ÚLOHA KOMERČNÍHO POJIŠTĚNÍ V PENZIJNÍ REFORMĚ

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance ÚLOHA KOMERČNÍHO POJIŠTĚNÍ V PENZIJNÍ REFORMĚ The role of commercial insurance in the pension reform Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. František Řezáč, Ph.D. Autor: Bc. Tereza KOCVELDOVÁ Brno, 2013

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2012/2013 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: KOCVELDOVÁ Tereza Finance ÚLOHA KOMERČNÍHO POJIŠTĚNÍ V PENZIJNÍ REFORMĚ The role of commercial insurance in the pension reform Z á s a d y p r o v y p r a c o v á n í : Cíl práce: Objasnit úlohu a význam komerčního pojištění v připravované penzijní reformě v podmínkách České republiky. Postup práce a použité metody: Rozbor demografického vývoje v České republice a v ekonomicky vyspělých zemích včetně predikce budoucího vývoje. Penzijní reforma v České republice. Varianty, rozdílné přístupy politických subjektů, připravovaná opatření a jejich dopady na občany ČR. Kritika navržené a realizované penzijní reformy v ČR. Vymezení úlohy komerčního pojištění v rámci hospodářské situace v ČR. Význam pojištění pro domácnosti, firmy i stát. Úloha komerčního pojištění v penzijní reformě. Návrh opatření ke zlepšení chápání potřeby penzijní reformy občany ČR. Použité metody: deskripce, analýza, dedukce.

Rozsah grafických prací: dle pokynů vedoucího práce Rozsah práce bez příloh: 60 80 stran Seznam odborné literatury: NĚMEC, Daniel. Demografický vývoj. In SLANÝ, Antonín a kol. Faktory konkurenceschopnosti (Komparace zemí V-4). Brno: Masarykova univerzita, 2007. od s. 20-32, 13 s. CVKS. ISBN 978-80-210-4455-5. KARTUSOVÁ, Veronika. Demografický vývoj. In Determinanty hospodářského růstu v zemích východní Evropy. Brno: Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, 2008. od s. 67-89, 23 s. Neuveden. ISBN 978-80-210-4786-0. MUSILOVÁ, Zdeňka. Je penzijní reforma vůbec nutná? Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2010. ISBN 978-80-7318-922-8. JAHODA, Robert. Penzijní reforma v ČR a sazby důchodového pojištění. In Daně - teorie a praxe. Brno: Akademie Sting, 2005. s. 35-36. ISBN 80-86342-50-6. DAŇHEL, Jaroslav. Pojistná teorie. Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2005. 332 s. ISBN 80-86419-84-3. DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Teorie pojistných trhů. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 216 s. ISBN 9788074310157. Životní pojištění. 1. vyd. Praha: Grada, 2002. 104 s. ISBN 80-247-0146-4. Vedoucí diplomové práce: Ing. František Řezáč, Ph.D. Datum zadání diplomové práce: 5. 3. 2012 Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne 5. 3. 2012

Jméno a příjmení autora: Bc. Tereza Kocveldová Název diplomové práce: Úloha komerčního pojištění v penzijní reformě Název práce v angličtině: The role of commercial insurance in the pension reform Katedra: financí Vedoucí diplomové práce: Ing. František Řezáč, Ph.D. Rok obhajoby: 2013 Anotace Cílem diplomové práce Úloha komerčního pojištění v penzijní reformě je analýza dopadů realizované penzijní reformy na trh s komerčním pojištěním. Pro tento účel je nejprve charakterizována současná demografická situace u nás a v Evropě a důchodový systém fungující v České republice do konce roku 2012. Další část je zaměřena na podrobný rozbor a kritiku přijatých reformních opatření. Následuje analýza postavení komerčního pojištění v České republice a na samotný závěr je prezentován předpokládaný odhad vývoje trhu s životním pojištěním u nás po zavedení reformních opatření. Annotation The goal of the submitted thesis The role of commercial insurance in the pension reform is to analyze impacts of implemented pension reform on the commercial insurance market. First of all current demographic situation in our republic and Europe is characterized and also pension system working in the Czech Republic till the end of 2012 is described. Next part is focused on introduction and criticism of implemented measures and features. This part is followed by analysis of the role of commercial insurance in the Czech Republic and at the very end expected estimate of life insurance market development in our republic after implementation of new pension reform is presented. Klíčová slova Stárnutí populace, průběžný důchodový systém, penzijní reforma, důchodové spoření, doplňkové penzijní spoření, kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění, důchodové životní pojištění Keywords Population ageing, Pay As You Go pension scheme, pension reform, pension saving, additional pension saving, capital life insurance, investment life insurance, retirement life insurance

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Úloha komerčního pojištění v penzijní reformě vypracovala samostatně pod vedením Ing. Františka Řezáče, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomickosprávní fakulty MU. V Brně dne 16. dubna 2013 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Poděkování za vynikající vedení diplomové práce patří Ing. Františku Řezáčovi, Ph.D., který po celou dobu přispíval cennými připomínkami, a pomohl tak vzniknout této práci.

OBSAH ÚVOD... 9 1 ROZBOR DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE V ČESKÉ REPUBLICE A V EKONOMICKY VYSPĚLÝCH ZEMÍCH VČETNĚ PREDIKCE BUDOUCÍHO VÝVOJE... 11 1.1 Zpráva EU o stárnutí populace... 12 1.1.1 Míra porodnosti... 12 1.1.2 Střední délka života... 13 1.1.3 Čistá migrace... 16 1.1.4 Závěry zprávy EU o stárnutí populace... 16 2 DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE DO ROKU 2012... 19 2.1 První pilíř důchodového systému v roce 2012... 19 2.1.1 Průběžně financovaný systém... 19 2.1.2 Nárok na starobní důchod... 20 2.1.3 Výplata důchodů... 23 2.2 Třetí pilíř... 25 2.3 Závěrečné shrnutí... 26 3 PENZIJNÍ REFORMA V ČESKÉ REPUBLICE... 27 3.1 Varianta ČSSD... 28 3.1.1 Výsledky... 28 3.2 Varianta KDU-ČSL... 29 3.2.1 Výsledky... 30 3.3 Varianta KSČM... 31 3.3.1 Výsledky... 31 3.4 Varianta ODS... 32 3.4.1 Výsledky... 32 3.5 Varianta US-DEU... 33 3.5.1 Výsledky... 33 3.6 Důchodová reforma 2013 přijatá opatření... 36 3.6.1 Změny v prvním pilíři... 36 3.6.2 Zavedení druhého pilíře... 40 3.6.3 Změny ve třetím pilíři... 43 3.7 Kritika důchodové reformy v ČR... 48 3.7.1 Změny v prvním pilíři... 48 3.7.2 Zavedení druhého pilíře... 49 3.7.3 Změny ve třetím pilíři... 54

3.8 Závěrečné shrnutí... 55 4 VYMEZENÍ ÚLOHY KOMERČNÍHO POJIŠTĚNÍ V RÁMCI HOSPODÁŘSKÉ SITUACE V ČR. VÝZNAM POJIŠTĚNÍ PRO DOMÁCNOSTI, FIRMY I STÁT.... 59 4.1 Český pojistný trh v roce 2011... 60 4.2 Český pojistný trh v roce 2012... 64 4.2.1 Výzkum 2012... 64 4.3 Závěrečné shrnutí... 67 5 ÚLOHA KOMERČNÍHO POJIŠTĚNÍ V PENZIJNÍ REFORMĚ... 69 5.1 Životní pojištění a jeho specifika... 69 5.1.1 Motivy vedoucí ke sjednání životního pojištění... 69 5.1.2 Druhy životního pojištění... 71 5.2 Komparace životního pojištění s druhým pilířem... 74 5.3 Komparace životního pojištění s penzijním připojištěním, resp. doplňkovým penzijním spořením... 78 5.4 Závěry ze srovnání životního pojištění s reformními produkty... 79 5.5 Úloha životního pojištění v penzijní reformě... 80 5.5.1 Scénáře vývoje trhu s životním pojištěním... 82 5.6 Závěrečné shrnutí... 84 6 NÁVRH OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ CHÁPÁNÍ POTŘEBY PENZIJNÍ REFORMY OBČANY ČR... 87 ZÁVĚR... 91 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 95 SEZNAM GRAFŮ... 103 SEZNAM TABULEK... 103 SEZNAM OBRÁZKŮ... 104 SEZNAM PŘÍLOH... 104

ÚVOD Cílem této práce je analyzovat, jakou roli bude hrát komerční pojištění v realizované penzijní reformě, která byla odstartována na začátku letošního roku. Důvod v pozadí, který stál za tímto krokem, je pokračující stárnutí populace, které v kombinaci s průběžným důchodovým systémem používaným v České republice způsobilo, že státu pomalu, ale jistě dochází peníze na výplatu důchodů. První kapitola bude zaměřena na rozbor aktuální demografické situace u nás i v Evropě a její prognózu na následující roky. Tento rozbor bude proveden především na základě zprávy Evropské unie o stárnutí populace z minulého roku a bude zahrnovat popis vývoje nejdůležitějších faktorů ovlivňujících demografický vývoj. Na závěr bude prezentován předpokládaný vývoj v následujících letech. Po analýze demografického vývoje a jeho odhadu pro následující roky by mělo být patrné, co zákonodárce vedlo k přípravě a realizaci penzijní reformy. Dalším úkolem tedy bude charakterizovat základní součásti a principy, na kterých fungoval důchodový systém do konce roku 2012. Bude podrobně rozebrán první pilíř důchodového systému, ze kterého je vyplácen státní důchod, který pro některé občany v důchodovém věku představuje jediný zdroj příjmů. V rámci tohoto oddílu bude také popsáno, kdy vzniká nárok na starobní důchod či jak se důchod vypočítává. Velmi stručně bude zmíněn také třetí pilíř důchodového systému, neboli penzijní připojištění. Hlavním posláním této kapitoly je usnadnit pochopení následujících částí práce a zároveň by měla sloužit i ke srovnání reformních kroků s původním stavem. Další kapitola bude věnovaná samotné penzijní reformě. Finální verzi reformy, která odstartovala 1. ledna letošního roku, předcházelo mnoho dalších variant. Před představením konečné verze budou ve stručnosti nastíněny některé z těchto variant navržené jednotlivými politickými stranami a až následně budou detailně charakterizovány změny, které se odehrály v rámci prvního, druhého i třetího pilíře. Tato reformní opatření jsou v současnosti velmi diskutovaným tématem, proto podstatná část této kapitoly bude věnována jejich kritice a případně srovnání se stavem před rokem 2013. Závěr bude patřit celkovému zhodnocení reformy i dosavadnímu zájmu o ni a budou navrženy alternativní možnosti, jak si zajistit příjem na důchod a nevyužít druhý ani třetí pilíř a zároveň nespoléhat pouze na stát. Aby bylo možno definovat roli komerčního pojištění v penzijní reformě, bude dále vhodné určit, jakou úlohu zaujímá komerční pojištění v České republice a jaký je jeho význam pro domácnosti, firmy i stát. Pro tyto účely bude nejdříve definováno několik nezbytných pojmů. Ty budou následně využity k analýze propojištěnosti českého 9

pojistného trhu v roce 2011 a 2012. Bude ukázáno, jak se vyvíjí pojistný trh s životním i neživotním pojištěním a jak si v tomto ohledu stojí Česká republika ve srovnání s Evropskou unií. Analýza bude na závěr doplněna o poznatky z výzkumu týkajícího se celkové propojištěnosti, který uspořádala agentura NMS market research v minulém roce. Tento výzkum zjišťoval nejenom propojištěnost v naší republice, ale i úroveň finanční gramotnosti a závěry z něho vyplývající mohou vysvětlit mnohé ohledně aktuální rozvinutosti českého pojistného trhu. Veškeré dosavadní zkoumání by mělo dopomoci hlavnímu cíli této práce, a to odhadnout, jakou úlohu bude plnit komerční pojištění v penzijní reformě, resp. jak bude trh s pojištěním ovlivněn přijatými reformními opatřeními. Pro vyslovení závěrů bude nutná analýza životního pojištění. Životní pojištění je totiž jedna z možností, která může být použita jako doplněk ke státnímu důchodu. V rámci této analýzy bude charakterizován princip životního pojištění, motivy vedoucí k jeho sjednání, druhy, které mohou být považovány za alternativy státního důchodu a na závěr bude životní pojištění srovnáno jak s druhým, tak třetím pilířem realizované reformy. V této fázi již nic nebude bránit odhadnutí, jakým směrem se bude trh s životním pojištěním ubírat po zavedení penzijní reformy. Práce bude uzavřena uvedením návrhů, které by mohly zajistit, že reforma penzí bude chápána jako nezbytná, neboť to je klíčový předpoklad pro přijetí jakékoli důchodové reformy ze strany veřejnosti. 10

1 ROZBOR DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE V ČESKÉ REPUBLICE A V EKONOMICKY VYSPĚLÝCH ZEMÍCH VČETNĚ PREDIKCE BUDOUCÍHO VÝVOJE Průběžné důchodové systémy používané v mnoha evropských státech jsou systémy nejvíce ovlivnitelné demografickým vývojem. Jejich princip, popsaný podrobně v následující kapitole, spočívá v tom, že ekonomicky aktivní lidé platí důchodové pojištění a jejich odvody se následně bez jakéhokoli zhodnocení přerozdělují mezi důchodce. Z toho je zřejmé, že pokud bude přibývat důchodců a míra porodnosti bude stagnovat či dokonce klesat, populace bude stárnout a počet ekonomicky aktivních osob na jednoho důchodce bude ubývat. Státy nebudou schopny kompenzovat tento úbytek důchodových příjmů a budou pravděpodobně nuceny důchody snižovat. Již v současnosti musí mnoho států včetně České republiky takovéto situaci čelit. Neustále slýcháme, že současný stav je neudržitelný, že důchodový systém nebude v budoucnu schopen zajistit lidem důstojné stáří, a proto je třeba ho reformovat. Demografický vývoj skutečně v současnosti není příliš příznivý a v dohledné budoucnosti se ani nepředpokládá obrat k lepšímu. Vzhledem k tomu, že se jedná o jeden z hlavním motivů k reformě důchodového systému, bude tato kapitola zaměřena na jeho rozbor. Demografický vývoj České republiky i ostatních evropských států je více či méně podobný stárnutí populace 1 projevující se růstem podílu osob nad 65 let na celkové populaci (viz následující graf). V současnosti se tento podíl pohybuje cca od 13 do 20 %, do roku 2060 se však předpokládá obrovský nárůst, u některých evropských států až na 35 % na celkové populaci. 2 Tento trend je způsoben nejenom růstem objemu starší části populace, ale především poklesem porodnosti v posledních letech. 3 1 Růst starších věkových skupin absolutně i ve vztahu k populaci v produktivním věku. Zdroj: HAMERNÍKOVA, B., MAAYTOVÁ, A. et al. Veřejné finance, str. 157. 2. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010. 340 s. 2 Proč důchodová reforma: Reformy v zahraničí. In: Důchodová reforma [online]. 2011 [cit. 2013-01-08]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/70. 3 NĚMEC, Daniel. Demografický vývoj. In SLANÝ, Antonín a kol. Faktory konkurenceschopnosti (Komparace zemí V-4). Brno: Masarykova univerzita, 2007. s. 26. CVKS. ISBN 978-80-210-4455-5. 11

Graf 1 Podíl osob 65+ na celkové populaci Zdroj: Proč důchodová reforma: Reformy v zahraničí. In: Důchodová reforma [online]. 2011 [cit. 2013-01-08]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/70. 1.1 Zpráva EU o stárnutí populace Evropská unie v květnu minulého roku zveřejnila rozsáhlou zprávu o stárnutí populace včetně prognózy demografického vývoje na další roky. 4 V následujícím textu budou shrnuty nejdůležitější poznatky, které tato studie odhalila. 1.1.1 Míra porodnosti Míry porodnosti všech členů Evropské unie zaznamenaly od baby boomu ve druhé polovině 60. let 20. století prudký pokles. V některých zemích jako např. ve Švédsku, Finsku, Dánsku, Německu i u nás pokles započal již ke konci 60. let 20. století, zatímco např. v Řecku, Španělsku, Portugalsku, Polsku či Slovensku k poklesu došlo relativně pozdě (v 80. letech). Během posledních deseti letech se zdá, že dochází k obratu a míra porodnosti v zemích EU začíná opět mírně růst (viz následující graf 2). Výjimkou jsou pouze Portugalsko a Lucembursko, kde míra porodnosti stále klesá. Prognóza předpokládá nepatrný nárůst celkové míry porodnosti za EU jako celek z 1,59 porodů na ženu v roce 2012 na 1,71 porodů v roce 2060, v některých zemích se však neočekává žádná změna či případně mírný pokles (viz graf 3). 5 4 The 2012 Ageing report: Economic and budgetary projections for the 27 EU Member States (2010-2060). In: Europaen Commission: Economic and Financial Affairs [online]. 02/2012 [cit. 2013-01-08]. ISBN 978-92-79-22850-6. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2012/pdf/ee-2012-2_en.pdf. 5 The 2012 Ageing report: Economic and budgetary projections for the 27 EU Member States (2010-2060). In: Europaen Commission: Economic and Financial Affairs [online]. 02/2012 [cit. 2013-01-08]. ISBN 978-92-79-22850-6. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2012/pdf/ee-2012-2_en.pdf. 12

Dětí se tedy pravděpodobně rodit více nebude, další baby boom očekáván není, takže se dle mého názoru dá předpokládat, že počet ekonomicky aktivních osob nijak zázračně nevzroste. Porodnost tedy pravděpodobně nebude oblastí, která by zlepšila demografický vývoj Evropy a pomohla tak státům zlepšit financování důchodových systémů. Graf 2 - Celková míra porodnosti v EU a eurozóně Zdroj: The 2012 Ageing report: Economic and budgetary projections for the 27 EU Member States (2010-2060). In: Europaen Commission: Economic and Financial Affairs [online]. 02/2012 [cit. 2013-01-08]. ISBN 978-92-79-22850-6, str. 46. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2012/pdf/ee-2012-2_en.pdf Graf 3 - Prognóza měr porodnosti (počet porodů na ženu) Zdroj: The 2012 Ageing report: Economic and budgetary projections for the 27 EU Member States (2010-2060). In: Europaen Commission: Economic and Financial Affairs [online]. 02/2012 [cit. 2013-01-08]. ISBN 978-92-79-22850-6, str. 46. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2012/pdf/ee-2012-2_en.pdf 1.1.2 Střední délka života Další z faktorů ovlivňujících demografický vývoj je střední délka života. Bohužel ani v této oblasti nedošla EU k pozitivním závěrům, očekává se totiž podstatné prodloužení 13

střední délky života, a to především u mužů. Předpokládá se, že střední délka života v Evropské unii u mužů vzroste z 76,7 let v roce 2008 na 84,6 let v roce 2060 (viz graf 4) a u žen z 82,5 let v roce 2008 na 89,1 let v roce 2060 (viz graf 5). Lidé by se tedy měli v průměru dožívat podstatně vyššího věku. Graf 4 - Očekávána střední délka života mužů Zdroj: The 2012 Ageing report: Economic and budgetary projections for the 27 EU Member States (2010-2060). In: Europaen Commission: Economic and Financial Affairs [online]. 02/2012 [cit. 2013-01-08]. ISBN 978-92-79-22850-6, str. 48,49. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2012/pdf/ee-2012-2_en.pdf Graf 5 - Očekávána střední délka života žen Zdroj: The 2012 Ageing report: Economic and budgetary projections for the 27 EU Member States (2010-2060). In: Europaen Commission: Economic and Financial Affairs [online]. 02/2012 [cit. 2013-01-08]. ISBN 978-92-79-22850-6, str. 48,49. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2012/pdf/ee-2012-2_en.pdf Česká republika je současně lehce pod průměrem EU a dle prognózy se dá předpokládat, že pod tímto průměrem zůstane i do roku 2060 (viz grafy 6 a 7). Ani v této oblasti se tedy nedá očekávat zpomalení tempa stárnutí populace, spíše naopak. 14

Graf 6 - Očekávaná střední délka života v jednotlivých zemích EU pro muže Zdroj: The 2012 Ageing report: Economic and budgetary projections for the 27 EU Member States (2010-2060). In: Europaen Commission: Economic and Financial Affairs [online]. 02/2012 [cit. 2013-01-08]. ISBN 978-92-79-22850-6, str. 49, 50. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2012/pdf/ee-2012-2_en.pdf Graf 7 - Očekávaná střední délka života v jednotlivých zemích EU pro ženy Zdroj: The 2012 Ageing report: Economic and budgetary projections for the 27 EU Member States (2010-2060). In: Europaen Commission: Economic and Financial Affairs [online]. 02/2012 [cit. 2013-01-08]. ISBN 978-92-79-22850-6, str. 49, 50. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2012/pdf/ee-2012-2_en.pdf 15

1.1.3 Čistá migrace Posledním z faktorů, který dle této zprávy ovlivňuje rozsah a tempo stárnutí populace, je čistá migrace 6. Čistá kumulativní migrace do EU by měla v činit v roce 2060 60 milionů lidí. 7 1.1.4 Závěry zprávy EU o stárnutí populace Prognóza EU předpokládá, že porodnost v EU se zvýší pouze nepatrně a střední délka života se prodlouží výrazně. Důsledkem by měla být dramatická změna věkové struktury populace Evropské unie. To dokládá obrázek 2, který zachycuje celkem čtyři věkové pyramidy vlevo populace EU27 a vpravo eurozóna, přičemž modrá barva zobrazuje mužskou část populace a růžová ženskou. Světlejší pyramidy představují prognózovaný stav, který by měl nastat v roce 2060, tmavší barvou je vykreslen stav roku 2010. Graf 8 - Věková pyramida pro rok 2010 a 2060 v EU27 (vlevo) a eurozóně (vpravo) v tisících Zdroj: The 2012 Ageing report: Economic and budgetary projections for the 27 EU Member States (2010-2060). In: Europaen Commission: Economic and Financial Affairs [online]. 02/2012 [cit. 2013-01-08]. ISBN 978-92-79-22850-6, str. 56. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2012/pdf/ee-2012-2_en.pdf Z grafu je vidět, že v roce 2010 byla jak v EU27, tak v eurozóně relativně nízká míra porodnosti, vysoká úmrtnost a vcelku vysoký počet ekonomicky aktivních lidí. V roce 2060 se má tvar věkové pyramidy podstatně změnit. Dětská složka by měla být na 6 Čistá migrace rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých ve zkoumaném územním celku Zdroj: Stěhování. In: Český statistický úřad [online]. 2001 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cisla/0/02/020100/stehovan.htm. 7 Stárnoucí Evropa? Skutečnost, na kterou je třeba se připravit. In: EVROPSKÁ KOMISE [online]. 15.05.2012 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/news/economy/120515_cs.htm. 16

přibližně stejné úrovni jako v roce 2010, tedy cca 20 % populace, ovšem úmrtnost dramaticky klesne, takže podíl lidí nad 65 let by měl vzrůst na 30 %. Dramaticky se sníží počet lidí ekonomicky aktivních, tato skupina bude tvořit pouhých 50 %. Tím poklesne počet ekonomicky aktivních lidí na jednoho důchodce. Zatímco v roce 2010 v EU na jednoho důchodce připadaly čtyři ekonomicky aktivní osoby, v roce 2060 by to měly být pouze dvě. 8 K podobným závěrům došla i projekce Českého statistického úřadu vypracovaná také v roce 2012. 9 Je otázkou nakolik takovýmto prognózám důvěřovat. Faktem však je, že se shodují v podstatě ve všech podstatných oblastech zkoumání, a proto je třeba jim věnovat náležitou pozornost. Tyto závěry jsou totiž velice nepříznivé pro důchodové politiky evropských států včetně České republiky (obzvlášť pro průběžné důchodové systémy, které jsou velmi ovlivnitelné špatným demografickým vývojem) a budou bezpochyby vyžadovat radikální politická řešení. Státní rozpočty při takovémto vývoji nebudou schopny nadále financovat důchody v současné výši. Pokud nedojde k výrazným změnám důchodových systémů, důsledkem bude buď drastické zvýšení zátěže příjmů ekonomicky aktivních lidí, nebo naopak drastické snížení penzí, což je dle mého názoru pravděpodobnější. Pokud existuje alespoň malá šance, že k takové situaci někdy v budoucnu dojde, je třeba se na ni začít skutečně pečlivě připravovat. Myslím, že to je také poselství většiny zpráv předpovídajících neudržitelnost důchodových systémů či dramatické snížení penzí. Je třeba přestat spoléhat na stát a být připraven na nejhorší. 8 The 2012 Ageing report: Economic and budgetary projections for the 27 EU Member States (2010-2060). In: Europaen Commission: Economic and Financial Affairs [online]. 02/2012 [cit. 2013-01-08]. ISBN 978-92-79-22850-6. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2012/pdf/ee-2012-2_en.pdf. 9 Stárnutí obyvatelstva: aktualizace aktualizace projekce ČSÚ 2009. In: Český statistický úřad [online]. 31.01.2012 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/2f54fd0c56c9c8a6c1257996004 385f4/$FILE/%C4%8CS%C3%9A%20CERGE-EI%20%C5%A0tyglerov%C3%A1%20projekce.pdf. 17

18

2 DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE DO ROKU 2012 K pochopení podnětů, které vedly k přijetí reformy důchodového systému považuji za klíčové znát základní principy, na kterých stál důchodový systém České republiky do roku 2012. Toto vysvětlení by mělo sloužit jako odrazový můstek pro další text, mělo by objasnit, kde se nacházely hlavní mezery systému a proč muselo dojít k reformě. V této kapitole tedy bude rozebrán důchodový systém tak, jak fungoval minulý rok. 2.1 První pilíř důchodového systému v roce 2012 Státní důchod neboli první pilíř důchodového systému v České republice představoval a pravděpodobně ještě nějakou dobu představovat bude hlavní a bohužel mnohdy i jediný zdroj příjmu starobních důchodců. V roce 2012 z tohoto pilíře získávalo více než 2,3 milionů důchodců průměrný státní důchod přes 10,5 tisíc korun měsíčně. 10 2.1.1 Průběžně financovaný systém Státní důchod byl založen na principu průběžného financování. Peníze tímto typem systému pouze protékají, nedochází k jejich ukládání či zhodnocování. Správcem tohoto pilíře je Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ), která ročně vybrala přibližně 300 miliard korun na pojistném od cca 4,8 milionu ekonomicky aktivních obyvatel (zaměstnanců a podnikatelů), pro které je účast v důchodovém pojištění povinná po splnění určitých podmínek daných zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění v aktuálním znění (dále jen zákon o důchodovém pojištění). 11 Odvody do prvního pilíře činily v roce 2012 celkově 28 % z hrubé mzdy ekonomicky aktivních, z čehož 6,5 % se strhává zaměstnanci z hrubé mzdy a 21,5 % z hrubých mezd zaměstnanců odvádí zaměstnavatel. 12 Takto vybrané peníze ČSSZ průběžně přerozděluje mezi postproduktivní část populace. Tento systém funguje na principu solidarity ekonomicky aktivních občanů vůči důchodcům, kterým pracující v podstatě financují stáří. Každý pracující má garanci státu, že bude v důchodu dostávat příjem z prvního pilíře. Ovšem v případě předčasného úmrtí nemají pozůstalí nárok na žádnou formu dědictví. 13 10 Státní důchod. In: Důchodová reforma [online]. MPSV ČR, 2011 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/4. 11 Slovníček pojmů. In: Důchodová reforma [online]. MPSV ČR, 2011 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/11. 12 Státní důchod: Doba pojištění pro nárok na důchod. In: Důchodová reforma [online]. MPSV ČR, 2011 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/60. 13 Slovníček pojmů. In: Důchodová reforma [online]. MPSV ČR, 2011 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/11. 19

Princip průběžně financovaného důchodového systému, konkrétně výše zmíněný princip solidarity považuji již za jeden ze zdrojů problémů spojených se státními důchody. Jestliže pracující financují stáří důchodcům, okamžitě mě napadá otázka, co se stane, když se dostaneme do extrémní situace, kdy bude v republice pouze jeden ekonomicky aktivní člověk na jednoho důchodce? Budeme pak odvádět většinu příjmů na důchody nebo nebudeme v budoucnu dostávat téměř žádný státní důchod? Bude stát schopen kompenzovat tento výpadek odvodů na pojistném? Problematika stárnutí populace byla podrobně rozebrána v předchozí kapitole. Z té je zřejmé, že extrémní situace jeden ekonomicky aktivní na jednoho důchodce zase tak extrémní není, a proto je třeba tuto problematiku neodkladně řešit. 2.1.2 Nárok na starobní důchod Nárok na starobní důchod v minulém roce vznikl dosažením stanoveného důchodového věku a potřebné doby pojištění. 14 Potřebná doba pojištění se skládá z doby účasti na pojištění a tzv. náhradních dob pojištění. Potřebná doba účasti na pojištění platná v důchodovém systému minulého roku je zobrazena v Tabulce 1. Odvíjela se od toho, ve kterém roce daná osoba dosáhne důchodového věku, a jak je vidět, tato doba se neustále prodlužuje. Osoby jdoucí do důchodu po roce 2018 musí být dle tohoto systému účastny pojištění minimálně 35 let. 15 Náhradní doba pojištění je přesně definované období života, za které se neodvádí žádné pojistné, a přesto se za určitých podmínek započítává do potřebných dob pojištění. 16 Jedná se např. o dobu pobírání dávek nemocenského pojištění, dobu osobní péče o díte do čtyř let věku apod. Podrobnější informace o době pojištění i náhradní době lze nalézt v hlavě první zákona o důchodovém pojištění. 14 Státní důchod: Důchodový věk. In: Důchodová reforma [online]. MPSV ČR, 2011 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/59. 15 Doba pojištění pro nárok na důchod. In: Důchodová reforma [online]. MPSV ČR, 2011 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/60. 16 Důchodové pojištění: Účast na pojištění. In: Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2012 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/ucast-na-pojisteni/. 20

Tabulka 1 - Doba pojištění v důchodovém systému v roce 2012 Zdroj: Státní důchod: Doba pojištění pro nárok na důchod. In: Důchodová reforma [online]. MPSV ČR, 2011 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/60. Pro stanovení důchodového věku platily následující pravidla: 17 - muži narození před rokem 1936 získávají nárok na starobní důchod dosažením věku 60 let, ženy dosažením věku 53 až 57 let podle počtu vychovaných dětí. - u osob narozených mezi lety 1936 až 1977 se při výpočtu důchodového věku řídíme tabulkou v příloze 1. - lidé narození po roce 1977 zjišťují svůj důchodový věk tak, že k věku 67 let přičtou takový počet měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození a rokem 1977 K rychlejšímu a snadnějšímu zjištění důchodového věku je možné využít věkovou kalkulačku, která je volně ke stažení na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (viz následující Příklad 1). 18 Příklad 1 - Stanovení důchodového věku Pomocí výše zmíněné věkové kalkulačky je možné např. zjistit, že žena ve věku 46 let vychovávající dvě děti půjde do důchodu v 65 letech a 4 měsících. Stejně tak i muž narozený ve stejný den (viz Tabulka 2). Oba budou odcházet do důchodu po roce 2018, potřebná doba pojištění tedy činí minimálně 35 let. 17 Státní důchod: Důchodový věk. In: Důchodová reforma [online]. MPSV ČR, 2011 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/59. 18 Důchodové pojištění: Kalkulačky. In: MPSV: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2435. 21

Tabulka 2 - Stanovení důchodového věku 46leté osoby Zdroj: Důchodové pojištění: Kalkulačky. In: MPSV: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2435. Pro 24ti letého člověka již důchodový věk vychází na 69 let (bez ohledu na pohlaví a počet vychovaných dětí), což je podstatný rozdíl (viz Tabulka 3). Zvyšování důchodového věku je všeobecně známá a velice používaná úprava důchodových systémů. Vláda zvýší věk odchodu do důchodu, čímž zajistí, že osoby zůstanou ekonomicky aktivní po delší dobu a tím pádem delší dobu odvádějí pojistné na důchodové pojištění. Tímto krokem jsou často řešeny problémy důchodový systémů, konkrétně problém stárnutí populace. Důchodový věk se však nemůže zvyšovat donekonečna a dle mého názoru se nejedná o příliš efektivní řešení. Záleží samozřejmě na charakteru práce a na lidech, ale zastávám názor, že ve většině případů již člověk není schopen provozovat práci stejně efektivně jako dříve. Myslím, že touto pohodlnou úpravou se vlády pouze vyhýbají skutečnému řešení problémů. Na druhou stranu chápu, že nalezení nejvhodnější a nejefektivnějšího důchodového systému je nesmírně komplikovaný úkol a že vlády se pomocí těchto parametrických úprav pouze snaží získat čas na vypracování co nejlepšího řešení. I přesto je představa odchodu do důchodu v 69 letech či později hrozivá. Tabulka 3 - Stanovení důchodového věku 24leté osoby Zdroj: Důchodové pojištění: Kalkulačky. In: MPSV: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2435. 22

2.1.3 Výplata důchodů Co se týče výplaty důchodů existují dva typy systémů dávkově a příspěvkově definovaný. U příspěvkově definovaného penzjiního systému se výše vyplácených důchodů odvíjí od výše příspěvků odvedených během ekonomicky aktivní fáze života. Tento systém je v České republice uplatňován v rámci třetího pilíře penzijního připojištění (viz kapitola 2.1). 19 Naproti tomu u dávkově definovaného systému je výše důchodu odvozena na základě určitého vzorce, který může zahrnovat proměnné jako např. minimální vyměřovací základ, dobu pojištění, mzdu během určitého období, důchodový věk a případně i indexaci. 20 Tento typ se používá v České republice právě v rámci prvního pilíře důchodového systému, přičemž výše vypláceného důchodu se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra v roce 2012 činila 9 % průměrné mzdy pro všechny typy důchodů, tedy 2270 Kč. Procentní výměra se vypočítala jako 1,5 % výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění, nejméně však 770 Kč za měsíc. 21 Výpočtový základ se stanovil z osobního vyměřovacího základu, který byl roven měsíční předdůchodové mzdě, a to pomocí redukčních hranic. Ty byly pro rok 2012 nastaveny následovně: 22 do první redukční hranice ve výši 11061 Kč se započítávalo 100 % příjmů do druhé redukční hranice 29159 Kč se započítalo 28 % příjmů do třetí redukční hranice 100548 Kč se započítávalo pouze 16 % příjmů příjmy nad třetí redukční hranici se při výpočtu nebraly v úvahu V následujících příkladech bude zachycen způsob výpočtu důchodu podle pravidel platných v roce 2012, nejdříve u osoby s měsíční předdůchodovou mzdou ve výši 22000 Kč v příkladu 2 a následně u osoby s příjmem 50000 Kč v příkladu 3. 19 Technical Compilation Guide for Pension Data in National Accounts. In: Eurostat [online]. 2011 [cit. 2013-01-05]. ISSN 1977-0375. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ity_offpub/ks-ra- 11-027/EN/KS-RA-11-027-EN.PDF. 20 Technical Compilation Guide for Pension Data in National Accounts. In: Eurostat [online]. 2011 [cit. 2013-01-05]. ISSN 1977-0375. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ity_offpub/ks-ra- 11-027/EN/KS-RA-11-027-EN.PDF. 21 Důchodové pojištění: Starobní důchody. In: Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2012 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm. 22 Státní důchod: Výpočet výše důchodu. In: Důchodová reforma [online]. MPSV ČR, 2012 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/61. 23

Příklad 2 - Výpočet důchodu osoby s měsíční předdůchodovou mzdou 22000 Kč (podle výpočtu platného v roce 2012) Muž, který se účastnil pojištění 40 let, požádal o řádný starobní důchod. Jeho osobní vyměřovací základ za rozhodné období činí 22000 Kč. Tabulka 4 Výse důchodu na základě výpočtu v roce 2012, příjem 22000 Kč Měsíční předdůchodová mzda 22000 Kč Doba účasti na pojištění v letech 40 Koeficient procentní výměry 1.50% Výpočet Dílčí výpočtové základy 1. redukční hranice 11061 Kč 100% 11061.00 Kč 2. redukční hranice 29159 Kč 28% 3062.92 Kč 3. redukční hranice 100548 Kč 16% 0.00 Kč Celkový výpočtový základ 14123.92 Kč Procentní výměra Základní výměra 8 474.35 Kč 2 270.00 Kč Celkový důchod 10745 Kč Poměr důchodu k předdůchodové mzdě 48.84% Zdroj: vytvořeno autorem Výpočtový základ se vypočte pomocí redukčních hranic. Do první redukční hranice se zahrne 100 % příjmu, tedy 11061 Kč. Do druhé redukční hranice bude zahrnuto pouze 28 % z rozdílu mezi osobním vyměřovacím základem a 1. redukční hranicí, tedy 3062.92 Kč. Celkový vyměřovací základ je součet částek 11061 Kč a 3063 Kč. Procentní výměra je vypočítaná jako součin výpočtového základu, doby pojištění a koeficientu 1,5 %. Základní výměra činí 2270 Kč. Osoba s předdůchodovým příjmem 22000 Kč bude dle tohoto výpočtu dostávat měsíční důchod ve výši 10745 Kč (součet procentní a základní výměry), tedy necelých 49 % z původního příjmu. Příklad 3 - Výpočet důchodu osoby s měsíční předdůchodovou mzdou 50000 Kč (podle výpočtu platného v roce 2012) Muž, který se účastnil pojištění 40 let, požádal o řádný starobní důchod. Jeho osobní vyměřovací základ za rozhodné období činí 50000 Kč. 24

Tabulka 5 Výše důchodu na základě výpočtu v roce 2012, příjem 50000 Kč Měsíční předdůchodová mzda 50000 Kč Doba účasti na pojištění v letech 40 Koeficient procentní výměry 1.50% Výpočet Dílčí výpočtové základy 1. redukční hranice 11061 Kč 100% 11061.00 Kč 2. redukční hranice 29159 Kč 28% 5067.44 Kč 3. redukční hranice 100548 Kč 16% 3334.56 Kč Celkový výpočtový základ 19463.00 Kč Procentní výměra Základní výměra 11 677.80 Kč 2 270.00 Kč Celkový důchod 13948 Kč Poměr důchodu k předdůchodové mzdě 27.90% Zdroj: vytvořeno autorem Stejným způsobem jako v předchozím příkladu byl vypočten důchod ve výši 13948 Kč, což představuje pouhých 28 % z původního příjmu. I přesto, že předdůchodová mzda je více než dvakrát vyšší oproti mzdě v příkladu 2, důchod se zvýšil pouze nepatrně. Tyto příklady poukazují na další podstatný problém důchodového systému minulého roku, a to potlačenou zásluhovost. Vzhledem k tomu, že výše vyplácených důchodů se neodvíjí od výše příspěvků, mezi starobními důchody jsou pouze malé rozdíly a tempo růstu důchodů silně zaostává za tempem růstu příjmů. Takové nastavení důchodového systému chrání občany s nízkou předdůchodovou mzdou. Ti mají od státu garanci, že alespoň nějaký minimální důchod obdrží. Výrazně znevýhodněni jsou však lidé s vysokými příjmy. Tento problém dále umocňuje nastavení redukčních hranic, které nijak nezohledňují příjmy nad třetí redukční hranici. To v praxi znamená, že člověk s měsíčním příjmem 101000 Kč bude za jinak nezměněných podmínek pobírat stejně velký důchod jako člověk s příjmem 500000 Kč. 2.2 Třetí pilíř Druhou a poslední součást českého důchodového systému tvořilo v roce 2012 dobrovolné spoření občanů ve formě penzijního připojištění, příp. produktů komerčních pojišťoven. Třetí pilíř představuje další zdroj financování vlastního důchodu. Některé státy včetně České republiky se snaží občany motivovat do zapojení do tohoto pilíře 25

např. poskytováním státního příspěvku či daňovým zvýhodněním. Tento pilíř se však v současnosti na celkových důchodech podílí pouze zanedbatelnou měrou. 23 2.3 Závěrečné shrnutí Důchodový systém se v roce 2012 skládal pouze ze dvou pilířů (viz Obrázek 1). První pilíř představoval základní povinný důchodový systém, který je spravován ČSSZ a jeho úkolem je vyplácení důchodů lidem v postproduktivním věku za podmínek stanovených zákonem o důchodovém pojištění. Třetí pilíř neboli individuální dobrovolný penzijní systém plní funkci pomocného pilíře, který lidem umožňuje naspořit dodatečné prostředky na důchod. Druhý pilíř v minulém roce zastoupen nebyl. Obrázek 1 - Grafické zobrazení důchodového systému v ČR v roce 2012 Zdroj: Stávající důchodový systém. In: Důchodová reforma ČR [online]. 2010 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://duchodova.reformacr.cz/stavajici-duchodovy-system/ 23 Důchodové pojištění: Starobní důchody. In: Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2012 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm. 26

3 PENZIJNÍ REFORMA V ČESKÉ REPUBLICE Stárnutí populace, podrobně rozebrané v první kapitole, je hlavním zdrojem pesimismu ohledně důchodové situace v budoucnu. Je zpochybňována fiskální udržitelnost důchodových systémů v Evropě, protože ve většině členských zemí Evropské unie jsou starobní důchody kryty převážně z veřejných zdrojů. 24 Vzhledem k předpokládanému pokračování stárnutí populace se dá předpokládat, že beze změn důchodového systému bude narůstat fiskální nerovnováha. Z přílohy 2 (řádek 2) 25 je vidět, že výdaje na dávky důchodového pojištění představují největší část mandatorních výdajů státu a jejich výše neustále narůstá, a to i přesto, že poměr průměrného důchodu k čisté mzdě zaměstnanců kontinuálně klesá (viz následující graf). Zatímco v roce 2000 tvořil průměrný důchod cca 57 % průměrné čisté mzdy, v roce 2008 to bylo pouze necelých 53 % a další pokles se předpokládá i v budoucnu. 26 Graf 9 - Poměr průměrného důchodu a průměrné čisté mzdy Zdroj: Jak si spořit na důchod: Zorientujte se v důchodové reformě. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2012, str. 18. ISBN 978-80-247-4479-7. 24 HAMERNÍKOVÁ, B.,MAATYOVÁ, A. et al. Veřejné finance. 2. Vyd. Praha, str. 157 : Wolters Kluwer ČR, 2010. 340 s. 25 Vývoj mandatorních výdajů. In: ASO ČR: ASOCIACE SAMOSTATNÝCH ODBORŮ ČESKÉ REPUBLIKY [online]. 2011 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://www.asocr.cz/addons/files/stare/110906priloha2.pdf 26 Jak si spořit na důchod: Zorientujte se v důchodové reformě. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2012, str. 18. ISBN 978-80-247-4479-7. 27

I přesto, že dopady stárnutí populace na veřejné rozpočty České republiky nejsou prozatím příliš patrné, vyhlídky nejsou optimistické. Proto je třeba podniknout kroky k větší odolnosti a efektivnosti důchodového systému. Pokud se totiž naplní předpovědi o dalším stárnutí populace, nebude dostatek platících osob a systém důchodového pojištění se ocitne ve velkém deficitu. Mezi další problémy našeho důchodového systému patří např. dříve zmíněná potlačená zásluhovost. V roce 2004 již byla přijata opatření, která měla tyto problémy řešit, např. omezení možnosti odchodu do předčasného důchodu, redukce doby studia pro účely důchodového pojištění, postupné zvyšování důchodového věku apod. 27 Všechny podobné úpravy však lze použít pouze omezeně, proto bylo třeba přijít s řešením, které bude efektivnější, komplexnější a dlouhodobější. Z toho důvodu byla v letech 2004-2005 sestavena tzv. Bezděkova komise, jejímž cílem bylo analyzovat dopady návrhů penzijní reformy jednotlivých politických stran na státní rozpočet a výši penze. V následujícím textu budou stručně představeny návrhy jednotlivých politických stran a výsledky těchto návrhů publikované v závěrečné zprávě Bezděkovy komise. 28 3.1 Varianta ČSSD ČSSD ve svém návrhu představila průběžně financovaný důchodový systém, který bude doplněn o tzv. systém NDC. Změna spočívá v tom, že každému účastníkovi důchodového systému jsou zřízeny tzv. pomyslné účty, na kterých je evidována výše jeho příspěvků a na jejich základě je následně vyplácen důchod. Tím by mělo dojít ke zvýšení zásluhovosti. Transformace bude probíhat postupně, nejdříve bude pro výpočet starobních důchodů použit NDC systém pouze váhou 3,3 %. Tato váha bude postupně narůstat a nakonec budou důchody počítány pouze na základě NDC systému. Invalidní důchody budou vypláceny také dle tohoto systému. Dále se zavádí institut tzv. minimálního garantovaného důchodu k ochraně lidí s nízkými příjmy. Bude využita i oblíbená parametrická úprava - zvyšování důchodového věku. Celková pojistná sazba se zvýší z 28 % na 29,6 %. 29 3.1.1 Výsledky Po analýze tohoto návrhu došla Bezděkova komise k závěru, že systém by měl být většinu doby v mírném přebytku. Odhadují, že postupnou transformací nejdříve dojde 27 HAMERNÍKOVÁ, B.,MAATYOVÁ, A. et al. Veřejné finance. 2. Vyd. Praha, str. 159, 160 : Wolters Kluwer ČR, 2010. 340 s. 28 Bezděkova komise (2004-2005). In: České reformy.cz [online]. 17.03.2011 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://www.ceskereformy.cz/bezdekova-komise-2004-2005/. 29 BEZDĚKOVA KOMISE. Závěrečná zpráva: Výkonný tým. Praha, 2005, str. 17. Dostupné z: http://www.ceskereformy.cz/soubory/dokumenty/bezdekova-komise-1-zaverecna-zprava.pdf 28

k nárůstu důchodových výdajů a až poté k jejich poklesu. Tohoto poklesu však bude docíleno na úkor snížení celkového náhradového poměru, 30 a to až na 27 % na konci století, což je obrovský propad. Lidé by tak mohli záměrně odkládat odchod do důchodu. Navíc bylo odhadnuto, že asi 60 % důchodů bude dlouhodobě pod hranicí chudoby. Pozitivem je, že díky podpoře zásluhovosti budou z přechodu na NDC systém profitovat lidé s průměrnými a vyššími příjmy. Dále se předpokládá podstatný pokles průměrné výše invalidního důchodu, s čímž je spojeno riziko, že by se osoby pobírající invalidní důchod mohly snažit o doplnění svého příjmu v jiné oblasti veřejných rozpočtů, což by působilo kontraproduktivně. 31 Varianta ČSSD by tedy mohla vyřešit problém zásluhovosti i problémy s fiskální udržitelností systému. Tyto reformní kroky jsou však dle mého názoru spojeny s velkými sociálními riziky - pokles náhradového poměru i velké množství důchodů pod hranicí chudoby. I přesto, že tento návrh má určitá pozitiva, myslím, že jeho dopady na sociální sféru jsou příliš riskantní. 3.2 Varianta KDU-ČSL KDU-ČSL navrhla průběžně financovaný důchodový systém s možností převedení části prostředků na vlastní kapitálový účet, čímž se opět částečně podpoří zásluhovost. Možnost vstoupit do tohoto fondového pilíře mají lidé do 50ti let věku a toto rozhodnutí je nevratné. Pojistná sazba zůstane na 28 %, přičemž lidé, kteří se rozhodnou využít možnosti vyvázat část příjmu do fondového pilíře, budou odvádět 12 % hrubé mzdy do státního důchodového pilíře, 8 % do fondového pilíře, 8 % na nestarobní důchody a navíc budou muset odvést dodatečná 2 % do fondů. I v této variantě se bude prodlužovat věk odchodu do důchodu. Další parametrickou úpravou je změna redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu. Do první redukční hranice bude započítáno 90 % příjmů, nad ni pak pouze 10 %. Další redukční hranice se v tomto návrhu neuvažuje. KDU-ČSL se také rozhodla posílit důchodové příjmy o příjmy plynoucí ze zvýšení nepřímých daní. 32 30 Náhradový poměr podíl důchodu na hrubé mzdě; Zdroj: Stávající důchodový systém. In: Důchodová reforma ČR [online]. 2010 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://duchodova.reformacr.cz/stavajiciduchodovy-system/ 31 BEZDĚKOVA KOMISE. Závěrečná zpráva: Výkonný tým. Praha, 2005, str. 18, 19. Dostupné z: http://www.ceskereformy.cz/soubory/dokumenty/bezdekova-komise-1-zaverecna-zprava.pdf 32 BEZDĚKOVA KOMISE. Závěrečná zpráva: Výkonný tým. Praha, 2005, str. 21, 22. Dostupné z: http://www.ceskereformy.cz/soubory/dokumenty/bezdekova-komise-1-zaverecna-zprava.pdf 29

3.2.1 Výsledky Po zhodnocení tohoto návrhu se Bezděkova komise domnívala, že státní důchodový systém bude po těchto opatřeních dlouhodobě vyrovnaný. Výdaje na důchody by se měly držet i přes stárnutí populace pod hranicí 8 % HDP. Náhradový poměr kvůli úpravě ve výpočtu důchodů poklesne pod 30 %, a to i přes možnost vyvázat část svých příspěvků. Státní pilíř posiluje redistribuci, takže směřuje k rovnému důchodu, čímž se zvyšují rozdíly v náhradových poměrech mezi vysoko a nízkopříjmovými jedinci. Naopak fondový pilíř zvyšuje zásluhovost, čímž se při vyvázání zvyšuje náhradový poměr vysokopříjmových jedinců a snižuje se poměr u nízkopříjmových. Státní pilíř je pak výhodnější pro jedince s nízkými příjmy. Předpokládá se, že této možnosti dlouhodobě využije asi 50 % mužů a pouze 10 % žen. Ty totiž díky delší naději dožití, nižšímu průměrnému příjmu a vyššímu podílu náhradních dob dosahují větší výnosy ze státního pilíře, proto nejsou tolik motivovány vstupovat do fondového pilíře. 33 Tato varianta se tedy zdá lepší z hlediska sociálních dopadů na jedince, protože pravděpodobně nebude spojena s takovými riziky jako varianta ČSSD. Je však otázkou, kolik lidí by skutečně využilo možnosti vyvázat část svých příjmů a zda by to pro ně bylo opravdu výhodné. V následujících tabulkách je uvedena výše důchodu při nevyvázání části příjmu do fondového pilíře vypočtená na základě návrhu KDU-ČSL. Tyto výpočty předpokládají stejnou výši první redukční hranice i základní výměry jako v roce 2012. Důchod pro člověka s příjmem 22000 Kč vychází 8900 Kč, což je o cca 1800 Kč méně než za situace v roce 2012. U člověka s předdůchodovou mzdou 50000 Kč vychází rozdíl ještě markantnější. Tabulka 6 Výše důchodu u varianty KDU-ČSL, příjem 22000 Kč Měsíční předdůchodová mzda 22000 Kč Doba účasti na pojištění v letech 40 Koeficient procentní výměry 1.50% Výpočet Dílčí výpočtové základy 1. redukční hranice 11061 Kč 90% 9954.90 Kč Nad 1. redukční hranici 10% 1093.90 Kč Celkový výpočtový základ 11048.80 Kč Procentní výměra 6 629.28 Kč 33 BEZDĚKOVA KOMISE. Závěrečná zpráva: Výkonný tým. Praha, 2005, str. 22-24. Dostupné z: http://www.ceskereformy.cz/soubory/dokumenty/bezdekova-komise-1-zaverecna-zprava.pdf 30

Základní výměra 2 270.00 Kč Celkový důchod 8900 Kč Poměr důchodu k předdůchodové mzdě 40.45% Zdroj: vytvořeno autorem Tabulka 7 - Výše důchodu u varianty KDU-ČSL, příjem 50000 Kč Měsíční předdůchodová mzda 50000 Kč Doba účasti na pojištění v letech 40 Koeficient procentní výměry 1.50% Výpočet Dílčí výpočtové základy 1. redukční hranice 11061 Kč 90% 9954.90 Kč Nad 1. redukční hranici 10% 3893.90 Kč Celkový výpočtový základ 13848.80 Kč Procentní výměra Základní výměra 8 309.28 Kč 2 270.00 Kč Celkový důchod 10580 Kč Poměr důchodu k předdůchodové mzdě 21.16% Zdroj: vytvořeno autorem 3.3 Varianta KSČM KSČM nepředstavuje ve svém návrhu významná opatření. Ponechává důchodový systém průběžně financovaný a dávkově definovaný. Důchodový věk se také bude postupně zvyšovat jako v ostatních návrzích a hlavní důraz je kladen na příjmovou stranu následujícími opatřeními. Ruší se příspěvek na penzijní připojištění a sazba důchodového pojištění se několikrát zvýší, nejdříve na 29,6 % a nakonec stoupne až na úroveň 33,5 %. 34 3.3.1 Výsledky Parametrické úpravy nedokáží zabránit nárůstu výdajů, a ty se proto budou dlouhodobě pohybovat na úrovni 12 % HDP. Příjmová strana důchodového systému je sice výrazně posílena, ale tato opatření mohou zhoršit hospodaření ostatních subjektů ekonomiky. 34 BEZDĚKOVA KOMISE. Závěrečná zpráva: Výkonný tým. Praha, 2005, str. 26. Dostupné z: http://www.ceskereformy.cz/soubory/dokumenty/bezdekova-komise-1-zaverecna-zprava.pdf 31

To, že se např. zvýší sazby důchodového pojištění, nezaručí zvýšení celkových příjmů státu. Toto opatření totiž může demotivovat pracující občany, kteří můžou zběhnout do šedé ekonomiky. Systém, který navrhuje KSČM, sice může zvýšit důchody budoucím důchodcům, avšak na úkor snížení příjmu v době jejich ekonomické aktivity. Jedna z mála pozitivních věcí na tomto modelu je mírný nárůst náhradového poměru. 35 Myslím, že tato varianta dlouhodobě situace vyřešit nedokáže. Není totiž dostatečně komplexní. 3.4 Varianta ODS ODS se snaží ve svém návrhu donutit lidi nespoléhat na stát a připravovat se na důchod spořením či investováním u komerčních institucí. ODS navrhuje rovný důchod pro všechny - 20 % průměrné hrubé mzdy a zároveň snižuje pojistnou sazbu na 20 % pro celou populaci. V tomto návrhu neexistuje předčasný odchod do důchodu. Tento systém by měl platit až pro lidi narozené po roce 1945, přičemž ročníky 1946 1974 budou pobírat kombinovaný důchod dle starého i nového způsobu. Čistě rovný důchod bude potom platit pro jedince narozené v roce 1975 a mladší. Vzhledem k růstu naděje dožití roste i důchodový věk. 36 3.4.1 Výsledky Bezděkova komise zjistila, že výdaje důchodového systému by měly klesnout na 6 % HDP, což je mnohem lepší výsledek než u předchozích návrhů. Na druhou stranu klesají také příjmy a důchodový systém se na počátku dostává do deficitu. Až po několika letech se deficity ustálí kolem nuly. Rizikem tohoto návrhu může být možné zvýhodnění invalidních důchodů, a tedy možný nárůst odchodů do invalidního důchodu. Snížením pojistné sazby ODS předpokládala, že si lidou budou schopni odkládat více peněz na důchody v různých komerčních institucích. Bezděkova komise však tvrdí, že nelze zajistit, že peníze uspořené díky snížení pojistné sazby, budou použity na zajištění na stáří. Náhradový poměr klesá až na 20 %. 37 Pokud bude opět použit modelový jedinec z příkladu 2 s příjmem 22000 Kč, bude podle tohoto návrhu pobírat pouze 4400 Kč. Jedinec s příjmem 50000 Kč bude pobírat 10000 Kč (viz následující tabulka). Pro jedince s nižšími příjmy by tedy tento systém představoval velké zhoršení oproti situaci v roce 2012. Při vyšších příjmech již rozdíl tak velký není. 35 BEZDĚKOVA KOMISE. Závěrečná zpráva: Výkonný tým. Praha, 2005, str. 26-28. Dostupné z: http://www.ceskereformy.cz/soubory/dokumenty/bezdekova-komise-1-zaverecna-zprava.pdf 36 BEZDĚKOVA KOMISE. Závěrečná zpráva: Výkonný tým. Praha, 2005, str. 30. Dostupné z: http://www.ceskereformy.cz/soubory/dokumenty/bezdekova-komise-1-zaverecna-zprava.pdf 37 BEZDĚKOVA KOMISE. Závěrečná zpráva: Výkonný tým. Praha, 2005, str. 31, 32. Dostupné z: http://www.ceskereformy.cz/soubory/dokumenty/bezdekova-komise-1-zaverecna-zprava.pdf 32

Tabulka 8 Výpočet důchodu na základě varianty ODS Měsíční předdůchodová mzda 22000 Kč Doba účasti na pojištění v letech 40 Rovný důchod 20% 4 400 Kč Měsíční předdůchodová mzda 50 000 Kč Doba účasti na pojištění v letech 40 Rovný důchod 20% 10 000 Kč Zdroj: vytvořeno autorem Tento návrh je diametrálně odlišný ve srovnání s návrhy ostatních politických stran. ODS se snaží co nejvíce oprostit od platby důchodů tím, že se lidé budou připravovat na stáří převážně sami, což je dle mého názoru důležité. Je však otázkou, jakým způsobem to udělat a zároveň mít jistotu, že se peníze skutečně zhodnotí a že o ně nepřijdeme např. při krachu finanční instituce, což v současnosti není zase až tak nepravděpodobný scénář. Navíc není zaručeno, že peníze ušetřené díky nižší sazbě pojistného budou použity na zajištění na stáří. 3.5 Varianta US-DEU US-DEU navrhla variantu, kde je kombinován parametricky upravený průběžně financovaný systém s možností vyvázat část příspěvků do fondového pilíře. Pojistná sazba zůstává na 28 %, přičemž ti, kteří se rozhodnou vyvázat 3 % hrubé mzdy, musí ještě navíc odvést do tohoto pilíře dalších 6 %. Rozhodnutí o vyvázání je dobrovolné a lze tak učinit kdykoli před dosažením důchodového věku. Opět se prodlužuje věk odchodu do důchodu. Je upraven výpočet důchodu do první redukční hranice se započítává pouze 80 % příjmu, mezi první a druhou 50 % příjmu a nad druhou hranici 30 %. Rozhodné období neboli doba pojištění se prodlužuje z 35 na 40 let. US-DEU také zavádí sankce za předčasný důchod a snižuje význam náhradních dob a nestarobních důchodů. 38 3.5.1 Výsledky Díky parametrickým změnám dojde v dlouhém období k poklesu výdajů na důchody. Dojde však také k výraznému snížení náhradového poměru a přibližně 40 % důchodců 38 BEZDĚKOVA KOMISE. Závěrečná zpráva: Výkonný tým. Praha, 2005, str. 34, 35. Dostupné z: http://www.ceskereformy.cz/soubory/dokumenty/bezdekova-komise-1-zaverecna-zprava.pdf 33

bude dlouhodobě na hranici chudoby. Nízkopříjmoví jedinci budou motivováni odejít do důchodu před startem reformy, naopak vysokopříjmovým se vyplatí počkat, protože reforma podporuje zásluhovost, což je patrné již při pohledu na úpravu výpočtu pro výše důchodů. Pokud by skutečně zavedení reformy mělo tento efekt, dojde k růstu výdajů důchodového systému oproti projekcím. Sankce za předčasný odchod do důchodu budou motivovat pracující k odkladu odchodu do důchodu. Předpokládá se, že možnosti vyvázání části prostředků využije pouze 50 % mužů, ale žádné ženy a v kapitálovém pilíři by se v dlouhém období měla nahromadit aktiva v hodnotě cca 20 % HDP. 39 Výrazné zvýhodnění vysokopříjmových jedinců dokazují výpočty v následujících tabulkách. Opět za stejných podmínek jako v příkladech 2 a 3 byly vypočítány důchody osoby s příjmem 22000 Kč a následně 50000 Kč. V prvním případě vyšel důchod ve výši nepatrně vyšší než za situace v roce 2012. Ovšem při více než dvojnásobném příjmu vyšel důchod podstatně vyšší než v jakýchkoli předchozích návrzích, konkrétně 16761 Kč. Tento návrh tedy na první pohled vypadá podobně jako návrh KDU-ČSL, ovšem po podrobnějším prozkoumání představuje výrazné polepšení pro osoby s vyššími příjmy. Naopak osoby s příjmy nižšími než první redukční hranice si oproti situaci v roce 2012 spíše pohorší, což dle mého názoru není příliš efektivní. Navíc není jisté, zda by tato reforma měla pozitivní efekt na důchodové výdaje, proto není možné říct, zda skutečně dojde k vylepšení situace důchodové politiky. 39 BEZDĚKOVA KOMISE. Závěrečná zpráva: Výkonný tým. Praha, 2005, str. 35-37. Dostupné z: http://www.ceskereformy.cz/soubory/dokumenty/bezdekova-komise-1-zaverecna-zprava.pdf 34

Tabulka 9 Výpočet důchodu dle varianty US-DEU, příjem 22000 Kč Měsíční předdůchodová mzda 22000 Kč Doba účasti na pojištění v letech 40 Koeficient procentní výměry 1.50% Výpočet Dílčí výpočtové základy 1. redukční hranice 11061 Kč 80% 8848.80 Kč 2. redukční hranice 29159 Kč 50% 5469.50 Kč Nad 2. redukční hranici 30% 0.00 Kč Celkový výpočtový základ 14318.30 Kč Procentní výměra Základní výměra 8 590.98 Kč 2 270.00 Kč Celkový důchod 10861 Kč Poměr důchodu k předdůchodové mzdě 49.37% Zdroj: vytvořeno autorem Tabulka 10 Výpočet důchodu dle varianty US-DEU, příjem 50000 Kč Měsíční předdůchodová mzda 50000 Kč Doba účasti na pojištění v letech 40 Koeficient procentní výměry 1.50% Výpočet Dílčí výpočtové základy 1. redukční hranice 11061 Kč 80% 8848.80 Kč 2. redukční hranice 29159 Kč 50% 9049.00 Kč Nad 2. redukční hranici 30% 6252.30 Kč Celkový výpočtový základ 24150.10 Kč Procentní výměra Základní výměra 14 490.06 Kč 2 270.00 Kč Celkový důchod 16761 Kč Poměr důchodu k předdůchodové mzdě 33.52% Zdroj: vytvořeno autorem 35

3.6 Důchodová reforma 2013 přijatá opatření Každý předložený návrh reformy penzí s sebou přináší jak pozitiva, tak i negativa. Není možné stoprocentně odhadnout, jak lidé na reformu zareagují a zda ji akceptují, a tím pádem není možné předpovědět, jak moc bude pro stát přínosná. Navíc to, že je reforma přínosná pro stát nemusí nutně znamenat, že je přínosná pro občany a naopak. Je tedy velmi těžké navrhnout a realizovat reformu, která bude vyhovovat oběma stranám a zároveň bude efektivně řešit současnou nepříznivou situaci v oblasti důchodů. Po vydání zprávy Bezděkovy komise hodnotící jednotlivé návrhy politických stran trvalo ještě několik let k přijetí finální podoby důchodové reformy, jejíž zavedení proběhlo na začátku roku 2013. V této kapitole budou rozebrány změny, které reforma přinesla a tyto budou následně podrobeny kritice. Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) ve spolupráci s Ministerstvem financí (dále jen MF) připravilo dokument s názvem Manuál k důchodové reformě 40, který má občany seznámit s realizovanou reformou a zodpovědět veškeré dotazy týkající se probíhajících změn. V tomto dokumentu jsou definovány cíle, která má zavedená reforma splnit. Po rozboru jednotlivých reformních opatření bude odhadnuto, zde tyto cíle splněny budou. Jedná se o: udržitelnost veřejných financí snahu snížit závislost občanů na prvním pilíři zvýšení zásluhovosti a individuální zodpovědnosti posílení mezigeneračních vazeb v rodině. 3.6.1 Změny v prvním pilíři Průběžně financovaný důchodový systém je používán i nadále, prošel však určitými parametrickými úpravami, které mají dopomoci ke snadnějšímu splnění stanovených cílů. MPSV a MF předpokládají, že tyto úpravy pomohou stabilizovat schodek veřejných financí. Navíc již bylo odsouhlaseno, že na pokrytí salda tohoto pilíře budou použity částečně i výnosy ze zvýšení DPH a výnosy z majetkových účastí státu, např. ve formě dividend ČEZ. Mezi nejdůležitější úpravy prvního pilíře patří prodlužování důchodového věku, krácení předčasného důchodu a změna výpočtových parametrů důchodu. 41 40 Manuál k důchodové reformě. In: Důchodová reforma: Formuláře a tiskoviny [online]. 2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/duch_ref_w1_manual-2013_pdf.pdf 41 Manuál k důchodové reformě. In: Důchodová reforma: Formuláře a tiskoviny [online]. 2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/duch_ref_w1_manual-2013_pdf.pdf 36

Prodlužování důchodového věku Vzhledem k zvyšování průměrného věku i střední délky života byl v reformě využit i institut zvýšení důchodového věku. Důchodový věk u mužů se bude prodlužovat aktuálním tempem o 2 měsíce za rok, přičemž prozatím není stanovena konečná věková hranice. Důchodový věk u žen se bude zvyšovat rychlejším tempem než doposud, a to o 6 měsíců ročně u žen narozených po roce 1955. Počet vychovaných dětí se při stanovení důchodového věku žen již nebude brát v potaz (viz následující graf). Systém směřuje ke sjednocení důchodového věku pro všechny, k čemuž by mělo dojít v roce 2041. 42 Graf 10 - Prodlužování důchodového věku Zdroj: Manuál k důchodové reformě. In: Důchodová reforma: Formuláře a tiskoviny [online]. 2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/duch_ref_w1_manual-2013_pdf.pdf Krácení předčasného důchodu Další úprava se snaží zamezit předčasným odchodům do důchodu. Proto bylo rozhodnuto, že pokud se osoba rozhodne odejít do předčasného důchodu více než 1 rok před dosažením důchodového věku, bude jí důchod krácen více než v minulém roce. 43 Následující tabulka zobrazuje, kolik bude činit předčasný důchod člověka v závislosti na načasování předčasného odchodu. Jedná se o člověka s průměrným předdůchodovým příjmem 25 000 Kč, který by při řádném odchodu do důchodu pobíral důchod ve výši 11 595 Kč za dobu účasti na pojištění 41 let. 44 Člověk navíc bude důchod pobírat snížený i po vzniku nároku na řádný důchod. V takové situaci se proto doporučuje nedříve vyčerpat podporu v nezaměstnanosti a teprve poté 42 Manuál k důchodové reformě. In: Důchodová reforma: Formuláře a tiskoviny [online]. 2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/duch_ref_w1_manual-2013_pdf.pdf 43 Manuál k důchodové reformě. In: Důchodová reforma: Formuláře a tiskoviny [online]. 2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/duch_ref_w1_manual-2013_pdf.pdf 44 Předčasný důchod v roce 2013. In: Finance.cz [online]. 23.10.2012 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/368351-predcasny-duchod-v-roce-2013/ 37

odejít do předčasného důchodu, přičemž platí, že občané starší 55 let mají nárok na podporu v nezaměstnanosti po dobu 11 měsíců. Pro řadu občanů totiž platí, že podpora v nezaměstnanosti je vyšší než předčasný důchod. Navíc se tím zkrátí počet dní předčasnosti. 45 Tabulka 11 - Výše předčasného důchodu v závislosti na načasování odchodu do předčasného důchodu Zdroj: Předčasný důchod v roce 2013. In: Finance.cz [online]. 23.10.2012 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/368351-predcasny-duchod-v-roce-2013/ Změna výpočtu starobního důchodu Důchodová reforma přinesla i drobné úpravy redukčních hranic a další parametrů při výpočtu důchodu. Procentní výměra zůstává při neúčasti na druhém pilíři ve stejné výši, a to 1,5 % z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění, nejméně však 770 Kč za měsíc. Pokud se však občan rozhodne část svého příjmu vyčlenit do druhého pilíře, procentní výměra se sníží na 1,2 % za roky souběžné účasti na prvním i druhém pilíři, a tím pádem dostane o něco nižší státní důchod. 46 Základní výměra se zvýšila díky růstu průměrného výdělku na 2 330 Kč. Došlo také k úpravě redukčních hranic oproti minulému roku: 47 do první redukční hranice ve výši 11 389 Kč se bude započítávat 100 % příjmů do druhé redukční hranice 30 026 Kč se bude započítávat o něco méně v minulém roce, a to 27 % příjmů 45 Pozor na správné načasování předčasného důchodu. In: Českápenze.cz [online]. 13.2.2013 [cit. 2013-03- 03]. Dostupné z: http://www.ceskapenze.cz/zpravy/finance/379539-pozor-na-spravne-nacasovanipredcasneho-duchodu/ 46 Popis změny. In: MPSV: MInisterstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11971/popis.pdf 47 Výpočet důchodu v roce 2013. In: Finance.cz [online]. 11.10.2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/367115-vypocet-duchodu-v-roce-2013/ 38

třetí redukční hranice se zvýšila na 103536 Kč a započítávat se do ní bude 19 % příjmů příjmy nad třetí redukční hranici se při výpočtu nově budou brát v úvahu, a to 6 % Na první pohled je zřejmé, že dva poslední kroky nahrávají lidem s vyššími příjmy, což dokazuje i zahrnutí příjmů nad třetí redukční hranici. Opět uvažujme modelové situace jako v předchozích příkladech, základní i procentní výměru ponecháme nezměněnu, aby byl vidět vliv změněných redukčních hranic. Valorizace se neuvažuje. Výsledky jsou patrné z následujících tabulek. Díky úpravě výpočtu bude osoba s předdůchodovým příjmem 22000 Kč dostávat měsíční důchod ve výši 10823 Kč, tedy cca 49 % z původního příjmu (viz Tabulka 10). Při takové výši příjmu je tedy změna redukčních hranic pouze malá. V případě předdůchodového příjmu 50000 Kč bude osobě vypláceno měsíčně ve formě důchodu 14 400 Kč, tedy necelých 29 % původního příjmu (viz Tabulka 11). Zde již rozdíl vychází o něco vyšší, konkrétně 451 Kč (ovšem při loňské základní výměře). Změny jsou tedy nastaveny tak, aby rozdíly oproti minulému roku byly co nejmenší. Velké rozdíly pak budou až u příjmů, které převýší třetí redukční hranici. Tím by se částečně měla podpořit zásluhovost. Tabulka 12 Výpočet důchodu po úpravě vzorce kvůli reformě, příjem 22000 Kč Měsíční předdůchodová mzda 22000 Kč Doba účasti na pojištění v letech 40 Koeficient procentní výměry 1.50% Výpočet Dílčí výpočtové základy 1. redukční hranice 11389 Kč 100% 11389.00 Kč 2. redukční hranice 30026 Kč 27% 2864.97 Kč 3. redukční hranice 103536 Kč 19% 0.00 Kč Nad 3. redukční hranici 6% 0.00 Kč Celkový výpočtový základ 14253.97 Kč Procentní výměra Základní výměra 8 552.38 Kč 2 270.00 Kč Celkový důchod 10823 Kč Poměr důchodu k předdůchodové mzdě 49.20% Zdroj: vytvořeno autorem 39

Tabulka 13 - Výpočet důchodu po úpravě vzorce kvůli reformě, příjem 50000 Kč Měsíční předdůchodová mzda 50000 Kč Doba účasti na pojištění v letech 40 Koeficient procentní výměry 1.50% Výpočet Dílčí výpočtové základy 1. redukční hranice 11389 Kč 100% 11389.00 Kč 2. redukční hranice 30026 Kč 27% 5031.99 Kč 3. redukční hranice 103536 Kč 19% 3795.06 Kč Nad 3. redukční hranici 6% 0.00 Kč Celkový výpočtový základ 20216.05 Kč Procentní výměra Základní výměra 12 129.63 Kč 2 270.00 Kč Celkový důchod 14400 Kč Poměr důchodu k předdůchodové mzdě 28.80% Zdroj: vytvořeno autorem 3.6.2 Zavedení druhého pilíře Zavedení druhého pilíře je nejdůležitější část reformy, od které si politikové také nejvíce slibují. Je to pilíř, který by měl pomoci vyřešit problémy s potlačenou zásluhovostí, měl by snížit závislost lidí na státním důchodu a vůbec zlepšit důchodovou situaci. Jedná se o dobrovolné fondové penzijní spoření neboli tzv. opt-out. V čem spočívá druhý pilíř Člověk, který se rozhodne pro vstup do druhého pilíře, bude do prvního pilíře odvádět místo 28 % pouze 25 % z hrubé mzdy. Zbylá 3 % si však nenechá pro sebe, ale bude je muset odvést na penzijní účet u vybrané penzijní společnosti a k nim povinně přidat ještě další 2 % ze své hrubé mzdy. Celkově tedy nebude odvádět 28 %, ale 30 %. Odvody do prvního pilíře budou tedy nižší, proto dochází k výše zmíněnému snížení procentní výměry při výpočtu státního důchodu. 48 48 Pět otázek, na které si odpovězte, než se rozhodnete pro II. pilíř. In: IDNES.cz: Finance [online]. 2.1.2013 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/druhy-pilir-duchodove-reformy-otazky-d8u- /penze.aspx?c=a121120_1856061_penze_zuk 40

Účastníci druhého pilíře Možnost vstoupit do tohoto pilíře mají všichni občané starší 18ti let a mohou tak učinit do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhnou 35 let. Lidem nad 35 let je také umožněno využít spoření ve druhém pilíři, avšak pouze do 30. 6. letošního roku. Vstup do druhého pilíře je čistě dobrovolný, jakmile se však jednou pro vstup člověk rozhodne, již není cesty zpět. V tomto spoření musí setrvat až do chvíle, kdy získá nárok na státní důchod. Povinnost posílat příspěvky do druhého pilíře je svázána s povinností platit důchodové pojištění. Po dobu nezaměstnanosti, rodičovské dovolené apod. se neodvádí příspěvky na důchodové pojištění, a tudíž ani do druhého pilíře. 49 Průběh sjednání dobrovolného penzijního spoření a odvádění příspěvků Člověk, který se rozhodne pro vyčlenění daných 5 % svého příjmu na dobrovolné fondové penzijní spoření, nejdříve podepíše smlouvu o důchodovém spoření u vybrané penzijní společnosti. Ta by měla neodkladně zaslat tuto smlouvu na Centrální registr smluv (dále jen CRS), který má 30 dní na její schválení. CRS je orgán speciálně vytvořený pro účely evidence účasti na důchodovém spoření. Jeho správcem je Generální finanční ředitelství. Účast ve druhém pilíři tedy vzniká až dnem registrace smlouvy na CRS, do té doby má klient čas na příslušné odstoupení od smlouvy. Je však třeba jednat velmi rychle. Jakmile je registrace schválena, CRS písemně obeznámí klienta i příslušnou penzijní společnost. Smlouva pak nabývá účinnosti 1. dnem následujícího kalendářního měsíce následujícího po registraci v CRS. V průběhu tohoto měsíce je klient povinnen tuto skutečnost neprodleně a písemně oznámit svému zaměstnavateli, v opačném případě mu hrozí pokuta. Při nástupu do nové práce je opět třeba neprodleně a písemně informovat nového zaměstnavatele. 50 Od této chvíle se začíná starat o příspěvky výhradně zaměstnavatel. Ten musí vždy do 20. dne v měsíci podat hlášení k záloze na pojistné a následně ve stejném termínu jako posílá zálohy na daň z příjmu poslat i příspěvky za zaměstnance do druhého pilíře. Peníze jdou tedy od zaměstnavatele k finančnímu úřadu, který pak dále peníze přepošle příslušné penzijní společnosti. V případě OSVČ jsou peníze odesílány daným podnikatelem na účet finančního úřadu a následně dané penzijní společnosti. Ta pak jednou ročně zašle svým klientům přehledy zaplacených příspěvků. Klient si tedy tímto způsobem může kontrolovat, že zaměstnavatel příspěvky skutečně odvádí. V případě 49 Praktický průvodce novými penzijními fondy.: Otázky a odpovědi. In: Aktuálně.cz [online]. 7.1.2013 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/finance/grafika/2013/01/07/prakticky-pruvodcenovymi-penzijnimi-fondy-otazky-/#1 50 Popis změny. In: MPSV: MInisterstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11971/popis.pdf 41

pochybností může kontaktovat finanční úřad či danou penzijní společnost. 51 Celý proces je zachycen na následujícím schématu, které graficky zobrazuje veškeré vztahy mezi účastníky druhého pilíře. Obrázek 2 - Schéma druhého pilíře Zdroj: Popis změny. In: MPSV: MInisterstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11971/popis.pdf Investiční strategie Na druhém pilíři se v České republice účastní šest penzijních společností, přičemž každá z nich povinně nabízí čtyři fondy s různými strategiemi - dynamický, vyvážený, konzervativní a fond státních dluhopisů. Při sjednání smlouvy o důchodovém spoření dostane klient k vyplnění investiční dotazník, na jehož základě bude navržena nejvhodnější investiční strategie. Penzijní společnost bude následně investiční strategie upravovat na základě věku klienta, např. před dosažením důchodového věku musí být prostředky převedeny do konzervativních fondů. 52 Způsob výplaty důchodu a dědictví Ke dni přiznání starobního důchodu vzniká účastníkovi druhého pilíře nárok také na výplatu prostředků naspořených na účtu penzijní společnosti. Tyto prostředky následně 51 Praktický průvodce novými penzijními fondy.: Otázky a odpovědi. In: Aktuálně.cz [online]. 7.1.2013 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/finance/grafika/2013/01/07/prakticky-pruvodcenovymi-penzijnimi-fondy-otazky-/#1 52 Důležitá fakta o 2. pilíři, která by měl znát každý od plnoletosti. In: IDNES.cz: Finance [online]. 22.1.2013 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/dulezita-fakta-o-ii-duchodovem-piliri-dwt- /penze.aspx?c=a130121_104354_penze_sov 42

musí být použity výhradně k zaplacení jednorázového pojistného na pojištění důchodu u životní pojišťovny. Odsud může následně účastník čerpat prostředky třemi následujícími způsoby jako doživotní starobní důchod, doživotní starobní důchod s výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let ve stejné výši nebo ve formě starobního důchodu na 20 let. 53 Při zvolení prvního způsobu, tedy pobírání doživotního starobního důchodu, je vyplácen důchod do úmrtí účastníka. Pokud k tomuto úmrtí dojde dříve, než účastník stihne vyčerpat své naspořené prostředky, tyto prostředky se nestávají předmětem dědictví. Jsou použity pro ty, kteří se dožijí tak vysokého věku, že již na účtu vyčerpali všechny peníze. Jedná se tedy o jakousi formu solidarity mezi těmi, kdo se dožijí méně let a těmi, kteří se dožijí mnohem pokročilejšího věku. Doživotní penze s tříletým pozůstalostním důchodem funguje úplně stejně s tím rozdílem, že v případě smrti účastníka jsou peníze vypláceny další tři roky osobě uvedené ve smlouvě. Navíc je doživotní důchod v kombinaci s pozůstalostním nižší než pouze důchod doživotní. 54 Posledním způsobem je vyplácení renty po přesně určenou dobu 20 let, přičemž v průběhu výplaty se peníze dále zhodnocují. Nevýhodou je, že pokud se účastník dožije více než dvaceti let po odchodu do důchodu, nadále již nedostává nic. Na druhou stranu je zde ale jistota, že pokud účastník v průběhu těchto dvaceti let zemře, peníze se stávají předmětem dědictví. Dědicům jsou následně jednorázově vyplaceny, a to včetně příslušného zhodnocení. 55 Může také dojít k situaci, kdy účastník zemře již během spořicí fáze. V takovém případě prostředky opět podléhají dědictví. Pokud je dědic účastníkem důchodového spoření, jsou mu prostředky převedeny na jeho účet důchodového spoření, v opačném případě jsou mu peníze vyplaceny v hotovosti. 56 3.6.3 Změny ve třetím pilíři Důchodová reforma přinesla změny i v oblasti třetího pilíře důchodového systému, kterým bylo do minulého roku penzijní připojištění. To fungovalo za původních podmínek pouze do konce listopadu 2012. Smlouvy uzavřené od nového roku jsou již 53 Manuál k důchodové reformě. In: Důchodová reforma: Formuláře a tiskoviny [online]. 2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/duch_ref_w1_manual-2013_pdf.pdf 54 Dědictví. In: Důchodová reforma [online]. 2013 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/74 55 Dědictví. In: Důchodová reforma [online]. 2013 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/74 56 Popis změny. In: MPSV: MInisterstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11971/popis.pdf 43

smlouvami o doplňkovém penzijním spoření. Nedošlo však pouze ke změně názvu, nýbrž ke změně celé podstaty produktu. 57 Výše státního příspěvku Úpravou prošla výše státního příspěvku (viz následující tabulka), a to nejenom u nových smluv, ale i u těch původních. Státní příspěvek je nově vyplácen až od vkladu ve výši 300 Kč. Toto rozhodnutí má proto negativní dopad na lidi, kteří si doposud spořili méně, tito o příspěvek přijdou. Na druhou stranu lidé přispívající více než 600 Kč si díky této úpravě polepší. 58 Tabulka 14 - Výše státního příspěvku penzijního připojištění před a po reformě Zdroj: Manuál k důchodové reformě. In: Důchodová reforma: Formuláře a tiskoviny [online]. 2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/duch_ref_w1_manual-2013_pdf.pdf Zrušení garance nezáporného zhodnocení Mnohem důležitější změnou je však zrušení garance nezáporného zhodnocení u nových smluv. Penzijní společnosti nově umožňují klientům rozhodovat o investiční strategii, čímž se zříkají investičního rizika, které padá plně na bedra klienta. Ten díky této změně může dosahovat vyšších výnosů, ale i ztrát, protože již nemá jistotu nezáporného zhodnocení, kterou mu staré penzijní připojištění přinášelo. 59 Výplata naspořených peněz Změnou prošly i podmínky výplaty naspořených peněz. U penzijního připojištění byla možnost výběru poloviny naspořených prostředků po 15 letech spoření tzv. výsluhová penze. Veškeré peníze bylo možné vybrat po 60. roce účastníka za podmínky spoření minimálně 60 měsíců. Možnost výsluhové penze i výběru všech prostředků v 60. roce je však u nových smluv zrušena. Nyní získává účastník nárok na výplatu naspořených prostředků jednorázově ke dni vzniku nároku na státní důchod. V případě výplatě 57 Třetí pilíř: Bez garance výnosů ze spoření. In: ČT24 [online]. 1.11.2011 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/penzijni-reforma/198066-treti-pilir-bez-garance-vynosu-ze-sporeni/ 58 Manuál k důchodové reformě. In: Důchodová reforma: Formuláře a tiskoviny [online]. 2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/duch_ref_w1_manual-2013_pdf.pdf 59 Spoření na penzi se mění. Expert radí, jak využít změny co nejlépe. In: IDNES.cz: Finance [online]. 26.10.2012 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/zmeny-v-penzijnim-pripojisteni-aduchodova-reforma-fh3-/penze.aspx?c=a121023_145120_penze_zuk 44

pravidelných dávek z penzijního spoření vzniká nárok na jejich výplatu 5 let před důchodovým věkem. Jakýkoli dřívější výběr prostředků bude možný, účastník však přijde o dosavadní státní příspěvky. 60 Změna daňové podpory Za účelem podpory příspěvků od zaměstnavatelů byla zvýšena daňová podpora z 24000 na 30000 Kč. Zaměstnavatelé tak budou moci přispívat svým zaměstnancům na smlouvy o penzijním připojištění i dobrovolném penzijním spoření za výhodnějších podmínek. Naopak daňová podpora pro účastníky se bude vztahovat nově pouze na příspěvky od 1000 do 2000 Kč oproti původním 500 až 1500 Kč. 61 Změny pouze pro nové smlouvy Je třeba zdůraznit, že nové podmínky vyjma změny státních příspěvků a daňové podpory platí pouze pro smlouvy uzavřené po 1. lednu 2013. Účastníkům penzijním připojištění je dána možnost zdarma přejít do nového systému dobrovolného penzijního spoření, návrat zpět však již nebude možný. Pro správu nových smluv o penzijním spoření byly vytvořeny tzv. účastnické fondy. Ty vznikly transformací původních penzijních fondů na již zmíněné účastnické fondy pro správu smluv o dobrovolném penzijním spoření a transformované fondy, jejichž posláním je správa smluv o penzijním připojištění. 62 Předdůchody Na závěr je třeba zmínit poslední důležitou změnu, kterou důchodová reforma v oblasti třetího pilíře přinesla. Jedná se o institut tzv. předdůchodu. Jak již bylo zmíněno výše, účastník nově zavedeného penzijního spoření se může dostat k naspořeným prostředkům již pět let před dosažením důchodového věku, aniž by přišel o státní příspěvky. Důchodový věk se pro tyto účely stanoví podle tabulek pro muže. Během těchto pěti let před nárokem na státní důchod z prvního pilíře je možné čerpat tzv. předdůchod. Předdůchod je vyplácen z naspořených prostředků u účastnických fondů, netýká se tedy klientů se smlouvami o penzijním připojištění. Jeho vyplácení je podmíněno několika faktory výplata musí trvat nepřerušovaně minimálně dva roky a maximálně pět let, přičemž na účtu penzijního spoření musí být alespoň taková částka, která umožní vyplácet měsíčně 30 % průměrné mzdy (což je v současnosti cca 8000 60 Manuál k důchodové reformě. In: Důchodová reforma: Formuláře a tiskoviny [online]. 2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/duch_ref_w1_manual-2013_pdf.pdf 61 Manuál k důchodové reformě. In: Důchodová reforma: Formuláře a tiskoviny [online]. 2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/duch_ref_w1_manual-2013_pdf.pdf 62 Čtyři důvody, proč uzavřít penzijní připojištění ještě do konce listopadu. In: IDNES.cz: Finance [online]. 17.10.2012 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/penzijni-pripojisteni-vyhody-tretihopilire-srovnavac-p2e-/penze.aspx?c=a121010_141905_penze_zuk 45

Kč), a to po dobu min. dvou let. 63 Člověk, který bude chtít pobírat předdůchod celých pět let před důchodem, bude tak muset mít na účtu přibližně 480000 Kč (při předpokladu, že 30 % z průměrné mzdy je 8000 Kč), což je poměrně vysoká částka. Jenom pro představu uveďme, kolik by musel např. od svých 25ti let měsíčně spořit. Pokud by jeho důchodový věk byl 65 let a v 60ti letech se rozhodl čerpat předdůchod, tak by od svých 25ti let při zanedbání zhodnocení i státních příspěvků musel měsíčně vkládat přibližně 1100 Kč, aby naspořil částku, která mu vystačí na pětiletý předdůchod. Tento příklad je samozřejmě značně zjednodušený, jeho účelem je však zdůraznit, že na předdůchod zdaleka nedosáhne každý. Podmínkou pro vznik nároku na předdůchod je doba předchozího spoření alespoň pět let. Výhodou tohoto institutu je, že po dobu pobírání předdůchodu platí za účastníka zdravotní pojištění stát. Předdůchod je vhodný např. pro lidi, kteří těsně před důchodem ztratí zaměstnání a kvůli pokročilému věku je pro ně téměř nemožné získat uplatnění na trhu práce, případně pro lidi trpícími zdravotními problémy, které však nejsou dostatečné pro nárok na invalidní důchod. Díky předdůchodu se tak mohou vyhnout předčasnému odchodu do důchodu. Nejen že je předčasný důchod velmi nízký, jeho největší nevýhodou však je, že i po dosažení důchodového věku člověk doživotně získává důchod ve výši předčasného. Tato nevýhoda se u předdůchodu nevyskytuje. Pokud je splněna minimální doba výplaty dva roky a člověk dosáhne důchodového věku, začíná již pobírat klasický státní důchod. Doba pobírání předdůchodu se neberu v úvahu při výpočtu státní penze, což je sice méně výhodné, než kdyby občan pracoval a měl příjem, ale stále výhodnější než pobírání předčasného důchodu. 64 V této části práce byly představeny nejdůležitější změny, které důchodová reforma přinesla bez zhodnocení, zda jsou pro občany a stát přínosné. Jedná se o pouhý výčet faktů. Následující schéma zobrazuje nový důchodový systém v České republice graficky a dokresluje a shrnuje tak celou kapitolu. V další kapitole budou jednotlivé změny podrobeny kritice, budou vyzdviženy jejich klady i zápory. Bude také zhodnoceno naplnění jednotlivých stanovených cílů reformy. 63 Manuál k důchodové reformě. In: Důchodová reforma: Formuláře a tiskoviny [online]. 2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/duch_ref_w1_manual-2013_pdf.pdf 64 S předdůchodem do důchodu o pět let dříve. Neplatí to však pro každého. In: IDNES.cz: Finance [online]. 16.10.2012 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/predduchod-rozdil-mezi-predcasnymduchodem-a-predduchodem-pnw-/penze.aspx?c=a121010_162216_penze_bab 46

Obrázek 3 - Schéma důchodového systému ČR v roce 2013 47

Zdroj: Pilíře českého důchodového systému. In: DůchodováReforma.cz: Nezávisle o důchodové reformě [online]. prosinec 2012 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.duchodovareforma.cz/duchodovy-system/ 3.7 Kritika důchodové reformy v ČR Úkolem této kapitoly je podrobit kritice veškeré změny, které důchodová reforma přinesla. Veškerá fakta budou brána z předchozí kapitoly. Tyto přestavené změny bude třeba zhodnotit z hlediska jejich přínosu pro občany i stát a odhadnout, zda se cíle stanovené MF a MPSV podaří těmito změnami naplnit. 3.7.1 Změny v prvním pilíři Změnou, která se dala očekávat a která již byla v této práci několikrát rozebírána, je neustálé zvyšování věku pro odchod do důchodu. Proto jen velmi stručně pár slov navíc. Tato změna je ospravedlňována zvyšováním průměrné doby dožití, je však otázkou, zda je dožití se vyššího věku doprovázeno schopností pracovat o to déle a především pořád stejně efektivně. V dnešní době, kdy dochází k rozvoji různých civilizačních chorob a kdy jsou lidé stále ve větší míře vystaveni stresovým situacím, o tom lze silně pochybovat. Dalším krokem, se kterým je třeba vyslovit nesouhlas, je zanedbání počtu dětí při stanovení důchodového věku u žen. Tenhle krok je ospravedlněn faktem, že v zahraničí není obvyklé jeho využívání. Je přinejmenším nesmyslné brát si příklad ze zahraničí zrovna v této oblasti. Dle mého názoru je možno využít vliv počtu dětí na důchodový věk žen k podpoře zvyšování míry porodnosti, která není a v budoucnu ani nebude na příliš 48

vysoké úrovni (viz kapitola 1). Pro samotný stát a jeho důchodovou politiku je žádoucí, aby se rodilo více dětí. Tímto krokem však stát ženy za více dětí spíše trestá, a je tedy sám proti sobě. Je třeba také zdůraznit problémy, které vzniknou člověku v případě ztráty zaměstnání těsně před důchodem. Tento problém je sice aktuální i dnes, čím starší však lidé budou při odchodu do důchodu, tím hůře se jim v takové situaci bude shánět práce. Důchodová reforma tak tuto problematiku spíše prohloubila. Domnívám se, že člověk bude mít několik let před dosažením důchodového věku velké problémy na pár let či měsíců sehnat práci. V případě neúspěchu je na výběr předdůchod, který je však podmíněn nutností mít dobrovolné penzijní spoření a především dostatek peněz na tomto spořicím účtu nebo zkrácený předčasný důchod (případně v kombinaci s podporou v nezaměstnanosti), který bude vyplácen v této zkrácené výši doživotně. Je logické, že stát se snaží podpořit své rozhodnutí o zvýšení věku pro odchod do důchodu znevýhodněním předčasného důchodu, nicméně lidem v tíživé životní situaci před důchodem tímto krokem příliš optimismu nepřidá. Jediný krok, který se v rámci změn prvního pilíře dá hodnotit víceméně pozitivně, je změna výpočtu důchodů. Zvyšuje se tak zásluhovost prvního pilíře, která ve starém důchodovém systému téměř žádná nebyla. Nový výpočet totiž zvyšuje důchod lidem s vyššími příjmy (viz tabulka 10 a 11). Stinnou stránkou této úpravy je mírné snížení důchodu u lidí s nejnižšími příjmy. 3.7.2 Zavedení druhého pilíře Druhý pilíř se stal velice kontroverzním tématem. Již před jeho zavedením se v médiích vyrojilo spoustu článků a diskuzí o tom, zda se jedná o krok správným směrem či nikoli. Jak již bylo několikrát zmíněno, reforma důchodů je velice komplikovaný krok, který by měl být činěn ve prospěch státu, potažmo státního rozpočtu i ve prospěch občanů. V následujícím textu budou jednotlivé body realizované reformy rozebrány z tohoto pohledu, tedy zda skutečně znamenají přínos pro obě strany. Jako první je třeba zmínit vstup do druhého pilíře, který je sice dobrovolný, jakmile se však člověk pro vstup rozhodne, již není cesty zpět. MPSV a MF tento krok ospravedlňují tím, že jakmile se účastník rozhodne vstoupit do II. pilíře, sníží se mu povinné odvody do I. pilíře, a tím by měl přijít o adekvátní část důchodu z tohoto I. pilíře. Změna rozhodnutí v průběhu času by byla těžko spravedlivě realizovatelná 65. Dalším důvodem pak je, že možnost odchodu ze systému je nežádoucí a v konečném důsledku znamená nižší 65 Manuál k důchodové reformě. In: Důchodová reforma: Formuláře a tiskoviny [online]. 2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/duch_ref_w1_manual-2013_pdf.pdf 49

kontrolu účastníka nad jeho penězi. 66 Tyto argumenty jsou pochopitelné a nemožnost vystoupit z druhého pilíře je z pohledu tvůrců reformy naprosto rozumná. Chápu, že se jedná o produkt na velmi dlouhé období a že odchody by přinesly do celého systému pouze zmatek, a proto bylo třeba stanovit pevná pravidla. Pro mě však toto omezení představuje jedno z mnoha proti při rozhodování, zda do reformy vstoupit, a to právě z toho důvodu, že se jedná o produkt na velmi dlouhou dobu. Do důchodového věku se může člověku leccos přihodit a je třeba být připraven na problémy i v letech ekonomické aktivity. Člověk se velmi rychle může ocitnout v tíživé životní situaci, kdy i velmi malá částka odebraná ze mzdy navíc, bude problém. Dvě procenta odebraná ze mzdy navíc opravdu nepředstavují za normálních okolností nijak závratnou částku, nicméně v případě finančních problémů jejich odebrání člověk pocítí. O uvázání se na celý život by se ještě dalo uvažovat za ideální politické i ekonomické situace. V současnosti se však jak politická, tak i ekonomická situace nedají přirovnávat k ideálu ani vzdáleně. Politická scéna v naší republice je poslední roky naprosto nevyzpytatelná a velmi nestabilní. Nikdo přece nemůže chtít, abychom se upsali na celý život druhému pilíři, když už dnes opozice vyhrožuje, že jej zruší 67. Co se týká ekonomické situace, není třeba připomínat, že v Evropě ještě stále zuří finanční krize, o které zatím nikdo neví, jak se bude dále vyvíjet. Mnozí ekonomové dokonce předpokládají, že mnohem hlubší recese teprve přijde. Tohle téma zasahuje do dalšího bodu druhého pilíře, a to možnosti měnit libovolně investiční strategie. Na tom samo o sobě není nic špatného, ruku v ruce s tím však jde investiční riziko. Peníze ve druhém pilíři postrádají jakoukoli státní garanci, lidé tak budou moci hodně vydělat, ale také hodně ztratit. Díky špatné ekonomické situaci se navíc investiční riziko ještě zvyšuje. Pro penzijní společnosti a potažmo stát je tento krok velmi výhodný, protože se zříkají investičního rizika, které přenáší na klienta. Pokud se klient ocitne ve ztrátě, stát ani penzijní společnost neposkytují žádnou formu garance vkladů, a proto je ztráta problémem pouze samotného klienta. Peníze odváděné do druhého pilíře mají dát lidem jistotu, že nebudou v důchodu žít v bídě, nikdo jim však již nedá jistotu, že ty peníze do důchodu našetří. Veškeré kalkulačky pro výpočty důchodů, které se objevují na internetu, počítají s určitým zhodnocením pro danou strategii, nikde však není záruka, že takové zhodnocení ve skutečnosti bude, a to i přes to, že se jedná o investici na velmi dlouho dobu a že investiční strategie se budou zkonzervativňovat se dle životního cyklu. Zní to všechno dost pesimisticky a každý finanční poradce 66 Manuál k důchodové reformě. In: Důchodová reforma: Formuláře a tiskoviny [online]. 2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/duch_ref_w1_manual-2013_pdf.pdf 67 ČSSD: Vláda je vystrašena nízkým zájmem o druhý penzijní pilíř. In: Deník.cz [online]. 17.4.2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.denik.cz/z_domova/cssd-vlada-je-vystrasena-nizkym-zajmem-odruhy-penzijni-pilir-20130417.html 50

pravděpodobně řekne, že taková možnost nenastane, ale je třeba uvažovat i s takovými scénáři. A to i proto, že vstup do druhého pilíře je spojen se snížením státního důchodu. Nikdo neví, jaká ekonomická a politická situace bude za pár měsíců, natož za několik desítek let. Ačkoli je nemožnost výstupu z druhého pilíře z pohledu tvůrců pochopitelná a ospravedlnitelná, pro mě jednoznačně hraje v neprospěch reformy a je jedním z faktorů, proč do druhého pilíře nevstoupit. Co je třeba na druhém pilíři zhodnotit pozitivně je relativní jednoduchost zřízení spoření a následných odvodů pro občany, kteří se rozhodnou vstoupit. Jediné, co musí osoba chtějící vstoupit do druhého pilíře, je sjednat smlouvu o dobrovolném fondovém penzijním spoření s vybranou penzijní společností a následně vstup nahlásit zaměstnavateli, případně novému zaměstnavateli při každé změně zaměstnání. O zbytek se již stará zaměstnavatel. To, že zaměstnavatel skutečně peníze odvádí, bude možné zkontrolovat prostřednictvím výpisů, kterou budou k dispozici u penzijní společnosti. Tento systém by tedy mohl představovat argument ke vstupu pro lidi, kteří se nechtějí o spoření starat sami a nevadí jim ponechat odvádění peněz na zaměstnavateli. Spoření tak pro ně bude velmi pohodlné. Naopak pro zaměstnavatele zapojení zaměstnanců do druhého pilíře pohodlné nebude. Poslední věc, na kterou bych ráda poukázala, jsou způsoby vyplácení naspořených prostředků po dosažení důchodového věku. Jako první negativní aspekt je třeba zmínit nemožnost nakládat s penězi dle vlastního uvážení. Jako velmi nespravedlivé se jeví, že po několika desítkách let spoření na stáří se člověk nemůže svodobně rozhodnout, jak s penězi naloží, ale je omezen pouze třemi možnostmi výplaty. Použít naspořené peníze např. na nákup chaty či auta tak nepřipadá v úvahu. Samotné způsoby výplaty v sobě navíc skrývají určitá negativa. Způsob, jakým je nastavena výplata doživotního důchodu není nejlepší. Peníze se po úmrtí nedědí, tím pádem je velmi pravděpodobné, že člověk nestihne vyčerpat vše, co naspořil. Mnoho let tak spoří, aby pak o většinu peněz přišel. Tady je prostě nutné mít více štěstí a dožít se vyššího věku, pak je možné čerpat i více, než bylo naspořeno. Druhá možnost s výplatou pozůstalostní penze po dobu třech let je sice na první pohled výhodnější, ale kvůli pozůstalostní penzi, kde je jistota její výplaty, klesá výše vypláceného doživotního důchodu. Člověk tedy dostává nižší důchod s dobrým pocitem, že po sobě něco zanechá pro pozůstalé. Jeho situace se ale zhorší. Způsob výplaty po dobu 20 let by mohl stačit na dožití vzhledem k pozdnímu odchodu do důchodu. Při odchodu do důchodu např. v 70 letech by důchod do 90ti let mohl postačovat. Výhodou je, že v tomto případě člověk obdrží v souhrnu celý naspořený obnos na účtu, případně zbytek obdrží pozůstalí, protože tento důchod je předmětem dědictví. Zásadní nevýhodou je však jeho výše, která je značně malá ve srovnání 51

s předchozími způsoby. Nejlepší se tak jeví vybrat doživotní důchod bez pozůstalostní penze a dožít co nejdéle. To se však dá těžko ovlivnit. Pro názornou ukázku výše důchodu v závislosti na zvolené variantě byla využita důchodová kalkulačka na webu www.duchodovareforma.cz a pro porovnání i důchodová kalkulačka Ministerstva práce a sociálních věcí. 68 Pro oba výpočty byla zvolena žena narozená v roce 1989, která předpokládá, že bude mít dvě děti a průměrný hrubý měsíční příjem 25000 Kč. Rozhodla se v rámci 2. pilíře pro vyváženou investiční strategii. Do druhého pilíře vstoupila v roce 2013 a do důchodu odejde v 69 letech. Kalkulačka na webu DůchodováReforma.cz vygenerovala následující závěry (viz následující obrázek). Pokud by se žena nezapojila do druhého pilíře, dostávala by státní důchod ve výši 13403 Kč. Při zapojení se tento snižuje na 11324 Kč, avšak z druhého pilíře budou vypláceny doživotní měsíční výplaty ve výši 11070 Kč, celkově tedy bude osoba pobírat důchod ve výši 22394 Kč. Dle této kalkulačky by tedy vyčlenění části příjmu znamenalo zvýšení důchodu o cca 9000 Kč. Při zvolení výplaty po dobu 20ti let poklesne důchod z druhého pilíře na méně než polovinu, což není příliš výhodné. Zajímavý, ale zároveň alarmující je výstup kalkulačky na webu Ministerstva práce a sociálních věcí, resp. ne výstup sám o sobě, ale jeho rozdílnost oproti předchozímu výsledku. I přes zadání stejných parametrů a dokonce o 0,5 % vyšší zhodnocení vychází důchod podstatně nižší (viz následující obrázek). Důchod při neúčasti na druhém pilíři je o necelých 600 Kč nižší, což ještě není tak zásadní. Při vyčlenění části mzdy na fondové spoření vychází státní důchod ve výši 11193 Kč a fondová složka pouhých 4210 Kč, celkový důchod tedy činí 15403 Kč. To je o necelých 7000 Kč měsíčně méně než v případě předchozím. Jedná se o doživotní důchod, důchod na 20 let kalkulačka nepočítá. Rozdíly by mohly být částečně způsobeny faktem, že kalkulačka MPSV očišťuje výnosy ve fondu o poplatky za správu aktiv. Další rozdíl je v tom, že přepočítává důchod dle cen roku 2010. Díky těmto rozdílům je těžké výsledky porovnat, nicméně se obávám, že ani tyto rozdíly by tak velký rozdíl nevysvětlily. Jestliže dva seriozní weby dávají tak rozdílné výsledky, dává to jasný signál, že něco není v pořádku. Toto zjištění ještě více utvrzuje v tom, že vstoupit do druhého pilíře není dobrý nápad. 68 Ani jedna z kalkulaček nedává výstup pro doživotní důchod s pozůstalostní penzí. 52

Obrázek 4 - Výše důchodu dle důchodové kalkulačky na webu DůchodováReforma.cz Zdroj: Důchodová kalkulačka. In: DůchodováReforma.cz: Nezávisle o důchodové reformě [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.duchodovareforma.cz/duchodova-kalkulacka/ Obrázek 5 - Výše důchodu dle důchodové kalkulačky na webu MPSV Zdroj: Kalkulačka k důchodové reformě. In: MPSV: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/?rok_narozeni=1989&pokles=0&pohlavi=4&mzda=25000&vyno s=5&save=vypo%c4%8d%c3%adtat&_form_=calc 53