METODIKA PRO VÝPOČET FINANČNÍ MEZERY PROJEKTŮ VYTVÁŘEJÍCÍCH PŘÍJEM ROP SZ PŘÍLOHA Č. 10A PŘÍRUČKY PRO ŽADATELE

Transkript

1 METODIKA PRO VÝPOČET FINANČNÍ MEZERY PROJEKTŮ VYTVÁŘEJÍCÍCH PŘÍJEM ROP SZ v3 10. března 2015

2 Obsah 1 Obecný postup Působnost čl. 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/ Referenční období Celkové investiční náklady Provozní příjmy a provozní náklady Zůstatková hodnota investice Jiné peněžní příjmy Postup výpočtu Příjmy dle čl. 55 neodhadnutelné předem Postup pro žadatele/příjemce Přípravná fáze projektu Realizační fáze projektu Provozní fáze projektu Modelový příklad Zadání Přírůstková metoda Konsolidace Tabulka pro výpočet finanční mezery BENEFIT

3 1 Obecný postup 1.1 Působnost čl. 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 Postup u projektů generujících příjmy vychází z článku 55 Obecného nařízení č. 1083/2006 a vyplývá z něj, že projektem vytvářejícím příjmy se rozumí jakýkoli projekt: zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli, zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov, staveb, jiné poskytování služeb za úplatu. Článek 55 se nevztahuje na tyto případy: projekty nevytvářející příjmy, projekty, jejichž příjmy nestačí k plnému pokrytí provozních výdajů, projekty podléhající pravidlům o veřejné podpoře ve smyslu článku 87 Smlouvy, projekty, jejichž celkové náklady nepřesahují 1 milion EUR. Pro přepočet celkových nákladů 1 projektu na EUR se použije kurz Evropské komise (dále EK) CZK/EUR platný v měsíci schválení projektové žádosti řídícím orgánem. Takto použitý kurz je pro určení celkových nákladů projektu neměnný, je k danému projektu zafixován. Pro účely výpočtu hranice žadatelem se použije kurz EK platný v měsíci vyhlášení výzvy řídícím orgánem. V případě, že se celkové náklady blíží hranici 1 mil. EUR, je doporučeno aplikovat ustanovení čl. 55 i na tento projekt. Kurz EK CZK/EUR naleznete zde: &Language=en Metodou používanou pro stanovení příspěvku z fondů na projekty vytvářející příjmy je metoda finanční mezery. Finanční mezera představuje podíl mezi současnou hodnotou investičních nákladů poníženou o diskontované čisté příjmy a současnou hodnotou investičních nákladů, jinými slovy určuje, jaká část investičních nákladů projektu není pokryta z příjmů. 1.2 Referenční období Referenčním obdobím se rozumí časový horizont 2, který je dostatečně dlouhý na to, aby zahrnoval dlouhodobé dopady investice. Následující tabulka uvádí referenční časový horizont v členění dle jednotlivých odvětví na základě mezinárodně uznávané praxe, jenž je doporučován EK. 1 Celkové náklady představují veškeré náklady vynaložené na projekt, tj. způsobilé i nezpůsobilé výdaje. 2 Za počátek referenčního období se považuje datum zahájení fyzické realizace projektu. První rok referenčního období pak odpovídá 365 po sobě jdoucím dnům. 3

4 ODVĚTVÍ PROJEKTU POČET LET Energetika Voda a životní prostředí 30 Železnice 30 Přístavy a letiště 25 Silnice Průmysl 10 Další služby Celkové investiční náklady Jedná se o celkové náklady investičního i neinvestičního charakteru vynaložené v průběhu fyzické realizace projektu (investiční fáze projektu). Součástí investičních nákladů jsou i náklady vynaložené v předinvestiční fázi projektu, tzv. sunk costs (např. náklady spojené s přípravou projektové dokumentace, poradenstvím, výběrovým řízením apod.). 1.4 Provozní příjmy a provozní náklady Provozními příjmy jsou myšleny příjmy přímo hrazené uživateli za zboží a/nebo služby poskytované projektem (např. poplatky za užívání infrastruktury, prodej nebo pronájem pozemků/budov, poplatky za poskytování služeb za úplatu 3 ), tj. příjmy dle čl. 55. Při stanovení výše příjmů musí být zohledněny i případné úspory provozních nákladů, pokud nejsou vykompenzovány odpovídajícím snížením provozních dotací. Provozními náklady jsou myšleny výdaje na nákup zboží a služeb, které nejsou investiční povahy, jelikož se spotřebovávají v každém účetním období. Kromě přímých výrobních nákladů (spotřeba materiálu a služeb, personál, údržba apod.), administrativních a obecných výdajů a výdajů na distribuci mohou zahrnovat také náklady na reinvestice (např. výměna zařízení krátkodobé životnosti). Nezahrnují odpisy, rezervy pro budoucí náklady na výměnu či další rezervy pro nepředvídané ztráty. Provozní příjmy a provozní náklady jsou vyčísleny ve stálých cenách na základě rozdílu mezi investiční a nulovou variantou projektu, tzv. přírůstkovou metodou. Provozní příjmy a provozní náklady jsou zpracovávány z pohledu vlastníka infrastruktury - žadatele. V případě, že provozovatelem infrastruktury bude jiný subjekt než vlastník, jsou provozní příjmy a provozní náklady vyčísleny v konsolidované podobě, tzn. souhrnně za vlastníka i provozovatele. Provozní příjmy a provozní náklady jsou u neplátců DPH kalkulovány včetně DPH a u plátců, mají-li nárok na odpočet, bez DPH. Výpočet předpokládaných provozních příjmů a provozních nákladů musí korespondovat s konstrukcí finančního plánu ve studii proveditelnosti. 1.5 Zůstatková hodnota investice Zůstatková hodnota investice na konci referenčního období, tj. v roce n, se rovná současné hodnotě čistých příjmů, plynoucích z projektu ve zbývající době jeho životnosti, v roce n. Provozní příjmy a provozní náklady z investice se tedy uvedou nejen pro referenční období, ale též pro zbývající dobu životnosti projektu. Doba životnosti projektu je odvozena od doby odpisování majetku v jednotlivých daňových odpisových skupinách dle 30 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Doba životnosti projektu, u kterého povaha investice 3 Pokud se z projektu financuje jak výstavba, tak pořízení vybavení, jsou příjmem projektu poplatky za užívání infrastruktury nebo poplatky za poskytování služeb za úplatu. Je-li z projektu financována pouze výstavba určená k pronájmu, je příjmem projektu nájem. 4

5 odpovídá poslední odpisové skupině č. 6, bude omezena z 50 let na 30 let. Pro zařazení investice do jedné odpisové skupiny je rozhodující odpisová skupina majetku s převažujícím finančním podílem hodnoty investice. 1.6 Jiné peněžní příjmy Za jiné peněžní příjmy považovány soukromé a veřejné příspěvky a/nebo finanční zisky, jež nepocházejí z poplatků, mýtného, nájemného nebo jakékoli jiné formy poplatků přímo hrazených uživateli. Jiné peněžní příjmy jsou sledovány u projektů spadajících pod čl. 55 zaregistrovaných po Neboť jiné peněžní příjmy přímo snižují způsobilé výdaje projektu, ustanovení čl. 55 se na tyto příjmy nevztahuje. ZV jpp ZV JPP ZV jpp... způsobilé výdaje snížené o jiné pen. příjmy ZV... celkové způsobilé výdaje JPP... jiné peněžní příjmy Jiné peněžní příjmy vytvořené v době udržitelnosti je příjemce povinen vrátit formou vratky, a to v poměru financování, v jakém mu byla proplacena dotace. 1.7 Postup výpočtu 1) Diskontované investiční náklady DIN n N * i i1 ( 1 1 r) i DIN... diskontované celkové investiční náklady N... investiční náklady n... délka referenčního období r... reálná diskontní sazba 4 2) Diskontované čisté příjmy DCP P V ZH r n i i i i1 (1 r) (1 ) n DCP... diskontované čisté příjmy P... provozní příjmy V... provozní náklady ZH... zůstatková hodnota investice n... délka referenčního období r... reálná diskontní sazba 4 Na základě doporučení Evropské komise je Řídícím orgánem pevně stanovena ve výši 5 %. 5

6 3) Finanční mezera FM... finanční mezera DIN... diskontované celkové investiční náklady DCP... diskontovaný čistý příjem 4) Modifikovaný základ pro výpočet podpory a) bez jiných peněžních příjmů MZPV... modifikovaný základ pro výpočet podpory ZV... celkové způsobilé výdaje FM... finanční mezera b) s jinými peněžními příjmy FM MZPV... modifikovaný základ pro výpočet podpory ZV jpp... způsobilé výdaje snížené o jiné pen. příjmy FM... finanční mezera 5) Maximální možná míra podpory z fondů EU DIN-DCP DIN MZVP ZV * FM MZVP ZV * jpp FM Dmax MZVP * D % D max... maximální možná míra podpory MZPV... modifikovaný základ pro výpočet podpory D %... procento dotace projektu 1.8 Příjmy dle čl. 55 neodhadnutelné předem Zaměření projektů, jejichž příjmy nelze objektivně odhadnout předem, jsou následující 5 : výzkum a technologický rozvoj, Inovace a podnikání. U těchto projektů je příjemce povinen do 5 let od ukončení projektu odečíst čisté příjmy od způsobilých výdajů. Odpočet bude proveden v poslední Monitorovací zprávě o zajištění udržitelnosti předcházející konečnému termínu pro monitoring příjmů ( ). 5 Vymezeno v čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/

7 2 Postup pro žadatele/příjemce 2.1 Přípravná fáze projektu Žadatel nejprve vyplní formulář Tabulka pro výpočet finanční mezery, tento pak doloží jako přílohu Žádosti o poskytnutí dotace. Výstupy z tabulky budou využity při vyplňování webové žádosti BENEFIT7, konkrétně se jedná o pole Celkové způsobilé výdaje na projekt připadající na příjmy dle článku 55 a Vlastní podíl žadatele na způsobilých výdajích na záložce Přehled financování projektu. V rámci této záložky ještě žadatel v nabídce Příjmy projektu dle článku 55 zvolí možnost Projekt vytváří příjmy dle článku 55 nařízení Rady č. 1083/2006 odhadnutelné předem. Dále budou v žádosti BENEFIT7 uvedeny jiné peněžní příjmy, a to na záložce Rozpočet etap v poli Očekávané jiné příjmy etapy/projektu. 2.2 Realizační fáze projektu Příjemce zaktualizuje jak data ve formuláři Tabulka pro výpočet finanční mezery, který posléze doloží jako přílohu Monitorovací zprávy s žádostí o platbu, tak veškerá relevantní pole (viz 2.1 Přípravná fáze projektu) modulů Monitorovací zpráva a Žádost o platbu v aplikaci BENEFIT Provozní fáze projektu Příjemce znovu zreviduje data ve formuláři Tabulka pro výpočet finanční mezery, který posléze doloží jako přílohu Monitorovací zprávy o zajištění udržitelnosti. Nejpozději před konečným termínem pro monitoring příjmů ( ) bude případný rozdíl ve finanční mezeře vymožen zpět 6. Pokud odchylku od původně stanovené finanční mezery zapříčiní nový zdroj příjmu nebo změna v politice poplatků, bude rozdíl získaný z přepočtu vždy formou vratky vymáhán zpět. Bude-li odchylka od původně stanovené finanční mezery způsobena změnou jiného faktoru (např. poptávky) a přesáhne-li 10 %, bude rozdíl získaný z přepočtu rovněž vymáhán zpět. 6 Konečnou revizi formuláře Tabulka pro výpočet finanční mezery provede příjemce se závěrečnou Monitorovací zprávou o zajištění udržitelnosti, předchází-li její předložení datu , nebo s poslední Monitorovací zprávou o zajištění udržitelnosti předkládanou před datem

8 3 Modelový příklad 3.1 Zadání Město (vlastník) zvažuje renovaci zimního stadionu, jež by se sestávala z rekonstrukce ledové plochy, modernizace přilehlé budovy se zázemím, výstavbě hlediště a zastřešení celého objektu. Zimní stadion bude v dopoledních hodinách sloužit školám k výuce tělesné výchovy, v odpoledních hodinách amatérskému klubu hokejistů, dalším zájemcům o volnočasové vyžití a místním jako plocha pro veřejné bruslení. Město počítá s prodloužením nájemní smlouvy s jím založenou organizací, která ho provozovala doposud. Veškeré investiční náklady jsou způsobilými výdaji. Maximální procento dotace dle znění výzvy dosahuje 85 %. Vlastník i provozovatel má ve vztahu k projektu nárok na odpočet DPH. V rámci fyzické realizace projektu dojde k odprodeji původních oken v celkové hodnotě 500 tis. Kč. Reálná diskontní sazba je stanovena na 5 %. Projekt po analýze všech čtyř axiomů nezakládá veřejnou podporu. Doporučená délka referenčního období u projektů tohoto charakteru je 15 let. Převážná část investice je majetkem zařazeným do 5. odpisové skupiny. Z kapitoly finanční plán studie proveditelnosti jsou k dispozici tyto souhrnné údaje: Celkové investiční náklady projektu (tis. Kč) Popis nákladu Celkem Projektová dokumentace Studie proveditelnosti Rekonstrukce ledové plochy Modernizace budovy Výstavba hlediště Zastřešení objektu Celkové investiční náklady Aktuální a plánované provozní příjmy vlastníka (tis. Kč) Popis příjmu Příjmy z pronájmu Celkové provozní příjmy Aktuální a plánované provozní příjmy provozovatele (tis. Kč) Popis příjmu Příjmy ze vstupného veřejné bruslení Příjmy z krátkodobých pronájmů volnočasová aktivita Příjmy z pronájmu amatérskému klubu hokejistů Celkové provozní příjmy

9 Aktuální a plánované provozní náklady vlastníka (tis. Kč) Popis nákladu Náklady související s pronájmem Celkové provozní náklady Aktuální a plánované provozní náklady provozovatele (tis. Kč) Popis nákladu Osobní náklady Náklady na energie a dodávku vody Ostatní provozní náklady - nájemné Celkové provozní náklady Přírůstková metoda provozní příjmy vlastníka (tis. Kč) Popis příjmu příjmy Příjmy z pronájmu Celkové provozní příjmy provozní příjmy provozovatele (tis. Kč) Popis příjmu příjmy Příjmy ze vstupného veřejné bruslení Příjmy z krátkodobých pronájmů volnočasová aktivita Příjmy z pronájmu amatérskému klubu hokejistů Celkové provozní příjmy provozní náklady vlastníka (tis. Kč) Popis nákladu náklady Náklady související s pronájmem Celkové provozní náklady provozní náklady provozovatele (tis. Kč) Popis nákladu náklady Osobní náklady Náklady na energie a dodávku vody Ostatní provozní náklady - nájemné Celkové provozní náklady

10 3.3 Konsolidace provozní příjmy projektu (tis. Kč) Popis příjmu příjmy Příjmy z pronájmu (vlastník) Příjmy ze vstupného veřejné bruslení (provozovatel) 0 Příjmy z krátkodobých pronájmů volnočasová aktivita (provozovatel) Příjmy z pronájmu amatérskému klubu hokejistů (provozovatel) Celkové přírůstkové provozní příjmy provozní náklady projektu (tis. Kč) Popis nákladu náklady Náklady související s pronájmem (vlastník) Osobní náklady (provozovatel) 0 Náklady na energie a dodávku vody (provozovatel) Ostatní provozní náklady nájemné (provozovatel) Celkové přírůstkové provozní náklady Konsolidovaný čistý příjem (tis. Kč) příjmy náklady

11 3.4 Tabulka pro výpočet finanční mezery METODIKA PRO VÝPOČET FINANČNÍ MEZERY 11

12 3.5 BENEFIT7 1) Rozpočet etap 12

13 2) Přehled financování projektu 13

14 METODIKA PRO VÝPOČET FINANČNÍ MEZERY 14