SBORNÍK ANOTACÍ ze studentské soutěžní konference
Konference je určena studentům denního magisterského studia oborů Učitelství pro 1. stupeň, Učitelství pro 1. stupeň a speciální pedagogika, Učitelství pro 1. stupeň a anglický jazyk a studentům denního bakalářského studia Učitelství pro MŠ, Sociálně pedagogická asistence a Pedagogika volného času. Hlavním cílem konference je prezentovat zajímavé a přínosné výsledky bakalářských a diplomových prací jak výzkumného, tak didaktického zaměření. ODBORNÍ GARANTI A HODNOTITELÉ Hodnotící kritéria doc. PaedDr. Ivana Brtnová Čepičková, Ph.D. doc. PhDr. Renata Šikulová, Ph.D doc. Ing. Helena Vomáčková CSc. PhDr. Iva Wedlichová, Ph.D. M.A. Dalibor Worm PhDr. Petr Zeman, Ph.D. HODNOTÍCÍ KRITÉRIA celkový kontext práce ujasněnost tématu metodologická a didaktická kvalita přínos konkrétnímu oboru prezentace tématu na konferenci 2
VÝSEDKY 1. místo Vendula Mulačová: Hodnotící kompetence učitele z pohledu studentů učitelství a učitelů základní školy 2. místo Markéta Krumlová: Využití pojmových map ve výuce na 1. stupni ZŠ 3. místo Lenka Sanková: Rozvoj orientace v rovině u dětí předškolního věku 3
4
Knieová Veronika: Predikční validita testu školní zralosti manuálních (psychomotorických) dovedností na prvním stupni základních škol Diplomová práce s názvem Predikční validita testu školní zralosti manuálních (psychomotorických) dovedností na prvním stupni základních škol se zabývá predikací testu školní zralosti a psychomotorických dovedností žáků ve druhém období na 1. stupni základních škol. Teoretická část je rozdělena na část charakterizující předškolní období, mladší školní věk, psychomotoriku a testy školní zralosti spojené s vývojem dětské kresby. Praktická část se věnuje kresebné části konkrétního testu školní zralosti modifikovaného A. Jiráskem a testování psychomotorických dovedností pomocí standardizovaného testu. Nedílnou součástí jsou přílohy, kde jsou k vidění kresby žáků při zápisu do prvních tříd. 5
Krumlová Markéta Využití pojmových map ve výuce na 1. stupni ZŠ Efektivita vyučovacího procesu závisí na mnoha faktorech. Jedním takovým je i volba metod výuky, jež si prošly dlouhým historickým vývojem, a jež se měnily v závislosti na pojetí vyučovacího procesu v tom kterém období. S největší pravděpodobností tak vznikla také metoda pojmového mapování. Pro tuto diplomovou práci jsme si zvolili metodu pojmového mapování, která je prostředkem pro tvorbu pojmových map. Zabýváme se možnostmi uplatnění této metody na 1. stupni základních škol. V teoretické části práce nahlížíme na význam a tvorbu pojmových map, rovněž na zařazení těchto map do výuky z hlediska vyučovací fáze. Věnujeme se také otázce zařazení pojmových map do edukačního procesu. Na základě teoretických východisek se snažíme poukázat na schopnost žáků efektivně využívat pojmových map ve vyučovacím procesu. Dokumentujeme to v praktické části prostřednictvím ukázek tří zpracovaných didaktických bloků. Dosažené výsledky dokládáme obrazovými materiály a stanovujeme závěry pro další pedagogickou činnost. 6
Mulačová Vendula Hodnotící kompetence učitele z pohledu studentů učitelství a učitelů základní školy Diplomová práce se zabývá problematikou kompetencí učitele s akcentem na kompetenci hodnotící. Teoretická část je věnována jednak učiteli samotnému, jeho profesi, osobnosti, jakým stylem vyučuje a jaké je jeho pojetí výuky. Dále se v této části autorka věnuje kompetencím, jaké jsou kompetence ve školství, jaké má kompetence učitel a jaké pedagogické dovednosti má učitel. V poslední části se autorka zaměřuje na tematiku hodnocení a sebehodnocení žáků. Všímá si funkcí hodnocení a postupů, které učitel využívá. Sleduje možnosti rozvíjené hodnotící kompetence u žáka. Empirická část prezentuje výsledky výzkumného šetření, pro které byla použita metoda Q- metodologie. Předmětem výzkumného šetření se stala hodnotící kompetence učitele a činnosti zaměřené na hodnocení a sebehodnocení žáků. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, zda existují statisticky významné rozdíly v preferenci stanovených Q-typů, které se vztahovaly k hodnotícím činnostem učitele a žáků ve výuce, mezi sledovanými skupinami respondentů. Výsledky výzkumu představuje autorka v závěrečné části. 7
Nešněrová Pavlína Podpora čtenářské gramotnosti na 1. stupni základní školy Příspěvek vychází z diplomové práce, která se zabývá podporou čtenářské gramotnosti u žáků na prvním stupni základní školy. Zkoumá aktuální problematiku čtenářské gramotnosti a navrhujeme možnosti podpory a rozvoje čtenářských dovedností v pedagogické praxi. Diplomová práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena především na definování základních pojmů, které mají uvést čtenáře do základní problematiky gramotnosti. Dále je pozornost věnována mezinárodním výzkumům, které se na čtenářskou gramotnost mimo jiné orientují. V této souvislosti jsou zmiňovány výzkumy PISA a zejména výzkum PIRLS, který se zaměřuje na hodnocení čtení žáků 4. tříd základních škol. V neposlední řadě jsou popsány metody rozvíjení čtenářských dovedností a vybrány aktivity využívané při výuce čtení na 1. stupni základní školy. Empirická část prezentuje výzkumné šetření, jehož záměrem bylo analyzovat ve vybraných čítankách na základě zvolené typologie otázky a úkoly, které doprovázejí texty. Cílem bylo zjistit, zda obsahová stránka a náročnost úloh odpovídá více či méně náročnosti úloh v mezinárodních testech. Výsledky výzkumného šetření jsou zpracovány do grafů a tabulek a doplněny o potřebné komentáře. Nechybí ani doporučení pro pedagogickou praxi. 8
Perlová Petra Preference učitelů při vyučování manuálních dovedností na 1. stupni základní školy Tento příspěvek je zaměřen na rozvíjení kompetencí učitelů primárního vzdělávání pro řízení učení žáků ve vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Jedná se o kompetence a didaktické strategie, které byly voleny z hlediska preferovaných metod a forem výuky. Pomocí Q- metodologie byly zjištěny postoje učitelů k metodám a formám výuky pracovních činností na 1. stupni základních škol v Ústeckém kraji, ze kterých byly vyvozeny statistické závěry. 9
Rybáková Michaela Role rodiny při formování hodnotové orientace žáků mladšího školního věku Početné studie poukazují na vliv rodiny a rodinného prostředí na osobnost dítěte. Právě rodina je klíčovým společenstvím a její vliv je základním pilířem při utváření hodnotové orientace zejména u žáků mladšího školního věku. Rodina klíčově utváří první škálu hodnot u svých dětí. Oblast hodnot a hodnotové orientace je velmi různorodá, používaná v různých souvislostech a oblastech, jejímž základem je lidské poznání. V současné době věda přináší mnoho zajímavých zjištění z řad empirických, sociologických výzkumů. Hodnoty provází každého jedince po celý život, každý den a jsou odrazem jeho činnosti a chování. Jsou jeho nepostradatelnou součástí a spolu s dalšími komponentami struktury osobnosti se podílejí na jedinečnosti každého z nás. Cílem naší diplomové práce bylo zmapovat vybrané projevy hodnot tvořící hodnotovou orientaci žáků mladšího školního věku v Ústeckém kraji a současně ověřit, zda jsou tyto orientace ovlivňovány vybranými faktory rodinného prostředí, ve kterém žijí. Vybrané hodnoty představujeme s ohledem na věkovou kategorii prostřednictvím projevů hodnot ekonomických, morálních a výkonových. Klíčové faktory rodinného prostředí představuje zejména vzdělání rodičů, typ rodiny a počet sourozenců. 10
Rychlá Markéta Projektová výuka na 1. stupni základní školy Diplomová práce s názvem Projektová výuka na 1. stupni základní školy je zaměřena na užití projektové výuky v předmětu přírodověda v tématu Látky a jejich vlastnosti. V teoretické části práce se věnujeme důležitým pojmům vymezujícím projektovou výuku, znakům a typologii projektů, také uvádíme vznik projektové výuky a její zavedení do české pedagogiky. V praktické části popisujeme realizaci experimentu, při kterém zkoumáme vliv nezávislé proměnné na experimentální a kontrolní skupinu. Nezávislou proměnnou je výuka projektová a tradiční. Tato část také obsahuje návrh projektu k danému tématu. V závěru shrnujeme získané výsledky experimentu a porovnáváme mezi sebou jednotlivé skupiny. Cílem práce je ozřejmit podstatu projektové výuky a realizovaným experimentem dokázat, že projektová výuka je účinnější nežli výuka tradiční v rámci delšího zapamatování a pochopení učiva. 11
Sanková Lenka Rozvoj orientace v rovině u dětí předškolního věku Bakalářská práce seznamuje s rozvojem prostorové orientace dětí předškolního věku prostřednictvím roviny. Dále se zabývá kognitivním vývojem dětí v tomto věkovém období, pojetím inteligence podle Howarda Gardnera a popisuje Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání a jeho konkretizované očekávané výstupy. Záměrem praktické části bakalářské práce je nastínit možnosti obohacení činností rozvíjejících orientaci v rovině v předškolních zařízeních. Vytvoření didaktického materiálu a zjištění jeho účinnosti na vybraném vzorku dětí předškolního věku. Nakonec následuje vyhodnocení účinnosti na základě pozorování a srovnání úspěšnosti dětí prostřednictvím hodnotících listu. 12
Trégnerová Petra Rozvoj tělesné zdatnosti a motorických dovedností v multikulturní edukaci v Dětském domově v Dlažkovicích Tato diplomová práce je věnována rozvoji tělesné zdatnosti a motorických dovedností u dětí mladšího školního věku s pomocí tance a tanečních aktivit, realizovaných v rámci studentského grantu IGA PF 2012. V teoretické části jsou zpracovány informace dostupné z odborné literatury zaměřené na tělesnou zdatnost, motorické dovednosti dětí a zvláštnosti mladšího školního věku. V praktické části byl zmapován současný stav tělesné zdatnosti a motorických dovedností u dětí mladšího školního věku v Dětském domově v Dlažkovicích s pomocí antropometrických měření, a testování koordinačních schopností a byl stanoven somatotyp dětí. Po skončení programu byly vyhodnoceny změny v antropometrických parametrech a koordinačních schopnostech dětí, k nimž vlivem programu došlo. 13
Zmudová Martina Relace uspořádání v pojetí mateřské školy Bakalářská práce se zaměřuje na relaci uspořádání a na její pojetí v mateřské škole. V teoretické části se věnujeme binárním relacím a relaci uspořádání. Dále jsou popsány poznávací schopnosti a vývojová specifika dětí předškolního věku. Jedna z kapitol je také věnována rozvoji předmatematického myšlení. Praktická část bakalářské práce je věnována tvorbě didaktického materiálu, který rozvíjí relaci uspořádání. Tento didaktický materiál je následně ověřen v praxi na vybrané skupině dětí předškolního věku. 14