říjen 2013 Vážení pasažéři ve vlaku (vleku) daňových novel,

říjen 2013 Vážení pasažéři ve vlaku (vleku) daňových novel, taženi lokomotivou ministerstva financí se jako každý rok řítíme do propasti zcela nového daňového režimu, přičemž název cílové stanice bude jako obvykle odhalen až po Vánocích. Strojvedoucí v demisi vlak řídí podle již neplatného jízdního řádu, trouse poznámky o hrozících miliardových škodách, pokud nedojede včas. Výhybkáři ze stanice Senát zachovávají rozvahu, vědouce že výhybky mají plně pod kontrolou právě oni. V tomto vydání Finančních aktualit Vás informujeme o významných daňových změnách přijatých formou tzv. zákonného opatření Senátu, které při rozpuštěné Poslanecké sněmovně má sílu zákona. V souvislosti s návrhem doprovodného zákonného opatření k rekodifikaci občanského práva, které připravilo ministerstvo financí, přijal Senát několik pozměňovacích návrhů. Ty se však netýkají rekodifikace, nýbrž některých zcela nesouvisejících změn dlouhodobě fungujících daňových pravidel, u kterých nebyly dostatečně posouzeny dopady na hospodářství České republiky a její poplatníky, např. v oblasti zdanění investičních fondů. Zákonné opatření Senátu musí být schváleno Poslaneckou sněmovnou na její první povolební schůzi. Samo zákonného opatření může být navíc napadeno u Ústavního soudu. O dalším vývoji Vás samozřejmě budeme informovat. Radek Halíček

LEGISLATIVNÍ NOVINKY Senát schválil zákonná opatření týkající se daňových zákonů V příštím roce bude v případě investičních fondů uplatňována 5% sazba daně z příjmů právnických osob a 15% srážková daň při výplatách podílů na zisku. Investoři, kteří jsou právnickými osobami a splní kritéria směrnice o zdanění mateřských a dceřiných společností, budou u těchto podílů moci i nadále uplatňovat osvobození. Ručení za odvod DPH opět odloženo GFŘ znovu odložilo praktickou aplikaci ručení příjemce zdanitelného plnění z titulu platby na nezveřejněný bankovní účet dodavatele. Problematika souběhu funkcí po Novém roce opět aktuální Stanoviska soudů v otázce souběhu funkcí se mohou po Novém roce lišit, doporučujeme proto ukončit, resp. nesjednávat do budoucna souběžný pracovní poměr. Veřejná prospěšnost od roku 2014 Zákonné opatření obsahující rekodifikační novely daňových zákonů reaguje na neschválení zákona o statutu veřejné prospěšnosti pouze drobnými úpravami. EU Aktuální informace o dani z finančních transakcí Z analýzy právníků Rady EU vyplývá, že některé prvky návrhu Směrnice o dani z finančních transakcí jsou v rozporu s mezinárodním zvykovým právem a že návrh zasahuje do daňových kompetencí nezúčastněných členských států. JUDIKATURA Rozsudek Nejvyššího správního soudu: Absolutně neplatný právní úkon může mít daňověprávní účinky Nejvyšší správní soud zopakoval již dříve judikovaný závěr, podle kterého může mít i absolutně neplatný právní úkon za určitých okolností plnohodnotné daňověprávní účinky, pokud se projevil v majetkové sféře poplatníka. Soudní dvůr EU: Do výpočtu koeficientu pro uplatnění odpočtu DPH nelze zahrnout obrat provozoven v jiných státech Přestože soud vycházel ze zásady, že centrála a jednotlivé provozovny v jiných státech tvoří pro účely DPH jednu osobu, uzavřel, že pro uplatnění odpočtu je nutno v každém dotčeném státě postupovat samostatně. Evropská komise neuspěla v řízení proti České republice ve věci uplatnění zvláštního režimu DPH pro cestovní služby Žaloba Evropské komise vůči České republice byla v plném rozsahu zamítnuta. Soudní dvůr potvrdil, že je nutno umožnit poskytovatelům cestovních služeb využít zvláštní režim DPH bez ohledu na typ zákazníka, kterému služby poskytují. SLOVENSKO Rozšírenie oznamovacej povinnosti pri zrážkovej dani a zabezpečení dane Od 1. ledna 2014 se plánuje značné rozšíření oznamovací povinnosti při vyplácení příjmů do zahraničí.

LEGISLATIVA Senát schválil zákonná opatření týkající se daňových zákonů Senát dne 9. října schválil zákonné opatření o dani z nabytí nemovitých věcí (tisk 185, dříve sněmovní tisk 1003) a dne 10. října zákonné opatření o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva (tisk 184, dříve sněmovní tisk 1004). Zákonná opatření v podstatě obsahují text sněmovních tisků 1003 a 1004 ve znění po třetím čtení. V Senátu bylo podáno několik pozměňovacích návrhů. Rekodifikační novely daňových zákonů Senát schválil zachování současné právní úpravy v oblasti investičních fondů: I v příštím roce tedy bude uplatňována 5% sazba daně z příjmů právnických osob v případě investičních fondů a 15% srážková daň při výplatách podílů na zisku. Investoři, kteří jsou právnickými osobami a splní kritéria směrnice o zdanění mateřských a dceřiných společností, budou u těchto podílů moci i nadále uplatňovat osvobození. Nebyly schváleny mimořádné odpisy majetku pořízeného v období od 1. července 2013 do 30. června 2014. Mezi další významné body schváleného zákonného opatření patří: integrace daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů, prodloužení lhůty pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů ze šesti měsíců na tři roky, zvýšená podpora výzkumu a vývoje, zjednodušení tvorby opravných položek k pohledávkám, zvýšení maximálního limitu pro odpočet darů na veřejně prospěšné účely, nový odpočet na podporu odborného vzdělávání a zvýšení daňově odčitatelného motivačního příspěvku na žáka nebo studenta vysoké školy. Ve zdanění dividend a v oblasti odečtu darů na veřejně prospěšné účely se od příštího roku nic nemění. V oblasti daně z přidané hodnoty připomínáme změnu v uplatňování DPH při převodu nemovitostí převod pozemků, na nichž je zřízena stavba či inženýrská síť, bude od 1. ledna 2014 podléhat stejnému režimu DPH jako převod stavby. Schválena byla rovněž úprava ručení za neuhrazenou daň z přidané hodnoty v případě poskytnutí úplaty na jiný než správcem daně zveřejněný bankovní účet. Ručení se v takovém případě uplatní pouze tehdy, překročí-li úplata 700 000 Kč. Daň z nabytí nemovitých věcí Zákonné opatření o dani z nabytí nemovitých věcí obsahuje oproti původnímu vládnímu návrhu před rozpuštěním Sněmovny jednu zásadní změnu, a to že v případě koupě nebo směny nemovité věci bude i nadále, jako je tomu podle dnešního právního stavu, poplatníkem převodce. Nabyvatel bude poplatníkem pouze v případě, že se tak smluvní strany dohodnou. V zákonném opatření tedy zůstává také institut ručitele. V ostatních případech (např. dražba, vklady do společností) bude poplatníkem nabyvatel.

Zákonná opatření musí na své ustavující schůzi schválit Poslanecká sněmovna vzešlá z říjnových voleb. Ustavující schůze se bude konat 26. listopadu 2013. O dalším vývoji Vás budeme včas informovat. Ručení za odvod DPH opět odloženo Ladislav Malůšek, lmalusek@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 521 Lenka Fialková, lfialkova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 536 Generální finanční ředitelství (GFŘ) znovu odložilo praktickou aplikaci ručení za odvod DPH vzniklého z titulu úhrady za zdanitelné plnění na bankovní účet dodavatele nezveřejněný v registru plátců (ručení dle 109 odst. 2 písm. c) zákona o DPH). Na základě informace, kterou zveřejnilo GFŘ na svých webových stránkách, by správci daně neměli vyzývat příjemce zdanitelného plnění k úhradě DPH nezaplacené dodavatelem, pokud toto ručení vznikne z úhrady na nezveřejněný účet dodavatele, a to až do 31. prosince 2013. Je nutno upozornit, že ostatní ustanovení o ručení (například ustanovení týkající se nespolehlivých plátců či platby na zahraniční účet) nejsou touto informací dotčena a jsou již v současné době aplikována. Důvodem tohoto postupu bylo zejména odmítnutí balíčku novel daňových zákonů Senátem, které ručení z uvedeného důvodu nově upravovaly. Úprava ručení při platbě na nezveřejněný účet až při platbách nad 700 000 Kč (dvojnásobek částky stanovené zákonem o omezení plateb v hotovosti) je obsažena také v návrhu zákonného opatření, které bylo vládou předloženo Senátu. V případě jeho schválení lze účinnost tohoto ustanovení očekávat od 1. prosince 2013 či 1. ledna 2014 v návaznosti na vyhlášení zákonného opatření. Petr Toman, ptoman@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 602 Lucie Marková, lmarkova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 464 Problematika souběhu funkcí po Novém roce opět aktuální Takzvaný souběh funkcí, tedy stav, kdy statutární orgán společnosti nebo jeho člen (typicky jednatel či člen představenstva, dále jen člen statutárního orgánu ) má ke společnosti zároveň pracovní poměr, jehož náplň se alespoň částečně překrývá s činností statutárního orgánu, přinášel v minulosti řadu problémů. Největší obtíže nastávaly v době, kdy soudy opakovaně seznávaly takový souběžný pracovní poměr za neplatný, což mělo důsledky především v účasti daného člena orgánu společnosti na systému zdravotního a sociálního pojištění. Participace na těchto pojištěních byla v minulosti rovněž jedním z hlavních důvodů, proč zúčastnění funkcionáři trvali na uzavření pracovního poměru. V roce 2012 situaci vyřešila novela obchodního zákoníku, která prostřednictvím nového ustanovení 66d souběh funkcí s určitými omezeními výslovně umožnila a zároveň stanovila podmínky, za kterých je přípustný. Od téhož roku se také setřel rozdíl mezi postavením členů statutárního orgánu a zaměstnanců z pohledu daní z příjmů i veřejnoprávních pojištění.

Podobné ustanovení obsahoval původně také návrh nového zákona o obchodních korporacích (ZOK), to však bylo v rámci legislativního procesu vypuštěno. V důsledku toho se názory na to, zda bude souběh funkcí možný i za účinnosti ZOK, různí. Někteří se domnívají, že pokud souběh funkcí nebude výslovně umožněn, budou soudci opět judikovat, že souběžný pracovní poměr člena statutárního orgánu je neplatný. Jiní tento přístup odmítají a trvají na smluvní volnosti a soukromoprávním principu, že není-li něco výslovně zakázáno, pak je to dovoleno. Jelikož není jisté, jaký přístup k problematice souběhu funkcí soudy zvolí po Novém roce, rozhodně doporučujeme členům statutárních orgánů ukončit, respektive nesjednávat do budoucna souběžný pracovní poměr. Dále členům statutárních orgánů doporučujeme upravit podmínky výkonu jejich funkce ve smlouvě o výkonu funkce. Člen statutárního orgánu si totiž v současné době i do budoucna může v takové smlouvě sjednat podobné podmínky jako v případě pracovní smlouvy, a to ať už jde o ukončení pracovního poměru včetně případného odstupného či jiné zaměstnanecké výhody. Martin Hrdlík, mhrdlik@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 392 Linda Čechová, lcechova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 889 Veřejná prospěšnost od roku 2014 Návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti, který byl jedním z předpisů souvisejících s novým občanským zákoníkem (NOZ), zamítnul Senát dne 12. září 2013. Ačkoliv NOZ výslovně předvídá přijetí zvláštního předpisu, který by status veřejné prospěšnosti upravil, senátorům vadila především krátká lhůta do účinnosti navrženého zákona a skutečnost, že by rozhodovací pravomoc příslušela výlučně soudům, což by dle jejich názoru vedlo po Novém roce k enormnímu administrativnímu i finančnímu zatížení. Jelikož Poslanecká sněmovna byla rozpuštěna, osud návrhu zákona zamítnutím Senátem končí. Dle vyjádření stávající ministryně spravedlnosti není zvláštní zákon nutnou podmínkou účinnosti NOZ a vláda proto na rozdíl od daňových zákonů neplánuje přijmout tento zákon prostřednictvím zákonného opatření Senátu. Návrh zákonného opatření nahrazující zamítnutý návrh zákona o změně daňových zákonů reaguje na zamítnutí návrhu zákona o statusu veřejné prospěšnosti tak, že zachovává stávající koncepci odečtu darů (nově bezúplatného plnění). Podmínkou tedy nebude, aby příjemce daru měl status veřejné prospěšnosti potvrzený soudem. I nadále bude podmínkou splnění účelu poskytnutí daru vymezeného v zákoně o daních z příjmů. Martin Kofroň, mkofron@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 745 Linda Čechová, lcechova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 889

EU Aktuální informace o dani z finančních transakcí Jak jsme Vás již informovali, jedenáct členských států Evropské unie se v rámci posílené spolupráce rozhodlo implementovat evropskou daň z finančních transakcí. Ačkoli se Česká republika k této iniciativě nepřipojila, lze podle aktuálního návrhu příslušné evropské směrnice předpokládat, že by daň mohly hradit také české finanční instituce. Dani totiž podléhá transakce, která splní podmínku rezidence, případně podmínku emise. Podle podmínky rezidence hradí daň finanční instituce, která je rezidentem zúčastněného členského státu. Rezidentem je osoba, která má v zúčastněném státě například sídlo či oprávnění podnikat, ale také osoba, která je sama z nezúčastněného členského státu a pouze uskutečnila transakci s rezidentem zúčastněného členského státu (tzv. domnělá rezidence). Podle podmínky emise podléhá dani transakce s finančními instrumenty emitovanými v zúčastněném členském státě, a to bez ohledu na rezidentství protistran. Domnělá rezidence byla předmětem analýzy právníků Rady Evropské unie, kteří se ve stanovisku vydaném 6. září 2013 vyjádřili k principu domnělé rezidence poměrně velmi kriticky. Podle závěrů právní analýzy je tento princip v rozporu s mezinárodním zvykovým právem, jak ho chápe Evropská unie, protože překračuje pravomoc členských států v oblasti zdanění. Zásah do daňových kompetencí nezúčastněných členských států přitom neospravedlňují ani deklarované cíle navrhované daně, kterými jsou vedle dosažení daňového výnosu také získání příspěvku na úhradu nákladů celosvětové finanční krize od finančního sektoru a omezení rizik finančních trhů. Právníci dále konstatovali, že princip domnělé rezidence není slučitelný s režimem posílené spolupráce, protože zasahuje do daňových kompetencí nezúčastněných členských států. Je také diskriminační, jelikož uplatňuje jiný přístup k transakcím mezi subjekty ze zúčastněných členských států ve srovnání s transakcemi mezi subjektem ze zúčastněného a subjektem z nezúčastněného členského státu. Dle analýzy daň rovněž povede k narušení hospodářské soutěže na úkor nezúčastněných členských států, neboť členské státy jsou na rozdíl od států mimo Evropskou unii zavázány ke spolupráci v daňové oblasti. Výběr daní v nezúčastněných státech, které jsou členy Evropské unie, tak bude zřejmě snazší než v těch, které členy nejsou. Za úhradu daně totiž ručí všichni účastníci transakce společně a nerozdílně. Vyjádření právníků se týká výhradně principu domnělé rezidence. Žádné další body navržené směrnice nebyly analyzovány. Výsledky právní analýzy nejsou závazné, mohou však ovlivnit konečnou podobu daně. Objevují se i názory, že podmínka rezidence by mohla být ze směrnice zcela vyňata. Nutnost vypořádat se s námitkami právníků může vést k posunutí termínu pro zavedení daně, který byl původně stanoven na 1. leden 2014. Proti výsledkům právní analýzy se již prostřednictvím své mluvčí ohradil komisař pro daně, který vyjádřil přesvědčení, že navrhovaná daň je právně v pořádku a že je zcela v souladu s unijními dohodami.

Vyjádření právníků Rady lze chápat jako určité ospravedlnění soudního sporu zahájeného Velkou Británií (C-209/13) v dubnu 2013, která zejména z důvodu extrateritoriálních dopadů navržené daně zpochybňuje, že byly splněny podmínky pro uplatnění posílené spolupráce. Termín projednání soudního sporu před soudním dvorem dosud nebyl stanoven, samotné projednání však nemá odkladný účinek na zavedení směrnice. Ladislav Malůšek, lmalusek@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 521 Eva Mikulášková, emikulaskova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 552 JUDIKATURA Rozsudek Nejvyššího správního soudu: Absolutně neplatný právní úkon může mít daňověprávní účinky Nejvyšší správní soud (NSS) v nedávné době vydal rozhodnutí týkající se daňových aspektů účtování o právních vztazích, které jsou z právního hlediska považovány za absolutně neplatné. Rozsudek (1 Afs 11/2013-84 ze dne 22. srpna 2013) opět potvrdil dříve judikovaný obecný přístup soudu k této problematice. V daném případě byl předmětem sporu mezi poplatníkem a orgány finanční správy charakter výnosu souvisejícího s účetním odpisem závazku, jejž obecné soudy prohlásily za neexistující. Závazek původně vznikl jako vnitropodniková položka mezi státním podnikem a jeho odštěpným závodem z titulu dodávek zboží. V účetnictví odštěpného závodu byl závazek (resp. jeho dosud neuhrazená část) evidován v okamžiku privatizace aktiv a pasiv tohoto odštěpného závodu, následně byl proto zahrnut v privatizačním projektu a poté i v účetnictví společnosti, která majetek odštěpného závodu zprivatizovala. Ve zdaňovacím období, v němž byl závazek soudy prohlášen za neexistující, jej společnost odúčtovala do výnosů a v daňovém přiznání jej zohlednila jako nezdanitelný. Orgány finanční správy neshledaly tento postup zákonným a předmětný účetní výnos do základu daně zahrnuly. Společnost argumentovala v žalobě a následně i v kasační stížnosti podané u NSS tak, že pokud předmětný závazek nikdy neexistoval, nemohl být ani součástí privatizace a že namísto toho měla mít společnost od počátku vyšší vlastní kapitál. Podle názoru společnosti také uvedený výnos nepředstavoval příjem ve smyslu zákona o daních z příjmů. NSS ve svém rozsudku zopakoval své dřívější rozhodnutí, podle něhož i absolutně neplatný právní úkon může mít za určitých okolností plnohodnotné daňověprávní účinky, pokud se projevil v majetkové sféře poplatníka. Tak tomu podle soudu bylo i v daném případě, neboť odštěpnému závodu zboží dodáno bylo, následně bylo prodáno zákazníkům a závazek byl ještě před privatizací odštěpným závodem částečně uhrazen. Závazek se podle soudu reálně promítl do hodnoty privatizovaného majetku a i následně ovlivňoval hospodaření společnosti. Proto se podle názoru soudu jednalo o skutečný, nikoliv pouze zdánlivý příjem. V dané situaci bylo možné provést pouze úpravu základu daně za období, v němž se o předmětném závazku poprvé účtovalo, avšak taková úprava by již nebyla možná z důvodu prekluze.

Lze očekávat, že v obdobných případech budou soudy rozhodovat se stejným výsledkem. Uvedené rozhodnutí potvrzuje, jak je již v okamžiku vzniku právních vztahů důležité správně vyhodnotit související účetní případ a minimalizovat situace, kdy se účtuje o transakcích založených na neplatných právních úkonech. Petr Toman, ptoman@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 603 Jana Pytelková Svobodová jsvobodova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 483 Soudní dvůr EU: Do výpočtu koeficientu pro uplatnění odpočtu DPH nelze zahrnout obrat provozoven v jiných státech V nedávno publikovaném rozhodnutí (C-388/11 Le Crédit Lyonnais v Ministre du Budget) Soudní dvůr EU dospěl k závěru, že pro účely stanovení odpočtu DPH u plnění, která jsou použita jak pro plnění zdanitelná, tak pro plnění, u nichž nárok na odpočet DPH na vstupu neexistuje, lze započíst pouze plnění týkající se plátce v dané jurisdikci. Plnění, jež případně vykazují stálé provozovny v jiných státech, započítána nebudou. V daném případě se jednalo o banku Le Crédit Lyonnais s centrálou ve Francii a organizačními složkami v jiných státech a její spor s finančním úřadem týkající se let 1988 a 1989. Soudní dvůr potvrdil, že způsob uplatnění práva na odpočet a stanovení koeficientu pro uplatnění odpočtu DPH u tzv. smíšených plnění je v kompetenci jednotlivých členských států. Přestože soud vycházel ze zásady, že centrála a jednotlivé provozovny v jiných státech tvoří pro účely DPH jednu osobu, uzavřel, že pro uplatnění odpočtu je nutné postupovat v každém dotčeném státě samostatně. Toto pravidlo pak platí jak pro započítání obratu ve státech EU, tak ve třetích zemích. Petr Toman, ptoman@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 602 Evropská komise neuspěla v řízení proti České republice ve věci uplatnění zvláštního režimu DPH pro cestovní služby Koncem září vydal Soudní dvůr EU rozhodnutí v rámci řízení proti několika členským státům EU (včetně České republiky) týkající se implementace směrnice o DPH v oblasti uplatnění zvláštního režimu DPH pro cestovní služby. Evropská komise požadovala po žalovaných státech, aby zvláštní režim DPH pro cestovní služby (v případě českého zákona o dani z přidané hodnoty se jedná o 89) mohl být uplatněn pouze v případech, v nichž je zákazníkem osoba, která cestovní službu skutečně spotřebuje ( traveller ). Pokud existují rozdílné jazykové verze textu směrnice, musí být příslušné ustanovení směrnice dle vyjádření Soudního dvora interpretováno s ohledem na obecné zásady a účel příslušného ustanovení. Soudní dvůr potvrdil, že je nutné umožnit poskytovatelům cestovních služeb, aby využili zvláštní režim DPH bez ohledu na typ zákazníka, jemuž služby poskytují.

Žaloba Evropské komise vůči České republice tak byla v plném rozsahu zamítnuta. Soudní dvůr tímto rozhodnutím potvrdil svůj dřívější výklad pojmu traveller, jejž interpretuje v širším smyslu než konečného zákazníka. Petr Toman, ptoman@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 602 SLOVENSKO Rozšírenie oznamovacej povinnosti pri zrážkovej dani a zabezpečení dane Boj Ministerstva financií SR proti daňovým únikom priniesol okrem návrhu na zvýšenie sadzby zrážkovej dane a sadzby pre zabezpečenie dane na 35 % aj návrh na rozšírenie oznamovacích povinností platiteľov dane. Podľa súčasného znenia zákona o dani z príjmov sú platitelia dane povinní predložiť správcovi dane oznámenie o zrazení a odvedení dane, pričom obsah oznámenia nie je zákonom upravený. V praxi sa na splnenie oznamovacej povinnosti používa tlačivo vydané Finančným riaditeľstvom SR, ktoré v prípade výplaty príjmov daňovým nerezidentom obsahuje aj niektoré osobné údaje daňovníka. Finančná správa má záujem o získavanie týchto údajov aj v budúcnosti, a to najmä v prípade novej kategórie daňovníkov, a to daňovníkov z nezmluvných štátov, ktorí sú často rezidentmi daňových rajov. Zámery finančnej správy však bolo potrebné zosúladiť s právnou úpravou ochrany osobných údajov, podľa ktorej možno spracúvať osobné údaje bez súhlasu dotknutej osoby, ak účel spracovania osobných údajov, okruh dotknutých osôb a zoznam osobných údajov ustanovuje osobitný zákon. Z týchto dôvodov návrh novely zákona o dani z príjmov predložený na rokovanie Národnej rady SR obsahuje aj povinnosť platiteľov dane plniť oznamovaciu povinnosť na tlačive, ktorého vzor určí Finančné riaditeľstvo SR, pričom toto tlačivo bude zo zákona obsahovať aj osobné údaje o fyzickej osobe, a to meno, priezvisko, adresu a dátum narodenia. Podľa súčasného znenia návrhu by sa tento zákonom vymedzený obsah oznamovacej povinnosti mal vzťahovať na zrazenie dane a zabezpečenie dane z príjmov vyplácaných všetkým daňovníkom, t. j. bez ohľadu na daňovú rezidenciu. V spoločnostiach, ktoré vyplácajú množstvo položiek príjmov podliehajúcich zrážkovej dani, ako sú napríklad finančné inštitúcie, tak môže dôjsť od 1. januára 2014 v prípade schválenia novely zákona k významnému rozšíreniu oznamovacej povinnosti. Michaela Stachová, mstachova@kpmg.sk, +421 2 599 84 111

KRÁTCE Ve Sbírce zákonů vyšla pod č. 293/2013 novela, která mění občanský soudní řád. Novela insolvenčního zákona byla zveřejněna ve Sbírce zákonů pod č. 294/2013. Ve Sbírce zákonů byla pod č. 296/2013 publikována vyhláška o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2012, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2012, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2014 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2014 a o zvýšení důchodů v roce 2014. Zákon novelizující několik desítek navazujících zákonů v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva byl zveřejněn ve Sbírce zákonů pod č. 303/2013. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob vyšel ve Sbírce zákonů pod č. 304/2013. Zákon o povinném značení lihu byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 307/2013 a nabývá účinnosti 1. prosince 2013. Novela zákona o podporovaných zdrojích energie přináší od 1. ledna 2014 snížení sazby odvodu z 26 % na 10 % (novela č. 310/2013 Sb.). Generální finanční ředitelství upozorňuje všechny daňové subjekty, že není v jeho kompetenci vyřizování žádostí o vydání tzv. potvrzení o bezdlužnosti, oznámení o změně trvalého pobytu či o změně příjmení apod. Všechna tato podání je nutno podat místně příslušnému správci daně, nejlépe jeho územnímu pracovišti, na kterém je umístěn spis daňového subjektu. GFŘ na svých internetových stránkách zveřejnilo odpovědi na dotazy týkající se uplatnění DPH u asistenčních služeb v rámci pojišťovacích činností. Informace zde obsažené jsou obecného charakteru a nejsou určeny k řešení situace konkrétní osoby či subjektu. Ačkoliv se snažíme zajistit, aby poskytované informace byly přesné a aktuální, nelze zaručit, že budou odpovídat skutečnosti k datu, ke kterému jsou doručeny, či že budou platné i v budoucnosti. Bez důkladného prošetření konkrétní situace a řádné odborné konzultace by neměla být na základě těchto informací činěna žádná opatření.