Lipidy a biomembrány

Podobné dokumenty
LIPIDY. Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Fakultní nemocnice v Motole

Lipidy. Lipids. Tisková verze Print version Prezentace Presentation

Struktura lipidů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

Lékařská chemie -přednáška č. 8

Struktura a funkce lipidů

Lipidy a biologické membrány

9. Lipidy a biologické membrány

Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7

Mastné kyseliny a lipidy

Lipidy chemické složení

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

v technologické a potravinářské praxi triacylglyceroly (podle skupenství tuky, oleje), mastné kyseliny, vosky, fosfolipidy

Lipidy. biomembrány a membránový transport

Buněčné membránové struktury. Buněčná (cytoplazmatická) membrána. Jádro; Drsné endoplazmatické retikulum. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

Lipidy. Nesourodá skupina látek Látky nerozpustné v polárních rozpouštědlech Složky: MK, alkoholy, N látky, sacharidy, kyselina fosforečná

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Lipidy. VY_32_INOVACE_Ch0202. Seminář z chemie.

Lipidy. Jednoduché lipidy. Učební text

Chemické složení buňky

Lipidy příručka pro učitele. Obecné informace:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

LIPIDY (lipos = tuk)

Lipidy 18 : 3 (9,12,15)

9. Lipidy a biologické membrány

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

Lipidy, Izoprenoidy, polyketidy a jejich metabolismus

5. Lipidy a biomembrány

Lenka Fialová kařské biochemie 1. LF UK. Mastné kyseliny (MK) v přírodě více než 100 mastných kyselin. většinou sudý počet uhlíků a lineární řetězec

Mastné kyseliny, lipidy

LIPIDY Michaela Jurčáková & Radek Durna

BIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014

LIPIDY. Lipidy jsou estery alkoholu a vyšších (mastných) karboxylových kyselin.

LIPIDY. Látka lanolin se získává z ovčí vlny. ANO - NE. tekutý lipid s vázanými nenasycenými mastnými kyselinami. olej vystavený postupnému vysychání

Máme se obávat palmového oleje? Jana Dostálová Ústav analýzy potravin a výživy FPBT, VŠCHT, Praha

Nepolární organické látky

NOMENKLATURA A TERMINOLOGIE

Složky stravy - lipidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

TUKY VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA PAVLÍNA KOSEČKOVÁ

Biochemický ústav LF MU (J.D.), 2008

Steroidy. Biochemický ústav (E.T.) 2013

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

lípos = tuk rozpustné v polárních rozpouštědlech ( chloroform, éther, benzen, ) Dle stavby : 1. Lipidy estery vyšších mastných kyselin a alkoholů

IZOPRENOIDY TERPENY

Lipidy. RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1

TUKY (LIPIDY) ÚVOD DO PROBLEMATIKY P.TLÁSKAL SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU FN MOTOL

F1190: Lipidy. Přednáška je podporována grantovými prostředky z programu: Reforma a rozvoj výuky Biofyziky pro potřeby 21. století

LIPIDY. tuky = estery glycerolu + vyšší karboxylové kyseliny. vosky = estery vyšších jednoduchých alkoholů + vyšších karboxyl.

Metabolismus lipoproteinů. Vladimíra Kvasnicová

LIPIDY. Lipidy jsou nesourodá skupina látek, které mají podobné vlastnosti: - nerozpustnost ve vodě

Lipidy. tvoří jednu z hlavních živin

Tuky. Tuky a jejich složky Tuky s upraveným složením MK, mastné kyseliny

Lipidy charakteristika, zdroje, výroba a vlastnosti

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pořadí DUMu v sadě 13

Biochemie I 2016/2017. Makromolekuly buňky. František Škanta

Isoprenoidy. Terpeny. Dělení: pravidelné a nepravidelné (uspořádání isoprenových jednotek) terpeny a steroidy

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu:

Analýzy vlivu cholesterolu na vlastnosti biomembrán pomocí molekulového modelování

POKYNY TUKY ROZDĚLENÍ TUKŮ

Lipidy triacylglyceroly a vosky

Názvosloví uhlovodíků

LIPIDY. Lipidy jsou nesourodá skupina látek, které mají podobné vlastnosti: - nerozpustnost ve vodě

V ŽIVOČIŠNÝCH BUŇKÁCH. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

Reaktivita karboxylové funkce

Lipidy Ch_049_Přírodní látky_lipidy Autor: Ing. Mariana Mrázková

Lipidy. Biochemický ústav LF MU (J.D.), 2013

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Karboxylová skupina vzniká připojením hydroxylové skupiny OH ke karbonylové skupině (oxoskupině) >C=O. Souhrnně

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

11. Metabolismus lipidů

TUKY A OLEJE VE VÝŽIVĚ KTERÝ SI VYBRAT? MUDr. Ľubica Cibičková, Ph.D. 3. Interní klinika, Fakultní nemocnice Olomouc Klub zdraví Hranice,12.9.

DUM č. 9 v sadě. 22. Ch-1 Biochemie

pátek, 24. července 15 BUŇKA

Citrátový cyklus. Tomáš Kučera.

Biochemický ústav LF MU (H.P.)

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

Karboxylové kyseliny. Ing. Lubor Hajduch ZŠ Újezd Kyjov

12. Metabolismus lipidů a glycerolu. funkce karnitinu a β-oxidace

Názvosloví cukrů, tuků, bílkovin

1.03 Důkaz tuků ve stravě. Projekt Trojlístek

TEST (Aminokyseliny) 9. Kolik je esenciálních aminokyselin a kdo je neumí syntetizovat?

Didaktické testy z biochemie 1

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Inovace studia molekulární a bunné biologie

Možnosti použití vybraných tuků v závislosti na jejich fyzikálně chemických vlastnostech. Bakalářská práce

Lipidy. Biochemický ústav LF MU (J.D.), 2009

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku)

Metabolismus lipidů a lipoproteinů. trávení a absorpce tuků

Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi

Vlastnosti a využití atypických rostlinných olejů. Kateřina Vinklerová

KARBOXYLOVÉ KYSELINY C OH COOH. řešení. uhlovodíkový zbytek. KARBOXYLOVÝCH funkčních skupin. - obsahují 1 či více

Chemické složení organism? - maturitní otázka z biologie

Polysacharidy. monosacharidy disacharidy stravitelné PS nestravitelné PS (vláknina) neškrobové PS resistentní škroby Potravinové zdroje

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

SACHARIDY. mono- + di- sacharidy -> jednoduché cukry hnědý cukr, melasa rafinovaný cukr, med,...

KARBOXYLOVÉ KYSELINY

PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2011

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od do

Kosmetika a kosmetologie Přednáška 5 Stratum corneum, stavba a funkce.

Studie obsahu a zastoupení trans-mastných kyselin v mateřském mléce v ČR

Transkript:

Lipidy a biomembrány Tomáš Kučera tomas.kucera@lfmotol.cuni.cz Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Fakultní nemocnice v Motole 2017

Lipidy Definice nepolární (hydrofobní) látky biologického původu, rozpustné v organických rozpouštědlech (ve vodě omezeně či vůbec) Hlavní funkce strukturní složky biologických membrán energetická zásoba (triacylglyceroly) tepelná (a elektrická) izolace ochrana před infekcí, nárazy a vysušením vitamíny a hormony a jejich prekurzory žlučové kyseliny solubilizace lipidů

Mastné kyseliny FA (z angl. fatty acid) důležitá složka většiny ostatních lipidů uhlovodíkový řetězec (4 36 ) s karboxylem na konci amfipatické nepolární část polární část 16- mastná kyselina: H 3 (H 2 ) 14 nasycené nebo nenasycené volná rotace kolem vazby žádná rotace kolem vazby = esterifikované či volné soli s alkalickými kovy mýdla

Mastné kyseliny různě dlouhé SFA (< 6 ) MFA (6 12 ) LFA (12 22 ) (14 20) VLFA (> 22 ) nižší (< 10 ) vyšší (> 12 )

Mastné kyseliny Příklad: oktadeka-9,12-dienová kyselina γ 4 β 3 α 2 1 H 18- MK se dvěma cis dvojnými vazbami v poloze 9 a 12 kyselina linolová (9,12-oktadekadienová) n ω cis,cis-18:2 9,12 či 18:2 cis,cis-ω6 či cis,cis-18:2 n 6 či all cis-18:2 9,12 či 18:2-ω6 či all cis-18:2(9,12) či 18:2(9c,12c)

Mastné kyseliny obvykle lineární uhlovodíkový řetězec sudý počet uhlíkových atomů dvojné vazby v cis konfiguraci rigidní ohyb na každé vazbě H kyselina stearová kyselina 18:1(11c) kyselina olejová kyselina linolová teplota tání FA klesá s kratším řetězcem nenasyceností blízkostí první vazby = ke karboxylu

Některé běžné mastné kyseliny Triviální název Zkratka Systematický název b.t. ( ) Vzorec Nasycené laurová 12:0 dodekanová 44,2 H myristová 14:0 tetradekanová 52,0 H palmitová 16:0 hexadekanová 63,1 H stearová 18:0 oktadekanová 69,6 H arach(id)ová 20:0 eikosanová 75,4 H behenová 22:0 dokosanová 81,0 H lignocerová 24:0 tetrakosanová 84,2 H S jednou dvojnou vazbou (MUFA) palmitolejová 16:1ω7 hexadec-9-enová 0,5 H olejová 18:1ω9 oktadec-9-enová 13,4 H eruková 22:1ω9 dokosa-13-enová H nervonová 24:1ω9 tetrakosa-15-enová 39,0 H Se dvěma dvojnými vazbami linolová 18:2ω6 oktadeka-9,12-dienová 9,0 H Se třemi dvojnými vazbami ( PUFA ) α-linolenová 18:3ω3 oktadeka-9,12,15-trienová 17,0 H γ-linolenová 18:3ω6 oktadeka-6,9,12-trienová H Se čtyřmi dvojnými vazbami arachidonová 20:4ω6 eikosa-5,8,11,14-tetraenová 49,5 H S pěti dvojnými vazbami timnodonová (EPA) 20:5ω3 eikosa-5,8,11,14,17-pentaenová 54,0 H klupanodonová (DPA) 22:5ω3 dokosa-7,10,13,16,19-pentaenová H Se šesti dvojnými vazbami cervonová (DHA) 22:6ω3 dokosa-4,7,10,13,16,19-hexaenová H esenciální jsou linolová a α-linolenová

Některé méně běžné mastné kyseliny Triviální název Zkratka Systematický název ω Vzorec S lichým řetězcem 13:0 tridekanová H 15:0 pentadekanová H 17:0 heptadekanová H 17:1(9c) cis-heptadec-9-enová 8 H Větvené (MUFA) iso-tridekanová iso13:0 11-methyldodekanová 7 H iso-tetradekanová iso14:0 12-methyltridekanová H iso-pentadekanová iso15:0 13-methyltetradekanová H iso-hexadekanová iso16:0 14-methylpentadekanová H iso-heptadekanová iso17:0 15-methylhexadekanová H anteiso-tridekanová anteiso13:0 10-methyldodekanová anteiso-pentadekanová anteiso15:0 12-methyltetradekanová anteiso-heptadekanová anteiso17:0 14-methylhexadekanová H H H fytanová 3,7,11,15-tetramethylhexadekanová H pristanová 2,6,10,14-tetramethylpentadekanová H Konjugovaná kyselina linolová (LA) 18:2(9c,11t) 9-cis,11-trans-oktadeka-9,11-dienová 8 H 18:2(10t,12c) 10-trans,12-cis-oktadeka-10,12-dienová 7 H S trojnou vazbou tarirová 18:1(6a) oktadec-6-ynová H

Některé opravdu exotické MK např. haliklonyn (47 MK): 14-oxo-4,5,6,28,33,37,42,45- oktahydroxy-trans-26,trans-43-dien-2,31,34,46- tetrayn-heptatetrakontanová kyselina H H H H (H2) 7 (H2) 10 (H2) 4 H H H H H cyklopropanový až cyklohexanový kruh epoxy-, cyklické peroxidy, SH a disulfidy... podobná pestrost i u mastných alkoholů H H H

Přehled lipidů Jednoduché lipidy estery FA s alkoholy tuky a oleje (acylglyceroly, glyceridy): alkohol = glycerol vosky: alkohol = (mono)alkohol s dlouhým řetězcem Složené lipidy estery FA s alkoholy + další složky fosfolipidy FA + glycerol + fosfát + obvykle další složka glykolipidy obsahují cukry glykoacylglyceroly FA + glycerol + cukr glykosfingolipidy FA + sfingosin + cukr (+ kyselina sialová) sfingolipidy obsahují ceramid (amid FA a sfingosinu) sfingomyeliny ceramid + fosfocholin glykosfingolipidy viz výše dvozené lipidy další biologické hydrofobní látky, např. steroidy, eikosanoidy, dokosanoidy, karotenoidy a další terpenoidy, lipofilní vitamíny

Jednoduché lipidy Estery mastných kyselin a alkoholů Vosky (ceridy) alkohol je dlouhý, jednosytný mastný nejmastnější z lipidů u živočichů konečné metabolity obvykle ochranná funkce kutikula rostlin lanolin včelí vosk včelí vosk hlavní složka 15 H 31 30 H 61 myricylpalmitát triakontylhexadekanoát karnaubový vosk hlavní složka 25 H 51 30 H 61 myricylcerotát triakontylhexakosanoát

Jednoduché lipidy H2 H H R H2 R1 H H H R2 H2 H glycerol MK (FA) H2 R3 triacylglycerol Triacylglyceroly (triglyceridy, neutrální tuky a oleje) nejběžnější lipidy v potravě zásoba energie vysoce redukované kompaktní (dehydrované) ochranné vrstvy glycerolová páteř + 3 esterifikované FA většinou smíšené

Složené lipidy sfingolipidy, glycerolipidy fosfolipidy glycerofosfolipidy (PE, PS, P, PG, DPG, PI; plasmalogeny) sfingomyeliny glykolipidy glykoacylglyceroly glykosfingolipidy cerebrosidy gangliosidy všechny složené lipidy obsahují nepolární řetězce ( ocasy ) FA obsahují polární část (glycerol, karbonyly FA, obvykle P i, skupinu polární hlavy jsou amfipatické

Glycerofosfolipidy (fosfoglyceridy) běžná součást biologických membrán glycerolová páteř hydroxyly na 1 a 2 esterifikovány FA 3 esterifikován P i Kyseliny fosfatidové R 2 H 2 H H 2 P R 1 nejjednodušší fosfolipidy v membránách jen v malém množství jen intermediáty při syntéze triacylglycerolů a glycerofosfolipidů

Glycerofosfolipidy H 2 R 1 R 2 H H 2 P X polární hlava (z angl. polar head) P i většinou dále esterifikován k H další polární látky (v obrázku značena X) např. serinu, cholinu, ethanolaminu, glycerolu, inositolu obě FA jsou obvykle různé amfipatické (komplexní polární část)

Glycerofosfolipidy Fosfatidylinositoly (PI) R 2 H 2 H R 1 membránové lipidy signální molekuly H 2 P H H H H H Fosfatidylcholiny (lecithiny, P) R 2 H 2 H H 2 P R 1 H 3 H 2 H 2 N + H 3 běžné membránové lipidy H 3

Glycerofosfolipidy Plasmalogeny H 2 H R 1 R 2 H H 2 P X fosfolipidy typu enoletherů glycerolu u savců R 1 (mastný alkohol) obvykle 16:0, 18:0, či 18:1 R 2 obvykle PUFA X=obvykle ethanolamin či cholin (nebo serin) mozek a svaly PAF (z angl. platelet activating factor) agregace krevních destiček R 1 = 16:0, R 2 = acetyl, X= cholin R 2 acetyl vyšší rozpustnost

Sfingolipidy deriváty aminoalkoholu sfingosinu H H H H H 2 H H H 2 H H N H 2 H NH H H H (H 2 ) 12 (10 14) R (H 2 ) 12 H 3 sfingosin H 3 ceramid amidy sfingosinu a FA = ceramidy ostatní sfingolipidy obsahují další polární látku, esterifikovanou k terminálnímu H sfingosinu.

Sfingolipidy Sfingomyeliny (fosfosfingolipidy) H 3 H 3 N + H 2 H 2 P H 3 H H 2 H H NH H H R (H 2) 12 H 3 ceramidy s fosfocholinem nebo fosfoethanolaminem v polární hlavě běžná součást buněčné membrány v mozkové a nervové tkáni

Glykosfingolipidy běžné ve vnější vrstvě buněčné membrány řetězce sacharidů orientovány ven erebrosidy β,d-glc (nebo β,d-gal) H 2 H NH H H R H H (H 2) 12 H 3 ceramidy s monosacharidem (glukosou nebo galaktosou) v polární části Gangliosidy H 3 NH H H 2 H H H H H kyselina N-acetylneuraminová ceramidy s oligosacharidem, obsahujícím sialovou kyselinu, v polární hlavě

Glykolipidy glykoacylglyceroly R 2 R 2 H 2 H 2 H R 1 β-d-gal H 2 H 2 H H R 1 1,6-α-D-Gal H mono- a digalaktosyldiacylglyceroly sulfochinovosyldiacylglyceroly 3S H 2 H důležité složky rostlinných membrán thylakoidní membrána

dvozené lipidy Isoprenoidy isopren geranen farnesen geranylgeranen fyten skvalen fytoen monoterpeny (menthol, limonen, kafr, pinen, geraniol) seskviterpeny (humulen, zingiberen) diterpeny (geranylgeraniol, taxadien, kahweol, kafestol, fytol řetězce chlorofylu, vitamínů E a K) triterpeny (steroidy) tetraterpeny (karotenoidy vitamín A)

Steroidy cholesterol H 21 H3 18 H3 20 19 12 11 13 17 H3 16 14 15 1 9 2 10 8 3 5 4 6 7 22 23 24 26 25 H3 27 H3 důležitá složka membrán rigidní systém kruhů a krátký větvený uhlovodíkový ocas hydrofobní amfipatie (slabá) způsobená H prekurzor vitamínu D žlučových kyselin pohlavních hormonů hormonů kůry nadledvin

Biologické membrány lipidy v polárním prostředí agregace do komplexů, v nichž jsou polární hlavičky v kontaktu s vodou a nepolární ocasy se sebou navzájem, chráněny před vodou možná uspořádání: micely různé struktury kulovité micely stabilní forma FA dvojvrstva stabilní forma amfipatických lipidů, např. fosfolipidů zdroj

Biologické membrány (fosfo)lipidová dvojvrstva s vnořenými a povrchovými proteiny zdroj Stryer, L.: Biochemistry, W. H. Freeman and ompany, 1981 (2. vydání) integrální proteiny zanořeny do hydrofobní vrstvy membrány transmembránové periferní proteiny vázány k povrchu membrány mnohé proteiny i lipidy nesou oligosacharidové řetězce

Fluidita biologických membrán vnitřní prostředí membrány obvykle velmi fluidní tekutý stav uhlovodíkové řetězce neuspořádané a ve stálém pohybu (vyšší teploty) krystalický stav ocasy FA zcela napřímené, velmi uspořádaná struktura (nižší teploty) Voet, D., Voet, J. G.: Biochemistry, John Wiley & Sons, Inc., 2011 (4. vydání) Stryer, L.: Biochemistry, W. H. Freeman and ompany, 1981 (2. vydání)

Fluidita biologických membrán typy FA viz výše cholesterol se vkládá do dvojvrstvy hydroxylem ven polární prostředí H-můstky s polárními hlavami membránových lipidů hydrofobní kruhy mezi řetězci FA membránových lipidů hydrofobní interakce rigidní molekula interakce s nepolárními řetězci membránových lipidů snižuje fluiditu membrány H3 H3 H3 H3 H3 H zdroj

Asymetrie biologických membrán Stryer, L.: Biochemistry, W. H. Freeman and ompany, 1981 (2. vydání) laterální mobilita lipidů je vysoká transversální mobilita (flip-flop) lipidů je velmi nízká proteinů nebyla pozorována Stryer, L.: Biochemistry, W. H. Freeman and ompany, 1981 (2. vydání)

Asymetrie biologických membrán obě vrstvy membrány jsou rozdílné asymetrie lipidového složení zastoupení a orientace proteinů sacharidů v glykoproteinech a glykolipidech funkcí

Membránové mikrodomény lipidové rafty více sfingolipidů (o 50 %) cholesterolu (3 5 ) nasycených FA méně fosfatidylcholinu ( cca stejně cholinu) https://commons.wikimedia.org/wiki/file:lipid_raft_organisation_scheme.svg funkce mezibuněčná signalizace, endocytóza, interakce s viry

Konec konec Děkuji za pozornost!

Glycerofosfolipidy (fosfoglyceridy) H 2 R 1 R 2 H H 2 P

Glycerofosfolipidy H 2 R 1 R 2 H H 2 P X lární hlava (z angl. polar head) P i v

R 2 Glycerofosfolipidy H 2 H H 2 P R 1 mem sign H H H H H

Glycerofosfolipidy H 2 R 1 R 2 H H 3 H 2 P H 2 H 2 N + H 3 H 3

Glycerofosfolipidy H 2 H R 1 R 2 H H 2 P X folipidy typu enolet

H 3 sfingosin ce Sfingolipidy H H H 2 H H H 2 H N H 2 H N H (H 2 ) 12 (10 14) R

H 3 ceramid Sfingolipidy H H H 2 H NH H H R H (H 2 ) 12

Sfingolipidy H 3 H 3 N + H 2 H 2 P H 3 H H 2 H NH H H R H (H 2 ) 12 H 3

H 3 Glykosfingolipidy β,d-glc (nebo β,d-gal) H 2 H NH H H H R H (H 2 ) 12

Glykosfingolipidy H 3 NH H H 2 H H H H H kyselina N-acetylneuraminová

R 2 Glykolipidy H 2 H R 1 m d H 2 β-d-gal H 2 R 1 1,6-α-D-Gal s

Glykolipidy H 2 R 1 su R 2 H H 2 H H 3 S H 2 H

dvozené lipidy monoterpeny (menthol, limonen, kafr, seskviterpeny (humulen, zingiberen) diterpeny (geranylgeraniol, taxadien, k isopren geranen farnesen geranylgeranen fyten skvalen fytoen

Steroidy cholesterol důležitá složka membrán 21 H 3 18 H3 20 19 12 11 13 17 H3 16 14 15 1 9 2 10 8 3 5 4 6 7 H 22 23 24 26 25 H3 27 H 3