Základy sociální práce Definice sociální práce - aktivita, zaměřená na zlepšení, obnovení sociálního fungování klienta a na tvorbu společenských podmínek příznivých pro tento cíl (Payne, 2006) Definice dle Mezinárodní federace sociálních pracovníků - sociální práce podporuje změnu, řešení problémů v mezilidských vztazích a posílení, osvobození lidí za účelem naplnění jejich osobního blaha. Zasahuje tam, kde se lidé dostávají do kontaktu se svým prostředím. Klíčové jsou pro ní principy lidských práv a princip společenské spravedlnosti Definice dle Musila, Navrátila (2000) - sociální práce se zabývá interakcí způsobilosti klienta zvládat a tím, co od něj očekává prostředí. Cílem je podporovat sociální fungování klienta. Cíle sociální práce - podpořit schopnost klienta řešit problém, adaptovat se na nároky prostředí - zprostředkovat kontakt se službami - napomáhat tomu, aby systémy podpory klientů pracovaly humánně a efektivně - rozvíjet a zlepšovat sociální politiku Charakteristiky sociální práce: - harmonizace problémů, potřeb či obtíží s požadavky prostředí - zaměřenost na celek - termín klient (individuální klienti, přirozené skupiny, uměle vytvořené skupiny, organizace, místní komunity, politická uskupení) - preventivní působení Sociální pracovník působí mezi klientem a společností: - z toho vyplývá ambivalentnost sociální práce - sociální pracovník může působit ve 3 rolích: pomáhající, agent společnosti, diplomat Věčná nejistota postupu a jak s ní zacházet? - nejistota volby - minimalizace chyb - jediná možná cesta =individuální přístup ke každému klientovi - legitimace postupu sociálního pracovníka 1
Otázka odpovědnosti v sociální práci - právo klienta na sebeurčení - odpovědnost pracovníka - odpovědnost klienta - legitimita přijmutí odpovědnosti za klienta Odpovědnost sociálního pracovníka se váže k těmto aspektům sociální práce: - pracovník akceptuje klienta, má s ním profesionální vztah - poskytuje klientovi náhled na situaci - stabilizuje podmínky a situaci tak, aby se klient mohl náležitě rozhodnout - dodává klientovi informace o službách, zdrojích a institucích - aktivně pracuje s prostředím klienta - využívá všechny své znalosti, dovednosti ve prospěch klienta Schopnosti sociálních pracovníků jako předpoklad výkonu sociální práce - pomáhající profesionál ne jen pomáhající osoba - pochopení pro každého - přerušení vztahu - empatie, sebepoznání, sebereflexe Metody sociální práce jsou postupy vázané na: o cílový subjekt a na jeho aktuální situaci o na relevantní vztahový kontext o na systémové vazby Otázka porozumění klientovi rozhovor jako metoda sociální práce Okruhy pro rozhovor dle Andersena Okruhy pro rozhovor dle Schazeze Otázka porozumění a neporozumění klientovi - Moralizování - Etiketizační teorie - Neporozumění - Geniální otázka v rozhovoru s klientem 2
Pojetí sociální práce sociální práce jako společná značka - filantropické, profesionální, administrativní, aktivistické - kdo ovlivňuje pojetí sociální práce? Profesní organizace v sociální práci - Asociace vzdělavatelů v sociální práci - Společnost sociálních pracovníků ČR - Rada pro rozvoj sociální práce - Profesní komora sociálních pracovníků - Asociace občanských poraden - Asociace mediátorů v ČR - Unie pro podporované zaměstnávání - Česká asociace streetwork 10P nejen pro sociální pracovníky - Podpora, pomoc - Participace - Posuzování - Polemika - Přijímání - Profesionalizace - Popularizace - Principy - Poradenství - Přístup 3
Historie sociální práce Starověk solidarita v rámci kmene, rodiny vznik městských států pomoc poskytovali soukromé osoby, státní úředníci, řemeslné spolky penze vysloužilým vojákům, sirotkům, finanční dávky na jídlo pro chudé, volné vstupenky do divadel Středověk pomoc organizovala hlavně církev katolické kongregace a řády organizovaly pomoc pro potřebné zakládaly ústavy pro postižené, staré osoby, sirotky) a tzv. špitály (chudobince) Husité zrušili soustavu špitálů rodina péče o staré osoby potřebné se začínají starat města (platí lékaře, almužníky, ) řemeslné spolky a cechy se také starají o své členy a jejich rodiny Renesance a doba osvícenská žebrání musí být povoleno chudoba sledovaný ukazatel fungování státu zavedení domovského práva zákon o chudých není odpovědna církev, ale místní orgány diferenciace potřebných Industriální kapitalismus lidé ve městech bez rodin vznik podpůrných spolků nositelem charitativních aktivit vyšší vrstvy hlavně ženy organizují charitativní akce a sbírky 19. století Bismarkovy reformy pojištění pro zaměstnance pro případ nemoci, invalidity, stáří, úrazu vznikají první komunitní centra - je uplatňována systematická sociální práce 20. století vznik prvních škol sociální práce převládající metodou v praxi je práce s rodinou, případová sociální práce 4
skupinová a komunitní práce se rozvíjela hlavně v USA sociální práce se stává součástí systému sociálního zabezpečení Současnost snaha o dosažení rovných příležitostí v přístupu ke vzdělání a zaměstnání snaha o dosažení rovnosti v přístupu k výsledkům práce celé společnosti je utopií! Historie sociální práce v České republice Středověk péči o potřebné zabezpečovala hlavně církev a města, případně cechy Renesance a doba osvícenská Marie Terezie soustředí se na rozvoj vzdělávání, zakládá školy i pro chudé Josef ll. ruší řadu klášterů v prostorech vznik ústavů organizovanou pomoc poskytují dobrovolné a řemeslné spolky, církevní organizace, stále převládá neorganizovaná forma pomoci 19. a 20. století institut domovského práva rozpor soucit a strach z narůstajících problémů základem je stále sociální práce jako dobrovolná aktivita, jejímž základem je vztah 20. století z charitativní práce se stává disciplína s vlastní metodikou a formálním způsobem výuky 1918-1948 rozvoj sociální práce v následujících oblastech: sociálně právní ochrana mládeže ústavní péče rekreační péče chudinská péče poradny pro volbu povolání, osvětové a sociálně zdravotní 1950-1960 Znárodnění i fondů sociálního, důchodového, úrazového a nemocenského pojištění Sociální politika a péče je závislá na státních úřadech Sociální práce nežádoucí disciplína 5
1960 1970 zvedá se vlna kritiky vzniká Česká sociologická společnost a Společnost sociálních pracovníků obnoveny katedry sociologie na univerzitách 1970 1989 sociální práce se nerozvíjí propojení zdravotnictví a sociální práce rozvíjí se pouze sociální práce ve velkých továrnách ženy s dětmi, mladí pracovníci, zařazování osob společensky nepřizpůsobivých po roce 1989 kritika zastaralého systému nové problémy, nové přístupy vznik nových organizacích poskytujících sociální služby prognóza možného vývoje Strategie a přístupy případové sociální práce 1. etapa sociální evidence a prvního kontaktu s klientem 2. etapa diagnostická 3. etapa zpracování plánu sociální terapie 4. etapa sociální terapie 5. etapa ověřování výsledků 1. etapa sociální evidence a prvního kontaktu s klientem depistáž, vyhledání klienta či klient vyhledá sociálního pracovníka evidence: skutečností, svědecká, podle okolností první kontakt s klientem 2. etapa diagnostická zjišťování a hledání příčin, které vedly k sociálnímu problému, stanovení sociální diagnózy rozhovory s klientem, pozorování sociální, osobní, zdravotní, školní, profesní anamnéza, anamnéza problému etický kodex sociálního pracovníka 3. etapa zpracování plánu sociální terapie etapa navrhování řešení a plán sociální pomoci 6
vypracování individuálního plánu s klientem časový i obsahový krátkodobá, dlouhodobá pomoc spolupráce sociálních pracovníků v rámci rezortu 4. etapa sociální terapie etapa sociálního vedení nejnáročnější etapa vytváření sociální sítě spolupráce v rámci rezortu 5. etapa ověřování výsledků etapa zpětné vazby a ověřování předchozích návrhů hodnocení, zda byl problém vyřešen hodnocení účinku, prevence návratu a opakování sociálních problémů Sociální práce se skupinou skupinová terapie ve zdravotnictví (léčba psychóz, úzkosti, neuróz) skupinová sociální práce mimo zdravotnictví (v manželských a předmanželských poradnách, v poradnách pedagogicko-psychologických) definice skupiny: suma lidi, kteří jsou navzájem spojeni relativně trvalými vztahy a uvědomují si tuto sounáležitost dělení skupin: dyáda, malá, velká znaky skupiny: interakce mezi členy, komunikační síť, společná činnost, společný cíl, diferenciace rolí a pozic, vědomí příslušnosti ke skupině, vědomí skupinové odlišnosti indikace pro skupinovou terapii skupinová sociální práce je postup, který k řešení problémů klientů využívá skupinovou dynamiku vazby a interakce mezi členy navzájem cíle: dosáhnout vhledu do problému, změnit maladaptivní chování, zprostředkovat znalosti o efektivní komunikaci mezi lidmi, podpořit osobní zrání klienta, odstranit problémy V průběhu skupinové terapie dochází k tzv. terapeutické změně (chování, postojů, prožívání, myšlenkových pochodů, stereotypů) terapeutické faktory: dodávání naděje, univerzalita předání informací altruismus korektivní rekapitulace primární rodiny rozvoj socializace napodobující chování 7
interpersonální učení katarze skupinová soudržnost metody skupinové práce: diskuze, brainstorming, skupinové vyučování, stimulační hry a dramatizace, kritické myšlení, projektové vyučování Vybrané teorie sociální práce Paradigmata sociální práce: Terapeutická pomoc Reforma společenského prostředí Sociálně právní pomoc poradenství druhy teorií: obecná teorie, praktická teorie, specifické metody 3 modely způsobu chápání problému klienta dle Harrisona Davida (1991) - konvenční model, aplikace strukturální teorie, heuristický model Humanismus v sociální práci Carl R. Rogers ovlivnil poradenskou činnost v sociální práci definoval podmínky úspěšné spolupráce s klientem odmítá klasifikaci a diagnózu Transakční analýza E. Berne jedna z forem humanisticky orientované psychoterapie 4 části: strukturální analýza, transakční analýza, analýza her, analýza scénářů pracovník analyzuje s klientem hry, který je může pochopit a odmítnout, aby dosáhl uspokojivější interakce v komunikaci Sociálně psychologické a komunikační moduly Teorie rolí G.H. Mead, R. Linton lidé zastávají různé pozice v sociální struktuře společnosti, role očekávané jednání vzhledem k držitelům těchto pozic role jsou připsané, získané, vnucené R.K. Merton role set typy rolových konfliktů: konflikt mezi rolemi, já - role konflikt, konflikt rolových očekávání, dvojznačnost role, rolová distance 8
E. Goffman život analyzuje jako divadelní představení kritika tato teorie nenabízí žádné praktické postupy při řešení konfliktu rolí Etiketizační teorie proces utváření rolí prostřednictvím sociálních očekávání a etiketizací Kitsuse, Lemert, Becker etiketizace umocňuje sociální konstrukci problému z hlediska různých institucí teorie se nezabývá primárními podněty, které vedly ke vzniku problému ani způsoby změny Komunikační teorie V. Satirová, E. Hall, A. Sheflen, J. Nelsenová komunikátor (vysílač) x přijímač selektivní percepce vznik komunikačních bloků typy vztahů v komunikaci: symetrický, komplementární, symetrická eskalace, metakomplementární složky komunikace obsahová, vztahová vztah mezi neverbálním a verbálním chováním technika paradoxu a přerámování paradox je forma promyšlených instrukcí, jev (problém) je viděn v jiní sestavě pravidel a hodnotících kritérií komunikační terapie je používána hlavně v rodinné terapii Systemický přístup lidské poznání není procesem objevování hotového světa, ale přiřazováním významů a souvislostí naši verzi světa utváříme pomocí jazyka každý člověk je zodpovědný za to, jaký svět vytváří potřebujeme reflexi vlastního jednání, objektivní realita není zdrojem jistoty sociální pracovník je zprostředkovatel jistoty mezi představami zúčastněných v obtížné situaci 1. úkol sociálního pracovníka: posouzení situace s ohledem na míru pracovníkovy osobní angažovanosti, kontext situace, ujasnění, kdo je zadavatel a příjemce služby 2. úkol: nabízení spolupráce, přebírání starosti Trendy systemického přístupu: krátkodobost, efektivita Škálování Metafora 9
Sociálně ekologický model svět každého člověka tvoří systém, celek, skládající se z jednotlivých částí, Bronfebrenner ve světě rozlišuje mikrosystémy, mezosystémy, exosystémy a makrosystémy sociální pracovník se zaměřuje na transakce a kontakty jedinců (klientů) a jejich prostředí, přičemž předpokládá stav stálé vzájemnosti, utváření a porozumění. Nehledá pouze problémy, konflikty, slabé stránky, ale i silné stránky, zdroje, kvality a sociální role klienta. poruchy - se vyskytují při transakci mezi člověkem a prostředím v rovnováze přizpůsobení metoda PIE - person in enviroment je nástrojem pro sběr dat, shromažďování a třídění dat, nástrojem k návrhu a volbě intervencí techniky: ekomapa, renogram Základy sociální práce praxe Případová práce úsek péče o děti Odkaz na zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění, 10 preventivní a poradenská činnost obecní úřad je povinen vyhledávat děti, které jsou v rodině zanedbávány, zneužívány a týrány sociální pracovnice oddělení sociálně-právní ochrany dětí jednají s rodiči, učiteli ve škole, lékaři za účelem zlepšení situace těchto dětí a nápravy situace v rodině, dále se účastní soudních jednání ve věcech opatrovnických, mají povinnost 1x za 3 měsíce jezdit za dětmi, kterým byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova a byly umístěny do kojeneckých ústavů, dětských domovů, výchovných ústavů, domovů pro osoby se zdravotním postižením a sledovat rozvoj duševních a tělesných schopností dětí a trvají-li nadále důvody pro pobyt dítěte v ústavním zařízení a nejméně jednou za 3 měsíce navštívit rodiče těchto dětí a zajišťovat tzv. sanaci rodiny, aby se tyto děti mohly vrátit do biologické rodiny. Sociální pracovnice jednají jak s jednotlivci dětmi a pokud jsou umístěny v ústavním zařízení tak bez přítomnosti dalších osob, tak s rodiči, kteří jsou upozorňováni na skutečnost, že je nutno připravit rodinné prostředí pro návrat dítěte do rodiny. O těchto dětech je podrobně vedena spisová dokumentace, která se řídí vyhláškou MPSV. Jsou zaznamenány všechny skutečnosti týkající se dítěte a rodiny. Je proveden záznam po každé návštěvě dítěte, rodičů, školy, ústavního zařízení s návrhem na řešení. Se souhlasem rodičů bývá v některých případech spis doplněn fotodokumentací. Sociální pracovnice na úřadu připravuje materiály pro další jednání o dětech, dále pokud se nemohou vrátit do rodiny a jsou navrhovány do náhradní rodinné péče, připravují dokumentaci 10
k odeslání na krajský úřad k dalšímu jednání a dále jsou opatrovnicemi při soudních jednáních, kde jsou účastníky děti. Sociální pracovnice vykonávají terénní práci, to znamená, že navštěvují dysfunkční rodiny a provádějí dohled nad rodinou a snaží se pomoci, aby děti nemusely být umístěny do ústavních zařízení. Návštěvy provádějí i v případě anonymního hlášení. 11