PROTOKOL POSOUZENÍ VLIVŮ NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK Zadání: HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK LETIŠTĚ KARLOVY VARY Zadavatel: Vypracoval : KARLOVARSKÝ KRAJ Krajský úřad - Odbor regionálního rozvoje Závodní 353/88 360 21 Karlovy Vary Ing. Jitka Růžičková Autorizovaná osoba k hodnocení zdravotních rizik expozice hluku, číslo osvědčení 014/04 Datum zpracování : leden 2009 Strana 1 (celkem 14)
1. Zadání Na základě objednávky je zpracován protokol (studie) posouzení vlivů na veřejné zdraví. Protokol bude sloužit jako podklad pro posouzení zdravotního rizika hluku z letecké dopravy na letišti Karlovy Vary. Protokol se zpracovává za účelem zhodnocení zdravotního rizika ve smyslu zákona č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů, za použití metodik Agentury pro ochranu životního prostředí USA US EPA a Světové zdravotnické organizace WHO a s přihlédnutím k nařízení evropské komise ES 1488/94. Při úpravě protokolu se vychází z požadavků autorizačního návodu SZÚ. Cílem hodnocení zdravotních rizik je obecně poskytnutí hlubší informace o možném vlivu nepříznivých faktorů na zdraví a pohodu obyvatel, nežli je možné pouhým srovnáním intenzit jejich výskytu s limitními hodnotami, danými platnými předpisy. U látek, pro které nejsou stanoveny limity, je metoda hodnocení zdravotních rizik jediným způsobem, jak hodnotit závažnost a přípustnost jejich výskytu v prostředí člověka z hlediska ochrany zdraví. Proces hodnocení zdravotních rizik (Health Risk Assessment) probíhá ve 4 krocích : 1. Identifikace nebezpečnosti zjišťování jakým způsobem a za jakých podmínek může dané agens nepříznivě ovlivnit lidské zdraví 2. Charakterizace nebezpečnosti určení vztahu mezi dávkou a účinkem (odpovědí organismu) kvantitativní popis vztahů mezi dávkou a rozsahem poškození, škodlivého účinku. 3. Hodnocení expozice na základě znalosti dané situace se sestavuje expoziční scénář, resp. podmínky expozice, její intenzita, velikost, četnost. 4. Charakterizace rizika integrace (syntéza) dat získaných v předchozích krocích, jejíž účelem je kvantitativní vyjádření míry reálného zdravotního rizika v posuzované situaci. Pro daný protokol byla předložena: Aktualizace hlukové studie, zpracovaná Ing. Milanem Kamenickým, NORSONIC Slovensko s.r.o., 2008 2. Informace o hodnoceném území 2.1 Charakteristika území se nachází cca 4,5 km jihovýchodně od města Karlovy Vary. Nachází se v mírně zvlněném terénu, kde je výškové převýšení mezi letištěm a dotknutým velkým sídelním útvarem 300 až 400 metrů.vztažná nadmořská výška letiště je 606 m n.m. Nadmořská výška města Karlovy Vary je 370 až 400 m. Nejbližší sídelní útvar od letiště je severně obec Olšová Vrata a na jihu obce Kolová a Pila. V blízkosti letiště se nachází i lázně Karlovy Vary, které jsou od vztažného bodu vzdálené cca 3,2 km Strana 2 (celkem 14)
Poloha letiště Karlovy Vary letová dráha 2.2 Provoz na letišti je mezinárodní civilní letiště. Podstatnou část pohybů letadel představuje v současnosti provoz malých vrtulových letadel do maximální hmotnosti 2 t. Tento provoz souvisí s aeroklubem sídlícím na letišti, s akrobatickým výcvikem a běžným provozem přílety a odlety. 2.3 Údaje o populaci Sídelní útvar počet obyvatel počet dětí do 14let Olšová Vrata 409 nezjištěno Hůrky 241 nezjištěno Kolová 687 124 Pila 430 65 Počet obyvatel na jižním okraji Olšových Vrat, Hůrek a Žalmanova v místech s hlukovou zátěží nad 50/40 db v roce 2025: Hornická jižní část domy - č.p. 221, 164, 66, 153 a 85 cca 13 dospělých a 7 dětí Josefa Lady domy č.p. 71, 12, 156, 158, 171, 188, 29, 39, 90, 13, 14, 116, 155, 159, 213, 161, 163, 151, 18 cca 50 dospělých a 17 dětí Hůrky U Rybníčka a K Letišti č.p. 99, 107, 106, 152, 157, 87, 108 cca 26 dospělých a 7 dětí Žalmanov domy v jižní části č.p. 27, 30, + 2 domy bez č.p. cca 13 obyvatel (poznámka: v této části obce je dominantním hlukem hluk z dopravy na komunikaci I/6) Strana 3 (celkem 14)
Orientační označení oblasti s limitními izofonami pro den/noc (60/50 db) Izofona 60 db 55 db 50dB den rok 2025 Izofona 50 db 45 db 40 db noc rok 2025 Použité zdroje informací: Aktualizace hlukové studie, zpracovaná Ing. Milanem Kamenickým, NORSONIC Slovensko s.r.o., 2008 Magistrát města Karlovy Vary evidence obyvatel 3. Identifikace nebezpečnosti hluku Zvuky jsou přirozeným průvodním projevem přírodních dějů a životní aktivity. Jsou přirozenou součástí životního prostředí člověka a mají pro něj velký význam, protože sluchem člověk přijímá významný podíl informací o svém prostředí. Zvuk je pro člověka důležitým poplašným (výstražným) a varovným signálem, varuje před nebezpečím, podněcuje aktivitu jeho nervového systému, patří k základním komunikačním prostředkům. Zvuk může být uklidňující i dráždivý, může vyvolat radost a ve formě hudby může přinést estetické zážitky. Zvuk a sluch tedy hrají významnou roli v individuální a společenské adaptaci člověka na prostředí. Sluch je smysl, který je v pohotovosti 24 hodin denně. Nelze ho vypnout. Člověk je jeho prostřednictvím schopen rozlišit zdroj zvuku a jeho lokalizaci v prostoru. Zvuky, které jsou způsobovány zdroji nezávislými na jednotlivci a jsou příliš silné, příliš časté nebo působí v nevhodné situaci a době, však mohou na člověka působit nepříznivě. Obecně se tyto nechtěné zvuky, které ruší, obtěžují nebo mají dokonce škodlivé účinky, nazývají hlukem, a to bez ohledu na jejich intenzitu. Proto je nutné považovat hluk za bezprahově působící škodlivý faktor. Z těchto důvodů je hluk označován jako nechtěný zvuk, jehož účinek závisí na jeho intenzitě, časové Strana 4 (celkem 14)
historii a vlnové délce. U každého člověka existuje určitý stupeň tolerance k rušivému účinku hluku. Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví jsou obecně definovány jako morfologické nebo funkční změny organismu, které vedou ke zhoršení nebo poškození jeho funkcí, ke snížení odolnosti organismu vůči stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepříznivým vlivům prostředí. Při hodnocení konkrétní akustické situace je nutno o hluku uvažovat nejen z hlediska celého spektra atakovaných funkcí, ale i z hlediska fyzikálních parametrů hluku, místa a času působení. Obecně je možné přijmout tzv. Lehmanovo schéma účinků: Hladina hluku LA: > 120 db nebezpečí poškození buněk a tkání > 90 db nebezpečí pro sluchový orgán > 60 až 65 db nebezpečí pro vegetativní systém > 30 db nebezpečí pro nervový systém a psychiku Negativní účinky hluku můžeme rozdělit na: SPECIFICKÉ - s účinkem na sluchový orgán, kdy při expozici ekvivalentní hladině akustického tlaku A od 120-130 db dochází k poškození bubínku a převodních kůstek, při mnohaleté expozici L Aeq,T nad 85 db k poškození vnitřního ucha. NESPECIFICKÉ (mimosluchové) - s účinkem na různé funkce organismu. Negativní účinky dále dělíme na: Akutní účinky (stres a tomu odpovídající obrana organismu): poškození sluchového aparátu, zvýšení krevního tlaku, zrychlení tepové frekvence, stažení periferních cév, zvýšení hladiny adrenalinu, vliv na psychiku - únava, deprese, rozmrzelost, agresivita, neochota a snížení výkonnosti, paměti a pozornosti Chronické účinky (tzv. civilizační choroby): fixování akutních účinků, ztráta sluchu resp. sluchové ztráty, vznik hypertenze, poškození srdce, infarkt myokardu, snížení imunitních schopností organismu, pocity únavy a nepříznivé ovlivnění spánku, nespavost Nespecifické účinky hluku se vzhledem k tomu, že se jedná o bezprahový škodlivý faktor, projevují prakticky v celém rozsahu intenzit hluku. Zahrnují ovlivnění: neurohumorální a neurovegetativní regulace, biochemických reakcí, spánku, vyšších nervových funkcí, jako např. učení a zapamatování informací, ovlivnění motorických funkcí a koordinace. Hluk ztěžuje řečovou komunikaci, obtěžuje, vyvolává pocit rozmrzelosti a nespokojenosti. Negativně ovlivňuje odpočinek organismu a tím i jeho výkonnost. Na současném stupni poznání je za dostatečně prokázané poškození sluchového aparátu, ovlivnění kardiovaskulárního a imunitního systému a negativní poruchy spánku. Neprokázané, tj. omezené důkazy jsou např. u vlivu na hormonální systém, biochemické funkce, fetální vývoj, mentální zdraví. Při doporučení limitních hodnot hluku v komunálním (mimopracovním, environmentálním) prostředí Světová zdravotnická organizace (dále WHO ) vychází ze současných poznatků o negativních účincích hluku na rušení spánku v noční době, na řečovou komunikaci, obtěžování, pocity nepohody a rozmrzelosti. Souhrnně lze podle zmíněného dokumentu WHO a dalších zdrojů současné poznatky nepříznivých účinků hluku na lidské zdraví a pohodu lidí stručně charakterizovat takto: Poškození sluchového aparátu je dostatečně prokázáno u pracovní expozice hluku v závislosti na výši ekvivalentní hladiny hluku a trvání expozice. Riziko sluchového postižení však existuje i u hluku v mimopracovním prostředí při různých činnostech spojených s vyšší hlukovou zátěží. Z fyziologického hlediska jsou podstatou poškození zprvu přechodné a posléze trvalé funkční a morfologické změny smyslových a nervových buněk Cortiho orgánu vnitřního ucha. Strana 5 (celkem 14)
Epidemiologické studie prokázaly, že u více než 90% exponované populace nedochází k poškození sluchového aparátu ani při celoživotní expozici hluku v životním prostředí a aktivitách ve volném čase do 24 hodinové ekvivalentní hladiny hluku L Aeq,24h = 70 db. S vyšší expozicí hluku v mimopracovním prostředí se můžeme setkat jen ve velmi specifických případech např. u lidí žijících v těsné blízkosti frekventovaného letiště nebo velmi rušných komunikací. Nelze však zcela vyloučit možnost, že by již při nižší úrovni hlukové expozice mohlo dojít k malému sluchovému poškození u citlivých skupin populace, jako jsou děti nebo osoby současně exponované i vibracím nebo ototoxickým lékům či chemikáliím. Je též známé, že zvýšená hlučnost v místě bydliště přispívá k rozvoji sluchových poruch u osob profesionálně exponovaným hladinám hluku na pracovišti. Zhoršení komunikace řečí v důsledku zvýšené hladiny hluku má řadu prokázaných nepříznivých důsledků v oblasti chování a vztahů, vede k podrážděnosti, nejistotě, poklesu pracovní kapacity a pocitům nespokojenosti. Může však vést i k překrývání a maskování důležitých signálů, jako je domovní zvonek, telefon, alarm. Nejvíce citlivou skupinou jsou staří lidé, osoby se sluchovou ztrátou a zejména malé děti v období osvojování řeči. Pro dostatečné srozumitelné vnímání složitějších zpráv a informací (cizí řeč, výuka, telefonická konverzace) by rozdíl mezi hlukovým pozadím a hlasitostí vnímané řeči měl být nejméně 15 db a to nejméně v 85% doby. Při průměrné hlasitosti řeči 50 db by tak nemělo hlukové pozadí v místnostech převyšovat 35 db(a). Pro více senzitivní skupiny populace by však mělo být ještě nižší. Nepříznivé ovlivnění spánku se prokazatelně projevuje obtížemi při usínání, probouzením, alterací délky a hloubky spánku, zejména redukcí REM fáze spánku. Může docházet ke zvýšení krevního tlaku, zrychlení srdečního pulsu, arytmiím, vasokonstrikci, změnám dýchání. V rušení spánku hlukem se setkávají jak fyziologické, tak psychologické aspekty působení hluku. Efekt narušeného spánku se projevuje i následující den např. rozmrzelostí, zhoršenou náladou, snížením výkonu, bolestmi hlavy nebo zvýšenou únavností. Objektivně bylo prokázáno i zvýšení spotřeby sedativ a léků na spaní. Senzitivní skupinou populace jsou starší lidé, pracující na směny, lidé s funkčními a mentálními poruchami, osoby s potížemi se spaním. Podle doporučení WHO by noční ekvivalentní hladina hluku neměla v okolí domů přesáhnout 45 db(a), přičemž se předpokládá pokles hladiny hluku o až 15 db při přenosu venkovního hluku do místnosti zčásti otevřeným oknem. Maximální hodnoty jednotlivých hlukových událostí by pak neměly uvnitř místností přesáhnout L Amax = 45 db(a), resp. 60 db venku a počet těchto událostí by během noci neměl přesáhnout 10-15 ze všech zdrojů hluku. Pro senzitivní osoby by pak tyto hodnoty hluku měly být ještě nižší. Na rušení spánku hlukem nedochází v hlučných lokalitách k adaptaci obyvatel ani po více letech. Ovlivnění kardiovaskulárního systému a psychofyziologické účinky hluku byly prokázány v řadě epidemiologických studií a laboratorních pokusů. Naznačují, že účinky hluku mohou být jak přechodné v podobě zvýšení krevního tlaku, tepu a vasokonstrikce, tak i trvalé ve formě hypertenze a ischemické choroby srdeční. V případě hypertenze je významná teorie, podle které se zde současně uplatňuje i nedostatek hořčíku, který je vlivem hluku uvolňován z buněk a vylučován z organismu a není u evropské populace dostatečně saturován příjmem z potravy. Nejnižší 24 hodinová ekvivalentní hladina hluku s efektem na ICHS v epidemiologických studiích byla 70 db(a). Všeobecným závěrem je, že kardiovaskulární účinky jsou spojeny s dlouhodobou expozicí ekvivalentní hladině hluku L Aeq,24h. v rozmezí 65-70 db(a) a více, pokud jde o letecký nebo dopravní hluk. Poruchy duševního zdraví. Nepředpokládá se, že by hluk mohl být přímou příčinou duševních nemocí, ale patrně se může podílet na zhoršení jejich symptomů nebo urychlit rozvoj latentních Strana 6 (celkem 14)
duševních poruch. Souvislosti mezi hlukovou expozicí a účinky na duševní zdraví byly nalezeny u ukazatelů jako je spotřeba léků, výskyt některých psychiatrických symptomů a hospitalizací. Obtěžování hlukem je nejobecnější reakcí lidí na hlukovou zátěž. Uplatňuje se zde jak emoční složka vnímání, tak složka poznávací při rušení hlukem při různých činnostech. Vyvolává celou řadu negativních emočních stavů, mezi které patří pocity rozmrzelosti, nespokojenosti a špatné nálady, deprese, anxiozita, pocity beznaděje nebo vyčerpání. U každého člověka existuje určitý stupeň senzitivity, respektive tolerance k rušivému účinku hluku, jako významně osobnostně fixovaná vlastnost. V normální populaci je 10-20 % vysoce senzitivních osob, stejně jako velmi tolerantních, zatímco u zbylých 60-80 % populace víceméně platí kontinuální závislost míry obtěžování na intenzitě hlukové zátěže. Rozmrzelost může vzniknout po víceleté latenci a s délkou konfliktní situace se prohlubuje a fixuje. Kromě toho však může být významně ovlivněna zdravotním stavem. Kromě negativních emocí je možné obtěžování hlukem hodnotit i podle nepřímých projevů, jako je zavírání oken, nepoužívání balkónů, stěhování, stížnosti a petice. Dle doporučení WHO je během dne jen málo lidí vážně obtěžováno při svých aktivitách ekvivalentní hladinou hluku pod 55 db(a), nebo mírně obtěžováno při L Aeq pod 50 db(a). Zvýšení celkové nemocnosti Bylo zjištěno v řadě epidemiologických studií u souborů obyvatel exponovaných mimopracovně vysokým hladinám hluku. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení se uvádí působení chronického stresu. Jedná se o výskyt arteriosklerózy, poruchy imunity, zánětlivých onemocnění, onemocnění trávicí soustavy, poruchy menstruačního cyklu. V epidemiologické studii bylo zjištěno, že k rozdílům v nemocnosti docházelo po dlouhodobé expozici hluku - u nervových onemocnění po 8-10 letech, u chorob kardiovaskulárních po 11-15 letech [3]. Účinky hluku nezpůsobují jednu nebo několik specifických chorob, nýbrž způsobují zhoršování celkového zdravotního stavu exponovaných osob. Dochází k dřívějšímu výskytu chorob, které by možná u exponovaných osob propukly později. Navíc se působením hluku zhoršuje jejich průběh [4]. Účinky hluku obsahujícího tónovou složku Účinky hluku jsou závislé na jeho spektrálním (kmitočtovém) složení: - širokopásmový hluk má výraznější účinky na oběhové funkce a další funkce zprostředkované přes podkoří než hluk tónový, - tónový hluk je spojován s vyšší subjektivní rušivostí a má pronikavější účinek na sluchové ztráty, přičemž zde hraje významnou roli také výška, tj. frekvence působícího tónu. Hluky s převahou frekvencí nad 2 000 Hz jsou považovány za agresivnější než hluky s frekvencemi pod 1 000 Hz. Je přitom prokázáno, že přítomnost nízkých frekvencí (20 100 Hz) nebo i vibrací zhoršuje účinky vysokofrekvenčního hluku [3,7,8]. Z hlediska odborného není předpoklad, aby tento typ hluku byl působen hlukem z letecké dopravy, proto zde není více popisován. Účinky hluku o nízkých frekvencích Nízkofrekvenční zvuk je slyšitelný zvuk v jehož frekvenčním spektru převažují frekvenční složky v pásmu kmitočtů nižších než 100 Hz. Infrazvuk je postupné podélné vlnění v pružném prostředí, jehož kmitočet je pod pásmem slyšitelných kmitočtů, tj. pod 16 Hz. Tyto definice respektují ČSN 01 1600 Akustika Terminologie. V současné době se v odborné literatuře uvádí, že za nízkofrekvenční hluk je považován zvuk v rozsahu 10 200Hz [8]. Z toho vyplývá, že se obě definice překrývají, tzn., že oblast infrazvuku se částečně posunula do oblasti nízkofrekvenčního hluku. Z hlediska fyzikálních vlastností je nutné mít na zřeteli, že u nízkofrekvenčních akustických signálů je velmi nízký útlum vzduchem, zemní absorpcí i pevnými Strana 7 (celkem 14)
překážkami. Účinky hluku o nízkých frekvencích na lidský organizmus jsou popisovány jako všeobecná rozladěnost, nevolnost, dezorientace, zvýšená unavitelnost, poruchy spánku nebo spavost a řada jiných kombinací nespecifických příznaků. [3,7,8]. Průzkumy ukazují, že vnímání a účinky a subjektivní vnímání zvuku se při nízkých kmitočtech značně liší ve srovnání se středními nebo vysokými kmitočty. Ve frekvenčním pásmu nad 60 Hz leží přechod k normálnímu vnímání a rozlišování výšek tónů, tj. k běžnému vnímání hladin akustického tlaku podle váhové křivky A. Z hlediska odborného není předpoklad, aby tento typ hluku byl působen hlukem z letecké dopravy, proto zde není popsán podrobněji. 4. Charakterizace rizika vztahy expozice a účinku Výchozím podkladem k hodnocení expozice a kvantitativnímu odhadu míry zdravotního rizika hluku je obecně znalost hlukové zátěže získaná měřením nebo modelovým výpočtem vztažená ke konkrétnímu počtu exponovaných osob. V daném případě jsou k dispozici výstupy z Aktualizace hlukové studie letiště Karlovy Vary, která hodnotí hlukovou expozici v okolí letiště v roce 2008 (současný stav) a ve výhledovém roce 2025 pro charakteristický letový den. Pro modelování a predikci hluku z letecké dopravy byl v hlukové studii použit program CadnaA verze 3.71.126 a výpočet hlukové zátěže z leteckého provozu byl proveden pomocí metodiky ECAC Doc29, která je v České republice doporučená pro potřeby hlukového mapování hluku z leteckého provozu ve smyslu Směrnice č. 2002/49 Evropského parlamentu a Rady. Plošná hluková zátěž Plošná hluková zátěž byla určená pro dva případy provozu. Pro současnou situaci - rok 2008 a pro předpokládaný provoz v roce 2025. V aktualizaci hlukové studie je uveden pro rok 2008 předpokládaný počet pohybů letadel cca 5500 a pro rok 2025 se předpokládá celkově 20170 pohybů letadel. Jednotlivé kategorie letadel pro sledované roky jsou uvedeny v hlukové studii v tabulce 2 a 3. Výsledky matematického modelu byly ověřené pomocí výsledků měření hluku z letecké dopravy v okolí letiště Karlovy Vary. Výsledky plošné hlukové zátěže jsou zobrazeny pomocí izofón ekvivalentních hladin akustického tlaku A pro denní a noční dobu v roce 2008 a pro předpokládanou dopravu v roce 2025. Hygienický limit v ekvivalentní hladině hluku A v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru z leteckého provozu, vztažený na charakteristický letový den, je pro celou denní dobu L Aeq, 16 h = 60 db a pro celou noční dobu L Aeq, 8 h = 50 db. Hluková zátěž v lázeňském území Lázeňské území je od vztažného bodu letiště, to je od středu letové dráhy, vzdáleno cca 3,2 km. Z výstupů aktualizované hlukové studie vyplývá, že v lázeňském území nejsou současné době a ani v roce 2025 nebudou překročovány hygienické limity hluku z letecké dopravy v denní ani v noční době. Hluková zátěž v dotčeném obytném území Z pohledu dalšího rozšiřování leteckého provozu na letišti Karlovy Vary.je mimo jiné limitující hluková zátěž, která je způsobená leteckým provozem v nejbližších sídelních útvarech. Nejbližší obytná území jsou sídelní útvary Olšová Vrata, Hůrky, Kolová a Pila. Kritické je hlavně území v obci Olšová Vrata a část Hůrek. Některé obytné domy v Olšových Vratech jsou od osy dráhy jen asi 250 m. V obcích Kolová a Pila jsou nejbližší obytné domy vzdálené od osy dráhy cca 1200 m. Problémový je i Strana 8 (celkem 14)
rekreační areál v oblasti Vítkova vrchu, kde je situován i hotel Vítkova hora. Hotel je od trajektorie příletu (ve směru 11) resp. odletu (ve směru 29) vzdálený asi 240 m. Pro posouzení přípustnosti hluku z leteckého provozu bylo zvoleno v daných lokalitách 5 kontrolních (referenčních) bodů, představujících nejexponovanější obytnou zástavbu jednotlivých sídelních útvarů. Výpočty byly provedeny pro rok 2008 a pro výhledový rok 2025. V roce 2025 byl výpočet proveden pro dvě různé varianty provozu: I provoz v roce 2025 s uvažováním všech letadel všeobecného letectva II provoz v roce 2025 bez letadel všeobecného letectva (max. letová hmotnost do 2t) a bez ultralehkých letadel Umístění kontrolních bodů: Bod 1 severní okraj obce Pila nejbližší obytný dům směrem k letišti Bod 2 severní okraj obce Kolová nejbližší obytný dům směrem k letišti Bod 3 jižní okraj obce Olšová Vrata ulice Hornická, nejbližší obytný dům u letové dráhy Bod 4 jižní okraj obce Hůrky ulice U Rybníčka, nejbližší obytný dům u letové dráhy Bod 5 před hotelem Vítkova hora na Vítkově vrchu V těchto bodech byl proveden výpočet očekávané ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru staveb popř. v chráněném venkovním prostoru: Ekvivalentní hladina akustického tlaku A v kontrolních bodech /db/ provoz bod 1 bod 2 bod 3 bod 4 bod 5 den noc den noc den noc den noc den noc 2008 32,5 13,3 33,2 13,9 51,5 34,4 47,7 29,6 52,3 34,5 2025/I 38,6 27,3 38,9 27,9 58,8 48,7 54,1 43,7 58,9 49,0 2025/II 38,0 27,3 38,3 27,9 58,3 48,7 53,7 43,7 58,7 49,0 Pro hodnocení zdravotních rizik jsou použity hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A vypočítané pro tyto kontrolní body. 4.1 Prahové hodnoty prokázaných účinků hluku pro kvalitativní charakterizaci rizika Při obecné kvalitativní charakterizaci zdravotních účinků hluku je možné orientačně vycházet z prahových hodnot hlukové expozice pro nepříznivé účinky hluku v denní a noční době ve venkovním prostředí, které se dnes považují za dostatečně prokázané. Tyto prahové hodnoty platí pro větší část populace s průměrnou citlivostí vůči účinkům hluku. S ohledem na individuální rozdíly v citlivosti, je tedy třeba předpokládat možnost těchto účinků u citlivější části populace i při hladinách hluku nižších. Tabulka: Prahové hodnoty prokázaných nepříznivých účinků hluku - den db /A/ Nepříznivý účinek 40-45 45-50 50-55 55-60 60-65 65-70 70-75 Kardiovaskulární účinky Zhoršená komunikace řečí Pocit obtěžování hlukem Mírné obtěžování Strana 9 (celkem 14)
Tabulka: Prahové hodnoty prokázaných nepříznivých účinků hluku - noc db /A/ Nepříznivý účinek 35-40 40-45 45-50 50-55 55-60 60+ Zhoršená nálada a výkonnost Vnímaná horší kvalita spánku Zvýšené užívání sedativ Pocit obtěžování hlukem Z tabulky obecně vyplývá, že při dodržení hygienického limitu 50/40dB ekvivalentní hladiny akustického tlaku v denní/noční době, se nepředpokládá existence zdravotních rizik hluku pro exponované osoby. Nelze ovšem vyloučit možnost určité míry obtěžování i úrovní hluku podlimitní v případě expozice osob se zvýšenou citlivostí vůči hluku nebo v případě hluku se zvýšeným rušivým vlivem, jako je hluk doprovázený vibracemi nebo hluk obsahující nízké frekvenční složky. Nepříjemnější je též hluk s kolísavou intenzitou nebo obsahující výrazné tónové složky. Na základě vyhodnocení shora uvedených podkladů lze vyslovit následující odborné předpoklady pro obyvatele v okolí záměru: Lokalita: PILA bod 1 stávající i očekávané hodnoty ekvivalentních hladin hluku jsou nízké a nepředpokládají se tedy žádné negativní účinky z expozice hluku z letecké dopravy v denní ani v noční době. KOLOVÁ bod 2 stávající i očekávané hodnoty ekvivalentních hladin hluku jsou nízké a nepředpokládají se tedy žádné negativní účinky z expozice hluku z letecké dopravy v denní ani v noční době. OLŠOVÁ VRATA bod 3 u některých z 90 obyvatel v jižní části obce se může v současném době projevit mírné obtěžování hlukem v denní době, v noční době se nepředpokládají v současnosti žádné negativní účinky z expozice hluku z letecké dopravy Pro provoz v roce 2025 se u některých obyvatel jižní části obce může projevit pocit obtěžování hlukem z provozu letiště i zhoršená komunikace řeči v denní době, v noční době se může u některých z 90 obyvatel projevit subjektivně vnímaná horší kvalita spánku včetně zvýšeného užívání sedativ HŮRKY bod 4 v současné době se neočekávají žádné negativní účinky z expozice hluku v denní ani v noční době. Ve výhledovém roce 2025 se u některých z 33 obyvatel jižní části Hůrek může projevit pocit mírného obtěžování hlukem v denní době a v noční době pocit rušení hlukem i subjektivně vnímaná horší kvalita spánku VÍTKŮV VRCH bod 5 rekreační oblast hodnocení zdravotních rizik se provádí pro obyvatele trvale se zdržující v daném území. Vztahy prokázaných nepříznivých účinků hluku jsou odvozené až po několikaletých expozicích. LÁZEŇSKÉ ÚZEMÍ - stávající i očekávané hodnoty ekvivalentních hladin hluku jsou nízké a nepředpokládají se tedy žádné negativní účinky z expozice hluku z letecké dopravy v denní ani v noční době. Hluk z letecké dopravy v lázeňském území by neměl mít významný negativní zdravotní účinek na pobyt lázeňských hostů ani ve výhledovém roce 2025. Strana 10 (celkem 14)
4.2. Vztahy expozice a účinku pro kvantitativní charakterizaci rizika hluku Vztahy expozice a účinku vycházející z meta-analýzy zahraničních epidemiologických studií a doporučené v zemích EU Studií sledujících vztah mezi hlukovou expozicí a vyvolanými reakcemi exponovaných lidí ve vztahu k pocitům obtěžování bylo již provedeno mnoho. Uskutečnila se též řada pokusů dospět meta-analýzou jejich výsledků k odvození kvantitativního vztahu mezi expozicí a účinkem. Miedema a Oudshoorn publikovali v roce 2001 model obtěžování hlukem, který vychází z analýzy výsledků většího počtu terénních studií, provedených v Evropě, Austrálii, Japonsku a Severní Americe, a odstraňuje některé nedostatky předchozích prací. Uvádí vztah mezi hlukovou expozicí v L dn nebo L dvn v rozmezí 45-75 db a procentem obyvatel, u kterých lze očekávat pocity obtěžování (ve třech stupních škály intenzity obtěžování), a to zvlášť pro hluk z letecké, silniční a železniční dopravy. Úzký konfidenční interval odvozených vztahů indikuje jejich relativní spolehlivost, i když je třeba předpokládat ovlivnění variabilními podmínkami v jednotlivých konkrétních případech. Hlavním účelem těchto vztahů je možnost predikce počtu obtěžovaných osob v závislosti na intenzitě hlukové expozice u běžné průměrně citlivé populace a v současné době jsou doporučeny pro hodnocení obtěžování obyvatel hlukem v zemích EU. 1. Vztahy pro obtěžování hlukem z jednotlivých typů dopravy Vztahy pro obtěžování hlukem jsou odvozeny pro tři úrovně obtěžování vztažené k teoretické 100 stupňové škále intenzity obtěžování. První úroveň LA (Little Annoyed) zahrnuje procento osob obtěžovaných od 28. stupně škály 0 100, tedy přinejmenším mírně obtěžovaných. Druhá úroveň A (Annoyed) se týká obtěžování od 50 stupně škály a třetí úroveň HA (Highly Annoyed) zahrnuje osoby s výraznými pocity obtěžování od 72. stupně stostupňové škály intenzity obtěžování. Tyto vztahy pro obtěžování hlukem z letecké dopravy byly použity pro výpočet počtu obyvatel, u kterých lze očekávat pocity mírného obtěžování, obtěžování a výrazné pocity obtěžování v nejbližším okolí letiště v současné době a ve výhledovém roce 2025. Tabulka počtů obyvatel, u kterých lze očekávat obtěžování hlukem z letecké dopravy Rok 2008 Rok 2025 mírně obtěžovaní výrazné pocity mírně obtěžovaní výrazné pocity místo obtěžovaní obtěžovaní obtěžovaní obtěžovaní % počet % počet % počet % počet % počet % počet Olšová Vrata cca 90 obyv. 40 36 20 18 5 5 57 51 33 30 14 13 Hůrky cca 33 obyv. 31 10 13 4 2 1 46 15 24 8 8 3 Je však třeba zdůraznit, že při použití těchto vztahů se neuvažuje ani orientace oken ani neprůzvučnost. Rovněž se neuvažuje, že se obyvatelé nemusí zdržovat v místě celodenně. Ve skutečnosti bude hlukem obtěžováno podstatně méně obyvatel. V lázeňském území se ve výhledovém roce 2025 předpokládá ekvivalentní hladina akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru v denní době pod 50 db. Hluková expozice pod 50 db by neměla vyvolávat pocity obtěžování ani u osob trvale žijících v daném území. Strana 11 (celkem 14)
2. Hodnocení obtěžování u kombinované expozice hluku z různých typů dopravy Postup je založen na tzv. ekvivalentech obtěžování hluku z jednotlivých druhů dopravy, kde míra obtěžujícího účinku hluku klesá od letecké k silniční a dále k železniční dopravě. Ekvivalenty obtěžování slouží k přepočtu hluku z letecké a železniční dopravy na hladinu akustického tlaku ze silniční dopravy stejné obtěžující úrovně, ke které je pak vztažen očekávaný počet obtěžovaných obyvatel. Pro toto hodnocení není uvažováno s kombinací dopravy. Pro obyvatele v okolí letiště Karlovy Vary se nepředpokládá kombinovaná expozice hluku z různých typů dopravy. 3. Vztahy pro subjektivní rušení spánku hlukem z jednotlivých typů dopravy Vztahy pro subjektivní rušení spánku jsou odvozené pro expozici vyjádřenou v L night v rozmezí 40 70 db. Vycházejí ze statistického zpracování obsáhlé databáze výsledků z 12 terénních studií z různých zemí a představují vztahy mezi noční hlukovou expozicí z letecké, automobilové a železniční dopravy a procentem osob udávajících při dotazníkovém šetření zhoršenou kvalitu spánku pro tři úrovně intenzity rušení spánku. Vyjadřují závislost udávaného rušení spánku na hlukové expozici bez vlivu jiných faktorů. Nejvyšší mírou nejistoty jsou zatíženy vztahy pro letecký hluk, kde byly v jednotlivých studiích zjištěny největší rozdíly. Jsou vysvětlitelné rozdílným časovým snímkem hlukových událostí u různých letišť, různou mírou protihlukové izolace objektů, rozdílnou formulací otázek v dotaznících apod. Stejně jako u vztahů pro obtěžování hlukem jsou pro rušení hlukem ve spánku odvozeny tři stupně rušivého účinku vztažené k teoretické 100 stupňové škále intenzity rušivého účinku a sice LSD (Lowly Sleep Disturbed) od 28. stupně škály (tedy přinejmenším mírně rušení ), SD (Sleep Disturbed) pro rušení od 50 stupně škály intenzity a HSD (Highly Sleep Disturbed) pro vysoký stupeň rušení od 72.bodu stostupňové škály intenzity rušení Tyto vztahy pro rušení spánku hlukem z letecké dopravy byly použity pro výpočet počtu obyvatel, u kterých lze očekávat pocity mírného rušení, rušení a výrazné pocity rušení ve spánku v nejbližším okolí letiště ve výhledovém roce 2025. V současné době není v noční době letecká doprava provozována a tudíž se nepředpokládá rušení spánku hlukem z letecké dopravy. Tabulka počtů obyvatel, u kterých lze očekávat rušení spánku hlukem z letecké dopravy Rok 2025 mírné rušení rušení výrazné pocity místo rušení % počet % počet % počet Olšová Vrata cca 90 obyv. 17 15 11 10 7 6 Hůrky cca 33 obyv. 13 4 8 3 5 2 Je však třeba zdůraznit, že při použití těchto vztahů se neuvažuje ani orientace oken ani neprůzvučnost. Ve skutečnosti bude hlukem obtěžováno podstatně méně obyvatel. V lázeňském území se ve výhledovém roce 2025 předpokládá ekvivalentní hladina akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru v noční době pod 40 db. Hluková expozice pod 40 db by neměla vyvolávat pocity rušení ve spánku ani u osob trvale žijících v daném území. 4. Vztahy pro atributivní riziko kardiovaskulárních onemocnění Tyto vztahy vyžadují znalost počtu exponovaných osob a prevalence/incidence onemocnění ICHS v dané populaci. Vzhledem k tomu, že prevalence/incidence onemocnění ICHS u obyvatel v okolí letiště Strana 12 (celkem 14)
Karlovy Vary není známa nelze provést výpočty pro atributivní riziko kardiovaskulárního onemocnění a je zde opět nezbytné připomenout, že kauzální souvislost mezi hlukovou expozicí z životního prostředí a rizikem kardiovaskulárních onemocnění nebyla jednoznačně prokázána a odhad rizika se u tohoto předpokládaného závažného účinku hluku podle doporučení WHO provádí pouze z důvodů předběžné opatrnosti.. 5. Analýza nejistot Každé hodnocení zdravotního rizika je nevyhnutelně spojeno s určitými nejistotami, danými použitými daty, expozičními faktory, odhady chování populace apod. Při hodnocení rizika hluku se většinou setkáváme se třemi základními okruhy nejistot: 1. Jedna ze základních nejistot vyplývá z údajů o intenzitě hlukové expozice modelování je pro odhad hlukové expozice většinou vhodnější než měření, podmínkou ale je, aby se vycházelo ze správných podkladů. Rozhodující je předpokládaný vývoj letecké dopravy a především předpovídaný počet pohybů letadel a skladba jednotlivých typů letadel podle účelu použití. 2. Nejistota může být i z přijetí konzervativního přístupu s vědomím nadhodnocení průměrné expozice a odhad rizika provedený cíleně pro nejvíce exponované objekty s vědomím, že v ostatní části území bude situace příznivější. Hodnocení hlukové expozice je provedeno na straně bezpečnosti. 3. Další nejistota vychází z neznalosti přesného počtu exponovaných osob a především z neznalosti míry rizika zdravotního postižení a z neznalosti citlivých populačních skupin. 4. Není zohledněna ani orientace oken jednotlivých objektů vůči zdrojům hluku, dispoziční řešení bytů, věková skladba obyvatel ani doba jejich pobytu v daném místě. 5. Popisované vztahy mezi hlukovou expozicí a jejím účinkem nelze považovat za absolutně platné za všech podmínek. V každé populaci jsou lidé s rozdílnou citlivostí vůči působení hluku a v praxi je možné se setkat s lidmi, kteří nepotvrzují platnost stanovených prahových hodnot nebo limitů, neboť z exponované populace se vydělují skupiny osob velmi citlivých a naopak velmi resistentních. Za různých okolností představují tyto atypické reakce 5 20 % celého souboru obyvatelstva. 6. Další nejistota je způsobená vlivem konkrétních místních podmínek a rozdílným stupněm vnímavosti exponované populace. 6. Závěr Na základě vyhodnocení předložených podkladů, s ohledem na výše uvedené skutečnosti a po uvážení všech výše uvedených nejistot, lze konstatovat následující závěry: Byla hodnocena zdravotní rizika hluku obyvatel v okolí letiště Karlovy Vary Za současného stavu leteckého provozu nedochází nikde v sídelních útvarech v okolí letiště k překračování hygienických limitů pro hluk z leteckého provozu v denní ani noční době. Z přísnějšího pohledu zdravotních rizik může mít v současnosti pocit výrazného obtěžování hlukem v denní době maximálně 6 lidí z nejbližšího okolí letiště (jižní část Olšových Vrat a Hůrek). Ve skutečnosti bude tento počet nižší s ohledem na výše popsané skutečnosti a nejistoty při hodnocení. Ve výhledovém roce 2025 dojde při předpokládaném provozu letiště Karlovy Vary ke změně stávající akustické situace. Dojde k navýšení hlučnosti v posuzovaném území, ale ani v tomto předpokládaném provozu nebude docházet k překračování hygienických limitů pro hluk z leteckého provozu v chráněných venkovních prostorách staveb. Strana 13 (celkem 14)
Z hodnocení zdravotních rizik však vyplývá, že může dojít ke zvýšení počtu obyvatel s pocity výrazného obtěžování hlukem v denní době až na 16 osob (jižní část Olšových Vrat a Hůrek). Vzhledem k tomu, že se v roce 2025 předpokládá možný pohyb letadel i v noční době, bylo při použití vztahů pro rušení spánku hlukem z letecké dopravy zjištěno, že pocit výrazného rušení spánku by mohlo mít 8 obyvatel v okolí letiště (jižní část Olšových Vrat a Hůrek). Počet obtěžovaných a rušených obyvatel bude ale podstatně nižší, protože se při použití uvedených vztahů neuvažuje ani s neprůzvučností, ani s orientací oken a ani s vnitřní dispozicí exponovaných objektů. Na základě vyhodnocení výstupů hlukové studie lze i přes všechny uvedené nejistoty konstatovat, že změny hlukového zatížení v posuzované lokalitě jsou ve výhledovém roce 2025 akceptovatelné. U stávající obytné zástavby nebude v chráněných venkovních prostorách staveb docházet k překračování hygienických limitů v denní ani noční době (60 db resp. 50 db). Doporučení: V místech, kde je vypočtena limitní hluková zátěž, je doporučeno z aktualizace hlukové studie, stanovit hranice stavební uzávěry pro obytnou zástavbu a stanovit ochranné hlukové pásmo letiště. Z vyhodnocení zdravotních rizik dále doporučujeme, aby u staveb pro bydlení, v místech s hraniční hlukovou zátěží, byly případně provedeny takové protihlukové úpravy, aby byly dodrženy hygienické limity pro chráněný vnitřní prostor staveb. Použitá literatura 1. Manuál prevence v lékařské praxi, VIII. Základy hodnocení zdravotních rizik, SZÚ Praha 2000 2. K.Bláha, M.Cikrt: Základy hodnocení zdravotních rizik, SZÚ Praha 1996 3. J.Volf: Metodiky hodnocení zdravotních rizik v hygienické službě, Ostrava 2002 4. Guidelines for Community Noise, WHO Geneva 1999 5. Havránek J. a kol.: Hluk a zdraví, Avicenum Praha, 1990 6. WHO: Směrnice pro kvalitu ovzduší v Evropě, MŽP ČR 1996 7. IARC: Monographs Database on Carcinogenic Risks to Humans 8. Database IRIS, 2003 9. Database ATSDR Toxicologikal Profiles 10. SZÚ Praha Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí subsystém 3 Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku odborná zpráva za rok 2005, SZÚ Praha 11. SZÚ Praha Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí subsystém 1 Monitoring zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí odborná zpráva za rok 2005, SZÚ Praha 12. Autorizační návod AN 15/04, verze 2 SZÚ Praha 2004 Poznámka: Protokol nesmí být bez písemného souhlasu zpracovatele reprodukován jinak než celý. Strana 14 (celkem 14)