Fyziologie buněčných systémů. A. Kozubík J. Hofmanová

Podobné dokumenty
fyziologie buněčných systémů

Fyziologie buněčných systémů. A. Kozubík J. Hofmanová

Zdravotní rizika (význam rovnováh) A. Kozubík

FYZIOLOGIE BUNĚČ ĚČNÝCH SYSTÉMŮ

Fyziologie buněčných systémů. A. Kozubík J. Hofmanová

Fyziologie buněčných systémů (praktické aplikace)

Fyziologie buněčných systémů (proliferace, diferenciace) A. Kozubík

EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

Intermediární metabolismus CYKLUS SYTOST-HLAD. Vladimíra Kvasnicová

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Lipidy a biologické membrány

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

BUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí

Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu

Lenka Fialová kařské biochemie 1. LF UK. Mastné kyseliny (MK) v přírodě více než 100 mastných kyselin. většinou sudý počet uhlíků a lineární řetězec

Játra a imunitní systém

Intracelulární detekce Foxp3

Klinika popálenin a plastické chirurgie, Fakultní nemocnice Brno. Ústav histologie a embryologie, Masarykova univerzita, Brno

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Deregulace cytokinetiky (možnosti ovlivnění II) (homeostáza, zdraví a regenerace organismu)

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB

Vakcíny z nádorových buněk

Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D IVA 2014FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

Proteiny krevní plazmy SFST - 194

Živé systémy v ekotoxikologii - úvod - Luděk Bláha, PřF MU

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

Regulace glykémie. Jana Mačáková

BIOCHEMIE IMUNITNÍHO SYSTÉMU

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová

Kyselina myristová, poměr vybraných mastných kyselin a jejich význam pro diagnostiku sepse

Fyziologická regulační medicína

vysoká schopnost regenerace (ze zachovalých buněk)

ZÁSADY SPRÁVNÉ LABORATORNÍ PRAXE VYBRANÁ USTANOVENÍ PRAKTICKÉ APLIKACE

OBOROVÁ RADA BIOCHEMIE A PATOBIOCHEMIE

VLIV ÚČINNÉ LÁTKY CYTOPROTECT NA RŮST SYNGENNÍCH NÁDORŮ U INBREDNÍCH MYŠÍ

Úloha mastných kyselin a. v modulaci smrti nádorových. Přednáška RNDr. Alena Vaculová, Ph.D.

ZÁNĚT A TĚLNÍCH TEKUTIN. se nacházejí v různých částech organismu: v tělních tekutinách (včetně krve) v granulích buněk

Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY

Variabilita v pigmentaci

MTI Cvičení č. 2 Pasážování buněk / Jana Horáková

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Lekce z analýz genových expresních profilů u MM a návrh panelu genů pro ČR. Mgr. Silvie Dudová

Struktura lipidů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

Základní vlastnosti proteinů

Stanovení cytokinů v nitrooční tekutině pomocí multiplexové xmap analýzy

Biochemie kosti. Anatomie kosti. Kostní buňky. Podpůrná funkce. Udržování homeostasy minerálů. Sídlo krvetvorného systému

Patofyziologie a léčení omrzlin. MUDr Jaroslava Říhová Ústav tělovýchovného lékařství Praha

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

MUDr. Kissová Jarmila, Ph.D. Oddělení klinické hematologie FN Brno

Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7

Metabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová

Úloha alkoholických nápojů v prevenci srdečněcévních nemocí. Z. Zloch, Ústav hygieny LF, Plzeň

Klinická fyziologie a farmakologie jater a ledvin. Eva Kieslichová KARIP, Transplantcentrum

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

Okruhy otázek ke zkoušce

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Diagnostika leukocytózy

LIPIDY Michaela Jurčáková & Radek Durna

Propojení metabolických drah. Alice Skoumalová

M.Teřl, Klinika TRN FN a LF UK v Plzni

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Imunologická rovnováha TH1/TH2 v obraze cytokinů

Dr. Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno

Monitorování léků. RNDr. Bohuslava Trnková, ÚKBLD 1. LF UK. ls 1

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

Biochemie jater. Vladimíra Kvasnicová

Mastné kyseliny ω-3; od teorie po klinickou praxi

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

Cyklická neutropenie a její původ

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová

Základní morfogenetické procesy

ENDOKANABINOIDN Í RECEPTORY A ONKOLOGICKÝ PACIENT. Lubomír Večeřa OUP KNTB Zlín ARIM KNTB Zlín ZZS Zlínského kraje

Multiplexové metody pro diagnostiku nádorových onemocnění a optimalizaci léčby. O. Topolčan, M.Karlíková FN Plzeň a LF UK Plzeň

Imunitní systém jako informační soustava. Cytokiny M.Průcha

zdraví a vitalita PROFIL PRODUKTU

KOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových):

Přehled výzkumných aktivit

Kortizol, ACTH. Olga Bálková Roche s.r.o., Diagnostics Division

Transkript:

Fyziologie buněčných systémů A. Kozubík J. Hofmanová

2

Organismus jako komplexní hierarchický systém organismální, tkáňová buněčná molekulová Nelze oddělovat (naopak nutno usilovat) studium na jednotlivých úrovních organizace systému Obtížně realizovatelné v rámci jedné laboratoře 3

Výzkumné cíle a oblasti praktického využití INICIAČNÍ (INITIATION) ONKOGENEZE fáze: PODPŮRNÁ (PROMOTION) POPULACE NORMÁLNÍCH (NETRANSFORMOVANÝCH) BUNĚK cell signalling (cytokiny vs. eikosanoidy) klinická data, matematické analýzy, experimentální ověření POPULACE TRANSFORMOVANÝCH BUNĚK PROGRESIVNÍ FÁZE (PROGRESSION) ONKOTERAPIE 4

Typy buněčných populací podle Gilberta a Lajthy (1965) TYPY PROLIFERUJÍCÍ expandující, neopouštějí populaci, množí se populace coby zdroj buněk pro jiné populace c. konstantní Tranzitní populace, ve které se buňky pomnoží c. konstantní NÁDOR K. B. BLASTY KRVE TYPY NEPROLIFERUJÍCÍ B. C.N.S. stacionární c. konstantní OOCYTY stále ubývá metamyelocyty k. d. erytrocyty granulocyty typ průchozí (tranzitní) c. konstantní 5

The early acting growth factor which maximises host defense 6

Polyklonální charakter kostních buněk Přirovnání kmenové buňky ke stromu 7

The structure of the hemopoietic system 8

Obr. 8. Schéma kvantitativního zastoupení různých prekurzorů krevních buněk v krvetvorné tkáni. 1 Podle Gregorové a Henkelmana (1977) 2 Podle MacVittieho a Porvaznika (1978) 3 Nejsou odvozeny od CFU-S 9

10

treatment: ovlivňovaný systém parametry cytokinetiky: cytostatika, ozařování, proliferace regulační podněty, atd. black box diferenciace... 0 apoptóza VSTUPY modelové systémy in vitro, buňky lišící se růstovou strategií, pacient VÝSTUPY 11

12

Rovnováha (homeostáza) Výsledek působení mnohočetných zpětných vazeb 13

14

15

Nesspecifické faktory Nesspecifické faktory REGULACE NORMÁLNÍHO RŮSTU kumulace katabolitů vyčerpání živin transmem.pot. E m -70 až -90 mv limitní konc. Na + /K +, Ca 2+, Mg 2+ snížení cgmp~10-8 -10-12 mol.l -1 intracel. zvýšení camp 10-2 -10-5 mol.l -1 extr. katabolické steroidy interferon katecholaminy, adrenalin některé mitostat. hormony ACTH některé prostaglandiny inh. myeloidní leukémie inh. epid. karcinomu, ascitu inh. lymfomu, melanomu epidermální, intestinální inh. FGRF, MCIF inh. Atd. BSC-1, BHK-1 inh spec. inhibitory-chalony spec. endogenní inhibitory INHIBICE R Ů S T Startovací stimulátorová síla (odpověď vše nebo nic) spec. intracel. stim. proteiny spec. růstové faktory růstové proteiny, kondic.média poietiny, CSF lektiny (A, conc. A) somatomediny některé prostaglandiny EGF, FGF, NGF, MSA atd. některé hormony - mitogenní inzulín, serotonín hydrokortizon, noradrenalin anbolické steroidy zvýšení cgmp 10-3 -10-6 mol.l -1 extr. snížení camp pod 10-8 mol.l -1 i.c. dodání Ca 2+ nad 1,8 mv transmem. pot. E m -10 až -70 mv proteázy, trypsinizace dodání živin odstránění katabolitů Mono- Oligo- Poly- Mono- Oligo- Poly- Startovací inhibitorová síla (odpověď vše nebo nic) STIMULACE 1A Schematické znázornění stimulace a inhibice růstu specifickými a nespecifickými faktory. Převaha pozitivního nebo negativního signálu rozhoduje o výsledné stimulaci nebo inhibiciů závisí na metaboluické a růstové aktivitě buněk, typu buněk a dalších podmínkách - viz text. Specifické růstové účinky vnějšího prostředí buněk zahajují specifické růstové faktory (specifické stimulátory) a specifické endogenní inhibitory (chalony). CSF-kolonie stimulující faktor, EGF-epidermální růstový faktor, FGF-fibroblastový růstový faktor, NGF-nervový růstový faktor, MSA-multiplikaci sti-mulující aktivita, camp-cyklický 3 5 -guanosinmonofosfát, BSC-1, BHK-1, MCIF, FGRF-specifické inhibitory daných buněčných linií. Regulace a inhibice růstu normálních a nádorových buněk, Fremuth F., SPN, Praha, 1986

Čtyři nejdůležitější skupiny malých organických molekul v buňkách 17

Spektrum eikosanoisů 18

MEMBRANE PHOSPHOLIPIDS PLA 2 COOH CYCLOOXYGENASES EPOXYGENASES (P450) LIPOXYGENASES PGG 2 LTA 4 PGH 2 EPOXYACIDS, DIOLS, etc. OH LTB 4 LTC 4 TXA 2 PGI 2 PGD 2 PGE 2 TXB 2 O PGE 2 : COOH C 5 H 11 LTC 4 : S COOH CH 2 CH CO NH CH 2 COOH NH COCH 2 CH 2 CHCOOH NH 2 LTD 4 LTE 4 LTF 4 OH OH

Arachidonic acid: metabolic pathways and its possible modulations INDOMETHACIN DICLOPHENAC MEMBRANE PHOSPHOLIPIDS ARACHIDONIC ACID ETYA abbreviations: ETYA = 5,8,11,14 -eicosatetraynoic acid ESC = esculetin NDGA = nordihydroguaiaretic acid FLAP = 5-lipoxygenase activating protein 9- HE = 9-hydroxyellipticin HETEs = hydroxyeicosatetraenoic acids HPETEs = hydroperoxyeicosatetraenoic acids EETs = epoxyeicosatrienoic acids SKF525A = proadifen CYCLOOXYGENASES 12-LIPOXYGENASE 12-HETEs 12-HPETEs SKF525A, 9-HE NDGA ESC PROSTAGLANDINS THROMBOXANES PROSTACYCLINS P450-MONOOXYGENASES FLAP 5-LIPOXYGENASE LEUKOTRIENES EETs HETEs DIOLS MK - 886 (15-LIPOXYGENASE)

J Lipid Res. 2009 June; 50(6): 1015 1038. doi: 10.1194/jlr.R900004-JLR200.

PG nomenclature and structure. Arachidonic acid carbons are numbered 1 20, starting from the carboxylate. The prostaglandin letter indicates composition of the prostane ring, with PGH 2 as an example. J Lipid Res. 2009 June; 50(6): 1015 1038. doi: 10.1194/jlr.R900004-JLR200.

Structures of 5-lipoxygenase metabolites. 5-Lipoxygenase creates the labile epoxide LTA 4, which can be enzymatically converted into LTB 4, LTC 4, and LXA 4. From: J Lipid Res. 2009 June; 50(6): 1015 1038. doi: 10.1194/jlr.R900004-JLR200.

Structure of eoxin C 4. Eoxins are the 15-LOX analogs of the cysteinyl leukotrienes, where the thiol attachment occurs at C-14. From: J Lipid Res. 2009 June; 50(6): 1015 1038. doi: 10.1194/jlr.R900004-JLR200.

From: J Lipid Res. 2009 June; 50(6): 1015 1038.

Examples of LTB 4 metabolism by β-oxidation, CYP ω-hydrolases, and glucuronidation. J Lipid Res. 2009 June; 50(6): 1015 1038.

J Lipid Res. 2009 June; 50(6): 1015 1038.

D.G.Cornwell and N.Morisaki, Free Radicals in Biology. Vol.6, 1984 28

D.G.Cornwell and N.Morisaki, Free Radicals in Biology. Vol.6, 1984 29

D.G.Cornwell and N.Morisaki, Free Radicals in Biology. Vol.6, 1984 30

Efekty závisí na koncentraci další důkazy z oblasti nádorové problematiky: VLIV KONCENTRACE NENASYCENÝCH MASTNÝCH KYSELIN NA PROLIFERACI NÁDOROVÝCH BUNĚK shrnutí (do r. 1985) ( FATTY ACID PARADOXES ) (VNMK mohou generovat jak +, tak signál na proliferaci) D.G.Cornwell and N.Morisaki, Free Radicals in Biology. Vol.6, 1984

32

Příklad interakce dvou faktorů (data: Eur. J. Pharmacol. 316, 349 357, 1996.) 33

Ovlivnění metabolismu eikosanoidů I. dodáním exogenní kyselimy arachidonové (AA) II. ovlivněním produkce eikosanoidů s využitím inhibitorů: LPO nebo CO nebo P450 TGF- b 1 TGF- b 1 TNFa TGF-b 1 / TNFa TNFa TGF-b 1 / TNFa diferenciace (+) po indukci do: granulocytů nebo monocytů - makrofágů + - Vytvoření souboru dat detekcí proliferace, diferenciace a apoptózy u buněk v definovaných časových intervalech Zhodnocení dat: vymezení významných interakcí pomocí matematické analýzy dat upřesnění modelových exp. podmínek pro detailnější studium mechanismů

35

36

množství informace (kvantita) (kvalita) využitelnost informace čas Moudrost člověka lze měřit podle starostlivosti, s níž myslí na věci budoucí nebo na konec. G. Ch. Lichtenberg 37

Doporučená literatura Cell Physiology Source Book, ed. N. Sperelakis Academic Press Inc., 1995 B. Alberts et al.: Molecular Biology of the Cell, 3 rd edition, Garland Publish. Inc., New York 1994 Biochemie, B., Voet, J.G. Voetová: Victoria Publishing, Praha, 1990 Molecular Cell biology, J.E. Darnell: Eds. Darnell, Lodish, Baltimore, 2 nd edition, Scientific American Books Inc., New York 1990 J. Neuwirt, E. Nečas: Kmenové buňky a krevní choroby, Avicenum Praha 1981 Základy buněčné biologie úvod do molekulární biologie buňky, B. Alberts, D. Bray, A, Johnson, J. Lewis, M. Raff, K. Roberts, P. Walter, Espero Publishing, (orig. 1998) Klinická imunologie, J. Krejsek, O. Kopecký, Nucleus HK, 2004 (a všechny novější verze těchto učebnic) ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ J. Vácha: Problém normálnosti v biologii a lékařství, Avicenum, Praha 1980 J. Šterzl: Imunitní systém a jeho fyziologické funkce, Čs. Imunol. Společnost, Praha 1993