Dlouhodobá zdravotní péče v číslech

Dlouhodobá zdravotní péče v číslech Tomáš Roubal, OECD 19. června 2012 Organizace následné a dlouhodobé zdravotní péče: Co nemocní potřebují a co jim dnes nabízíme? 1

Přehled prezentace Definice dlouhodobé péče Mezinárodní srovnání Fakta a čísla z ČR Příloha 2

Definice dlouhodobé péče OECD Dlouhodobá péče je škála služeb potřebná pro osoby se sníženou funkční kapacitou (fyzickou nebo kognitivní), v jejímž důsledku jsou po delší dobu závislé na pomoci v základních aktivitách každodenního života (ADL koupání, používání toalety, oblékání, krmení, vstávání ze židle nebo postele, pohyb po místnosti). [OECD] Tato osobní komponenta péče je často poskytována společně se základními zdravotními službami (například ošetřovaní ran, řešení bolesti, podávání léků, monitorování, prevence, rehabilitace nebo paliativní péče). Poskytování pomoci v ADL a základních zdravotních služeb může být kombinováno s pomocí v instrumentálních aktivitách denního života (například pomoc v péči o domácnost, přípravě jídla, nakupování, transport). 3

Definice dlouhodobé péče WHO Dlouhodobá péče je systém činností, které umožňují osobám, které nejsou plně schopny si sami zajistit péči o vlastní osobu, udržet maximální možnou kvalitu života podle jejich individuálních preferencí, s co nejvyšším možným stupněm nezávislosti, autonomie, účasti na životě společnosti, osobního uspokojení a lidské důstojnosti. Dlouhodobá péče je poskytována neformálně (prostřednictvím rodiny, přátel nebo sousedů) a/nebo formálně (prostřednictvím zdravotních a sociálních služeb). Formální podpůrný systém v sobě zahrnuje široké spektrum komunitních služeb i institucionální péči poskytovanou v ošetřovatelských domovech a v hospicích. K formální dlouhodobé péči je řazeny i léčebné postupy, které slouží k zastavení nebo 4 zvrácení průběhu onemocnění nebo disability.

Duševní a fyzická kapacita kohorty 5 Fyzická a duševní zdatnost

Mezinárodní srovnání Způsoby zajištění se liší v různých státech formální/neformální, role rodiny a státu domácí/institucionální, Kompenzace in cash/in benefit, Vliv kultury a historického vývoje na způsob poskytování velmi odlišné Kvalita dat předurčuje kvalitu srovnávání se, přesto jsou rozdíly značné 6

% of GDP Výdaje na dlouhodobou péči v zemích OECD 2,50 2,20 2,20 1,90 1,80 1,70 1,39 1,30 1,30 1,20 1,00 1,00 0,91 0,90 0,84 0,84 0,65 0,60 0,43 0,41 0,30 0,30 0,21 0,20 0,09 3,80 3,70 0,01 4 Social LTC Health LTC 3 2 1 0 Zdroj: OECD Health Data 2011 7

Projekce nárůstu veřejných výdajů na dlouhodobou péči ČR = 100% nárůst 150% 100% 50% Česká republika Polsko Německo Nizozemí EU27 Rakousko Dánsko Švédsko 0% 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 Zdroj: Evropská komise, The 2012 Ageing Report 2055 2060 8

Vliv různých scénářů na vývoj výdajů za dlouhodobou péči v EU27 (% HDP) Zvýšení počtu osob ve veřejných systémech zajištění Posun k více formální péči Konstantní disabilita Základní varianta Konstantní disabilita Posun k for. péči Více ve veř. sys. Konvergence nákladů AWG model Zdroj: Evropská komise, The 2012 Ageing Report 9

% osob 65+ % osob 65+ žijících v institucích nebo přijímajících formální péči doma 20 15 10 Doma Instituce 5 0 Zdroj: OECD Health Data 2011 10

Podíl osob starších 65 let, kteří dostávají formální péči doma/v instituci 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Instituce Zdroj: OECD Health Data 2011 Doma 11

Normativní vymezení v ČR Zákon o sociálních službách (č. 108/2006 Sb.) osoby, které jsou závislé na cizí pomoci -> příspěvek na péči přirozeným sociálním prostředím se rozumí rodina a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity, Zákon o zdravotních službách (č. 372/2011 Sb.) Druhem je ošetřovatelská péče, formou je zdravotní péče lůžková nebo poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta a) návštěvní služba, b) domácí péče, Vlastním sociálním prostředím pacienta se pro účely tohoto zákona rozumí domácí prostředí pacienta nebo prostředí nahrazující domácí prostředí pacienta, například zařízení sociálních služeb, 12

300 000 příjemců příspěvku na péči Třetina mužů, dvě třetiny žen 100 000 mladších 65 let 38% st. 1 30% st. 2 20% st. 3 12% st. 4 Rok 2009 13

Populace závislá na pomoci v ČR Cca 400 000 osob ne všichni mají příspěvek na péči Nejčastěji potřebují pomoc s vstáváním a leháním z postele/ze židle a pomoci s koupelí či sprchováním [EHIS] Téměř všechny osoby s problémy s ADL/IADL jsou chronicky nemocné vysoký krevní tlak, pohybové problémy (artritida, osteoporóza, bolesti zad) a následky mrtvice a infarktu, Alzheimerova choroba a demence [EHIS] => Výdaje za zdraví jsou výrazně vyšší [EHIS] Osoby s ADL/IADL omezením v domácnostech žijí častěji osaměle než průměrná populace [SILC] Neschopnost postarat se o sebe implicitně obsahuje i snížení pracovní aktivity osob => nižší příjem domácností těchto osob. [EHIS] 14

Třetina v zařízeních Zdravotnická zařízení cca 70 000 pacientů, 4,1 mil. ošetřovacích dnů Pobytová zařízení sociálních služeb cca 60 000 klientů, 11 000 trvale upoutaných na lůžko, ale 16% v domovech pro seniory bez PnP Pracovníci zajišťující péči cca 75 000 ZZ lůžková 1 500 lékařů a 8 500 ZPBD, 5700 ZPOD, 1000 ZPSZ, ZZ domácí péče 2500 pracovníků v domácí péči Sociální oblast těžko zjistitelné - cca 55 000 (všechny profese) 15

Dvě třetiny jsou v domácnostech 60% žen, 25% žije samo v domácnosti jsou chronicky nemocné, mají problémy s mobilitou mají nižší příjmy a vyšší potřebu zdravotní péče 16% starších 65 let využívají formální služeb, dovážka jídla, osobní přeprava, domácí práce [EHIS] struktura domácnosti determinuje způsob zajištění 200 000 pracovních úvazků 16

Průměrné náklady ve vybraných segmentech uhrazené VZP ČR v roce 2009 přepočítané na pojištěncoměsíce v Kč na měsíc Průměrné náklady Bez příspěvku S příspěvkem Celkové 1 669 Kč 8 275 Kč 496% Nemocnice a ambulance 831 Kč 3 945 Kč 475% Ošetř. lůžka a LDN 17 Kč 845 Kč 4971% Odborné léčebné ústavy 34 Kč 339 Kč 997% Domácí péče 4 Kč 236 Kč 5900% Ošetř. péče v soc. zařízeních 0 Kč 249 Kč 249000% Lázně a ozdravovny 3 Kč 5 Kč 167% Fyzioterapie 16 Kč 23 Kč 144% Léky a prostředky 311 Kč 1 604 Kč 516% Ostatní 453 Kč 1 029 Kč 227% Zdroj: Dzúrová D. et al., Spotřeba zdravotní péče příjemci příspěvku na péči, MPSV, 2011 17

Celkové náklady na zdravotní péči osob dle stupně závislosti dle věku Zdroj: Vachek S., Spotřeba zdravotní péče příjemci příspěvku na péči, MPSV, 2011 18

Děkuji za pozornost tomas.roubal@oecd.org roubal.tom@gmail.com 19

Doporučené zdroje a literatura: OECD, Help Wanted? Providing and Paying for Long- Term Care, 2010 http://www.oecd.org/health/longtermcare/helpwanted EK, The 2012 Ageing Report: economic and budgetary projections for the EU-27 Member States (2010-2060) http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/eur opean_economy/2012/pdf/ee-2012-2_en.pdf European Center Facts and Figures on Long-Term Care, 2009 http://www.euro.centre.org/data/1258467686_61318.p df MPSV Aktivita č.12, Podpora procesů v sociálních službách, 2012 http://www.mpsv.cz/cs/10763 20

Zdroje dat v ČR EHIS Evropské výběrové šetření o zdraví. ÚZIS, 2008 [http://www.uzis.cz/publikace/evropskevyberove-setreni-zdravi-ceske-republice-ehis-2008] SILC Životní podmínky 2010, ČSÚ [http://www2.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/3 012-11-r_2011] OECD Health Data database 2012 edition: OECD Health Data 2012 will be released on June 28th [http://stats.oecd.org/index.aspx?datasetcode=he ALTH_STAT] Analýzy MPSV [http://www.mpsv.cz/cs/10763] 21

Příloha Aneb co se do 15 minut nevešlo 22

DIAGNÓZY VEDOUCÍ K PŘIZNÁNÍ PŘÍSPĚVKU NA PÉČI, LPS 23

200 000 tisíc pracovních úvazků neformální pečujících v domácnostech Počet hodin péče v domácnostech, neformální péče 24

Hodnota práce v rámci dlouhodobé péče v Kč (odhad) Zdroj: Vachek S., Spotřeba zdravotní péče příjemci příspěvku na péči, MPSV, 2011 25

Hodnota práce v rámci dlouhodobé péče v Kč (odhad) Zdroj: Vachek S., Spotřeba zdravotní péče příjemci příspěvku na péči, MPSV, 2011 26

Kohabitace se mezi kontinenty liší Děti za prací, na stáří na venkov a za sluníčkem k moři 27

Důvody poskytnutí zdravotní péče ve vlastním prostředí osoby odbornost 913 odbornost 925 Zdroj: Vachek S., Spotřeba zdravotní péče příjemci příspěvku na péči, MPSV, 2011 28

Vybrané tabulky z analýzy Dagmar Dzúrová, Jana Spilková, Robert Goš, Tomáš Roubal. Spotřeba zdravotní péče příjemci příspěvku na péči. MPSV. 2011, financované z ESF 29

Celkové náklady na zdravotní péči příjemců příspěvku na péči (přepočtené na pojištěncoměsíce) 33

(přepočtené na pojištěncoměsíce) 34

Náklady na léky a zdravotnické prostředky příjemců příspěvku na péči (přepočtené na pojištěncoměsíce) 35

přepočtené na pojištěncoměsíce 36

Náklady na homecare příjemců příspěvku na péči (přepočtené na pojištěncoměsíce) 40

Odbornost 913 přepočtené na pojištěncoměsíce 42