Česká ekonomika a trh práce rok po oslabení koruny

Hodnocení makroekonomické situace a její výhled Česká ekonomika a trh práce rok po oslabení koruny Tomáš Holub ředitel sekce měnové a statistiky Setkání s představiteli odborových svazů 4. prosince 214

Plán prezentace Kurz koruny a ekonomika rok od vyhlášení závazku ČNB Obrat v ekonomickém vývoji a jeho faktory Situace na trhu práce Prognóza ČNB Shrnutí 2

Vývoj kurzu od vyhlášení závazku ČNB 28, 27,5 27, 26,5 26, 25,5 25, 24,5 24, 23,5 1/12 7/12 1/13 7/13 1/14 7/14 CZK/EUR Hranice 27 CZK/EUR Kurz rychle oslabil k hranici 27 CZK/EUR, následně se stabilizoval mírně nad ní. Intervence probíhaly jen v prvních dnech, od té doby ČNB do vývoje kurzu v souladu s jednostranných charakterem svého závazku přímo nezasahuje. 4

Ekonomika v číslech: před oslabením kurzu a rok poté meziročně v % Dostupné k 7.11.213 Dostupné k 6.11.214 Hrubý domácí produkt (s.o.) II/13-1,3 II/14 2,5 Výdaje domácností na konečnou spotřebu (s.o.) II/13, II/14 1,9 Tvorba hrubého kapitálu (s.o.) II/13-14, II/14 6,3 Index spotřebitelských cen 9/13 1, 9/14,7 Měnověpolitická inflace 9/13,2 9/14,6 Obecná míra nezaměstnanosti - věk 15-64 let (s.o., v %) III/13 7,1 III/14 6, Zaměstnanost III/13,7 III/14,8 Průměrná nominální mzda v podnikatelské sféře II/13 1,1 II/14 2,5 Volná pracovní místa (počet) 9/13 39 4 9/14 56 6 Hrubý provozní přebytek nefinančních podniků II/13 1,3 II/14 13,4 Souhrnný indikátor důvěry (index) 1/13 88,9 1/14 94,1 Tržby v maloobchodě vč. motoristického segmentu (s.o.) 9/13,3 9/14 4,4 Klíčové ukazatele se letos vyvíjejí podstatně lépe než do listopadu 213. Ekonomika se odpoutala od hrany deflace. HDP výrazně roste, což se příznivě projevuje na trhu práce a ve zvýšené důvěře domácností i firem. Makroekonomické údaje tak ukazují, že oslabení kurzu splnilo svůj účel. 5

Mezinárodní srovnání ekonomického vývoje 1 Meziroční růst reálného HDP (v %) 8 6 4 2-2 -4-6 -8-1 28Q1 29Q1 21Q1 211Q1 212Q1 213Q1 214Q1 Česká republika Německo Rakousko Maďarsko Polsko Slovensko Do loňska zažívala ČR největší útlum ve srovnání s ostatními zeměmi regionu (v rámci EU jsme byli z hlediska vývoje HDP mezi nejhoršími 1 zeměmi). Nyní je situace zcela jiná: z hlediska růstu HDP patří ČR mezi dobrý průměr regionu a v rámci EU mezi 1 nejlepších zemí. 6

Hospodaření nefinančních podniků 3 Vybrané ukazatele podniků s 5 a více zaměstnanci (meziroční změna v %) 15 2 1 1 5-1 -5-2 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14-1 Hrubý provozní přebytek (odpisy + zisk) Výkony včetně obchodní marže (pravá osa) Účetní přidaná hodnota (pravá osa) Výkonová spotřeba (pravá osa) Osobní náklady (pravá osa) Ukazatele provozního hospodaření podniků se výrazně zlepšily; dochází zejména k výraznému růstu přidané hodnoty a hrubého provozního přebytku. Za růstem provozních zisků stojí zejména zpracovatelský průmysl, zvýšil se však i příspěvek obchodu a služeb (viz Příloha). 7

Vývoj inflace 4 3 2 1 Celková a MP inflace (mzr. v %) 3 2 1-1 Struktura celkové inflace (příspěvky v p.b.) 1/13 3 5 7 9 11 1/14 3 5 7 9-1 1/1 1/11 1/12 1/13 1/14 Měnověpolitická inflace Spotřebitelské ceny Korigovaná inflace bez PH a potravin Regulované ceny Nepřímé daně v neregulovaných cenách Ceny potravin (včetně alkoholických nápojů a tabáku) Ceny pohonných hmot (PH) Meziroční růst spotřebitelských cen (v %) Celková i měnověpolitická inflace se ve třetím čtvrtletí 214 odpoutaly od blízkosti nulových hodnot, nadále jsou však nízké. Ke stále nízké inflaci přispívá vývoj v zahraničí, pokles regulovaných cen a oproti minulým letům mírnější zvyšování nepřímých daní i cen potravin. Naopak jádrová inflace se po více než pěti letech vrátila do kladných hodnot, a to s přispěním oslabení kurzu (viz Příloha). 8

Ekonomické prostředí do listopadu 213 Zahraniční poptávka Měnové podmínky Fiskální politika Sentiment V letech 212-213 působila proti růstu HDP zahraniční poptávka, domácí konsolidace vládních rozpočtů i velmi slabý sentiment domácností a firem. Uvolněné měnové podmínky ekonomiku podporovaly, ale ne dostatečně. Navíc hrozilo, že při nečinnosti ČNB by se mohly otočit do opačného směru (pokles inflačních očekávání a růst reálných sazeb, posílení kurzu koruny). 1

Ekonomické prostředí nyní Zahraniční poptávka Měnové podmínky Sentiment Fiskální politika Nyní podporují růst ekonomiky prakticky všechny faktory. U měnových podmínek to platí díky opatření ČNB ve výrazně zvýšené míře. Pozitivní vliv zahraniční poptávky naopak od 2. čtvrtletí letošního roku zadrhává vlivem zhoršení situace především v Německu. Mírně kladný příspěvek fiskální politiky bude spojen zejména s EU fondy. 11

Oživení zahraniční poptávky 4 HDP (meziroční změna. v %) 3 2 1-1 -2-3 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 Hrubý domácí produkt ČR Efektivní HDP eurozóny Vývoj poptávky v eurozóně nebyl schopen plně vysvětlit recesi české ekonomiky v letech 212-213. Stejně tak nyní nevysvětluje zdaleka plně tempo hospodářského růstu v ČR. Celkově bude letos růst efektivního HDP eurozóny jen o,5 procentního bodu rychlejší než loni (zvýšení z,5 % na 1, %). 12

Fiskální politika Saldo vládního sektoru Strukturální saldo (ESCB) Reálná spotřeba vlády s.a (mzr. v %) 6, v % HDP (ESA 21) 4, 2,, -2, -4, -6, -4,4-4,3,4-2,9-2,6-2,9-4, -1,9-1, -,3 2,3-1,3-1,4-1,1 1,7-2, 2,1 2, -1,8-1,5-1,8-8, 21 211 212 213 214 215 216 Zatímco v roce 213 snížila fiskální konsolidace dynamiku HDP o 1 p.b., v letošním roce bude její příspěvek mírně kladný a v roce 215 se dále zvýší. Prorůstový fiskální impuls se bude realizovat zejména prostřednictvím vládních investic, a to především díky dočerpávání EU fondů. 213 214 215 216 skut. progn. progn. progn. Fiskální impulz a) -1,,3,5 -,2 z toho dopad skrze: spotřebu domácností -,7,,1, soukromé investice,,,, vládní investice domácí -,3,,1, vládní investice z EU fondů,,2,3 -,3 13

Rozklad jednotlivých faktorů změny vývoje HDP +3,2 p.b. Z pohledu celoroční prognózy se vývoj HDP zlepší o 3,2 p.b. (z -,7 % na 2,5 %), přičemž vývoj v eurozóně a vládních rozpočtech vysvětluje jen asi 1,7 p.b. Na měnovou politiku (plus sentiment) tak zbývá cca 1,5 p. b. 14

Reálné exporty vs. zahraniční poptávka 25 Tempo růstu reálného vývozu a zahraniční poptávky (meziroční změna. v %) 2 15 1 5-5 -1-15 -2-25 7/I 8/I 9/I 1/I 11/I 12/I 13/I 14/I 15/I 16/I reálný vývoz zahraniční poptávka Pozitivní dopad oslabení kurzu na ekonomický vývoj je nejsnáze viditelný v předstihu meziročního růstu vývozu před dynamikou zahraniční poptávky. Jedná se o důsledek zvýšení cenové konkurenceschopnosti domácí produkce (svou roli hraje též dobrá výkonnost automobilového průmyslu). 15

Struktura vývoje poptávky 6 Příspěvky k růstu ekonomiky (v p.b.) 4 2-2 -4-6 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 Spotřeba domácností Čistý vývoz Tvorba hrubého fixního kapitálu Spotřeba vlády Změna stavu zásob Výdaje neziskových institucí Růst ekonomiky je stále více tažen oživením domácí poptávky, což byl jeden z hlavních smyslů opatření ČNB, čistý export má naopak mírně záporné příspěvky. Velmi výrazně tedy zafungoval efekt očekávání, když firmy i domácnosti přestaly odkládat své výdaje. Investice rostou nejen ve zpracovatelském průmyslu, ale též v telekomunikacích (LTE sítě) a ve službách (viz Příloha). 16

Trh práce celkový pohled 8 Ukazatele nezaměstnanosti (v %, sezonně očištěné údaje, zdroj: MPSV, ČSÚ) 5 4 Zaměstnanost a mzdy (meziroční změna v %) 3 7 2 1-1 6-2 -3 5 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14-4 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 Průměrná nominální mzda v podnikatelské sféře Obecná míra nezaměstnanosti Podíl nezaměstnaných osob Počet zaměstnaných osob Přepočtený počet zaměstnanců Ekonomický růst se projevuje viditelným zlepšováním situace na trhu práce. Počet zaměstnaných osob byl v říjnu o 64 tisíc vyšší než před rokem, začala se zvyšovat i průměrná délka pracovního úvazku. Počet volných pracovních míst je nejvyšší za posledních více než pět let (meziročně nárůst o 19 tisíc). Počet nezaměstnaných je naopak o 57 tisíc nižší než loni touto dobou. Po loňském poklesu se mzdy vrátily k růstu tempy přes 2 %. 18

Zaměstnanost a průměrné pracovní úvazky 4 Celkem 1 Průmysl 2 5-2 -5-4 -1-6 -15-8 I/8 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14-2 I/8 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 Zaměstnanci Úvazky Přepočtené počty Zaměstnanci Úvazky Přepočtené počty 1 Tržní služby 6 Netržní služby 5 4 2-5 -2-4 -1 I/8 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14-6 I/8 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 Zaměstnanci Úvazky Přepočtené počty Zaměstnanci Úvazky Přepočtené počty. V letošním roce došlo k lehkému oživení zaměstnanosti po přepočtu na plné úvazky, a to především vlivem prodloužení pracovní doby. V průmyslu a netržních službách došlo k nárůstu počtu zaměstnanců, naopak v tržních službách se prodlužovaly délky úvazků (podrobně viz Příloha). 19

Volná pracovní místa a registrovaná nezaměstnanost 75 7 1/9 Beveridgeova křivka (sezonně očištěné údaje) Počet volných pracovních míst 65 6 55 5 45 4 35 1/12 1/11 1/13 9/14 1/14 3 35 4 45 5 55 6 Počet nezaměstnaných osob Od počátku letošního roku dochází k setrvalému nárůstu počtu volných pracovních míst, který je nejvyšší za posledních více než 5 let. Počet registrovaných nezaměstnaných se snižuje, což působí na pokles podílu nezaměstnaných osob (ukazatel MPSV; naopak pokles populace působí na podíl nezaměstnaných osob lehce směrem nahoru). 2

Vývoj mezd a příspěvky jednotlivých odvětví Nominální mzdy (mzr. v %) 6 4 2 Zpracovatelský průmysl Zemědělství Těžba Telekomunikace -2 Stavebnictví -4-6 -8 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 Peněžnictví Ostatní služby Obchod Nominální mzdy Růst mezd letos oživil v důsledku odeznění efektů daňové optimalizace z přelomu let 212/213 a zároveň díky zvyšování ekonomické aktivity. Kromě zpracovatelského průmyslu se na něm podílela celkově v podobné míře i odvětví obchodu a ostatních služeb. 21

Očekávání podniků dle šetření ČNB a SPČR 2 1,5 1 Zaměstnanost (meziročně v %) 3 2,5 Mzdy (meziročně v %),5 2 1,5 -,5-1 -1,5 1,5-2 I/211 I/212 I/213 I/214 I/211 I/212 I/213 I/214 Meziroční změna zaměstnanosti v příštím čtvrtletí Meziroční změna průměrných mezd za celý letošní rok Meziroční změna zaměstnanosti za celý letošní rok Meziroční změna průměrných mezd za celý příští rok Meziroční změna zaměstnanosti za celý příští rok Výrazně se zlepšila očekávání vývoje zaměstnanosti ze strany podniků. Očekávání růstu mezd se po propadu v roce 213 v průběhu letošního roku postupně zvyšovala, poslední hodnoty pro letošní (1,6 %) i příští rok (1,7 %) však zůstávají relativně nízké. 22

Vývoj a výhledy v eurozóně: nyní vs. v listopadu 213 Oživení HDP v eurozóně probíhalo do 1. čtvrtletí 214 dle předpokladů, ale poslední dobou se zadrhává a ke zrychlení by mělo dojít až během roku 215. Cenový vývoj je nečekaně utlumený u CPI i PPI. 24

Prognóza celkové inflace 6 5 Meziročně (v %) Horizont měnové politiky 4 3 2 Inflační cíl 1-1 IV/12 I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II III IV I/16 II 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti Inflace se bude zvyšovat především vlivem rostoucí ekonomické aktivity a zrychlujícího růstu mezd, naopak proinflační působení dovozních cen odezní vlivem utlumeného cenového vývoje v zahraničí při stabilním kurzu koruny. Na počátku roku 216 překročí inflace dvouprocentní cíl. 25

Míra inflace za jednotlivé roky (v %) Míra inflace v letošním roce bude nejnižší za posledních více než 1 let (a druhá nejnižší za celou dobu cílování inflace v ČR resp. od počátku transformace). Poměrně nízká bude i míra inflace v příštím roce (1,2 %), lehce nad cíl ČNB se dostane až v roce 216. 26

Prognóza HDP 1 Meziročně (v %) 8 6 4 2-2 -4 IV/12 I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II III IV I/16 II 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti V důsledku zvýšené zahraniční poptávky, uvolněných domácích měnových podmínek a zvýšení vládních investic vzroste HDP letos i příští rok o 2,5 %, v roce 216 pak růst mírně zrychlí. 27

Struktura růstu ekonomiky Spotřeba domácností (%, mzr.) Hrubá tvorba kapitálu (%, mzr.) 2 1-1 -2 7.SZ 214 1 5-5 15 1 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 5 Vývozy (%, mzr.) -5 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 15 1 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 5 Dovozy (%, mzr.) -5 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 Růst spotřeby domácností zrychlí ke 2 % díky zvyšujícím se reálným příjmům. Bude pokračovat růst fixních investic podniků a v letech 214-215 dojde i ke zvýšení vládních investic. Vývozy a dovozy budou reagovat na dočasné zpomalení zahraniční poptávky. 28

Prognóza inflace a HDP: nyní vs. v listopadu 213 Celková inflace (meziročně v %) HDP (meziročně v %) Inflace je oproti alternativnímu scénáři z listopadu 213 nižší aktuálně i na výhledu, a to vlivem více deflačního vývoje cen výrobců v eurozóně a hlubšího propadu domácích regulovaných cen. Naproti tomu oživení ekonomiky bylo v první fázi o něco rychlejší, i když nyní mírně zpomaluje vlivem zvolnění růstu v eurozóně. 29

Mzdy Tempo růstu nom. mezd v podnikatelském sektoru (%, mzr.) 5 4 3 2 1-1 -2-3 Oficiální Upravené I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 Vykazovaná časová řada nominálních mezd je stále výrazně ovlivněna efektem daňové optimalizace z přelomu let 212 a 213. Dynamika mezd očištěná o uvedený vliv od druhého pololetí 213 postupně zrychluje, a tento trend bude v důsledku růstu ekonomiky i inflace pokračovat. Růst mezd dosáhne v letech 214, 215 a 216 hodnot 3,2 %, 3,8 % a 4,8 %. 3

Trh práce Obecná míra nezaměstnanosti (v %, s.o.) Zaměstnanci přepočtení na plné úvazky (meziročně v%) 8 4 2 7 6 Skutečnost III/14-2 5 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 Obecná míra nezaměstnanosti podle VŠPS -4 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 Zaměstnanci Úvazek na zaměstnance Zaměstnanci přepočtení na plné úvazky Míra nezaměstnanosti bude dále postupně klesat (již ve 3. čtvrtletí 214 se překvapivě snížila až na 6 %). Růst ekonomiky se projeví pokračujícím zvyšováním počtu zaměstnanců přepočteného na plné úvazky. Postupně v něm začne převažovat zvyšování počtu zaměstnanců nad prodlužováním průměrného úvazku. 31

Načasování exitu 4 3M PRIBOR (v %) 3 2 1 IV/12 I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II III IV I/16 II 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do 1. čtvrtletí 216. Bankovní rada opakovaně konstatovala, že ČNB neukončí režim používání kurzu dříve než v roce 216. 32

Shrnutí Oslabení kurzu koruny přispělo k odvrácení reálné hrozby deflace a k urychlení oživení ekonomiky. K růstu přispívá v poměrně malé míře i oživení v zahraničí (jak bude robustní?) a výrazněji též konec domácí fiskální konsolidace. Ekonomické oživení je taženo zejména fixními investicemi a spotřebou domácností. Růst vývozu předstihuje dynamiku zahraniční poptávky, mj. díky oslabení kurzu. Provozní hospodaření podniků se výrazně zlepšuje, stejně jako jejich sentiment. Růst ekonomiky se projevuje oživením na trhu práce, a to poklesem nezaměstnanosti, prodlužováním úvazků i obnovením mírného růstu mezd. Toto oživení bude pokračovat i v letech 215-216, růst mezd zřetelně zrychlí. Bankovní rada opakovaně konstatovala, že ČNB neukončí režim používání kurzu dříve než v roce 216. 34

Děkuji za pozornost www.cnb.cz Tomas.Holub@cnb.cz

Příloha k vývoji dle jednotlivých odvětví

Dovozní náročnost skupin spotřeby a přímý kurzový kanál Dovozní náročnosti skupin produktů a spotřeby domácností (v %; input-output analýza) Váha ve Dovozní náročnost Produktová třída spotř. koši Celková Přímá Potraviny 24,6 35 25 Energie 11,8 48 37 Suroviny bez ropy 1,6 43 36 Léky a zdravotní péče 2,3 5 44 Základní kovy, 66 58 Motorová vozidla 3,5 41 3 Počítače,7 81 78 Stroje a zařízení,3 58 5 Ostatní zboží a polotovary 16,5 56 47 Služby 38,8 14 6 Spotřeba celkem 1, 33 24 Nejnižší dovozní náročnost mají služby a potraviny, tj. skupiny v největší vahou ve spotřebním koši. Nejvyšší dovozní náročnost mají počítače a ostatní skupiny s malou váhou. Trvalé 5% oslabení kurzu by mělo zvýšit ceny o 1,2 1,8 %. 37

Struktura vývoje přidané hodnoty dle odvětví 6 5 4 3 2 1-1 -2-3 Příspěvky k vývoji přidané hodnoty (v p.b.) I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 Zpracovatelský průmysl Peněžnictví a podnikatelské služby Obchod, pohostinství, doprava Ostatní služby Stavebnictví Těžba, výroba a rozvod energií Zemědělství, lesnictví a rybářství Hrubá přidaná hodnota v základních cenách (mzr. změny v %) Začíná fungovat přelévání růstu ze zpracovatelského průmyslu do zbytku ekonomiky. Růst se tak stává vyváženějším i na straně nabídky. 38

Hospodaření nefinančních podniků dle odvětví 2 15 1 5-5 -1-15 -2-25 Hrubý provozní přebytek (mzr. v %) I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 Zpracovatelský průmysl Zemědělství Těžba Telekomunikace Stavebnictví Peněžnictví Ostatní služby Obchod 4 x HDP EA Hrubý provozní přebytek Za růstem provozních zisků stojí zejména zpracovatelský průmysl, zvýšil se však i příspěvek obchodu a služeb. K poklesu dochází pouze u telekomunikací a těžby. Obrat ve vývoji provozního hospodaření je podstatně výraznější než zrychlení zahraniční poptávky. 39

Investice nefinančních podniků podle odvětví 4 3 Pořízení majetku (mzr. v %) Zpracovatelský průmysl Zemědělství 2 1-1 Těžba Telekomunikace Stavebnictví Peněžnictví Ostatní služby -2 Obchod -3 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 Pořízení majetku V letošním roce došlo k obnovení růstu investic (pořízení majetku), a to nejen ve zpracovatelském průmyslu, ale též v telekomunikacích (LTE sítě) a v ostatních službách. Zřetelný pokles pokračuje pouze u těžby. 4

Indikátory podnikatelské důvěry dle odvětví Salda indikátorů důvěry 4 3 2 1-1 -2-3 -4-5 -6 1/1 7 1/11 7 1/12 7 1/13 7 1/14 7 Průmysl Služby Stavebnictví Obchod 11 1 9 8 7 6 Hodnocení celkové ekonomická situace (průměr roku 25 = 1) 5 1/1 7 1/11 7 1/12 7 1/13 7 1/14 7 Průmysl Stavebnictví Maloobchod Služby Důvěra v ekonomice se nadále zlepšuje, a to ve většině odvětví. Negativní nálada přetrvává již pouze ve stavebnictví, avšak i zde letos došlo ke zřetelnému zlepšení. Hodnocení celkové ekonomické situace se zlepšilo v průmyslu a maloobchodě a v letošním roce i ve stavebnictví. 41

Zaměstnanost přepočtená na plné úvazky dle odvětví 4 2-2 -4-6 -8 Zaměstnanost přepočtená na FTE (mzr. v %) Zpracovatelský průmysl Zemědělství Težba Telekomunikace Stavebnictví Peněžnictví Ostatní služby Obchod Oslabení -1 29q1 21q1 211q1 212q1 213q1 214q1 Zaměstnanost (FTE) Růst zaměstnanosti přepočtené na plné úvazky (FTE) se od počátku letošního roku obnovil. Je dominantně tažen zpracovatelským průmyslem a ostatními službami. 42

Struktura volných pracovní míst dle vzdělání a profesí 25 2 15 3/13 3/14 14 12 1 8 3/13 3/14 1 6 5 4 2 V posledním roce se zvýšil počet volných pracovních míst (dle MPSV) s požadovaným středním odborným vzděláním a základním vzděláním. Z profesního pohledu narostl nejvíce počet volných pracovních míst u řemeslníků a obsluhy strojů, a dále rovněž v prodeji a u pomocných pracovníků. 43