Měnová politika v EU Veřejná správa v EU
Měnová politika 2
3 Proč společná měna?
Hlavní priority MP Eliminace kolísání kurzů a rizik způsobených kolísáním kurzů Eliminace transakčních nákladů spojených s výměnou měny Snižování míry rizika a nejistoty Doplnění jednotného vnitřního trhu Vyšší transparentnost cen Stabilizace cenové hladiny (ECB) Důsledky pro veřejné finance Euro jako společná měna význam pro světové trhy, zvýšení váhy EU ve společném obchodě Vlastní měnová politika může být na úkor jiného státu 4
Měna jako národní symbol Kauza Lucemburska Černá Hora Andorra, San Marino, Vatikán, Monako Středoafrická unie Vybrané země J. Ameriky. 5
6 Rakousko, Řecko, Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Finsko, Itálie, Irsko, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko
7
Symbol EU 8
Měnová politika Negativní dopady: - Ztráta autonomie rozhodovat o monetární a měnové politice (např. znehodnocení měny, úprava úrokových sazeb apod.) - Nesystematické udělení výjimek pro vstup některých zemí (Ř, IT, Bel) - Malá koordinace EU prosazení nepopulárních politik - Růst cenové hladiny, ztráta konkurenceschopnosti některých zemí (cenová bublina na trhu nemovitostí) - Různá ekonomická kondice jedn. států 9
Vývojové etapy budování monetární unie ROZMANITOST A RŮZNORODOST GROŠŮ A DENÁRŮ JE TAK VELKÁ, ŽE BY BYLO TÉMĚŘ NEMOŽNÉ STANOVIT JEJICH PŘESNOU HODNOTU A TYTO RŮZNÉ MINCE USPOŘÁDAT. VEDLO BY TO K PROHLOUBENÍ CHAOSU, KTERÝ BY PŘIDĚLAL PRÁCI, POTÍŽE A JINÉ NEPŘÍJEMNOSTI V KAŽDODENNÍM SHONU. Mikuláš Koperník, Monetae Cudendae Ratio (rozprava o penezích), 1528 10
Vývojové etapy budování monetární unie bimetalismus Románsko-evropská měnová unie Skandinávská měnová unie Zlatý standard Cenový vyrovnávací mechanismus (David Hume, Humeův zákon) přebytková obchodní bilance vede k přílivu zlata (peněz) do země, následně roste domácí cenová hladina (při konstantní úrovni domácí agregátní produkce) a domácí zboží ztrácí konkurenceschopnost a přebytek obchodní bilance tak mizí (neutralita peněz, transakce jen zboží) Brettonwoodský systém (konverze dolaru za zlato, 1944-1971 ) 1957 1979-1998 EMS, ECU, kurzový směnný mechanismus 11
Teorie optimální měnové oblasti Optimální měnové oblasti jsou takové oblasti, v jejichž rámci se lidé snadno pohybují Tvoří země, jejichž výroba a vývozy jsou široce diverzifikovány a jsou podobné struktury Tvoří země, které jsou velmi otevřené obchodu a úzce mezi sebou obchodují Důležité: zda je měnový kurz prospěšným nástrojem při řešení asymetrických hospodářských šoků Tvoří země, které se dohodly na vzájemné kompenzaci nepříznivých hospodářských šoků Členské země měnové unie se musí skutečně shodovat v tom, jak se vypořádat s hospodářskými šoky. Kritérium soudržnosti: Když společná měnová politika vyvolá konflikty mezi národními zájmy, země, které tvoří měnovou oblast, musí přijmout tyto náklady ve jménu společného osudu. 12
EU jako optimální měnová oblast? Pokud budou kritéria splněna má smysl měnovou unii založit Podmínky naplněny jen částečně obtížná kvantifikace výhod i nákladů Hlavní problémy Rigidita mobility za prací, nízká mobilita za prací (nákladovost stěhování za prací, diskriminace na trhu práce, oddanost zemi původu, kulturní a jazykové rozdíly) nedostatečně fungující finanční transfery a vzájemná soudržnost Solidarita versus nacionalismus Rozdílné dopady ekonomických šoků Společný osud? 13
Vývojové etapy MP 14
Hlavní cíl společné měnové politiky Udržování cenové stability, boj proti inflaci a deflaci Udržení stabilní cenové hladiny základní předpoklad pro hospodářský růst a zvyšování životní úrovně (dominantní ekonomické směry) Pojetí cenové stability dle ECB: meziroční zvýšení harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) pro eurozónu o méně než 2 % Cílem Rady guvernérů je udržení inflace ve střednědobém horizontu pod 2 % 15
16
Cenová stabilita Pokud mohou mít investoři jistotu, že ceny zůstanou do budoucna stabilní, nebudou požadovat tzv. prémii za inflační riziko, která by jim vynahradila riziko spojené s dlouhodobější držbou nominálních aktiv. Snížením rizikových prémií, které jsou obsaženy v reálné úrokové sazbě, může měnová politika přispívat k efektivitě alokace zdrojů na kapitálovém trhu a zvyšuje tím motivaci k investování, což ve svém důsledku zvyšuje hospodářský blahobyt. Při důvěryhodném udržování cenové stability je také méně pravděpodobné, že jednotlivci a podniky budou část svých zdrojů namísto produktivního využití používat na ochranu proti inflaci. Například v prostředí s vysokou inflací existuje motivace hromadit zboží, jelikož to si v tomto případě uchovává hodnotu lépe něž peníze nebo některá finanční aktiva. Hromadění zboží však nepředstavuje efektivní investiční rozhodnutí, a brání tudíž hospodářskému růstu. Daňové systémy a systémy sociálního zabezpečení mohou někdy iracionálně motivovat k chování, které nedává z hospodářského hlediska smysl. Tato nelogická motivace je často ještě zesílena inflací nebo deflací. Cenová stabilita omezuje náklady, kterými je zatížena reálná ekonomika v případech, kdy inflace posiluje rušivé vlivy systémů zdanění a sociálního zabezpečení. Prostředí se stabilními cenami napomáhá k udržení sociální soudržnosti a stability, neboť cenová stabilita zabraňuje značnému a nespravedlivému přerozdělování bohatství a příjmů, ke kterému dochází v inflačním i deflačním prostředí. Ve 20. století několik případů ukázalo, že vysoká míra inflace nebo deflace má tendenci vytvářet sociální a politickou nestabilitu 17
Naplňování měnové politiky prostřednictvím ESB Zohledňovat budoucí vývoj a možná rizika měnové unie Střednědobý horizont rozhodování Pevně ukotvovat inflační očekávání Působit plošně, zohlednění všech faktorů ovlivňujících hospodářství 18
19
20
Nástroje měnové politiky Operace na volném trhu (ovlivňování úrokových sazeb, řízení likvidity na peněžním trhu, signalizace orientace měnové politiky) Přímé měnové transakce (nákupy krytých dluhopisů) Eurosystém může přijmout rozhodnutí změnit sazbu minimálních rezerv, kterou musí banky držet, s cílem ovlivnit poptávku po likviditě bankovního systému intervence na trzích státních i soukromých dluhových cenných papírů v eurozóně přímým nákupem určitých aktiv A další 21
Dopady světové hospodářské a finanční krize Vlivem hospodářské krize vyplynula na povrch strukturální slabost některých ekonomik a nízká institucionální připravenost eurozóny na řešení krizových situací. S tím souvisí divergence zejména jižního křídla od jádrových zemí eurozóny. Pozorovaná divergence je nejsilnější v míře nezaměstnanosti a úrokových sazbách. Pokračující dluhové problémy některých zemí eurozóny vedou k přijímání záchranných a reformních opatření, které mají značné dopady na fungování měnové zóny i na proces jejího budoucího rozšiřování. Pro země mající závazek budoucího přijetí eura, jako je Česká republika, je tak důležité sledovat institucionální a hospodářský vývoj v zemích jednotné evropské měny a v eurozóně jako celku 22
Plnění konvergenčních kritérií 23
Nové institucionální výzvy MP Evropa si je vědoma výše zmíněných problémů, a vytváří opatření vedoucí k nápravě Posílení rozpočtového dohledu v EU Dohled nad makroekonomickými nerovnováhami Posílení vynutitelnosti pravidel dohledu (hlasování o sankcích obrácenou většinou) Platí pro země eurozóny i další země EU Fiskální kompakt : obsahuje požadavek kodifikace požadavků na rozpočty v národních legislativách CZ a UK se zatím nepřipojily 24
Reakce na evropskou krizi, doporučení 2010 posílení fiskální disciplíny zpřísněním a důslednější aplikací Paktu stability a růstu, posílení národních fiskálních pravidel a rámců, zlepšení kvality statistických dat, zavedení nového systému dohledu nad makroekonomickými nerovnováhami včetně sankčního mechanismu, ustavení stálého mechanismu stability pro státy eurozóny ve střednědobém horizontu, posílení/vytvoření institucí poskytujících nezávislé makroekonomické a fiskální analýzy, a to na úrovni EU (EK) i na úrovni členských států prohloubení koordinace hospodářských politik zakotvením tzv. Evropského semestru 25
Evropský semestr snaha o koordinaci hospodářské politiky včetně sjednocení termínu předkládání programů stability/konvergenčních programů a národních programů reforem členskými státy Do konce dubna Doporučení vydaná Radou zapracovat do návrhů státních rozpočtů a jejich střednědobých výhledů ještě v aktuálním roce zavedení dohledu nad makroekonomickými nerovnováhami a stanovení minimálních požadavků pro národní fiskální rámce Odpovědnost rozpočtové politiky 26
27
Šest legislativních návrhů Evropské komise Nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomických nerovnováh; Nařízení Evropského parlamentu a Rady o vynucení nápravy makroekonomických nerovnováh v eurozóně; Směrnice o požadavcích na národní fiskální rámce členských států; Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik; Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku; Nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinném vynucení rozpočtového dohledu v eurozóně. 28