VYHODNOCENÍ VLIV 7. VLNY ZMN ÚPN SÚ HLAVNÍHO MSTA PRAHY NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ PÍLOHA ÁSTI A VYHODNOCENÍ VLIV 7. VLNY ZMN ÚPN SÚ HL. M. PRAHY NA ŽIVOTNÍ PROSTEDÍ ÁST A1 HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH LOKALIT 7. VLNY ZMN SVAZEK III Duben 2009
OBSAH Úvodní ást...6 1 ZMNA. 0909 / 07...7 2 ZMNA. 0970 / 07...17 3 ZMNA. 1009 / 07...27 4 ZMNA. 1077 / 07...37 5 ZMNA. 1211 / 07...47 6 ZMNA. 1407 / 07...57 7 ZMNA. 1418 / 07...68 8 ZMNA. 1557 / 07...77 9 ZMNA. 1637 / 07...87 10 ZMNA. 1686 / 07...97 11 ZMNA. 1713 / 07...110 12 ZMNA. 1868 / 07...121 13 ZMNA. 1891 / 07...131 14 ZMNA. 1918 / 07...140 SEZNAM TABULEK Tabulka. 1.1: Prmrné roní koncentrace zneišujících látek v dotené lokalit rok 2006...7 Tabulka. 1.2: Emise z dopravy na plochách dotených zmnou 0909/07...8 Tabulka. 1.3: Zábor zemdlského pdního fondu...10 Tabulka. 1.4: Výhledová produkce odpad:...14 Tabulka. 2.1: Prmrné roní koncentrace zneišujících látek v dotené lokalit rok 2006...17 Tabulka. 2.2: Emise z dopravy na plochách dotených zmnou 0970/07...18 Tabulka. 2.3: Zábor zemdlského pdního fondu...20 Tabulka. 2.4: Výhledová produkce odpad...24 Tabulka. 3.1: Prmrné roní koncentrace zneišujících látek v dotené lokalit rok 2006...27 Tabulka. 3.2: Emise z dopravy na plochách dotených zmnou 1009/07...28 Tabulka. 3.3: Zábor zemdlského pdního fondu...29 Tabulka. 3.4: Výhledová produkce odpad:...34 Tabulka. 4.1: Prmrné roní koncentrace zneišujících látek v dotené lokalit rok 2006...37 Tabulka. 4.2: Emise z dopravy na plochách dotených zmnou 0909/07...38 Tabulka. 4.4: Výhledová produkce odpad:...44 2
Tabulka. 5.1: Prmrné roní koncentrace zneišujících látek v dotené lokalit rok 2006...47 Tabulka. 5.2: Emise z dopravy na plochách dotených zmnou 1211/07...48 Tabulka. 5.3: Zábor zemdlského pdního fondu...50 Tabulka. 6.1: Prmrné roní koncentrace zneišujících látek v dotené lokalit rok 2006...57 Tabulka. 6.2: Emise z dopravy na plochách dotených zmnou 1407/07...58 Tabulka. 6.3: Zábor zemdlského pdního fondu...60 Tabulka. 6.4: Zábory z hlediska ochrany ZPF....60 Tabulka. 6.5: Výhledová produkce odpad...65 Tabulka. 7.1: Prmrné roní koncentrace zneišujících látek v dotené lokalit rok 2006...68 Tabulka. 7.2: Emise z dopravy na plochách dotených zmnou 1418/07...69 Tabulka. 7.3: Zábor zemdlského pdního fondu...70 Tabulka. 7.4: Zábory z hlediska ochrany ZPF....70 Tabulka. 7.5: Výhledová produkce odpad:...75 Tabulka. 8.1: Prmrné roní koncentrace zneišujících látek v dotené lokalit rok 2006...77 Tabulka. 8.2: Emise z dopravy na plochách dotených zmnou 1557/07...78 Tabulka. 8.3: Zábor zemdlského pdního fondu...79 Tabulka. 8.4: Zábory z hlediska ochrany ZPF....80 Tabulka. 8.5: Výhledová produkce odpad:...84 Tabulka. 9.1: Prmrné roní koncentrace zneišujících látek v dotené lokalit rok 2006...87 Tabulka. 9.2: Emise z dopravy na plochách dotených zmnou 1637/07...88 Tabulka. 9.3: Zábor zemdlského pdního fondu...90 Tabulka. 10.1: Prmrné roní koncentrace zneišujících látek v dotené lokalit rok 2006...97 Tabulka. 10.2: Emise z dopravy na plochách dotených zmnou 1686/07...98 Tabulka. 10.3: Zábor zemdlského pdního fondu...100 Tabulka. 10.4: Zábory z hlediska ochrany ZPF....100 Tabulka. 11.1: Prmrné roní koncentrace zneišujících látek v dotené lokalit rok 2006...110 Tabulka. 11.2: Emise z dopravy na plochách dotených zmnou 1713/07...111 Tabulka. 11.3: Zábor zemdlského pdního fondu...113 Tabulka. 11.4: Zábory z hlediska ochrany ZPF....113 Tabulka. 12.1: Prmrné roní koncentrace zneišujících látek v dotené lokalit rok 2006...121 Tabulka. 12.2: Emise z dopravy na plochách dotených zmnou 1868/07...122 3
Tabulka. 13.1: Prmrné roní koncentrace zneišujících látek v dotené lokalit rok 2006...131 Tabulka. 13.2: Zábor zemdlského pdního fondu...133 Tabulka. 14.1: Prmrné roní koncentrace zneišujících látek v dotené lokalit rok 2006...140 Tabulka. 14.2: Emise z dopravy na komunikacích v ešeném území (t.rok-1)...141 Tabulka. 14.3: Zábor zemdlského pdního fondu (varianta sever )...145 Tabulka. 14.4: Zábor zemdlského pdního fondu (varianta jih )...145 Tabulka. 14.5: Emise hluku z dopravy na vybraných komunikacích v ešeném území152 Tabulka. 14.6: Porovnání zjištných nebo pedpokládaných kladných a záporných vliv podle jednotlivých variant...154 SEZNAM OBRÁZK Obrázek 1-1: Mapa radonového rizika...11 Obrázek 1-2: Vzhled doteného území zmny. 0909/07...13 Obrázek 2-1: Mapa radonového rizika...21 Obrázek 2-2: Vzhled doteného území zmny. 0970/07...23 Obrázek 3-1: Mapa radonového rizika...31 Obrázek 3-2: Vzhled doteného území zmny. 1009/07...33 Obrázek 4-1: Mapa radonového rizika...41 Obrázek 4-2: Vzhled doteného území zmny. 0909/07...42 Obrázek 5-1: Mapa radonového rizika...51 Obrázek 5-2: Vzhled doteného území zmny. 1211/07...53 Obrázek 6-1: Mapa radonového rizika...61 Obrázek 6-2: Vzhled doteného území zmny. 1407/07...64 Obrázek 7-1: Mapa radonového rizika...72 Obrázek 7-2: Vzhled doteného území zmny. 1418/07...74 Obrázek 8-1: Mapa radonového rizika...81 Obrázek 8-2: Vzhled doteného území zmny. 1557/07...83 Obrázek 9-1: Mapa radonového rizika...91 Obrázek 8-2: Vzhled doteného území zmny. 1637/07...93 Obrázek 10-1: Mapa radonového rizika...102 Obrázek 10-2: Vzhled doteného území zmny. 1686/07 jihozápadn od Cholupic...105 Obrázek 10-3: Vzhled doteného území zmny. 1686/07 severn od Cholupic...106 Obrázek 10-4: Rybníek severn od Cholupic...106 Obrázek 11-1: Mapa radonového rizika...115 Obrázek 11-2: Vzhled doteného úemí zmny. 1713/07...117 Obrázek 12-1: Mapa radonového rizika...125 4
Obrázek 12-2: Vzhled doteného území zmny. 1868/07...128 Obrázek 13-1: Mapa radonového rizika...135 Obrázek 14-1: Schéma lokalit s popisy fauny a flóry...147 5
ÚVODNÍ ÁST ZÁKLADNÍ ÚDAJE NÁZEV: Vyhodnocení vliv 7. vlny zmn ÚPn SÚ Prahy na udržitelný rozvoj území Píloha ásti A Vyhodnocení vliv 7. vlny zmn ÚPn SÚ hl. m. Prahy na životní prostedí ást A1 Hodnocení jednotlivých lokalit 7. vlny zmn OBJEDNATEL: ÚTVAR ROZVOJE HLAVNÍHO MSTA PRAHY, PÍSPVKOVÁ ORGANIZACE zastoupený Ing. Bokem Votavou, editelem Vyšehradská 57/2077 128 00 Praha 2 - Nové Msto I:70883858 AUTORSKÝ TÝM ZODPOVDNÝ ZPRACOVATEL: ING. JAN DEVÍKOVSKÝ autorizace ke zpracování dokumentace a posudku: osvdení odborné zpsobilosti.j.2556/381/opv/93 Mstské sady 666 284 01 Kutná Hora Tel.: 322 320 541 e-mail: drevikovsky@seznam.cz SPOLUPRÁCE: Ing. Václav Píša, CSc., ATEM-Ateliér ekologických model s.r.o., Hvož anská 3/2053, 148 01 Praha 4 Mgr. Jan Karel, ATEM-Ateliér ekologických model s.r.o. Ing. Miloš Andrš, A-EKO, Padovská 585/8, 109 00 Praha 10 Jaromír Bratka, Zelený svt, Dol 14, 250 69 Vodochody K+K przkum s.r.o., Novákových 6, 180 00 Praha 8 DATUM ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE:: 28. DUBNA 2009 PODPIS ZODPOVDNÉHO ZPRACOVATELE 6
1 ZMNA. 0909 / 07 Pedmtem navrhovaného ešení je zmna funkního využití ploch, z funkce všeobecn smíšené mstského typu /SVM/ služby a nerušící výroby /VN/, ostatní bez specifikace funkní nápln /ZOS/, pírodní nelesní plochy /ZN/, sady a zahrady /PSZ/ a orná pda, plochy pro pstování zeleniny /OP/ na funkce ist obytné /OC/, smíšené mstského typu /SVM/, služeb a nerušící výroby /VN/ a pírodní nelesní plochy /ZN/. Vložení znaky pro území plošn nedefinované v rámci polyfunkního území parky a parkov upravené plochy /PP/. ást lokality zstane bez zmny funkního využití. Je zde navržena plocha pro zhruba 75 parcel sloužících k zastavní rodinnými domy. Plocha se nachází na východním okraji mstské ásti Praha 19, mezi ulicemi Trabantská, Mladoboleslavská a Xaverovská. 1.1 ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PEDPOKLÁDANÝCH VLIV NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTEDÍ 1.1.1 Vlivy na ovzduší Stávající imisní situace v ešené lokalit Vyhodnocení stávající imisní situace v hodnocené lokalit je provedeno na základ výsledk projektu Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy Aktualizace 2006 ve vztahu k imisním limitm dle Naízení vlády. 597/2006 Sb. Tabulka 1.1. shrnuje údaje o prmrných roních koncentracích oxidu siiitého, oxidu dusiitého, suspendovaných ástic PM10 a benzenu v ešené lokalit a v jejím nejbližším okolí. Tabulka. 1.1: Prmrné roní koncentrace zneiš ujících látek v dotené lokalit rok 2006 Zneiš ující látka Limit + mez tolerance pro r. 2006 Prmrné roní koncentrace (µg.m -3 ) Procento imisního limitu (%) Oxid siiitý Není stanoven 4,87-5,61 Oxid dusiitý 48 g.m -3 16,92-18,13 35-38 Suspendované ástice PM 10 40 g.m -3 21,43-29,36 54-73 Benzen 9 g.m -3 0,38-0,47 4-5 prmrné roní koncentrace oxidu siiitého se v zájmovém území pohybují na úrovni 4,9 až 5,6 µg.m -3. Imisní limit není pro IH r SO 2 stanoven. prmrné roní koncentrace oxidu dusiitého se v okolních referenních bodech pohybují mezi 17 a 18 µg.m -3, tedy do 38 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. prmrné roní koncentrace suspendovaných ástic PM 10 se v hodnocené lokalit pohybují na úrovni do 30 µg.m -3, tj. max. 73 % limitu v pípad prmrných roních koncentrací benzenu se vypotené hodnoty pohybují na úrovni 4 5 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. Orientaní stanovení zmn v produkci emisí zneišujících látek Na základ údaj o výmrách jednotlivých funkních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad zmn v dopravním zatížení území a následn výpoet produkce emisí z parkování automobil u jednotlivých dom a z jejich pohybu na pilehlých komunikacích. 7
Pro výpoty emisí byl použit model MEFA-06, který obsahuje emisní faktory publikované MŽP R. Ve výpotu byla zohlednna dynamická skladba vozového parku pro výpotový rok 2010. V pípad hodnocení suspendovaných prachových ástic PM10 byly zahrnuty i emise z tzv. sekundární prašnosti (ástice zvíené projíždjícími automobily). Ve výpotu je rovnž zohlednn vliv studených start pi odjezdech zaparkovaných automobil. Výslednou emisní bilanci automobilové dopravy shrnuje tabulka 1.2. Tabulka. 1.2: Emise z dopravy na plochách dotených zmnou 0909/07 Emise (kg.rok -1 ) ástice PM 10 oxidy dusíku benzen Stav pi využití ploch dle platného ÚPn Doprava v klidu 233,8 273,5 25,4 Doprava na komunikaní síti 280,5 328,2 30,4 Celkem 514,3 601,7 55,8 Stav po Doprava v klidu 159,3 186,3 17,3 Doprava na komunikaní síti 191,1 223,6 20,7 Celkem 350,4 409,9 38,0 Pro výpoet emisí z vytápní byla uvažována otápná plocha na úrovni 80 % hrubé podlažní plochy stanovené dle Metodického pokynu k Územnímu plánu hl. m. Prahy. Uvažováno bylo použití kotl s prmrným emisním faktorem 130 mg/kwh. Výsledná produkce emisí tak byla stanovena v následující výši: situace podle ÚPn beze zmny 0909/07: 0,35 t.rok-1. situace po zmn 0909/07: 0,58 t.rok-1. rozdíl: 0,23 t.rok-1. Orientaní stanovení zmn v imisní zátži území Na základ výsledk emisních výpot bylo provedeno orientaní imisní vyhodnocení dotené lokality. Pro vyhodnocení byl použit model ATEM, který je v NV 597/2006 Sb. stanoven jako referenní model pro mstské oblasti. Oekávané zmny imisní zátže odpovídají porovnání zmn v produkci emisí, kde je pi zmn funkce ze smíšené na obytnou oekáván mírný nárst emisí z vytápní, avšak pi souasném snížení emisí z dopravy. V dsledku toho pak lze oekávat následující zmny v imisním zatížení: koncentrace oxidu dusiitého se prakticky nezmní roní koncentrace benzenu se mírn sníží (nejvýše o 0,02 µg.m-3) k poklesu dojde také u roních koncentrací suspendovaných ástic PM10, a to nejvýše na úrovni 0,2 µg.m-3 Celkov tak lze oekávat vlivem zmny mírné zlepšení kvality ovzduší (oproti stavu beze zmny). Vliv zmny na kvalitu ovzduší bude mírn pozitivní. 8
1.1.2 Vlivy na vody Zmna kvality povrchových a podzemních vod Území leží v povodí Vinoského potoka, íslo hydrologického povodí 1-05-04-006. Pramení v Praze Kbelích ve výšce 265 m n.m., ústí zleva do Labe v Brandýse nad Labem v 166 m n.m. Plocha povodí 40,5 km 2, délka toku 12,5 km. Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod, a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti mže dojít v dsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, b) které jsou využívány nebo se pedpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusinan pesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo c) u nichž je z hlediska zájm chránných zákonem nutný vyšší stupe ištní odpadních vod (zákon. 274/2003 Sb.) Citlivé oblasti vymezuje vláda naízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá pezkoumání v pravidelných intervalech nepesahujících 4 roky. Pro citlivé oblasti a pro vypouštní odpadních vod do povrchových vod ovlivujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda naízením ukazatele pípustného zneištní odpadních vod a jejich hodnoty. Naízením vlády. 61/2003 Sb. jsou jako citlivé oblasti vymezeny všechny povrchové toky na území eské republiky. Emisní standardy ukazatel pípustného zneištní odpadních pro mstské a prmyslové odpadní vody podrobn stanoví píloha. 3 Naízení vlády. Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo urené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusinan pesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v dsledku vysoké koncentrace dusinan ze zemdlských zdroj dochází nebo mže dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda naízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, stídání plodin a provádní protierozních opatení (dále jen "akní program"). Akní program a vymezení zranitelných oblastí podléhají pezkoumání a pípadným úpravám v intervalech nepesahujících 4 roky. Pezkoumání se provádí na základ vyhodnocení úinnosti opatení vyplývajících z pijatého akního programu. Katastrální území 731641 Kbely je NV. 103/2003 Sb. vyhlášeno zranitelnou oblastí. Severní ástí ešeného území probíhá stávající kanalizaní stoka, kterou budou odvádny odpadní vody z území. V Kbelech je v provozu lokální OV kapacita této OV mže být limitujícím faktorem pro výstavbu v lokalit zmny. 0909/07. Vlivem zmny ÚP nedojde k zneišování povrchových ani podzemních vod. Zmna. 0909/07 je na kvalitu povrchových a podzemních vod bez vlivu. Zmny ve vydatnosti zdroj a zmny hladiny podzemních vod Souástí zmny. 0909/07 nejsou žádné funkce zasahující do podzemních vod Zmna je na hladiny podzemních vod a vydatnost zdroj bez vlivu. Vliv na povrchový odtok Zmna. 0909/07 neobsahuje zásahy do tok odvodujících území. Zvýšení povrchového odtoku z území se vzhledem k rovinatému terénu a plochám zelen nepedpokládá 9
Zmna. 0909/07 je na povrchový odtok bez vlivu. Zásobování vodou Zásobování vodou není ve zmn ÚP SÚ hl. m. Prahy. 0909/07 ešeno. Plochy v nejbližším okolí jsou zásobovány vodou z veejného vodovodu z úpravny Želivka, plochy zmny mohou být na tento vodovod též napojeny. Bez vlivu 1.1.3 Vlivy na pdu Dle návrhu zmny. 0909/07 nedochází k záboru pozemk urených k plnní funkcí lesa. Pedpokládaný zábor zemdlského pdního fondu vyvolaný zmnou. 0909/07 dle využití ploch je uveden v následující tabulce. Tabulka. 1.3: Zábor zemdlského pdního fondu mimo souasn zastavné území zábor pro BPEJ t. ochrany plocha (ha) zastavné plochy 2.01.00 I 6,410 zele 2.01.00 I 1,811 zele 2.10.00 I 0,420 Dle návrhu zmny. 0909/07 dojde k trvalému záboru zemdlské pdy o celkové ploše 12,291 ha, z toho 18% bude tvoit zábor pro plochy zelen. Zábor ZPF pro zele je sice záborem z hlediska zemdlského obhospodaování, neznamená však ztrátu pdy jako takové. Dotenou zemdlskou pdu tvoí obhospodaovaná orná pda I tídy ochrany. Vliv na pdu z hlediska záboru ZPF je negativní a trvalý. Na istotu pd je zmna. 0909/07 bez vlivu. 1.1.4 Vlivy na horninové prostedí Geologické a hydrogeologické pomry Skalní podklad zájmového území je tvoen mesozoickými sedimentárními horninami svrchnokídového stáí. Na vtšin území jsou horniny podkladu zastoupeny cenomanskými pískovci korycanského souvrství, smrem k jihu pak spodnoturonskými bazálními jílovci a slínovci blohorského souvrství. Pi jižním okraji zájmového území mohou být zastiženy i písité slínovce opuky blohorského souvrství (turon). Pokryvné útvary jsou zastoupeny eolickými sedimenty (spraše a sprašové hlíny), v jejich podloží se vyskytují deluviální sedimenty - zvtraliny pískovc, jílovc a písitých slínovc. Celková mocnost zemin kvartérního parta se pohybuje v rozmezí cca od 4 do 8 metr. Hladina podzemní vody je ve stední ásti území v hloubce 6 až 8 m, v severní a jižní ásti v hloubce 4 až 6 metr pod terénem, smr proudní podzemní vody je k severu k místní erozní bázi, která je tvoena Vinoským potokem. Dle archivních laboratorních rozbor vzork podzemní vody z okolí posuzovaného území se vtšinou jedná o vody s mírn zvýšeným obsahem síranových iont SO 4. Zájmové území lze z hlediska vhodnosti k zástavb oznait jako podmínen vhodné. Dvodem pro toto hodnocení je zejména výskyt zemin nižší geotechnické kvality (eolické sedimenty spraše a sprašové hlíny), které budou jednak zastiženy v podzákladí objekt, a dále budou tvoit plá a aktivní zónu komunikací a parkovacích ploch. Podkladem pro zhodnocení geologických a hydrogeologických pomr byla Podrobná inženýrskogeologická mapa v mítku 1:5000, mapový list Kralupy nad Vltavou 2-9. 10
Zmna. 0909/07 je bez vlivu na horninové prostedí. Radon Radonové riziko z geologického podloží uruje míru pravdpodobnosti, s jakou je možno oekávat úrove objemové aktivity radonu v urité geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objekt, jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového rizika z podloží v urité geologické jednotce proto uruje i vyšší pravdpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m -3 v existujících objektech (ekvivalentní objemová aktivita radonu). Zárove indikuje i míru pozornosti, jakou je nutno vnovat opatením proti pronikání radonu z podloží u nov stavných objekt. Pevažující kategorie radonového rizika neznamená, že se v uritém typu hornin pi mení radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového rizika. Obvyklým jevem je, že pibližn 20 % až 30 % mení objemové aktivity radonu v daném horninovém typu spadá do jiné kategorie radonového rizika, což je dáno lokálními geologickými podmínkami mených ploch. Je tedy zejmé, že urení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku není možno provádt odetením z mapy jakéhokoliv mítka, ale pouze mením radonu v podloží na konkrétním míst tak, aby byly zohlednny lokální, mnohdy velmi promnlivé geologické podmínky. Podkladem pro stanovení radonového rizika byly mapy radonového rizika z geologického podloží 1: 50 000 (GÚ). Území zmny Z 0909/07 leží v oblasti s pevažující pechodnou kategorií radonového rizika z geologického podloží (nehomogenní kvarterní sedimenty). Do území nezasahují významnjší tektonické poruchy, které by pedstavovaly zvýšené radonové riziko. Nejbližší plochy mení radonového rizika vykazují stední resp. nízké riziko. Obrázek 1-1: Mapa radonového rizika 11
Bez vlivu 1.1.5 Vlivy na krajinu (vlivy na krajinný ráz) Pro hodnocení vliv na krajinný ráz bylo využito územn analytických podklad hlavního msta Prahy kde jsou vymezeny a charakterizovány oblasti krajinného rázu (jev 17) a místa krajinného rázu (jev 18) (J. Löw a kol., Brno 2008) Oblast krajinného rázu Zmna. 0909/07 se nachází pi východním okraji oblasti krajinného rázu 23 Kbelská plá. Vymezení: Roviny eskobrodské tabule, mírn se svažující k SV. Ohraniení je nuanní, akcentované ne píliš vhodn na Z industriálními zónami. Na J tvoí hranici horizont vlastní Vysoanské kotliny. Charakteristika: Matrice: sídlo s rozsáhlými industriálními zónami, zástavbou dom, letištní plochou a poli. Osy: RBK na S, stará císaská silnice Praha -Brandýs a nov chystaná severní Kbelská spojka. Póly: historické jádro Kbel. Hodnoty a jejich ochrana: Souást S industriálního pásu Prahy omezovaného v rozvoji letiš. Doporuení: Zvláštní pozornost vnovat pípadným aktivitám na J ohraniení oblasti, které tvoí zásadní horizont Vysoanské kotliny i širšího prostoru Pražské kotliny. Místo krajinného rázu Zmna. 0909/07 se nachází zásti v míst krajinného rázu s krajináskou hodnotou 2 - významná (hodnotné celky) a zásti s krajináskou hodnotou 3 stední (mén hodnotné celky) Území zmny se nachází mimo pohledový kontakt se sníženou kotlinou vnitního msta. 12
Pevažující zástavba rodinnými domy a plochy zelen v návaznosti na plochy s obdobnou zástavbou v daném prostoru neovlivní negativn krajinný ráz území. Zmna. 0909/07 bude bez vlivu na krajinný ráz. 1.1.6 Vlivy na pírodu Souasný stav Rozlehlé polnosti východn od mstské ásti Praha 19 Kbely. Píklady druh v prostoru zmny (pole a jeho okraje) deviny bez erný (Sambucus nigra), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mlé (Acer platanoides), trnovník akát (Robinia pseudoacacia) aj., pouze jednotliv pi okrajích prostoru zmny, jinak bez devin byliny pouze nejodolnjší a bžné polní plevele, jako hemánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum), pýr plazivý (Elytrigia repens) aj. Obrázek 1-2: Vzhled doteného území zmny. 0909/07 Vliv na vzácné a chránné druhy rostlin a živoich V území se nenacházejí žádné vzácné a chránné druhy rostlin a živoich. Zmna. 0909/07 je bez vlivu na vzácné a chránné druhy rostlin a živoich. Likvidace, poškození lesních porost V území se nenacházejí žádné lesní porosty. Zmna. 0909/07 je bez vlivu na lesní porosty. 13
Zásah do celomstského systému zelen Zmna nezasahuje do celomstského systému zelen Zmna. 0909/07 je bez vlivu na celomstský systém zelen. Likvidace, zásah do prvk ÚSES a VKP V území ani jeho blízkém okolí se nenacházejí žádné prvky ÚSES ani VKP. Zmna. 0909/07 je bez vlivu na prvky ÚSES a VKP. Vliv na zvlášt chránná území V území ani jeho blízkém okolí se nenacházejí žádné zvlášt chránná území.. Zmna. 0909/07 je bez vlivu na zvlášt chránná území. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 Plochy zmny nezasahují do lokalit soustavy NATURA 2000, ani uvažované využití ploch nebude mít žádný vliv na tyto lokality. Zmna. 0909/07 je bez vlivu na soustavu NATURA 2000. 1.1.7 Odpady Souasná produkce odpad: 0 Tabulka. 1.4: Výhledová produkce odpad: kód název kategorie množství [ t/rok] 20 03 01 Smsný komunální odpad O 32,6 15 01 Obaly (vetn oddlen sbíraného O komunálního obalového odpadu) 20 01 Složky z oddleného sbru (krom odpad uvedených v podskupin 15 01) O 14,4 Pvodcem odpadu bude po jeho uložení fyzickými osobami na urené místo msto Praha. Svoz smsného, tídného a objemného odpadu zajišuje v k.ú. Kbely spolenost Pražské služby a.s. Nejbližší sbrný dvr provozuje M v Praze 20 Horních Poernicích, Chvalkovická ulice. 3. Nejbližší stanovišt sbrných nádob na separovaný sbr jsou: sbrné místo. S0001295 18.Xaverovská x Bojovnická (papír, sklo, plasty) Pi dodržení výhledových standard dostupnosti (180 oban/1 sbrné místo, docházková vzdálenost by nemla pesáhnout 150 m), zde bude teba zídit 1 sbrné místo. Na produkci odpad má zmna 0909/07 mírn negativní vliv 1.1.8 Hluk Hlavní zdroje akustické zátže v lokalit Jihozápadn od posuzované plochy se nachází letišt Kbely, jehož provoz bude zdrojem hluku v dotené lokalit. Pro provoz tohoto letišt byla zpracována Hluková studie (J. Dolejší, EMPLA s.r.o., Hradec Králové, 2006). Z výsledk této studie vyplývá, že jižní ást ploch zmnou. 0909/07 spadá do území v nmž je pekroen hygienický limit proekvivalentní hladinu akustického tlaku A z leteckého provozu A LAeq 60 db. 14
Provoz letadel bude píinou zvýšeného hluku pro obytné domy, proto lze doporuit zmnu využití této ásti území na jiné než obytné. Alternativn je možné zachování charakteru OB, avšak s tím, že v pásmu nadlimitních hodnot nebudou umístny obytné domy, ale nap. parkovišt, objekty technické infrastruktury apod. Pímo v lokalit zmny nebo v její tsné blízkosti se nevyskytuje žádný další významný zdroj hluku. Zvýšenou hlukovou zátž mžeme zaznamenat v okolí hlavních komunikací procházejících okolními sídly, jako jsou Mladoboleslavská, Trabantská, Budovatelská, v jejich okolí byly vypoteny hodnoty akustické zátže v denní dob na úrovni 60,0 64,9, lokáln 65,0 69,9 db. Vypotené hodnoty L Aeq pro noc se pohybují po 50,0 db, výjimen v rozmezí 50 54,9 db. Na ploše zmny je možné ze stávající dopravy oekávat hladiny hluku pes 50 db ve dne pouze pi severní hranici, u ulice Mladoboleslavské. Zdrojem hluku bude i provoz letišt Kbely, které se vyskytuje jihozápadn od posuzované plochy. Provoz letadel bude píinou zvýšeného hluku pro obytné domy, uspoádání, kdy plocha SV (smíšená) tvoí jistou bariéru na jihu je možné hodnotit jako uspoádání vhodné. Orientaní stanovení zmn v produkci emise hluku na okolních komunikacích Na základ údaj o výmrách jednotlivých funkních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad intenzit dopravy na okolních komunikacích a následn výpoet emise hluku z vozidel zdrojové a cílové dopravy na tchto komunikacích. Pro výpoty emisí byl použit model Hluk+ v 7.16, který zohleduje vývoj akustických parametr vozidel do roku 2010. Emise je vyjadována jako ekvivalentní hladina hluku z dopravy ve vzdálenosti 7,5 m od osy pilehlého jízdního pruhu. Pro hodnocenou plochu iní emise hluku zpsobovaného zdrojovou a cílovou dopravou pi pohybu na jedné komunikaci: Ve stavu bez zmny ÚPn 52,9 db ve dne a 43,9 db v noci. Ve stavu se zmnou ÚPn 51,3 db ve dne a 42,2 db v noci. Zdrojem hluku budou i stacionární zdroje na objektech. Jejich technické parametry a umístní budou v rámci pípravy staveb voleny tak, aby psobení hluku na okolní chránnou zástavbu nepekraovalo platné hygienické limity Orientaní stanovení zmn v akustické zátži území V rámci zmny bylo navrženo snížení kapacity funkních ploch, to znamená pokles vyvolaných intenzit dopravy. Na základ odborného odhadu zmn akustické situace okolní obytné zástavby je možné konstatovat, že v denní dob dojde k neznatelnému poklesu akustické zátže (do 0,2 db), v noní dob se situace prakticky nezmní. Vliv na akustickou situaci bude nulový. 1.1.9 Vlivy na veejné zdraví Vlivy na zdraví Z výsledk hodnocení vliv na kvalitu ovzduší a hlukovou zátž vyplývá, že posuzovaná zmna nebude mít negativní vlivy na obyvatelstvo v jejím okolí. Vlivem zmny funkního využití dotených ploch dojde naopak k mírnému snížení imisních hodnot. Zmna. 0909/07 bude mít na veejné zdraví nulový vliv. V ásti území existuje riziko z expozice obyvatel leteckému hluku. Toto riziko je nutno ešit v rámci projektové pípravy výstavby obytných dom v souinnosti s orgánem ochrany veejného zdraví. 15
1.2 POROVNÁNÍ ZJIŠTNÝCH NEBO PEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIV PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT EŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ Návrh zmny. 0909/07 je ešen v jedné variant. 1.3 ZÁVRY A DOPORUENÍ VETN NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI 1.3.1 Závr Pedmtem navrhovaného ešení je zmna funkního využití ploch, z funkce všeobecn smíšené mstského typu /SVM/ služby a nerušící výroby /VN/, ostatní bez specifikace funkní nápln /ZOS/, pírodní nelesní plochy /ZN/, sady a zahrady /PSZ/ a orná pda, plochy pro pstování zeleniny /OP/ na funkce ist obytné /OC/, smíšené mstského typu /SVM/, služeb a nerušící výroby /VN/ a pírodní nelesní plochy /ZN/. Je zde navržena plocha pro zhruba 75 parcel sloužících k zastavní rodinnými domy. Zmna. 0909/07 ÚP SÚ hl. m. Prahy poítá se všemi územními limity. Zmna není v rozporu s politikou územního rozvoje R. Z hlediska vliv na životní prostedí a veejné zdraví se jeví návrh zmny. 0909/07 územního plánu sídelního útvaru hlavního msta Prahy jako pijatelný. 1.3.2 Doporuení k vydání stanoviska souhlasné stanovisko s doporuením za pedpokladu dodržení níže uvedených podmínek v jednotlivých prioritních oblastech: Jižní ást území zmny jež spadá do ploch s pekroeným hygienickým limitem hluku z letecké dopravy zmnit využití území na jiné než obytné. Dojde-li v rámci realizace koncepce k jakémukoliv zásahu do terénu je investor povinen ve smyslu ustanovení zákona. 20/1987 Sb., o státní památkové péi, a vyhlášky. 43/1990 Sb., o projektové píprav staveb umožnit odborný dohled zemních prací a pípadn následný archeologický výzkum. V rámci realizace zámru budou založeny plochy s funkcí pírodní nelesní plochy /ZN/. zizovat stanovišt sbrných nádob na separovaný sbr v dostateném potu a v pimených docházkových vzdálenostech. zjišování radonového indexu pozemk u nov navrhovaných staveb 16
2 ZMNA. 0970 / 07 Jedná se o zmnu funkního využití ploch z funkce orná pda, plochy pro pstování zeleniny /OP/ na funkci ist obytné /OC/. Zmna požaduje pemnu funkního využití ploch z dvodu realizování rezidenní obytné skupiny (adové a solitérní rodinné domy) doplnné obanskou vybaveností a technickou infrastrukturou. Pedmtné území se nachází v Praze 22, katastrálním území Královice v souasn nezastavném i nezastavitelném území. Požadovaná zmna územního plánu SÚ hl. m. Prahy. 0970/07 je spolu se zmnou. 1009/07, se kterou je nedíln spojena, souástí rozsáhlého urbanistického celku, kde tyto dv zmny tvoí tzv. obytnou skupinu 1, z celkového potu tyech obytných skupin a golfového hišt. Cílem zmny. 0970/07 a 1009/07 je vytvoení funkní plochy pro jeden ze ty obytných celk, které budou navzájem propojeny pomocí logických pších a vizuálních os. Jednotlivé celky budou lemovány plochami zelen. U obytné skupiny 1, kterou postihují zmny. 0970/07 a 1009/07, je poítáno s výstavbou 130 rodinných dom. Lokální centrum této obytné skupiny bude vymezeno koncentrovanjší zástavbou v podob adových rodinných dom, pípadn budovami obanské vybavenosti. Stedový prostor tohoto celku je navržen jako zatravnná pobytová louka s rybníkem a je doplnn prvky mstského mobiliáe. V ele prostoru je navržena restaurace s terasou, jenž je orientována tak, aby z ní byl výhled na kostel sv. Markéty. V prstencích po okrajích je smrem od centra rozvolnná zástavba individuálních rodinných dom. 2.1 ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PEDPOKLÁDANÝCH VLIV NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTEDÍ 2.1.1 Vlivy na ovzduší Stávající imisní situace v ešené lokalit Vyhodnocení stávající imisní situace v hodnocené lokalit je provedeno na základ výsledk projektu Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy Aktualizace 2006 ve vztahu k imisním limitm dle Naízení vlády. 597/2006 Sb. Tabulka 2.1. shrnuje údaje o prmrných roních koncentracích oxidu siiitého, oxidu dusiitého, suspendovaných ástic PM 10 a benzenu v ešené lokalit a v jejím nejbližším okolí. Tabulka. 2.1: Prmrné roní koncentrace zneiš ujících látek v dotené lokalit rok 2006 Zneiš ující látka Limit + mez tolerance pro r. 2006 Prmrné roní koncentrace (µg.m -3 ) Procento imisního limitu (%) Oxid siiitý Není stanoven 3,71-4,25 Oxid dusiitý 48 µg.m -3 14,06-14,17 29-30 Suspendované ástice PM 10 40 µg.m -3 27,58-27,84 69-70 Benzen 9 µg.m -3 0,29-0,31 3 prmrné roní koncentrace oxidu siiitého se v zájmovém území pohybují na úrovni 3,7 až 4,3 µg.m -3. Imisní limit není pro IH r SO 2 stanoven. prmrné roní koncentrace oxidu dusiitého dosahují v okolních referenních bodech 14 µg.m -3, tedy do 30 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. 17
prmrné roní koncentrace suspendovaných ástic PM10 se v hodnocené lokalit pohybují na úrovni do 28 µg.m-3, tj. 70 % limitu v pípad prmrných roních koncentrací benzenu se vypotené hodnoty pohybují na úrovni 3 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. Orientaní stanovení zmn v produkci emisí zneišujících látek Na základ údaj o výmrách jednotlivých funkních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad zmn v dopravním zatížení území a následn výpoet produkce emisí z parkování automobil u jednotlivých dom a z jejich pohybu na pilehlých komunikacích. Pro výpoty emisí byl použit model MEFA-06, který obsahuje emisní faktory publikované MŽP R. Ve výpotu byla zohlednna dynamická skladba vozového parku pro výpotový rok 2010. V pípad hodnocení suspendovaných prachových ástic PM 10 byly zahrnuty i emise z tzv. sekundární prašnosti (ástice zvíené projíždjícími automobily). Ve výpotu je rovnž zohlednn vliv studených start pi odjezdech zaparkovaných automobil. Výslednou emisní bilanci automobilové dopravy shrnuje tabulka 2.2. Tabulka. 2.2: Emise z dopravy na plochách dotených zmnou 0970/07 Emise (kg.rok -1 ) ástice PM 10 oxidy dusíku benzen Doprava v klidu 29,2 34,2 3,2 Doprava na komunikaní síti 35,1 41,1 3,8 Celkem 64,3 75,3 7,0 Pro výpoet emisí z vytápní byla uvažována otápná plocha na úrovni 80 % hrubé podlažní plochy stanovené dle Metodického pokynu k Územnímu plánu hl. m. Prahy. Uvažováno bylo použití kotl s prmrným emisním faktorem 130 mg/kwh. Výsledná produkce emisí tak byla stanovena ve výši: 0,28 t.rok -1. Orientaní stanovení zmn v imisní zátži území Na základ výsledk emisních výpot bylo provedeno orientaní imisní vyhodnocení dotené lokality. Pro vyhodnocení byl použit model ATEM, který je v NV 597/2006 Sb. stanoven jako referenní model pro mstské oblasti. Z výsledk modelového výpotu vyplývá, že: nárst prmrných roních koncentrací oxidu dusiitého vlivem hodnocené zmny bude dosahovat nejvýše 0,1 µg.m-3 prmrné roní koncentrace benzenu se v dotené lokalit vlivem hodnocené zmny zvýší maximáln o 0,01 µg.m-3 nárst prmrných roních koncentrací suspendovaných ástic PM10 se pak bude pohybovat nejvýše na úrovni 0,1 µg.m-3 Vliv zmny. 0970/07 na kvalitu ovzduší nevýznamný. 2.1.2 Vlivy na vody Zmna kvality povrchových a podzemních vod Území leží v povodí Rokytky, íslo hydrologického povodí 1-12-01-026. Rokytka pramení jz. od Tehovce ve výšce 453 m.n.m, ústí zprava do Vltavy v Praze- Libni v 182 m n.m. Plocha povodí 140,0 km 2, délka toku 36,2 km. 18
Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod, a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti mže dojít v dsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, b) které jsou využívány nebo se pedpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusinan pesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo c) u nichž je z hlediska zájm chránných zákonem nutný vyšší stupe ištní odpadních vod (zákon. 274/2003 Sb.) Citlivé oblasti vymezuje vláda naízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá pezkoumání v pravidelných intervalech nepesahujících 4 roky. Pro citlivé oblasti a pro vypouštní odpadních vod do povrchových vod ovlivujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda naízením ukazatele pípustného zneištní odpadních vod a jejich hodnoty. Naízením vlády. 61/2003 Sb. jsou jako citlivé oblasti vymezeny všechny povrchové toky na území eské republiky. Emisní standardy ukazatel pípustného zneištní odpadních pro mstské a prmyslové odpadní vody podrobn stanoví píloha. 3 Naízení vlády. Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo urené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusinan pesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v dsledku vysoké koncentrace dusinan ze zemdlských zdroj dochází nebo mže dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda naízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, stídání plodin a provádní protierozních opatení (dále jen "akní program"). Akní program a vymezení zranitelných oblastí podléhají pezkoumání a pípadným úpravám v intervalech nepesahujících 4 roky. Pezkoumání se provádí na základ vyhodnocení úinnosti opatení vyplývajících z pijatého akního programu. Katastrální území 672629 Královice je NV. 103/2003 Sb. vyhlášeno zranitelnou oblastí. Nakládání s odpadními vodami v území není zmnou. 0970/07 ešeno. V Královicích je v provozu lokální OV. Vzhledem k tomu, že realizace navrhované zmny ÚP by znamenala znásobení potu obyvatel napojených na tuto OV, bude její kapacita limitujícím faktorem pro výstavbu v lokalit zmny. Vlivem zmny ÚP mže dojít k zneišování povrchových i podzemních vod. Vzhledem k rizikovosti otázky nakládání s odpadními vodami je nutné hodnotit vliv zmny. 0970/07 je na kvalitu povrchových a podzemních vod jako významn negativní. Zmny ve vydatnosti zdroj a zmny hladiny podzemních vod Souástí zmny. 0909/07 nejsou žádné funkce zasahující do podzemních vod Zmna je na hladiny podzemních vod a vydatnost zdroj bez vlivu. Vliv na povrchový odtok Vzhledem k málo propustnému podloží hrozí zvýšené nebezpeí záplav pi odvádní dešových vod ve stávající zástavb v Hájku. Zmna. 0909/07 má na povrchový odtok výrazn negativní vliv Zásobování vodou Zásobování vodou není ve zmn ÚP SÚ hl. m. Prahy. 0970/07 ešeno. 19
2.1.3 Vlivy na pdu Dle návrhu zmny. 0970/07 nedochází k záboru pozemk urených k plnní funkcí lesa. Pedpokládaný zábor zemdlského pdního fondu vyvolaný zmnou. 0970/07 dle využití ploch je uveden v následující tabulce. Tabulka. 2.3: Zábor zemdlského pdního fondu zábor pro BPEJ t. ochrany plocha (ha) zastavné plochy 2.10.00 I 9,110 zele 2.10.00 I 0,897 Dle návrhu zmny. 0970/07 dojde k trvalému záboru zemdlské pdy o celkové ploše 10,007 ha. Dotenou zemdlskou pdu tvoí obhospodaovaná orná pda I tídy ochrany. Zmna nevhodn zasahuje do ucelených ploch orné pdy a vyvolává nevhodné lenní tchto ploch. Plocha zmny. 0970/07 navazuje na plochy zmny. 1009/07, která uvažuje i obdobnou funkci využití území. Je proto nutné posuzovat spolupsobení tchto zmn. Vliv na pdu z hlediska záboru ZPF je výrazn negativní a trvalý. Na istotu pd je zmna. 0970/07 bez vlivu. 2.1.4 Vlivy na horninové prostedí Geologické a hydrogeologické pomry Z regionáln geologického hlediska spadá zájmové území do základní jednotky svrchního proterozoika jihovýchodního kídla Barrandienu. Skalní podloží je budováno flyšoidním sedimentárním komplexem hornin tzv. štchovické skupiny, která pedstavuje nejmladší stratigrafický oddíl barrandienského svrchního proterozoika. Litologicky jsou zastoupeny bidlice a prachovce, které jsou vtšinou siln fosiln zvtralé. Zvtralá zóna zpravidla zasahuje do znaných hloubek, což má za následek sníženou geotechnickou kvalitu horninového masívu. Pokryvné útvary jsou reprezentovány svrchu eolickými sedimenty (spraše a sprašové hlíny), v jejich podloží se vyskytují deluviální sedimenty (jílovité a písitojílovité hlíny s úlomky podložních hornin). Celková mocnost zemin kvartérního parta se pohybuje v rozmezí cca od 4 do 8 metr. Na základ hydrogeologické mapy v mítku 1:5000 lze pedpokládat hladinu podzemní vody v hloubce 8-10 metr pod terénem v prostedí s omezenou puklinovou nebo nízkou prlinovou propustností. Dle archivních laboratorních rozbor vzork podzemní vody z okolí posuzovaného území se jedná zpravidla o vody neagresivní pop. slab agresivní (dle kritérií SN 731214 jsou hodnoceny stupnm la ). Zájmové území lze z hlediska vhodnosti k zástavb oznait jako podmínen vhodné. Dvodem pro toto hodnocení je zejména výskyt zemin nižší geotechnické kvality (eolické sedimenty spraše a sprašové hlíny), které budou tvoit základovou pdu staticky nenároných objekt a plá i aktivní zónu vtšiny komunikací a parkovacích ploch. Nižší geotechnickou kvalitu vykazují i fosiln zvtralé proterozoické horniny. Podkladem pro zhodnocení geologických a hydrogeologických pomr byla Podrobná inženýrskogeologická mapa v mítku 1:5000, mapové listy Praha 1-4 a Praha 1-5. Zmna. 0970/07 je bez vlivu na horninové prostedí. Radon Radonové riziko z geologického podloží uruje míru pravdpodobnosti, s jakou je možno oekávat úrove objemové aktivity radonu v urité geologické jednotce. Hlavním zdrojem 20
radonu, pronikajícího do objekt, jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového rizika z podloží v urité geologické jednotce proto uruje i vyšší pravdpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m -3 v existujících objektech (ekvivalentní objemová aktivita radonu). Zárove indikuje i míru pozornosti, jakou je nutno vnovat opatením proti pronikání radonu z podloží u nov stavných objekt. Pevažující kategorie radonového rizika neznamená, že se v uritém typu hornin pi mení radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového rizika. Obvyklým jevem je, že pibližn 20 % až 30 % mení objemové aktivity radonu v daném horninovém typu spadá do jiné kategorie radonového rizika, což je dáno lokálními geologickými podmínkami mených ploch. Je tedy zejmé, že urení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku není možno provádt odetením z mapy jakéhokoliv mítka, ale pouze mením radonu v podloží na konkrétním míst tak, aby byly zohlednny lokální, mnohdy velmi promnlivé geologické podmínky. Podkladem pro stanovení radonového rizika byly mapy radonového rizika z geologického podloží 1: 50 000 (GÚ). Území zmny Z 0970/07 leží v oblasti s pevažující pechodnou kategorií radonového rizika z geologického podloží (nehomogenní kvarterní sedimenty). Do území nezasahují významnjší tektonické poruchy, které by pedstavovaly zvýšené radonové riziko. Nejbližší plochy mení radonového rizika vykazují stední riziko. Obrázek 2-1: Mapa radonového rizika 21
Zmna. 0970/07 znamená z hlediska radonového rizika mírn negativní vliv. 2.1.5 Vlivy na krajinu (vlivy na krajinný ráz) Pro hodnocení vliv na krajinný ráz bylo využito územn analytických podklad hlavního msta Prahy kde jsou vymezeny a charakterizovány oblasti krajinného rázu (jev 17) a místa krajinného rázu (jev 18) (J. Löw a kol., Brno 2008) Oblast krajinného rázu Zmna. 0970/07 se nachází v oblasti krajinného rázu 44 Královické údolí Rokytky. Vymezení: Mlké, nuanní ohraniení plochými polními temeny. Charakteristika: Matrice: polní, otevená krajina s venkovským osídlením. Osy: mírn zaíznuté údolí Rokytky, stará silnice Dube Kenice. Póly: zámecký park Kolodje, kostel sv. Markéty, historická jádra Královic, Hájku a Nedvzí. Hodnoty a jejich ochrana: Cenná dosud venkovská krajina, údolí chránno jako PPr Rokytka, na jihu znehodnocena zástavbou ían. Doporuení: Vesnická sídla velkoplošn nerozšiovat, okraje vesnic do krajiny vždy ukonit humny. Místo krajinného rázu Zmna. 0970/07 se nachází zásti v míst krajinného rázu s krajináskou hodnotou 2 - významná (hodnotné celky). V tsném sousedství místa s krajináskou hodnotou 1 zásadní (nejhodnotnjší celky) a v blízkosti exponované plochy místa krajinného rázu Dle doporuení dle ÚAP pro další rozvoj Prahy z hlediska kulturních hodnot a vztah je teba považovat pam staré, rurální struktury osídlení za významný zdroj posilování individuality jednotlivých mstských ástí. Proto je významná ochrana historických, i když venkovských sídelních jader a to nejen tch stavebn dochovaných, ale pouhých pdorys parcelace i upomínkových fragment. 22
Dochovaná pedindustriální historická vesnická jádra je teba písn chránit, nejlépe jako památkové zóny a využít pro centra místních ástí, dochované pdorysy jako místní centra alespo kompozin pipomenout. Okraje Prahy v oblasti 44 by mly být za zeleným okruhem regionálního biokoridoru tvoeny obytnou, harmonickou, celkov polootevenou venkovskou krajinou s významným podílem liniové zelen agrárních teras, se zalesnnými polními kazy a svahy údolí a luními nivami na dn. Ve venkovských krajinách Prahy udržovat její atributy vesnic - s humny, se sedlovými stechami apod. Vlivy na krajinný ráz Uvažovaná zástavba mimo zastavné území na terénním horizontu v tsné blízkosti významných hodnot zdejší krajiny (kostel sv. Markéty, slovanské hradišt, historické jádro Královic s gotickou tvrzí, údolí Rokytky), výstavba rezidenní obytné skupiny charakteru zásadn se odlišujícího od existující vesnické zástavby blízkého sídla Královic zásadn pozmní ráz zdejší krajiny. Zmna. 0970/07 bude mít významný negativní vliv na krajinný ráz. 2.1.6 Vlivy na pírodu Souasný stav Rozlehlé polnosti severovýchodn od obce Královice. Vegetaci tvoí pouze agrocenózy. Obrázek 2-2: Vzhled doteného území zmny. 0970/07 23
Vliv na vzácné a chránné druhy rostlin a živoich V území se nenacházejí žádné vzácné a chránné druhy rostlin a živoich. Zmna. 0970/07 je bez vlivu na vzácné a chránné druhy rostlin a živoich. Likvidace, poškození lesních porost V území se nenacházejí žádné lesní porosty. Zmna. 0970/07 je bez vlivu na lesní porosty. Zásah do celomstského systému zelen Zmna nezasahuje do celomstského systému zelen Zmna. 0907/07 je bez vlivu na celomstský systém zelen. Likvidace, zásah do prvk ÚSES a VKP V území ani jeho blízkém okolí se nenacházejí žádné prvky ÚSES ani VKP. Zmna. 0970/07 je bez vlivu na prvky ÚSES a VKP. Vliv na zvlášt chránná území V území ani jeho blízkém okolí se nenacházejí žádné zvlášt chránná území.. Zmna. 0970/07 je bez vlivu na zvlášt chránná území. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 Plochy zmny nezasahují do lokalit soustavy NATURA 2000, ani uvažované využití ploch nebude mít žádný vliv na tyto lokality. Zmna. 0970/07 je bez vlivu na soustavu NATURA 2000. 2.1.7 Odpady Souasná produkce odpad: 0 Tabulka. 2.4: Výhledová produkce odpad kód název kategorie množství [ t/rok] 20 03 01 Smsný komunální odpad O 56,4 15 01 Obaly (vetn oddlen sbíraného O komunálního obalového odpadu) 20 01 Složky z oddleného sbru (krom odpad uvedených v podskupin 15 01) O 24,9 Pvodcem odpadu bude po jeho uložení fyzickými osobami na urené místo msto Praha. Svoz smsného, tídného a objemného odpadu zajišuje v k.ú. Královice spolenost Pražské služby a.s. Nejbližší sbrný dvr provozuje spolenost RUMPOLD-P s.r.o. v Praze 10 Hostivai, Bruslaská ul. Nejbližší stanovišt sbrných nádob na separovaný sbr jsou: sbrné místo. S0001449 1.KUANSKÁ p. 25 (papír sklo, plasty, kartony) Pi dodržení výhledových standard dostupnosti (180 oban/1 sbrné místo, docházková vzdálenost by nemla pesáhnout 150 m) zde bude nutno zídit 1 až 2 sbrné místa (i se zmnou Z1009/07). Na produkci odpad má zmna 0970/07 mírn negativní vliv 24
2.1.8 Hluk Hlavní zdroje akustické zátže v lokalit Zmna ÚPn je navržena v oblasti, mimo jakoukoliv zástavbu nebo významnou komunikaci. V akustické situaci se zde projevuje pouze hlukové pírodní pozadí, v okolí se nevyskytují žádné významnjší zdroje hluku. Orientaní stanovení zmn v produkci emise hluku na okolních komunikacích Na základ údaj o výmrách jednotlivých funkních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad intenzit dopravy na okolních komunikacích a následn výpoet emise hluku z vozidel zdrojové a cílové dopravy na tchto komunikacích. Pro výpoty emisí byl použit model Hluk+ v 7.16, který zohleduje vývoj akustických parametr vozidel do roku 2010. Emise je vyjadována jako ekvivalentní hladina hluku z dopravy ve vzdálenosti 7,5 m od osy pilehlého jízdního pruhu. Pro hodnocenou plochu budou po zmn ÚPn init emise hluku zpsobovaného zdrojovou a cílovou dopravou pi pohybu na jedné komunikaci 43,8 db ve dne a 34,7 db v noci. Zdrojem hluku budou i stacionární zdroje na objektech. Jejich technické parametry a umístní budou v rámci pípravy staveb voleny tak, aby psobení hluku na okolní chránnou zástavbu nepekraovalo platné hygienické limity Orientaní stanovení zmn v akustické zátži území V rámci zmny bylo navrženo zvýšení kapacity funkních ploch, to znamená nárst intenzit dopravy. Na základ odborného odhadu zmn akustické situace okolní obytné zástavby je možné konstatovat, že v denní dob dojde k neznatelnému nárstu akustické zátže (do 0,1 db), stejn tak i v noní dob. Vliv na akustickou situaci bude nevýznamný. 2.1.9 Vlivy na veejné zdraví Vlivy na zdraví Z výsledk hodnocení vliv na kvalitu ovzduší a hlukovou zátž vyplývá, že posuzovaná zmna nebude mít negativní vlivy na obyvatelstvo v jejím okolí. Vlivem zmny funkního využití dotených ploch dojde naopak k mírnému snížení imisních hodnot. Zmna. 0970/07 bude mít na veejné zdraví nulový vliv. 2.2 POROVNÁNÍ ZJIŠTNÝCH NEBO PEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIV PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT EŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ Návrh zmny. 0970/07 je ešen v jedné variant. 2.3 ZÁVRY A DOPORUENÍ VETN NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI 2.3.1 Závr Pedmtem návrhu zmny. 0970/07 je pemna funkního využití ploch z dvodu realizování rezidenní obytné skupiny (adové a solitérní rodinné domy) doplnné obanskou vybaveností a technickou infrastrukturou. Masivní rozvoj není v souladu se zpracovávanými Zásadami územního rozvoje hlavního msta Prahy. Zmna má významn negativní vliv na: kvalitu povrchových a podzemních vod, povrchový odtok, na zemdlskou pdu a krajinný ráz. Z hlediska vliv na životní prostedí a 25
veejné zdraví se jeví návrh zmny. 0970/07 územního plánu sídelního útvaru hlavního msta Prahy jako nevhodný, pijatelný s podmínkami. 2.3.2 Doporuení k vydání stanoviska souhlasné stanovisko s podmínkami za pedpokladu dodržení níže uvedených podmínek v jednotlivých prioritních oblastech: Dojde-li v rámci realizace koncepce k jakémukoliv zásahu do terénu je investor povinen ve smyslu ustanovení zákona. 20/1987 Sb., o státní památkové péi, a vyhlášky. 43/1990 Sb., o projektové píprav staveb umožnit odborný dohled zemních prací a pípadn následný archeologický výzkum. Architektonické ešení zástavby musí odpovídat rázu krajiny. Architektonické ešení zástavby musí ctít blízké sousedství kulturn historických objekt slovanské hradišt a gotická tvrz. Architektonické a urbanistické ešení využití území musí umožovat vysoké zastoupení zelen v území. Plochy uvažované zmnou pro využití funkce /PP/ parky a parkov upravené plochy budou využity pro funkci pírodní nelesní plochy /ZN/. V rámci realizace zámru budou založeny plochy s funkcí pírodní nelesní plochy /ZN/. Uvažované využití území je možné v návaznosti na ešení a realizaci využití ploch jež jsou obsahem zmny. 1009/07. Uvažované využití území je možné po vyerpání možností rozvoje na plochách urených k obytné zástavb platným územním plánem. Uvažované využití území je možné po vyešení zásobování území pitnou vodou. Uvažované využití území je možné po vyešení nakládání s odpadními vodami. Uvažované využití území je možné po vyešení bezpeného odvádní povrchových vod (dešových vod). V rámci realizace zámru budou zízena stanovišt sbrných nádob na separovaný sbr v dostateném potu a v pimených docházkových vzdálenostech. Zjišování radonového indexu pozemk u nov navrhovaných staveb 26
3 ZMNA. 1009 / 07 Jedná se o zmnu funkního využití ploch z funkce orná pda, plochy pro pstování zeleniny /OP/ na funkci ist obytné /OC/. Cílem zmny je vytvoení funkní plochy pro výstavbu rodinných dom. Zmna. 1009/07 je spojena se zmnou 0970/07, v rámci obou ploch se poítá s výstavbou celkem 130 rodinných dom. Na severu mstské ásti Praha Královice leží zmiované území pi ulici K Markét. 3.1 ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PEDPOKLÁDANÝCH VLIV NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTEDÍ 3.1.1 Vlivy na ovzduší Stávající imisní situace v ešené lokalit Vyhodnocení stávající imisní situace v hodnocené lokalit je provedeno na základ výsledk projektu Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy Aktualizace 2006 ve vztahu k imisním limitm dle Naízení vlády. 597/2006 Sb. Tabulka 3.1. shrnuje údaje o prmrných roních koncentracích oxidu siiitého, oxidu dusiitého, suspendovaných ástic PM 10 a benzenu v ešené lokalit a v jejím nejbližším okolí. Tabulka. 3.1: Prmrné roní koncentrace zneiš ujících látek v dotené lokalit rok 2006 Zneiš ující látka Limit + mez tolerance pro r. 2006 Prmrné roní koncentrace (µg.m -3 ) Procento imisního limitu (%) Oxid siiitý Není stanoven 3,79-4,25 Oxid dusiitý 48 µg.m -3 14,06-14,17 29-30 Suspendované ástice PM 10 40 µg.m -3 27,58-27,84 69-70 Benzen 9 µg.m -3 0,29-0,31 3 prmrné roní koncentrace oxidu siiitého se v zájmovém území pohybují na úrovni 3,8 až 4,3 µg.m -3. Imisní limit není pro IH r SO 2 stanoven. prmrné roní koncentrace oxidu dusiitého se v okolních referenních bodech pohybují na úrovni 14 µg.m -3, tedy do 30 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. prmrné roní koncentrace suspendovaných ástic PM 10 se v hodnocené lokalit pohybují na úrovni do 28 µg.m -3, tj. 70 % limitu v pípad prmrných roních koncentrací benzenu se vypotené hodnoty pohybují na úrovni 3 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. Orientaní stanovení zmn v produkci emisí zneišujících látek Na základ údaj o výmrách jednotlivých funkních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad zmn v dopravním zatížení území a následn výpoet produkce emisí z parkování automobil u jednotlivých dom a z jejich pohybu na pilehlých komunikacích. Pro výpoty emisí byl použit model MEFA-06, který obsahuje emisní faktory publikované MŽP R. Ve výpotu byla zohlednna dynamická skladba vozového parku pro výpotový rok 2010. V pípad hodnocení suspendovaných prachových ástic PM 10 byly zahrnuty i emise z 27