Veřejná logistická centra? Zatím jen návrhy

REGIONÁLNÍ INFORMACE PROSINEC 2008 HLAVNÍ TÉMA DOPRAVA A LOGISTIKA ZAOSTŘENO NA DEVELOPERSKÉ PROJEKTY Rozhovor s hejtmanem Michalem Zahájení výroby aut v Nošovicích Přehled hardware na úřadech Haškem 3 6 7 12 Veřejná logistická centra? Zatím jen návrhy NA MORAVĚ BY MOHLA VZNIKNOUT AŽ ČTYŘI VEŘEJNÁ LOGISTICKÁ CENTRA. KDE A KDY BUDOU STÁT, ALE ÚŘEDNÍCI NA MINISTERSTVU DOPRAVY JEŠTĚ NEVÍ. TEĎ ZAČÍNAJÍ JEDNAT S KRAJSKÝMI A MĚSTSKÝMI ÚŘADY. Morava Ostrava, Brno, Bfieclav, Pfierov. To jsou mûsta, která chtûjí, aby na pozemcích v jejich katastru stála vefiejná logistická centra. Ministerstvo dopravy ale stále nefieklo, kdy a kde by mûla centra stát. A tak si nûkterá mûsta jedou po vlastní linii. Jednají se soukrom mi investory. Ministr podepsal dokument, kter krajské úfiady a mûsta seznamuje se stanoviskem ministerstva. Teì pfiijde ãas, kdy budeme diskutovat o tom, kde by mohla nûkterá první centra stát, uvedl Vít Sedmidubsk z ministerstva dopravy. Podle nûj bude stát podporovat stavbu center v nûkolika etapách. V sledkem bude, Ïe v âeské republice mûïou vzniknout aï tfii národní centra a aï dvanáct regionálních stfiedisek. Zatím to vypadá, Ïe jako první získá státní punc nûkterá z obcí nebo mûst na Ostravsku nebo Brnûnsku. Mûsta ale upozoràují: ministerstvo by mûlo zaãít jednat co nejdfiíve. Soukromé firmy uï jsou tak nedoãkavé, Ïe chtûjí stavût i bez podpory státu. Na Moravû totiï chybí centra, která by vyuïívala kombinaci nûkolika doprav. A proto je budování rozsáhl ch skladov ch prostor v âesku stále zajímavûj ím byznysem. Svûdãí o tom loàsk i leto ní boom. Jen za první pololetí se zvût ila plocha tûchto prûmyslov ch zón o 450 tisíc metrû ãtvereãních. Ve stejném období loàska to bylo srovnatelné. Celkem tak jiï tyto plochy zabírají z území âeska 2,7 milionu metrû ãtvereãních. To je tedy zhruba tolik, kolik zabírají kanceláfie v Praze. Donedávna se budovala logistická centra témûfi v hradnû v blízkosti takov ch aglomerací, jako jsou Praha, Brno, PlzeÀ ãi Ostrava. Dnes v ak firmy zaãínají hlavní tûïi tû jejich v stavby pfiesouvat do regionû. Logistické spoleãnosti jsou totiï provázány s v robci, a ti potfiebují stabilní zamûstnance. Centra, která budou vyuïívat kombinovanou dopravu, tak mûïou vzniknout napfiíklad v Uherském Brodû, Kopfiivnici nebo ve Zlínû. V Moravskoslezském kraji by se situace mohla zmûnit za ãtyfii roky. Spoleãnost HB Reavis totiï od mûsta Ostravy koupila rozsáhlé pozemky v mo novské zónû. ZboÏí by se tak mohlo pfieváïet po kolejích, vzduchem a po silnici. PÛvodnû ale ministerstvo dopravy chtûlo, aby byl Mo nov jedním ze základních kamenû národní mozaiky. O region v okolí Ostravy ale stále máme zájem, uji Èuje Sedmidubsk. Podle odborníkû je totiï tato oblast strategická. V okolí Ostravy je vybudovaná moderní Ïelezniãní pátefi a nedaleko kolejí jsou také rozlehlá pole, která ãekají na vyuïití. editelství silnic a dálnic tady buduje ãtyfiproudovou silnici R48, která propojí âesko s Polskem a Slovenskem, Musí se ale zlep- it zanedbaná síè regionální Ïeleznice a rozvinout nabídka ostravského leti tû, upozornil Jan Famfulík z Technické univerzity v Ostravû. Ve hfie tak stále zûstávají kromû Mo nova lokality, jako jsou Bohumín- -Vrbice, Stonava nebo Horní Suchá. Pokraãování na stranû 2 Moravské podniky hromadně propouští Morava To, co je tû nedávno firmy nechtûly ani vyslovit, teì musí omílat stále dokola. Nûkteré velké podniky pfiiznaly, Ïe uï nemûïou utáhnout stále rostoucí náklady. Firmy, na kter ch ãásteãnû stojí moravská ekonomika, zaãínají pocièovat dopady finanãní krize. Nûkteré z nich musí hromadnû propou tût. Jen za tento mûsíc oznámilo tfiináct velk ch podnikû, Ïe témûfi 4300 zamûstnancû uï nemá v továrnách místo. Pro srovnání: v fiíjnu propou tûly dvû velké firmy. Pfiesto jsou pro mnoho spoleãností zprávy o pádu americké burzy jednou z posledních ran. Pro nûkteré skláfiské a textilní firmy znamenaly dokonce krach. Zkrachoval napfiíklad skláfisk gigant Sklo Bohemia ve Svûtlé nad Sázavou. Více neï tisícovka zamûstnancû uï od záfií nedostávala v platy. V listopadu z v robních hal ode li témûfi v ichni pracovníci. Do problémû se dostaly také automobilky a jejich dodavatelé. Nejvût í zamûstnavatel Bosch Diesel proto musel ukonãit smlouvy s témûfi pûti sty zamûstnanci. Na Vysoãinû si tak hledá práci estnáct tisíc lidí. To je o dvû tisícovky více neï v fiíjnu. ok ãekal také osm set zamûstnancû automobilky Tatra v Kopfiivnici. Tûm vedení firmy oznámilo, Ïe se do ãervna pfií tího roku zbaví pûtiny zamûstnancû. Podobnou zprávu se pak dozvûdûli pracovníci novojiãínského Visteon Autopal. Tam se bez práce ocitlo 550 lidí. Více na stranû 10 Letiště nahradí průmyslová zóna NEJDŘÍV KOLEM NÍ KROUŽILI MANAŽEŘI Z KOREJSKÉ AUTOMOBILKY HYUNDAI. JENŽE V DOBĚ, KDY Z NOŠOVICKÉHO ZÁVODU VYJÍŽDĚLA PRVNÍ AUTA, V HOLEŠOVĚ POPRVÉ KOPLI DĚLNÍCI DO ZEMĚ. Hole ov První firmy do hole ovské prûmyslové zóny zamífií za dva roky. Bude tam na nû ãekat tfii sta edesát hektarû zasíèovan ch pozemkû, silnice a kanalizace, elektrické rozvody a ãistiãka odpadních vod. Lákadlem pro nové firmy bude také gigantická okruïní kfiiïovatka, která bude mít jedno rameno napojené na rychlostní silnici R 49. Ta propojí Zlínsk kraj se Slovenskem. PfiestoÏe jsou nûkterá fakta uï tfii roky známá, to nejdûleïitûj í si je tû ponechávají zamûstnanci krajské firmy Industry Servis ZK pro sebe: za kolik budou pozemky v zónû prodávat, zda se jim nakonec zónu podafií zaplnit a k m. Zatím zájemci ví, Ïe stát a kraj vybuduje zónu za jeden a pûl miliardy. A Ïe Hole- ovská zóna bude podobná gigantûm v No ovicích, Kolínû ãi Mo novû. Stát totiï tyto oblasti urãil za strategické body budoucího rozvoje. Černovice jsou vzorem Investofii se pochopitelnû o zónu zajímají. A to z mnoha oborû. Zvefiejnûní jejich jmen není moïné, uvedl mluvãí spoleãnosti Industry Servis ZK Jaroslav Janeãka. Podle nûj je pfiedãasné fiíkat, kolik penûz bude firma vlastnûná krajsk m úfiadem chtít za jednotlivé parcely. Spoleãnost Industry Servis ZK ale oãekává, Ïe firmy postaví továrny za více neï dvacet miliard korun. Ceny navíc nestanovíme plo nû. Navíc budeme muset zohlednit velké mnoïství faktorû, napfiíklad ceny v okolních zemích, dodal Janeãka. Podle ekonoma Petra Zahradníka se z hole ovské zóny zfiejmû nestane automobilov obr podobn No ovicím nebo TCPA v Kolínû. Doba pfiíchodu velk ch zpracovatelsk ch firem s pûti ãi esti tisíci zamûstnanci uï je pryã, fiíká Petr Zahradník z EU Office âeské spofiitelny. Chtûli bychom se inspirovat spí e brnûnskou ãernovickou zónou. DÛleÏité je soustfiedit se na lehkou strojírenskou v robu, v robu v poãetní techniky a podobnû. Zóna hlavnû nesmí zatûïovat mûsto, fiekl starosta sousedních Bofienovic Jakub Bednárek. Podle nûj obec se sto osmdesáti obyvateli v stavbou zóny pouze získá. UÏ více neï rok sledujeme, jak narûstá zájem o bytovou v stavbu v na í obci. Zmûnili jsme územní plán na stavbu rodinn ch domû. O tyto pozemky je obrovsk zájem, dodal Bednárek. Pokraãování na stranû 8

PROSINEC 2008 STRANA 2 DOPRAVA A LOGISTIKA AKTUÁLNĚ ŽADATELÉ MŮŽOU DOSTAT 150 MILIARD Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo v záfií a fiíjnu osmatfiicet v zev na 144,05 miliard korun. UÏ v záfií získalo evropské peníze 1745 projektû s hodnotou pfies estaãtyfiicet miliard korun. Dal ích 7 637 projektû, které Ïádají o 178 miliard korun, má anci, Ïe peníze získají. Mezi roky 2007 2013 má do âeské republiky pfiitéct celkem 26,69 miliard euro. To je témûfi 615 miliard korun. Ministerstvo rozdûlilo z této ãástky za poslední rok a pûl více neï polovinu. PODVODNÍK SLÍBIL EVROPSKÉ DOTACE Firmy Euro Buy Invest Group a TP investiãní podvodnû nabízely dotace z evropsk ch fondû. Na tuto informaci upozornilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Spoleãnosti na sv ch internetov ch stránkách nabízely zprostfiedkování aï dvacetiprocentní dotace na v stavbu domu. Zjistili jsme, Ïe obchodní zástupci firem kontaktují majitele rozestavûn ch domû a nabízejí získání dotace za úplatu ãtyfiiadvaceti tisíc zaplacenou pfiedem, uvedl mluvãí ministerstva pro místní rozvoj Hynek Jordán. Podle nûj není prostfiednictvím Programu rozvoje venkova moïné získat takovou dotaci. ČEZ PŘISPÍVÁ OBCÍM NA DĚTSKÁ HŘIŠTĚ Obce a mûsta mají od listopadu do konce ledna 2009 moïnost získat peníze na hfii tû od nadaãního fondu âezu. Úfiad, kter si podá Ïádost, mûïe získat na vybudování sportovního nebo dûtského hfii tû ãástku aï jeden a pûl milionu korun. Nadace za ãtyfii roky rozdala na projekt OranÏová hfii tû 177 milionu korun a do konce leto - ního roku bude fungovat jiï 116 hfii È s nadaãním logem. âez roãnû podpofií dvacet aï tfiicet projektû. OSTRAVA ZÍSKALA JEDEN APŮL MILIARDY Ostrava Ostrava uspûla v soutûïi mezi pûti moravskoslezsk mi mûsty a mûïe tak do roku 2013 vyuïít pfii sv ch projektech prostfiednictvím Regionálního operaãního programu Moravskoslezsko jeden a pûl miliardy korun. Mûsto peníze získalo také proto, Ïe úfiedníci magistrátu vypracovali Integrovan plán rozvoje mûsta. Ten pod názvem Ostrava magnet regionu schválili ostrav tí zastupitelé v ãervnu leto ního roku. Mûsto tak z evropsk ch penûz ãásteãnû zaplatí infrastrukturu v Nové Karolinû, opraví budovy Ústfiedna a Elektrocentrála, revitalizuje fieku Ostravici a vybuduje kolem ní cyklostezky. Podpofií také ostravskou ZOO a Slezskoostravsk hrad. Dopravní uzly na Moravě FUNGUJÍCÍ LOGISTICKÉ PARKY MĚSTA, KTERÁ MAJÍ ZÁJEM O VEŘEJNÉ LOGISTICKÉ CENTRUM STRATEGICKÉ OBLASTI LOGISTICKÉ PARKY NA MORAVĚ 1) CT Park Brno South 2) ProLogis Brno 3) VGP Olomouc 4) CT Park Lipník nad Bečvou 5) CT Park Nový Jičín 6) ProLogis Ostrava 7) Otrokovice Veřejná logistická centra? Zatím jen návrhy Pokraãování ze strany 1 Dal ím hork m adeptem pro strategick bod státu je Pfierov. I tam ale uï pracují na projektu sami. Bez pomoci státu nebo penûz z Bruselu. Mûsto sice zaloïilo firmu, která má za úkol sjednotit pozemky pro budoucí terminál, to se v ak jednatelûm kvûli spekulantûm s pozemky zatím nedafií. Chceme, aby logistické centrum nedaleko bochofiského leti tû stálo co nejdfiíve. A myslím, Ïe se nám to podafií. KaÏd t den mám nûjakou schûzku se zástupci firem, ktefií o tyto pozemky mají zájem. I bez státní podpory, upozornil PODLE VÝKONNÉHO ŘEDITELE SVAZU DOPRAVY PETRA KAŠÍKA NEMŮŽE DOPRAVNÍ TRH DLOUHO UNÉST DEFORMACI ZPŮSOBENOU MALÝMI DOPRAVCI. Ti totiï podnikají na nákladov ch cenách. V souvislosti s finanãní krizí teì ale klesá poptávka. Dopravní firmy tak ãeká tûïk rok. Dopravní spoleãnosti oznaãují leto ní rok za nejhor í za posledních dvacet let. Proã? Trápí nás zejména znaãn vzestup cen pohonn ch hmot v období za posledních deset let. Velkou ránou je pro nás také zhodnocování ãeské koruny a nestanovení data pfiijetí eura jednatel mûstské firmy Pfierovská rozvojová Ivo Kropáã. Podle nûj má Pfierov teì jeden problém: kdyï pfied deseti lety oznámilo, Ïe parcely za Pfierovsk mi strojírnami jsou pro postavení logistické zóny klíãové, majitelé parcel zaãali navy ovat ceny. Asi 250 majitelû zavûtfiilo a trvá na tom, Ïe jejich pozemky mají hodnotu aï patnácti set korun za metr ãtvereãní. To je pro mûsto Pfierov nereálná cena. Proto se ohlíïíme je tû po jiné lokalitû. Nebo se zamûfiíme na to, abychom soukrom m investorûm pomohli s hladk m startem, dodal Kropáã. v âesku. Do toho se pfiidává je tû sniïující se poptávka po dopravních v konech. MÛÏete uï mluvit o krizi? Proã nefunguje mocná dopravní lobby? V silniãní nákladní dopravû uï mûïeme mluvit témûfi o krizi. Vzhledem k poãtu vydan ch oprávnûní v silniãní nákladní dopravû jdou malí dopravci z dûvodu ohroïení pod nákladové ceny a deformují trh. Jak hodnotíte rozvoj ãesk ch dopravních cest? Koridorové Ïelezniãní cesty buduje stát za vydatné pomoci evropsk ch fondû velmi intenzivnû. Zb vající tratû jsou ve velmi zuboïeném stavu a do budoucna je jejich stav ãasovanou bombou. Je nutné otevfiít diskusi o tratích, které budou udr- Ïovány v odpovídající kvalitû. Dálniãní cesty se budují téï velmi intenzivním tempem a je nutné co nejvíce vyuïít pfiíspûvkû EU z Operaãního programu doprava pro léta 2007 2013. Vodní cesta je samostatnou kapitolou, neboè doposud vláda nerozhodla o vybudování jezu v Dûãínû. DÛsledkem je znemoïnûní podnikání ve vodní dopravû v úseku Ústí nad Stát ale zatím trvá na tom, Ïe jedno z klíãov ch stfiedisek bude na jiïní Moravû. A právû tady musí je tû dojednat to nejdûleïitûj í: kde bude centrála stát. Jihomoravsk kraj trvá na tom, Ïe strategick m uzlem bude oblast kolem dálnice u Bfieclavi. Břeclav nebo Brno S tím ale nesouhlasí úfiedníci na ministerstvu dopravy. Bfieclav není ideální, protoïe nemá pfiímou vazbu na prûmyslové lokality. Budeme proto prosazovat, aby národní logistické centrum bylo v Brnû, uvedl Sedmidubsk. Labem státní hranice. Z tûchto dûvodû podávají dotãení rejdafii Ïaloby na ministerstvo dopravy. Vznikly jim totiï kody z nemoïnosti podnikat na vodní cestû. Jak je dnes stav dopravního trhu? Které firmy uspûjí? Vzhledem k finanãní krizi v souãasnosti nikdo nedokáïe pfiesnû odhadnout dopady na dopravce. SníÏení produkce v automobilovém prûmyslu automobilky v první fiadû vyfie í sní- Ïením agenturnû zamûstnávan ch pracovníkû. Ale co mají dûlat dopravci? Zejména na ty malé dopadne krize pfiímo. Na jednu stranu se mluví o patn ch ãasech, na druhou stranu potfiebují dopravci stále více zamûstnancû. Myslím, Ïe pro kamionovou dopravu jiï tento stav pfiíli neplatí, a to vzhledem ke sniïování dopravních v konû spojen ch s finanãní krizí. Logistická centra na Moravû a strategické oblasti státu pro vznik vefiejn ch logistick ch center A jak vlastnû má vefiejné centrum vypadat? Podle ministerstva dopravy stát podpofií pouze ty projekty, které budou poãítat s vyuïitím minimálnû dvou druhû doprav. Chceme zapojit do organizované dopravy i stfiední stav, upozornil Sedmidubsk. PfiestoÏe slovo vefiejné napovídá, Ïe centrum zaplatí ministerstvo z penûz ze státní pokladny, ani v této oblasti je tû nemají úfiedníci úplnû jasno. VÏdy chceme spolupracovat se soukrom m sektorem. Nûkde to moïná budou PPP projekty v pravém smyslu. Jinde zase poskytneme dotaci. Jin projekt zase získá státní i evropské peníze, dodal Sedmidubsk. Kašík: Železniční tratě jsou časovaná bomba Petr Ka ík, fieditel Svazu dopravy âr BRNO 1 2 OPAVA OSTRAVA 6 5 OLOMOUC 3 NOVÝ JIČÍN 4 LIPNÍK n. B. PŘEROV OTROKOVICE 7 BŘECLAV ZLÍN UHERSKÝ BROD Proã nemûïou ãeské firmy najít kvalifikované zamûstnance? Silniãní dopravní firmy vyuïívaly v minulosti zejména fiidiãû ze základní vojenské sluïby. To uï dnes neplatí. Ve keré snahy dopravcû, aby koly zfiídily samostatn uãební obor, nikdo nereflektuje. Jak dopravní segment ovliv- Àuje neexistence termínu pfiijetí eura? Pokud není urãen termín vstupu do Eurozóny, ãeská koruna mûïe neovlivnitelnû kolísat. âeské exportní firmy jsou proto v ohroïení. Jak budete postupovat v procesu schvalování návrhu, kter poãítá s tím, Ïe by zafiadil leteckou a moïná i kamionovou dopravu do systému prodeje s emisními povolenkami? V pfiípadû schválení EU se dotãené dopravní obory budou muset s tímto rozhodnutím vyrovnat. Je ale jasné, Ïe dûsledkem bude zdraïení sluïeb jejich klientûm. Máte plán, jak se podílet na sniïování emisí pocházejících z narûstání dopravy? Net ká se to jen na eho svazu. Firmy musí zlep it logistiku dopravních procesû ve spolupráci s prûmyslem. Dal í krok je modernizace samotn ch dopravních prostfiedkû. V robci musí pro zlep ení Ïivotního prostfiedí vyuïívat nejmodernûj í technologie. AKTUÁLNĚ NOVÁ DÁLNICE MÁ ŠEST PRUHŮ Bûlotín idiãi uï vyuïívají estipruhovou dálnici R47 z Lipníku nad Beãvou aï po Bûlotín. Odtud pak mûïou mífiit smûr Ostrava nebo Olomouc. estnáctikilometrov úsek se v budoucnu stane spojnicí R35 od Olomouce a D1 od KromûfiíÏe. Jde o první dálnici v zemi, která je budovaná jako estipruhová. Souãástí stavby je mimo jiné pfievedení potoka nad dálnicí a neménû unikátní je poslání tohoto úseku: spojí totiï ãtyfii v znamné dopravní tahy. Stavbu za sedm miliard korun dokonãilo sdruïení vedené Skanska DS za necelé ãtyfii roky. VSETÍN VYSTĚHOVAL DALŠÍHO NEPLATIČE Vsetín Poru ování dobr ch mravû v domû a dluhy na nájemném. To jsou dûvody, proã vsetín tí radní dali pfiíkaz k vystûhování dal ího nájemníka z obecního bytu. Letos uï je to jejich ãtrnácté rozhodnutí. Dal ích tfiináct podepsal soud. Zmínûn nájemník dlouhodobû poru oval noãní klid, vulgárnû napadal dal í nájemníky domu a devastoval byt. Navíc neuhradil nájemné za poslední tfii mûsíce, vysvûtlila dûvody udûlení v povûdi z nájmu Alena uláková z útvaru interního auditu. Radní proto vyuïili svého práva a udûlili hfií - níkovi v povûì z nájmu bez pfiivolení soudu. OTROKOVICE: OBYVATELE TRÁPÍ ZÁPACH Otrokovice Nepravidelnû se opakující zápach obtûïuje v posledních mûsících obyvatele Otrokovic. Radnice zatím neví, odkud zápach pochází. ProtoÏe se objevuje nepravidelnû a jednorázovû, mají úfiedníci jeden problém: kdyï podají Ïádost na inspekci Ïivotního prostfiedí, inspektofii dorazí ve chvíli, kdy je v Otrokovicích ãist vzduch. UÏ nûkolikrát jsme do mûsta pozvali pracovníky inspekce. V den kontroly zrovna nic nezapáchalo, uvedl vedoucí odboru Ïivotního prostfiedí otrokovické radnice Petr Zakopal. V souãasnosti leïí na radnici tfiiadvacet podpisû nespokojen ch obãanû. Mûsto podnût opût za le s nadûjí, Ïe se pûvodce zneãi tûní najde. POLÁCI SE SEZNÁMILI S JANTAROVOU STEZKOU Zlín Projekt Evropské jantarové stezky má dal ího potenciálního partnera: Polsko. Zlínsk kraj, kter projekt vymyslel a propaguje, uskuteãnil dal í setkání ve slovenském Popradû. Pokud se zástupcûm zlínského kraje podafií pfiesvûdãit mûsta, která v minulosti patfiila k jantarové stezce, mohli by se turisté tû it, Ïe za ãtyfii roky si mûïou naplánovat dovolenou s historick m podtextem. (hrd)

PROSINEC 2008 STRANA 3 ROZHOVOR Hašek: Dceři bych politickou dráhu rozmlouval DVAATŘICETILETÝ HEJTMAN JIHOMORAVSKÉHO KRAJE, MICHAL HAŠEK PODLE NĚKTERÝCH KOLEGŮ UDĚLAL KROK ZPĚT, KDYŽ SE ROZHODL OPUSTIT POST ŠÉFA POSLANECKÉHO KLUBU SOCIÁLNÍCH DEMOKRATŮ. Ha ek je pfiitom ze svého rozhodnutí Èastn. Nejen, Ïe bude mít nyní více ãasu na svou tfiíletou dceru, ale odchází z vysoké politiky dobrovolnû. Bez ostudy. V politice nikdy neví dne ani hodiny. A já se cítím neuvûfiitelnû svobodnû, kdyï jsem si mohl urãit svou hodinu sám. Teì dûlám politiku v kraji, kde jsem se narodil, s lidmi, které znám, fiíká nejmlad í hejtman v âesku. Volební analytici i politici na podzim 2008 zajásali nad vysokou volební úãastí. K urnám pfii- lo více neï ãtyfiicet procent voliãû. V západních zemích Evropy volí pravidelnû osmdesát procent lidí. Ohlédneme-li se, s mírn m odstupem, o ãem tento fakt vypovídá? Je potfieba zaãít tím, Ïe volby byly regionální, a ne celostátní, parlamentní. V âeské republice také na rozdíl od jin ch státû neexistuje volební povinnost. TakÏe lidé po roce 1989 se mohou svobodnû rozhodnout, zda k volbám pûjdou. A kdyï na nû nedorazí, tak se nemusí obávat toho, Ïe za nimi pobûïí hlídka Národní fronty. Jsem pfiesvûdãen o tom, Ïe ãtyfiicet procent lidí je v born úspûch. Nejen sociální demokracie, ale v ech politick ch stran. To ãíslo je totiï podobné jako u parlamentních voleb. KaÏdopádnû minulé krajské volby zajímaly o jedenáct procent ménû lidí. TakÏe pokud pûjdeme kaïdé volby tímto tempem, tak za osm, dvanáct let se mûïeme pochlubit stejn m v sledkem jako zemû západní Evropy. Jak vnímáte hlas tûch edesáti procent lidí, ktefií k volbám vûbec nedorazili? Za komunistû kontrolovaly lidi domovní dûvûrnice. K urnám museli pfiijít, i kdyï se jim vûbec nechtûlo. Proto si myslím, Ïe v âesku je zakódovaná nedûvûra k politice jako takové. Samozfiejmû, Ïe jsem se na volebních mítincích setkával s názory lidí, ktefií fiíkali: vïdyè je to vlastnû jedno, koho zvolíme. V ichni jsou Nov hejtman Jihomoravského kraje. Foto: Stanislav Svoboda patní a politika je divná vûc. PouÏívali i ostfiej í slova. Odpovídal jsem, Ïe patná není politika. Politiku dûlají lidi. A já uznávám, Ïe v kaïdé politické stranû se najdou lidé, ktefií dûlají svou práci patnû a nejsou ãestní a charakterní. Ale platí to i naopak. koda, Ïe sly íme hlavnû o kauzách, které upozoràují na bezcharakternost politikû. A co je hor í, Ïe nic se s tím nedûje. Ano, to je hrozná zpráva. Lidé se uï unavili, sdûlovací prostfiedky pfiehfiály. A to vede k tomu, Ïe lidé nad fiadou nepfiístojností uï jen mávnou rukou a je jim v podstatû jedno, za k m ta kauza smûfiuje a o ãem je. Takové zprávy je hlavnû utvrzují v názoru, Ïe politici jsou bezcharakterní. UÏ jim ale nedochází, Ïe ty medializované pfiípady ukazují na lidi, ktefií selhali. Bere jim to moïnost udûlat si názor i na lidi, ktefií nechtûjí dûlat politiku pro byznys. Média poukazují zejména na politické piãky. Vy jste tfietí muï sociální demokracie. Neobáváte se praktik, na které novináfii poukazují? Napfiíklad odposlechû a sbûru kompromitujících materiálû na jednotlivé poslance? Je tû jsem takov pocit nemûl. Kdybych ho totiï mûl, tak udûlám dvû vûci: oznámím to médiím a policii. Není to stresující pracovat v takovém prostfiedí? Je to vûc, se kterou se ãlovûk musí postupnû srovnat. Pokud mu vûbec dojde, Ïe se v takovém prostfiedí pohybuje. Je pravda, Ïe ne kaïd má na to, aby se srovnal s tím, Ïe politika nefunguje pouze na principu vzne en ch ideálû a programov ch tezí, které pfiedná íte. Musí si uvûdomit, Ïe je to obãas o ostr ch loktech, tvrd ch zájmech, které si nûktefií lidé vynucují ne zrovna v bíl ch rukaviãkách. V echno ale musí mít svou míru. Jsem pfiesvûdãen, Ïe ãeská politika za poslední dva roky hodnû zhrubla. Pojmy jako etika a morálka u nûkter ch vyvolávají spí e úsmûv. A to je okující. Otázkou je, proã se nûkteré politické strany tak zoufale brání tomu, aby existoval etick kodex. Proã jste vstoupil do sociální demokracie? V na í rodinû nikdo nebyl sociální demokrat. Do této strany jsem vstoupil kvûli lidem, se kter mi jsem pozdûji spolupracoval. Ti mû do sociální demokracie pfiivedli a uvedli na ta nejniï í patra. A pak uï to bylo na mû. Po deseti letech jsem se ze zastupitele v Drásovû stal hejtmanem Jihomoravského kraje. Zaãínal jste jako mlad politik... Ano, bylo mi dvaadvacet let. Moje cesta do vy ích pater politiky ale není jen o mé osobû. Netrpím jáismem, takïe si uvûdomuji, Ïe jsem mûl hlavnû tûstí na lidi. Vypadá to, Ïe jste hodnû cílevûdom ãlovûk. Nebyla pro vás politika také moïností, jak postupovat na pomyslném Ïebfiíãku kariéry? Zastupitele v Drásovû ãlovûk nedûlá proto, aby se pustil do závratné politické kariéry. V té dobû jsem studoval právnickou fakultu. Nevûdûl jsem, jaké bude vyústûní. Zda budu advokátní koncipient a následnû advokát. Politika s právem se ale hodnû snoubí. Zajímal jsem se také o historii dvacátého století, takïe jsem vûdûl, jak se vyvíjela ãeskoslovenská spoleãnost. A to uï byl jen krok k tomu, aby se z aktivního práva stala aktivní politika. Nic to ale nemûní na tom, Ïe jsem si nepro el v echny cesty. Pfies obecní zastupitelstvo, pfies okresní shromáïdûní, krajské zastupitelstvo, kde jsem byl nejmlad ím opoziãním zastupitelem. Pak cesta do poslanecké snûmovny a zvolení éfem poslaneckého klubu. A nyní zpût na jiïní Moravû coby nov hejtman. âesk reïisér Jan páta dával chyby politikû ãásteãnû za vinu i jejich manïelkám. íkal: Kdyby jim jejich Ïeny doma fiíkaly, Ïe dûlají blbosti, pak by se moïná zarazily velké prûsery hned na zaãátku. Komentuje va e Ïena va e politické kroky? Tak tato slova nepopisují rozhodnû pfiíbûh rodiny Ha kovy. Pokud má moje manïelka dojem, Ïe dûlám nûco patnû, nebo se jí nezdá, kam se ubírá dne ní politika, tak velmi ãasto sl chávám její názory. A ty nejsou vïdy líbivé. V manïelce mám vûrného oponenta. Ne ve smyslu, Ïe by mûla úplnû odli né názory nebo byla dokonce ãlenkou jiné politické strany. Nevynechá ale jedinou pfiíleïitost, aby mé chyby neokomentovala. Neberu to tak, Ïe by to pfiekraãovalo nûjak rámec. KdyÏ jsme spolu, tak se snaïíme politick m tématûm spí vyh bat. Jinak bychom se o niãem jiném ani nebavili. Ale lhal bych, kdybych fiekl, Ïe se o politice doma nebavíme. Tak to musí mít va e Ïena radost, Ïe teì budete trávit více ãasu na jiïní Moravû. Jakou roli hrál tento fakt pfii rozhodování o sestupu z postu éfa poslaneckého klubu na lídra Jihomoravského kraje? Mám tfiíletou dceru a Ïenu, se kterou chci trávit více ãasu. A to je jeden z dominantních dûvodû, proã jsem pfiijal kandidaturu do krajského zastupitelstva. Pro nûkoho to bylo moïná pfiekvapivé, Ïe jsem se rozhodl vzdát tak vysoké funkce v parlamentu, ale pro mû to byl spí e krok k Èastnûj ímu Ïivotu. Období, které teì proïívá moje dcera, uï nikdy jindy zaïít nemûïu. A nikdo jí ãas, kter bych s ní netrávil, nevynahradí. Proto chci b t v tûchto letech u toho. Osobní kontakt je nadev e. Je vám va e dcera uï teì v nûãem podobná? S ohledem na to, Ïe chci, aby se jednou vdala, tak bych si pfiál, aby byla více podobná manïelce neï mnû. (smích) Ale to je taková slovní hfiíãka. Obãas sly ím, Ïe ve kolce organizuje dûti do mal ch i vût ích skupinek. Jen doufám, Ïe se z ní nestane politiãka. Doufáte? Vy byste si nepfiál, aby va e dcera byla politiãka? Kdyby jednou pfii la a fiekla: Tatínku, chtûla bych zkusit politiku, tak nevím, jestli bych jí to nevymluvil. Bude to ale vïdycky její rozhodnutí. Já jí fieknu pouze svûj názor. Nedoporuãujete jí to také kvûli hrubosti mezi politiky, o které jste mluvil? Teì ta situace opravdu není rûïová. Ale doufám, Ïe za dvacet let dojde mezi politiky ke generaãní v mûnû. Postupnû opustí politiku lidé, ktefií do ní nastoupili poãátkem devadesát ch let. Lidé, ktefií byli ãásteãnû ovlivnûni b val m reïimem. Vûfiím nejen v generaãní v mûnu, ale i profesionalizaci politiky. Tak, aby se ãlovûk nemusel stydût za to, Ïe je profesionální politik. Vy se stydíte za to, Ïe jste profesionální politik? Já ne. BLESKOVÝ ROZHOVOR S MICHALEM HAŠKEM Kdo je hejtman Jihomoravského kraje... Pasohlávky Moravské Laa an der Thaya. Turisté nebudou za lázeàstvím mífiit pouze do západních âech, ale i na jiïní Moravu. Margaret Teacher Îelezná lady. Její my lenky mû na rozdíl od Davida Ratha neoslovují. Rulandské edé Vynikající odrûda. Doufám, Ïe její kouzlo v budoucnu objeví nejen lidé na jiïní Moravû, ale i v na PraÏském hradû nebo v poslanecké snûmovnû. Anarchista Vyjádfiení názoru. Teì jde o to, jak mi prostfiedky. Neonacista Tady budu tvrd í. Skupina lidí, se kter mi dnes stát nebojuje prostfiedky a zpûsoby, jak mi by mûl. Kauza Kundera Ústav v zkumu totalitních reïimû s panem Îáãkem v ãele je problémov. Myslím si, Ïe pan Îáãek si postavil osobní kariéru zpûsobem, kter je pro mû nepfiijateln. Pro tento ústav jsem nehlasoval a vûdûl jsem proã. Stala se z nûj novodobá inkvizice, která chce pfiepisovat dûjiny ãeského národa. Pfiál bych si, aby historii vykládali historici, a ne profesionální úfiedníci. Je ironické, Ïe nad ení mladí svazáci jsou teì nad en mi bojovníky proti komunismu. Narodil se 17. dubna 1976. Po maturitě na tišnovském gymnáziu absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1998 doposud člen obecního zastupitelstva, nejmladší člen zastupitelstva Jihomoravského kraje (2000). V roce 2002 zvolen poslancem PSP ČR, následně statutární místopředseda a předseda PK ČSSD, stínový ministr zemědělství ČSSD, pracuje v řadě výborů PS ČR, 2005 člen, místopředseda Správní rady VZP ČR. Dříve závodně tancoval. Má rád historickou literaturu.

PROSINEC 2008 STRANA 4 LOGISTICKÁ CENTRA AKTUÁLNĚ OSTRAVĚ PŘIBÝVAJÍ OBYVATELÉ Ostrava V Ostravû bydlí o témûfi deset tisíc lidí více neï loni. Podle statistiky Ïije v ostravsk ch ãtvrtích 316 700 obyvatel. Loni jich bylo na úfiadech pfiihlá eno 308 104. Nejlidnatûj ím mûstsk m obvodem je Ostrava-Jih, kde bylo registrováno 116 661 obyvatel. V Porubû Ïije v souãasnosti 71 539 obyvatel, v mûstském obvodû Moravská Ostrava a Pfiívoz 42 502 obyvatel. V tomto údaji jsou zapoãítáni i cizinci, ktefií mají hlá en pobyt na území mûsta. Ostrava eviduje 306 358 obãanû âeské republiky. V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ PRIVATIZUJÍ BYTY HavlíãkÛv Brod Mûsto HavlíãkÛv Brod chce ve tfietí, a zfiejmû poslední, vlnû privatizace prodat 435 bytû. Zb vajících zhruba devût set mûstsk ch bytû, do kter ch chce radnice investovat peníze, uï zûstanou v majetku mûsta. HAVÍŘOV KOUPIL VYSAVAČE NA LISTÍ Havífiov Havífiovské ulice budou ãistûj í. Mûsto totiï koupilo motorov fukar a vysavaã listí v jednom. Oba stály dva tisíce korun. Radnice si tyto pomocníky chválí. Zamûstnanci úklidové firmy totiï stihnou vyãistit vût í plochu v krat ím ãase. VSETÍN PATŘÍ MEZI OBCE PŘÁTELSKÉ K RODINĚ Vsetín Vsetín patfií mezi obce s nejlep í místní rodinnou politikou na Moravû. Vypl vá to z v sledkû soutûïe Obec pfiátelská rodinû, kterou vyhlásilo ministerstvo práce a sociálních vûcí. Vsetín se umístil na druhém místû. Do soutûïe se pfiihlásilo 218 obcí a mûst. JIHLAVA MÁ NOVOU CYKLOSTEZKU Jihlava Primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal otevfiel novou cyklostezku. Cyklisté tak mûïou bezpeãnû projet historické jádro, zajet si do kina Dukla, na zimní stadion do dojet k budovû gymnázia. Jeden a pûl kilometru propojí také obchodní domy a sportovní zafiízení. Cyklostezka stála témûfi patnáct a pûl milionu korun. Jihlava platila patnáct milionû korun. Státní fond dopravní infrastruktury pfiispûl ãástkou ãtyfi set tisíc korun a spoleãnost E.ON zdarma osvûtlila lávku. Logistické centrum v Ostravě: O patnáct procent méně kamionů Mo novská zóna je dvû stû hektarû velká. HB reavis obsadila padesát hektarû, dal ích pûtaãtyfiicet koupili jiní investofii. OSTRAVSKÝ MAGISTRÁT PODLE DEVELOPERŮ PRODAL POZEMKY V OSTRAVĚ-MOŠNOVĚ POD CENOU. MĚSTO SE ALE BRÁNÍ: BEZ NOVÉHO MULTIMODÁLNÍHO LOGISTICKÉHO CENTRA BYCHOM NEMOHLI ROZVÍJET OSTRAVSKÉ LETIŠTĚ. Ostrava KdyÏ ostravsk magistrát letos v ãervnu prodával pozemky nedaleko leti tû Leo e Janáãka, netu il, Ïe bude muset lidem vysvûtlit, proã prodává parcely za tak nízké ceny. Podle magistrátu je dûleïitûj í sehnat CTP musí kvůli zóně postavit dálniční křižovatku AŽ BUDE NOVÝ AREÁL U BRNA HOTOVÝ, OBSADÍ NÁJEMCI 2,2 MILIONU METRŮ ČTVEREČNÍCH. Brno PfiestoÏe o podobû nového nádraïí v Brnû stále vedou radní diskuze, logistické centrum, které má nového dopravního uzlu vyuïít, uï má jasné obrysy. Na více neï jedenadvaceti metrech ãtvereãních uï od ãervna stojí první haly, do kter ch dennû zajíïdí kamiony s více neï jedenácti sty zásilek. Více neï devût set pak fiidiãi rozvezou na ãeské i zahraniãní adresy. Spoleãnost âsad Hodonín zatím vyuïívá zejména v hodnou polohu vznikající zóny Brno South. Ta leïí na kfiiïovatce dálnic D1 a D2, nûkolik set metrû od mezinárodního leti tû. Logistická firma zatím je tû nevyváïí zboïí ve vagonech, majitel areálu CTP Invest má ale stavbu Ïelezniãní vleãky v plánu. Îeleznice se stává dûleïit m benefitem, a proto spoleãnû s CTP Invest usilujeme o dobudování Ïelezniãní vleãky do tohoto areálu, kter jak vûfiíme vytváfií základ vefiejného logistického centra, uvedl fieditel logistiky hodonínského âsad Franti ek Kincl. Na tento projekt v ak chtûjí oba partnefii získat ãást penûz z evropsk ch fondû. Největší solární elektrárna v Česku CTP Invest musí ãást svého rozpoãtu na vybudování zóny investovat do mimoúrovàové kfii- Ïovatky a obchvatu lapanic. Takovou podmínku si totiï stanovilo mûsto Brno. Chce se tak vyhnout stíïnostem lidí, kter m by dennû projíïdûly kolony kamionû pfied domy. První nájemce zatím vyuïívá jedenadvacet tisíc metrû ãtvereãních. AÏ bude zóna v roce 2013 stát, obsadí firmy 2,2 milio- zajímavého investora, kter dokáïe mo novskou zónu rozproudit. Podle developerû ale Ostrava pfii la o nûkolik stovek milionû korun. Na fakt, Ïe mûsto prodává metr ãtvereãní za 330 korun, upozornil ãasopis Ekonom a deník E15. Po redakcích teì ostravsk magistrát poïaduje odpovûì. Na upfiesnûní informací má mûsto právo v pfiípadû, Ïe se obsah ãlánku dotkl dobré povûsti úfiadu. Úfiedníci totiï tvrdí, Ïe pfii prodeji nikoho neprotûïovali. Více neï dvû stû hektarû prodali strategickému investorovi, spoleãnosti HB Reavis Group, za stejnou cenu jako jin m jiï usídlen m firmám. V mo novské zónû získali v ichni pfiedchozí investofii pozemky za cenu tfii sta korun. Cenu stanovil znalec, kter pfiihlíïel k tomu, Ïe parcely jsou umístûné více neï est kilometrû od dálnice D47 a dvacet kilometrû od centra Ostravy, vysvûtlila mluvãí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská. Podle realitních makléfiû se cena za mûstské pozemky urãené pro podobné projekty pohybuje v ãástkách od osmi set do dvanácti set korun za metr ãtvereãní. Takov odhad je reáln, ale jen pro oblasti v bezprostfiední návaznosti na dálnici nebo na okraji mûsta, dodala Vojkovská. AÏ magistrát spolu s krajsk m úfiadem prodá v echny pozemky, dostane více neï pûl miliardy korun. Do pfiípravy zóny ale uï stát spolu s mûstem investoval více neï dvû a pûl miliardy korun. Jsme rádi, Ïe spoleãnost HB Reavis vytvofií logistické centrum, do nûhoï investuje více neï ãtyfii nû metrû ãtvereãních. CTP Invest slibuje, Ïe do území na hranici Brna a lapanic investuje estnáct a pûl miliardy korun. Práci v gigantické zónû Brno South získá patnáct tisíc lidí. PfiestoÏe CTP Invest je tû nemá v echny pozemky zasíèované, nemá zatím o nájemce nouzi. V pofiadníku uï ãeká osmadvacet spoleãností. V areálu by tak mohly fungovat jak ãeské, tak i nadnárodní firmy. Rozvíjet by se mûly spoleãnosti z oblastí informaãních technologií, sluïeb, designu a dodavatelû automobilového prûmyslu. Rozlehl park bude fungovat zároveà jako sluneãní elektrárna. Panely budou stát pfiímo u v robních hal. Mûla by tak vzniknout jedna z nejvût- ích solárních elektráren v zemi. miliardy korun. PfiestoÏe jsme pûvodnû chtûli, aby se v oblasti vyrábûlo, pfiehodnotili jsme názor. Nov projekt nabízí pfiíleïitost zkombinovat leteckou, Ïelezniãní i silniãní dopravu na jednom místû. Pokud by nedo lo k umístûní zámûru spoleãnosti HB Reavis do mo novské zóny, mohla by nastat situace, Ïe plocha urãená pro strategického investora by dlouhou dobu nena la své uplatnûní, zdûvodàuje Vojkovská. Podle ní o prûhlednosti transakce svûdãí i to, Ïe dal í investofii, ktefií obsadí zbyl ch tfiicet voln ch hektarû, nakupují pozemky za stejnou cenu jako HB Reavis Group. Právû proto se podle právníkû mûsto a kraj nemusí obávat toho, Ïe by mohl prodej pozemkû na Ostravsku napadnout antimonopolní úfiad. StûÏovatel by neuspûl ani se soudní Ïalobou. Pfiípadné napadení u Úfiadu pro ochranu hospodáfiské soutûïe není relevantní. Co se t ãe vefiejné podpory, je v znamné, Ïe pozemky v této lokalitû prodalo mûsto a kraj soukrom m partnerûm za srovnateln ch podmínek. Pokud byla cena stanovena transparentnû na základû znaleckého posudku, lze pfiedpokládat, Ïe obec dodrïela rozpoãtová pravidla i zákon o obcích, uvedl Vilém Pode va z právní kanceláfie Rowan Legal. Projektanti z HB Reavis tak mûïou plánovat dál projekt multimodálního logistického centra, které bude stát na plo e osmdesáti hektarû. Noví majitelé pozemkû chtûjí na plo e padesáti hektarû vybudovat podobné centrum, jako je stfiedisko v rakouském Grazu. Dennû se ve skladech vymûní estadvacet tisíc tun zboïí. ProtoÏe do centra nebudou zajíïdût pouze kamiony, ale i nákladní vlaky a vleãky mífiící na nedaleké leti tû, sníïí se poãet aut na dálnici. Oãekáváme, Ïe na Ostravsku bude jezdit o 650 kamionû dennû ménû neï doposud. To znamená, Ïe se jejich poãet sníïí o patnáct procent. Tím se sníïí i emise, které zatûïovaly Ïivotní prostfiedí: mûïou klesnout aï o dvaaãtyfiicet tisíc tun roãnû, uvedl mluvãí spoleãnosti HB Reavis Radek Mar ík. Spoleãnost poãítá s tím, Ïe v nov ch halách bude pracovat pfies dvû stû lidí. Dal ích dvû stû pracovních míst vytvofií firmy, které budou s nov m centrem obchodovat pfiímo v mo novské zónû. Centrum chce developerská firma stavût ve ãtyfiech etapách. UÏ teì zaãala pracovat na tom, aby v roce 2010 mûla v ruce stavební povolení. První haly, cesty a terminál kombinované dopravy budou stát o dva roky pozdûji. Spoleãnost HB Reavis chce zaplatit témûfi pûti miliardovou stavbu sama, pokusí se ale ãerpat peníze z Operaãního fondu Doprava.

05_mh1208 1.12.2008 15:47 Stránka 1 PROSINEC 2008 STRANA 5 INZERCE DODAVATEL VA EHO BYDLENÍ BO ITOV V stavba lokality RD v obci Bofiitov u âerné hory od 2.970.000-3.260.000,- Kã BOSKOVICE Zahájen prodej bytû v nové v stavbû na ul. Hybe ova (b valá Slámova pila ) byty 1+KK - 3+KK od 1.010.000-2.130.000,- Kã âeská EDEN II. etapa V stavba RD v lokalitû âeská - Nivky pod lesem. K prodeji samostatné RD v cenách od 8.500.000,- Kã Brno, PurkyÀova ul. Prodej bytû 1+KK - 4+KK obchodní prostory k pronájmu PurkyÀova 35e tel.: 543 236 244, 602 711 089 info@properity.cz www.properity.cz KB EUpoint MorHosp 255x182.indd 1 24.11.2008 11:09:48

PROSINEC 2008 STRANA 6 VÝROBA AUT V NOŠOVICÍCH Nová slezská auta mají korejskou značku ZAPOMEŇTE NA TO, ŽE SE VĚTŠINA AUT VYVÁŽELA DO EVROPY ZE ZÁPADNÍ ČÁSTI ČESKA. PŘÍŠTÍ ROK JICH TÉMĚŘ DVĚ STĚ TISÍC NALOŽÍ NA KAMIONY A VAGÓNY LIDÉ ZE SLEZSKÝCH NOŠOVIC NA FRÝDECKU-MÍSTECKU. No ovice Dfiíve proslulé kysané zelí, dnes osobní auta. Dfiíve plantáïe zelen ch hlávek, dnes dvû stû hektarû továrních hal, nového asfaltu a zasíèovan ch pozemkû pfiipraven ch pro dal í expanzi. To je prûmyslová zóna na kraji vesnice s tisíci obyvateli No ovic. Nejvût ím tahounem obfií prûmyslové zóny je automobilka Hyundai. Stala se z ní tfietí továrna na v robu osobních aut v âesku. Zatím se zafiadila na tfietí pfiíãku. Na prvním místû je koda auto. Z ní dennû vyjede pfies dva tisíce aut. TCPA v Kolínû produkuje dennû tisíc vozû. Pokud se naplní plány éfû fabriky v No ovicích, tak z továrních hal vyrazí do svûta v roce 2011 nejménû tolik aut jako z kolínského triumvirátu. V robu jsme zahájili sedm mûsícû po dokonãení stavební ãásti. Na listopad a prosinec máme potvrzené objednávky na ãtrnáct tisíc aut. Pfií tí rok plánujeme vyrobit 185 tisíc vozû, uvedl prezident automobilky Hyundai Motor Manufacturing Czech Kim Ok-ão. Pro pfií tí rok to znamená, Ïe z No ovic vyjede do svûta o polovinu ménû aut neï z Kolína. Pokud si CTPA udrïí svou v konnost, budou na tom za tfii roky obû fabriky podobnû: dennû vyrobí témûfi tisícovku aut. Padesát miliard korun Podle ministra prûmyslu a obchodu Martina ímana pfiispûje tak automobilka k oïivení ãeské ekonomiky o jedno procento. AÏ v roce 2011 vyuïije továrna celou svou kapacitu, bude to pro ãesk rozpoãet znamenat padesátimiliardové saldo. âeská republika najetím Hyundaie pfievezme po Slovensku pomyslnou první pfiíãku, co se t ãe produkce ve v robû automobilû na jednoho obyvatele. Na jednoho âecha tak teì pfiipadne 130 vozû, fiekl íman. UÏ teì továrna udûlala z Fr decko-místecka o témûfi pûtadvacet miliard bohat í region. Hyundai se totiï rozhodl investovat do továrny do tfií let 1,2 miliardy euro. Nakonec tedy v No ovicích vznikne areál za více neï tfiicet miliard korun. Hyundai se zatím neobává dopadu svûtové finanãní krize. A to i pfiesto, Ïe chování jin ch automobilek a jejich dodavatelû zase tak optimisticky nevypadá. V No ovicích budeme vyrábût model Hyundai i30. To je vûz stfiední tfiídy, kter plní poïadavky a potfieby evropsk ch zákazníkû. Kromû v ech standardû má malou spotfiebu. To je kritérium, které bude na e zákazníky zajímat ze v eho nejvíc, myslí si mluvãí no ovického závodu Petr Vanûk. Zaměstnanců je v kraji dost Továrna tak mûïe zaãít plnit své plány. Do konce roku pfiijme 2 200 zamûstnancû. Teì auta le tí, montuje, lakuje a kontroluje osmnáct set lidí. A vedení firmy se neobává toho, Ïe by, podobnû jako v Kolínû, museli nové zamûstnance sloïitû hledat. Moravskoslezsk kraj je totiï stále oblastí s nejvût í mírou nezamûstnanosti. V fiíjnu tohoto roku hledalo na severu Moravy práci témûfi tfiiapadesát tisíc lidí. To je 7,7 procent ze v ech lidí, ktefií mûïou do práce nastoupit. Dennû se v na em náborovém stfiedisku eviduje prûmûrnû pûtadvacet lidí. Zajímá nás pouze jejich motivovanost a ochota pracovat na pln v kon. U vût iny lidí nepoïadujeme Ïádné speciální vzdûlání, nezajímá nás vûk ani pohlaví. Vût ina lidí, ktefií zde pracují, nemají zku enosti z automobilového prûmyslu. My je za kolujeme v na í sesterské automobilce Kia v Îilinû, uji Èuje Vanûk. Vût ina aut vyroben ch v No- ovicích poputuje na západní trhy. Fakt, Ïe budeme blíïe k zákazníkûm, ale pfiíli neovlivní koncovou cenu. Náklady, které jsme u etfiili za logistiku a dopravu, pfiekr vají náklady za vyplácení vy ích mezd a draï í energie, neï jaké platíme v Koreji, upfiesnil Kim Ok-ão. Z âeské republiky tak roãnû odjede pût procent z celkového objemu, které závody korejské automobilky vyprodukují. Padesát procent ze v ech pochází pfiímo z Koreje. Dal í závody jsou v âínû, Americe. Ve stfiední Evropû se Hyundai usídlil poprvé. Seznam te se: prezident Hyundai Motor Manufacturing Czech Kim Ok-ão. První auta, která z no ovického závodu vyjela, byla v barvách ãeské vlajky. Aby mûla auta dokonal lak, pracují zamûstnanci v bíl ch bavlnûn ch rukavicích. Ve svafiovnû pracovníci spou tûjí poãítaãe. To ostatní za nû udûlají roboti. Dûlníci jsou od sebe odli eni barevn mi montérkami. Foto a text: Veronika Hrdá Nošovická auta vznikají za zvuku Beethovena a Mozarta LUDWIG VAN BEETHOVEN: PRO ELIŠKU. LOMOZ STROJŮ PŘIPOMÍNAJÍCÍ DINOSAURY. VŮNĚ SMETANOVÉ OMÁČKY S HOUSKOVÝMI KNEDLÍKY. TAK VYPADÁ RANNÍ SMĚNA V NOŠOVICKÉ AUTOMOBILCE HYUNDAI. Nûkolik stovek zamûstnancû pozoruje, jak stádo Ïlut ch robotû v lisovnû a svafiovnû pfiipravuje ergonomick tvar karoserie. PfiestoÏe je ve vzduchu cítit vûnû roztaveného kovu, lidé se nemusí bát, Ïe by si své bledûmodré uniformy montérky u pinili. Práci robotû totiï pozorují za plexiskly. Zamûstnanci do samotné v roby aut nezasahují. Oni jsou zde od toho, aby mohli linku spustit nebo zastavit. Po dvou hodinách se klidná hudba zastaví. Lidé pochopili, Ïe je ãas na odpoãinek. KaÏdá smûna je rozdûlena do nûkolika blokû: dvû hodiny práce, pauza, dvû hodiny práce, obûd v kant nû, dvû hodiny práce, pauza, dvû hodiny práce a odchod domû. Není to taková rutina, jak se to mûïe zdát. Jsem rád, Ïe mám práci tak blízko bydli tû. Navíc ani plat není tak patn, chválí si pfied pfiestávkou jeden ze zamûstnancû. Ve svafiovnû se zhasínají svûtla a on s ostatními dûlníky v modr ch montérkách si zaãíná rozbalovat bagety v odpoãinkové zónû. Designové Ïidliãky, oplocené su en m bambusem. V roba jednoho auta v no ovické továrnû trvá dvacet hodin. KaÏdou minutu se v ak na páse, kter rychlostí kroku posouvá pfiipravená auta, objeví jeden vûz. A systém pfiekvapuje je tû dal ím prvenstvím: pokud by se rozhodlo vedení firmy vyrábût v No ovicích více typû aut, staãilo by jim ke zmûnû necelá sekunda. Pfiesnû 0,8 sekund. Táta robotů se jmenuje Main Buck Ve svafiovnû totiï velí jeden táta strojû ; Main Buck. Ten má dvû masivní hfiídele ãtvercového prûfiezu, uloïené soubûïnû se smûrem linky. KaÏdá ze ãtyfi stran hfiídele je vysoká zhruba metr a na ní jsou rozmístûné sváfiecí hlavy. Koncert za doprovodu dal ích stovek men ích robotû mûïe zaãít. To v e za doprovodu Mozarta, kterého stfiídá Beethoven. Podávací roboty vloïí mezi hfiídele platformu, dal í podavaãe shora pfiidají boãnice a stfiechu. Pak se pfiidají sváfiecí hlavy. Ve finále pak sborovû zareaguje dal í stovka jednoúãelov ch robotû: Sestavená karoserie je dûkladnû provafiená a mûïe do lakovny. Zatím je v sledkem tohoto pfiedstavení jeden typ auta: Hyundai i30. V korejském v vojovém centru ale uï vzniká bratr tfiicítky. Zatím se pracovnû jmenuje YN. Právû se díváme na auto, které získalo první vdechnutí Ïivota pfied osmnácti hodinami. Na pûlkilometrovém páse jsou sefiazeny modré, ãervené a bílé vozy. O ty se teì starají zamûstnanci v jasnû oranïov ch montérkách. Jejich ruce v bíl ch bavlnûn ch rukavicích zkoumají, jestli na cestû z lisovny a svafiovny do montovny neutrpûly nûjak rám. Sednou dovnitfi, zkontrolovat, jestli je posezení za volantem dostateãnû pohodlné. Ve svûtle bíl ch gigantick ch záfiivek ovûfiit, Ïe lak nemá Ïádnou vadu. Hudba z reproduktorû dnes dohrála naposledy. Druhá smûna se teprve za koluje, a tak vût ina zamûstnancû odjíïdí autobusy nebo vlastními auty domû. Málo komu trvá cesta pfiíli dlouho. Vût ina lidí pochází z Moravskoslezského kraje. Nemáme strach z toho, Ïe se nám nepodafií naplnit plán pro tento rok, dodal mluvãí Hyundai Motor Petr Vanûk. V halách tak aktuálnû pracuje 980 lidí.

PROSINEC 2008 STRANA 7 AUTOMOBILOVÝ PRŮ MYSL Automobilový průmysl: tahoun české ekonomiky AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL PATŘÍ K NEJSILNĚJŠÍM OBORŮM V ČESKU. PROTOŽE SE ALE TUZEMSKÉ FIRMY NEUBRÁNÍ VLIVU SVĚTOVÉ FINANČNÍ KRIZE, KTERÁ JAKO PRVNÍ ZASÁHLA PRÁVĚ AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL, POŽADUJÍ VÝROBCI AUT A JEJICH SOUČÁSTÍ PO VLÁDĚ OKAMŽITOU REAKCI. PfiestoÏe má âeská republika dlouhodobou tradici ve v robû automobilû, jedním z pilífiû ekonomiky se automobilov prûmysl stal aï pfied osmi lety. Tehdy zamûstnávaly automobilky a jejich dodavatelé témûfi osmdesát tisíc lidí. Dnes jich v tomto oboru pracuje témûfi dvojnásobek. Témûfi sto dvacet tisíc lidí. Podle odhadû SdruÏení automobilového prûmyslu ale tento poãet poklesne pfií tí rok o deset tisíc míst. UÏ teì nûktefií subdodavatelé propou tûjí, pfiipomnûl fieditel SdruÏení automobilového prûmyslu Antonín ípek. PfiestoÏe jeho slova mohou pro novû postaven závod v No ovicích vyznít pesimisticky, podle mluvãího Hyundai Motor Czech Petra VaÀka ale v robu jejich automobilû situace na svûtov ch trzích nezasáhne. Vût ina automobilek ve sv ch plánech poãítala s tím, Ïe se bude jejich v roba roz ifiovat stejn m tempem jako doposud. To ale nebylo moïné. Svûtového dûní se neobáváme ani proto, Ïe my vyrábíme vozy, po kter ch poptávka klesat nebude. Spí e naopak, myslí si Vanûk. Podle odborníkû zatím není situace na ãeském trhu kritická. Tuzemsk automobilov prûmysl má dobré základy a je Ïivotaschopn. Jednotlivá sdruïení se ale shodují v jednom. V souãasné dobû ale potfiebuje, podobnû jako prakticky v echna odvûtví prûmyslu u nás, pfiedev ím co nejménû vládních krokû, které by pfiispívaly ke sníïení konkurenceschopnosti. Napfiíklad vlivem zpfiísàování ekologick ch opatfiení v oblasti oxidu uhliãitého, obchodováním s emisními povolenkami, ale i zákazem jízdy kamionû, kter nemá v Evropû obdoby, fiekl prezident Svazu prûmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Podle fieditele vnûj ích vztahû koda Auto Radka picara nejvût í ãesk v vozce uï teì pocièuje pokles zakázek. Ten ale není jedinou pfiíãinou, proã automobilky ãekají hor í ãasy. V byznysu je nejhor í plánovací nejistota. Tu teì v souvislosti s neexistencí termínu pfiijetí eura zejména exportní firmy mají neustále. A je jisté, Ïe v âesku platí, Ïe co není dobré pro exportní firmy, není dobré ani pro ãeskou ekonomiku, fiekl v Otázkách Václava Moravce picar. Silnice na Slovensko zatím není Tfiinecko No ovická továrna i pfies nûkolik skandálû s nedodrïením stavebního zákona nakonec stojí v plánovaném termínu. Zatímco stát je tû nestihl vybudovat silnice smûrem na Slovensko. Právû pfies trasu Ostrava Tfiinec Mosty u Jablunkova a âadca teì zaãalo jezdit nejvíce kamionû, které budou pendlovat mezi závodem Kia v Îilinû a Hyundai v No ovicích. Uvûdomujeme si, Ïe dochází k prûtahûm. Teì jsme minimalizovali dopady v nejbliï ím okolí No ovic, kde jsme uvolnili na dostavbu silnic dvû stû milionû korun, potvrdil íman. Vláda totiï slíbila, Ïe rychlostní silnice smûrem na Slovensko bude stát v roce 2013. UÏ teì ale ministerstvo dopravy opravuje svûj odhad: silnice bude moïná stát aï v roce 2015. Nejsou vykoupené ani pozemky Zatím dvouproudová silnice R48 konãí nedaleko obce Hnojník. Od ní zaãíná silnice I/11 a I/68. A ta je podle dopravních expertû jednou z nejnebezpeãnûj ích na Moravû. Podle b valého hejtmana EvÏena To enovského bude právû doprava nejvût ím problémem pro sïití lidí z okolních mûst a automobilky. SÏívání s tak velkou fabrikou bude nûjakou dobu trvat, myslí si To enovsk. A jeho slova potvrzuje osm tisíc lidí z Tfiinecka, ktefií se podepsali pod petici poïadující okamïité fie ení dopravní situace a dodrïení pûvodního termínu: roku 2013. Okolní vesnice a mûsta totiï stále nemají obchvat a v echna auta mífií do jejich center. Podle starostky Tfiince Vûry Palkovské ale nejsou sliby vlády reálné. Teprve v pfií tím roce zaãíná stát vykupovat pozemky. A to je tû nevíme, jak dlouho to bude trvat. Proto je termín 2012, 2013 opravdu velmi optimistick. Jen ty v kupy mûïou trvat dva aï tfii roky, upozoràuje Palkovská. Pokud se naplní prognózy automobilek, trh uï se nebude vyvíjet tak slibnû jako v minul ch sedmi letech. Pfied osmi lety ãinily trïby v robcû aut témûfi 2,5 bilionu Îádáme vládu âr, aby po dobu probíhající svûtové ekonomické recese co nejrychleji reagovala na novou situaci, která jiï ohroïuje ãesk prûmysl. Tím, co by mohlo pomoci fie ení situace, je také pozastavení pfiípravy a schvalování takov ch legislativních norem a opatfiení, které by firmám autoprûmyslu (a nejen jim, ale celé podnikatelské sféfie) v této dobû pfiinesly dal í zvy ování nákladû, sníïení konkurenãní schopnosti a tím i zamûstnanosti ve firmách. Jedná se zejména o pfiipravované smûrnice EU ãi sníïení konkurenceschopnosti vlivem zásadních korun. Loni uï firmy hlásily, Ïe jejich úãty proteklo pfies 5,5 bilionu korun. Pro âeskou republiku to znamenalo kladné obchodní saldo témûfi sto ãtyfi miliard korun. Pro zpfiísnûní ekologick ch opatfiení (CO 2, Reach, páteãní zákaz jízdy kamiónû, obchodování s povolenkami). OS KOVO k tomu s vûdomím SdruÏení AP dodává, Ïe stejn m zpûsobem, tedy odlo- Ïením legislativních norem a opatfiení majících pfiípadn negativní dopad na kupní sílu obyvatel a jejich sociální jistoty (ãi rozloïením tûchto aktû do dal ího ãasového období), by mûlo b t postupováno i v ostatních oblastech. âeská republika by se mûla zejména soustfiedit na oblast budoucích vzdûlávacích potfieb a také stanovení budoucí prûmyslové politiky. srovnání: ministr prûmyslu a obchodu Martin íman oãekává, Ïe po plném rozjetí no ovické automobilky bude saldo o padesát miliard vy í. Prohlášení Sdružení automobilového průmyslu Firmy i jejich zamûstnanci nyní potfiebují pfiedev ím klid na práci a na fie ení vlastních problémû plynoucích pfiedev ím ze sníïené poptávky, niï í kupní síly obyvatelstva, vût í opatrnosti bankovního sektoru pfii poskytování úvûrû firmám, spotfiebitelsk ch úvûrû ãi pûjãek obãanûm, fie ení existenãních otázek spojen ch s profesním uplatnûním zamûstnancû a v pfiípadû firem i v voje kursu Kã vûãi euro a neexistence termínu vstupu âr do eurozóny. PAVEL JU ÍâEK, viceprezident SdruÏení AP JOSEF ST EDULA, pfiedseda OS KOVO INZERCE Scudo 90 Multijet: emise CO 2 191 g/km, kombinovaná spotřeba 7,2 l/100 km nový fiat scudo pracuje pro vás V nabídce i 7místná verze s možností odpočtu DPH UŽITEČNÉ ZATÍŽENÍ, KOMFORT A VÝKON: NEJLEPŠÍ VOLBA PRO VŠECHNY ŘIDIČE PROFESIONÁLY Až 9 míst, objem nákladového prostoru až 7 m 3 (pro verzi van), užitečné zatížení až 1200 kg (včetně řidiče) Bezpečnost jako standard: ABS s EBD a HBA, airbag řidiče Nové turbodieselové motory Multijet Euro 4 s výkonem až 136 koní a krouticím momentem až 400 Nm Cena již od 290 000 Kč* bez DPH UŽITKOVÁ VOZIDLA JIŽ OD NEPAMĚTI

PROSINEC 2008 STRANA 8 DEVELOPERSKÉ PROJEKTY Investor zastavil největší ostravský projekt IPŘES UKÁZKOVÝ START MUSÍ HLAVNÍ INVESTOR PŘIBRZDIT SE STAVBOU NOVÉ KAROLINY V OSTRAVĚ. DOLEHLA NA NĚJ FINANČNÍ KRIZE. Ostrava Banky nechtûjí pûjãovat investorûm. A to nám svázalo ruce. Proto musíme na nezbytnû nutnou dobu zastavit stavbu nákupního centra. Takovou zprávu poslala investiãní spoleãnost Multi Development do Ostravy. Pro vedení ostravské radnice to znamená jediné: musí si poãkat na to, aï se finanãní trh uklidní. Developerské spoleãnosti v celé Evropû musí pfiehodnotit své plány pro nejbliï í období. Tato situace se nemohla vyhnout ani projektu Nová karolina v Ostravû, uvedla Sandra Zelinková z Multi Development. O kolik mûsícû se stavba protáhne, si ale nikdo netroufne odhadnout. Podle stále platného plánu by mûla nová ostravská ãtvrè stát v roce 2016. Vedení Ostravy zatím je tû není nervózní a ãeká na to, jak se situace vyvine. Ostrava totiï s Multi Development úzce spolupracuje. Nejdfiíve holandské spoleãnosti prodala za dvû stû milionû korun pozemek, kter stát deset let dával dohromady. Pfied dvaceti lety tady totiï fungovala koksovna. A po ní zûstala silnû zneãi tûná pûda. Stát oblast dekontaminoval za témûfi dvû miliardy korun. Pozemky pak pfievedl na mûsto. Ostrava tak prodejem získala nejen investora, kter má zájem vybudovat nové centrum. Na la také partnera pro vyuïití dvou obfiích budov b valé Elektrocentrály a Ústfiedny. To jsou také jediné stavby, které Dokonãení ze strany 1. O tom, které firmy nakonec pozemky dotované státem a Zlínsk m krajem obsadí, nakonec rozhodne zejména ministerstvo prûmyslu a obchodu prostfiednictvím agentury CzechInvest. Na im pfiáním je, aby struktura investorû byla v souladu s moderními trendy rozmanitá. âást zóny vyãleníme pro vznik technologického centra, v nûmï budou pûsobit i vysoké koly, fiíká Janeãka. Podle nûj má projekt Strategické prûmyslové zóny Hole ov podporu napfiíã politick m spektrem. Zatím ale nemû- Ïeme fiíct, do jaké míry ovlivní zájem o investování finanãní krize. Takové úvahy jsou pfiedãasné. Momentálnû totiï budujeme infrastrukturu. Investofii pfiijdou spí e v letech 2010 aï 2012. Proto je pro nás dûleïitûj í, jaká bude situace v tomto období, uvedl Janeãka. Podle ekonomû má ale zóna stále obrovsk potenciál. Ve stfiední Moravû jsou totiï v echny prûmyslové areály uï obsazeny a investofii mají o tuto oblast stále zájem. pfiipomínají dobu, kdy pfied dvaceti lety na hranici centra tepal Ïivot v koksovnû. UÏ vlastníme Ústfiednu. Teì chceme od Multi Development za symbolickou cenu odkoupit Elekrocentrálu. Tam vybudujeme kulturnû-spoleãenské centrum. V druhé budovû pak chceme mít víceúãelovou halu. Ta by mûla slouïit pro pofiádání sportovních i kulturních akcí, uvedl námûstek ostravského primátora Luká Îenat. Na opravu b val ch prûmyslov ch hal tak mûsto získalo témûfi tfiiadevadesát procent penûz z Evropské unie. Úfiady tak do MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Nové Karoliny investují témûfi miliardu korun. A Multi Development odhaduje, Ïe oni spolu s dal ími partnery v oblasti utratí dal ích patnáct miliard korun. V Ostravû vznikne nejen oblast pro kanceláfie, ale i pro bytové domy s mûstskou tfiídou lemovanou umûleck mi plastikami. Ulice, uliãky i námûstí Nové Karoliny musejí b t plné Ïivota, vysvûtlil architekt Vladimír KruÏík ze spoleãnosti Helika. Ta bude nové ostravské centrum navrhovat. A nebude mít jednoduch úkol. Vedení Ostravy si totiï pfieje, aby na dvaatfiicetihektarovém pozemku vzniklo budoucí centrální námûstí. PfiestoÏe se spoleãnost rozhodla odvolat dûlníky z pozemkû, stavební ruch se úplnû nezastaví. První etapu stavbu administrativní budovy chce Multi dostavût bez pfiestávky. V ruce uï má v echna stavební povolení a peníze jsou pfiipraveny na úãtech. Novostavba by tak mûla v Ostravû stát za dva a pûl roku. Firma, která bude chtít mít adresu v této budovû, musí poãítat s tím, Ïe by mûla obsadit minimálnû tfii sta metrû ãtvereãních. A za nû zaplatí mûsíãnû pfiibliïnû sto tisíc korun. Ženatý: Dopad krize byl pro Novou Karolinu nevyhnutelný Ostrava Zprávy o tom, Ïe spoleãnost Multi Development zastavuje nûkteré stavební práce, na ostravském magistrátu nevyvolalo vlnu nervozity. Námûstek primátora Luká Îenat, kter má projekt na starosti, je trpûliv a postup Multi Development chápe. Souãasná situace se za nûkolik mûsícû uklidní, myslí si Îenat. Multi Development zastavil stavbu Nové Karoliny. Vedli jste s investorem jednání o osudu projektu? Zatím jsme byli pouze informováni o problémech a oãekáváme dal í v voj. ZáleÏí to pfiedev ím na tom, kdy tato strnulost skonãí. Problém Multi Deve- lopment souvisí s tím, jak dlouho budou banky drïet peníze. PenûÏní ústavy jsou tady ale pfiece od toho, aby peníze pûjãovaly, a ne aby si je drïely na hor í ãasy. Proto doufám, Ïe zastavení projektu je otázka nûkolika mûsícû. Chápu, Ïe dopad na nejvût í developersk projekt ve mûstû byl zfiejmû nevyhnuteln. NemÛÏe tento fakt ohrozit projekt budování Nové Karoliny? Investor musí pfiece dodrïet smlouvu, ke které se mûstu zavázal. Zatím nechci pfiedjímat. Navíc spoleãnost pokraãuje v stavbû administrativní ãásti první etapy. Jsem proto v tomto Holešovské letiště nahradí strategická průmyslová zóna UÏ teì je ale jisté, Ïe start strategického areálu bude mít jednu komplikaci. Firmy, které se usídlí v Hole ovû jako první, totiï nemûïou vyuïít hned od zaãátku nejvût í v hodu vznikající zóny: napojení na dálnice smûrem do Brna, Prahy, Ostravy a na Slovensko. ZLÍNSKÝ KRAJ editelství silnic a dálnic totiï letos v záfií zaãalo pfiipravovat stavbu rychlostní silnice R49, která má vést z Hulína do Fry táku. A dokonãení silnice za est miliard korun plánuje na rok 2011. Tedy rok potom, co hole ovská zóna bude lákat první investory. Sedmnáctikilometrov úsek bude zaãínat u Hulína. Mimoúrov- Àová kfiiïovatka tam propojí dvû ãtyfiproudové silnice: D1, R55 a novû vznikající R49. V záfií jsme zahájili pfiípravné práce. Zatím vyfiizujeme stavební povolení. Pfií tí rok ale chceme, aby se stavba rozjela naplno, uvedl Roman Kluzák z tiskového oddûlení editelství silnic a dálnic. Za osm let bude z Nové Karoliny v Ostravû nová mûstská ãást. Foto a text: Veronika Hrdá Vizualizace: Multi Development smyslu optimistick. Investor zahájil pfiípravy ukázkovû. Pozemek jsme prodali pfied dvûma lety a uï teì má investor v rukou témûfi v echna stavební povolení. Proto si myslím, Ïe velké prodlení ve v stavbû nás neãeká. Jaké jsou podmínky smlouvy, kterou mûsto s Multi Development uzavfielo? Pfied dvûma lety jsme prodali tfiicetihektarov pozemek za více neï dvû stû milionû korun. Bylo to v dobû, kdy o Ostravu nebyl takov zájem. Proto jsme chtûli získat investora, kter bude akceptovat nejen své komerãní zájmy, ale i poïadavky mûsta. Jsou to hlavnû závazky jako dodrïení ãasového harmonogramu jednotliv ch etap a stavba budov, které jsou v souladu s plány mûsta. Neobáváte se toho, Ïe podobné zdr- Ïení, moïná i zastavení pfiíprav, teì budete muset fie it u dal ích rozvojov ch projektû? Nikdo mû neinformoval o tom, Ïe by nûkter z dal ích investorû mûl podobné problémy jako Multi Development. V tuto chvíli je pozastavena pouze stavba Nové Karoliny. MÛÏe svûtová krize ovlivnit v voj mûsta Ostravy? Tato otázka má dvû roviny. Jedna smûfiuje k rozpoãtu, kter spravuje Zdroj: SD Magistrát mûsta Ostravy, druhá je Ïivot lidí, ktefií tady Ïijí. V eobecnû vefiejn sektor neãeká tak obrovská nejistota jako soukromé firmy. Mûsta, obce a stát jsou totiï vázány rozpoãtem. Spoãítali jsme, Ïe pokud Ostravsko zasáhnou dopady krize, podniky nebudou odvádût tolik penûz na daních a nûktefií lidé pfiijdou o práci, pofiád to pro rozpoãet mûsta Ostravy bude znamenat maximálnû ztrátu sto padesáti milionû korun. Stále nám tak zûstane rozpoãet se sedmi a pûl miliardami korun. Tím ale samozfiejmû nezlehãuji situaci, která pro mnoho lidí zfiejmû nastane. Teì jsme zaïívali boom. Otázka je, do jaké míry teì budeme zaïívat útlum. Hole ovská zóna tak nakonec bude tûïit z moïnosti vyuïít dva druhy dopravy. Kamiony mohou do zóny pfiijíïdût po propojené dálniãní síti. ZboÏí ale mûïou firmy pfiiváïet a odváïet také po Ïeleznici. Zóna bude totiï napojená na Ïelezniãní vleãku. Vlaky ujedou 770 metrû a dostanou se na traè Kojetín Vala ské Mezifiíãí. Tam uï mûïou mífiit smûrem na Slovensko, Ostravu, Brno a Prahu. V podstatû do celého âeska. PfiestoÏe zóna bude stát na území b valého leti tû, letadla uï v Hole- ovû pfiistávat nemûïou. V bfieznu tohoto roku jej majitel pozemku definitivnû zavfiel a zboural. Kromû dûlníkû, ktefií pfiipravují pozemky pro budoucí investory, se v areálu pohybují také archeologové. Ti chtûjí zachránit poslední zbytky pravûkého pohfiebi tû. Nyní pûsobíme ve tfiech lokalitách. Pfiedev ím v místû, kde bude such poldr, jsme zachytili stopy pravûkého osídlení, poznamenal archeolog Miroslav míd. Archeologové oãekávají bohaté nálezy. V padesát ch a edesát ch letech tam objevili rozsáhlé pravûké pohfiebi tû s více neï ãtyfimi stovkami kostrov ch hrobû.

PROSINEC 2008 STRANA 9 DEVELOPERSKÉ PROJEKTY Brněnské nádraží: miliardy změní jižní část města ZATÍM JE TO JEDNA Z NEJŠPINAVĚJŠÍCH ČÁSTÍ BRNA. DO DESETI LET BY TO MĚLA BÝT PULSUJÍCÍ ČTVRŤ BLÍZKO NÁDRAŽÍ. Brno Do sedmi let bude stát v Brnû nové nádraïí, kam budou zajíïdût mezinárodní rychlíky a nákladní vlaky. V centru zûstane historická budova, kterou âeské dráhy promûní na zastávku pro regionální vlaky. Mezi nádraïími bude pendlovat nadzemní mûstská rychlodráha. Pod ní pak bude rûst nová brnûnská ãtvrè: JiÏní centrum. Tedy pokud plány developerû nezkfiíïí finanãní krize. Brno staví nové mûsto. Zmûny se dot kají pfiibliïnû 200 hektarû území, ve kterém vznikne prostor pro ãtyfiicet aï edesát tisíc obyvatel, uvedl brnûnsk primátor Roman Onderka. A právû vidina prodeje ãi pronájmû bytû, kanceláfií a obchodû pfiilákala do Brna hned nûkolik v znamn ch investorû. UÏ teì je jasné, Ïe pozemek tûsnû vedle budovy nového nádraïí bude vyuïit dfiíve, neï se z Brna stane nová evropská Ïelezniãní kfiiïovatka. Spoleãnost HB Reavis Group totiï pfied nûkolika t dny podepsala s mûstem jednu z posledních smûnn ch smluv. Mûsto je tû nedávno vlastnilo kus pozemkû vedle autobusového nádraïí Zvonafika a HB Reavis zase strategická místa pro stavbu nov ch kolejí. V tuto chvíli jsme úspû nû zavr ili jednání o smûnû pozemkû. HB Reavis získala estnáct tisíc metrû ãtvereãních. My jsme získali pozemky v okolí budoucího nádraïí, které jsme potfiebovali, uvedl fieditel mûstské spoleãnosti JiÏní centrum Jan Zavfiel. Vedle Zvonafiky, nákupní galerie VaÀkovka a budovy nového nádraïí tak vznikne nákupní centrum, bytov komplex a kanceláfiské budovy na plo e 56 tisíc metrû ãtvereãních. V stavbu blokû chceme realizovat po etapách, v návaznosti na stavbu infrastruktury, která bude patfiit mûstu, uvedl Robert Ullman z HB Reavis Group CZ. V první fázi postaví HB Reavis vyzkou- en projekt: nákupní centrum Aupark. Ten uï funguje v Bratislavû nebo v Îilinû. Spoleãnost slibuje, Ïe budova bude zajímavá také architektonicky. Bude mít punc britského atelieru Benoy, upfiesnil Ullman. Podle nûj bude chtít slovensk developer do Auparku v Brnû investovat pfies dvû miliardy korun. Dal í spoleãností, která má v území své jisté pozemky, je slovenská finanãní skupina J&T. Na parcelách, které vlastní, dnes stojí ojetá auta na prodej. Do pûti let je vystfiídají parky, stromy, estipatrové budovy s byty a kanceláfiemi. Na plánování JiÏního centra si firma najala brnûnského architekta Petra Pelãáka. Bude to moderní evropské mûsto. Budovy nebudou moc vysoké, maximálnû est pater. Brnûn- Olomoucký aquapark vznikne díky spojení města a firem VEDENÍ OLOMOUCKÉHO MAGISTRÁTU SE ROZHODLO SPOJIT SÍLY SE SOUKROMÝM SEKTOREM. VÝSLEDKEM BUDE AQUAPARK U VÝPADOVKY NA BRNO. MĚSTO OLOMOUC HO BUDE CELÝ VLASTNIT ZA DESET LET. Olomouc Zatím je to na Moravû i v âesku ojedinûl pfiípad. Mûsto se rozhodlo pro stavbu aquaparku spojit síly se tfiemi soukrom mi firmami. Olomouc se tak stal vlastníkem pûtaãtyfiiceti procent akcií ve spoleãnosti AQUAPARK OLO- MOUC, která otevfie uï pfií tí rok v kvûtnu nov aquapark. Ten bude stát na pozemku kousek od v padovky na Brno. Roãnû ho mûïe nav tívit aï 380 tisíc lidí. PfiestoÏe Olomouc uï jeden kryt bazén s atrakcemi vlastní, rozhodl se pro stavbu dal ího. Plaveck stadión v Olomouci slouïí pfiedev ím sportovcûm a má své kapacitní i prostorové limity. Proto jsme hledali moïnosti, jak nabídku roz ífiit. Nakonec jsme jako nejvhodnûj í vyhodnotili mûst- 1 2 3 skou atmosféru tam ale lidé ucítí také. Chci, aby se navázalo na tradici, kdy se o Brnû psalo jako o nejzelenûj ím mûstû Evropy. A nejde jen o to, Ïe vysadíme hodnû stromû. Napfiíklad odtok de Èové vody bude pfiímo v místû, kam voda dopadne, pfiedstavil své plány Pelãák. S takov m scénáfiem souhlasí i vedení Brna. To totiï chce, aby investofii, ktefií v JiÏním centru zaãnou stavût, dodrïeli nûkolik podmínek. Tyto firmy se musejí podílet napfiíklad na vybudování mûstské kanalizace a cest. Musejí také respektovat ideu mûsta: nechceme tady mrtvou ãtvrè, kde budou jen kanceláfie. Chceme tam byty sk pozemek u dálnice ve smûru na Brno, kde nyní vzniká nejvût í vodní zábavní centrum v Olomouckém kraji. Pfiedpokládáme proto, Ïe ho budou vyuïívat nejen obyvatelé na eho mûsta, ale i náv tûvníci z irokého okolí, myslí si primátor Olomouce Martin Novotn. Do projektu se zapojily tfii v znamné firmy: italsk v robce bazénû Atzwanger, olomoucká stavební firma Gemo a nadnárodní spoleãnost Skanska. OLOMOUCKÝ KRAJ Je to jeden z prvních projektû v âesku, kdy se soukromé firmy podílejí na vzniku podobného volnoãasového zafiízení. Samozfiejmû jsme museli od zaãátku fie it komplikace, které bychom u ãistû komerãního projektu nemûli. Ty jsme ale pfiedpokládali a nakonec jsme na li cestu. NejdÛleÏitûj í bylo ãasté jednání s pfiedstaviteli mûsta a nastavení smlouvy tak, aby projekt byl v hodn pro obû strany, uvedl manaïer developersk ch projektû ve spoleãnosti GEMO Petr Vykopal. Mûsto tak na zaãátku vloïilo do spoleãnosti tfiíhektarov pozemek. Ten mûl JIHOMORAVSKÝ KRAJ 4 Do sedmi let se z brnûnského JiÏního centra stane moderní evropská ãtvrè. Investovat tady chtûjí giganti jako J&T, CTP nebo HB Reavis. RozrÛst se chce také nákupní Galerie VaÀkovka. Foto: Stanislav Svoboda (1, 2 a 5) / Vizualizace: Petr Pelãák (3), HB Reavis (4) a Ïivot, uvedl rozvojov námûstek primátora Martin Ander. Mûstská spoleãnost JiÏní centrum jedná také s dal ími firmami, které by chtûly v areálu investovat. PÛvodnû jich bylo sedm. Teì ale mûstská firma JiÏní centrum, fiíká, Ïe uï nemá pfiíli pozemkû na prodej. Jejím hlavním posláním totiï bylo, aby stmelila pozemky pro mûstsk bulvár, kanalizaci, silnice a zajistila hladk start pro stavbu budovy nádraïí. Pozemky patfiící spoleãnosti JiÏní centrum tak smûnilo vedení firmy s majiteli klíãov ch parcel. A tûmi byli právû J&T, HB Reavis a CTP Invest. Pro pfiedstavu: podle odhadû realitních Jednou z atrakcí Olomouckého aquaparku bude také space bowl hodnotu osmapadesáti milionû korun. Aby podíl mûsta mohl b t je tû vy í, schválili zastupitelé, Ïe do akciovky vloïí je tû dal- ích dvaatfiicet milionû korun. Dal í tfii soukromé firmy pak daly dohromady o jedenadvacet milionû korun více. Celková ãástka: dvû stû milionû korun. 5 makléfiû má jeden metr ãtvereãní v JiÏním centru cenu i deset tisíc korun za metr ãtvereãní. JiÏní centrum také jedná napfiíklad s majitelem jiï zajeté nákupní galerie VaÀkovka. Spoleãnost ECE se totiï chce rozrûst. A k tomu, aby mohla postavit dal í budovu, potfiebuje mûstské pozemky. Podle ekonoma Marka Hatlapatky ze spoleãnosti Cyrrus ale mûïe cel projekt rozvoje JiÏního centra zastavit finaãní krize. Ta se totiï podle nûj developerského sektoru dotkne nejvíce. Je to nespornû nejpostiïenûj í segment. Banky totiï nejsou ochotné do tak rizikového oboru vkládat své peníze. UÏ teì nûktefií developefii musí své projekty ru it, zastavovat nebo prodávat za niï í ceny, upozornil Hatlapatka. Souãástí ujednání mezi akcionáfii je dohoda o postupném pfievodu akcií projektové spoleãnosti na mûsto Olomouc. V pfiípadû bezchybného fungování projektu tak mûsto získá plnou kontrolu po deseti letech od zahájení provozu, uvedl mluvãí olomouckého magistrátu Ivan Ra Èák. V praxi JAKÉ BUDE JIŽNÍ CENTRUM? Celková plocha řešeného území: Nabídka ploch pro developerskou činnost: Bydlení Obchod a služby Výroba Občanská vybavenost Sport a rekreace 192,3 ha 58,4 ha 7,1 ha 36,8 ha 4 ha 2,9 ha 7,6 ha to bude znamenat, Ïe soukromé firmy budou zodpovûdné za udrïování aqvaparku. Mûsto se ale zavázalo, Ïe bude platit takzvané slu- Ïebné. Za prvních pût let tak musí uvolnit ze svého rozpoãtu témûfi tfiicet milionû korun. Peníze na dal í náklady soukromé firmy získají pfiímo od náv tûvníkû. A právû pfiíjmy ze vstupného jsou pro soukromníky zajímavé. Pokud by se jim totiï podafiilo nalákat roãnû pfiedpokládan poãet náv tûvníkû, trïby ze vstupného by se pohybovaly kolem ãtyfiiceti milionû korun za rok. Aquapark bude velikostnû podobn vy kovskému zábavnímu centru. Tam se vejde najednou 280 lidí. V Olomouci poãítají, Ïe postaví skfiíàky pro dvû stû náv tûvníkû. Mûsto ale poãítá s pestfiej í nabídkou atrakcí. Aquapark bude mít jak venkovní, tak i krytou ãást. Uvnitfi bude rekreaãní více neï stodvacetimetrov bazén. Jedním z tahákû olomouckého aquaparku bude takzvan space bowl. To je trycht fi o prûmûru 8,6 metrû a délce 20 metrû. V létû bude olomouck aquapark je tû rozmanitûj í. Venkovní bazén bude mít délku více neï sto metrû. V nûm budou podobné atrakce jako v kryté ãásti.

PROSINEC 2008 STRANA 10 SVĚ TOVÁ FINANČ NÍ KRIZE Průzkum: Krizi pociťuje téměř polovina firem ZATÍMCO TŘIAČTYŘICET PROCENT FIREM ZAČALO UŽ LETOS NA PODZIM ŠETŘIT A HLEDAT NOVÉ MOŽNOSTI PRODEJE, TÉMĚŘ SEDMAPADESÁT PROCENT FIREM SE ZATÍM VLIVU FINANČNÍ KRIZE NEOBÁVÁ. VYPLÝVÁ TO ZPRŮZKUMU MORAVSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ. Přestože podle ekonomů je moravské hospodářství stále zdravé, slovo boom už používat nechtějí. Od začátku roku v pěti Moravských krajích přišlo ve velkých podnicích o práci téměř šest tisíc lidí. Nejvíce výpovědí rozdaly firmy v listopadu. Důvod? Posilování koruny, nedostatek kvalifikovaných lidí, krize na světových trzích. Útlum výroby hlásí nejčastěji textilní, sklářské a exportní společnosti. Problémy pociťují i dodavatelé automobilek. Podle ekonomů tento trend zatím není přímým důsledkem krize. Šestiprocentní růst posledních dvou let nebyl dlouhodobě udržitelný. LISTOPAD Sklo Bohemia Světlá nad Sázavou Výrobce křišťálu zkrachoval. 1 250 zaměstnanců tak skončilo bez práce. Sklárny Sklo Bohemia jsou součástí zadlužené české skupiny Bohemia Crystalex Trading. Podnik je nyní v úpadku. O jeho řešení rozhodnou v nejbližší doběvěřitelé. Tatra Kopřivnice Kopřivnická automobilka Tatra propustila přes pět set zaměstnanců. Do konce března 2009 z firmy musí odejít dalších 320 lidí. Výrobce se tak zbavuje nejméně osm set dvaceti lidí. V červnu továrna zaměstnávala bezmála 4 400 osob, v prvním čtvrtletí 2009 jich chce mít zhruba 3 570. Agrostroj Pelhřimov Pelhřimov O práci přijde také šedesát lidí z podniku Agrostroj Pelhřimov. To je největší výrobce zemědělských strojů v Česku. Brnûnská textilka Nová Mosilana propustí 80 lidí. Morava Úspora energií, ukonãení spolupráce s agenturními firmami, propou tûní zamûstnancû. I to jsou kroky, které v pfií tích mûsících plánuje udûlat témûfi polovina firem na Moravû. Na druhou stranu je ale finanãní krize také ance pro firmy, které mûïou ohroïen m spoleãnostem pomoci. A ty uï nyní hlásí: Pokud nejste drazí a investice do systému na u etfiení nákladû se velk m spoleãnostem vyplatí, pak vás vfiava na finanãních trzích nemusí ohrozit. Rozvojov scénáfi oãekávají také marketingové firmy a prodejci zboïí pfies internet. Vypl vá to z prûzkumu Moravského hospodáfiství, do kterého se zapojilo sto padesát firem. Pûtaosmdesát z nich zatím finanãní krizi nepocièuje. Pûta edesát spoleãností v ak uï nyní pozoruje úbytek zakázek nebo o ãást sv ch trïeb pfiijde pfií tí rok. To, Ïe na firmy zaãíná doléhat krize, má na na e podnikání jednoznaãnû pozitivní vliv. Semináfie, které pravidelnû organizujeme v Brnû, jsou zaplnûny v podstatû okamïitû po vypsání termínû, pochvaluje si obchodní manaïer firmy Software602 Petr Hampl. Tato spoleãnost se mimo jiné zamûfiuje na sniïování papírové dokumentace. Opatrnost sv ch zákazníkû ale zaãínají pocièovat v robní firmy. Velké spoleãnosti jako Bosch Diesel v Jihlavû, Visteon-Autopal nebo napfiíklad Evraz Vítkovice Steel oznámily, Ïe budou propou - tût své zamûstnance. Jiné daly IAC Hodonín Hodonín Společnost IAC z Hodonína zastaví v polovině prosince kvůli hospodářské krizi na tři týdny výrobu. Ze závodu na součástky pro automobily odejde také kolem 60 ze 430 pracovníků firmy. Visteon Autopal Nový Jičín Novojičínský dodavatel předních světových automobilek oznámil, že propustí 550 z téměř tří tisíc lidí. Firma vyhlásila také nouzová opatření. Téměř žádné oddělení nesmí utrácet. Omezila také čtyřsměnný provoz o sobotách a nedělích. Novojičínsko patří mezi regiony s nejnižší nezaměstnaností v Moravskoslezském kraji. Oborníci ale očekávají, že číslo 5,1 procenta nezaměstnanosti v příštích měsících poroste. Zaměstnanci z Autopalu ale podle nich dlouho bez práce nezůstanou. Přijme je Hyundai v Nošovicích. stopstav agenturním pracovníkûm. Máme úbytek zakázek, které jsme v loàském roce jiï v tomto období realizovali. Pro v robky spotfiebního prûmyslu se bohuïel jedná o standardní chování zákazníkû zejména k draï ím v robkûm. Lidé teì totiï budou prioritnû fie it své existenãní problémy, myslí si fieditel spoleãnosti Steeltec Rostislav Zabystrzan. Jeho firma vyrábûjící zahradní techniku tak teì bude hledat nové zákazníky zejména na v chodních trzích. Tak bude reagovat dal ích osmnáct procent osloven ch podnikû. Podobné procento se úbytku zákazníkû bude bránit také agresivnûj ím prodejem. Dal í zase budou hledat firmy, které jim v úbytku nákladû pomûïou. Rozvoj tak mûïou oãekávat outsourcingové spoleãnosti. Z krize se dá i těžit Nûkteré firmy uï teì hlásí ztráty. V prvních devíti mûsících ãinil ná meziroãní nárûst prodeje dvaaãtyfiicet procent ve srovnání se stejn m obdobím loàského roku. V fiíjnu vykazujeme meziroãní nárûst prodeje jen dvanáct procent, uvedl Jan Hfiebíãek z agentury Zájezdy.cz. Podobn úbytek zakázek pocítilo jedenáct procent osloven ch firem. Nûkteré z nich uvedly, Ïe pokles trïeb je aï tfiicetiprocentní. PfiestoÏe je problém ekonomické recese denním tématem vût iny médií, maloobchodníci dopady zatím nepocítili. Tu í ale, Ïe pfií tí rok bude hûfi. Zprávy, které získávají od sv ch partnerû ze západní Evropy, nejsou pfiíznivé. Od na eho dodavatele s.oliver Nûmecko vím, Ïe v Nûmecku je situace znaãnû sloïitûj í a fiada obchodních fietûzcû zbankrotovala nebo stojí tûsnû pfied krachem. BohuÏel v na em odvûtví jsou náklady na provoz maloobchodu pomûrnû fixní. Nájmy v shopping centrech a mzdy prodavaãek tvofií hlavní ãást v dajû. Na pfiípadné sníïení poptávky se tedy reaguje jen velmi tûïko. Do budoucna lze zváïit rozsah dal í expanze, uvedl Vladimír Kropáãek ze s.oliver CZ. I pfies zprávy o propou tûní zamûstnancû ãi odstávkách velk ch závodû se v anketû Moravského hospodáfiství vyjádfiilo deset procent firem, které chtûjí pro pfií tí rok zvy ovat obrátky v konu. Do tfií let chceme zdvojnásobit trïby na dvû miliardy korun. V souãasné dobû posilujeme klíãové t my o nové pracovníky, fiekl generální fieditel spoleãnosti ETA Albert van Gelder. Stejnû tak chce na Moravû posílit i Siemens. Ten pfií tí rok plánuje roz- ífiení v roby a vytvofiení sto tfiiceti pracovních míst. Témûfi deset procent firem, které teì ãekají hor í ãasy, ale zdûrazàuje, Ïe jejich nejvût í problém není finanãní krize. Je jím silná koruna a nesolventnost zákazníkû. Hospodáfiská krize v ãesk ch stavebních spoleãnostech není zpûsobená svûtovou krizí, ale nedodrïováním obchodních vztahû. Je neuvûfiitelné, jak jednoduché je nezaplatit smluvené zakázky, uvedl majitel stejnojmenné spoleãnosti Mario Donné. Společnosti, které musely propouštět zaměstnance Evraz Vítkovice Ostrava Více než sto padesát zaměstnanců musí opustit do konce roku také haly Evraz Vítkovice. Tento přední výrobce oceli také přiznal dopady krize. Sledujeme současný ekonomický vývoj, situace není jednoduchá. Věříme v oživení poptávky po našem zboží a zvýšení výroby během příštího roku. Nicméně, zatím je to jen v pozici našeho očekávání, uvedl předseda představenstva a generální ředitel firmy Vladimír Bail. Pokles poptávky postihl nejvíce provoz výroby takzvaného dlouhého zboží. V tomto provozu bude od ledna omezen provoz ze čtyřsměnného na třísměnný. Bosch Diesel Jihlava Největší zaměstnavatel v Kraji Vysočina, Bosch Diesel, musel reagovat na pokles odbytu palivových čerpadel do vznětových motorů. Propustil tak 425 pracovníků. Tři sta z nich byli kmenoví zaměstnanci. Už v létě Bosch Diesel neprodlužoval lidem smlouvy na dobu určitou. Počet zaměstnanců se tak snížil na téměř 5 500. Apos Blansko Málo zakázek v automobilovém průmyslu a strojírenství. To je důvod, proč blanenská společnost Apos propustí do konce roku sedmašedesát zaměstnanců. Po Novém roce bude bez práce i asi dvacítka lidí z Mongolska, kteří v Blansku obšívají volanty. Vedení firmy jim totiž neprodlouží pracovní smlouvy. V lednu navíc propustí zaměstnance i další firmy na Blanensku. Takových firem ale bude na Blanensku podstatně více. Největší nápor přijde v lednu a možná letos v prosinci, řekl zástupce ředitelky pracovního úřadu Jiří Dvořák. Nová Mosilana Brno Brněnská textilní firma Nová Mosilana, jedna z největších textilek v zemi, oznámila, že propustí do konce roku přes 80 lidí. Důvodem je hlavně méně zakázek od zahraničních odběratelů, na které dopadá světová finanční krize, uvedl šéf odborů Nové Mosilany Libor Břenek. Odbory se navíc se zaměstnavatelem dohodly na třídenní odstávce výroby a pětidenní celozávodní dovolené mezi vánočními svátky a Novým rokem. OP Prostějov Prostějov, Loštice, Ostrava Z OP Prostějov, největší tuzemské firmy, odejde 150 lidí. V listopadu muselo z továren odejít 140 výrobních dělníků a deset technicko-hospodářských pracovníků. OP Prostějov nepropouští kvůli světové krizi, ale kvůli dlouhotrvajícím problémům na textilním trhu. Prostějovská firma už dříve oznámila, že letos předpokládá meziroční pokles tržeb o půl miliardy korun na zhruba dvě miliardy. Už dříve firma úplně uzavřela továrny v Lošticích na Šumpersku a v Ostravě. Tam firma musela skončit kvůli nedostatku kvalifikovaných lidí. V Lošticích tak přišlo o práci šedesát lidí, v Ostravě 450. Slezan Uherské Hradiště, Hanušovice, Mladé Buky, Frýdek-Místek Textilní továrna Slezan oznámila, že zavře přádelnu v Uherském Hradišti, přádelnu lnu v Hanušovicích a tkalcovnu v Mladých Bukách. O práci přijde 350 lidí. Už v březnu tohoto roku zavřela firma Slezan dva provozy ve Frýdku-Místku. Propustila tak tři stovky zaměstnanců. Magneton Kroměříž Kroměřížská firma Magneton propustila v souvislosti s finanční krizí už tři desítky lidí. A další desítky propustí do konce roku. Firma totiž dodává součástky pro automobilový průmysl a právě na tyto subdodavatele dopadá finanční krize nejcitelněji. Před propouštěním zaměstnával Magenton 790 lidí. HJV Znojmo Slabé euro, rostoucí ceny energií a vysoký nájem připravil o práci stovku zaměstnanců znojemské obuvnické firmy HJV. Na začátku listopadu firma definitivně ukončila po roce a půl výrobu. Proimpex Moravský Krumlov Společnost Proimpex v Moravském Krumlově na Znojemsku chce propustit čtrnáct zaměstnanců. Společnost totiž dostala méně objednávek na své spínače, termostaty a kabelové svazky pro domácí spotřebiče, stroje a auta. ŘÍJEN Caesar Crystal Bohemiae Světlá nad Sázavou Caesar Crystal sídlící ve Světlé nad Sázavou na Havlíčkobrodsku letos propustí devadesát z více než 200 pracovníků. Ruční výroba barevného křišťálu ale nekončí. Growela Moravské Budějovice Obuvnická firma Growela v Moravských Budějovicích zkrachovala. O práci tak přišlo jedenaosmdesát lidí. Od uklízečky přes dělníky až po ředitele. Growela vyráběla pouze pro zahraniční zákazníky. Zejména pro Švýcary. Growela nepřežila vývoj koruny. ZÁŘÍ Alfatex Pelhřimov Výrobce pletených oděvů Alfatex Móda zavřel po 117 letech své výrobny. Firma spolupracovala s textilkami ve Velké Británii, Itálii a Německu. Alfatex přežil první nápor na textilním trhu, od konce roku 2007 však posilování silné koruny začalo ubírat na ziscích. V září pak vedení firmy oznámilo, že musí výrobu ukončit. Výpověď dostalo 178 pracovníků, z toho 135 vdělnických profesích. ČERVEN Uniplet Třebíč Třebíčský výrobce pletacích strojů, firma Uniplet propustila od června tohoto roku téměř dvě stovky lidí. V továrnách tak zůstalo třicet zaměstnanců. Podle manažerů musela firma zareagovat na nevýhodný kurz koruny vůči dolaru. Většina zakázek totiž směřovala na export. Za poslední dva roky klesly kvůli kurzovým ztrátám tržby za jeden prodaný stroj skoro na polovinu. KVĚTEN Pleas Boskovice Definitivní konec. Takový byl verdikt pro zaměstnance textilní firmy Pleas v boskovickém závodě. O práci tak přišlo všech 71 zaměstnanců. Pleas má sídlo v Havlíčkově Brodě. V Boskovicích na Blanensku se pokusil oživit slávu areálu Kras. Tam se vyráběly tkané textilie pro mateřskou firmu Schisser. Boskovický Kras patřil ve své době mezi nejvýznamnější producenty pánské a dámské konfekce. Dříve v něm pracovalo i 500 lidí. Lanatex Ivančice Ivančická textilka Lanatex vkvětnu propustila 160 zaměstnanců. Výrazně tak omezila textilní výrobu. Lanatex byl v několika minulých letech ve ztrátě, klesaly mu i tržby. Závod na Vyškovsku přitom loni pracovníky nabíral. V podniku zůstalo dalších sto osmdesát zaměstnanců.

PROSINEC 2008 STRANA 11 NOVÉ KRAJSKÉ KOALICE Noví radní jsou ze všech velkých politických stran KRAJ VYSOČINA JIHOMORAVSKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ Hejtman MUDr. Jifií Bûhounek Hejtman Mgr. Michal Ha ek Hejtman MVDr. Stanislav Mi ák Hejtman Ing. Jaroslav Palas Hejtman Ing. Martin Tesafiík PfiestoÏe vedl kandidátku sociálních demokratû, není ãlenem strany. Zku enosti ze své profese lékafie chce uplatnit i v nové práci. Kromû povinností, které obná í funkce hejtmana, bude mít také zodpovûdnost za zdravotnictví na Vysoãinû. Hejtmanem se stal díky jedenadvaceti hlasûm sociálních demokratû a dal ím sedmi hlasûm komunistû. Sociální demokracie se v kraji Vysoãina rozhodla sestavit men inovou radu. V prosazování svého programu poãítá i nadále s hlasy komunistû. estapadesátilet Jifií Bûhounek byl primáfiem pelhfiimovské ortopedie. Je Ïenat a má dvû dospûlé dûti. Je vá niv m sportovcem. Námûstky hejtmana jsou: Statutární námûstek Ing. Vladimír Novotn oblast financí a grantû Ing. Libor Joukl oblast dopravy a majetku Dal ími ãleny rady kraje jsou: Ing. Bc. Martin Hysk, radní oblast regionálního rozvoje Bc. Petr Krãál, radní oblast sociálních vûcí RNDr. Marie KruÏíková, radní oblast kolství Ing. Josef Matûjek, radní oblast zemûdûlství, lesního a vodního hospodáfiství Zdenûk Ry av, radní oblast informatiky, Ïivotního prostfiedí a územního plánování Ing. Tomá karyd, radní oblast cestovního ruchu a kultury Ve sv ch funkcích skonãili: RNDr. Milo Vystrãil (ODS), Ing. Václav Kodet (KDU-âSL), Ing. Marie âerná (ED SNK), Ing. Pavel Hájek (ODS), PaedDr. Martina Matûjková (ODS), Ing. Miroslav Hou ka (KDU-âSL), Jaroslav Hulák (KSU-âSL), Ivo Rohovsk (ODS), Bc. Jifií Vondráãek (KDU-âSL) Nové sloïení rady Jihomoravského kraje je podle politologû pfiekvapení. Sociální demokraté vyhráli s témûfi pûtatfiiceti hlasy. Koalici vytvofiili se tfietí stranou v pofiadí: s ODS. Michal Ha ek tak opou tí svou funkci pfiedsedy poslaneckého klubu âssd. Své kfieslo v poslanecké snûmovnû ale bude mít stále vyhrazeno. Kromû zákonn ch funkcí hejtmana bude zodpovûdn za zemûdûlskou politiku kraje a rozvoj venkova. Námûstky hejtmana jsou: Statutární námûstkynû Ing. arch. Anna Procházková (ODS) územní plánování. V minulém vedení zastávala stejnou funkci z pozice radní. Mgr. Václav BoÏek, CSc. podpora vysok ch kol, vûdy a v zkumu. Neziskové organizace, kultura, památky, cestovní ruch a strategie lidsk ch zdrojû Dal ími ãleny rady kraje jsou: PhDr. Jifií Altman sociální vûci a rodina Mgr. Jifií Janda kolství Bc. Zdenûk Pavlík majetek a dopravní infrastruktura Mgr. Ivo Polák Ïivotní prostfiedí Ing. Jaroslav Pospí il (ODS) vefiejná doprava a obsluïnost. Dfiíve ãlen rady pro stejnou oblast. MUDr. Oldfiich Ry av zdravotnictví RNDr. Milo ifalda (ODS) mezinárodní vztahy, koncepce a optimalizace kolství, sport, mládeï. Dfiíve ãlen rady. Ing. Milan Venclík (ODS) regionální rozvoj, podpora podnikání a rozvoj lázeàství. Dfiíve statutárním námûstkem pro podobnou oblast. Ve sv ch funkcích skonãili: Ing. Stanislav Juránek, Ing. Václav Horák, MUDr. Franti ek Adamec, JUDr. Marie Cacková, Ing. Jan Letocha, Ing. Lubomír míd, Vít Blaha Ve Zlínském kraji se politické slo- Ïení rady pfiíli nezmûnilo. Zvolení zástupci se domluvili na pokraãování koalice ve sloïení: âssd, ODS a KDU-âSL. NejdÛleÏitûj í ãlenové rady zûstali. ProtoÏe se vítûzem voleb stali sociální demokraté, mají také nejvy í poãet sv ch lidí v radû. Veterinární lékafi Stanislav Mi ák byl v minulém volebním období námûstkem hejtmana, nyní je hejtmanem. Stále pûsobí také na otrokovické radnici jako místostarosta. Je Ïenat, má dvû dûti a jednoho vnuka. Má rád práci na zahrádce. Námûstky hejtmana jsou: Statutární námûstek Libor Luká (ODS) strategick rozvoj kraje a investice. Odstupuje z pozice hejtmana Ing., Bc. Jindfiich Ondru (KDU-âSL) Kultura, památková péãe, cestovní ruch a církve. Dfiíve radní. V tomto volebním období námûstek hejtmana pro stejnou oblast. Ing. Jaroslav Drozd doprava, hospodafiení organizací v oblasti dopravy Dal ími ãleny rady kraje jsou: Milena Kovafiíková zemûdûlství, Ïivotní prostfiedí, rozvoj venkova Mgr. TaÈána Nersesjan sociální vûci, národnostní otázky, men- iny Ing. Hana Pfiíleská zdravotnictví. Dfiíve byla radní pro sociální oblast. Mgr. Josef Slovák (ODS) kolství, mládeï, sport. Dfiíve námûstkem hejtmana pro stejnou oblast. Ing. Petr Hradeck (KDU-âSL) územní plánování a vefiejná správa. Dfiíve byl radním pro oblast dopravy. Ve sv ch funkcích skonãili: Vojtûch Jurãík, Bronislav Fuksa, Hynek Steska. Sociální demokracie v Moravskoslezském kraji získala jedenatfiicet z pûta edesáti kfiesel v zastupitelstvu. Proto zb vající hlasy pro nadpoloviãní vût inu doplní jedenáct ãlenû KSâM. V jedenáctiãlenné radû sedí tfii z nich. Jaroslav Palas pochází z Bruntálu. Díky své profesi zemûdûlského technika se stal v roce 2002 ministrem zemûdûlství. estapadesátilet Palas je vá niv m myslivcem a sportovcem. Je Ïenat a má syna. Námûstky hejtmana jsou: 1. námûstek Miroslav Novák doprava, silniãní hospodáfiství, Ïivotní prostfiedí Mgr. Vûra Palková kolství, sport a tûlov chova doc. Ing. Marian Lebiedzik Ph.D. regionální rozvoj, evropské fondy a operaãní programy Ing. RSDr. Karel Koneãn (KSâM) zdravotnictví Ing. RSDr. Svatomír Recman (KSâM) sociální vûci, kultura Ing. Jifií Vzientek územní plánování, cestovní ruch Dal ími ãleny rady kraje jsou: JUDr. Josef Babka (KSâM) Tomá Hanzel prof. PhDr. Zdenûk Jirásek, CSc. Ing. Jan Stoklasa Ve sv ch funkcích skonãili: Ing. EvÏen To enovsk, Pavol Luk a, PhDr. Jaroslava Wenigerová, Ing. Jifií Veverka, Mgr. Pavel Drobil, Ing. Petr Adamec, Mgr. Dagmar Adamová, Ing. Václav Pomikálek, Ing.Vít Slováãek, Ing. Zbynûk Stanjura, Mgr. Ivan T le V radû kraje má âssd celkem osm kfiesel, ODS dvû a lidovci jedno. âtyfiiapadesátilet Tesafiík je poslancem za sociální demokracii. Je ãlenem âeského ãerveného kfiíïe a dobrovoln m dárcem krve. Je Ïenat a má dvû dûti. Námûstky hejtmana jsou: MUDr. Michael Fischer zdravotnictví RNDr. Ivan Kosatík (ODS) majetek a finance Mgr. Alois Maãák doprava Mgr. Radovan Ra Èák kultura, péãe o památky, tûlov chova, sport a voln ãas Ing. Pavel Sekanina (ODS) kolství Ing. Pavel Horák (KSU-âSL) regionální rozvoj, Ïivotní prostfiedí, zemûdûlství, kultura, péãe o památky, sport a voln ãas Mgr. Yvona Kubjátová sociální vûci Neuvolnûn mi ãleny rady jsou: Ing. Pavel Martínek MUDr. Pavel Holík Mgr. Eva Pavliãíková Ve sv ch funkcích skonãili: Mgr. Elena Grambliãková, RNDr. Bc. Dalibor Horák, Vladimír Mike ka, Ing. Jan Tesafi, Ing. Ladislav Kavfiík, Mgr. Petr Polá ek, MUDr. Jitka Chalánková, Franti ek Kubíãek INZERCE Institute for International Research GmbH Vyberte si z naší nabídky konferencí: Stavebnictví 2009, 20. 21. ledna 2009, Praha Stavebnictví 2009, 20. 21. ledna 2009, Praha Sponzoring 2009, 20. 21. ledna 2009, Praha Sponzoring 2009, 20. 21. ledna 2009, Praha Anti Money Laundering, 27. 28. ledna 2009, Praha Anti Money Laundering, 27. 28. ledna 2009, Praha Digitalizace, 10. 11. února 2009, Praha Digitalizace, 10. 11. února 2009, Praha Alternativní paliva dopravě, 17. 18. února 2009, Praha Alternativní paliva v dopravě, 17. 18. února 2009, Praha Přeshraniční obchod přenos energií, 17. 18. února 2009, Praha Přeshraniční obchod a přenos energií, 17. 18. února 2009, Praha Fúze akvizice, 17. 18. února 2009, Praha Fúze a akvizice, 17. 18. února 2009, Praha Alternativní paliva v dopravě, 17. 18. února 2009, Praha www.konference.cz +420 222 074 555 konference@konference.cz Know how to achieve Institute for International Research IIR ROWAN LEGAL je původem česká advokátní kancelář s kancelářemi v Bratislavě, Brně a v Praze, rozvíjející projekty i v dalších zemích střední a východní Evropy, zejména v Lotyšsku a zemích Společenství nezávislých států. Právníci kanceláře zajišťují komplexní právní podporu firmám i subjektům veřejné správy. ROWAN LEGAL se specializuje zejména na právní služby v oblasti práva ICT, outsourcingu obchodních procesů, veřejných zakázek, mezinárodního práva a řešení sporů v rámci mezinárodních arbitráží, korporátního práva (fúze a akvizice) a rozsáhlých investičních projektů. Má zkušenosti i v oblastech jako jsou public-private partnership projekty (PPP), práva k duševnímu vlastnictví, obchod vojenským materiálem a dalších. Snahou kanceláře je předvídat a odstraňovat potenciální právní překážky a rizika raději prevenčním než-li intervenčním způsobem. ČESKÁ REPUBLIKA PRAHA V Jámě 1 110 00 Praha 1 TEL.: +420 224 216 212 FAX: +420 224 215 823 praha@rowanlegal.com BRNO Lipová 1 602 00 Brno TEL.: +420 517 546 100 FAX: +420 517 546 105 brno@rowanlegal.com SLOVENSKÁ REPUBLIKA BRATISLAVA Námestie slobody 11 811 06 Bratislava TEL.: +421 232 662 696 FAX: +421 232 662 699 bratislava@rowanlegal.com Navigation in law LOTYŠSKO RIGA Kronvalda bulvāris 10 LV 1010 Riga TEL.: + 371 294 419 44 riga@rowanlegal.com

PROSINEC 2008 STRANA 12 HARDWARE NA ÚŘ ADECH PTALI JSME SE... JAK JSTE TECHNICKY PŘIPRAVENI NA SPUŠTĚNÍ DATOVÝCH SCHRÁNEK? ADAMOV: Server kapacitnû vyhovuje, ostatní vybavení bude teprve konzultováno. BRNO: Pfiipraveni. BRUNTÁL: BohuÏel nám není zcela jasné, co je my leno datov mi schránkami, ale datová úloïi tû jednotliv ch uïivatelû smûfiujeme na datov server. TakÏe pfiipraveni jsme. BZENEC: Zatím nebylo blíïe specifikováno vyhlá kou. HAVÍ OV: Jak ch datov ch schránek? Nevíme. HODONÍN: Není provádûcí vyhlá ka nelze odpovûdût (podle zji tûn ch informací by s tím u nás nemûl b t problém). JIHLAVA: To nemûïe b t nikdo, protoïe je tû není na svûtû provádûcí vyhlá ka, která bude v e stanovovat a upfiesàovat. KARVINÁ: Zatím nejsou známé technické podrobnosti, vyãkáváme. OLOMOUC: Jsme v závûreãné fázi pfiípravy zadání v bûrového fiízení na systém spisové sluïby, kter by mûl fie it také tuto problematiku. OSTRAVA: Jsme pfiipraveni. OTROKOVICE: Ne zcela, chybí nám pfiesné poïadavky z ministerstva vnitra. Budeme muset upravit spisové sluïby a elektronickou podatelnu. PROSTùJOV: Není se zatím jak pfiipravovat. âeská po ta má teprve vybírat firmu k realizaci tohoto projektu. Doposud není v e jasné a hotové. Teprve v únoru pr budeme mít potfiebné informace k dispozici z MV poïadavky na ná IS/IT, napojení na spisovou sluïbu atd. P EROV: Nevíme, co bude potfieba. ROUSÍNOV: Ano. SLAVKOV U BRNA: Zatím neznáme podrobné podmínky. UHERSKÉ HRADI Tù: Technická pfiíprava bude probíhat poãátkem roku 2009. VELKÁ NAD VELIâKOU: Nejsme pfiipraveni. VSETÍN: Provoz DS bude zaji Èovat âeská po ta, konkrétní poïadavky na vybavení úfiadû zatím nebyly definovány. VY KOV: V podstatû není známo, jak bude nároãné rozhraní, co bude umût provozovatel datov ch schránek a co zûstane na MûÚ. To v e se bude fie it na poãátku roku 2009. Nás se t ká jen roz ífiení kapacity diskového pole pro ukládání elektronick ch dokumentû, a to se plánuje. ZLÍN: AÏ budou známy definitivní poïadavky, teprve se dá zaujmout odpovûdné stanovisko. Nicménû Zlín to bezesporu zvládne na stejné úrovni jako dal í mûsta. ÎëÁR NAD SÁZAVOU: HW i SW zabezpeãen. Datové schránky? Radnice vyčkávají VPRŮZKUMU MORAVSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ VYŠLO NAJEVO, ŽE O SPUŠTĚNÍ DATOVÝCH SCHRÁNEK V ROCE 2009 MÁ PŘESNĚJŠÍ PŘEDSTAVU JEN NECELÁ POLOVINA MĚST A OBCÍ. V souãasné dobû není totiï je tû hotov provádûcí pfiedpis, podle kterého budou datové schránky provozovány. Pfiedpokládá se rozhraní formou webov ch sluïeb pfiístupné pomocí sítû internet. Na tuto variantu jsou pfiipraveni napfiíklad na úfiadû Moravskoslezského kraje: Máme zaji - tûnu kvalitní konektivitu do sítû internet a máme spisovou sluïbu schopnou napojení na webové sluïby. ZároveÀ máme u dodavatele spisové sluïby garantovan legislativní update. Jak kraje, tak vût ina radnic v ak zatím nové informace o datov ch schránkách netrpûlivû oãekává od ministerstva vnitra, aby na nû mohly vãas zareagovat. Úfiad PrÛmûrné Obnova v r. 2009 âástka plánovaná Znaãky hardwaru stáfií na obnovu hardwaru Adamov 3 roky min. 1 PC a monitor do 50 tis. Kã neuvedeno Brno 3 roky cca 200 PC cca 6 mil. Kã poãítaãe a notebooky dle poïadavkû MS XP, tiskárny HP, speciální OKI, monitory 2/3 LCD Bruntál 3,5 roku 20 PC a 1 server cca 250 tis. Kã neuvedeno Bzenec 5 let 1 2 PC do 100 tis. Kã neuvedeno Havífiov 3,5 roku 100 PC 1,5 mil. Kã PC a notebooky: sestavy na ukázku, Compaq, IBM, HP, Fujitsu SIEMENS, tiskárny: HP, Canon, Epson, Star, OKI, SHARP, Xerox, ACER, Benq, monitory: Hyundai, HP, Philips, LG, Samsung, Compaq, ADI Hodonín 4,5 roku cca 50 PC 1,5 2 mil. Kã neuvedeno Jihlava 4 roky 20 % z celk. poãtu 600 tis. Kã poãítaãe OfficePro, Allegro, Triline, notebooky IBM, tiskárny HP, monitory ACER Karviná 2,5 roku zatím není rozhodnuto zatím není rozhodnuto neuvedeno Nov Jiãín 5 let 5 10 PC a tiskáren cca 300 tis. Kã Compaq-HP, Dell, IBM, notebooky ACER, Asus, tiskárny HP, monitory AOC, Benq, Belinea, ACER Olomouc 3 roky 200 PC cca 4,8 mil. Kã ACER, Triline, notebooky Asus, IBM, Sony, tiskárny hl. HP laserové, Dell, Minolta, monitory ACER, Benq Ostrava 4 roky cca 150 PC zatím neschváleno HP, ACER, Dell, tiskárny HP, OKI, monitory ACER, Philips Otrokovice 4,5 roku cca 20 PC cca 300 tis. Kã neuvedeno Prostûjov 5 let 20 % z celk. poãtu zatím neschváleno PC, tiskárny, monitory rûz. znaã., notebooky Asus, IBM, ACER, HP Pfierov 3 roky zatím není rozhodnuto zatím není rozhodnuto neuvedeno Rousínov 4 roky cca 10 PC cca 200 tis. tiskárny laserové, monitory LCD i klasické Slavkov u Brna 3 roky 10 PC 150 tis. Kã poãítaãe Intel Pentium, Celeron, Core 2 Duo, notebooky ASUS, tiskárny HP, monitory LCD Acer 17 a 19, CRT ADI 19 Uherské Hradi tû 6 let 60 PC s monitory, 2 servery, 1,8 mil. Kã neuvedeno 3 kopírky, 5 tiskáren Velká nad Veliãkou 3 roky 1 2 PC 30 tis. Kã neuvedeno Vsetín 3 roky cca 20 PC a notebookû, cca 1 mil. napfi. tiskárny: laserové HP LaserJet 1100-2015, jehliãkové Epson LQ680, 18 tiskáren, multifunkãní multif. stroje Sharp ARM 236 a KM Bizhub 253 kopírka, server Vy kov 2,5 roku 30 PC, servery atd. 0,5 mil. PC, neuvedeno 1,5 2 mil. servery Zlín 4,5 roku 20 25 % ze 450 PC a monitorû, cca 5 mil. neuvedeno men í % tiskáren Îìár nad Sázavou 3 roky 20 PC, tiskáren a monitorû, 415 tis. Kã neuvedeno 2 notebooky Moravskoslezsk kraj 3,5 roku 340 PC za 2 roky cca 2,2 mil. Kã neuvedeno Ať to opravdu tomu občanovi zjednodušíme! NOVÝ JIČÍN JE MĚSTEM S 27 500 OBYVATELI A NA ZDEJŠÍM MĚSTSKÉM ÚŘADĚ PRACUJE STO OSMDESÁT ZAMĚSTANCŮ. O JEJICH POČÍTAČE SE STARÁ ODBOR INFORMATIKY, KTERÝ OD ROKU 1992 VEDE EVA KUKOLOVÁ. Eva Kukolová vedoucí odboru informatiky v Novém Jiãínû MÛÏete prozradit, jak hardware vyuïívají pracovníci va eho úfiadu? Servery se ve vût í mífie pouïívají znaãkové. Jedná se o znaãky COM- PAQ HP, DELL a IBM. Notebooky máme se znaãkami Acer a Asus, tiskárny HP a monitory AOC, Benq, Belinea a Acer. Znamená znaãka vïdy jistou záruku, Ïe jde o nejlep í moïné fie ení? S vyjádfiením jistou záruku souhlasím. Servery jsou v provozu dvacet ãtyfii hodin dennû, víkendy Jsou na nich uloïena nejdûleïitûj í data celého úfiadu. Mají vytvofiena disková pole vãetnû zrcadlení a zálohování. K datûm, která jsou uloïena v tûchto strojích, pokud to takto mohu nazvat, pfiistupuje v jediném okamïiku xy uïivatelû zamûstnancû úfiadu. Pfiístup mají i organizace mimo úfiad, napfiíklad technické sluïby. A v ichni od tûchto strojû vyïadují i patfiiãnû rychlou odezvu. U neznaãkov ch poãítaãû jdete vïdy do urãitého rizika. Pfiece jenom v roba serverû je na jiném principu neï u neznaãkov ch PC. U znaãek jsou garantovány i záruky a témûfi okamïit servis v pfiípadû problému. Máme na úfiadû Compaqy, které jsou v provozu hodnû dlouho a témûfi o nich nevíme. V pfiípadû lokálních PC jsou ty potfieby jiné. Jako lokální uïivatelské stanice pouïíváme neznaãkové poãítaãe, protoïe postaãují na im poïadavkûm a u etfií spoustu penûz. Dokonce si zaãínáme montovat PC i sami ty jsou pak mnohem ménû nároãné na spotfiebu elektrické energie. Jaké je prûmûrné stáfií hardwaru na novojiãínském úfiadû? Pût let. MoÏná se to mûïe zdát hodnû, ale na úfiadû jsou jak pracovi tû nároãná na poãítaãové vybavení, tak i pracovi tû, kde se na PC pracuje s jednoduch mi aplikacemi. Víte, ono se to moïná nebude líbit, ale edesát procent úfiedníkû pouïívá pouze Word a Excel. TakÏe v rámci hospodafiení dochází k posunu techniky z pracovi È lépe vybaven ch na ta ménû nároãná. Jak jste s tímto vybavením spokojeni? Jsme spokojeni se znaãkov mi servery, jsme spokojeni s klesajícími cenami techniky. Nespokojeni jsme spí e se softwerov mi firmami a jejich obchodní politikou. A také s tím, Ïe jejich upgrade SW jsou stále nároãnûj í a nároãnûj í na technické vybavení. Jak jste technicky pfiipraveni na spu tûní datov ch schránek? Technika je v tomto pfiípadû nejmen í problém. Tady chybí zásadní informace spí e o zpûsobu komunikace, pfiedávan ch formátech atd. Aã jsem byla na dvou pfiedná - kách pana námûstka Zajíãka, ani ministerstvo vnitra je tû podle mého názoru nemá úplnû jasno. JelikoÏ jsme úfiad, kter zpracovává ve keré dokumenty elektronickou formou, vãetnû elektronické evidence po ty, hlavní úkol dolehne na dodavatelské firmy. Ty budou muset u sv ch SW zajistit komunikaci s datov mi schránkami. A jelikoï se jedná o legislativní zmûnu, tak úprava SW je hrazená z roãních fie itelsk ch plateb za udrïování SW. Co byste konkrétnû od ministerstva v nejbliï í dobû oãekávali? Oãekávala bych mnohem konkrétnûj í informace. V této chvíli je to v echno ve fázi tak by to mûlo fungovat. Do dne ního dne nevím formáty dokumentû v datov ch schránkách ani to, jak m zpûsobem bude ovûfiena pravost dokumentu. Od 1. ãervence 2009 mají komunikovat úfiady mezi sebou ale jak? Na mûstském úfiadû jsou desítky pracovníkû, ktefií komunikují s rûzn mi dal ími úfiady. V ichni dokument vytvofií v nûjaké aplikaci, napfiíklad v elektronické evidenci dokumentû. A ti v ichni pak dokument po 1. ãervenci 2009 po lou do jedné datové schránky? Kdo to následnû na druhé stranû v té datové schránce roztfiídí? A co s dokumenty, které se vrátí jako odpovûì na pûvodnû zaslan dokument? MoÏná to pfieháním, ale jsou to konkrétní informace, které zatím nemám. Co se v oblasti va eho pûsobení za dobu, kdy tuto práci dûláte, zmûnilo? Hlavnû se zmûnilo vnímání lidí. Uvûdomují si, Ïe se bez té techniky prostû neobejdou, Ïe jim hodnû zjednodu uje jejich práci. Je to hodnû ovlivnûno nástupem mlad í generace. Také se zmûnilo vnímání vedení mûsta, které si uï uvûdomuje, Ïe musí investovat prostfiedky nejenom napfiíklad do oprav chodníkû, ale také do v poãetní techniky a GISu. Velk m zlomem byl za dobu mého pûsobení internet. To je podle mého názoru hlavní dûvod, proã v eobecnû zaãali lidé b t s technikou velcí kamarádi. TakÏe se pfiístup lidí k technice mûní k lep ímu? A co nutnost seznamovat se neustále s nûãím nov m? Lidí vnímají techniku pozitivnû. Pfiíslu níci star í generace mají je tû nûkdy problém, kdyï se musí ãinnost, kterou dûlali tfieba deset let stejn m zpûsobem, nauãit tro ku jinak. Patfiiãnû to okomentují, ale nauãí se zpûsob nov. Mladá generace je progresivnûj í. Nicménû jsem se také setkala s mladíkem, kter vûdûl, jak se hrají na PC rûzné hry, ale formát buàky v excelu neumûl. Co byste z hlediska své profese do budoucna nejvíc pfiála sobû, úfiadu a lidem ve mûstû? AÈ se podafií zmapovat jednotlivé procesy ve vefiejné správû a na tyto procesy aè se vymyslí jednotn systém zpracování. AÈ opravdu tomu obãanovi co nejvíce zjednodu íme jeho komunikaci s úfiady!

PROSINEC 2008 STRANA 13 REGIONÁLNÍ OPERAČ NÍ FONDY Evropská šance pro region Jihovýchod AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ V TELČI, LETIŠTĚ V BRNĚ-TUŘANECH A TERMINÁL VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY V BZENCI TO JSOU TŘI Z OSMAOSMDESÁTI SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ REGIONU SOUDRŽNOSTI JIHOVÝCHOD. Dohromady obdrïí témûfi dvoumiliardovou dotaci z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Pfii podzimním rozdûlování penûz pfiipadla nejvy í ãástka takfika 900 milionû na podporu cestovního ruchu. Peníze tak pomûïou napfiíklad obnovû baziliky sv. Prokopa v Tfiebíãi, vytvofiení expozice brnûnského funkcionalismu v kavárnû ERA nebo nauãnû poznávací stezky mezi vinicemi Velk ch Bílovic. Celkovû uï po roce ãerpání dosáhla v e schválen ch dotací pro jiïní Moravu a Vysoãinu více neï esti miliard (viz graf). Nejvût í dotace (3,3 miliardy) putovaly zatím do oblasti dopravy, 1,4 miliardy podpofií cestovní ruch a 1,7 miliardy je urãeno pro rozvoj mûst a venkova. VIZE 2015 Druh roãník konference o realizaci ROP Jihov chod se konal v listopadu v Brnû Doprava Cestovní ruch Rozvoj měst a venkova schváleno: 3,3 mld. Kč zbývá: 5,9 mld. Kč Cílem konference bylo hledat odpovûì na otázku: Kam smûfiuje rozvoj regionu Jihov chod? Odbornící diskutovali na téma dopravy, cestovního ruchu a rozvoje mûst a venkova. I v budoucnu budou evropská témata a evropské projekty naprostou prioritou budoucí politické reprezentace Jihomoravského kraje, prohlásil na schváleno: 1,4 mld. Kč zbývá: 2,1 mld. Kč konferenci nov jihomoravsk hejtman Michal Ha ek Zástupce Evropské komise Jack Engwegen zdûraznil, Ïe âr je nejvût ím pfiíjemcem dotací EU na hlavu. Základem poskytování dotací stále zûstává efektivita a lidské zdroje Dosáhnout více, utratit ménû, zaznûl v diskusi o dopravû poprvé slogan, sdílen postupnû i dal ími panely. schváleno: 1,7 mld. Kč zbývá: 3,7 mld. Kč DOPRAVA Musíme zlep it stav silnic druh ch a tfietích tfiíd, znûlo unisono cel m panelem Doprava. Silnice zatím stavíme pfiíli draze. inzerat_mod_obec_122x92.indd 1 26.11.2008 9:50:26 Vysočina: V Pelhřimově a Osové Bitýšce se už staví CESTOVNÍ RUCH Zachránit a budovat to, co jin nemá: historii a pfiírodu, shodli se odborníci na cestovní ruch. Ostatní, napfiíklad akvapark, je nadstandard. Regionálním rodinn m stfiíbrem jsou nejen existující tradice, jako napfiíklad Johan Gregor Mendel, Franti ek Dietrichstein, Gustav Mahler, Vûstonická Venu e, ale i pfiíbûhy, legendy a je v hodné více o nû opfiít propagaci regionu. ROZVOJ MùST A VENKOVA Diskutující na téma rozvoje mûst a obcí se shodli na nutnosti rovnováïného, ale diferencovaného rozvoje men ích i vût ích mûst. KaÏd kraj má jiné zájmy a je tûïké hledat jednotn smûr. Odborníci vidí pfiíleïitosti dal- ího rozvoje mûst a venkova v koncentraci ãásti prostfiedkû pro strategické projekty na národní úrovni, sníïení poãtu operaãních programû a moïnosti podpory skuteãnû integrovan ch projektû. HLAVNÍ LŮŽKOVÁ BUDOVA NEMOCNICE PELHŘIMOV Mimo jiné i díky evropsk m penûzûm mohla letos v létû odstartovat historicky nejvût í rekonstrukce v areálu pelhfiimovské nemocnice. Místo jedné z nejstar ích (1903) nemocniãních budov bude tak jiï za dva roky patfiit k dominantám Pelhfiimova modernû vyhlíïející nemocniãní budova s odpovídajícím pfiístrojov m vybavením a komfortním zázemím pro pacienty z celého regionu. Celková hodnota rekonstrukce pfiedstavuje 457 milionû korun. Z toho 34 procent (152 milionû) zaplatí EU, zbytek nákladû ponese kraj Vysoãina. Projekt je rozdûlen do tfií etap. V první bude opravena pfiístavba hlavní budovy smûfiující k mûstu. Od bfiezna 2009 do ledna 2010 pfiijde na fiadu rekonstrukce v chodního kfiídla. Do fiíjna 2010 pak bude opravena stfiední ãást budovy. Projektovû naváïeme na pavilon akutní medicíny, kter byl dokonãen v prosinci 2003. K právû probíhající rekonstrukci nás vedlo úsilí modernizovat prostfiedí, které je spolu s rozvojem diagnostick ch a léãebn ch postupû jedin m moïn m zpûsobem poskytování péãe, uvedl fieditel Nemocnice Pelhfiimov Pavel Hrala. CENTRUM KULTURY, SPORTU A ZÁJMOVÝCH ČINNOSTÍ OSOVÁ BITÝŠKA Mám z toho velikánskou radost, jsme vlastnû jediní z men ích obcí, kdo dostal tak obrovskou dotaci, reagoval na pfiidûlení penûz z regionálního operaãního programu nad enû Josef Mach, starosta obce Osová Bit ka. O dotaci na stejnou oblast podpory (3.3) Ïádalo sto osmdesát zájemcû. Celkem bylo kladnû vyfiízeno pouze tfiicet Ïádostí. Osová Bit ka, obec s osmi sty ãtyfiiceti obyvateli, se mezi nimi umístila jako dvanáctá. Dotace ve v i témûfi 30 milionû korun pfiedstavuje 92,5 procent z celkového rozpoãtu 32,3 miliony. Nov multifunkãní objekt pro volnoãasové aktivity bude stát v areálu místní základní koly. Obec tak zajistí nejen lep í podmínky pro své koláky, ale i pro dospûlé obyvatele z místa a okolí. V hale se budou stfiídat sportovní, kulturní a spoleãenské aktivity, svou kapacitou bude staãit i pro pofiádání velk ch akcí. PŘEDSTAVUJEME STAROSTU DNEŠNÍ KYJOV JE CENTREM SKLÁŘSTVÍ A JAKO OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ I PARTNEREM PRO DALŠÍCH JEDNAČTYŘICET OBCÍ SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ KYJOVSKA. Chloubou regionu je vinafiství, ve kterém jsou z pokolení na pokolení pfiedávány zku enosti vinafisk ch mistrû. Poãet obyvatel je relativnû nemûnn : na poãátku roku Ïilo v Kyjovû 11 860 lidí. Kyjovsk starosta Franti ek Lukl je ve funkci od února 2005. PÛvodnû byl vedoucím právního oddûlení Okresního úfiadu Hodonín, potom vedoucím kanceláfie b valého starosty Jana Letochy. Jako starosta si Franti ek Lukl mezi pracovní priority zafiadil zejména problematiku bydlení. SnaÏí se o vytváfiení vhodn ch lokalit pro rodinnou a bytovou v stavbu. Na to pak navazují opravy infrastruktury, komunikací a chodníkû. V pfií tím roce se napfiíklad kyjovská radnice chystá na zateplení a opravy budov kolsk ch zafiízení, realizaci kruhov ch kfiiïovatek ve mûstû a na pokládání infrastruktury v jedné z vybran ch lokalit pro bytovou v stavbu. Tfietí oblastí, na kterou se starosta Lukl zamûfiil, je zamûstnanost. Nejvût ím kyjovsk m zamûstnavatelem je Nemocnice Kyjov (asi 900 lidí), Vetropack Moravia Glass sklárna (asi 600 lidí), roubárna Kyjov, Delta Ml ny, âsad Kyjov, dále prûmyslové podniky v zónû Traktorka (asi 1 000 zamûstnancû). Lidé s vy í kvalifikací vût inou dojíïdûjí za prací do vût ích mûst. Starosta Lukl se nyní snaïí pfiedev ím o roz ifiování stávajících prûmyslov ch objektû a hledání vhodného investora do prûmyslové zóny. Dal í v znamnou prioritou pana starosty je roz ifiování volnoãasov ch aktivit obãanû. Mûsto má co nabídnout také sv m náv tûvníkûm. TuristÛm se snaïí prostfiednictvím informaãního centra poskytnout cel balíãek sluïeb, ve kterém nebude chybût moïnost pûjãování kol a zázemí pro cykloturistiku. Jako srdce regionu DolÀácka proslul Kyjov zejména tradicí Slováck ch rokû ten pfií tí se bude konat v létû 2011. Znám je i ÎalmanÛv folkov Kyjov. Mûsto také kaïd rok v ãervnu pulzuje váïnou hudbou pfii festivalu CONCENTUS MORA- VIAE. Co ãeká na pana starostu v osobním Ïivotû? Chystám se na roz ifiování vzdûlání v oblasti práva, prozradil Lukl své dlouhodobé plány. Zaãal jsem studovat na Právnické fakultû Masarykovy univerzity v Brnû obor MPA se zamûfiením na vefiejnou správu. Za dal í osobní prioritu povaïuje oblast bydlení. Aby byt neslouïil pouze k pfiespání, ale byl útoãi tûm v dobû osobního volna, kterého mnoho není, dodává. Nejvût ím osobním pfiáním kyjovského starosty v ak je, aby byli zdraví lidé mému srdci blízcí a abych dovedl lépe vyuïívat voln ãas a dostal se také více k oblíbenému koníãku focení. Již dvanáct let trvá partnerství Kyjova s francouzským městem Yvetot. Smlouvu na další léta podepsal v listopadu na kyjovské radnici nový starosta města Yvetot Emile Canu a kyjovský starosta František Lukl (vpravo). Kyjovský starosta řekl: Jsem především rád, že nové vedení města Yvetot chce navázat na spolupráci svých partnerských měst, mezi kterými je samozřejmě i město Kyjov. Je to ponaučení pro nás, že i když se změní politická vláda, ne všechno je nutné přetrhat. Myslím si, že v minulosti se prokázala řada dobrých plodů tohoto partnerství. Chtěli bychom hledat finanční zdroje na různé společenské a sportovní aktivity a využít v partnerství s Yvetot také fondů Evropské unie, dodal František Lukl.

PROSINEC 2008 STRANA 14 GALAVEČ ER Galavečer: dobře předaná energie Pfii slavnostním zahájení a pfiivítání hostû Galaveãera se mikrofon nejprve octnul v ruce fieditelky JMHA Magdy Slaninové. Symbolick ek na ãtyfiicet tisíc korun pfievzala pfiedsedkynû správní rady Ligy za práva vozíãkáfiû Lenka Hegrová. Pfiedávali jej (zleva) první námûstek primátora mûsta Brna Daniel Rychnovsk, fieditelka JMHA Magda Slaninová, za Arch.Design Radoslav Kobza a za RWE-JMP Jifií Bezdûk. Radní mûsta Brna Jifií Oliva. STRÁVIT CHVÍLE PLNÉ PŘÍJEMNÝCH SETKÁNÍ A JEŠTĚ POMOCI DOBRÉ VĚCI? HOSTÉ SLAVNOSTNÍHO GALAVEČERA BRNĚNSKÉHO METROPOLITANU A MORAVSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ SPOJILI OBOJÍ DO JEDINÉHO VEČERA NA SKLONKU LISTOPADU. íká se, Ïe cokoliv se uskuteãní podruhé, to zaãíná zakládat tradici. Z tohoto pohledu byl DRUH Galaveãer pofiádan Jihomoravskou hospodáfiskou agenturou jiï TRA- DIâNÍ. Pofiadatelé opût promítli do jednoho okamïiku úmysl SETKÁ- VÁNÍ se zámûrem POMOCI. Po loàské úspû né premiéfie znova pozvali své pfiátele a spolupracovníky do Mûstského divadla Brno a nabídli jim nejen umûleck záïitek, ale i nûco navíc. Pfiipravili pro nû veãer, jehoï smyslem nebylo nic men ího neï pfiedávání ENERGIE. Zá titu nad druh m Galaveãerem pfiipraven m vydavatelem Moravského hospodáfiství a také Brnûnského Metropolitanu jako novin obãanû statutárního mûsta Brna pfievzal první námûstek brnûnského primátora Daniel Rychnovsk. Mezi ãestn mi hosty pofiadatelé pfiivítali námûstky primátora Ladislava Macka a Olivera Pospí ila. Z divadelního pódia nové Hudební scény, která od poãátku naplàuje pfiedstavu variabilního a zejména bezbariérového prostoru, v ak cel program nejprve symbolicky uvedla pfiedsedkynû správní rady Ligy za práva vozíãkáfiû Lenka Hegrová. Zastavení, zamyšlení, setkání editelka pofiádající Jihomoravské hospodáfiské agentury Magda Slaninová zahájila veãer zdûraznûním jeho symboliky zastavení, zamy lení a setkání a pokraãovala podûkováním pro v echny, ktefií pfiispûli k jeho uskuteãnûní. Ve v stiïné pfiipomínce námûstka primátora Daniela Rychnovského pak zaznûlo, Ïe pfiedpokladem odstra- Àování bariér je nejprve jejich vidûní a vnímání: Napfiíklad my lenka poradenského centra v magistrátní budovû na Malinovského námûstí se stfietla s realitou, Ïe se do budovy nemohou lidé na vozíku dostat a bezbariérová není ani zdej í tramvajová zastávka, uvedl námûstek Rychnovsk. Ve slovech zástupcû spoleãností Jihomoravská plynárenská, s. r. o., a Arch.Design, a. s., pokraãovala pfiání krásn ch chvil naplnûn ch hudbou a pfiátelsk mi setkáními. Motiv pfiedávání energie jako hlavní smysl veãera pak na el vyjádfiení v symbolice ãísel. Na eku, kter pofiadatelé pfiedali Lize za práva vozíãkáfiû. V bûr hudebního programu mûl také v podtextu pfiedání pozitivní energie, emocí a radosti. Pfiedstavení s názvem The Stars of Musical se ukázalo b t velmi Èastnou volbou. Za zrodem tohoto projektu stál na samém poãátku sólista a éf muzikálové sekce hudebního divadla Petr Gazdík. Historie celého pfiedstavení sahá k veleúspû né sérii Golden Brodway Muzikály z Brodwaye. Novou verzi hudebního pfiestavení s brnûnsk mi zpûváky, taneãníky a hudebníky reïisér Gazdík pfiipravil pro leto ní letní turné po panûlsku. Ohniv temperament, jiï opakovanû provûfien a nad enû aplaudovan panûlsk m publikem, tak mohl prozáfiit i atmosféru brnûnského podzimu. V první kabaretní ãásti veãera pfied diváky defiloval rychl sled skvûl ch pûveck ch a taneãních v konû. OÏily v jevy z nejslavnûj ích muzikálû Chicago, Kabaret, Sweet Charity a dal ích. Divadelní podoby se doãkaly napfiíklad ReÏisér Petr Gazdík pfievzal mimo jiné nelehkou úlohu druhého protagonisty Kristova pfiíbûhu Jidá e. V postavû Máfií Magdalény vypjaté emoce gradují. i scény z muzikálû, které pfiedtím naïivo nikdo nevidûl. Choreografii sr ící energií umocnily emotivní v kony zpûvákû a taneãníkû. Tento způsob energie Ve druhé pûli se umûlci pfiedstavili ve zkrácené verzi pfiíbûhu JeÏí e Krista podle muzikálu Jesus Christ Superstar. Anglická varianta nejslavnûj í rockové opery v ech dob je dal ím dílem, které do koncertní podoby pfievedl Petr Gazdík. Scény z posledních dnû Krista se tu promítají do hutné dûjové zkratky. Kromû strhujícího poselství v ní nechybí ani hravé nad ení typické pro pûvodní filmové zpracování muzikálu z roku 1973, ve kterém biblick pfiíbûh sehrála skupina hippies. Pocitovû v razn projev je ostatnû pro muzikálov soubor Mûstského divadla Brno typick. Zpûváci a herci se neobávají vkládat do partitury kus sebe sam ch. MoÏná, Ïe právû to nejvíc odli uje Ïivé vystoupení od tûch mediálnû známûj ích, ale emoãnû pfiece jen o poznání chud ích. Nad en diváck aplaus potvrdil, Ïe tento zpûsob pfiedávání energie funguje. Závûreãn raut jako chvíle pfiátelsk ch setkání. Scéna z muzikálu Kabaret. Nejznámûj í nejspí bude v podání Lisy Minnelli, brnûn- tí diváci mohli ocenit bezprostfiední proïitek díky sólistce Johanû Gazdíkové. Pofiadatelé z Jihomoravské hospodáfiské agentury mohli mít na sklonku veãera dûvod k úsmûvu. HLAVNÍ PARTNEŘI PARTNEŘI

PROSINEC 2008 STRANA 15 INZERCE Břeclav dostala pokutu za prodej bytů PRACOVNÍCI BŘECLAVSKÉHO MĚSTSKÉHO ÚŘADU CHTĚLI PRODÁVAT OBECNÍ BYTY PŘES REALITNÍ KANCELÁŘ. Udûlali v ak chybu, kdyï na prodej nevyhlásili v bûrové fiízení a nechali pak kupující platit provize. Za toto pochybení dostalo mûsto Bfieclav pokutu od Úfiadu pro ochranu hospodáfiské soutûïe. Mûstu jsme uloïili spí e symbolickou sankci tfiicet tisíc korun, uvedl pfiedseda úfiadu Martin Pecina. editel ÚHOS Martin Pecina V ãem mûsto a kanceláfie udûlaly chybu? Proã se nemohlo chovat jako soukrom komerãní vlastník: nechat zaplatit provize kupujícímu? Ze smluv uzavfien ch mûstem Bfieclav s vybran mi realitními kanceláfiemi je zfiejmé, Ïe mûsto Bfieclav poïadovalo zajistit ãinnosti spojené s prodejem nemovitostí v jeho vlastnictví, a to vãetnû poskytování informaãního servisu zájemcûm o koupi a zpracování smluv a návrhû na vklad do katastru nemovitostí. Cel pfiípad je netradiãní pfiedev ím z toho dûvodu, Ïe Investoři nemají zájem o brownfieldy âesko Investofii, ktefií chtûjí podnikat na Moravû, mají nejvût í zájem o nájemní plochy. Oproti loàskému roku chce platit nájem o est procent firem více. Nejvíce se spoleãnosti zajímají o projekty v Moravskolezském kraji. Nájemní haly tak hledá uï tfiiaãtyfiicet procent nov ch investorû. Pfiesnû polovina spoleãností pro své podnikání v âeské republice chce koupit pfiipravené pozemky v prûmyslov ch zónách. Podíl pozemkû v zónách na celkové poptávce ov em dlouhodobû klesá. Mûsta musí také neustále pobízet investory k tomu, aby vyu- Ïili staré opu tûné areály. Pfiíli se jim to ale nedafií. Zájem o brownfieldy má pouze sedm procent investorû. Tato fakta vypl vají ze statistik agentury CzechInvest. Proto je nutné brownfiedy aktivnû nabízet, ukazovat jejich v hody a nev hody a maximálnû podporovat oïivování takov ch území, uvedla fieditelka agentury CzechInvest Alexandra Rudy arová. zadavatel mûsto Bfieclav nehradil tyto sluïby pfiímo. Provizi realitních kanceláfií v ak mûli hradit kupující. Jak má obec v podobném pfiípadû postupovat správnû? Pfiedev ím je nutné vyhlásit transparentní v bûrové fiízení. Tedy vypsat vefiejnou zakázku, vyhlásit tendr, na základû kterého bude moïné vybrat nejv hodnûj í nabídku. To se v daném pfiípadû nestalo, coï je zásadní pochybení. Lepší lyžování na Moravě Morava Pro leto ní zimní sezonu si pfiipravili majitelé lyïafisk ch areálû na Moravû nûkolik novinek. Jedním z nejvût ích lákadel je novû vznikl skipark Avalanche v Horním Václavovû. Je tû loni lyïafii o této vesnici nevûdûli. Letos si tam mûïou uïít pût sjezdovek, na které je vyveze ãtyfisedadlová sedaãka. Na své si pfiijdou i snowboardisté. V areálu jsou i pfiekáïky pro adrenalinové jeïdûní. Dal ích novinek se doãkají také náv tûvníci areálu v Ramzové. Tam pfiibude jedna nová Proã jste v tomto pfiípadû zahájili fiízení? Podnût podala jedna z konkurenãních firem, která doplatila na to, Ïe mûsto nevypsalo v bûrové fiízení. Jakou jste uloïili sankci? Proã uï mûsto nemohlo vypovûdût smlouvy? Pokuta je symbolická, mûsto musí zaplatit tfiicet tisíc korun. Cena zakázky nebyla nijak znaãná. Pfiedpokládaná hodnota byla kolem ãtrnácti milionû korun. Realitní kanceláfi si úãtovala ãtyfii procenta z ceny prodávan ch nemovitostí. Registruje ÚOHS dal í podobné pfiípady? Rozhodoval jste uï v podobné kauze? Jedná se o pomûrnû v jimeãn pfiípad. V souãasné dobû v ak fie íme pfiípady prodejû majetku nûkter ch ministerstev prostfiednictvím elektronick ch draïeb, kdy je rovnûï provize placena kupujícími. repasovaná lanovka. LyÏafii uï na vrchol jedenapûlkilometrové sjezdovky nemusí jezdit po dvou, ale mûïou vedle sebe sedût ãtyfii. Vût í komfort budou mít také turisté mífiící do Stfiíbrnce pod Kralick m SnûÏníkem. Tam letos dokonãili stavbu dvousedaãkové lanovky. Tím v ak vylep ování moravsk ch lyïafisk ch areálû nekonãí. Dva provozovatelé totiï získali peníze z evropsk ch fondû. Nov ch lanovek se tak pfií tí rok doãkají stfiediska Kohútka v Javorníkách a Dolní Morava pod Kralick m SnûÏníkem. UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do 9. 2. 2008 VYDAVATEL: Jihomoravská hospodářská agentura, s.r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 257, fax: 542 425 235, e-mail: jmha@jmha.cz, www.jmha.cz ŘEDITELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová, e-mail: m.slaninova@jmha.cz REDAKCE: šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá, gsm: 774 112 671, e-mail: redakce@jmha.cz redaktorka: Mgr. Taťána Králová, e-mail: t.kralova@jmha.cz fotograf: Stanislav Svoboda INZERTNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitel: Petr Dostál, tel: 542 425 247, gsm: 774 112 643 e-mail: p.dostal@jmha.cz, obchodní zástupci: Vladislav Drda, tel: 542 425 250 gsm: 774 112 138, e-mail: v.drda@jmha.cz Karel Marek, gsm: 606 740 730 k.marek@atlas.cz PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: 542 425 248, gsm: 774 112 139, e-mail: n.parmova@jmha.cz SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno, www.jonatan.us TISK: Litera, s. r. o., Tábor 43a, Brno, www.litera.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141 RESTAURACE 532 199 013 SPORTBAR 532 199 012 BOWLING 532 199 020 bowling@cihelnacentrum.cz 773 93 00 96 Akce a rauty 773 93 00 91 3 info@cihelnacentrum.cz Billiard Elektronické šipky Air Hockey VLT Trenažéry Stolní fotbálek Velkoplošná projekce Internet café Uspořádáme oslavy, turnaje a rauty na míru bowling od 150 Kč/hod. Více info na www.cihelnacentrum.cz Noví lidé ve firmách ČESKÁ POŠTA Divizi obchodu České pošty bude velet bývalý finanční ředitel ČKD Group Petr Křeček. Šestatřicetiletého Křečka do funkce jmenoval nový generální ředitel Petr Sedláček a nahradil tak odvolaného Ladislava Musila. HEWLETT PACKARD Lukáš Najman se stal finančním ředitelem společnosti HP pro Českou republiku a Slovensko. Zároveň se stává také ředitelem controllingu. Nadřízeným Lukáše Najmana zůstává Guillaume Gerardin, finančníc ředitel HP pro oblast střední a východní Evropy. TOYOTA MOTOR CZECH Novým viceprezidentem společnosti Toyota Motor Czech, která do Česka dováží vozy japonské značky, se od listopadu stal dosavadní šéf prodeje a marketingu Toyoty ve Finsku Mika Elojärvi (42). Ve funkci vystřídal po třech letech Arthura Kipferlera. BOSCH DIESEL Jihlavská strojírenská firma Bosch Diesel má od 1. listopadu nového obchodního ředitele. Jörga Pollaka, jenž na této pozici pracoval dva a půl roku, vystřídá Franc Gruber. Dosavadní obchodní ředitel závodu povede oddělení financí a controllingu v německém Stuttgartu-Feuerbachu. UNILEVER Michal Glacner je novým ředitelem logistiky společnosti Unilever pro region Střední Evropa. Předtím působil ve stejné společnosti jako operační ředitel v západní Evropě. TNT EXPRESS Novým generálním ředitelem přepravní společnosti TNT Express v České republice se stal dosavadní regionální ředitel CEVA Freight Miloš Malaník (43). Ve funkci nahradil Petra Chvátala, který nastoupil k jiné firmě. ZETOR Výrobce traktorů má nového prezidenta. Stal se jím Anthony Abbott ze společnosti HTC holding, hlavního akcionáře Zetoru. Jeho předchůdce, Japonec Masao Nagase, opustil funkci z rodinných důvodů. TATRA Vedení kopřivnické automobilky Tatra posílí odborník na vojenskou problematiku. Novým poradcem Tatry se stal bývalý náčelník generálního štábu Pavel Štefka (54).

V ROCE 2009 VÁM NABÍZÍME Periodicita: měsíčník Rozsah: minimálně 16 stran formátu A3 Náklad: 12 000 ks Distribuce: adresný direkt mail do vybraných firem se sídlem v ČR a představitelům státní správy v pěti moravských krajích (Kraj Vysočina, Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký, Moravskoslezský kraj) Leden/únor Uzávěrka: 9. 2. Termín vydání: 20. 2. Odpadové hospodářství, čistota ulic Kurzy a studium pro státní správu a firmy, semináře a konference v roce 2009 České předsednictví EU v regionech Březen Uzávěrka: 13. 3. Termín vydání: 27. 3. Výpočetní technika, vybavení software pro firmy a státní správu (distribuce na ISSS) E-government a příprava datových schránek Největší investiční a developerské projekty v regionech (stavby na zelené louce), řešení bronwfields, regenerace sídlišť, opravy budov, (distribuce na Stavební veletrhy Brno) Duben Uzávěrka: 10. 4. Termín vydání: 24. 4. Vodohospodářství, čištění odpadních vod, vodních nádrží, pitné vody, budování kanalizace (distribuce na WATENVI Brno) Aquaparky, rozvoj volnočasových center, wellnes, lázeňství Květen Uzávěrka: 14. 5. Termín vydání: 29. 5. Automobilový průmysl (distribuce na Autosalon Brno) Zklidnění automobilové dopravy, budování parkovacích domů a obchvatů měst Červen Uzávěrka: 12. 6. Termín vydání 26. 6. Zelená energie versus jaderná energie, fosilní zdroje a jejich budoucnost Úklidové služby firmám, hygiena v kancelářích, sanita Červenec/srpen Uzávěrka: 10. 7. Termín vydání: 24. 7. Logistika a nákladní doprava (letecká, vlaková, automobilová), informační systémy pro dopravce, mýtný systém (distribuce na veletrh Transport a logistika) Agroturistika, cykloturistika, nabídky služeb pro turisty, rozvoj turistického ruchu v regionech Září Uzávěrka: 2. 9. Termín vydání: 13. 9. Strojírenství (distribuce na MSV Brno) Rozvoj pracovního trhu, zaměstnanost v regionech, vzdělávání Telekomunikace a metropolitní sítě, rozvod internetu, kabelové a digitální vysílání (distribuce na Invex) Říjen Uzávěrka: 8. 10. Termín vydání: 20.10. Výstavba silnic a dálnic Územní plánování Privatizace obecního majetku, převod státního majetku na města a obce (možnosti financování) Listopad Uzávěrka: 9. 11. Termín vydání: 20. 11. Energetické úspory budov, inteligentní domy, ekobydlení (možnosti čerpání dotací a slev) Zemědělství, vinařství, lesnictví Prosinec Uzávěrka: 8. 12. Termín vydání: 20.12. Nejdůležitější hospodářské události roku 2009 Nejvýznamnější městské firmy Přehled nejúspěšnějších firem roku 2009 více než 8 000 jmenných adres představitelů významných firem starostové, náměstci, tajemníci a vedoucí odborů celkem 2 378 měst a obcí ředitelé významných státních institucí, členové hospodářských komor, úředníci více než 700 jmenných adres konference a vybrané veletrhy PRAVIDELNĚ SLEDUJEME: legislativní změny, nabízíme právní poradenství aktuální ekonomické dění v regionech dotační programy změny ve vedení velkých společností personální rubrika kalendárium akcí veletrhy, konference, společenské akce, golfové turnaje, módní přehlídky atd. nadační činnosti Redakce: Veronika Hrdá tel.: 542 425 270 gsm: 774 112 671 e-mail: v.hrda@jmha.cz e-mail: redakce@moravskehospodarstvi.cz Dejte o sobě vědět cílenou prezentací Obchodní oddělení: tel.: 542 425 257 gsm: 774 112 643 e-mail: obchod@jmha.cz Pf 2009 Přejeme vám mnoho správných rozhodnutí v příštím roce