FINANČ NÍ ÚČ ETNICTVÍ II. ING. KAMILA DVORSKÁ, PH.D.

FINANČ NÍ ÚČ ETNICTVÍ II. ING. KAMILA DVORSKÁ, PH.D. OSTRAVA 2005

Název: Finanční Účetnictví II. Autor: Ing. Kamila Dvorská, Ph.D. Vydání: první, 2005 Počet stran: 71 Tisk: tiskárna UNION, Ostrava Vydala: Vysoká škola podnikání, a.s. v Ostravě Michálkovická 1810/181 710 00 Ostrava Slezská Ostrava Za jazykovou a formální stránku díla odpovídá autor. Ing. Kamila Dvorská, Ph.D. Vysoká škola podnikání, a.s. v Ostravě ISBN 80-86764-33-8

1 OBSAH PŘ EDMĚ TU Úvod... 3 1. Zúčtovací vztahy... 5 1.1 Pohledávky a závazky... 6 1.2 Zúčtování se zaměstnanci... 8 1.3 Daně a dotace... 14 1.4 Přechodné účty aktiv a pasiv... 17 1.5 Jiné závazky a pohledávky... 22 2. Náklady a výnosy... 25 2.1 Vymezení nákladů a výnosů... 26 2.2 Účtování nákladů a výnosů... 26 2.3 Kursové rozdíly... 28 3. Kapitálové účty a dlouhodobé závazky... 33 3.1 Základní kapitál... 34 3.2 Kapitálové fondy... 36 3.3 Fondy ze zisku... 37 3.4 Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení... 38 3.5 Rezervy a dlouhodobé závazky... 39 4. Účetní závěrka... 43 4.1 Organizační a přípravné kroky... 44 4.2 Účetní závěrka a uzavírání účetních knih... 45 4.3 Účetní závěrka... 47

2 Literatura... 51 Použité zkratky... 52 Řešení úloh... 55 Přílohy... 60

Úvod 3 ÚVOD Předložená studijní opora Finanční účetnictví II. navazuje na studijní oporu Finanční účetnictví I. Je určena studentům kombinovaného studia Vysoké školy podnikání a svým obsahem odpovídá učivu letního semestru v předmětu Finanční účetnictví. Účetnictví velmi úzce souvisí s některými jinými předměty, především se jedná o Podnikové finance, protože teprve znalost základní účetní problematiky umožní pochopit témata jako jsou finanční analýza, finanční a majetková struktura firmy apod. Další úzká souvislost je například s předmětem Manažerské účetnictví nebo s předmětem Daně a daňová soustava. Účetnictví je z praktického hlediska soustavou informací, se kterými se neustále pracuje, je to systém, od něhož jsou očekávány informační výstupy použitelné jak pro interní potřebu (majitel firmy, management), tak pro externí potřebu (banky, finanční úřad). Z těchto důvodů nemůže účetnictví existovat jako izolovaná ekonomická disciplína, ale je přímo vytvářeno podle požadavků podnikatelské praxe, odráží se v něm ustanovení obchodního zákoníku a jiných právních předpisů, neméně je rovněž důležitá souvislost s daňovými zákony. Studijní opora Finanční účetnictví II obsahuje další čtyři kapitoly, které se zabývají platnými účetními postupy a operacemi souvisejícími s účtovou třídou 3, 4, 5, 6 a s účetní závěrkou. Je opět obohacena množstvím řešených příkladů a úkoly k samostatnému vypracování, na kterých si studenti mohou ověřit zvládnutí učiva. Všechny úkoly mají správné řešení uvedeno v samostatné kapitole. Cílem tohoto studijního materiálu je, aby s ním mohl pracovat i začátečník, který se dosud s účetnictvím nesetkal. U studentů, kteří nemají základní znalosti z účetnictví, je to však možné až po prostudování prvního dílu opory Finanční účetnictví. Podle pokynů v opoře si pak student může dohledat další potřebná témata, případně témata pro něho důležitá prohloubit studiem i v jiných literárních zdrojích, které jsou uvedeny v seznamu literatury. Tento studijní materiál vychází z právních předpisů platných pro rok 2004. V příloze je uvedena směrná účtová osnova (v povinném rozsahu) a účtový rozvrh, který je v praxi běžně používán a podle něhož jsou řešeny všechny zde uvedené účetní operace. Přeji všem studentům mnoho úspěchů.

4 Po prostudování textu budete znát: základní informace o úč etní závě rce a krocích, které ji př edcházejí nejč astě jší úč etní př ípady praktické ř ešení základních úč etních postupů Po prostudování textu budete schopni: pracovat s právními př edpisy upravujícími ú č etnictví rozpoznat jednotlivé druhy úč t ů a provádě t na nich zápisy na základě principu podvojnosti a souvztažnosti popsat úč etní výkazy a chápat provázanost mezi nimi ú č tovat správně o základních hospodář ských operacích po dalším samostudiu nebo př ípadné praxi zavést a vést úč etnictví malé nebo stř ední firmy Prostudováním textu získáte: ú č tovat správně o základních hospodář ských operacích základní př ehled a vě domosti v oblasti právní úpravy úč etnictví v Č R znalosti a dovednosti, které vám umožní zvládnout úč tování bě žných hospodář ských operací a orientovat se v úč etních výkazech p ř ehled o návaznosti na daň ové př edpisy, které s úč etnictvím souvisí informace na jejichž základě budete schopni dalším samostudiem prohlubovat své znalosti a dovednosti a v př ípadě zájmu se této disciplíně v ě novat na profesionální úrovni Čas potřebný k prostudování učiva předmětu: 23 + 23 hodin (teorie + řešení úloh)

1. Zúčtovací vztahy 5 1. ZÚČ TOVACÍ VZTAHY V této kapitole se dozvíte: o účtování pohledávek a závazků základní informace o směnkách o účtování daní a dotací o účtování mzdových nákladů charakteristiku účtů časového rozlišení Budete schopni: účtovat o pohledávkách a závazcích zaúčtovat hospodářské operace s využitím směnky definovat daňovou soustavu, účtovat o daňové povinnosti jednotlivých daní a o placení záloh vypočítat čistou mzdu a zaúčtovat mzdové náklady účtovat na dohadných účtech účtovat o nákladech a výnosech příštích období Klíčová slova této kapitoly: Pohledávka, závazek, směnka k úhradě, směnka k inkasu, daně přímé, daně nepřímé, hrubá mzda, čistá mzda, daň ze závislé činnosti, dohadný účet aktivní, dohadný účet pasivní, náklady příštích období, výnosy příštích období Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 10 + 10 hodin (teorie + řešení úloh)

6 Zúčtovací vztahy představují velmi širokou kapitolu, která bude rozdělena na několik podkapitol. Všechny účetní případy se však týkají účtové třídy 3. 1.1 Pohledávky a závazky O pohledávkách krátkodobých nebo dlouhodobých se účtuje na účtech skupiny 31. Nejčastější a již dříve zmíněný je účet 311 Odběratelé, na kterém se v praxi zachycují vystavené faktury odběratelům. V této skupině se také účtuje o poskytnutých zálohách provozního charakteru (účet 314) a o ostatních pohledávkách (např. z důvodu reklamace dodaného zboží) na účtu 315 Ostatní pohledávky. Veškeré pohledávky se v rozvaze nacházejí v aktivech, tzn. že všechny zmíněné účty jsou aktivní. Na účtech skupiny 32 se účtuje o krátkodobých závazcích. Dlouhodobé závazky se zachycují v účtové třídě 4 a také v rozvaze jsou vykazovány zvlášť. Jedná se o pasivní účty. V praxi je nejvíce používaný účet 321 Dodavatelé, na kterém se zachycují závazky plynoucí z přijatých faktur, dále 324 Přijaté provozní zálohy. Pro zachycení ostatních závazků, např. reklamace námi dodaného zboží, kterou musíme nějakým způsobem vyřídit (vzniká nám tedy určitý závazek), slouží účet 325- Ostatní závazky. Účtování o pohledávkách a závazcích již bylo převážně řešeno v předchozích kapitolách a shrnutí účetních případů vyplývá z následujících příkladů. Příklad: Účtování o pohledávkách a závazcích Kč MD D 1. BV přijatá záloha na zhotovení výrobků 100 000 221 324 2. FV za zhotovené výrobky 120 000 311 601 3. zúčtování zálohy 100 000 324 311 4. BV úhrada doplatku za výrobky od odběratele 20 000 221 311 5. Poskytnutá záloha na objednané služby v hotovosti 5 000 314 211 6. FP za přijaté služby úklid kanceláří 5 500 518 321 7. zúčtování zálohy 5 000 321 314 8. Doplatek FP za úklid z pokladny 500 321 211 9. BV poskytnutá záloha na zboží 80 000 152 221 10. FP za zboží, zp. A 150 000 131 321 11. zúčtování zálohy z ř. 9 80 000 321 152 12. BV doplatek dodavateli za zboží (doplatek FP) 70 000 321 221 13. Převedení zboží na sklad 150 000 132 131 14. Reklamace vadného zboží 10 000 315 132 15. BV- kladné vyřízení reklamace-vrácení částky na Bú 10 000 221 315 16. FV za prodej zboží 119 000 Kč. Cena bez DPH DPH 19% 100 000 19 000 311 311 604 343 17. FP nákup materiálu 59 500 Kč, zp. A. Cena bez DPH DPH 19% 50 000 9 500 111 343 321 321 18. BV úhrada FP z běžného účtu 59 500 321 221

1. Zúčtovací vztahy 7 Od roku 2004 se ve směrné účtové osnově objevila skupina 15 Poskytnuté zálohy na zásoby. Účty této skupiny se využívají při účtování o poskytnutých zálohách na zboží a materiál. Poskytnuté zálohy na služby se i nadále účtují na účet 324. U všech příkladů si všimněte, že po úhradě závazku má účet 321 nulový zůstatek, což znamená, že všechny závazky vůči odběratelům byly uhrazeny. Podobně se vynulují účty 311 nebo 314 a 324. V podstatě platí, že význam účtů třetí účtové třídy je právě v tom, že nám vykazují zůstatky našich pohledávek nebo závazků, nejen vůči odběratelům, dodavatelům, ale i zaměstnancům, institucím sociálního zabezpečení a státu. Úloha č. 1: Zaúčtujte následující případy a zkontrolujte řešení Text účetního případu Kč MD D 1. FV za prodané zboží 15 750 Kč. Cena bez DPH 15000 DPH 5% 750 2. BV- přijatá platba od odběratele 15750 3. FP za nákup materiálu 7140 Kč, zp. B. Cena bez DPH 6000 DPH 19% 1140 4. BV úhrada faktury dodavateli 7140 5. BV přijatá záloha na objednané služby 100000 6. FV za provedené služby zhotovení reklamních tabulí 120000 7. Vyúčtování přijaté zálohy (z řádku 5) 100000 8. BV příjem doplatku za FV od odběratele 20000 9. BV poskytnutí provozní zálohy 80000 10. FP za objednané služby 90000 11. Vyúčtování zálohy z ř.9 (snížení vlastního závazku) 80000 12. BV doplatek za FP 10000 Úkol k zamyšlení: Účtování přijatých a vystavených faktur u plátců DPH bylo řešeno v podkapitole 2.6 prvního dílu opory. Postup je shodný, ať už se jedná o faktury přijaté za zboží, dlouhodobý majetek nebo služby. Totéž platí u vystavených faktur. Problém nastává v případě přijatých nebo poskytnutých záloh. Od 1.5.2004, kdy ČR vstoupila do EU platí nový zákon o DPH, podle kterého jsou přijaté a hrazené zálohy předmětem DPH, což dosud nikdy nebylo. Účtování DPH u záloh a postup při následném vyúčtování u plátců DPH se tak stává značně komplikovaným a v současné době se v odborném tisku objevují různé doporučené postupy účtování. Studenty s hlubším zájmem o danou problematiku proto odkazuji na aktuální odborné časopisy nebo publikace s datem vydání minimálně po květnu 2004.

8 Pohledávky a závazky hrazené směnkou V praxi je možno využít směnky jako platebního prostředku. Pokud bude firma hradit směnkou přijatou fakturu, čímž docílí jakéhosi odkladu placení o dobu splatnosti směnky, účtuje tato firma pomocí účtu 322 -Směnky k úhradě. Věřitelská firma, která přijala místo peněz směnku a bude ji v budoucnu inkasovat, účtuje pomocí 312 Směnky k inkasu. Držitel směnky, který potřebuje hotové peníze dříve než nastala splatnost směnky, může nabídnout směnku k odkoupení bance. Jedná se o tzv. eskont směnky. Banka poskytuje za převzatou směnku eskontní úvěr, který se eviduje na účtu 232 Eskontní úvěry. Částka je připsána na běžný účet po snížení o tzv. diskont (provize banky). V den splatnosti požaduje banka úhradu za směnku od dlužníka. Po splacení směnky ohlásí příjemci eskontního úvěru, že došlo k jeho splacení. Viz následující příklady v tabulce. Účetní případy se směnkami Kč MD D 1. FV za prodané zboží 15000 311 604 2. Úhrada FV přijatou směnkou od odběratele 15000 312 311 3. Úrok sjednaný ke směnce 600 312 662 4. BV příjem úhrady směnky v den splatnosti 15600 221 312 5. FP za nákup zboží, zp. A 15000 131 321 6. Úhrada FP dodavateli směnkou 15000 321 322 7. Úrok sjednaný ke směnce 600 562 322 8. BV úhrada směnky dodavateli v den splatnosti 15600 322 221 9. FV za prodané služby 90 000 311 602 10. Od odběratele přijata směnka k inkasu 90 000 312 311 11. Úrok sjednaný ke směnce 10 000 312 662 12. Směnka předána bance k eskontu 100 000 313 312 13. Banka poskytuje eskontní úvěr 100 000 *** 232 - připsaná částka eskontního úvěru na Bú 89 000 221 *** - diskont sražený bankou 11 000 562 *** 14. Avízo banky o zaplacení směnky odběratelem 100 000 232 313 Účtování o směnkách se však může odlišovat od tohoto příkladu, ve kterém se vychází z toho, že banka poskytla podle výpisu z úvěrového účtu jako eskontní úvěr celou částku (ve výši směnečné pohledávky tj. zde 100 000 Kč), ale na běžný účet připsala částku již sníženou o diskont. Pokud by účetní případ trval více než jedno účetní období, bylo by nutné úroky týkající se směnek časově rozlišit. 1.2 Zúčtování se zaměstnanci Tato podkapitola se týká zaúčtování mzdových nákladů. Účetní jednotka, která má zaměstnance musí v souvislosti s tím vést předepsanou mzdovou agendu. Jedná se především : dle zákona o daních z příjmů - mzdový list, prohlášení poplatníka, potvrzení o sražených zálohách na daň z příjmů ze závislé činnosti

1. Zúčtovací vztahy 9 dle předpisů o sociálním a zdravotním pojištění evidenční list důchodového pojištění, přihlášky a odhlášky zaměstnanců na okresní správu sociálního zabezpečení a na příslušnou zdravotní pojišťovnu aj. dle zákoníku práce zápočtový list Než dojde k zaúčtování mzdových nákladů, musí být nejdříve vypočítány mzdy. Postup při výpočtu čisté mzdy a odvodů zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění z objemu hrubých mezd je pouze stručně naznačen v níže uvedeném příkladu a je třeba v případě zájmu nastudovat tuto problematiku z dalších informačních zdrojů. Zaúčtování mzdových nákladů zaměstnanců Hrubé mzdy a odvody zaměstnavatele se účtují na vrub příslušných nákladových účtů 521 Mzdové náklady a 524 Zákonné sociální pojištění. Souvztažně se zachycují ve prospěch účtů skupiny 33, které jsou pasivními účty a sledují závazky účetní jednotky vůči zaměstnancům a institucím sociálního a zdravotního pojištění. Zaúčtování znázorňuje následující schéma: 336 331 521 2 1 342 3 211 (221) 4 336 524 5 1. Zaúčtování hrubých mezd do nákladů 521 / 331 2. Zdravotní pojištění sražené z hrubé mzdy (4,5%) 331 / 336 Sociální pojištění sražené z hrubé mzdy (8%) 331 / 336 3. Sražená záloha na daň ze závislé činnosti (ze mzdy) 331 / 342 4. Výplata čisté mzdy z pokladny Výplata čisté mzdy z převodem z Bú 331 / 211 331 / 221 5. Odvody zaměstnavatele na zdravotní pojištění (9%) 524 / 336 a sociální zabezpečení (26%) z objemu hrubých mezd

10 Zaúčtování mzdových nákladů společníků obchodních společností V případě, že společníci obchodních společností mají se svou společností uzavřen pracovně právní vztah a mají tedy příjmy ze závislé činnosti (mzdu), účtuje se o těchto mzdových nákladech na účtu 522 Příjmy společníků a členů družstva ze závislé činnosti, souvztažně s účtem 366 Závazky ke společníkům a členům družstva ze závislé činnosti. Jak je z názvu účtů patrné, totéž platí pro členy družstva, kteří jsou s družstvem v pracovním poměru. Princip účtování i výpočet čisté mzdy je stejný. 1. Zaúčtování hrubých mezd do nákladů 522 / 366 2. Zdravotní pojištění sražené z hrubé mzdy (4,5%) 366 / 336 Sociální pojištění sražené z hrubé mzdy (8%) 366 / 336 3. Sražená záloha na daň ze závislé činnosti (ze mzdy) 366 / 342 4. Výplata čisté mzdy z pokladny Výplata čisté mzdy z převodem z Bú 366 / 211 366 / 221 5. Odvody zaměstnavatele na zdravotní pojištění (9%) 524 / 336 a sociální zabezpečení (26%) z objemu hrubých mezd Účet 331 a stejně tak i 366 eviduje na straně D závazky, které má zaměstnavatel vůči zaměstnancům nebo společníkům. Tyto závazky představují především hrubou mzdu, ale může to být také nárok na výplatu nemocenských dávek, pokud jsou vypláceny zaměstnavatelem. Ten si potom vyplacené nemocenské dávky vyúčtuje se správou sociálního zabezpečení. 1. Nárok na nemocenské dávky zaměstnance 336 / 331 2. Nárok na nemocenské dávky společníka 336 / 366 Účtování záloh na cestovné zaměstnanců Vůči zaměstnancům nemusí v praxi vznikat pouze závazky, ale mohou se objevit i pohledávky za zaměstnanci, například z důvodu vyplacených záloh na cestovné nebo z důvodu úhrady manka na svěřených hodnotách (např. ceniny, pokladna). 1. Poskytnutí zálohy zaměstnanci z pokladny 200 335 / 211 2a. Náklady na pracovní cestu dle dokladů = 220 Kč 200 512 / 335 3a. Doúčtování cestovného do nákladů a doplatek hotově 20 512 / 211 2b. Náklady na pracovní cestu 180 512 / 335 3b. Vrácení zůstatku nevyčerpané zálohy 20 211 / 335 Příklad postupu při výpočtu čisté mzdy: Pokud má někdo zájem o zvládnutí úkonů mzdového účetnictví, musí nastudovat mnoho souvisejících právních předpisů, z nichž některé již nejsou náplní samotného finančního účetnictví. Tento příklad je proto pouze informativní a je třeba mít na paměti, že uvedené sazby daně, sazby sociálního a zdravotního pojištění i samotný postup výpočtu je zpracován v roce 2004 a v průběhu času

1. Zúčtovací vztahy 11 dojde jistě ke změnám. Znát základní postup při výpočtu čisté mzdy však považuji za velmi užitečné pro praxi i každodenní život. Je třeba si uvědomit, že existuje více druhů pracovního poměru a uvést, kterým srážkám pak příjmy ze závislé činnosti podléhají. Druh pracovního poměru sociální zabezpečení zdravotní pojištění daň z příjmů ze závislé činnosti pracovní smlouva ano ano ano dohoda o pracovní činnosti ano ano ano dohoda o provedení práce ne ne ano Postup při výpočtu srážek u příjmů z pracovní smlouvy a dohody o pracovní činnosti je shodný. Zaměstnanec má nárok na nezdanitelné částky ze základu daně podle 15 zákona o daních z příjmů (například měsíční odečet částek od základu daně ve výši 3170 Kč na poplatníka, 2130 Kč na každé dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti). Pro uplatnění nezdanitelných částek je nutno dodržet podmínky zákona o daních z příjmů. Především musí zaměstnanec podepsat tiskopis prohlášení poplatníka, ve smyslu, že neuplatňuje tento nárok již u jiného zaměstnavatele, že žije s dětmi ve společné domácnosti, atd. Nezdanitelnou položku na dítě může uplatnit jen jeden z rodičů. Hrubá mzda (HM) na pracovní smlouvu 14 000 30 000 sociální zabezpečení. 8% z HM 1 120 2 400 zdravotní poj. 4,5% z HM 630 1 350 daňový základ 12 250 26 250 snížený daňový základ (o základní nezdanitelnou 9 080 23 080 částku na poplatníka = 3170 Kč) zaokrouhlení na 100 Kč nahoru 9 100 23 100 záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti 1 365 4 410 čistá mzda 10 885 21 840 Odvody zaměstnavatele z objemu HM celkem - z toho sociální zabezpečení 26% - z toho zdravotní pojištění 9% 4 900 10 500 3 640 7 800 1 260 2 700 Všimněte si, že mzdové náklady firem nejsou tvořeny pouze hrubou mzdou zaměstnanců, ale velmi významné jsou také odvody zaměstnavatelů na sociální a zdravotní pojištění svých zaměstnanců. Při hrubé mzdě 30000 Kč dosahují celkové mzdové náklady částky 40500 Kč, přičemž zaměstnanec si domů odnáší čistou mzdu ve výši 21 840 Kč. Výpočet měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti se provádí podle 38h zákona o daních z příjmů a počítá se ze zaokrouhleného sníženého základu daně (tj. v tabulce sazeb zdanitelná mzda). Sazba daně se pohybuje v rozmezí 15% - 32% a zvyšuje se s rostoucím základem daně. Po skončení roku se daň z příjmů ze závislé činnosti přepočítá na celoroční příjmy a dojde k vyúčtování těchto záloh.

12 Zdanitelná mzda od do Kč záloha na daň ze zdanitelné mzdy přesahující 0-9 100 15 % 9 100-18 200 1 365 + 20 % 9 100 Kč 18 200-27 600 3 185 + 25 % 18 200 27 600 a více 5 535 + 32 % 27 600 U mzdy 14000 Kč spadá zaokrouhlený základ daně (9100 Kč) do prvního pásma se sazbou 15%. U mzdy 30000 Kč se zaokrouhlený základ daně (23100 Kč) dostává již do třetího pásma, ve kterém se výpočet provádí: 23100 18200 = 4900. Podle sazeb v tabulce činí záloha na daň 25% z částky přesahující 18200 Kč (tj. 25% z 4900 = 1225 ) + 3185 Kč.Výsledná záloha na daň činí 1225 + 3185 = 4410 Kč. Příjmy ze závislé činnosti na základě dohody o provedení práce nepodléhají sociálnímu ani zdravotnímu pojištění. Není tedy strháváno ze mzdy zaměstnance, ani odváděno zaměstnavatelem. Pro některé zaměstnance, kteří již mají sociální zabezpečení a zdravotní pojištění z jiného příjmu se tato forma pracovního poměru stává výhodnou. Výhodná je také pro zaměstnavatele, kteří ušetří velkou část mzdových nákladů. Dohoda o provedení práce však smí činit maximálně 100 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Způsobu zdanění příjmů ze závislé činnosti je věnována příloha č.1. Souhrnný příklad na účtování mzdových nákladů: V praxi se u účtu 336 Zúčtování s orgány sociálního zabezpečení obvykle zavádí analytické členění tak, aby bylo zachyceno zvlášť sociální a zvlášť zdravotní pojištění. Pokud má být účtování naprosto přehledné, je vhodné analyticky tento účet dále rozlišit na pojištění sražené ze mzdy zaměstnance a pojištění, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Souvislý příklad na zaúčtování mezd je v následujícím příkladu. Zaúčtování mzdových nákladů Kč MD D 1. Hrubá mzda 20000 521 331 2. Sražené sociální zabezpečení ze mzdy (8%) 1600 331 336100 3. Sražené zdravotní pojištění ze mzdy (4,5%) 900 331 336200 4. Sražená záloha na daň ze závislé činnosti 2425 331 342 5. BV - Výplata čisté mzdy převodem 15075 331 221 6. Sociální zabezpečení za zaměstnavatele (26%) 5200 524 336100 7. Zdravotní pojištění za zaměstnavatele (9%) 1800 524 336200 8. BV úhrada sociálního zabezpečení (1600 + 5200) 6800 336100 221 9. BV- úhrada zdravotního pojištění (900 + 1800) 2700 336200 221 10. Úhrada zálohy na daň příslušnému finančnímu úřadu 2425 342 221 Vysvětlivky: Záloha na daň ze závislé činnosti se vypočítá ze sníženého a zaokrouhleného základu daně. Ten se zjistí: Hrubá mzda sociální pojištění zdravotní pojištění nezdanitelné části základu daně dle 15 zákona o daních z příjmů. Výsledek se zaokrouhlí na 100 Kč nahoru. V našem příkladu má

1. Zúčtovací vztahy 13 poplatník nárok pouze na základní nezdanitelnou částku, tj. 38 040 Kč ročně, měsíčně je to 3170 Kč. Daň je vypočtená podle 38h zákona o daních z příjmů. Postup: Zjištění základu daně: 20000 1600 900 = 17500 3170 = 14330 Kč Zaokrouhlení na 100 korun nahoru = 14400 Kč. Z této částky se vypočítá záloha na daň. Do 9100 korun je sazba daně 15%, nad 9100 až do 18200 činí sazba 20%. Proto záloha na daň bude 15% z 9100 = 1365 Kč plus 20 % z 5300 = 1060 Kč, celkem tedy 1365 + 1060 = 2425 korun. Část pro zájemce. V únoru následujícího roku se provádí tzv. vyúčtování daně ze závislé činnosti za uplynulý rok, které je většinou pro zaměstnance výhodné. Je to z toho důvodu, že se základ daně zaokrouhluje každý měsíc nahoru, ale u ročního zúčtování se celoroční základ daně zaokrouhlí na 100 Kč dolů. Dále je výhodné především pro zaměstnance, kteří pracovali jen po část roku, například byli dlouhodobě nemocní nebo byli evidovaní na úřadu práce, byli studenti apod. Pokud má zaměstnanec během roku zdanitelnou mzdu od jednoho plátce, případně postupně od více plátců (ne v jednom měsíci současně), je roční vyúčtování daně jeho právem, nikoli povinností a musí o tento úkon požádat svého zaměstnavatele. Většinou mají zaměstnanci v tomto případě vždy přeplatek na dani, který je jim vrácen. Kdyby přece jenom vyšel nedoplatek, zaměstnancům se nesráží. Ale pozor, zaměstnanec, který pobírá mzdu od více plátců současně (např. má jeden hlavní a jeden vedlejší pracovní poměr) je povinen podat daňové přiznání fyzických osob typu A na příslušný finanční úřad, ve kterém na základě potvrzení od svých zaměstnavatelů všechny roční příjmy sečte, vypočítá daň a provede vyúčtování. Případný přeplatek na dani mu finanční úřad vrátí, nedoplatek je povinen doplatit. Úloha č. 2: Zaúčtujte následující případy a zkontrolujte řešení Text účetního případu Kč MD D 1. Hrubá mzda zaměstnance 25000 2. Sražené sociální zabezpečení ze mzdy zaměstnance 2000 3. Hrubá mzda společníka 30000 4. Nárok na dávku nemocenského pojištění společníka 1000 5. Sražené zdravotní pojištění ze mzdy společníka 1350 6. Sražená záloha na daň ze závislé činnosti zaměstnance 2800 7. BV - Výplata čisté mzdy společníkovi 21075 8. Sociální zabezpečení za zaměstnavatele 14300 9. Zdravotní pojištění za zaměstnavatele 4950 10. Záloha na pracovní cestu zaměstnanci v hotovosti 2000

14 1.3 Daně a dotace Účetní operace související s daněmi se v účetnictví zachycují pomocí účtů skupiny 34, které mají pasivní charakter. Na straně dal sledujeme naše daňové závazky, na stranu MD účtujeme zaplacené zálohy na příslušné daně a úhrady těchto daní. Daňová povinnost se účtuje do nákladů, tedy na vrub účtů třídy 5. Než se seznámíte s účtováním o daních je vhodné si zopakovat, které daně v ČR existují. 1.3.1 Daňová soustava ČR V následujícím schématu je znázorněno, z jakých zdrojů pochází výnosy daní plynoucí do veřejných rozpočtů státu. Pro úplnost jsou zde zařazeny i poplatky (správní, soudní, místní, dálniční známky) a cla. DAŇOVÉ VÝNOSY V ČR PŘÍMÉ NEPŘÍMÉ CLA POPLATKY z příjmů daň z příjmů FO daň z příjmů PO univerzální DPH selektivní spotřební daně majetkové daň z nemovitostí daň silniční daň darovací daň dědická daň z převodu nemovitostí 1.3.2 Účtování daní Daňová povinnost se u příjmových daní účtuje na vrub skupiny 59, u ostatních přímých daní na vrub skupiny 53 a souvztažně je zachycena jako závazek ve prospěch účtů skupiny 34. Úhrada daně (případně zálohy na daň) je pak provedena buď hotově nebo převodem z banky a zachytí se na straně MD skupiny 34, čímž by u těchto účtů po úplném zaplacení příslušné daně mělo být dosaženo nulového zůstatku. Nepřímé daně se neúčtují do nákladů a jsou zachyceny jen na účtech třídy 3.

1. Zúčtovací vztahy 15 Daně z příjmů Platba zálohy a daní z příjmů 341 / 221, 211 Daňová povinnost 591 / 341 Vrácený přeplatek na dani 221 / 341 Doměrky daně (např. po kontrole FÚ) 595 / 341 Spotřební daně FV za vyrobený alkohol 311 / 601 Spotřební daň 311 / 345 DPH při pořízení FP za DHM, materiál, služby 042, 111, 518 / 321 DPH na vstupu 343 / 321 DPH při prodeji FV za prodej zboží, služeb, výrobků 311 / 604, 602, 601 DPH na výstupu 311 / 343 Silniční daň Platba daně nebo zálohy na daň 345 / 221, 211 Daňová povinnost 531 / 345 Daně z nemovitostí Platba z Bú, pokladny 345 / 221, 211 Daňová povinnost 532 / 345 Daň z převodu nemovitostí, daň darovací, poplatky Platba z Bú, pokladny 345 / 221, 211 Daňová povinnost 538 / 345 1.3.3 Účtování dotací K účtování o dotacích se používají v praxi účty 346- Dotace ze státního rozpočtu a 347 Ostatní dotace. Účtování spočívá ve dvou krocích. Jedná se o příjem dotace (příjem peněz do banky) a zúčtování dotace podle použití. 1. Příjem dotace na Bú 221 / 346 2. Použití dotace - pro investiční účely (např. na nákup DHM) 346 / 042 V tomto případě hodnota dotace snižuje pořizovací cenu dlouhodobého majetku, což znamená, že odpisy tohoto majetku budou nižší. Příjem dotace tedy nebude mít vliv na hospodářský výsledek, neobjeví se ani ve výnosech, ale ani v nákladech.

16 - na úhradu provozních nákladů (tzv. provozní dotace) 346 / 648 Dotace se účtuje do provozních, případně finančních výnosů ve věcné a časové souvislosti s účtováním nákladů na stanovený účel. Tzn., že jak jsou peněžní prostředky z dotace používány na úhradu provozních nákladů, tak musí být také tyto částky přeúčtovávány z účtu 346 do výnosů. Hodnota dotace se tedy postupně objeví v nákladech, ale ve stejné výši také ve výnosech, proto ani v tomto případě nebude hospodářský výsledek ovlivněn. Na rozdíl od předchozího případu však má dotace vliv na obrat firmy (na její výnosy). Příklad: Souvislý příklad na daň z příjmů právnických osob. S.R.O. platí zálohy na daň z příjmů dvakrát ročně ve výši 50 000,- Kč. Výsledná daňová povinnost činí 95 000,- Kč. Přeplatek je vrácen na Bú. Po daňové kontrole je podniku vyměřen doměrek daně 10 000,- Kč a v souvislosti s tím penále 1200,- Kč. Pozor, penále placené orgánům státní správy, institucím sociálního a zdravotního pojištění je daňově neuznaným nákladem (v praxi obvykle účtování na 545), narozdíl od smluvního penále mezi obchodními partnery, které je daňově uznatelné (obvykle účtováno na 544). Daně z příjmů částka MD Dal BV- platba první zálohy 50 000,- 341 221 BV- platba druhé zálohy 50 000,- 341 221 Daňová povinnost - zaúčtování 95 000,- 591 341 BV - vrácení přeplatku od FÚ 5 000,- 221 341 Zaúčtování doměrku daně po kontrole 10 000,- 595 341 BV - úhrada doměrku 10 000,- 341 221 BV - úhrada vyměřeného penále 1 200,- 545 221 Příklady na další účtování daní: Příklad - spotřební daň částka MD Dal FV za prodej alkoholu- cena bez daně 200 000,- 311 601 spotřební daň 50 000,- 311 345 DPH 19% (z 250 000 Kč) 47 500,- 311 343 Cena celkem 297 500,- *** *** BV - úhrada od odběratele 297 000,- 221 311 BV - úhrada spotřební daně finančnímu úřadu 50 000,- 345 221 Všimněte si, že DPH se zde počítá z ceny bez daně navýšené o spotřební daň. Příklad ostatní daně částka MD Dal Daňová povinnost silniční daň 2 000,- 531 345 Úhrada silniční daně v hotovosti 2 000,- 345 211 BV úhrada zálohy na daň z nemovitostí 7 500,- 345 221 Daňová povinnost daň z nemovitostí 10 000,- 532 345 BV - úhrada daně z nemovitostí 2 500,- 345 221 Platba správního poplatku na finančním úřadě 500,- 538 211

1. Zúčtovací vztahy 17 Úloha č. 3: Zaúčtujte a zkontrolujte s řešením Příklady - ostatní daně částka MD Dal BV - záloha na silniční daň 5 000,- Předpis daně z nemovitostí (= daňová povinnost) 10 000,- Předpis silniční daně dle daňového přiznání 6 000,- BV- doplatek silniční daně BV - úhrada daně z nemovitostí 10 000,- Předpis daně z převodu nemovitostí 100 000,- BV - úhrada daně z převodu nemovitostí 100 000,- BV příjem dotace ze státního rozpočtu 200 000,- Zúčtování dotace použití na provozní účely 200 000,- BV příjem dotace ze státního rozpočtu 500 000,- Zúčtování dotace použití na pořízení investic 500 000,- Správní poplatek hrazený z pokladny 200,- 1.4 Přechodné účty aktiv a pasiv Přechodné účty aktiv a pasiv slouží k tomu, abychom náklady a výnosy zaúčtovali do toho účetního období, se kterým věcně a časově souvisí. Jde vlastně o zabezpečení tzv. akruálního principu a tyto účty nám umožňují převod nákladů a výnosů mezi jednotlivými účetními obdobími. PŘECHODNÉ ÚČTY AKTIVNÍ PASIVNÍ - náklady příštích období - výdaje příštích období účet 381 účet 383 - příjmy příštích období - výnosy příštích období účet 385 účet 384 - dohadné účty aktivní - dohadné účty pasivní účet 388 účet 389

18 1.4.1 Účtování na dohadných účtech Týká se nákladů a výnosů, u kterých ke dni účetní závěrky neznáme jejich výši (neobdrželi jsme dosud doklad) a víme, že náleží do daného účetního období. U firem, kde se účetní období shoduje s kalendářním rokem tato situace nastává k 31.12. Částky, které se účtují do nákladů nebo výnosů se zjišťují odhadem (odtud název dohadné ). 388 - Dohadná položka aktivní (vztahuje se k pohledávkám) Jedná se o položky, které v odhadnuté výši potřebujeme zaúčtovat do výnosů daného období, protože do tohoto období věcně i časově náleží, např: nárok na náhradu škody od pojišťovny, který však obdržíme až v dalším roce výnosové úroky, které budou připsány na účet v dalším roce 388 648, 662 účetní zápis 388 / 6.. Příklad. Náhrada od pojišťovny nárok potvrzen, ale ke konci účetního období neznáme výši. Odhad 1800,- dohadný účet aktivní Příklad dohadný účet aktivní částka MD Dal Zaúčtování částky do výnosů daného roku 1 800,- 388 648 BV příjem náhrady škody v dalším roce 1 800,- 221 388 389 - Dohadná položka pasivní (vztahuje se k závazkům) V tomto případě potřebujeme zachytit v odhadnuté výši náklady, které souvisí s daným obdobím, ale nemáme zatím účetní doklad o jejich výši, například: nevyfakturované dodávky materiálu, zboží a služeb (na konci účetního období neznáme jejich výši) 389 5.., 111,131