T 2 Podniková logistika a ekonomika

T 2 Podniková logistika a ekonomika Podniková logistika se zabývá materiálovým tokem v podniku a jeho doprovodným tokem informaci. Z věcného hlediska jde především o vytváření logistických výkonů dodávaných zákazníkovi (odběrateli) formou logistických služeb. Jejich marketingové prvky (dodací doba, spolehlivost, kvalita a pružnost) musí být orientované jak na trh (vnějšího zákazníka), tak na interní logistické řetězce ( dodávky mezi jednotlivými hospodářskými středisky neboli články logistických řetězců). Z ekonomického hlediska je cílem zavádění podnikové logistiky umožnit snadnější dosahováni optimální účinnosti vloženého kapitálu. To se v případě logistiky děje dvojí cestou: sledováním efektivnosti nákladů na logistické výkony (tj. jejich evidováni, plánováni, či rozpočtováni a nákladový controlling) a oceňováním logistických služeb, za podmínky precizního kvalitativního vymezeni jejich pojmu i obsahu, působením logistických metod na úspory nákladů všech materiálových toků. Náklady nazývané logistické v podniku vznikají bez ohledu na to, zda v podniku je logistika zavedena či nikoli. Do zavedeni logistiky jsou však tyto náklady zpravidla skryty převážně v sazbách jednotlivých druhů režii a v nejrůznějších přirážkách. 2.1 Členění nákladů Základními kategoriemi jsou variabilní a fixní náklady. Variabilní náklady jsou přímo úměrné objemu produkce, služeb, přemisťovacích výkonů atd. (výrobní materiál, energie, pohonné hmoty, úkolová mzda apod.). Fixní náklady nezávisejí na objemu produkce (časová měsíční mzda, náklady na stroje a zařízení, dopravní prostředky, vybavení skladů, výpočetní a komunikační techniku atd.). Exaktní přímé přiřazování fixních nákladů k výkonům není možné. Provádí se to na základě klíčování, pomocí vhodně zvoleného ukazatele. Fixní náklady jsou konstantní až do určité hranice výkonu. Je-li tato hranice překročena, je třeba skokem fixní náklady zvýšit. Potom hovoříme o relativně fixních nákladech. Základ účetní evidence tvoří druhové tříděni nákladů. Tato klasifikace dělí náklady podle zdroje jejich vzniku. Závazné obsahové vymezení účtů je dáno účtovou osnovou. Jako příklad je možno uvést: *spotřebované nákupy (materiál, energie, voda aj.), *služby (cestovné, školeni a zácvik pracovníků, poradenská činnost, nájemné aj.), *osobní náklady (mzdy, zákonné a zdravotní pojištění), *odpisy, 1

*finanční náklady, *mimořádné náklady (manka, škody aj.) atd. Kalkulační členění nákladů umožňuje zjišťovat a vyjadřovat souvislost mezi náklady a výkony. Využívá se jako nástroj vnitropodnikového řízení. Ačkoliv označení některých nákladových položek může být podobné jako v druhovém třídění, jsou obsahově odlišné. Rozhodující je zde nikoliv zdroj, nýbrž účel vynaloženi nákladů (tj. konkrétní výkon). Členění nákladových položek vyplývá z kalkulačního vzorce, které jsou u různých podniků různé. (Logistika má mít vliv na úpravu kalkulačních vzorců především vyčleněním některých položek z režijních nákladů.) Hrubé členění kalkulačních druhů v logistice může být následovné: *mzdové náklady, *náklady na pomocné materiály a pohonné hmoty, *náklady na energii, *odpisy, *náklady na opravy a údržbu, *provozní režie. Všechny náklady, členěné druhově či kalkulačně, mají povahu provozních nákladů. V rozhodovacích propočtech se pracuje obvykle s jejich roční hodnotou. Od provozních nákladů je třeba důsledně odlišovat jednorázové (investiční) náklady, na pořízení investičního majetku (budovy, stroje,dopravní a manipulační prostředky, výpočetní technika, pozemky apod.). V některých rozhodovacích propočtech je třeba pracovat s provozními i jednorázovými náklady. V žádném případě je však nelze navzájem sčítat protože mají rozdílnou povahu a jsou vyjádřeny v různých jednotkách (Kč/rok, Kč). Náklady jednoznačně přiřaditelné k vyráběným výrobkům se označují jako náklady přímé(přímý materiál, výrobní energie apod.). Jsou to náklady na technologickou (přímou) spotřebu. Vedle ní existuje spotřeba nepřímá, která se týká spotřeby, kterou nelze jednoznačně přiřadit k určitému výrobku (náklady na otop, osvětlení,' mzdy administrativních pracovníků apod.). V tomto případě se jedná o náklady nepřímé. 2

Vzájemný vztah mezi variabilními. a fixními náklady na straně jedné a přímými a nepřímými na straně druhé je zřejmý z tab. 2.1. Tab. 2.1 Vzájemný vztah variabilních, fixních, přímých a nepřímých nákladů Náklady Přímé Nepřímé Variabilní suroviny, materiály lepidlo na obaly Fixní odpisy strojů vázaných odpisy budov na výrobek, mzdy Při porovnávání nákladů je třeba si uvědomit, zda se jedná o náklady celkové (vyčíslované v Kč) nebo o náklady jednotkové (Kč/jednotku). Jednotkové variabilní náklady jsou konstantní, zatímco celkové variabilní náklady jsou závislé na realizovaném objemu výroby. Režijní náklady je souhrnné označení nákladů podnikatelské činnosti, které nejsou jednoznačně přiřazeny k jednotlivým výrobkům. Jsou zohledňovány podle stanovené rozvrhovací základny. Podle povahy lze režijní náklady členit např. na výrobní, správ- ní, odbytovou režii apod. 2.2 Cenová soustava podniku Cenová soustava podniku je tvořena dvěmi základními, zcela oddělenými skupinami cen. Jsou to tržní a nákladové ceny. Tržní ceny se používají jako kupní ceny. Jsou objektivní tržní kategorií, trhem určovanou nezávisle na nákladech a přáních podniku. Nákladové ceny se používají zpravidla jako vnitropodnikové ceny. Jsou subjektivní kategorií, interní záležitostí podniku, založenou na propočtech vlastních nákladů. Jsou postaveny na dynamických cenových kalkulacích a jako takové jsou minimálními cenovými limity při stanovování tržních cen. Spojovacím článkem obou druhů cen jsou výsledné kalkulace, hodnotícím kritériem je hospodářský výsledek podniku, To t o vše platí i pro oceňování logistických výkonů. 3

2. 3 Logistické výkony a náklady Logistické náklady lze považovat za spojovací článek mezi logistikou a ekonomikou. To je zřejmé Druh vyjádření Vnitřní forma (vstup) Vnější forma (výstup) Logistické logistické výkony logistické služby např. : např. : ukládání, ošetřování skladování a nakládání zboží ve skladu Ekonomické náklady logistických ceny logistických výkonů služeb např. : nap.ř. mzdy skladníků, cen 2 v Kč za dělníků a řidičů, 1 m skladové plochy spotřeba PHM a 1 m 3 č tunu Uskladně elektrické energie, ného zboží. odpisy manipulačních skladová přirážk zařízení, skladu v procentech apod. i z tab. 2.2.Náklady vyvolané činnostmi označovanými jako logistické existuji od nepaměti, od prvopočátku směny jako takové, tzn. od doby, kdy vznikly odpovídající výkony a služby. Charakteristické pro tyto náklady bylo, že s nimi ekonomové pracovali jiným způsobem. Skrývaly se (většinou je tak tomu dodnes) v různých druzích režií, jejich sazbách, či nejrůznějších přirážkách. Málokdo, málokdy a málokde se o ně jako o samostatný druh či zvláštní nákladový celek zajímal, natož aby s nimi pracoval. Výjimkou samozřejmě byly různé dopravní a spediční podniky, zde však zase byly často slučovány s náklady ostatními. Teprve uplatňováni logistiky, která se stává jako neodlučitelná část moderního řízení podnikovou obslužnou funkci, vyžaduje, aby tyto služby i náklady na ně vynaložené byly průhledné a kontrolovatelné. To vede ekonomy k vyčlenění logistických nákladů z celkových podnikových nákladů, jejich oddělenému sledováni a práci s nimi. Důležitost logistických nákladů zvyšuje skutečnost, že tyto _ náklady připadající na finální jednotku s rozvojem dělby práce neustále relativně i absolutně rostou. Při porovnáváni výšky logistických nákladů v různých podnicích navzájem je však třeba vzít v úvahu, že různé podniky mohou do logistických náklad~ zahrnovat různé položky. A priori, bez znalosti jejich struktury, mohou být proto taková srovnáni zavádějící. 4

Aby byly logistické náklady co nejprůhlednější (přesně adresné co do vzniku, cíle i úhrady), je třeba zajistit: A) Přesné vymezení rozsahu, náplně a způsobu členění a sledování: - logistických výkonů v podniku vznikajících - logistických služeb podnikem poskytovaných B) Přesné určeni místa vzniku (tedy i spotřeby) logistických nákladů z logistického pohledu: - místy vzniku logistických výkonů mohou být pouze články logistických řetězců - tam, kde vznikají logistické výkony (činnost spojená s poskytováním logistických služeb), vznikají logistické náklady Ekonomický pohled sleduje: - aby všechny náklady, včetně logistických, byly plánovány a rozpočtovány, oceňovány, vyčíslovány (tedy evidovány), účtovány a uhrazovány a v neposlední řadě analyzovány - 2.4 Základní schéma logistických nákladů Do problematiky logistických nákladů názorněji uvádí tab. 2.4. Ta schématicky znázorňuje mechanismus převodu logistických činnosti přes pole logistických výkonů aktivované činností logistických článků k ekonomickým důsledkům, kterým je vyčísleni logistických nákladů ve zvoleném členění. Tabulku je třeba chápat jako ideové schéma. Ve skutečnosti by zřejmě bylo členění logistických podsystémů podrobnější. Tabulka je rozdělena do tři části. Část označená jako podniková logistika členi logistiku na fázové podsystémy (úseky) podnikové logistiky (prvky "j" - sloupce) a na průřezové podsystémy (prvky "i" - řádky). S touto částí je spojena i příslušná klasifikace a pojmenováni konkrétních logistických činnosti. Část označená jako pole logistických výkonů (i,j) obsahuje vyčíslené náklady vyvolané logistickými činnostmi uvedenými ve výše zmíněné části tabulky. Při dostatečně podrobném členěni zde jedno políčko odpovídá jednomu článku podnikového logistického řetězce - hospodářskému středisku. Výstupní část tabulky, nazvaná logistické náklady, vyčísluje kumulované náklady jak za jednotlivé průřezové tak i fázové logistické podsystémy. To má význam zejména pro řízení podniku jak v oblasti logistiky, tak i ostatních podnikových funkcí. 5

Tab. 2.4 Podniková logistika a logistické náklady Podniková Logistika Prvky i,j Fáze podnikové ] Nákladové ogistiky bloky Druhy zásobo- výrobní distri- druhů podnikové vací I II buč. III podnikové logistíky J = 1 J = 2 J = 3 logistiky (průřez. PS) dopravních systémů l = 1 doprava skladovacích systémů skladování i = 2 Pole organizace plánování logistických řídící i = 3 činnosti výkonů personalistiky resp nákladů školeni, i = 4 mzdy controllingu l = 5 atd. řídící činnosti Nákladové zásobo- výrobní distri- Celkové bloky fází vací buční podnik. log logistika logistika logistika náklady Logistické náklady 6

T. 3 Controlling a logistika Moderní podnik je pod velkým tlakem konkurence. Je nucen neustále zdokonalovat a obměňovat své produkty, své vnitřní procesy a systém (řízení, technologie logistiky, informací, organizace atd.), využívat nové příležitosti a čelit novým hrozbám Toto složité a rychlé děni je třeba současně dynamizovat a harmonizovat tak, aby byl výsledný efekt všech změn zajištěn v celkovém rozvoji podniku, souhrnně vyjádřeném ve finančně ekonomických výsledcích a z nich na prvním místě v rentabilitě vložených prostředků a v Cash - Flow. Tato aktuální potřeba vyvolala u moderních podniků potřebu nové funkce," případně nový důraz na tradiční funkci, která by: - inspirovala vedení k odkrývání nových možností přinášejících ekonomický efekt, - propočítávala a hodnotila efekty podnikatelských aktivit a rozhodnutí, - odkrývala budoucí rizika, - programovala a plánovala vývoj podniku ve svodných i analytických ukazatelích, - hodnotila, jak se programované a plánované cíle a aktivity plní, - upozorňovala na hrozící a reálné odchylky od žádoucího vývoje. Tato funkce dostala název controlling a v systému řízení moderního podniku hraje mimořádně důležitou úlohu. Jak patrno, není možno controlling chápat jako kontrolní funkci, k čemuž překlad anglického slova "control" svádí. Angličané rozumí pod tímto pojmem řízení. Ale řízení je i "management". Důležité je správně pochopit a uplatnit vztah mezi managementem a controllingovou funkcí v podniku. Management rozhoduje, controlling jeho rozhodnutí inspiruje, hodnotí, programuje, sleduje jeho plněni a dává doporučení. Podnikový controllingový útvar může mít různé formy. Ty jsou plně závislé jak na povaze daného podniku, tak na oblasti a 6kolech, které má plnit. Ve velkých podnicích se složitou organizační strukturou bude zřejmě výhodné vytvořit samostatný controllingový útvar složený z controllingových finančních a organizačních specialistů, jinde postačí, když se stávajícímu personálu dostane příslušného controllingového vzdělání a controlling se jim stane pracovní metodou. 7

Controlling, pokud má plnit, co se od něho očekává, musí mít vytvořený prostor i podmínky. Musí být jasně řečeno: - co se od něho požaduje a - zda a jaké bude mít pravomoce. Zda napf. bude v jeho pravomoci měnit plány a rozpočty, a na kterých stupních, zda bude moci přijímat i drastická opatření v případech zjištění nehospodárné výroby, dopravy apod. Pro proces controllingu je charakteristické "controllingové kolečko", které se skládá ze šesti kroků: Obr. 3.1 Controllingové kolečko 8

1. Stanoveni cílů (plánovaných hodnot) Aby mohly zadané cíle působit svými účinky jako nástroj controllingu, musí být operativní, realistické a kvantifikovatelné. Pro jejich popsáni je nezbytné zadat a vymezit: - obsah cílů (výběr a definice relevantních veličin a jejich ukazatelů), - rozsah cílů (toleranční meze, povolené odchylky), - časový horizont, ve kterém mají být cíle dosaženy, resp. kontrolovány. 2. Zjištění skutečných hodnot Pro zabezpečení správného a jednoznačného zjišťování skutečného stavu jednotlivých prvků logistického systému je třeba: - určit metody a způsoby měření, vymezit rozsah měření. 3. Analýza odchylek Odchylky mezi plánovanými a skutečnými hodnotami se podrobují analýze jen v případech, pokud byly překročeny povolené toleranční meze. Výsledkem analýzy jsou informace, které jsou podkladem pro rozhodování o případných opatřeních. 4. Plánováni operativních opatření při plánování operativních opatření je třeba se řídit následujícími zásadami: - žádná opatření bez cíle, žádný cíl bez opatření, - opatření mají zasahovat přímé příčiny, - je třeba vymezit hlavní těžiště přijatých opatření, - je třeba stanovit odpovědné osoby a závazné lhůty, - opatření je třeba posoudit z hlediska očekávaných nákladů. 5. Stanovení nových plánovaných hodnot Stanovení nových plánovaných hodnot je logickým vyústěním předcházejícího kroku. V podstatě se jedná o vypracování upravených plánů a rozpočet. Důležitým podkladem jsou přitom účinky opatření, přijatých v kroku čtvrtém. V úvahu se rovněž musí vzít vstupní podklady kroku prvního, a to v tom smyslu, zda původně postavený plán či rozpočet, resp. podmínky, za nichž byly sestaveny, jsou ještě aktuální, reálné nebo je bude třeba změnit. 6. Sdělování výsledků V posledním kroku jsou příslušným uživatelům sdělovány vhodnou formou dosažené výsledky, jako podklad pro další rozhodováni. Z dokumentace má být zřejmé, jak byly 9

splněny stanovené cíle a jaké jsou případné návrhy na žádoucí změny. Tím se uzavírá regulační okruh controllingu, který se v případě potřeby opět spustí. T. 4 Rozhodování Make or Buy a outsourcing Rozhodování Make or Buy ("vyrobit nebo koupit" - dále MOB) představuje důležitou rozhodovací činnost v podniku, protože správná volba může významně snížit fixní náklady a dělá podnik pružnějším. Oblast logistiky je místem, kde je možné toto rozhodování uplatnit. Jako příklady takového rozhodováni je možné uvést: - má si podnik dopravu zajišťovat sám, či veřejnými dopravci, - má mít podnik vlastní sklad, či využívat sklad externí, - které logistické služby provozovat a které "nakupovat" atd. Důležitým kritériem rozhodováni jsou náklady a objem předpokládané produkce. Způsob rozhodováni je naznačen na obr. 4.1 Další okolnosti, které je třeba zvážit jsou: - volná kapacita, - kvalita, - požadavky na technické změny, - ochota investovat, - personál, - likvidita, - nezávislost, - know-how, - firemní tajemství, - technologie výroby, - odbytová množství, - prostory na realizaci, - situace na trhu, - dodržováni termínů apod. 10

S problematikou MOB úzce souvisí outsourcing - "zeštíhlováni podniků" Jedná se o proces vyčleňováni některých činností podniku pro provozování cizím firmám. Ve srovnání s MOB se tedy jedná o jednostranný proces. Zásady a kritéria pro rozhodování jsou v podstatě shodná jako u MOB. Základní idea, podobně jako u rozhodováni MOB, spočívá v převedení fixních nákladů na náklady variabilní. Má platit, že vyčleňovány jsou jen ty úkony, které se vyskytují nepravidelně, na které se nevyplatí obstarávat "know-how". Samozřejmě nemají být vyčleňovány činnosti strategického významu. V 60. létech se v západní Evropě mnoho podniků zabývalo principem MOB. Tehdy většina podniků i oborů měla konjunkturu a zápolila s kapacitními možnostmi. Rozhodování MOB bylo tehdy rovněž racionalizačním opatřením v tom smyslu, že přispívalo i k ekonomickému růstu skupiny dodavatelů. Dnes jde managementu většinou o to, soustředit se na jádro podnikání a zbavit se všeho, co k jádru hlavní činnosti podnikáni nepatří. Vyčleněné funkce pak existují mimo podnik, který je dál využívá. V pozadí outsourcingové strategie stojí většinou tlak na snižování režijních nákladů a snaha přiblížit se k lean managementu. Jako přínosy outsourcingu se uvádí vytváření menších, akceschopných celků (odbourávání nadměrných štábních útvarů, 11

zjednodušení organizační struktury). Efekty plynou především ze specializace na produkty, které jsou silnou stránkou podniku. Ke klasickým případům outsourcingu patří: - zpracování dat mimo podnik, - vyčlenění logistických výkonů (skladování, distribuce zboží,) - poskytování služeb zákazníkům pomocí smluvních řemeslných podniků (opravy, náhradní díly, příslušenství), - zajišťování veletržních aktivit (rezervace míst pro veletržní - stánky, jejich projektováni, stavba a vybaveni, - pracovávání patentových rešerši a technické dokumentace, - provádění marketingové činnosti Užitečnost outsourcingu však nesmí zakrývat pohled na jeho záporné stránky. Outsourcing svádí k čistě nákladovému myšleni a vytváří závislost na partnerovi. Vlivem hlubokých změn ve formální i neformální organizaci mohou pracovníci ztrácet jistotu. 12