HUDEBNÍ NAUKA II Otázky a odpovědi ze základů hudební teorie Josef Vondráček 9.9.2013
2 1. PŘEDZNAMENÁNÍ... 3 2. POSUVKY... 4 3. METRIKA... 5 4. RYTMUS... 7 5. PŘEDTAKTÍ... 8 6. DIATONICKÝ A CHROMATICKÝ PŮLTÓN... 8 7. STUPNICE DUROVÁ A JEJÍ STAVBA... 9 8. CITLIVÝ TÓN... 12 9. INTERVALY... 12 10. AKORD... 15 11. ÚVOD DO HUDEBNÍCH FOREM... 16
3 1. PŘEDZNAMENÁNÍ Předznamenání ve skladbách a v písních píšeme na každý řádek notové osnovy za notovým klíčem. Předznamenání je tedy počet křížků nebo bé a stanoví, které tóny máme snížit nebo zvýšit. Úkol : Čti noty s různým předznamenáním.
2. POSUVKY 4 jsou znaménka, která zvyšují nebo snižují základní tón o půl tónu nebo o celý tón. křížek bé dvojitý křížek dvojité bé odrážky # b ## (x) bb # - zvyšuje základní tón o půl tónu a k původnímu jménu noty přidáme koncovku is (např.: c-cis, d-dis, e- eis, f-fis, g-gis, a-ais, h-his) b - snižuje základní tón o půl tónu a k původnímu jménu noty přidáme koncovku es (např.:c-ces, d-des, e-es, f-fes, g-ges. POZOR! a-as, h-hes, lépe b) ## (x) - zvyšujeme základní tón o dva půltóny (celý tón) a k původnímu jménu noty přidáme koncovku isis (čti izis), (např.: c-cisis, d-disis, e-eisis, f-fisis, g-gisis, a-aisis, h-hisis) bb - snižuje základní tón o dva půltóny (celý tón) a k původnímu jménu noty přidáme koncovku eses (čti ezes) (např.: c-ceses, d-deses, e-eses, f-feses,g-geses. POZOR! a-asas, h-heses) ruší platnost křížku nebo bé Platnost každé posuvky trvá po dobu jednoho taktu. Posuvky rozeznáváme nahodilé, které píšeme před notu a platí pouze v jednom taktu pro daný tón ve všech oktávách, posuvky stálé - píšeme na úvod notové osnovy a zvyšují nám noty ve všech oktávách zápisu po celou dobu skladby. POŘADÍ KŘÍŽKŮ A BÉ 1 2 3 4 5 6 7 fis cis gis dis ais eis his f-fis c-cis g-gis d-dis a-ais e-eis h-his 1 2 3 4 5 6 7 b es as des ges ces fes h-(hes)-b e-es a-as d-des g-ges c-ces f-fes Úkol : procvič pořadí křížků a bé na řadě čísel! (např.: 3 = gis, 3 = as,3 = gis, as)
5 3. METRIKA (z latinského slova metrum - časomíra.) Do metriky zahrnujeme : Takt : pravidelné střídání dob těžkých a lehkých (přízvučných a nepřízvučných) Rytmus : pravidelné střídání dob krátkých a dlouhých (přízvučných a nepřízvučných) rytmus je poměr notových délek. Tempo : rychlost pohybu, v níž se skladba hraje. Metrika dostala svoji jednoznačnou podobu až v roce 1816, kdy německý vynálezce Mälzel vynalezl metronom. Tímto vynálezem se ustálila tempová (agogická) předznamenání. Volná tempa : Střední tempa : Rychlá tempa : largo - široce moderato - mírně allegro - rychle grave - těžce-vážně andante - zvolna, krokem vivace - živě adagio - zvolna commodo - pohodlně presto - rychle lento - pomalu allegretto - poněkud rychleji Takt : je střídání dob těžkých a lehkých, přízvučných a nepřízvučných, které jsou ohraničeny taktovou čarou. Mohou vzniknout dvě základní kombinace : Takt jednoduchý : jedna doba těžká (přízvučná) s jednou dobou lehkou (nepřízvučnou) tvoří sudý dvoudobý takt, jedna těžká doba s dvěma lehkými dobami tvoří lichý třídobý takt.takty označujeme zlomkem 2/4 nebo 3/4, který píšeme na úvod notové osnovy hned za klíč nebo tóninové označení.
6 Takt složený pravidelný : vznikne z dvoudobého a třídobého taktu dvojnásobkem, trojnásobkem nebo čtyřnásobkem. Vzniká nám tedy takt čtyřdobý, šestidobý, osmidobý, devítidobý a dvanáctidobý. Takt složený nepravidelný : vznikne kombinováním nestejných druhů taktů (pětidobé, sedmidobé apod.) příklad : takt jednoduchý : takt složený pravidelný : takt složený nepravidelný :
ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA MUSIC ART FAKULTNÍ ŠKOLA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE 7 4. RYTMUS Rytmus je pravidelné střídání různých délek not. Rozeznáváme rytmy : 1. jednoduché : 2. synkopické : vzniknou přesunutím přízvuku z těžké doby na lehkou 3. tečkované : vznikne prodloužením první noty pomocí tečky o polovinu hodnoty, kterou pak na celek doplníme zbývající hodnotou 4. triolové : triola je skupina tří not, kterou hrajeme na jednu dobu METRONOM V roce 1816 vynalezl vídeňský mechanik Johann Nepomuk Mälzel hodinový stroj s kyvadlem, který svými údery udává taktové doby a tím i rychlost pohybu skladby. Metronomický údaj se např. označuje MM = 63 nebo M = 63 nebo pouze (honota doby) = 63. Znamená to, že skladba se hraje rychlostí šedesátitčtyř dob (honota doby) za minutu. Metronomické údaje se užívají buď ve spojitosti se slovním tempovým označením např. Allegro ( = 120), nebo jen metronomovým číslem (honota doby) = 120.
8 5. PŘEDTAKTÍ Co je předtaktí? Předtaktí je neúplný takt na začátku skladby. Je buď poloviční, podpoloviční nebo nadpoloviční podle toho, jakou část taktu zaujímá. Začíná-li skladba předtaktím, bývá zpravidla i poslední takt neúplný. Znamená to, že je kratší o délkovou hodnotu předtaktí. Součet dob v těchto neúplných taktech musí být shodný s počtem dob uvedených v označení taktu. Příklad : předtaktí poslední takt 1 doba zkrácený o jednu dobu 1 + 3 4 doby Z příkladu vidíme, že součet dob z předtaktí a posledního neúplného taktu se rovná čtyřem dobám, což je celý úplný takt. 6. DIATONICKÝ A CHROMATICKÝ PŮLTÓN Půltóny rozdělujeme na diatonické a na chromatické. Diatonický půltón : tvoří dva sousední tóny odlišně se jmenující. Jsou to například tóny. C - Des, D - Es a podobně. Chromatický půltón : tvoří dva sousední tóny odvozené od jednoho základního. Jsou to například tóny c-cis, d - dis a podobně.
9 Předpona dia (rozdíl) ve slově diatonický znamená, že jde o spojení rozdílných tónů, v tomto případě pak o vztah dvou tónů různého názvu. Tónová řada, v níž jsou mezi jednotlivými stupni různé vzdálenosti (celé tóny a půltóny), se podle toho nazývá řada diatonická. Také základní tónová řada c, d, e, f, g, a, h, c, je řadou diatonickou. Zvyšování a snižování základního tónu o půltón cis dis eis fis gis ais his c d e f g a h c des es fes ges as b ces Co je stupnice? 7. STUPNICE DUROVÁ A JEJÍ STAVBA Stupnice je řada tónů jdoucí stupňovitě za sebou podle určitých pravidel. Každá stupnice má své pravidlo pro stavbu. Stupnice durová má toto pravidlo : celý tón celý tón půltón celý tón celý tón celý tón půl tón 1. 1. 1/2 1. 1. 1. 1/2 Toto pravidlo platí pro všechny stupnice durové s křížky i s bé. K tomu, abychom dokázali postavit tuto stupnici musíme znát celý tón a půlton. Durová stupnice je osmitónová a začíná a končí stejným tónem.
Stupnice, kterou máme na příkladu, je stupnice C-dur a nazývá se základní nebo také stupnicí výchozí. Od této stupnice tvoříme kvintovým postupem (5.tón stupnice výchozí) další stupnici kvintového uspořádání. Proto také říkáme, že stupnice s křížky jsou stupnice kvintového uspořádání. 10 Stupnici, která začíná od tónu G má osm po sobě jdoucích tónů a dotvoříme ji podle stejného pravidla pro uspořádání celých tónu a půltónů v durové stupnici : 1. 1. 1/2 1. 1. 1. 1/2. Tím jsme docílili první stupnice kvintového uspořádání stupnice G-dur. Stejným postupem utvoříme od stupnice g - dur i další stupnice durové kvintového uspořádání. Od stupnice C-dur (výchozí) tvoříme nejen stupnice s křížky, ale i stupnice s bé. Tyto stupnice utvoříme kvartovým uspořádáním od základní stupnice C-dur. Kvarta = 4 tedy od čtvrtého tónu stupnice výchozí, přičemž pravidlo pro její stavbu zůstává stejné. Stejným postupem od stupnice F dur vytváříme stupnice další. Stupnice durové tedy můžeme rozdělit do dvou základních řad : 1. stupnice kvintového uspořádání - jsou stupnice s křížky 2. stupnice kvartového uspořádání - jsou stupnice s bé
11
8. CITLIVÝ TÓN 12 Co je citlivý tón? Citlivý tón je tón směřující k některému význačnému tónu stupnice, s nímž je v těsném spojení nebo-li v půltónovém poměru. Jeho význam jakožto pohybového tónu vynikne však teprve v souvislosti celé tónové řady nebo pod dojmem tzv. tonálního uvědomění (cítění). Nejobvyklejší případy citlivého tónu jsou : tónu. Sedmý stupeň durové stupnice, který je citlivý tón stoupající, jenž tíhne k oktávě základního 9. INTERVALY (z latinského intervallum = mezera.) Co je interval? Interval je výšková vzdálenost mezi dvěma tóny. V hudbě užíváme tyto základní intervaly : Prima 1. Sekunda 2. Tercie 3. Kvarta 4. Kvinta 5. Sexta 6. Septima 7. Oktáva 8. Tyto intervaly dále dělíme do dvou základních řad : čisté prima, kvarta, kvinta, oktáva ( 1., 4., 5., 8.,) velké sekunda, tercie, sexta, septima ( 2., 3., 6., 7.,)
13 Intervaly mohou být podle zápisu či podle způsobu hry také harmonické nebo melodické. Harmonické znějí současně a píší se nad sebe Melodické znějí po sobě a píší se vedle sebe Jedním z velmi důležitých intervalů je tercie. V akordu a ve stupnici nám udává, zda jde o akord či stupnici dur nebo moll. V základním dělení intervalů je tercie velká - durová. Abychom dosáhli tercie malé - mollové, musíme snížit vrchní intervalový tón o půl tónu. Takto upravená tercie (malá) se nazývá mollová. tercie velká tercie malá
14 Intervaly dělíme dále na konsonantní (libozvučné) a na disonantní (nelibozvučné). Konsonantní : Disonantní : čistá oktáva (č.8), čistá kvarta (č.4), čistá kvinta (č.5), velká a malá tercie (v.+ m. 3) a velká a malá sexta (v.+ m. 6) jsou všechny ostatní intervaly. PŘEHLED ZÁKLADNÍCH INTERVALŮ
10. AKORD 15 Co je akord? Akord je souzvuk nejméně tří tónů. Akordy v hudbě používáme pro obohacení doprovodu i melodie. Základním akordem je kvintakord. I ten rozdělujeme do dvou základních skupin a to na kvintakord dur a kvintakord moll. Každý z těchto akordů má své pravidlo pro jeho utvoření. Kvintakordem ho nazýváme proto, že rozmezí základního a vrchního tónu tvoří čistou kvintu. Vznikly nám tedy 3 tóny nad sebou a mají dva intervaly, které jsou důležité pro určení, zda se jedná o kvintakord dur nebo kvintakord moll. Kvintakord dur utvoříme spojením velké tercie a malé tercie nad sebou. dur kvintakord se vyznačuje velkou tercií Kvintakord moll utvoříme spojením malé tercie a velké tercie nad sebou. moll kvintakord se vyznačuje malou tercií Oba kvintakordy mají však společný interval mezi základním a vrchním tónem a tím je čistá kvinta. Proto tyto akordy nazýváme kvintakordy.
16 11. ÚVOD DO HUDEBNÍCH FOREM Co je hudební forma? Hudební forma je hudebně teoretická pomůcka, které popisuje a zdůvodňuje uspořádání hudebních celků a částí. Základní formou je forma písňová. Její schéma si můžeme naznačit třeba takto : A B A. Vyskytuje se především v národních písních nebo také jako téma k variacím a v drobných instrumentálních skladbičkách. PÍSŇOVÁ FORMA Rozeznáváme několik druhů písňových forem : jednodílná malá písňová forma : dvoudílná malá písňová forma : trojdílná malá písňová forma : nebo A B C. skládá se z jedné periody (motivu) a značí se A skládá se ze dvou period (motivů) a značí se A B skládá se ze tří period (motivů) a značíme ji A B A Příklad si uvedeme na písničce Já do lesa nepojedu
17 POUŽITÁ LITERATURA J.Kofroň : Všeobecná nauka o harmonii A.Modr : Otázky a odpovědi HN D.C. Vačkář : Lidová učebnice harmonie J.Zenkl : ABC hudební nauky A.Dolinský : hudební nauka pro LŠU I. a II. díl A.Kulinský : Intonace a rytmus V této práci se objevují statě uvedených autorů a jsou mnohdy citovány.