PŘÍJEM EKOLOGICKÉ DANĚ ZE ZEMNÍHO PLYNU A NĚKTERÝCH DALŠÍCH PLYNŮ INCOME FROM ECOLOGY TAX IMPOSED ON NATURAL GAS AND SOME OTHER GASES VENDULA BÍLKOVÁ 1, VERONIKA SOLILOVÁ 2, JANA VRTALOVÁ 3 Abstrakt Příspěvek se zabývá problematikou ekologické daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, která je obsažena v zákoně č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Článek pojednává o příjmu z ekologické daně ze zemního plynu a některých dalších plynů za rok 2008. Cílem příspěvku je objasnění principu ekologické daňové reformy, zda uvedený příjem splnil předpokládané očekávání ve výnosové neutralitě (snížení jiných daní nebo pojistného na sociální zabezpečení). Klíčová slova Příjem, daň, zemní plyn Abstract The text presents with the problem of ecological tax on fuels which is part of legislative act No. 261/2007 about stabilization of public budgets. The article deals with the income from ecological tax on fuels in 2008. It aims at explaining the principles of ecological tax reform as to whether the given income fulfilled the expectations in the pay-off neutrality (lowering other taxes or the insurance rate for social security). Key words Income, tax, natural gas Ekologické daně jsou institutem známým a navrhovaným již v první polovině tohoto století. Nicméně jejich skutečné zavádění se stalo aktuálním až na konci šedesátých a v průběhu sedmdesátých let, kdy voliči a politici v ekonomicky vyspělých zemích začali vnímat znečištění životního prostředí jako závažný problém. Zhruba dalších deset let (do druhé poloviny let osmdesátých) trvalo, než došlo k výraznějším, skutečným ekologicky motivovaným daňovým změnám. Přestože zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní uváděl ve výčtu daní i daně k ochraně životního prostředí, ekologické daně byly zavedeny v České republice až k 1. 1. 2008, a to na základě zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Ekologická daň je daň, jejíž základ tvoří fyzická jednotka s určitým prokázaným negativním dopadem na životní prostředí. Jako ekologické daně se chápou platby do veřejných rozpočtů, 1 Ing. Vendula Bílková, e-mail: xbilkova@node.mendelu.cz, Ústav účetnictví a daní PEF MZLU v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, tel.: 545 132 337 2 Ing. Veronika Solilová, e-mail: xrittero@node.mendelu.cz, Ústav účetnictví a daní PEF MZLU v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, tel.: 545 132 349 3 Ing. Jana Vrtalová, e-mail: xvrtalov@node.mendelu.cz, Ústav účetnictví a daní PEF MZLU v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, tel.: 545 132 348
při jejichž zavedení nebo zvýšení se očekává pozitivní vliv na životní prostředí. Ekologickou daní je daň, při jejímž zavedení nebo zvýšení se projeví vliv na daňovou základnu, která představuje environmentálně škodlivou výrobu, spotřebu atd. CÍL Cílem předloženého příspěvku je objasnění principu ekologické daňové reformy, zda uvedený příjem splnil předpokládané očekávání ve výnosové neutralitě (snížení jiných daní nebo pojistného na sociální zabezpečení). Dílčím cílem je sběr informací potřebných pro analýzu příjmu ekologické daně ze zemního plynu a některých dalších plynů. MATERIÁL A METODY Základním pramenem pro zpracování příspěvku je zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, webové stránky Celní správy České republiky a připravovaná disertační práce autorky na téma Ekologické daně v zemích EU. Použité metody jsou standardní metodické postupy, jako je analýza, komparace, deskripce, syntéza, indukce a dedukce. Metody běžně použité v odborných a vědeckých pracích s obdobnou problematikou. VÝSLEDKY A DISKUSE Ekologická daňová reforma je navržena jako příspěvek k naplnění cílů udržitelného rozvoje, a to v souvztažnosti jeho tří pilířů - ekonomického, sociálního a environmentálního. Je považována za jeden z možných přístupů, jímž lze dosáhnout zvýšení kvality životního prostředí, snížení energetické náročnosti ekonomiky, snížení dopadů poškození životního prostředí na lidské zdraví, a oživení trhu práce. V rámci disponibilních nástrojů vládní regulace je ekologická daňová reforma součástí tzv. ekonomických nástrojů, u nichž je žádoucí, aby byly užívány konzistentně a efektivně k stimulaci řešení indikovaných problémů (Zimmermannová 2007). Ekologickou daňovou reformu můžeme definovat jako změnu všech částí existujícího daňového systému, při níž dochází k přesunu daňového břemene z práce a kapitálu na zdroje znečištění. Daně na emise, energii, nerostné suroviny a produkty znečišťující životní prostředí by měly být zvýšeny za současného snížení daní, které mají negativní vliv na práci a investice. Většina autorů se shoduje, že ekologická daňová reforma má splnit následující kritéria (Kubátová, 2006): přesun zdanění z práce a kapitálu na zdroje znečištění, odstranění těch prvků současného daňového systému, které nepříznivě dopadají na životní prostředí, zachování principu znečišťovatel platí, výnosová neutralita. Ekologická daňová reforma představuje přesun od zdanění přímými daněmi (zdanění lidské práce) směrem ke zdanění daněmi nepřímými (zdanění výrobků a služeb, jejichž výroba anebo spotřeba má negativní dopad na životní prostředí). Základní vlastností ekologické daňové reformy je výnosová neutralita. EDR tak nepovede ke zvýšení celkové daňové zátěže v ČR. Aby byl naplněn princip výnosové neutrality, budou dodatečné výnosy ekologických daní využity na snížení pojistného. Jinými slovy výnosy budou využity tak, aby byly sníženy náklady práce, s cílem povzbudit zaměstnanost. Ekologická daňová reforma by v České republice dle záměru Ministerstva financí měla být realizovány ve třech etapách. V rámci první etapy by měla být implementována Směrnice 2003/96/ES o zdanění energetických produktů a elektřiny. Tato etapa je součástí daňové
reformy, která je účinná od ledna 2008. V jejím rámci byl přijat zákon, který zavádí zdanění zemního plynu a některých dalších plynů, pevných paliv a elektřiny. Realizace druhé etapy ekologické daňové reformy se předpokládá v roce 2010 2013. V této fázi by mělo dojít ke změnám sazeb a daňových zvýhodnění u pevných paliv, elektřiny a zemního plynu. Poslední etapu ekologické daňové reformy předpokládá Ministerstvo financí v letech 2014 2017. V této fázi ministerstvo předpokládá prohloubení a rozšíření daňové základny na základě vyhodnocených účinků z předcházejících let. Povinnost zavést systém ekologických daní v České republice vznikla již se vstupem do Evropské unie a povinností implementovat směrnici č. 2003/96/EC. Nicméně Česká republika si v rámci přístupových rozhovorů vyjednala přechodné období, a to až do koce roku 2007. V rámci daňové reformy, která již prošla Parlamentem ČR, bylo navrženo zavedení tří druhů nových ekologických daní. Jedná se o daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. Správu všech tří daní vykonávají celní orgány a jejich zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc (Nerudová, 2007). Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů Plátcem daně je dodavatel, který na daňovém území dodal plyn končenému spotřebiteli, fyzická nebo právnická osoba, která použila plyn osvobozený od daně k jiným účelům, než na které se osvobození od daně vztahuje, fyzická nebo právnická osoba, která spotřebovala nezdaněný plyn, s výjimkou plynu osvobozeného od daně, aj. Předmětem daně je plyn: a) určený k použití, nabízený k prodeji nebo používaný pro pohon motorů nebo pro jiné účely, s výjimkou plynu uvedeného v písmenech b) a c), b) určený k použití, nabízený k prodeji nebo používaný pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla (dále jen výroba tepla ), nebo c) určený k použití, nabízený k prodeji nebo používaný 1. pro stacionární motory, 2. v souvislosti s provozy a stroji používanými při stavbách, stavebně inženýrských pracích a veřejných pracích, nebo 3. pro vozidla určená k používání mimo veřejné cesty nebo pro vozidla, která nejsou schválená k používání převážně na veřejných silnicích. Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká dnem dodání plynu konečnému spotřebiteli na daňovém území, spotřeby plynu osvobozených od daně pro jiné účely, než na které se osvobození vztahuje, nebo spotřeby plynu, u něhož byla uplatněna sazba daně nižší než sazba daně stanovená pro daný účel použití. Základem daně je množství plynu v MWh spalného tepla. Sazby daně jsou stanoveny takto: a) 264,80 Kč/MWh splaného tepla pro plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 29 a 2705, b) v období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2011 činí sazba daně 0 Kč/MWh splaného tepla pro plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21, c) v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2014 činí sazba daně 34,20 Kč/MWh splaného tepla pro plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21, d) v období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2017 činí sazba daně 68,40 Kč/MWh splaného tepla pro plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21, e) v období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2019 činí sazba daně 136,80 Kč/MWh splaného tepla pro plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21, f) od 1. ledna 2020 činí sazba daně 264,80 Kč/MWh splaného tepla pro plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21,
g) 30,60 Kč/MWH splaného tepla pro plyn, který je předmětem daně podle písm. b), h) 30,60 Kč/MWH splaného tepla pro plyn, který je předmětem daně podle písm. c). Od daně jsou osvobozen plyn určený k použití, nabízený k prodeji nebo použitý a) pro výrobu tepla v domácnostech a v domovních kotelnách, b) k výrobě elektřiny, c) pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v generátorech s minimální stanovenou účinností podle zvláštního právního předpisu, pokud je teplo z kombinované výroby elektřiny a tepla dodáváno domácnostem, d) jako pohonná hmota pro plavby po vodách na daňovém území, toto osvobození se netýká plynu použitého jako pohonná hmota pro soukromá rekreační plavidla vymezená v zákoně o spotřebních daních, e) v metalurgických procesech, f) k mineralogickým postupům nebo g) k jinému účelu než pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, i když při takovém použití vzniká technologické teplo. Plátci daně, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání a zaplatit daň do dvacátého pátého dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla. (Zákon č. 261/2007 Sb.) Příjem ekologické daně ze zemního plynu a některých dalších plynů Správu daně ze zemního plynu vykonává místně příslušný celní úřad. Vybrané daně a poplatky související s ekologickými daněmi jsou příjmem státního rozpočtu ČR, kde jsou vybrané finance následně přerozděleny. Příjem ekologické daně ze zemního plynu a některých dalších plynů je sledován od ledna do prosince roku 2008. Tab. 1: Příjem ekologické daně ze zemního plynu a některých dalších plynů za rok 2008 Příjem ED ze zemního Měsíc plynu Leden 0 Únor 56 129 639 Březen 6 915 637 Duben 175 211 691 Květen 95 934 760 Červen 206 352 357 Červenec 29 338 354 Srpen 116 270 356 Září 56 428 056 Říjen 64 322 302 Listopad 89 825 560 Prosinec 173 378 Leden 133 060 157 Celkem 1 029 962 246 Zdroj: CS CR (2009) a vlastní zpracování
Tab. 1 uvádí jednotlivý příjem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů po měsících roku 2008 a celkovou sumu výběru za rok 2008. Z tabulky vyplývá, že v lednu je příjem nulový, jelikož ekologická daň je zavedena od 1. 1. 2008. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc a daň se platí do 25 dne následujícího měsíce, tzn. příjem uvedený v měsíci únor je vybrán za měsíc leden atd. Nejvyšší příjem ekologické daně ze zemního plynu a některých dalších plynů byl zaznamenán v měsíci červnu (cca 206 mil. Kč), který mohl být zapříčiněn použitím motorových vozidel ve stavebnictví (stavební práce v plném proudu) a ohřevem vody ve veřejných bazénech. Nízký příjem byl zaznamenán ve třech měsících (březen, červenec a prosinec). V březnu firmy předpokládají navýšení venkovní teploty, proto nevyužívají plyn k výrobě tepla. Důvodem výrazného poklesu příjmu daně ze zemního plynu a některých dalších plynů v měsíci červenci může být očekávané snížení ohřevu vody ve veřejných bazénech i snížení použitého plynu k výrobě tepla, z důvodu vysokých teplot v letních měsících. V prosinci nízký příjem daně mohly zapříčinit platby ekologické daně ze zemního plynu, jelikož daň se platí 25 dne a ten vycházel na vánoční svátky. Tím mohla být daň odvedena až 29. 12. 2008 a příjem byl zaznamenán až v měsíci lednu 2009. Samozřejmě tyto spekulace o poklesu příjmu mohou být zavádějící, jelikož neznáme porovnání z předešlých období. Bylo by na místě porovnat příjem za rok 2009 s rokem 2008, zda tyto výkyvy jsou stejné nebo pouze došlo k poklesu jen díky novému zavedení této daně. Pro názornost příjmu daně ze zemního plynu za rok 2008 uvádím Obr. 1: Příjem ekologické daně ze zemního plynu a některých dalších plynů za rok 2008. 250 000 000 Příjem ED ze zemního plynu v Kč 200 000 000 150 000 000 100 000 000 50 000 000 0 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Leden Měsíce roku 2008 Zdroj: CS CR (2009) a vlastní zpracování Obr. 1: Příjem ekologické daně ze zemního plynu a některých dalších plynů za rok 2008 ZÁVĚR Celá ekologická daňová reforma měla být podle původních záměrů příjmově neutrální, tzn. že výnosy ze zdanění uhlí, elektřiny a zemního plynu budou využity ke snížení povinných plateb sociálního pojištění zaměstnavatelů prostřednictvím novely zákona o sociálním pojištění s účinností od 1. 1. 2009.
Tento záměr byl realizován tím, že došlo ke snížení sociálního pojištění zaměstnavatelů o 1 % (z 26 % na 25 %) a sociálního pojištění zaměstnanců o 1,5 % (z 8 % na 6,5 %). Dále pro rok 2009 byla zachována sazba daně z příjmu fyzických osob na 15 procentech. Bohužel jedno z kritérií ekologické daňové reformy (výnosová neutralita) podle mého názoru nebylo splněno, protože vláda při zavádění ekologických daní předpokládala příjem cca 4,3 mld. Kč, ale celkový příjem ekologických daní za rok 2008 (daně z pevných paliv, elektřiny, zemního plynu a některých dalších plynů) činil cca 2,4 mld. Kč. Tím pádem příjem z ekologických daní je nižší než snížení sociálního pojištění. Literatura 1. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. Praha: ASPI a.s., 2006. 279 s. ISBN 80-7357- 205-2. 2. NERUDOVÁ, D. Daně k ochraně životního prostředí v Evropské unii a České republice. Daně a právo v praxi. 2007. sv. 12, č. 10, s. 35--40. ISSN 1211-7293. 3. ZIMMERMANNOVÁ, J. Ekologická daňová reforma v ČR (I). [online]. 31.12.2007. [cit. 2008-7-31]. Dostupné z:< http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=4562>. 4. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizace veřejných rozpočtů. Ing. Vendula Bílková PEF MZLU v Brně Zemědělská 1 613 00 BRNO tel.: 723 35 53 94 email: vendelka@volny.cz Ing. Veronika Solilová PEF MZLU v Brně Zemědělská 1 613 00 BRNO tel.: 724 28 16 26 email: Ritve@email.cz Ing. Jana Vrtalová PEF MZLU v Brně Zemědělská 1 613 00 BRNO tel.: +420 545 13 2348 email: jvrtalova@seznam.cz