Tvorba studentského filmu Vteřina a jeho prezentace

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér Divadlo a výchova Studijní obor Dramatická výchova Tvorba studentského filmu Vteřina a jeho prezentace Dokumentace magisterského absolventského projektu Autor projektu: Mgr. Roman Manda Vedoucí projektu: prof. PhDr. Silva Macková Oponent projektu: MgA. Kamila Kostřicová Oponent práce: Brno 2014

Anotace Tvorba studentského filmu Vteřina a jeho prezentace Tvorba autorského příběhu a jeho realizace prostředky filmového umění se studentkami 4. ročníku pedagogického lycea ve školním roce 2012-2013. Realizací projektu studentky získaly praktickou zkušenost s tvorbou filmu. Prezentace filmu Vteřina a reflexe projektu byla pojata jako forma praktické maturitní zkoušky z dramatické výchovy. Annotation Making a student film called A Second and its presentation A creation of a fictional story and its implementation by means of the art of film-making with students of 4 th - year of Pedagogical lyceum in 2012-2013. By the implementation of the project, students gained practical experience in film-making. The presentation of the film A Second and the reflection of this project were taken as a form of practical graduation exam in Drama education. Klíčová slova Studentský film, autorský příběh, filmové umění, Vteřina, pedagogické lyceum Keywords Student film, a fictional story, the art of film-making, A Second, Pedagogical lyceum 1

Obsah Úvod... 4 1. Cíle projektu... 5 1.1 Pedagogický cíl... 5 1.2 Umělecký cíl... 6 1.3 Cíl pro ţákyně... 6 2. Základní údaje o projektu... 8 2.1 Cílové skupiny projektu... 8 2.1.1 Hlavní účastníci projektu tvůrčí projektový tým... 8 2.1.2 Další spolupracovníci na projektu... 9 2.1.3 Diváci... 9 2.2 Podmínky pro vznik projektu... 10 2.2.1 Školní personální zázemí pro realizaci projektu... 10 2.2.2 Technické zázemí pro realizaci projektu... 10 3. Přípravná fáze projektu... 11 3.1 Tvorba autorského textu... 11 3.2 Dramaturgicko-reţijní práce... 13 3.3 Skupinová tvorba scénáře... 14 3.4 Zkoušky... 14 3.5 Seznamování se s filmovými profesemi... 14 4. Realizační fáze projektu... 15 4.1 Natáčení filmu... 15 4.2 Střih... 16 4.3 Příprava a organizace premiéry filmu... 17 4.4 Prezentace filmu a reflexe projektu... 17 4.5 Finanční vyúčtování projektu... 18 2

5. Pohled na film s odstupem jednoho roku... 19 Závěr... 20 Pouţité informační zdroje... 21 Seznam příloh... 22 Přílohy... 23 3

Úvod Na konci kaţdého školního roku kladu sobě i studentům třetího ročníku pedagogického lycea otázku: Do jakého maturitního projektu se pustíme ve čtvrtém ročníku? Jak bude vypadat maturitní zkouška? Naše společné diskuse ve vyučování na toto téma většinou ústí v rozhodnutí pustit se do tvorby divadelní inscenace, a tak záhy hledáme vhodný námět, téma a většinou nějakou literární předlohu, kterou bychom mohli dramatizovat a inscenovat. Jakým překvapením pro mě bylo, kdyţ jsme se s maturitním ročníkem ve školním roce 2012/ 2013 pustili do práce na filmu, navíc na základě autorského námětu. Dobře jsem si uvědomoval, jak moc náročný a riskantní úkol jsme chtěli zvládnout, protoţe jsem si obdobnou cestu prošel o čtyři roky dříve, bez jakýchkoliv zkušeností s filmovou tvorbou. Projekt, o němţ jsem se rozhodl psát, jsem nazval Tvorba studentského filmu Vteřina a jeho prezentace. Na téma projektu můţeme pohlíţet ze dvou hledisek: - dramatickovýchovné hledisko tvorba autorského příběhu a jeho realizace prostředky filmového umění - technické hledisko vyuţití videotechniky v hodinách dramatické výchovy Tento text má čtenáři přiblíţit celý proces tvorby aţ k samotnému produktu v podobě DVD. Vzhledem k tomu, ţe od prezentace výsledku projektu včetně reflexe uplynula jiţ řada měsíců, doplňuji tuto práci o několik postřehů, které jsem si postupem času uvědomil, anebo mě k uvaţování o nich přivedli různí lidé, jimţ jsem film Vteřina ukázal. 4

1. Cíle projektu Kapitolu začněme několika otázkami k zamyšlení: Můţe mít filmová tvorba něco společného s dramatickou výchovou, jejím obsahem a jejími cíli? K čemu zařazovat filmovou práci do hodin dramatické výchovy? Mohou se ţáci učit skrze tvorbu filmového příběhu něčemu, co by zároveň mohli zuţitkovat při divadelní práci v hodinách dramatické výchovy? Přestoţe film a divadlo vyuţívají jiných výrazových prostředků a mají odlišné znaky, v lecčems jsou si tato dvě umění blízká. Divadlo i film pracují s příběhem (jde-li o příběhový film). Příběh divadelně i filmově zpracovaný musí mít nějaký děj. Postavy v příběhu jednají v dramatických situacích, které se snaţí řešit po svém. Ať s ţáky tvořím divadelní inscenaci, nebo film, snaţím se je vést k tomu, aby rozuměli, co je: hra v roli, role, charakter; dramatická situace, střet nebo konflikt, motivace, jednání, děj, kompozice; dramatická postava a herecká osoba; námět, téma, žánr; znak, výrazové prostředky, mizanscéna; dramaturgie, režie, scénografie atd. Skrze skupinovou činnost také usiluji o to, vést ţáky ke spolupráci a zodpovědnosti za svůj díl práce i za celek, trpělivosti (ta je u natáčení filmu hodně důleţitá) i tomu, dotahovat věci do konce. A samozřejmě mi jde také o to, aby poznávali jazyk divadelního/ filmového umění a vyuţívali prostředků umění k vlastnímu sdělení, jeţ by mělo estetický rozměr. Na základě výsledků těchto úvah jsem si sám před sebou obhájil, ţe filmovou tvorbu do hodin dramatické výchovy zařadím. Ale ne vţdy a ne s kaţdou skupinou. V případě projektu Tvorba studentského filmu Vteřina a jeho prezentace jsem si stanovil několik cílů: 1.1 Pedagogický cíl - Žákyně získají praktickou zkušenost s tvorbou filmu Ţákyně musejí projít procesem tvorby od volby námětu a tématu, přes tvorbu literární předlohy a další činnosti spojené s filmem aţ k výslednému tvaru v podobě filmu. Tím se učí spoustě dovedností, dozvídají se nové informace, poznávají různé činnosti a profese spojené s filmovou tvorbou, vytvářejí si představu o tom, co všechno obnáší natočit film, a setkávají se s filmovým uměním skrze vlastní zkušenost. - Žákyně spolupracují na skupinovém projektu aţ do jeho finální fáze Spolupráce se ukazuje jako důleţitá podmínka k tomu, aby se školní filmový projekt (ale 5

i divadelní) mohl zdárně realizovat. Mám zkušenost, ţe na vytvoření filmu v rozsahu maturitní práce si nevystačíme s mnoţstvím vyučovacích hodin, jaké je dramatické výchově vyhrazeno. Proto je nutná iniciativa, spolupráce a ochota studentů (v našem případě studentek) ukrojit díl svého času mimo vyučování a věnovat ho např. pro natáčení různých filmových scén v exteriérech, přípravě rekvizit a kostýmů apod. - Žákyně zreflektují projekt Ţákyně ze svého úhlu pohledu popíší to, co během projektu probíhalo, jak to probíhalo, zhodnotí svůj podíl práce na projektu i činnost skupiny. Reflexí dochází ke zvědomění toho, čemu se ţákyně jako jednotlivci i jako skupina učily v rovině zkušeností, znalostí, dovedností a postojů. K reflexi patří i hodnocení toho, co se nedařilo tak, jak bychom si to představovali, a pojmenování toho, co by se dalo zlepšovat. 1.2 Umělecký cíl - Žákyně vytvoří autorský příběh a zrealizují jej filmovými prostředky Tvorba příběhu (literární předlohy) předpokládá nejen kreativitu, ale také znalosti z oblasti literatury a dramatu. Vytvořit autorský příběh, který by v sobě obsahoval zajímavé téma, byl výpovědí o tom, co ţáky zajímá, jak se dívají na určité téma a zároveň aby byl řemeslně zvládnutý, není vůbec jednoduché. Mnohdy je daleko snazší sáhnout po literární předloze, např. po prozaickém textu a ten dramatizovat. Převod textu do podoby filmového sdělení předpokládá hledání vhodných výrazových prostředků s ohledem na zvolený filmový ţánr. Práce se znakovým jazykem filmu a přemýšlení nad tím, jak má film v celku i v jednotlivostech promlouvat k divákovi a co mu má sdělit jakými prostředky, se dotýká umělecké komunikace. 1.3 Cíl pro žákyně - Žákyně vytvoří film a prezentují ho před cílovou skupinou diváků Výsledný filmový produkt není cílem sám o sobě. Film je určen divákovi. Ve školním prostředí jím je zamýšlena druhá skupina maturitní třídy, která pracovala na jiném projektu, ţáci různých oborů (především však ţáci z pedagogického lycea), pedagogičtí a nepedagogičtí pracovníci a hosté zvenčí. 6

- Prezentací filmu a reflexí projektu ţákyně úspěšně složí praktickou maturitní zkoušku z dramatické výchovy Prezentace filmu divákům a reflexe skupinového projektu před maturitní komisí je v daném školním roce povaţována za formu praktické maturitní zkoušky specializace dramatická výchova oboru pedagogické lyceum. 7

2. Základní údaje o projektu Tato kapitola se zabývá cílovými skupinami projektu a podmínkami pro uskutečnění projektu. 2.1 Cílové skupiny projektu Cílových skupin projektu je několik. Základním hlediskem pro jejich třídění je to, zda se skupiny podílely na tvorbě projektu, anebo pouze na ověřování výsledku projektu (hotového filmu). 2.1.1 Hlavní účastníci projektu tvůrčí projektový tým Hlavními účastníky projektu bylo třináct studentek čtvrtého ročníku oboru pedagogické lyceum specializace dramatická výchova při Střední škole Havířov Prostřední Suchá, p. o. Specifikem této skupiny bylo její ryze dívčí sloţení. To se promítalo v uvaţování o námětu, tématu filmu i v komunikaci v rámci kolektivu. Přestoţe s dívčími kolektivy pracuji rád a jsem na ně za posledních sedm let práce ve škole zvyklý, místy jsem pociťoval absenci ţákovského muţského elementu. Jednak proto, ţe chlapci do dívčích kolektivů vnášejí jinou energii, jednak proto, ţe jsme si při filmové tvorbě museli vypůjčovat chlapce odjinud, aby nám pomohli ztvárnit muţské postavy v později vzniklém příběhu. Co se týče motivace k práci na filmovém projektu, v průběhu realizování projektu se postupně ukazovalo, ţe některá děvčata jsou pro film zapálená (např. iniciátorka filmového projektu Lenka Szokalová a okruh lidí kolem ní, spolustřihačka Veronika Sabelová), jiná děvčata jen plní to, co se jim řekne nebo nařídí, a více o film neprojevují zájem. Je mi jasné, ţe se nelze nikdy zavděčit všem a všechny motivovat stejně, ale tato zkušenost mi přinesla poznání do budoucna, ţe si budu citlivěji, obezřetněji a uváţlivěji vybírat skupinu, s níţ bych natáčel maturitní film. Totéţ platí i v případě, ţe se skupinou máme vytvořit divadelní inscenaci. Ale jak jsem se zmiňoval výše, tvorba filmu nám zabírala hodně času (ještě více neţ v případě tvorby inscenace) také mimo vyučování. Pro doplnění informací o kolektivu je nutné se také zmínit o tom, ţe maturitní skupina si svou specializaci ve druhém ročníku nezvolila, ale byla jim určena. V té době ve škole nebyla otevřená jiná specializace neţ dramatická výchova, takţe dramatické výchově se 8

musely věnovat všechny dívky bez ohledu na jejich skutečné umělecké zaměření či osobnostní předpoklady. Příští rok bude maturovat poslední skupina s nařízenou specializací. Další ročníky uţ mají moţnost vybrat si i jinou výchovu neţ dosud hudební, nebo výtvarnou. Vţdy se ale otevírá jedna specializace dramatická výchova a druhá hudební, nebo výtvarná. 2.1.2 Další spolupracovníci na projektu Do tvorby filmu jsme byli nuceni zapojit daleko více lidí, neţ jsme měli k dispozici ve skupině. Chyběli nám muţští představitelé rolí (Vojta a jeho známý), dospělí výrazně starší neţ studentky (policista) a také kompars pro davové scény (hlouček ţáků ve škole). Proto jsme oslovili dva hochy (do role Vojty a jeho podivného známého). Jedné studentce se podařilo přesvědčit ke spolupráci svého otce, jenţ se zhostil role policisty. Průběţně jsme také vyuţívali ochoty ţáků různých tříd oboru pedagogické lyceum a také druhé poloviny maturitní třídy. Se školními komparsisty jsme natáčeli různé scény ve třídě, příchod ţáků do školy a jiné. Ke spolupráci jsme přiměli i některé vyučující, např. tělocvikáře Mgr. Karla Koyše, který si velmi ochotně zahrál roli učitele tělocviku, a Mgr. Lucii Bojasovou, jeţ napsala text k písni. Tu pro film nazpívala jedna ze studentek z tvůrčího týmu Lucie Nguyenová. Na filmu nám pomáhali další rodiče a dospělí. Můj dlouholetý kamarád a ředitel ZUŠ v Třinci vytvořil aranţmá závěrečné filmové písně a digitálně ho zaznamenal. Matka studentky Veroniky Sabelové nám umoţnila natáčet scény v domově pro seniory v Třinci, který jsme ve filmu předělali na nemocnici. Do hraní ve filmu jsem byl nucen se zapojit i já, neboť nám chyběla jedna osoba, která by ztvárnila televizního reportéra. Tímto výčet externích spolupracovníků nekončí. Naše díky si zaslouţí i další lidé. Uvádíme je v závěrečných titulcích filmu. 2.1.3 Diváci Cílovou skupinou projektu byli samozřejmě diváci. Hlavní cílovou skupinou byla druhá maturující skupina, jeţ pracovala na svém divadelně-filmovém projektu (skupina tvořila divadelní inscenaci s částečným vyuţitím filmových prostředků; jejich projekt se jmenoval Obráceni zády), studenti a učitelé zapojení do tvorby filmu, studenti niţších ročníků pedagogického lycea, kteří s filmem neměli nic společného, a maturitní komise. 9

Film a jeho prezentaci zhlédli i další učitelé a ţáci jiných oborů neţ pedagogické lyceum, nepedagogičtí pracovníci školy a také pozvaní hosté zvenčí rodiče, sourozenci, kamarádi, partneři a známí. 2.2 Podmínky pro vznik projektu Projekt by nikdy nemohl proběhnout nebýt spolupráce tvůrčího filmu a pomoci lidí oslovených mimo tvůrčí tým a nebýt podmínek k tvorbě filmu, jeţ nám škola poskytla. 2.2.1 Školní personální zázemí pro realizaci projektu Za velký klad povaţuji to, ţe na projektu nám byli ochotni pomoci někteří učitelé. Češtinářka Mgr. Lucie Bojasová, která napsala text k závěrečné písni, nám pomoc nabídla ještě dříve, neţ jsme ji o ni stačili poţádat. Protoţe v té době byl realizován i druhý projekt (vizte výše Obráceni zády), rád bych zdůraznil, ţe do obou projektů se angaţovala řada dalších učitelů (ať uţ herecky, či jinak) včetně vedení školy. Velmi pozitivně hodnotím vedení školy za to, ţe divácky podpořilo studentky v den filmové premiéry. Díky tomu, ţe škola je relativné velká a ţe máme čtyři třídy pedagogického lycea, mohli jsme si vypůjčovat spolupracovníky z těchto tříd. O tom jiţ bylo řečeno v podkapitole 2.1.2 Další spolupracovníci na projektu. 2.2.2 Technické zázemí pro realizaci projektu Díky tomu, ţe před několika lety se škole podařilo získat peníze z grantu, byla učebna dramatické výchovy vybavena kamerami, stativy, počítači se střihovým programem a osvětlovací technikou. Ţádné technické prostředky k natáčení jsme si tedy nemuseli půjčovat. V budoucnu ale budeme muset investovat peníze do mikrofonu, abychom lépe ozvučili scény natáčené ve velkém prostoru či v exteriéru. Diváci filmu Vteřina si jistě povšimnou scén, ve kterých je ţákyním rozumět velmi špatně (např. během rozhovoru spoluţaček cestou do školy, v tělocvičně aj.). 10

3. Přípravná fáze projektu Přípravnou fázi projektu jsme zahájili v průběhu května 2012, tedy na konci třetího ročníku a její konec naplánovali na listopad 2012. V rámci přípravné fáze jsme si prošli těmito fázemi práce na projektu: - Hledání námětu pro vznik filmu - Hledání a pojmenování tématu - Tvorba literární předlohy - Dramaturgicko-reţijní práce - Skupinová tvorba scénáře - Zkoušky - Seznamování se s různými profesemi souvisejícími s filmovou tvorbou - Zajišťování prostředí k natáčení a oslovování externích spolupracovníků a komparsistů pro natáčení 3.1 Tvorba autorského textu V květnu v roce 2012 přišla studentka Lenka Szokalová s námětem na film a začala přesvědčovat mě i ostatní spoluţačky o tom, ţe bychom mohli místo maturitní divadelní inscenace vytvořit film. Lenka se vzdáleně inspirovala utopistickým románem Marie Majerové Přehrada (1934), o němţ se třídě zmiňovala jejich češtinářka Mgr. Lucie Bojasová. Lenku zaujal ani ne tak děj, příběh, jako spíše pouţité kompoziční prvky. Autorka se na událost (fiktivní revoluci) dívá z několika různých perspektiv (očima různých postav) a zachycuje její průběh během 24 hodin. Kaţdá kapitola jejího románu se odehrává v jiném prostředí, a přitom se dotýká téţe události. Jednotlivé střípky dohromady vytvářejí ţivý obraz revoluční Prahy. Nápadu natáčet film jsem dal zelenou, a tak jsme začali vymýšlet, promýšlet a domýšlet příběh, který by stál na principu sledování různých dějových linií (příběhů různých postav), které spolu souvisejí více, neţ se na první pohled zdá, a které se v určité chvíli protnou. Postupně jsme dospěli k tomu, ţe bychom moment protnutí dějových linií chtěli pojmout tak, aby během něj došlo k něčemu zásadnímu, co by mělo výrazný vliv na další osudy (ţivoty) postav příběhu. 11

Vymýšleli jsme příběhy a zásadní událost. Naše přemýšlení inklinovalo k nějaké nehodě či neštěstí, jeţ by zasáhlo všechny postavy. Kladli jsme si otázky: O co půjde a co budou postavy dále dělat? Ve skupině padaly různé návrhy, kdo, nebo co bude stát za neštěstím. Např. dopravní nehoda nebo feťáci jakoţto ţivotní ztroskotanci. Studenti často přicházejí s obdobnými náměty feťáci, drogy, lidé nepochopení svým okolím aj. Těmto klišé se bráním. Proto jsem také se skupinou začal svým způsobem bojovat, ţe film o feťácích točit nechci. Nakonec jsme příběh vymysleli tak, ţe drogově závislý mladík Vojta se v příběhu skutečně objevuje, ale film o něm skutečně není. On je jen iniciátorem osudové události. Postupně jsme se shodli na čtyřech dějových liniích čtyřech relativně samostatných příbězích: 1. příběh Vojty nemohoucího se zbavit závislosti na drogách 2. příběh tří středoškolaček maturantek 3. příběh studentky medicíny Terky 4. příběh kamarádek Pavly a Lucky Tyto čtyři dějové linie jsme rozpracovávali do větších podrobností. Zároveň jsme mysleli na to, ţe se příběhy odehrávají v jediný den a v určitou chvíli a v určitém místě se musejí protnout. Místem protnutí se stal obchod s potravinami, v němţ dojde k osudovému výstřelu, který spustí řetězec nezvratných událostí Ve čtvrtém ročníku jsme také uvaţovali nad tématem příběhu. Co si má divák z příběhu odnést? O čem chceme, aby uvaţoval? Téma příběhu se postupně vylupovalo a zpřesňovalo. Téma se stalo zároveň mottem filmu Vteřina. Zní: Váš život se může změnit během vteřiny Někdy stačí jediný moment a ţivot člověka se obrátí naruby. Člověk si můţe naplánovat spoustu událostí, úkolů, které chce zvládnout, cílů, jichţ chce dosáhnout, cestu, kterou chce jít, a pak náhle, nečekaně můţe přijít moment, který všechny jistoty a plány zbortí. Je pochopitelné ptát se: Proč? Odpovědět na otázku je dost obtíţné. Rozhodně se na ni nedá odpovědět dříve neţ s jistým časovým odstupem. Zajímavé bylo zabývat se tím, k jakým reakcím fatální událost přiměje postavy našeho příběhu. 12

S odstupem téměř jednoho roku od vzniku filmu si uvědomuji aţ mrazivou souvislost tématu filmu s reálným ţivotem jedné z děvčat z maturitního ročníku. Terka, hlavní představitelka dívky, studentky medicíny Terky, jeţ byla ve filmovém příběhu postřelena, se v reálném ţivotě stala studentkou medicíny. V průběhu prvního ročníku studia na vysoké škole onemocněla natolik váţně, ţe studium lékařství musela přerušit a posléze ukončit. Její narušená imunita jí nedovoluje dále ve studiu pokračovat. Terku znám a vím, ţe se na vysokou školu připravovala velice zodpovědně a cílevědomě s několikaletým předstihem. Přihlášku si podala na tři vysoké školy a na všechny se dostala. V současnosti Terka svou profesní dráhu přehodnotila, uvědomila si, ţe její cesta by mohla směřovat do školství. Má můj obdiv, jak se dokázala s celou situací, která ji postihla, vypořádat. 3.2 Dramaturgicko-režijní práce Uţ ve fázi vymýšlení příběhu se objevovaly nápady, jaké filmové prostředky pouţít. Nápad natočit film na jeden záběr (bez jediného střihu) s tím, ţe by kamera přecházela z jednoho člověka na druhého nebo na skupinu lidí, jsem po letních prázdninách zavrhl s tím, ţe toto řešení kompozice filmu je pro nás neuskutečnitelné. Film budeme muset natočit po jednotlivých záběrech. Příběhy jsme promýšleli do větších detailů, zvláště co týče motivace postav. Udělali jsme si také časový plán jednotlivých událostí v jednotlivých příbězích, aby se postavy střetly v témţe čase. Celý příběh jsme ţánrově ukotvili půjde o drama. Začali jsme psát scénář a promýšlet záběry kamery, vybírat prostředí k natáčení všech scén (a zajišťovat je), zabývat se kostýmy a oslovovat externí spolupracovníky a komparsisty. Zčásti jsme věnovali pozornost také hudbě. Mgr. Lucie Bojasová vytvořila textovou předlohu k ústřední písni, studentka Lucie Nguyenová se postarala o napsání melodie. Nechala nahrát hudební klavírní doprovod a sama píseň nazpívala. A také jsme zaţili krizi upadání zájmu o práci na projektu ze strany některých ţákyň a dotlačování těchto děvčat zpět k nějaké aktivitě. Film vyţaduje velikou trpělivost. 13

3.3 Skupinová tvorba scénáře Dramaturgicko-reţijní práce s tvorbou scénáře byla velmi provázaná. Probíhala v podstatě simultánně. Vytvořené příběhy jsme začali dialogizovat. Scénář jsme písemně zpracovávali tím způsobem, ţe na jednu polovinu stránky jsme začali zapisovat vše, co je ve scéně slyšet (slova, zvuky) a na druhou polovinu jsme zaznamenávali vše, co je vidět. Scénář připomíná filmový storyboard, avšak záběry jsme nerozkreslovali. To nám umoţnilo začít promýšlet záběry, které bychom později natočili. Přestoţe jsme tímto způsobem zpracovali všechny scény, v praxi při natáčení se nejednou ukázalo, ţe záběry musíme natočit jinak neţ podle původního plánu. Kaţdopádně bez podrobného plánu by natáčení vůbec nebylo moţné. 3.4 Zkoušky Uţ během psaní scénáře jsme uvaţovali o tom, kdo koho bude hrát. Text jsme se pokoušeli psát na tělo lidem, kteří danou postavu budou ztvárňovat. Vzniklý text jsme začali ověřovat prozatím jen ve školním prostředí. Hrané situace zpětně ovlivňovaly podobu dialogů zapsaných ve scénáři. Nastal listopad, věděl jsem, ţe je nejvyšší čas připravit se na natáčení, zajistit vše potřebné, rozdělit úkoly, co kdo ve filmu udělá, a pustit se do filmové práce. Natočit interiéry nebude tak náročné, ale na venkovní scény budeme muset počkat, aţ napadne sníh. 3.5 Seznamování se s filmovými profesemi Součástí přípravy na natáčení bylo také seznámení ţákyň s různými filmovými profesemi, jako jsou: herec (hráč), kameraman + asistent kameramana, asistent pomáhající přestavovat scénu, produkční, osvětlovač a zvukař, skriptka, střihač, catering ad. Zamýšlel jsem to, aby si děvčata vybírala profese dle svého zaměření či zájmu. Věděl jsem, ţe některé studentky si chtěly vyzkoušet práci za kamerou a jiné se zase chtěly seznámit s filmovým střihem, a tak jsem jim to umoţnil. Někdy bylo nutné úkoly rozdělit direktivně, úkolů bylo hodně, a tak bylo třeba jednat rychle vzhledem k aktuální situaci a ubývajícímu času na realizaci projektu. 14

4. Realizační fáze projektu S natáčením jsme začali poměrně pozdě, aţ v listopadu roku 2012. Díky dřívějším zkušenostem s natáčením a střihem filmového materiálu jsem věděl, ţe na stříhání budeme potřebovat minimálně měsíc času. Ideální by bylo skončit s natáčením na začátku března 2013, nejlépe však uţ v únoru. Během realizační fáze projektu jsme museli zvládnout tyto úkoly: - natáčení filmu - střih - příprava a organizace premiéry filmu - prezentace filmu a reflexe projektu 4.1 Natáčení filmu Filmové natáčení, jak bylo řečeno výše, začalo v listopadu 2012 a protáhlo se neplánovaně aţ do začátku dubna. Velikonoce přinesly sníh, který jsme moc potřebovali, protoţe nám chybělo několik venkovních zasněţených záběrů. A protoţe jsme film natáčeli s tím, ţe filmový příběh se odehrává v jediném dni (na sklonku roku 2012 jsme natáčeli v zasněţených exteriérech), náhlá sněhová nadílka venku nás zachránila. Film dokáţe vytvořit krásnou iluzi, ţe se příběh odehrává v jediném dni. Přitom realita byla taková, ţe mezi některými venkovními záběry je časová proluka aţ téměř pět měsíců. Pro natáčení filmových záběrů jsme potřebovali zajistit řadu interiérů a exteriérů. Natáčeli jsme v domově pro seniory v Třinci, který jsme si uzpůsobili na nemocniční zařízení. Dále jsme natáčeli ve školních exteriérech (na chodbách, ve třídách, v tělocvičně, u šatních skříněk), v Bruzovicích v bytě jedné studentky, v Havířově na internátě, v havířovské městské knihovně, v Albrechticích u Českého Těšína v obchodě s potravinami a v jeho okolí, v Havířově-Suché v okolí střední školy a moţná ještě v dalších prostředích. Řadu scén (hlavně těch školních) jsme měli moţnost natáčet celkem pohodlně v rámci vyučování a o přestávkách. Ostatní scény nás přiměly naplánovat si volný čas, rozdělit se do menších pracovních týmů a pustit se do natáčení. Tato fáze práce byla na čas velmi náročná. Naštěstí ne vţdy musely být všechny studentky přítomny natáčení, takţe se v plnění jednotlivých úkolů mohly prostřídat. Přestoţe jsem se snaţil být u kaţdého natáčení, 15

prakticky to nebylo moţné. Nastalo několik okamţiků, kdy jsem děvčatům musel předat kameru, stativ a notebook a důvěřovat jim, ţe se s technikou nic nestane a ţe scény natočí správně, pokud moţno bez chyb, jako je porušení osy, nesprávné umístění objektu v záběru či přehnané švenkování atd. Důvěra se mi vyplatila, technika byla v pořádku a záběry byly taktéţ většinou pouţitelné. 4.2 Střih Protoţe čas na dokončení filmu se neustále zkracoval, začali jsme se střihem uţ v prosinci. I kdyţ jsem chtěl mít nad střihem hlavní slovo, umoţnil jsem děvčatům vyzkoušet si základní střihové úkony na natočeném materiálu. Vybírali jsme pouţitelné záběry do jednotlivých scén a pokoušeli jsme se o řetězení záběrů v rámci jednotlivých příběhů. Celek jsme zatím neřešili. Jako nejlepší a nejspolehlivější střihačka ze všech děvčat se osvědčila studentka Veronika Sabelová, která mi hodně pomáhala při tvorbě celkové kompozice snímku. Celkovou kompozici (syţet) pro střih jsme utvářeli ve trojici Lenka Szokalová, Veronika Sabelová a já. Lenka znala scénář nejlépe ze všech a měla poměrně jasnou představu o sledu scén, a tak nám pomáhala vytvořit schéma všech záběrů pro střih. Veronika měla za sebou trénink ve střihání několika natočených sekvencí, takţe jsme se ve střihu střídali, doplňovali a také jsme spolu konzultovali podobu řady scén. Finální střih jsem si vzal na starosti sám. Dostříhal jsem některé scény, zapracoval hudbu, dokončil titulky, které mi děvčata předpřipravila, upravil zvuk (i kdyţ někdy ani to moc nepomohlo vzhledem k tomu, ţe jsme natáčeli bez přídavného mikrofonu), vytvořil jsem menu na DVD na základě děvčaty vytvořeného návrhu plakátu a vypálil hotový film na DVD. Času na dokončení střihové práce jsme měli opravdu málo. Film byl dostříhán dva dny před premiérou, menu k DVD a samotná kopie filmu na DVD byla hotova teprve den před filmovou premiérou. Kdo má zkušenost se střihem, ví, ţe střihová práce je poměrně náročná na čas. Mimoto střihač můţe svým umem vytvořit znamenité dílo, anebo film pokazit. Jeho role by neměla být podceňována. 16

4.3 Příprava a organizace premiéry filmu Paralelně s dokončováním střihu a dotáčením posledních záběrů jsme se začali zabývat přípravou a organizací filmové premiéry včetně reflexe projektu. Děvčata vytvořila návrhy na plakát. Z návrhu jsme připravili pozvánku na předpremiéru, premiéru, reprízu a derniéru filmu. Pozvánky jsme rozeslali elektronickou poštou, osobně jsme pozvali řadu lidí, rozlepili jsme plakáty po škole. Děvčata si zároveň připravila prezentaci, v níţ by reflektovala průběh projektu, svou činnost a své zkušenosti nabyté díky projektu. 4.4 Prezentace filmu a reflexe projektu Film jsme prezentovali dne 22. 4. 2013 ve školní knihovně celkem čtyřikrát: - v 8.45 9.45 h. (předpremiéra pro ţáky a zaměstnance školy) - v 10.30 12.00 h. (premiéra pro maturitní komisi včetně reflexe projektu formou prezentace) - ve 13.00 14.00 h. (repríza pro ţáky a zaměstnance školy) - v 16.00 17.00 h. (derniéra pro pozvané hosty a veřejnost) Během reflexe ţákyně hovořili o průběhu celého projektu, o tom, kterým činnostem se věnovaly, hovořily o momentech, kdy práce na projektu fungovala, i o krizích a jejich zvládání, hodnotily kvalitu komunikace skupiny, svoje zkušenosti spojené s tvorbou filmu a zmínily se také o vtipných momentech, které nastaly během filmové tvorby. Zkušenost je nepřenositelná. Předem jsem varoval děvčata, ţe filmová práce není vůbec jednoduchá a ţe jí budou muset obětovat hodně času. Moţná více času, neţ by samy chtěly. Moc mi tenkrát nevěřily. Teď jiţ zkušenost mají. Samy vědí, jak velké úsilí stojí za tím, neţ vznikne film. Ale z jejich úsilí, z našeho společného úsilí vznikl film Vteřina, který jim/ nám uţ zůstane. 17

4.5 Finanční vyúčtování projektu Díky tomu, ţe jsme ve škole měli k dispozici veškerou techniku, náklady na realizaci projektu byly mnohem menší. Většina nákladů byla spojena s dopravou do různých měst, v nichţ jsme natáčeli. Řešili jsme to tak, ţe celá skupina se skládala na určité částce, která měla pokrýt náklady na dopravu. Já jsem si platil dopravu sám. Díky nezištnosti různých lidí jsme nemuseli platit např. za moţnost natáčet v interiéru obchodu, neplatili jsme ani panu Szokalovi, který s námi natočil scénu s policistou, či Mgr. Jiřímu Zabystrzanovi, který zahrál a nahrál hudbu k písni ve filmu. Tisk plakátu byl proveden na účet školy. Shrnu-li informace o nákladech platili jsme pouze za dopravu v řádu max. 900 Kč za všechny ţáky po celý školní rok, částečně za občerstvení a za několik kusů DVD do 200 Kč. 18

5. Pohled na film s odstupem jednoho roku Film ve svém čase sklidil, přes všechny své chyby, jeţ dnes vidím, úspěch. Po několika letech, kdy praktické maturity probíhaly formou divadelního představení, to bylo něco nového. O to více mě náš film těší, ţe jsme do jeho tvorby zapojili i mé kolegy a řadu ţáků a dalších lidí zvenčí. Natočili jsme poměrně dlouhý film s váţným tématem. Film jsme ve svém čase natočili a sestříhali, jak nejlépe jsme uměli. Po roce jsem si mohl k filmu vytvořit určitý odstup, který mi umoţňuje se nad ním kriticky zamyslet. K uvaţování o filmu mě občas vedou také lidé, jimţ jsem dal film ke zhlédnutí. Jak na film pohlíţím dnes? Místo dlouhých úvah uvedu několik poznámek v odráţkách: - Proč jsme si zvolili téma, které jsme si zvolili? Je pro diváka zajímavé? Nejde trochu o klišé? Kam bychom se po roce posunuli v uvaţování o tématu filmu? - Film obsahuje řadu zbytečně dlouhých i zbytečných záběrů (v tělocvičně, zrychlené záběry vyučování, Terčino studium v knihovně pro příběh nejsou důleţité, divák se nudí). - Některé záběry se daly natočit jinak (děvčata jsoucí od zastávky autobusu do školy mohla být snímána na několik záběrů, nikoli na jeden). - Měli bychom koupit mikrofon, aby kvalita zvuku byla na mnohem lepší úrovni, neţ je ve filmu (příchod kamarádek do školy). - Kompozice příběhu divákovi příliš mnoho prozrazuje. Příběhy by neměly končit výstřelem, ale např. otevřením dveří do obchodu a vstupem postav do něj. Kompozice příběhu by se dala úplně změnit: Příběhy by neprobíhaly za sebou, ale paralelně. Prostřihem by člověk průběţně poznával jednotlivé dějové linie i postavy v nich, aţ by děj došel do momentu, kdy se postavy setkají v obchodě a kdy dojde ke střelbě. Celý film by se dal zkrátit minimálně o polovinu, a určitě by mu to prospělo. Mám v plánu se k filmu vrátit a pokusit se ho prostříhat jinak, ale samozřejmě jen s těmi záběry, které mám k dispozici. 19

Závěr Jsem rád, ţe jsem se do tvorby filmu Vteřina s děvčaty pustil. Práce na něm byla náročná, zvláště poslední tři dny před premiérou filmu, ale nejen tehdy. Ve chvílích, kdy šlo do tuhého jsem také poznal, na koho se mohu spolehnout a s kým bude spolupráce fungovat na nejvyšší moţnou míru. Díky projektu jsem měl moţnost poznat děvčata nad rámec vyučování. Někdy jsem byl překvapen, co všechno dokáţí, kdyţ chtějí. A také jsem měl moţnost poznat, jak jsou spolu schopny komunikovat. Komunikace ve skupině mi přinesla velké poučení. Kdybych měl ještě někdy s nějakou skupinou natáčet film, velmi pečlivě bych zvaţoval, zda do toho jít, či nejít. Pokud se členové skupiny budou vesměs podporovat, pomáhat si, povzbuzovat a méně hádat, práce na filmu nebude stát na jednotlivcích či tahounech skupiny, bude to opravdu společné dílo. A o to mi v hodinách dramatické výchovy jde. 20

Použité informační zdroje SOCHROVÁ, Marie. Teorie literatury do dlaně pro střední školy. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2002, 216 s. ISBN 80-7200-698-3. 21

Seznam příloh Příloha č. 1: Menu k DVD (obrázek) Příloha č. 2: Chronologický přehled scén pro střih (dokument) Příloha č. 3-5: Fotografie z natáčení (obrázky) Příloha č. 6-8: Fotografie z natáčení a ze stříhání videa (obrázky) Příloha č. 9-10: Fotografie z prezentace projektu (obrázky) Příloha č. 11: Pracovní scénář výběr některých scén (dokument) Příloha č. 12: Text písně Vteřina (dokument) 22

Přílohy Příloha č. 1: Menu k DVD (obrázek) 23

Příloha č. 2 : Chronologický přehled scén pro střih (dokument) 24

Příloha č. 3-5: Fotografie z natáčení (obrázky) Obrázek 1: Terka v obchodě v Albrechticích Obrázek 3: Natáčení v šatně u tělocvičny Obrázek 2: Pauza během natáčení v Albrechticích 25

Příloha č. 6-8: Fotografie z natáčení a ze stříhání videa (obrázky) Obrázek 4: Terka a Verča v domově pro seniory v Třinci Obrázek 6: Terka, Míša a Verča stříhají video Obrázek 5: Film Vteřina ve střižně 26

Příloha č. 9-10: Fotografie z prezentace projektu (obrázky) Obrázek 7: Promítání filmu Vteřina Obrázek 8: Maturitní prezentace projektu 27

Příloha č. 11: Pracovní scénář výběr některých scén (dokument) Terčin příběh (pracovní verze) Začátek- původní verze, střih u odchodu Míjí kompars, mezi nimi Vojta Přichází do knihovny, ptá se na rezervaci počítače (za 3 aţ 4hodiny), odpoví, ţe nevadí, ţe se bude učit Vypíná počítač, odchází kolem hodin (12.30 h.) Jde kolem školy, narazí na Lenku- rozhovor V obchodě- míjí se s Verčou, něco si řeknou Obleče si zástěru, jde rovnat zboţí, vchází mladiství, Lucka, Vojta Výstřel. Co je slyšet Co je vidět Je slyšet hlas Terky, která odříkává učivo latinských pojmů do biologie. Terka sedí na posteli a učí se biologii. Je slyšet zvuk kliky od dveří a zvuk Kačky, která se svaluje na postel, hudba jde slyšet přes sluchátka. Kačka vchází do pokoje se sluchátky na uších a svaluje se na postel. Terka se učí dál, zatímco Kačka pokládá sluchátka a hudba začne hrát nahlas. Je slyšet zvuk hlasité hudby v pokoji. Terka prosí o ztišení hudby. Kači, můţeš to, prosím, ztišit? Je slyšet klapnutí dveří, kdyţ Terka odchází z intru. Kačka nereaguje. Terka si sbalí své knihy a odchází z intru. Po cestě do studovny si pročítá učebnici, vráţí do Vojty. 28

V: Sakra čum na cestu! T: Jé promiňte...já nechtěla. Po cestě do studovny si pročítá učebnici, vráţí do Vojty. Je slyšet zvuk otevírajících dveří od knihovny. Vstupuje do studovny a míří k paní z knihovny se zeptat na rezervaci PC. Dobrý den, prosím vás, máte teď volný nějaký počítač? Paní odpovídá, ţe se nejdříve uvolní místo za 3-4 hodiny. Dobrý den, lituji, ale nejdříve tak za 3 hodiny. Terka odpovídá, ţe nevadí a jde si hledat potřebné materiály, neţ se uvolní místo. V pořádku, tak mi, prosím, rezervujte to místo, já se půjdu učit. Terka si jde sednout ke stolu, otevře si knihovnice. STŘIH Paní knihovnice volá, ţe uţ má volný počítač. Kdyţ se místo uvolní, Terka zasedá k počítači (záběr na obrazovku počítače) P. K.: Slečno, uţ máte volno na počítači!" Je slyšet zvuk zapínání počítače STŘIH Terka sedí u počítače a zvoní ji budík na mobilu. Zvedá se od počítače, balí si věci, rozloučí se s knihovnicí a odchází. Sama pro sebe si řekne: Hm, musím jít." 29

Nashle! Je slyšet zvuk dveří, kdyţ Terka odchází z knihovny. Rozhovor: Míša a Terka M: Jé, Teri jsi to ty? T: Čau, co ty tady? M: Já tu teď měla praxi. T: No a co, jaký máš pocit? M: Suplovala jsem matiku. Na začátku tam byla jedna, co se mě pokoušela vyvést z míry, ale ustála jsem to. Co ty? T: Já jsem si byla něco zařídit v knihovně do školy. M: V knihovně? T: Kdyţ mám rušnou spolubydlící, tak zkrátka nemám na výběr. M: No, máš to těţké. A co škola? Slyšela jsem, ţe sis teď vzala druhou práci, jak to prosím tě stíháš? T: Občas je to frmol, nicméně kdyţ chceš dostudovat, nic jiného ti nezbývá. M: A vaši tě finančně nepodporují? T: Ale jo, mamča dělá, co můţe a o otci jsem dlouho neslyšela. Nezajímám se. M: A co dělá tvoje mamka? T: Nemůţe teď najít stálou práci, a tak si momentálně přivydělává jako kuchařka ve školce. M: Tý jo, tak to ti vůbec nezávidím. Sakra, za chvilku mi jede autobus. Ještě se ti ozvu!!! T: Taky valím do práce! M: Tak čau. T: Čus! Na cestě zpátky potkává svou bývalou spoluţačku Míšu, se kterou vede rozhovor, čím se vysvětluje, proč Terka pracuje apod. 30

Terka s Míšou si povídají. Terka s Míšou se loučí, Míša utíká pryč. STŘIH Rozhovor: Terka s Míšou Je slyšet otevírání dveří do obchodu poté Terčin rozhovor s kamarádkou Verčou, která v obchodě pracuje. Terka vchází do obchodu, zdraví Verču, probíhá krátký rozhovor. Terka: Ahooooj, tak co, jsem tu včas? Verča: Čau, jasně, ale kdybys tady byla dříve, nevadilo by mi to (smích na obou stranách). Terka: To víš, ţe jo, jen si tady taky uţívej tu zákaznickou atmosféru. A vůbec, jak ses měla dneska? V pohodě? Verča: Ale jo, jde to, ţádný frmol, pár zákazníků, nicméně, uţ se těším domů! Terka: Tak já se rychle převleču, hodím na sebe zástěru a uţ to beru za tebe!! Verča: Super! Verča: Tak se měj hezky! A hlavně, ať ti to rychle utíká! A pokud se neuvidíme, hodně zdaru u zkoušky! Terka: Díky, to budu potřebovat! Zatím pa! Jsou slyšet hlasy spoluţáků a také je slyšet příchod Vojty. Terka se převléká a odchází vystřídat Verču. Terka přichází a Verča odchází domů. 31

Terka srovnává zboţí, zatímco do obchodu přicházejí skupina spoluţáků a posléze i Vojta, kterému Terka věnuje patrnou pozornost, ţe uţ ho někde viděla Terka vidí, ţe někdo jde k pokladně, tak ho jde obslouţit. Vojta zpanikaří a instinktivně vytáhne pistol proti pokladní (Terce) a podává ji tašku. Terka je vyděšená, bere peníze, dává je do tašky. Ostatní nakupující se schovávají za regály, vystrašení. Někdo během krčení za regálem omylem shodí konzervu. POMALU PADÁ (detail padající plechovky) (detail na pistoli) Mačkání spouště TMA!!! Pája a Lucka (pracovní verze) Pája s Luckou jsou do školy. Cestou do školy si spolu povídají. Pája se chce svěřit, ale nechá si to na později. PROBLÉM: Pája má problém s Pavlem, který tráví více času v posilovně neţ s Pájou a pak je 32

moc unavený na to, aby dorazil za Pájou. Scéna u skříněk: Pája prosazuje svůj problém a Lenka poslouchá ve vedlejší uličce. Kamera zabírá Lenku a zaměřuje se na hodiny. (Zrychlený záběr 1VH) Po zvonění Pája jde po schodech. Lenka ji dohání a sděluje, co slyšela (Lucka prozradila tajemství jiným holkám ze třídy) Pája přichází do třídy a vidí Lucku s partou holek, kde se smějí. Poté se Pája zeptá Lucky, čemu se smějí, a Lucka odpoví: "To neřeš". Pája sedí zadumaná v lavici. Lucka přijde vysmátá a ptá se, zda se něco děje. Pája mlčí a dívá se jinam. Lucka má starosti a snaţí se neustále komunikovat s Pájou. (zvoní) Pája vychází ze školy a je stále zafaraná a přemýšlí. Lucka ji dohání a ptá se, proč nepočkala. Pája odpoví, ţe se mám zeptat Pavla, kdyţ jsme spolu tak často. Pája zrychlí krok a Lucka zůstane stát. Obchod: Pája venčí psa, Lucka míří k obchodu. Pája s Luckou se uvidí a face to face. Lucka vejde do obchodu a nakupuje. Poté vejde Vojta. Výstřel. Konec: Objímání a omlouvání Co je slyšet Lu: Co víkend? Jak bylo? Co je vidět Cesta kolem tělocvičny. Za holkami další osoby, které jdou do školy. P: No, nic moc. Lu: Stalo se něco? P: Já ti to řeknu, ale radši aţ později. Tady je moc lidí. Vchází do školy STŘIH 1 Prostředí školy, šaten. Kamera je postavena u okna, holky stojí u skříněk číslo 105, 106 (cirka), Lenka stojí tak, aby ji nebylo vidět. 33

P: No víš týká se to Jirky. Neustále je v posilovně a pak chodí domů unavený a na mě úplně kašle. Někdy se mi ani neozve. Chápu, ţe je to jeho koníček, ale mohl by myslet i na mě. Lucka mluví s Pájou a vytahuje si ze skřínky učebnice. Učebnice jí spadnou na zem. Lucka zvedá učebnice a rozhovor pokračuje. Poté holky odchází do třídy. Lu: Hm to mě mrzí, snad se to mezi vámi rychle urovná. P: No... snad jo.(odmlčí se) A co máme teď vlastně za hodinu? Lu: Matiku máš úkol? Zvonění školního zvonku P: Ne. Já to kašlu. Zpoza rohu vyjde Lenka, která se usmívá a pak odchází po schodech nahoru a kamera zabírá hodiny (zrychlený záběr 1.VH). Zrychlení 1. hodiny končí zazvoněním na přestávku. STŘIH 2 Poznámka1: Pája jde ze třídy (sklep - kvůli kameře) a Lenka po chvíli vybíhá za ní. Dole u sklepa pod schody stojí skupinka (kompars), která dává nenápadně znamení Lence, kdy má vyběhnout po schodech za Pájou. Střetnou se u hlavních dveří dole u šaten. Jiná skupina 34

(kompars) se přesouvá z horních schodů k šatnám a "donutí" Lenku s Pájou posunout se k pravému kraji. Poznámka 2: Le: Pájo počkej! Kompars kolem šaten v obou scénách - scény se odehrávají o přestávce P: Co chceš? Kamera přechází na schody, ze kterých Pája vychází nahoru. Za ní dobíhá Lenka. Le: Já vím, ţe mi nemáš důvod věřit, ale myslím, ţe jsi v klidu holka a rozhodně si nezaslouţíš, aby se Lucka k tobě chovala tak, jak se k tobě chová. P: Co tím jako myslíš? Pája se zastaví a rezignovaně se otáčí na Lenku. Lenka pokračuje v rozhovoru. - Pája se zašklebí Le: No, jak si teď odešla ze třídy, tak jsem zaslechla Lucku, jak se s holkami směje tobě a tvému klukovi. P: A čemu se jako smály? Le: Noo, zaslechla jsem, ţe seš dost naivní, kdyţ si myslíš, ţe tvůj kluk hmm... Jirka? Je očividné, ţe Pája tomu nevěří. Tráví čas v posilovně. - Lenka chvíli dumá nad jménem Pájina kluka. Le: No nic, tak já uţ půjdu. Lenka se odmlčí. 35

Lenka odchází, čelem ke kameře a zády k Páji. Ná tváři jí hraje pobavený úšklebek. STŘIH 3 Pája vchází do třídy a vidí, jak se Lucka směje něčemu s holkami. Pohled na Páju, jak nad vším přemýšlí. STŘIH 4 P: Čemu se směješ? Lu: (smích) Ale to neřeš. Pája sedí zadumaná v lavici a Lucka přichází celá vysmátá. Všímá si, ţe je něco s Pájou. L: Pájo, děje se něco? Pája mlčí Lucka má starosti L: Co se stalo?! Poznám, kdyţ ti něco je. P: Hm, tak se asi pleteš! Pája si otevírá sešit a kouká do něj. STŘIH 5 Pája odchází ze školy sama. Dívá se do země. 36

L: Héééj Pájo čekej! Proč si na mě nepočkala? P: Se zeptej Jirky, kdyţ s ním trávíš tolik času Je zamyšlená a smutná. Lucka běţí za ní a volá. Dohání Páju, je trochu zadýchaná. Pája zrychlí krok a Lucka zůstane stát a nechápavě kouká. STŘIH 6 U obchodu. Pája venčí psa, je pořád bez nálady. Stojí, zatímco pes vykonává potřebu - ona píše sms. P: No musíš tu zimu vydrţet, musím si s ní promluvit, aţ vyjde. Přichází Lucka, zastaví se před obchodem a podívá se na Páju. Pája pohled opětuje. Lucka vejde do obchodu. Pája koukne na psa a řekne. VÝSTŘEL Pája se vylekaně podívá na obchod. KONEC Záběr na závěr: Pája se s Luckou objímá. Vojtův příběh (pracovní verze) Hádá se s někým (dealer) Prochází kolem Terky (face to face) 37

Vchází do bytu (potichu) poslouchá rozhovor Bětky a Verči Hádá se s Verčou, která ho vyhazuje pryč Odchází, vzteká se, při chůzi někomu volá, ţe něco potřebuje Scéna na Babylonu (Šumbark), kde je s kamarádem- předání zbraně, odchod kamaráda Sedí, kouří, dumá, přichází ustaraná Bětka ( Všude jsem tě hledala ), rozhovor v duchu Co budeme dělat? Vojta řekne, ţe má plán Váhání a nervozita před obchodem Výstřel. Co je slyšet Co je vidět Ticho V dálce se s někým hádá. Po chvíli odchází.(jde směrem ke kameře) Jde směrem ke knihovně. V: Sakra čum na cestu! T: Jej, promiňte, já nechtěla. Míjí ses Terkou. Terka je začtená do učebnice a lehce do něj vrazí. Zvuk otevírání dveří Míří k sobě domů. Zvuk kroků po schodišti Zvuk otevírání dveří Poslouchá z vedlejší místnosti rozhovor Bětky a Verči, které se hádají. ROZHOVOR: B: Nevím co dělat, zase nepřišel a ani ráno jsem ho neviděla, mobil mi nebere Ver: Však je to pořád to samé, kašle na tebe a kdoví kde se tahá a co bere ty o něm nic nevíš 38

B: Ale přísahal mi, ţe uţ nic nebere, ţe pro mě toho všeho nechá, Ver: Jojo to on umí, slibovat. Uţ toho mám dost, stále poslouchat tvé naříkání, pak řešit jeho příchody v příšerném stavu! Tady bydlet nebude! Zařiď si to s ním, jak chceš Voj: Klidně můţu odejít! Ver: Tak fajn, jen jdi a to si vem s sebou B: Verů, neblbni, kam půjde Voj: Já se tu vtírat nehodlám. Začne balit Vojtovy věci do tašky a hodí taškou ke dveřím. Vojta vejde do místnosti (do bytu). Upozorní na tašku s věcmi. Zavře za sebou hlasitě dveře a odchází s taškou. Voj: No čest, máš to pro mě? Voj:To uţ není tvá starost, neboj. Můţeš v 6 h. u Babylonu? Jde a rozčiluje se. Bere mobil a volá. Voj: Ok, tak zatím. Schovává mobil. SRAZ Ticho SRAZ Pohled z dálky na předávání něčeho. Loučí se, rozejdou se. 39

B: Všude jsem tě hledala! Co si teď počnem? A kde budem bydlet? Nemáme ţádné peníze... Sedá si na lavičku kousek od místa předání, kouří, přemýšlí... V tom přiběhne Bětka. Voj: Uţ se neboj, mám vcelku slušný plán... B:Coto, jaký plán, o čem mluvíš? jdeš? A kam Vojta se zvedne z lavičky a odchází Voj: Teď mě nech! (rozčileně odmlčí se a klidněji řekne) Pak se ti ozvu Odstrčí Bětku Bětka stojí a kouká...vojta rychle odchází. STŘIH Přešlapuje.o něco později Váhání a nervozita před obchodem. Kouří... (detail na cigaretu) Zvuk piana nebo jiná hudba. Stále nervózní, vejde do obchodu. Rozhlédne se a vidí opuštěnou pokladnu. Zamíří k ní. Terka ukládá zboţí, vidí, ţe někdo jde k pokladně, tak ho jde obslouţit. Vojta zpanikaří a instinktivně vytáhne pistol proti pokladní (Terce) a podává ji tašku. Terka je vyděšená, bere peníze, dává je do tašky. Ostatní nakupující se schovávají za regály, vystrašení. Zvuk dopadající plechovky na zem Zvuk výstřelu Někdo během krčení za regálem omylem shodí konzervu. POMALU PADÁ (detail padající plechovky) (detail na pistoli) 40

Mačkání spouště TMA!!! 41

Příloha č. 12: Text písně Vteřina (dokument) 42