Finanční udržitelnost projektů PŘÍLOHA 3 tů
FINANČNÍ UDRŽITELNOST PROJEKTŮ Finanční udržitelnost projektů má více aspektů. Je například možné, že žadatel může dotovat nebo přechodně financovat projekt z jiných zdrojů alespoň doně a tím projekt, který je finančně neudržitelný ve smyslu jeho kumulativního toku hotovosti může být pořád vhodný k podpoře. Nicméně existuje jeden zásadní aspekt udržitelnosti ve vztahu k tvorbě zdrojů na obnovu dotací pořízeného majetku. Pracovní dokument 4 Evropské komise 1 konstatuje, že V ideálním případě by systém výběru poplatků [jako zdroj příjmů projektu] měl vycházet ze skutečné potřeby zdrojů a ceny by měly pokrývat přinejmenším náklady na provoz a údržbu, jakož i významnou část odpisů aktiv. 2 Po konzultaci s Evropskou komisí, je v podmínkách ČR tato podmínka interpretována následovně: je nutné, aby projekt vytvořil čisté příjmy (tj. rozdíl mezi příjmy a provozními náklady) ve výši více než poloviny hodnoty původní investice na konci ekonomické životnosti daného prvku projektu. Na konci ekonomické životnosti daného prvku dotací pořízeného majetku, Model automaticky počítá jeho reinvestici ve výši jeho původních investičních nákladů a poté je nutné vytvářet odpisy v plné výši, tj. ve výši investičních nákladů relevantní části, děleno jeho ekonomickou životností. 3 Tento požadavek vychází ze zásady, že u projektů vytvářejících příjmy, by pořízení relevantního majetku mělo být dotováno pouze jednou a obnova majetku na konci své životnosti, by měla být financována bez dalších dotací. V případě, že ekonomická životnost daného majetkového prvku je delší než referenční období finanční analýzy, pak nutná výše tvorby zdrojů vychází z kumulativní hodnoty lineárně se zvyšujících odpisů, jak ukazuje 1 Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise srpen 2006 http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/2007/working/wd4_cost_cs.pdf 2 Vysvětlující text v hranatých závorkách byl přidán k citátu z Pracovního dokumentu 4. 3 Takové odpisy jsou účetní spíš než daňové. 2
níže. Ve všech případech se uplatněná podmínka vztahuje ke kumulativnímu čistému příjmu projektu v průběhu referenčního období analýzy, který se musí ve všech případech alespoň rovnat označené ploše pod čarou. Jinými slovy, skutečná tvorba čistého příjmu projektu může mít jakýkoliv ový průběh (například může být tvorba zdrojů po celé referenční období konstantní). Model automaticky sleduje splnění této podmínky (v listu Výpočet míry podpory, buňka L51). Zde uživatel uvidí, jaké jsou Kumulativní čisté příjmy (bez reinvestice) (řádek 49) a Požadovaná projektu v letech v řádku 50 (plocha pod čarou v obrázcích níže), přičemž pro splnění podmínky ohledně finanční udržitelnosti projektu musí být první hodnota vyšší než druhá. Prakticky to znamená, že žadatelé musí nastavit profil tvorby čistých příjmů projektu tak, aby takto generované čisté příjmy byly dostačující. 3
Plocha pod čárou = čistý příjem projektu ekonomická životnost např. staveb Obrázek 1: Minimální tvorba odpisů v případě prvku s ekonomickou životností ve stejné délce jako referenční období analýzy Po reinvestici, odpisy jsou v plné výši (žádná dotace podruhé!) ekonomická životnost technologie Obrázek 2: Minimální tvorba odpisů v případě prvku s ekonomickou životností kratší než referenční období analýzy 4
ekonomická životnost např. kanalizace Obrázek 3: Minimální tvorba odpisů v případě prvku s ekonomickou životností delší než referenční období analýzy 5