra nezaměstnanosti u mladých lidí v roce 2012 převyšovala 25 %. Zmíněná podpora 13
má spočívat v jejich integraci do trhu práce. Další iniciativy oznámilo i několik členských států. Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí doplňuje další nástroje Komise na poli vzdělávání a v sociální oblasti, které mají značný potenciál snížit nezaměstnanost mladých. Především nový víceletý finanční rámec navrhuje nové finanční nástroje související se studentskými půjčkami (záruky za studentské půjčky v rámci programu Erasmus+ ), mikrofinancováním (poskytování záruk, mikroúvěrů a kapitálu prostřednictvím institucí, které investují nebo půjčují podnikatelům, zejména těm, pro které je vstup na trh práce nejobtížnější) a rozvojem sociálního podnikání. S ohledem na nadcházející Evropskou radu vydala Komise dne 19. června 2013 Sdělení o zaměstnanosti mladých lidí, v němž představuje okamžité priority pro boj proti nezaměstnanosti mladých, včetně dohody o příštím víceletém finančním rámci, doprovodné programy, předsunutí Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a realizaci příslušných doporučení pro jednotlivé země a záruk pro mladé lidi na vnitrostátní úrovni. EIB ve spolupráci s Komisí a členskými státy navrhuje doplnit společné úsilí specificky zaměřeným programem Dovednosti a pracovní místa investice pro mladé lidi, aby pomohla zvrátit vysokou a rostoucí míru nezaměstnanosti mládeže. Program zdůrazňuje závazek EIB využít své navýšené zdroje a zaměřit je ve prospěch politických priorit EU. Program EIB má dvě složky: (i) Práce pro mladé zajistit malým a středním podnikům snazší přístup k financování, a (ii) Investice do dovedností úvěrování projektů investujících do dovedností mladých lidí, včetně investic do vzdělávací infrastruktury, odborné přípravy, studentských půjček a mobility. V souvislosti s Prací pro mladé a aby podpořila zaměstnanost zabývá se EIB spolu s partnerskými bankami možnostmi dalšího rozšíření poskytování úvěrů malým a středním podnikům, které jsou největším zaměstnavatelem mladých. Investice zamýšlené v rámci Investic do dovedností zahrnují zavedené financování, které EIB poskytuje na investice ve školách a na vysokých školách, jakož i širokou škálu vzdělávacích programů, zejména takových, které rozšiřují nabídku a zlepšují kvalitu odborného vzdělávání v Evropě. Má se za to, že největší pozitivní dopad na zaměstnatelnost mladých lidí a nejlepší ochranu před nezaměstnaností nabízí získávání konkrétních pracovních dovedností v rámci sekundárního nebo terciárního vzdělávání. Mezi podporovaná opatření patří také programy mobility studentů a pracovníků v rámci EU. Kromě podpory Komise formou urychlené realizace iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí se EIB s využitím svých vlastních zdrojù zaměří na pomoc členským státům v zájmu urychlení provádění jejich vnitrostátních a regionálních programů, které řeší nezaměstnanost mladých lidí. Tyto iniciativy by měly směrovat investice EIB do oblastí, které mají pro zaměstnanost mladých lidí velký efekt, a do odborného vzdělávání, přičemž mnohem přesnější a výraznější účinek úvěrování EIB by mohla zajistit lepší dostupnost prostředků EU pro smíšené finanční nástroje. 4.3. Dosáhnout silnějšího účinku Členské státy, Komise a EIB zvažují přijetí dalších opatření, aby EIB mohla i nadále hrát důležitou roli na trzích a v odvětvích, kde jsou možnosti úvěrování nedostatečné a kde nejsou prostředky z jiných zdrojů dostupné za přiměřených podmínek. Tato opatření by měla být taková, aby EIB umožnila významně rozšířit operace na podporu MSP a operace ve 14
zranitelných zemích a zemích, s nimiž byl sjednán program pomoci, kde je třeba úvěrování banky více rozvinout. Z možných dodatečných opatření EIB zvažuje posílit Evropský investiční fond (EIF) a využít jeho specializovaných zkušeností, aby bylo možné podporovat nové iniciativy realizované jménem EIB. Mezi EIB a EIF se dosáhlo specifické dohody k mobilizaci úvěrů prostřednictvím nástroje ABS v hodnotě 4,5 miliardy EUR v období 2013-2015. Zkoumá se i možnost rozšířit na další země nástroj pro financování obchodu, který se právě realizuje v Řecku. Pokud by se hospodářské podmínky v EU i finanční stabilita eurozóny zlepšily, EIB by v mezích řádného finančního řízení mohla také přistoupit k analýze možností, jak se ještě více zapojit do aktivit s vysokou přidanou hodnotou, kde je podpora ze strany EIB nejvíce zapotřebí. Kromě toho EIB momentálně posuzuje další způsoby posílení svého úvěrování a poradenské činnosti, aby podpořila realizaci projektù, zrychlila vyplácení úvěrů a reálné investice a také zlepšila absorpční schopnost členských státù, pokud jde o prostředky z EU. Komise a EIB budou nadále spolupracovat a vytvářet sítě s ostatními evropskými vnitrostátními nebo regionálními subjekty, které mají na starost veřejné investice, a bankami, jakož i soukromým sektorem, s cílem maximalizovat součinnost a kapacity, které jsou nezbytné pro úvěrování a posílení úvěrových operací, které iniciují a spolufinancují Komise a EIB. 5. Závěr Pakt pro růst a zaměstnanost je jedním z klíčových článků reakce EU na ekonomickou krizi. Jakožto nedílná součást Paktu umožňuje navýšení kapitálu EIB významně přispět k podpoře udržitelného růstu a zaměstnanosti v době velmi závažných hospodářských problémů. Cílem společných finančních nástrojů Komise, EIB a členských státù je aktivovat investice soukromého sektoru a kapitálového trhu do malých a středních podniků a infrastruktury a zmenšit tak závislost těchto prioritních investic na (zajištěném) financování státem. Roztříštěnost úvěrových trhù a vysoký rozptyl úrokových sazeb členských států, pokud jde o bankovní úvěry pro podniky, narušuje odolnost bank a finančních systémů a zhoršuje dostupnost kapitálu pro podniky a spotřebitele a zvyšuje jeho cenu. Představuje tak velkou překážku pro růst a zaměstnanost. EIB jakožto jedna z mála institucí na evropské úrovni, které vydávají dluhopisy s ratingem AAA, může napomoci problém roztříštěnosti evropských finančních trhů zmírnit. Zamýšlené poskytování dlouhodobého financování bankám, jehož cílem je zlepšit přístup MSP k finančním prostředkům, vyplňuje velkou mezeru, kterou nelze zaplnit s pomocí centrálních bank, a odstraňuje významné překážky v realizaci investic. Ekonomicky a finančně životaschopné infrastrukturální projekty mohou mít významný proticyklický účinek a posloužit jako nástroj pro vytváření pracovních míst ve fázi výstavby, zejména v těch kategoriích pracovní síly, které jsou krizí postiženy nejvíce. Infrastruktura zaměřená na zlepšení přístupu na trh zároveň přispívá k oživení exportu. EIB bude nadále uplatňovat své katalytické schopnosti, aby přilákala zdroje z kapitálových trhů v reakci na požadavky dlouhodobého financování v Evropě. Zároveň posílí svou spolupráci s veřejnými investičními bankami členských státù, což znamená, že díky rozsáhlejší distribuční síti a dodatečné kapacitě, pokud jde o přijímání rizik, zaručené vnitrostátními veřejnými bankami, bude mít její činnost větší dosah. Tyto snahy budou v souladu s úsilím Evropské komise o udržení dlouhodobých investic v Evropě a budou je 15
doplňovat, jak se zdůrazňuje v zelené knize Komise o dlouhodobém financování evropského hospodářství ze dne 25. března 2013. Předpokladem pro to, aby byly zásahy EIB co nejúčinnější, je další zlepšování základních předpokladů na úrovni EU i v členských státech. Prvotní příčiny interní i externí nerovnováhy mohou pomoci odstranit strukturální reformy, které také zvýší účinek investic EIB na zaměstnanost. Vzhledem k velmi odlišným hospodářským a finančním podmínkám v celé EU, rozvíjí EIB, v úzké spolupráci s členskými státy, výsledkově orientované investiční strategie, náležitě uzpůsobené vnitrostátním, regionálním a místním prioritám v oblasti růstu, přičemž se berou v potaz horizontální priority roční analýzy růstu, které zpracovává Komise, a evropského semestru správy ekonomických záležitostí. Následující měsíce a roky zcela jistě nebudou jednoduché. Komise a EIB zůstávají velmi odhodlány dále hledat nové cesty, jak napomoci Unii oživit růst a zaměstnanost. 16
Příloha Alternativní varianty společné iniciativy pro malé a střední podniky (MSP) 1) Společný záruční nástroj pro MSP kombinovaný se společným sekuritizačním nástrojem pro nové úvěry V rámci tohoto nástroje by se sdružovaly prostředky z programů COSME, Horizont 2020 a fondů ESIF a byly by propojeny se zdroji EIB a EIF, což by umožnilo zkombinovat: a) záruky pro nové úvěry malým a středním podnikům pomocí finančních zprostředkovatelů v rámci společného záručního nástroje. Tento nástroj by poskytl záruky bankám a ty by pak poskytly úvěry malým a středním podnikům. Banky budou profitovat z částečného snížení kapitálových požadavků u nových úvěrů prostřednictvím neomezených záruk za portfolia. Banky však ponesou alespoň 20 % rizik, aby se zajistilo sladění zájmů. b) garance na portfolia nových úvěrů pro MSP za účelem sekuritizace. Banky by musely taková portfolia sestavovat ve stanovené časové lhůtě (dva až tři roky) s ohledem na budoucí sekuritizaci. Efekt snížení kapitálových požadavků a dodatečné likvidity by se projevil v budoucnu, jakmile budou portfolia zcela vytvořena a sekuritizována. Stojí za zmínku, že tyto dva nástroje budou fungovat souběžně a nikoli kumulativně, aby se předešlo dvojímu financování z ESIF. Navrhovaný poměr příslušných přídělů činí 75:25 %, aby se omezilo čerpání z rozpočtu. Pákový efekt (2014 2020) 10 mld. EUR z evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) + 420 milionů EUR z COSME & Horizont 2020 => 55 58 mld. EUR na podporu úvěrování malých a středních podniků (MSP), 580 000 příjemců z řad MSP (poměr pákového efektu zhruba 1:5) Výhody Poskytuje pobídky pro další úvěrování MSP prostřednictvím částečného snížení kapitálových požadavků na nová portfolia v rámci úvěrování MSP. Lze realizovat bez výrazných změn návrhu nařízení o společných ustanoveních pro ESIF. Prostředky členských států z ESIF by se použily výhradně k úvěrování malých a středních podniků a na pokrytí ztrát, které na jejich území vznikly v souvislosti s úvěry poskytnutými v rámci příslušných programů malým a středním podnikům. Kombinace dvou nástrojů by pomohla malým a středním podnikům a v horizontu přibližně tří let by přispěla by k oživení zajištěného sekuritizačního trhu pro MSP. Nevýhody Veškerá sekuritizace se může uskutečnit pouze přibližně v průběhu 2 až 3 let poté, co vzniknou nová úvěrová portfolia týkající se MSP. U obou nástrojů by banky musely zmobilizovat svůj vlastní kapitál, dříve než začnou poskytovat úvěry pro MSP. Za stávající situace snižování 17
páky a očišťování bankovních rozvah s cílem připravit se na jednotný mechanismus dohledu a bankovní unii to omezuje rychlost, jakou by nová portfolia mohla být vytvářena Žádný prostor pro soukromé/institucionální investory v příštích dvou až třech letech, tudíž vysoká závislost na veřejných prostředcích. Technicky náročné pro operace v rámci sdíleného řízení, pokud jde o přidělování podle kategorií regionů. Neexistence sdílení rizik omezuje diverzifikaci portfolií a tudíž i pákový efekt. 2) Společný sekuritizační nástroj umožňující sekuritizaci nových i stávajících portfolií úvěrů malým a středním podnikům V tomto sekuritizačním nástroji by se veřejné prostředky (ESIF, COSME, Horizont 2020, EIF, EIB, vnitrostátní banky na podporu podnikání) kombinovaly pro účely sekuritizace portfolií úvěrů malým a středním podnikům. Znamená to, že úvěry malým a středním podnikům by byly sloučeny a zaručeny, aby se snížily kapitálové požadavky na zprostředkovatele v případě nefinancované sekuritizace. Pokud budou tranše dále prodány institucionálními investorům (financovaná sekuritizace), získají banky rovněž okamžitou likviditu, kterou budou moci využít pro poskytování nových úvěrů malým a středním podnikům. Byly by stanoveny požadavky, aby finanční zprostředkovatel financoval nové úvěry malým a středním podnikům poměrně k částce, na kterou by se vztahoval společný nástroj. Sekuritizace portfolií stávajících úvěrů by zvýšila dopad a bezprostřední účinek tohoto nástroje ve srovnání s variantou 1. Pákový efekt (2014 20) 10 miliard EUR z evropských sociálních a investičních prostředků + 420 milionů EUR z programů COSME & Horizont 2020 => 65 miliard EUR na podporu úvěrování MSP, pro 650 000 příjemců z řad MSP (poměr zhruba 1:6) Výhody Partnerské banky by nemusely mobilizovat nový kapitál, aby mohly poskytovat nové úvěry. To by urychlilo poskytování nových úvěrů MSP. Přilákání soukromých finančních prostředků od institucionálních investorů nakupujících sekuritizovaná aktiva. To by snížilo nároky na veřejné prostředky, a tak je uvolnilo pro jiné účely. Snížila by se rovněž závislost malých a středních evropských podniků na financování bankami. Prostředky členských států z evropských strukturálních a investičních fondů by se využívaly k poskytování nových úvěrů malým a středním podnikům a k pokrytí ztrát, které na jejich území vznikly v souvislosti s úvěry malým a středním podnikům. Tato varianta by přispěla k oživení komerčního sekuritizačního trhu, což by otevřelo nové nebankovní zdroje finančních prostředků pro malé a střední podniky, které v současné době závisí téměř výhradně na financování bankami. 18
Nevýhody Sekuritizace stávajících portfolií úvěrů malým a středním podnikům by vyžadovala změny předlohy nařízení o společných ustanoveních. Bylo by nutno zřídit složitou strukturu a, stejně jako u varianty 1, sdílené řízení zvyšuje technickou náročnost. Neexistence sdílení rizik omezuje diverzifikaci portfolií, a tedy i pákový efekt. 3) Společný sekuritizační nástroj umožňující sekuritizaci nových i stávajících portfolií úvěrů malým a středním podnikům a sdílení rizik Tato varianta by měla stejné výhody a zahrnovala by stejné požadavky jako varianta 2, ale obsahovala by možnost sdílet rizika a zároveň by zajišťovala, aby zprostředkovatel úvěrů poskytl nové úvěry malým a středním podnikům v hodnotě, která je několikanásobně vyšší než částka, kterou pro daný program vyčlenil příslušný členský stát. Pákový efekt (2014-20) 10 miliard EUR z ESIF + 420 milionů EUR z programů COSME & Horizont 2020 =>100 miliard EUR na podporu úvěrování malých a středních podniků, 1 000 000 příjemců z řad malých a středních podniků (poměr zhruba 1:10) Výhody Partnerské banky by nemusely mobilizovat nový kapitál, aby mohly poskytovat nové úvěry. To by urychlilo poskytování nových úvěrů malým a středním podnikům. Přilákání soukromých finančních prostředků od institucionálních investorů nakupujících sekuritizovaná aktiva. To by snížilo nároky na veřejné prostředky, a tak je uvolnilo pro jiné účely. Sdílení rizik by umožnilo větší diverzifikaci portfolia a výraznější pákový efekt. Centrálně řízená struktura by umožňovala úspory z rozsahu, pokud jde o poplatky a náklady, a byla by méně složitá než struktura se sdíleným řízením. Prostředky členských států z evropských strukturálních a investičních fondů dosáhnou alespoň takového pákového efektu jako u varianty 2, ale díky sdílení rizik na úrovni EU budou plynout další výhody z ještě vyššího objemu úvěrů v regionech. Nevýhody Využívání prostředků členských států z evropských strukturálních a investičních fondů pro poskytování záruk na sekuritizaci stávajících portfolií úvěrů malým a středním podnikům, která zahrnují jiné členské státy, by vyžadovalo dodatečné změny předlohy nařízení o společných ustanoveních. Využití potenciálu nástroje bude záviset na široké účasti členských států. 19