CHKO TfieboÀsko Pfiírodní rezervace Bukové kopce Fragment buãiny uprostfied komplexu hospodáfiského lesa s pfievahou jehliãnanû,,5 km severov chodnû od Klikova. Chlum u Tfiebonû (okres JindfiichÛv Hradec) 470 490 m V mûra: 5,07 ha Vyhlá eno: 990 V CHKO TfieboÀsko jeden z posledních zbytkû kvûtnaté buãiny s typickou kvûtenou a faunou. Útoãi tû populací mizejících druhû rostlin. GEOLOGIE Horninové podloïí je tvofieno migmatity aï migmatitizovan mi biotitick mi a biotiticko-cordieritick mi pararulami proterozoického stáfií tvofiícími vnûj í plá È centrálního moldanubického plutonu. Jedná se o nev raznou terénní vyv eninu v Mar ovinské pahorkatinû patfiící jiï ke geomorfologickému celku Javofiická vrchovina. Hranice s TfieboÀskou pánví probíhá západnû nedaleko od chránûného území. PÛdní pokryv tvofií kambizem typická kyselá s pseudoglejem kambick m, pûda je v raznû skeletovitá, na povrch místy vystupují drobné balvany. KVùTENA PfievaÏující vegetaãní formací je kvûtnatá buãina (Dentario enneaphylli- Fagetum) s bohat m bylinn m podrostem. Ve stromovém patfie dominují statné buky lesní (Fagus sylvatica) rûzného stáfií, vtrou en je smrk ztepil (Picea abies), javor klen (Acer pseudoplatanus) a jasan ztepil (Fraxinus excelsior). Vpodrostu se vyskytují hlavnû byliny jarního aspektu, napfi. Èavel kysel (Oxalis acetosella), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) a k. devítilistá (D. enneaphyllos), violka lesní (Viola reichenbachiana), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), strdivka nicí (Melica nutans), ostfiice prstnatá (Carex digitata), kakost smrdut (Geranium robertianum), hnilák smrkov (Monotropa hypopitys), mokr stfiídavolist (Chrysosplenium alternifolium), svízel vonn (Galium odoratum),fiefii nice nedûtklivá (Cardamine impatiens), fi. kfiivolaká (C. flexuosa) avsouãas- né dobû je zde jediná lokalita fi. trojlisté (C. trifolia) v CHKO. Území pfiírodní rezervace je cenné rovnûï po stránce mykologické. Rostou zde nûkteré vzácné pozemní druhy hub typické pro buãiny, napfi. mizející kufiátka zlatá (Ramaria aurea), holubinka sluneãní (Russula solaris), helmovka Mycena erubescens a velmi vzácn hnojník strakat (Coprinus picaceus). ZVÍ ENA Îijí tu nûkteré cennûj í druhy bezobratl ch, pfiedev ím broukû, vázan ch na pfiirozené buãiny. Byli tu nalezeni napfi. pestrokroveãník Tillus elongatus akrasec Dicerca berolinensis. Vzhledem k malé rozloze pfiírodní rezervace obklopené kulturními porosty se vyskytují bûïné druhy obratlovcû. Hnízdí tu i datel ãern (Dryocopus martius) akrkavec velk (Corvus corax). Pfiírodní rezervace je jednou z mála lokalit na TfieboÀsku, kde hnízdí holub doupàák (Columba oenas). LESNICTVÍ Pfiírodní rezervaci tvofií star pfiirozen bukov porost, jehoï ãást je ve stadiu rozpadu, nûktefií jedinci dosahují stáfií aï okolo 00 let. Místy jsou pfiimí eny dal í druhy listnat ch dfievin, na severov chodním okraji se nacházejí smrkové skupiny rozliãného stáfií. Postupn mi jemn mi zásahy je upravována vûková struktura porostu, odstraàovány jsou pfiedev ím smrkové nálety. K ochranû pfiirozeného zmlazení proti okusu zvûfií byly vybrané ãásti pfiírodní rezervace oploceny. VYUÎITÍ Plocha slouïí jako ukázka lesních porostû podobn ch pûvodním formacím. Porost kvûtnaté buãiny (Dentario enneaphylli-fagetum) v jarním aspektu s kvetoucí kyãelnicí cibulkonosnou (Dentaria bulbifera). Krasec Dicerca berolinensis se vyvíjí v ãásteãnû po kozen ch kmenech a silnûj ích vûtvích bukû. V Jihoãeském kraji je velmi vzácn. CHKO TN 7 55
âeskobudûjovicko Národní pfiírodní rezervace âervené blato Ra elini tû s blatkov m borem,5 km jihov chodnû od almanovic. ByÀov, Tû ínov (okres âeské Budûjovice), Hrdlofiezy u Suchdola nad LuÏnicí (okres JindfiichÛv Hradec) V mûra: 33,43 ha 465 475 m Vyhlá eno: 953 Jedno z nejrozsáhlej ích ãesk ch ra elini È niï ích poloh s rozlehl mi porosty submontánního blatkového boru a podrostem rojovníku bahenního. âást národní pfiírodní rezervace byla v minulosti po kozena tûïbou ra eliny, naru ené plochy velmi dobfie regenerovaly a vznikla pestrá mozaika ra elinn ch biotopû od bezles ch mokfiadních ploch aï po zapojen les rûzného sloïení, s glaciálními relikty ve flófie i faunû. GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií bûlo edé kaolinické pískovce a slepence, rudoãervené a bûlo edé jílovce, jílovité pískovce a prachovce svrchnokfiídového stáfií o mocnosti aï 50 300 m reprezentující svrchní oddíl klikovského souvrství (turon campan). Ty jsou místy pfiekryté ed mi a edozelen mi tfietihorními jíly mydlovarského souvrství (neogén). Na kfiídové a neogenní Kovafiík Ampedus tristis byl zatím zji tûn na TfieboÀsku pouze v NPR âervené blato. Pfiedstavuje seversk prvek roz ífien v chladnûj- ích ãástech na eho území. vrstvy nasedá rozsáhlé holocenní loïisko pfiechodové oligotrofní ra eliny. Ra elini tû má mírnû klenut tvar a svaïuje se od jihozápadu k severov chodu. Maximální mocnost ra eliny dosahuje 7,6 m, prûmûrná mocnost je 3 m. Celé chránûné území je protknuto mnoïstvím kanálû, které ra elini tû odvod- Àují severov chodním a pak jihov chodním smûrem Borskou stokou a severozápadním smûrem Podfiezanskou stokou. Celou rezervaci pokr vá organozem typická. KVùTENA Jádrem chránûného území jsou pfiirozená spoleãenstva submontánního blatkového ra elini tû (Pino rotundatae-sphagnetum) sreliktními porosty borovice blatky (Pinus rotundata), v nichï jsou vtrou- eny kru ina ol ová (Frangula alnus), bfiíza p fiitá (Betula pubescens) ab. bûlokorá (B. pendula). Vícepatrové spoleãenstvo je nápadné bohat mi porosty rojovníku bahenního (Ledum palustre) a dal ích vfiesovcokvût ch rostlin. Pfievládají borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus) a borûvka baïinná (Vaccinium uliginosum),roztrou ena je kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia). Rostou zde kapraì osténkatá (Dryopteris carthusiana), ostfiice edavá (Carex canescens) a ptaãinec dlouholist (Stellaria longifolia). V mechovém patfie blatkov ch borû dominuje ra eliník prostfiední (Sphagnum magellanicum), v su ích okrajích pfiistupují travník SchreberÛv (Pleurozium schreberi), rokytník skvûl (Hylocomium splendens), na rozloïeném trusu zvûfie vzácnû roste volatka baàatá (Splachnum ampullaceum), vyskytuje se tu játrovka rohozec trojlaloãn (Bazzania trilobata) a fiada li ejníkû, napfi. borku blatek místy pokr vá citrónovû zbarven pachouleãek Ïlut (Chaenotheca chrysocephala) nebo svûtle zelená terãovka rozestfiená (Parmeliopsis ambigua). Obvodové ãásti ra elini tû porûstají ra elinné bory (Vaccinio uliginosi- -Pinetum) s borovicí lesní (Pinus sylvestris) a místy rostou podmáãené smrãiny (Mastigobryo-Piceetum, resp. lokální Stellario longifoliae-piceetum). Druhotn mi spoleãenstvy jsou sukcesní stadia po vypíchané ra elinû, nejãastûji vytváfiející suchop rora eliníkové spoleãenstvo Eriophoro vaginati-sphagnetum recurvi. Z vy ích rost- 56 CHKO TN 8
CHKO TfieboÀsko lin jsou hojné suchop r pochvat (Eriophorum vaginatum) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris), vzácnûj í je rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Mechové patro se skládá hlavnû z ra eliníkû s velkou vodní jímavostí, z ra eliníku kfiivolistého (Sphagnum fallax) ar. bodlavého (S. cuspidatum). Na suchá naru ená místa pronikají z obvodov ch ãástí ra elini - tû bezkolenec modr (Molinia caerulea agg.), borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrk ztepil (Picea abies). Zdruhovû bohaté mykoflóry se v národní pfiírodní rezervaci vyskytují vzácnûj í choro e outkovka Ïlutavá (Diplomitoporus flavescens), zubateãek zavû en (Irpicodon pendulus) a zejména velice vzácná pórnatka pomeranãová (Auriporia aurulenta), z lupenat ch hub nehojná tfiepenitka dlouhonohá (Hypholoma elongatum), kalichovka vodní (Omphalina philonotis), k. ra eliníková (O. sphagnicola), ãepiãatka hole- Àová (Galerina tybiicystis), koïnatka Dermocybe sphagnogena, afránka ozdobná (Tricholomopsis decora), holubinka bfiezová (Russula betularum), h. chromová (R. claroflava) aj. ZVÍ ENA Rozsáhl blatkov bor je v znamn pfiedev ím faunou bezobratl ch. Z váïek byl prokázán v skyt ídla ra elinného (Aeshna subarctica) a váïky tmavoskvrnné (Leucorrhinia rubicunda). Detailnû je prozkoumána fauna mot lû. Z témûfi 600 zji tûn ch druhû mot lû je nejnápadnûj í poãetnost velké píìalky rûzno- roïce borûvkového (Arichanna melanaria), nejcennûj í jsou v ak populace dal ích seversk ch chladnomiln ch druhû. Na rojovník jsou vázáni podkopníãek Lyonetia ledi, pouzdrovníãek Coleophora ledi, píìaliãka rojovníková (Eupithecia gelidata), píìalka Chloroclysta infuscata a obaleã Olethreutes ledianus, fiada dal ích v znamn ch druhû je vázána i na jiné vfiesovcokvûté rostliny. Pozoruhodné jsou populace drobnu ky Nola aerugula a bourovce borûvkového (Phyllodesma ilicifolium). Borovice blatka je hostitelskou dfievinou nûkter ch druhû broukû, napfi. vzácného krasce Phaenops formaneki bohemica. Ze stfievlíkovit ch byl zji tûn vzácn druh severského pûvodu Leistus terminatus a tyrfobiont Agonum ericeti. Zfauny pavoukû jsou mimo jiné v znamné nálezy plachetnatky Lepthyphantes nodifer a skálovky Haplodrassus soerenseni. Vrezervaci bylo zaznamenáno celkem 67 druhû obratlovcû, z toho pût druhû obojïivelníkû, tfii druhy plazû, 5 druhû ptákû a druhû savcû. Hojná je je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) a zmije obecná (Vipera berus), hnízdí zde ãáp ãern (Ciconia nigra), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum), v blízkosti zaplaven ch vytûïen ch ploch vodou kropenat (Tringa ochropus), jefiábek lesní (Bonasa bonasia) a dal í. LESNICTVÍ Celá národní pfiírodní rezervace je pokryta rozvolnûnou stromovou vegetací, která je tvofiena pfiedev ím rozsáhl mi unikátními porosty borovice blatky ve stáfií aï 00 let. V 80. a 90. letech 0. století do lo v ãásti pfiírodní rezervace k postupnému hromadnému úhynu asi 0 % star ích jedincû borovice blatky. Jedná se patrnû o následek nevhodn ch odvodàovacích prací v minulosti v kombinaci se souãasn mi klimatick mi a dal ími vlivy, které pfiivodily v razné kolísání hladiny podzemní vody. Odumírání blatky se koncem 90. let v raznû zpomalilo, pfiesto v ak do lo k místnímu v raznému sníïení zakmenûní a zrychlení procesu neïádoucí sukcese. Tato sukcesní stadia jsou na vybran ch místech pfiírodní rezervace postupnû redukována a na vhodná místa je vysazována borovice blatka místní provenience. V okrajov ch ãástech lesních porostû ovlivnûn ch lidskou ãinností probíhá etrné lesní obhospodafiování smûfiující k pfiirozené druhové skladbû. Nejcennûj í ãásti blatkov ch pralesû jsou ponechány samovolnému v voji. VYUÎITÍ Území národní pfiírodní rezervace je pfiístupné jen po nauãné stezce. Vrámci fiízené péãe o rezervaci jsou zaslepovány staré odvodàovací stoky, které byly zfiízeny pfied vyhlá ením pfiírodní rezervace a dosud ovlivàují vodní re- Ïim, nebo je sniïován jejich prûtok. Vodní reïim je dlouhodobû monitorován. POZNÁMKA Recentní v voj vrchovi tû je poznamenán melioraãními zásahy z let 80 aï 8, které mûly pfiispût ke zv - ení produkce lesních porostû na ra elinách. Po odvodnûní byla na ãásti území národní pfiírodní rezervace tûïena ra elina borkováním, tûïba ustala aï po roce 90, kdy byla zru ena sklárna vjifiíkovû Údolí. První ochrana ra elinného komplexu âervené blato z roku 953 se t kala území o rozloze 39,4 ha. Vroce 973 byla pfiírodní rezervace roz ífiena na souãasn ch 33,43 ha. BIBLIOGRAFIE, 77, 0, 89, 366, 376, 4, 543, 635, 70, 7, 78, 800 MAPA ÚZEMÍ strana 566 3 Porosty blatkového boru (Pino rotundatae-sphagnetum) ve stfiední ãásti NPR. 3 RÛznoroÏec borûvkov z ãeledi píìalkovit ch (Arichanna melanaria) má ve Stfiední Evropû ostrûvkovit areál roz ífiení. U nás je v skyt velmi lokální, omezen pouze na ra elini tû. CHKO TN 9 57
KVùTENA Potenciální vegetací dna zafiíznutého údolí jsou ptaãincové ol iny (Stellario-Alnetum glutinosae), dnes omezené na úzké lemy bfiehov ch porostû. Na horním úseku fiíãky je aktuálnû vyvinut lem dfievin s vrbou kfiehkou (Salix fragilis). V bylinném patfie bfiehového porostu se vyskytuje napfi. chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides) a pomnûnka bahenní (Myosotis palustris agg). Ve stfiední ãásti je vodní tok lemován ol í lepkavou (Alnus glutinosa) s podrostem krabilice chlupaté (Chaerophyllum hirsutum), metlice trsnaté (Deschampsia cespitosa) a papratky samiãí (Athyrium filix-femina). Kamenité bfiehy jsou porostlé mûfiíkem trnit m (Mnium hornum) a játrovkou pobfieïnicí obecnou (Pellia epiphylla). Vproslunûn ch písãit ch nízk ch trávníâeskobudûjovicko GEOLOGIE íãní údolí se na úseku 3,5 km zafiezává do stfiednû aï hrubû zrnité dvojslídné Ïuly (ãímûfisk typ) prvohorního stáfií (moldanubick pluton). Dno údolí je ãásteãnû vyplnûno málo mocn mi pleistocenními a holocenními deluviálními a fluviálními sedimenty. Na svazích údolí se místy objevují v chozy hornin. PÛdní pokryv tvofií silnû skeletovitá kambizem typická s glejem typick m. V balvanitém korytû fiíãky Draãice jsou vidût rûzné typy erozní ãinnosti vody. Pfiástevník hluchavkov (Callimorpha dominula) létá nejãastûji v ãervnu a ve stinném údolí Draãice ãasto aktivuje i za plného dne. Balvanité úseky koryta jsou charakteristické pro témûfi cel horní tok Draãice zahrnut do chránûného území. 3 Vranka obecná (Cottus gobio) je vfietenovit m tûlem dokonale pfiizpûsobená Ïivotu na dnû prudk ch úsekû toku Draãice. cích lemujících dolní ãásti toku Draãice se vyskytuje lnûnka alpská (Thesium alpinum). Do chladnûj ích partií zafiíznutého údolí zasahují nûkteré horské druhy ze sousedního rakouského Waldviertelu, napfi. kamziãník rakousk (Doronicum austriacum), dfiípatka horská (Soldanella montana) a ol e zelená (Duschekia alnobetula). ZVÍ ENA Pfiírodní rezervace má charakter úzké, pouze desítky metrû iroké linie probíhající komplexem lesních porostû. Na jejím území se proto pravidelnû vyskytují bûïné druhy smrkov ch a borov ch lesû. Na vlastní koryto fieky je vázáno nûkolik cenn ch druhû bezobratl ch i obratlovcû. Z celkem devatenácti zji tûn ch druhû váïek patfií mezi celoevropsky ohroïené klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) a páskovec krouïkovan (Cordulegaster boltonii). Îijí zde pomûrnû poãetné populace mihule potoãní (Lampetra planeri), vranky obecné (Cottus gobio), mfienky mramorované (Barbatula barbatula), hnízdí tu ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis) akonipas horsk (Motacilla cinerea) a vyskytuje se vydra fiíãní (Lutra lutra) a dal í. LESNICTVÍ Místy jsou bfiehové porosty tvofieny ol í, svahy zafiíznutého údolí jsou porostlé souvisl m lesem s pfievahou smrku. Dlouhodob m zámûrem je postupné pfievádûní lesních porostû s pfievahou smrku na porosty blízké pûvodním. VYUÎITÍ Tok Draãice byl v minulosti vyuïíván k pohonu hamrû na zpracování Ïeleza a jsou zde zachovány zbytky hráze dnes zaniklé vodní nádr- Ïe. V souãasnosti je koryto fieky ponecháno samovolnému v voji. POZNÁMKA PfiibliÏnû,5 km západnû se na levém bfiehu Draãice pfiipravuje na rozloze 7,5 ha vyhlá ení pfiírodní památky Pískovna u Draãice. Jde ob valou tûïebnu tûrkopísku s v chozy skal a drobn mi mokfiady. BIBLIOGRAFIE, 3, 79, 89 MAPA ÚZEMÍ strana 568 Pfiírodní rezervace Draãice âást toku fiíãky Draãice v úseku mezi státní hranicí s Rakouskem a obcí Klikov. Klikov (okres JindfiichÛv Hradec) 47 490 m V mûra: 8, ha Vyhlá eno: 998 eka podhorského charakteru s ãetn mi balvanit mi úseky protékající úzk m kaàonovit m údolím. Útoãi tû fiady druhû ÏivoãichÛ. 3 58 CHKO TN 0
CHKO TfieboÀsko 3 Pfiírodní památka Hlinífi Ra elini tû,5 km západnû od obce PonûdráÏka u severního okraje rybníka Hlinífi (8 ha). Lhota u Dynína (okres âeské Budûjovice) 4 43 m V mûra: 4,60 ha, Vyhlá eno: 990 ochranné pásmo 0,68 ha Men í pfiechodové ra elini tû s fiadou mal ch mûlk ch tûnûk, z nichï ãást v suchém období vys chá. Ra elini tû je útoãi tûm fiady druhû rostlin a bezobratl ch ÏivoãichÛ. GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií rûznobarevné pískovce, slepence, jílovce a prachovce svrchnokfiídového stáfií (santon) reprezentující svrchní oddíl klikovského souvrství. Tyto sedimenty jsou pfiekryty kvartérním pokryvem slatinné ra eliny pfiecházející do rybníka. Ra elini tû pravdûpodobnû vzniklo na v vûrech podzemní vody hlubinného obûhu na dislokacích svrchnokfiídov ch sedimentû. PÛdní pokryv tvofií organozem typická (glejová), po okrajích pseudoglej typick (stagnoglejov ). KVùTENA Vra elinn ch tûàkách rostou spoleãenstva svazu Sphagno-Utricularion. Vedle svûtlezeleného zevaru nejmen ího (Sparganium minimum) zde roste i leknín bûlostn (Nymphaea candida) avelká populace bublinatky bledoïluté (Utricularia ochroleuca). V místech, kde dochází kolísáním vody k obnaïování surového humolitu, se vyskytují bohaté porosty bublinatky men í (U. minor) ab. prostfiední (U. intermedia). Na obvodech ra elinn ch tûnûk roste bûïnû hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba) a fiid í porosty tvofií ostfiice mokfiadní (Carex limosa). V ostfiicovora eliníkov ch porostech (Sphagno recurvi-caricion canescentis) s pfievahou ostfiice zobánkaté (C. rostrata) hojnû roste suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium). Nacházejí se zde velké populace zábûlníku bahenního (Comarum palustre) a bazanovce kytkokvûtého (Naumburgia thyrsiflora). Vyv ená místa v ra elini ti jsou porostlá fiídk m a nízk m lesem s pfievahou borovice lesní (Pinus sylvestris) s podrostem brusnicovit ch rostlin. V depresích roste klikva bahenní (Oxycoccus palustris), jinde borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), borûvka baïinná (Vaccinium uliginosum), brusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea) a fiídce kefiíky kru iny ol ové (Frangula alnus). ZVÍ ENA Îije zde charakteristická fauna bezobratl ch slatinn ch ra elini È, zji tûn byl napfi. v skyt váïky ãárkované (Leucorrhinia dubia) aváïky jarní (Sympetrum fonscolombei). Hojná je je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). VYUÎITÍ Ra elini tû je ponecháváno samovolnému v voji. Území pfiírodní památky není vefiejnosti pfiístupné. BIBLIOGRAFIE 79 V topa rybníka Hlinífi pfiechází do minerotrofního ra elini tû smûlk mi tûàkami, z nichï nûkteré v letním období vys chají. VáÏka ãárkovaná (Leucorrhinia dubia), která se vyskytuje velmi roztrou enû a létá od kvûtna do zaãátku ãervence, je v znamn m indikátorem ãist ch ra elinn ch vod niï- ích poloh. 3 Bublinatka men í (Utricularia minor) má nejmen í kvûty z na- ich bublinatek. Nejvíce lokalit v jihoãeském regionu se nachází vtfieboàské pánvi. CHKO TN 59
KVùTENA Velmi pestrá mozaika vegetace pfieplavovaného území a svahû pfiilehl ch fiíãních teras vznikla po odlesnûní luïních stfiemchov ch doubrav a ol in (spoleãenstva Quercus robur-padus avium a Alnus glutinosa-padus avium). Po kosen ch, zpravidla jednoseãn ch psárkov ch loukách (Alopecurion pratensis) jsou nejrozsáhlej í formací porosty pofiíãních rákosin (Phalaridion arundinaceae) tvofiené chrasticí rákosovitou (Phalaroides arundinacea). V tûních a mrtv ch ramenech se hojnû vyskytuje Ïebratka bahenní (Hottonia palustris), vzácnû stolístek klasnat (Myriophyllum spicatum), s. pfieslenat (M. verticillatum) a bublinatka jiïní (Utricularia australis). V zazemàujících a neprûtoãn ch tûních roste ìáblík bahenní (Calla palustris). Kroâeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií rûznû zbarvené arûznû zrnité slepence, pískovce, prachovce svrchnokfiídového stáfií o mocnosti 70 0 m reprezentující spodní oddíl klikovského souvrství (turon campan). Tyto sedimenty jsou pfiekryty mocn mi vrstvami pleistocenních fluviálních tûrkû a pískû (aï 0 40 m) a tenk mi vrstvami ( m) holocenních sedimentû rûzného typu (písky, písãité jíly, hlíny, místy slatinná ra elina). Tok LuÏnice s velmi mal m spádem (v prûmûru 0,3 %) bohatû meandruje v iroké pofiíãní nivû a zachovává si dosud pfiirozenou dynamiku v voje koryta i sérií nivních sedimentû a glejov ch fluvizemních pûd. Kombinací erozních a akumulaãních procesû se bûhem glaciálû pleistocénu (riss, würm) vytvofiil sloïit terasov systém zahrnující aï est terasov ch stupàû, v souãasnosti v terénu obtíïnû rozli iteln ch. Recentní niva je omezena pfiedev ím posledním würmsk m terasov m stupnûm vysok m 4 6 metrû. Jedno z mnoha slep ch ramen LuÏnice, která b vají kaïdoroãnû pfieplavována zejména pfii jarních povodních. mû nûkolika kolonií stulíku Ïlutého (Nuphar lutea) byl v jednom starém meandru nalezen i kfiíïenec se stulíkem mal m (N. spenneriana). Na okrajích klidn ch vod je hojn kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), pu kvorec obecn (Acorus calamus) a potvrzen byl konitrud lékafisk (Gratiola officinalis). ObnaÏená dna okrajû tûní zarûstají bahniãkou jehlovitou (Eleocharis acicularis), b. vejãitou (E. ovata), protûïí bahenní (Filaginella uliginosa), blatûnkou vodní (Limosella aquatica), pu tiãkou rozprostfienou (Lindernia procumbens), Ïabníkem kopinat m (Alisma lanceolatum) a skfiípinou kofienující (Scirpus radicans). V fiíãním korytu jsou hojné laku ník vodní (Batrachium aquatile), hvûzdo háãkat (Callitriche hamulata), zevar jednoduch (Sparanium emersum) a vodní mech prameniãka Pfiírodní rezervace Horní LuÏnice Meandrující, 6 km dlouh tok fieky LuÏnice s mnoïstvím mrtv ch ramen a tûní v nivû mezi Novou Vsí nad LuÏnicí a Suchdolem nad LuÏnicí. Dvory nad LuÏnicí, Halámky, Krabono, Nová Ves nad LuÏnicí, Tu È (okres JindfiichÛv Hradec) V mûra: 44,0 ha Vyhlá eno: 994 45 467 m Jeden z posledních zachovan ch úsekû níïinné meandrující fieky na území âech. V periodicky pfieplavované nivû lemované svahy fiíãních teras se nachází mnoïství terénních depresí, mrtv ch ramen a pfiibliïnû 40 rûznû velk ch a hlubok ch tûní s charakteristickou vodní a mokfiadní vegetací a kvûtenou. 530 CHKO TN
CHKO TfieboÀsko otavní (Gallinago gallinago), vodou kropenat (Tringa ochropus), ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), konipas luãní (Motacilla flava), cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis), c. zelená (L. naevia), slavík modráãek (Luscinia svecica), rejsec ãern (Neomys anomalus), r. vodní (N. fodiens) avydra fiíãní (Lutra lutra). LESNICTVÍ Lesní porosty se vyskytují pouze místy, pfiedev ím pfii okrajích chránûného území, a nejsou hlavním pfiedmûtem jeho ochrany. Bfiehy fieky LuÏnice a její meandry jsou hustû pokryty pfiirozen mi dfievinn mi porosty s pfievahou vrb, dubû, ol í a dal ími druhy listnat ch dfievin. Na nûkter ch místech byly v minulosti podél fieky vysazovány provenienãnû nevhodné topoly, které jsou postupnû m ceny s perspektivou úplného odstranûní. 3 VYUÎITÍ Nivní polohy byly v minulosti obhospodafiovány jako louky a pastviny, dnes je vût ina ploch ponechána pfiirozené sukcesi. S v jimkou krátkého úseku pod obcí Nová Ves nad LuÏnicí není zasahováno ani do v voje vodního toku a bfiehov ch porostû. Na území pfiírodní rezervace je povolen sportovní rybolov a myslivost. obecná (Fontinalis antipyretica). Na su ích terasách a svazích rostou v duboborov ch svûtl ch lesích (Vaccinio vitisidaeae-quercetum) ãern ãesk (Melampyrum bohemicum), velmi vzácnû koniklec jarní (Pulsatilla vernalis) ana vlhãích terasách zvoneãník klasnat (Phyteuma spicatum), ÏluÈucha orlíãkolistá (Thalictrum aquilegifolium) ahvozdík py n (Dianthus superbus). Na úpatí svahû v hojn ch prameni tích kvete bledule jarní (Leucojum vernum). Na otevfien ch místech s vysok mi ostfiicemi roste vedle bazanovce kytkokvûtého (Naumburgia thyrsiflora) a smldníku bahenního (Peucedanum palustre) roztrou enû také kosatec sibifisk (Iris sibirica). ZVÍ ENA Území pfiírodní rezervace Horní LuÏnice, tvofiené pestrou mozaikou rûzn ch typû mokfiadû pofiíãní nivy a extenzivních luk, je v kulturní krajinû TfieboÀska v znamn m refugiem na tyto biotopy vázan ch druhû. Ve velmi bohat ch populacích se vyskytují spoleãenstva druhû typick ch pfiedev ím pro malé vodní nádrïky, která jiï v okolní krajinû vymizela nebo je jejich druhová diverzita v raznû redukována. Jedná se pfiedev ím o zástupce mûkk Û, kor Û, váïek, jepic, po vatek, stfiechatek, chrostíkû atd. Bezobratlí byli dosud studováni pouze ãásteãnû, a to pavouci a nûkteré ãeledi broukû, pfiedev ím stfievlíkovití. Vedle bûïn ch druhû byl prokázán v skyt u nás vzácnûj ích stfievlíãkû Elaphropus diabrachys, E. parvulus, Epaphius rivularis, Trechus obtusus, Amara gebleri a velmi vzácn ch mandelinek Asiorestia brevicollis a Longitarsus fulgens. Mezi nejcennûj í pavouky celého chránûného úze- mí patfií skálovky Zelotes clivicola a Z. lutetianus, slíìáci Arctosa figurata a Hygrolycosa rubrofasciata a plachetnatky Taranucnus setosus a Abacoproces saltuum. Na kvetoucích vrbách b vají nápadné hálky bejlomorky Rabdophaga heterobia. V pfiírodní rezervaci byl prokázán v skyt 68 druhû obratlovcû, z toho 9 druhû ryb, 0 druhû obojïivelníkû, 5 druhû plazû, 09 druhû ptákû (88 hnízdících) a 5 druhû savcû. Vedle bûïn ch druhû ob vajících téï okolní biotopy se jedná o fiadu pomûrnû v znamn ch taxonû vázan ch více ãi ménû na ekosystémy pofiíãních niv. Mimo jiné jsou to mník jednovous (Lota lota), piskofi pruhovan (Misgurnus fossilis), sekavec podunajsk (Cobitis elongatoides), skokan tíhl (Rana dalmatina), hohol severní (Bucephala clangula), bekasina POZNÁMKA Dlouhodob m problémem chránûného území je zneãi tûní vody v LuÏnici pocházející z komunálních zdrojû aprûmyslov ch areálû v mûstech Gmünd a âeské Velenice. Situace se zlep uje díky budování sítû ãistících stanic odpadních vod. BIBLIOGRAFIE 60, 49, 76, 89, 594, 595, 658 MAPA ÚZEMÍ strana 564 LuÏnice nad Suchdolem n. LuÏnicí v lednu, v popfiedí na snûhu mnoïství vydfiích stop. 3 Konitrud lékafisk (Gratiola officinalis) byl v posledním období v jihoãeském regionu nalezen pouze na jihu TfieboÀské pánve, kam se nejspí e dostává z lokalit v rakouském Podunají. CHKO TN 3 53
âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninové podloïí je tvofieno svûtl mi kaolinick mi pískovci aï slepenci a pestr mi a bûlo ed mi jílovci svrchní kfiídy v rámci svrchního oddílu klikovského souvrství (coniak santon). Kvartérní pokryv tvofií na okraji chránûného území spra e, spra ové hlíny, fluviální nivní sedimenty (Bukovsk potok) a na pfieváïné ãásti území holocenní loïisko pfiechodové ra eliny pfiecházející do rybníka. Ra elini tû je pravdûpodobnû ãásteãnû syceno v vûry podzemní vody, jejíï proudûní v této ãásti CHKO smûfiuje k Horusickému rybníku. Vznikla zde organozem typická (glejová), lemována glejem organozemním a pseudoglejem typick m. KVùTENA Z hlediska ochrany fytogenofondu je nejdûle- Ïitûj í pfiedev ím pruh nezpevnûn ch pûd v akumulaãním prostoru ústí Bukovského potoka a navazujících mokfiadû pokryt ch spoleãenstvy svazu Carici-Rumicion hydrolapathi, porosty vysok ch ostfiic (Caricion gracilis) a ostfiicovora eliníkov mi spoleãenstvy svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis s populacemi kapradiníku baïinného (Thelypteris palustris), pryskyfiníku velkého (Ranunculus lingua), kapradû hfiebenité (Dryopteris cristata), ostfiice dvoumuïné (Carex diandra), zábûlníku bahenního (Comarum palustre), bazanovce kytkokvûtého (Naumburgia thyrsiflora),vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata) a v ivce bahenního (Pedicularis palustris). Souvislé plochy litorálních rákosin (Phragmitetum communis) plynule pfiecházejí vrozsáhlé plochy vysok ch trsnat ch ostfiic (Magnocaricion elatae), do kter ch pronikají kfiovité formace baïinn ch vrbin (Salicion cinereae). V severní ãásti chránûného území ve smûru k obci Horusice se k nim pfiidávají nálety bfiízy bûlokoré Celkov pohled na chránûné území v podzimním aspektu. Souãástí rezervace jsou vedle litorálních porostû rybníka i kosené louky v levé ãásti u Ïelezniãní tratû. Samiãka slavíka modráãka (Luscinia svecica) u hnízda s mláìaty v porostech zblochanu. (Betula pendula), ol e lepkavé (Alnus glutinosa), borovice lesní (Pinus sylvestris) a topolu osiky (Populus tremula). V nejvût í a nejstar í takto vzniklé uzavfiené mokfiadní ol inû (Alnion glutinosae) povrch ra- elini tû degraduje a tvofií se slatina. Pfiilehlé polopfiirozené a kulturní louky plynule navazují na ostfiicové nebo vrbové formace a nacházejí se v rûzném stupni podmáãení. Rostou na nich prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) abradáãek vejãit (Listera ovata). ZVÍ ENA Lokalita je pfiedev ím hnízdi tûm ptákû vázan ch na litorální porosty a mokré louky. Hnízdí tu napfi. chfiástal vodní (Rallus aquaticus), bekasina otavní (Gallinago gallinago), lindu ka luãní (Anthus pratensis), konipas luãní (Motacilla flava), cvrãilka slavíková (Locustella luscinioides), c. zelená (L. naevia), slavík modráãek (Luscinia svecica) a s kofiice vousatá (Panurus biarmicus). Poãátkem osmdesát ch let na lokalitû hnízdili bukaã velk (Botaurus stellaris), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), bfiehou ãernoocas (Limosa limosa), vodou rudonoh (Tringa totanus) a v jimeãnû i moták luïní (Circus pygargus). Horusick rybník je jedním ze ãtyfi nejv znamnûj ích shromaïdi È vodních ptákû v dobû migrací na TfieboÀsku (aï deset tisíc jedincû). VYUÎITÍ Území pfiírodní rezervace je ovlivàováno intenzivním hospodafiením na Horusickém rybníku a na okolních Pfiírodní rezervace Horusická blata Mezotrofní ra elini tû, ra elinné louky a litorální vegetace rybníka Horusick km jihozápadnû od obce Horusice. Bo ilec (okres âeské Budûjovice), Horusice (okres Tábor) zemûdûlsk ch pozemcích. Obhospodafiované louky jsou koseny nepravidelnû v závislosti na jejich zamokfiení. Území není pfiístupné vefiejnosti. POZNÁMKA Zv ená eutrofizace zpûsobuje zvût ování ploch nitrofilních, hlavnû 45 46 m V mûra: 53,66 ha Vyhlá eno: 990 Okrajová ãást rozsáhlého slatini tû a ra elini tû, které je dnes z vût í ãásti zatopeno rybníkem. Vodní plocha pfiechází v charakteristickou hydrosérii litorálních porostû, slatini tû, ostfiicov ch, vrbov ch a ol ov ch porostû a ra elinn ch mezotrofních luk. zblochanov ch porostû na úkor pfiirozenûj ích rákosinn ch spoleãenstev a rychlej í roz ifiování náletû vrb a ostatních druhû dfievin. BIBLIOGRAFIE 79, 89 MAPA ÚZEMÍ strana 574 53 CHKO TN 4
CHKO TfieboÀsko Pfiírodní památka Kozí vr ek Terénní vyv enina (k. 4,0 m n. m.) s v chozem ruly na severním okraji obce Vlkov. Vlkov nad LuÏnicí (okres Tábor) 47 4 m V mûra: 0,38 ha Vyhlá eno: 94 Na rulovém kopeãku v tûsné blízkosti Ïelezniãní trati je chránûna populace koniklece jarního jiï od 0. let 0. století (tehdy je tû poãetná). Doprovází ji vegetace typická pro mûlké a Ïivinami chudé pûdy. GEOLOGIE Horninové podloïí je tvofieno migmatitizovanou biotickou pararulou se sillimanitem a cordieritem proterozoického stáfií (moldanubikum), která tvofií na ãásti chránûného území drobné skalní v chozy. PÛda je znaãnû skeletovitá kambizem typická. Z geomorfologického hlediska se jedná o drobnou, ale v rovinatém terénu pomûrnû nápadnou vyv eninu zvedající se o nûkolik metrû nad okolí. Nedaleko se nacházejí dal í skalní v chozy, drobné jámové lomy a umûlé odkryvy v záfiezu Ïelezniãní trati. KVùTENA Malé návr í, které bylo dfiíve pastvinou s chud mi vfiesovi tními spoleãenstvy (Genistion), je témûfi ze dvou tfietin pokryto rozvolnûn m porostem dfievin s pfievahou dubu letního (Quercus robur) s pfiímûsí borovice lesní (Pinus sylvetris) asvtrou enou bfiízou bûlokorou (Betula pendula). V bylinném patfie dominují kostfiava ovãí (Festuca ovina) a metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa) a ostrûvkovitû vfies obecn (Calluna vulgaris). Na hlub ích pûdních horizontech rostou zbûhovec lesní (Ajuga genevensis), ostfiice kulkonosná (Carex pilulifera) ajahodník obecn (Fragaria vesca). Na skalním v chozu v blízkosti Ïelezniãní trati rostou ãilimník fiezensk (Chamaecytisus ratisbonensis), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani), ostfiice jarní (Carex caryophyllea), osívka jarní (Erophila verna), hvozdík kropenat (Dianthus deltoides), pavinec modr (Jasione montana) a nûkolik posledních jedincû koniklece jarního (Pulsatilla vernalis) na území âr. Písãité okraje pahorku jsou stanovi tûm nahoprutky píseãné (Guepinia nudicaulis), rozrazilu ladního (Veronica dillenii), smolniãky obecné (Steris viscaria) avelmi vzácného nepatrnce pískomilného (Aphanes australis). ZVÍ ENA V chránûném území Ïije fiada teplomiln ch druhû hmyzu. Nápadní jsou nûktefií brouci, zejména mandelinka Hispa atra, stejnokfiídlí, napfi. kfiísek Ulopa reticulata azdvoukfiídl ch váhalka Trixoscelis marginella.byly tu nalezeny také zajímavé, z kulturní krajiny mizející druhy denních mot lû, modrásek nejmen í (Cupido minimus) a okáã rosiãkov (Erebia medusa). VYUÎITÍ Území pfiírodní památky není hospodáfisky vyu- Ïíváno. Zásahy jsou podfiízeny zachování vhodn ch podmínek pro existenci koniklece jarního a jsou zamûfieny na likvidace dfievinn ch náletû a vy í travinobylinné vegetace. POZNÁMKA Vlastníkem pozemku PP je od r. 93 âeská botanická spoleãnost BIBLIOGRAFIE 0, 39, 79 MAPA ÚZEMÍ strana 567 Na jihozápadním svahu nízkého kamenitého pahorku, kter tvofií pfiírodní památku, se nachází nûkolik skalních v chozû pararuly. Koniklec jarní (Pulsatilla vernalis) je jednou z nejvíce ohroïen ch rostlin v âeské republice. Z pûvodního poãtu nalezi È existovaly ke konci 0. století jen ãtyfii lokality, z toho tfii v CHKO TfieboÀsko. 3 Vãela (pískorypka) Andrena vaga je samotáfiská pískomilná vãela, její velká kolonie oïivuje od konce bfiezna ãást jiïního svahu. CHKO TN 5 533 3
âeskobudûjovicko GEOLOGIE Sedimentární vrstvy o mocnosti nûkolika desítek metrû tvofiené slepenci, pískovci, prachovci a jílovci svrchní kfiídy v rámci spodního oddílu klikovského souvrství (turon campan), jsou pfiekryty mocn mi vrstvami pleistocenních fluviálních tûrkû a pískû, do kter ch se na úseku,4 km zahlubuje meandrující tok LuÏnice. Charakter a dynamika pofiíãní nivy o ífii 50 300 m a v voj pleistocenních fiíãních teras jsou obdobné jako v pfiípadû PR Horní LuÏnice, na kterou toto chránûné území bezprostfiednû navazuje. Svah severního terasového stupnû je nejvy í v CHKO (v ka nad nivou je aï 5 m). Povrch nivy je pokryt vrstvami holocenních fluviálních sedimentû rûzného typu, pûdní pokryv tvofií fluvizem glejová. KVùTENA Otevfiené plochy dfiíve obhospodafiované jako louky vznikly na stanovi tích luïních stfiemchov ch doubrav a ol in (spoleãenstva Quercus robur-padus avium a Alnus glutinosa-padus avium). Vzhledem k ãastûj í stagnaci povod- Àové vody vlivem úzkého prûtoãného profilu pod osadou Krabono dochází na ãásti území pfiírodní rezervace k v razné sedimentaci organického materiálu a k plo nému roz ífiení zblochanu vodního (Glyceria maxima), vzácnû se vyskytuje halucha vodní (Oenanthe aquatica) nebo ostfiice nedo áchor (Carex pseudocyperus). Na okrajích stagnujících vod roste kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), Ïabník kopinat (Alisma lanceolatum), rukev obojïivelná (Rorippa amphibia), Èovík pfiímofisk (Rumex maritimus) a pu kvorec obecn (Acorus calamus). V bfiehovém porostu fieky dominuje vrba kfiehká (Salix fragilis) avpodrostu roste roztrou enû tavolník vrbolist (Spiraea salicifolia). Leteck snímek v chodní ãásti chránûného území v ãasnû jarním aspektu. Podél koryta fieky je dobfie patrná nevhodná v sadba topolû z padesát ch let 0. století. Piskofi pruhovan (Misgurnus fossilis) se zdrïuje v zabahnûn ch stojat ch vodách tûní, ãasto velmi chud ch na kyslík. B valé jednoseãné louky jsou sklízeny jen pod osadou Krabono, kde jsou silnû eutrofizovány. Nekosené pfieplavované ãásti nivy pokr vají porosty pofiíãních rákosin (Phalaridion arundinaceae) s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaroides arundinacea), ve kter ch jsou v blízkosti otevfien ch tûní na nûkolika místech i plochy rákosu obecného (Phragmites australis) a porosty vysok ch ostfiic (Caricion gracilis) s ostfiicí tíhlou (Carex gracilis). Na fragmenty zra elinûl ch podsvahov ch prameni È ukazují porosty hadího kofiene vût ího (Bistorta major). Dfiíve seãené louky (Arrhenatherion) na svazích terasy podléhají po vylidnûní obce silné degradaci a sukcesi dfievin. ZVÍ ENA V chránûném území je pravdûpodobn v skyt fiady druhû ob vajících sousedící pfiírodní rezervaci Horní LuÏnice. Byli tu nalezeni lovãík vodní (Dolomedes fimbriatus), klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) a bûlopásek tavolníkov (Neptis rivularis), z obratlovcû napfi. piskofi pruhovan (Misgurnus fossilis), skokan tíhl (Rana dalmatina), bekasina otavní (Gallinago gallinago), ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), konipas horsk (Motacilla cinerea), cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis), c. zelená (L. naevia), strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) avydra fiíãní (Lutra lutra). LESNICTVÍ Na okrajové ãásti pfiírodní rezervace navazují men í lesní porosty a sukcesní stadia listnáãû rozliãného Pfiírodní rezervace Krabono ská niva,4 km dlouh tok LuÏnice s pfiilehlou nivou mezi státní hranicí s Rakouskem a obcí Nová Ves nad LuÏnicí. Nová Ves nad LuÏnicí (okres JindfiichÛv Hradec) stáfií. Z pofiíãní nivy jsou postupnû odstraàovány nevhodné v sadby topolû. VYUÎITÍ Lokalita nebyla dlouhodobû obhospodafiována vzhledem k její poloze v tûsné 465 480 m V mûra: 36,33 ha Vyhlá eno: 998 Pfiirozen tok LuÏnice se soustavou zanikl ch ramen (celkem 0) v rûzném stupni zazemnûní. PravobfieÏní, místy pozvolnûj í svahy terasy pod obcí Krabono jsou porostlé nekosen mi luãními spoleãenstvy, která pfiecházejí pfies podmáãená svahová prameni tû do pofiíãní nivy, dnes z velké ãásti nekosené. blízkosti státní hranice. Dnes je chránûné území ponecháno samovolnému v voji, není udrïováno ani koryto fieky. BIBLIOGRAFIE 89 MAPA ÚZEMÍ strana 574 534 CHKO TN 6
CHKO TfieboÀsko Pfiírodní památka Lhota u Dynína Podmáãené louky a pfiilehl jihov chodní bfieh Bo ileckého rybníka (90 ha), 0,5 km severov chodnû od obce Lhota u Dynína. Lhota u Dynína (okres âeské Budûjovice) 40 4 m V mûra: 7,5 ha Vyhlá eno: 99 Okraj rybníka s ra elinn mi podmáãen mi loukami se vzácn mi a chránûn mi druhy rostlin. âásti luk, které nejsou pro velké zamokfiení obhospodafiovány, pozvolna zarûstají náletem dfievin. GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií rûznobarevné pískovce, slepence a jílovce svrchní kfiídy, které jsou souãástí svrchního oddílu klikovského souvrství (coniak santon). V západní ãásti chránûného území je kvartérní pokryv tvofien holocenními deluviálními písãit mi sedimenty, fluviálními hlinit mi sedimenty a sedimenty vodních nádrïí, ve v chodní ãásti pleistocenními a holocenními hlinit mi deluviálními uloïeninami. PÛdní pokryv tvofií pseudoglej typick (organozemní). KVùTENA Severní ãást území pfiírodní památky v blízkosti rybníka porûstají mokfiadní ol iny (Carici elongatae- -Alnetum) a baïinné vrbiny (Salicion cinereae) s bazanovcem kytkokvût m (Naumburgia thyrsiflora), v nichï se nacházejí malé zvodnûlé plo ky s porosty vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata) a bublinatky bledoïluté (Utricularia ochroleuca). V chodnû vybíhá do rybníka úzk v bûïek s mlad ím smí en m porostem charakteru acidofilních doubrav (Genisto germanicae-quercion) sdubem letním (Quercus robur) a vtrou enou borovicí lesní (Pinus sylvestris) abfiízou bûlokorou (Betula pendula). Nevyhranûné porosty acidofilních doubrav se nacházejí i v jihov chodní ãásti chránûného území, kde v nich z v znamnûj ích druhû roste ostfiice vfiesovi tní (Carex ericetorum). Jihozápadní ãást lokality je tvofiena vlhk mi luãními porosty (Molinion) s dominujícím bezkolencem modr m (Molinia caerulea agg.) aspomûrnû bohat m zastoupením ohroïen ch druhû vãetnû pupeãníku obecného (Hydrocotyle vulgaris), prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), tolije bahenní (Parnassia palustris), kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica) avemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia). ZVÍ ENA Inventarizace bezobratl ch nebyla dosud provedena, ale vzhledem k charakteru stanovi tû je pravdûpodobn v skyt fiady cenn ch mokfiadních druhû. Z ptákû charakteristick ch pro mokfiadní biotopy tu hnízdí cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis), c. zelená (L. naevia), bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra) a slavík modráãek (Luscinia svecica). V litorálních porostech rybníka, tvofiících hranici chránûného území, víceménû pravidelnû hnízdí potápka ãernokrká (Podiceps nigricollis), husa velká (Anser anser), kopfiivka obecná (Anas strepera) a dal í druhy. VYUÎITÍ Vúzemí pfiírodní památky zaniklo maloplo né hospodafiení spojené s pravideln m seãením luk a díky zv enému pfiísunu Ïivin z okolních zemûdûlsk ch pozemkû i z vodního prostfiedí rybníka dochází k zarûstání lokality nálety dfievin a nástupu konkurenãnû silnûj ích trav. Pravidelné zásahy ztûïuje i nekontrolovatelná manipulace s v í hladiny rybníka. Pfiírodní památka je pfiístupná po polní cestû z obce Lhota udynína. Obhospodafiované vlhké louky pfiecházejí k zamokfien m nekosen m bezkolencov m loukám (Molinion) a kfiovinn lem baïinn ch vrbin (Salicion cinereae) ve v topû Bo ileckého rybníka. Lovãík vodní (Dolomedes fimbriatus) je utfieboàsk ch rybníkû pomûrnû hojn. V mnoha oblastech Evropy tento velk pavouk silnû ustupuje. 3 Ohniváãek modrolem (Lycaena hippothoe) létá v ãervnu a ãervenci na vlhk ch loukách, kde jeho housenka Ïije po pfiezimování aï do kvûtna na Èovících. CHKO TN 7 535 3
KVùTENA V druhotn ch lesních porostech, na místech pûvodního submontánního blatkového ra elini tû (Pino rotundatae-sphagnetum), tvofien ch pfieváïnû borovicí lesní (Pinus sylvestris) a smrkem ztepil m (Picea abies), je pfiimí ena borovice blatka (Pinus rotundata), která na nûkolika dílãích lokalitách dosud vytváfií vitální souvislé porosty. V podrostu pfievládají borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus) a brusinka obecná (Rhodococcum vitisidaea), hojnû se vyskytuje rojovník bahenní (Ledum palustre) a bohaté porosty vytváfiejí borûvka baïinná (Vaccinium uliginosum), bezkolenec modr (Molinia caerulea agg.) a kapraì osténkatá (Dryopteris carthusiana). Zazemnûná borkovi - tû jsou porostlá fiídk m borem s borovicí lesní a vtrou en mi dal ími dfievinami, napfi. bfiízou bûlokorou (Betula pendula) ab. p fiitou (B. pubescens), kru inou ol ovou (Frangula alnus) a jefiábem ptaãím (Sorbus aucuparia). Ve zvodnûné západní ãásti chránûného území se v podrostu rozvolnûné sekunâeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninové podloïí je budováno z vût í ãásti pfiedev ím jemnozrnnou aï drobnozrnnou dvojslídnou Ïulou (mrákotínsk typ) prvohorního stáfií (moldanubick pluton). Ten je pfiekryt v místû rozsáhlé sníïeniny táhnoucí se severojiïním smûrem holocenním ra- elinn m loïiskem o mocnosti nûkolika málo metrû, které smûrem na západ (Hutû u Pfiíbraze) pfiechází v ra elinné slatiny pfii okrajích navazujících tfietihorních tûrkopísãit ch sedimentû (neogén). Pfii okrajích ra elini tû je skalní podklad rovnûï místy pfiekryt pleistocenními a holocenními deluviálními sedimenty nebo v jimeãnû pleistocenními vát mi písky (Libofiezy). PÛdním typem v pfiírodní rezervaci je organozem typická. Mrazivé ráno na jedné ze star ch zazemàujících se stok protínajících ra elini tû. dární ra elinné bfieziny nacházejí nejvût í (na TfieboÀsku) souvislé plochy suchop ru pochvatého (Eriophorum vaginatum), kter doprovází klikva bahenní (Oxycoccus palustris). V zavodnûn ch pfiíkopech kvete ìáblík bahenní (Calla palustris), prameni tû pokr vají ostfiicovora eliníková spoleãenstva svazu Sphagno recurvi- -Caricion canescentis s ostfiicí zobánkatou (Carex rostrata), suchop rem úzkolist m (Eriophorum angustifolium), bazanovcem kytkokvût m (Naumburgia thyrsiflora), zábûlníkem bahenním (Comarum palustre), smldníkem bahenním (Peucedanum palustre) avrbinou obecnou (Lysimachia vulgaris). ZVÍ ENA Îije tu fiada stenotopních druhû mûr, z nichï nejv znamnûj í jsou tyrfobiontní druhy mûra vlochyàová (Anarta cordigera), mûra sivá (Papestra biren), dfievobarvec vlochyàov (Lithophane lamda), edavka mokfiadní (Celaena haworthii) aj. V znamn je v skyt horské pûnodûjky Aphrophora alpina. V lesních porostech je prokázáno hnízdûní kfiivky obecné (Loxia curvirostra), kulí ka nejmen ího (Glaucidium passerinum) a s ce rousného (Aegolius funereus). V ochranném pásmu pfiírodní rezervace hnízdí ãáp ãern (Ciconia nigra). Nepravidelnû se tu objevuje los evropsk (Alces alces). LESNICTVÍ Podstatnou ãást pfiírodní rezervace tvofií vûkovû, druhovû a prostorovû znaãnû diferencované lesní porosty tajgového charakteru na ra elinn ch pûdách s dominující borovicí lesní a b. blatkou, smrkem abfiízou. V chránûném území se nacházejí lesní spoleãenstva vrûzné mífie dotãená ãinností ãlovûka, od pralesovit ch porostû borovice blatky aï po zcela kulturní porosty borovice lesní a smrku. Na celém území pfievládají porosty stfiedního a vy - ího stáfií, mnohde s v raznû sníïen m zakmenûním. Snahou ochrany pfiírody je minimalizované lesnické obhospodafiování porostû vedoucí k jejich postupnému pfiibliïování pfiirozen m lesním ekosystémûm. UdrÏuje se rozvolnûn charakter porostû s jejich vysokou estetickou hodnotou a v bûrn m zpûsobem je Pfiírodní rezervace Losí blato u Mirochova Ra elini tû pokryté jehliãnat m lesem, km v chodnû od obce Mirochov. Mirochov, Dolní Lhota u StráÏe nad NeÏárkou, Pfiíbraz (okres JindfiichÛv Hradec) V mûra: 0,6 ha, ochranné pásmo 84,40 ha Vyhlá eno: 994 podporována jejich diverzita. âást lesních porostû zûstává zcela bez zásahu. VYUÎITÍ OdvodÀovací pfiíkopy ovlivàující v znamnû vodní reïim pfiírodní rezervace se dnes postupnû pfiirozenû zazem- Àují a nejsou jiï obnovovány. 470 490 m Území navazuje na kdysi velmi cenné Pfiíbrazské ra elini tû, které je dnes zcela zniãeno tûïbou ra- eliny. âást pfiírodní rezervace tvofií rozvolnûné porosty submontánních blatkov ch borû. Velice pestrou stanovi tní mozaiku tvofií vypíchaná borkovi tû v rûzném stupni zazemnûní, star systém odvodàovacích kanálû a ãetná prameni tû sytící Ïivá slatini tû a ra elini tû. Celá lokalita je útoãi - tûm ohroïené ra elini tní flóry a fauny. Chránûné území je vefiejnosti pfiístupné za dodrïování ochrann ch podmínek, k nimï patfií i zákaz sbûru lesních plodin. BIBLIOGRAFIE 08, 89, 59, 593 MAPA ÚZEMÍ strana 570 536 CHKO TN 8
Pfiírodní rezervace Meandry LuÏnice Meandrující,,8 km dlouh tok LuÏnice s pfieplavovanou nivou km severnû od Majdaleny. Holiãky u Staré Hlíny, Majdalena (okres JindfiichÛv Hradec) GEOLOGIE RÛznobarevné pískovce, slepence, jílovce a prachovce svrchnokfiídového stáfií reprezentující spodní oddíl klikovského souvrství (turon campan) jsou pfiekryty pleistocenními fluviálními tûrky a písky risského stáfií, ve kter ch meandruje tok LuÏnice. Nejmlad í vrstvy tvofií holocenní fluviální sedimenty písãité 434 436 m V mûra: 90,5 ha Vyhlá eno: 994 Pfiirozen meandrující tok LuÏnice a niva s mozaikou zaplavovan ch terénních depresí, desítek tûní a mrtv ch ramen v rûzném stupni zazemnûní. Dfiíve extenzivnû vyuïívané louky, dnes zarûstající náletem dfievin. hlíny, hlinité písky a hnilokalové sedimenty. Terasov systém není pfiíli vyvinut. V voj nivní série sedimentû dosud aktivnû probíhá. Urychlen pfiítok vody za povodní z v e poloïeného regulovaného úseku zvy uje boãní erozní ãinnost fieky, vzniká fiada nátrïí a z písãitého materiálu jsou vytváfieny agradaãní valy bránící vodû vybfieïené pfii po- vodni dostat se z inundaãního území zpût do koryta. Pfii povodních vznikají v místû protrïen ch bfiehû v nivû rozsáhlé píseãné lavice. PÛdní pokryv tvofií fluvizem glejová s glejem typick m (zbahnûl m). CHKO TfieboÀsko KVùTENA Vegetaãním krytem chránûného území je pestrá mozaika nelesních spoleãenstev vmístech dfiíve kosen ch psárkov ch luk (Alopecurion pratensis), které vznikly po odlesnûní luïních stfiemchov ch doubrav (spoleãenstvo Quercus robur-padus avium). Z lemu fiíãního toku a zbytkû meandrû se roz ifiují pofiíãní rákosiny (Phalaridion arundinaceae) tvofiené dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaroides arundinacea). V mûlk ch depresích s ãasto vys chav mi zabahnûn mi tûnûmi se spoleãenstvy vysok ch ostfiic svazu Caricion gracilis rostou ostfiice mûch fikatá (Carex vesicaria), o. tíhlá (C. gracilis) atfitina edavá (Calamagrostis canescens). V severní ãásti území, kde vlivem hráze na rozvodí Staré a Nové fieky záplavy trvají déle, je ostfiice zvolna nahrazována zblochanem vodním (Glyceria maxima). Na vyv en ch star ch píseãn ch náplavech v nivû rostou duby letní (Quercus robur) a kompaktní porosty tavolníku vrbolistého (Spiraea salicifolia). Mlad í pfiirozené vodní nádrïe jsou z okrajû nejdfiíve osidlovány porosty laku níku vodního (Batrachium aquatile) ahvûzdo e háãkatého (Callitriche hamulata), pozdûji dal ími druhy vodních rostlin, napfi. rdestem tupolist m (Potamogeton obtusifolius) nebo makroskopickou fiasou sklenûnkou Nitella flexilis, tedy stejn mi druhy, které rostou i v korytû fieky. Teprve v dal í fázi zazemàování nastupují stulík Ïlut (Nuphar lutea), Ïebratka bahenní (Hottonia palustris), halucha vodní (Oenanthe aquatica), lupenitá játrovka trhutka plovoucí (Riccia fluitans) a vzácnû leknín bûlostn (Nymphaea candida). Pruh na rozhraní vody a sou e obsazují rukev obojïivelná (Rorippa amphibia), zevar jednoduch (Sparganium emersum), Ïabník jitrocelov (Alisma plantago-aquatica) a fiídce pfiesliãka pofiíãní (Equisetum fluviatile). ZazemÀovací proces konãí vytvofiením uzavfien ch porostû vysok ch ostfiic. ZVÍ ENA Soustava mrtv ch ramen a tûní je osídlena cenn mi spoleãenstvy bezobratl ch ÏivoãichÛ. Jedná se pfiedev ím o zástupce mûkk Û, kor Û, pavoukû, váïek, jepic, po vatek, stfiechatek, chrostíkû a dal ích skupin. V korytû fieky je bûïn velevrub nadmut (Unio tumidus) a keble plochá (Pseudanodonta complanata), na vegetaci tûní Ïijí lovãíci Dolomedes plantarius a D. fimbriatus, na solitérních dubech páchník hnûd (Osmoderma eremita) a tesafiík obrovsk (Cerambyx cerdo), na rozsáhl ch porostech tavolníkû Ïije poãetná populace bûlopáska tavolníkového (Neptis rivularis). Îijí zde v znamné druhy obratlovcû více ãi ménû vázané na ekosystémy pofiíãních niv, napfi. mník jednovous (Lota lota), piskofi pruhovan (Misgurnus fossilis), skokan tíhl (Rana dalmatina), s. ostronos (R. arvalis), moták pochop (Circus aeruginosus), chfiástal vodní (Rallus aquaticus), ch. kropenat (Porzana porzana), bekasina otavní (Gallinago gallinago), vodou kropenat (Tringa ochropus), led- Àáãek fiíãní (Alcedo atthis), cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis), c. zelená (L. naevia) avydra fiíãní (Lutra lutra). Nezamrzající stoka tvofiící západní hranici pfiírodní rezervace a koryto fieky jsou zimovi tûm stovek kachen divok ch (Anas platyrhynchos). VYUÎITÍ Nivní louky byly v minulosti pravidelnû koseny nebo vyuïívány jako pastviny, dnes je chránûné území ponecháno samovolnému v voji a nejsou provádûny ani zásahy do vodního toku. Pfies území pfiírodní rezervace nevedou vefiejné komunikace a je moïn pouze prûjezd sportovních lodí po fiece. BIBLIOGRAFIE 89 MAPA ÚZEMÍ strana 568 LuÏnice nad rozdûlením Staré anové fieky u Majdaleny. Na území rezervace se bûïnû vyskytuje i rozmnoïuje mník jednovous (Lota lota). CHKO TN 9 537
âeskobudûjovicko GEOLOGIE RÛznobarevné pískovce, slepence, jílovce a prachovce svrchní kfiídy v rámci spodního oddílu klikovského souvrství (turon campan) jsou pfiekryty pleistocenními fluviálními tûrky a písky risského stáfií, ve kter ch meandruje uprostfied nivy omezené svahy nejmlad ích teras fieka LuÏnice. Nejvy í svahy písãit ch teras se nacházejí u ústí pravostranného pfiítoku Draãice. Nejmlad í vrstvy sedimentû jsou tvofieny nejrûznûj ími holocenními fluviálními ulo- Ïeninami. Vlivem regulace fieky nad odbûrn m objektem Zlaté stoky u jezu Pilafi tûsnû pod pfiírodní rezervací postupuje proti proudu recentní zahlubování koryta fieky, které se projevuje táhl mi bfiehov mi nátrïemi. Ty mnohde odkr vají zajímavé profily pleistocenními a místy i kfiídov mi sedimenty. PÛdním pokryvem je fluvizem glejová s glejem typick m. KVùTENA V pfiírodní rezervaci pfievaïují plochy kdysi psárkov ch luk (Alopecurion pratensis) vznikl ch po odlesnûní luïních lesû stfiemchov ch doubrav (spoleãenstvo Quercus robur-padus avium), které v ak dnes pokr vá fiídk nálet borovice, bfiíz a kru iny ol ové (Frangula alnus). V fiece jsou nápadné velké porosty laku níku vodního (Batrachium aquatile), v tûních roste hvûzdo háãkat (Callitriche hamulata). Místy se vyskytují Ïebratka bahenní (Hottonia palustris) a stulík Ïlut (Nuphar lutea). Okrajové lemy fiíãního koryta LedÀáãek fiíãní (Alcedo atthis) hnízdí na TfieboÀsku v poãtu nûkolika desítek párû. Mrtvé fiíãní rameno s bohat mi porosty Ïebratky bahenní (Hottonia palustris). a tûní tvofií pofiíãní rákosiny (Phalaridion arundinaceae) s dominující chrasticí rákosovitou (Phalaroides arundinacea) aspfiímûsí ostfiice tíhlé (Carex gracilis); vzácnûji pod svahy terasy roste o. banátská (C. buekii). Na pfiítoku potoka Îabince nalezneme velké porosty tavolníku vrbolistého (Spiraea salicifolia). V dne ních bfiehov ch porostech, které se mnohde nacházejí ve stadiu rozpadu, dominují ol e lepkavá (Alnus glutinosa) avrba kfiehká (Salix fragilis), doprovází je dub letní (Quercus robur) avpodrostu se objevují stfiemcha obecná (Padus avium), brslen evropsk (Euonymus europaeus) a kalina obecná (Viburnum opulus). V skyt l kovce vonného (Daphne cneorum) na hranách terasy je jiï minulostí, poslední jihoãeské nalezi tû bylo zniãeno tûïbou tûrkopísku. Pfiírodní rezervace Na Ivance Sedmikilometrov úsek fieky LuÏnice s krátk m úsekem fiíãky Draãice u jejího ústí do LuÏnice, s pfiilehlou nivou, leïící mezi Majdalenou a Suchdolem nad LuÏnicí. Cep, Hamr, Klikov, Suchdol nad LuÏnicí, Tu È (okres JindfiichÛv Hradec) V mûra: 3,36 ha Vyhlá eno: 998 ZVÍ ENA Vzhledem k tomu, Ïe pofiíãní niva má charakter dlouhé úzké linie iroké cca 300 500 m obklopené z jedné strany kulturním lesem a ze strany druhé tûïebnou tûrkopísku s rozsáhl mi plochami voln ch pískû a vodní hladiny, migrují bûïnû do území pfiírodní rezervace druhy tûchto biotopû. Je zde pravdûpodobn v skyt nûkter ch cenn ch druhû bezobratl ch zji tûn ch v nedaleké pfiírodní rezervaci Horní LuÏnice. V souãasné dobû existují pouze víceménû náhodná pozorování jednotliv ch druhû, napfi. lovãík vodní (Dolomedes fimbriatus) avodouch stfiíbfiit (Argyroneta aquatica), mot lice lesklá (Calopteryx splendens), bûlopásek tavolníkov (Neptis rivularis) a dal í. Vedle bûïn ch druhû obratlovcû okolních biotopû byl prokázán v skyt v znamn ch taxonû typick ch pro ekosystémy pofiíãní nivy. Mimo jiné jde o mníka jednovousého (Lota lota), piskofie pruhovaného (Misgurnus fossilis) a skokana tíhlého (Rana dalmatina). Hnízdí tu hohol severní (Bucephala clangula), bekasina otavní (Gallinago gallinago), ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), konipas horsk (Motacilla cinerea) aj. Nejv znamnûj ími, pravidelnû se vyskytujícími savci jsou rejsec vodní (Neomys fodiens) a vydra fiíãní (Lutra lutra). 44 450 m Pfiirozenû meandrující fieka a její niva s více neï 0 rûznû velk mi tûnûmi v rûzném stupni zazemnûní. Extenzivní louky dnes zarûstající náletem dfievin. LESNICTVÍ Pfiírodní rezervace je ohraniãena na terasách podél okrajû nivy smí en mi kulturními porosty se smrkem, borovicí a dubem, fieka LuÏnice a její pfiítoky jsou lemovány bfiehov mi porosty s pfievahou ol e, dubu a vrby. Místy probûhlo zalesnûní bezles ch ploch a dnes na nich rostou borové a smrkové monokultury. Cílem lesního obhospodafiování je dlouhodobá postupná pfiemûna v porosty odpovídající stanovi tním podmínkám. VYUÎITÍ eka je vyuïívána pro vodní turistiku. Pfiirozen korytotvorn proces je ponechán bez zásahû, pouze je udrïována prûchodnost toku pro prûjezd sportovních lodí odstraàováním padl ch kmenû. V blízkosti ochranného pilífie tûïebny tûrkopískû je na omezeném úseku bfieh opevnûn. BIBLIOGRAFIE 89 MAPA ÚZEMÍ strana 567 538 CHKO TN 30
CHKO TfieboÀsko Pfiírodní rezervace Novofiecké moãály Inundaãní území Nové fieky a na nû navazující moãály a podmáãené lesy jihozápadnû od obce Stfiíbfiec. Holiãky u Staré Hlíny, Stfiíbfiec (okres JindfiichÛv Hradec) 434 436 m V mûra: 36,34 ha Vyhlá eno: 994 Pravidelnû pfieplavované baïinaté území, které vzniklo pfii v stavbû rybníka RoÏmberk koncem 6. století a budování umûlého kanálu Nové fieky, pfievádûjícího povodàovou vodu z LuÏnice do NeÏárky. Vytvofiila se zde mozaika tûní a rozsáhl ch moãálû, unikátní jsou hrázové porosty spfievahou star ch dubû a rozsáhlé mokfiadní ol iny v rûzné fázi v voje. GEOLOGIE RÛznobarevné pískovce, slepence, jílovce a prachovce svrchnokfiídového stáfií tvofiící spodní oddíl klikovského souvrství (turon campan) jsou pfiekryty pleistocenními fluviálními tûrky a písky pfieváïnû risského stáfií. Nejmlad ími vrstvami jsou holocenní fluviální sedimenty písãité hlíny, hlinité písky a sedimenty vodních nádrïí, na kter ch vznikla fluvizem glejová, pfieváïnû v ak glej typick, zbahnûl (organozemní). Biotitická ortorula moldanubika tvofiící horninov podklad TfieboÀské pánve se v raznûji projevuje na severov chodním okraji chránûného území, kde vymezuje okraj zuïujícího se inundaãního území Nové fieky. Území je poznamenáno v razn mi antropogenními zásahy z období zakládání rybníkû (pfiedev ím mohutná hráz Nové fieky). KVùTENA Pod hrázemi Podsedku (50 ha) a Humlenského rybníka (8 ha) jsou rozsáhlé mokfiadní ol iny (Carici elongatae-alnetum) na slatinn ch glejích. Porosty mokfiadních ol in procházejí permanentní cyklickou sukcesí a v souãasné dobû dochází k jejich pfiirozenému rozpadu. V jejich podrostu roste fiada charakteristick ch druhû, mimo jiné lilek potmûchuè (Solanum dulcamara), ìáblík bahenní (Calla palustris), pfiesliãka bahenní (Equi- Jeden z nejcennûj ích komplexû baïinn ch ol in (Carici elongatae-alnetum) na TfieboÀsku, porost pod hrází Humlenského rybníka, pfii jihov chodním okraji rezervace. CHKO TN 3 539
âeskobudûjovicko setum palustre), tuïebník jilmov (Filipendula ulmaria), ostfiice prodlouïená (Carex elongata), kosatec Ïlut (Iris pseudocarus), rozpuk jízliv (Cicuta virosa), bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora), karbinec evropsk (Lycopus europaeus), kapraì osténkatá (Dryopteris carthusiana), fiefii - nice hofiká (Cardamine amara) a na vyv en ch místech porosty tavolníku vrbolistého (Spiraea salicifolia). V baïinách zru en ch rybníkû se ve spoleãenstvech svazu Nymphaeion albae nachází na TfieboÀsku nejvût í, aï nûkolikahektarová plocha stulíku Ïlutého (Nuphar lutea), men í porosty Ïebratky bahenní (Hottonia palustris), stolístku pfieslenatého (Myriophyllum verticillatum), bublinatky jiïní (Utricularia australis) a leknínu bûlostného (Nymphaea candida). Na obvodech mûlk ch vod dochází k pravidelnému letnímu obnaïování den s pestrou mozaikou druhû ve spoleãenstvech svazu Eleocharition ovatae, v nichï prosperují zejména rukev obojïivelná (Rorippa amphibia), ostfiice áchorovitá (Carex bohemica), bahniãka vejãitá (Eleocharis ovata), protûï bahenní (Filaginella uliginosa), sítina Ïabí (Juncus bufonius), pu tiãka rozprostfiená (Lindernia procumbens) a skfiípina kofienující (Scirpus radicans). Nejrozsáhlej í plochy mokfiadních formací zaujímají rákosiny (Phragmition communis) s porosty zblochanu vodního (Glyceria maxima), chrastice rákosovité (Phalaroides arundinacea) arákosu obecného (Phragmites australis). Vfiece nad Stfiíbfiec- Volavka popelavá (Ardea cinerea) s uloven m piskofiem pruhovan m (Misgurnus fossilis) v stulíkov ch porostech v severní ãásti chránûného území. 3 Îebratka bahenní (Hottonia palustris) je vytrvalá, ve dnû kofienující rostlina, charakteristická pro spoleãenstva svazu Batrachion aquatilis. k m mostem se nachází nûkolikasetmetrov úsek se vzácn m rdestem uzlinat m (Potamogeton nodosus). ZVÍ ENA Na stabilní tûnû i periodicky zaplavované terénní deprese jsou vázána cenná spoleãenstva bezobratl ch. Jedná se pfiedev ím o zástupce mûkk - Û, kor Û, pavoukû, váïek, jepic, po vatek, stfiechatek, chrostíkû a broukû. ada druhû bezobratl ch ob vá i podmáãené ol iny a stromofiadí star ch dubû na hrázi. Vyskytují se zde napfi. lovãík Dolomedes plantarius, keble plochá (Pseudanodonta complanata), velevrub nadmut (Unio tumidus), bûlopásek tavolníkov (Neptis rivularis), dále kovafiíci Ampedus megerlei, Podeonius acuticornis, Elater ferrugineus,drabãík Hapalaraea linearis a mandelinka Plateumaris braccata. Novofiecké moãály jsou v znamnou ornitologickou lokalitou. Hnízdí tu mimo jiné husa velká (Anser anser), hohol severní (Bucephala clangula), moták pochop (Circus aeruginosus), chfiástal vodní (Rallus aquaticus), ch. kropenat (Porzana porzana), bekasina otavní (Gallinago gallinago), vodou kropenat (Tringa ochropus), ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), cvrãilka slavíková (Locustella luscinioides), c. fiíãní (L. fluviatilis), c. zelená (L. naevia) a slavík modráãek (Luscinia svecica). V dobû záplav, pfiedev ím v jarním období, je lokalita dûleïitou migraãní zastávkou vodních ptákû. Za potravou sem zaletují volavky bílé (Egretta alba), které se objevují pfiedev ím koncem léta a na podzim v poãtu desítek kusû, ãápi ãerní (Ciconia nigra) a ã. bílí (C. ciconia), rybáci obecní (Sterna hirundo) ar. ãerní (Chlidonias niger). Îije zde poãetná populace piskofie pruhovaného (Misgurnus fossilis), skokan tíhl (Rana dalmatina), s. ostronos (R. arvalis), rejsec vodní (Neomys fodiens), r. ãern (N. anomalus) avydra fiíãní (Lutra lutra), nepravidelnû se tu zdrïuje los evropsk (Alces alces). LESNICTVÍ Centrální ãást pfiírodní rezervace je bez stromové vegetace, místy jsou rozsáhlé porosty vrbov ch kefiû. Pod hrázemi rybníkû se postupnû spontánnû vytvofiily unikátní ol ové porosty rûzného stáfií, z nichï je ãást ve stadiu rozpadu. Na vlastních hrázích se nacházejí porosty listnat ch dfievin spfievahou dubu letního a lípy malolisté, z nichï nejstar í jedinci dosahují stáfií aï nûkolika set let. Pfiírodní rezervace na fiadû míst sousedí s kulturními jehliãnat mi porosty. Pfii lesním obhospodafiování se v odûvodnûn ch pfiípadech pfiipou tí maloplo ná obnova nûkter ch geneticky cenn ch ol ov ch porostû aprovádí se opatfiení na podporu druhové diverzity hrázov ch porostû. VYUÎITÍ Území pfiírodní rezervace je z vût í ãásti ponecháno samovolnému v voji, vrámci fiízené péãe jsou umûle zfiizovány otevfiené vodní plochy a byla obnovena ãást dfiíve zaniklého Sousedského rybníka. Souãástí pfiírodní rezervace je umûl tok Nové fieky spolu s tûlesem Novofiecké hráze. Tyto objekty vyïadují pravidelnou údrïbu. POZNÁMKA KaÏdoroãním zaplavováním dochází pfii extrémnû nízkém spádu toku (0,3 0,7 %) k sedimentaci povodní uná eného materiálu a ke zvy ování terénu na pravém bfiehu kanálu. Situaci zhor uje vypou tûní bahnit ch sedimentû pfii v lovech rybníkû Lutovské soustavy. BIBLIOGRAFIE 79, 89 MAPA ÚZEMÍ strana 568 3 540 CHKO TN 3
CHKO TfieboÀsko 3 Pfiírodní rezervace Ol ina u Pfieseky Mal rybník a pfiiléhající ol ina 0,5 km severov chodnû od obce Pfieseka. Pfieseka (okres JindfiichÛv Hradec) GEOLOGIE Montmorillonitické jíly, diatomové jíly aï diatomity a písãité jíly domanínského souvrství (neogén) jsou pfiekryty pleistocenními spra ov mi hlínami a fluviálními nebo deluviálními hlinit mi písky. Nejmlad í vrstvy uloïenin 49 430 m V mûra: 6,8 ha Vyhlá eno: 994 Zazemnûn rybník s malou zb vající vodní plochou, která pfiechází pfies husté porosty baïinn ch vrbin v mokfiadní ol inu. Stromy jsou mnohde na chûdov ch kofienech a v podrostu nachází útoãi tû mizející mokfiadní kvûtena. tvofií holocenní fluviální písãité hlíny, hlinité písky a sedimenty umûl ch vodních nádrïí. PÛdním pokryvem je pseudoglej a glej. KVùTENA Ve druhé polovinû 0. století zaãaly zra elinûlé okraje rybníka postupnû zarûstat porostem ol e lepkavé (Alnus glutinosa), kter zpûsobil totální degradaci pûvodních cenn ch ra elinn ch spoleãenstev (Sphagno recurvi-caricion canescentis, Eriophorion gracilis), v nichï rostly ostfiice lahounovitá (Carex chordorrhiza), blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris) a ostfiice mokfiadní (Carex limosa). Dnes je v topa rybníka z velké ãásti pokrytá mokfiadní ol inou (Carici elongatae-alnetum), lemovanou k otevfiené a pomalu se uzavírající hladinû baïinn mi vrbinami (Salicion cinereae). Na hladinû rybníka roste ojedinûle voìanka Ïabí (Hydrocharis morsus-ranae), v pfiítokové ãásti se nachází vût í populace ìáblíku bahenního (Calla palustris), za hradbou vrb popelav ch (Salix cinerea) na nezpevnûn ch pûdách v prosvûtlen ch místech v podrostu ol í se objevují blatouch bahenní (Caltha palustris), ostfiice nedo áchor (Carex pseudocyperus), rozpuk jízliv (Cicuta virosa), zábûlník bahenní (Comarum palustre) a kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), na nábûzích chûdov ch kofienû rostou lilek potmûchuè (Solanum dulcamara) a kapraì osténkatá (Dryopteris carthusiana). Do zpevnûn ch míst na obvodu ol iny pronikají jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia), bfiíza bûlokorá (Betula pendula) a kru ina ol ová (Frangula alnus), roste tu bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora), kyprej obecn (Lythrum salicaria), karbinec evropsk (Lycopus europaeus), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris) atfitina edavá (Calamagrostis canescens). ZVÍ ENA Vzhledem k charakteru stanovi tû je pravdûpodobn v skyt fiady v znamn ch mokfiadních druhû bezobratl ch ÏivoãichÛ, pfiedev ím broukû, vázan ch na ol iny. V znamnûj ími obratlovci jsou skokan ostronos (Rana arvalis), chfiástal vodní (Rallus aquaticus), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis), rejsec vodní (Neomys fodiens) avy- dra fiíãní (Lutra lutra). LESNICTVÍ Homogenní ol ov porost ve stáfií okolo 70 let vznikl spontánnû na podmáãeném stanovi ti, s navazujícími vrbinami. Porosty jsou ponechány samovolnému v voji. VYUÎITÍ Vlastní rybník jiï dnes není hospodáfisky vyuïíván, je v ak dûleïit pro manipulaci s vodou. Je udrïován a trvale napu tûn. MAPA ÚZEMÍ strana 57 Leteck pohled na pfiírodní rezervaci, vodní tok v pravé ãásti snímku je Zlatá stoka. Krasec Dicerca alni se vyvíjí v zas chajících ol ích, ale i dal ích listnat ch stromech. Dospûlci se pfies den vyhfiívají na oslunûn ch místech bez kûry. 3 Tesafiík (kozlíãek) Saperda perforata je velmi skrytû Ïijící druh s noãní aktivitou, kter ale není na TfieboÀsku vzácn. Larvy Ïijí v kmenech odumírajících osik. CHKO TN 33 54
âeskobudûjovicko silnû pfiepásané krajinû s drobn mi píseãn mi políãky Ïiv, protoïe za vûtrn ch dní byl písek na pfiesyp stále z okolí pfiivíván. Vznikem rozsáhl ch jezer a zmûnou obhospodafiování krajiny ztratil pfiesyp zázemí, z nûhoï byl formován. Nûkteré práce z poslední doby formulují dvû hypotézy stáfií a vzniku pfiesypu. Podle jedné z nich se jedná o útvar vznikl v periglaciálních podmínkách pozdního glaciálu, podle druhé je pfiesyp podstatnû mlad í a jeho vznik souvisí s antropogenním odlesnûním krajiny ve star ím holocénu (nález pohfibeného pûdního horizontu a uhlíkû na bázi eolického souvrství). GEOLOGIE Svrchnokfiídové sedimenty jsou pfiekryty pleistocenními fluviálními tûrky a písky a na povrchu eolick mi sedimenty vát mi písky akumulovan mi pravdûpodobnû v pozdním glaciálu. Ty tvofií typick vyv en pfiesyp. Délka severojiïní osy pfiesypu je asi 80 m, osy západov chodní asi 60 m. Pfiesyp byl akumulován vûtrem v chodního smûru, jak dokazuje povlovn v chodní svah se sklonem pfiibliïnû 0, západní svah pfiesypu smûrem kfiece je pfiíkfiej í a dosahuje 30 40. Na voln ch místech pfiesypu je svûtle Ïlut jemn pohybliv písek, na nûmï vznikají pfii vût ím vûtru zfietelné ãefiiny. Povrch vátého písku je na velké ãásti chránûného území pfiekryt tenk m horizontem silnû vys chav ch pûd kambizemí a regozemí arenickou. Plochy ãistého písku, na kter ch je moïno pozorovat recentní eolické procesy, jsou obnovovány technick mi zásahy. KVùTENA Pohybliv písek pokr vá na pûvodním stanovi - ti kysel ch doubrav spoleãenstvo neuzavfien ch písãit ch trávníkû (Corynephorion canescentis). Brzy na jafie na pfiesypu kvetou porosty kolence Morisonova (Spergula morisonii), rostou tu kostfiava vláskovitá (Festusa filiformis) a k. drsnolistá (F. brevipila) a trsy v ãistém písku tvofií Pískomilná saranãe modrokfiídlá (Oedipoda coerulescens) je díky ochrannému zbarvení témûfi neviditelná, teprve pfii vzletu zazáfií její modrá spodní kfiídla. Na leteckém snímku je dobfie patrn ostrov písku uprostfied zemûdûlsk ch kultur na bfiehu zatopené vytûïené pískovny. paliãkovec edav (Corynephorus canescens). V obvodov ch ãástech pfiesypu roste nahoprutka píseãná (Guepinia nudicaulis), fiefiicha ladní (Lepidium campestre), rosiãka lysá (Digitaria ischaemum), bûlolist nejmen í (Logfia minima), nepatrnec rolní (Aphanes arvensis), píseãnatka nejmen í (Arnoseris minima) aradyk prutnat (Chondrilla juncea). Smûrem k fiece je pfiesyp stabilizován skupinou dubû a mlad m borov m lesíkem s vtrou enou bfiízou a osikou. V podrostu se ojedinûle vyskytují kefie srstky angre tu (Ribes uva-crispa), která kdysi rostla na bfiezích starého, dnes jiï zasypaného ramene LuÏnice. Z hub je v znamn v skyt bfiichatkovité houby mûcháãe Pisolithus tinctorius. ZVÍ ENA Na jafie jsou na pfiesypu nápadné volné kolonie velké samotáfiské vãely Andrena vaga, po nich písãit povrch oïivují rûzné druhy hrabalek a kutilek, z kutilek se tu v nûkter ch letech objevuje hojnû napfi. Bembecinus tridens, ale nalezeny tu byly i velmi vzácné druhy Miscophus concolor, Passaloecus eremita aj. Z rovnokfiídl ch zde Ïije saranãe Sphingonotus coerulans a nûkteré dal í druhy. Nenápadné jsou pískomilné druhy mot lû, jako travafiíci Agriphila poliella, Pediasia fascelinella nebo mûra Agrotis vestigialis. Zji tûn byl i v skyt teplomilného dvoukfiídlého hmyzu váhalky Trixoscelis marginella. V píscích probíhá v voj larvy vzácného listokaza Anisoplia villosa, v minulosti byl prokázán v skyt chrousta Pfiírodní rezervace Píseãn pfiesyp u Vlkova Izolovan píseãn pfiesyp km severozápadnû od Vlkova. Vlkov nad LuÏnicí (okres Tábor) mlynafiíka (Polyphylla fullo), kovafiíka Cardiophorus asellus akvûtiníka Mecynotarsus serricornis. Typick mi pavouky lokality jsou slíìák Arctosa perita a plachetnatka Ceratinella wideri. Z pfiesypu byly popsány dva druhy hmyzu poskoãilka Dinocarsis hofferi am ice Aphis succissae. Vzhledem k malé rozloze Ïijí v chránûném území jen bûïné druhy obratlovcû okolních biotopû. VYUÎITÍ Pfiírodní rezervace není pfiístupná vefiejnosti, pfiesto je urãit m problémem pomûrnû velká náv tûvnost na pfiilehl ch jezerech v b val ch pískovnách. V rámci fiízené péãe o rezervaci jsou odstraàovány neïádoucí nálety dfievin a expanzivní druhy rostlin. POZNÁMKA Je tû zaãátkem 0. století byl pfiesyp v odkryté, 408 4 m V mûra: 0,84 ha Vyhlá eno: 954 Pfiesyp má dosud pomûrnû dobfie zachoval charakteristick pûvodní tvar, kter je nápadn pfiev ením o 4 6 m nad okolní krajinou. Je refugiem pískomilné kvûteny a entomofauny. BIBLIOGRAFIE 37, 50, 3, 54, 60, 79, 447, 448, 45, 45, 836 MAPA ÚZEMÍ strana 567 54 CHKO TN 34
CHKO TfieboÀsko Pfiírodní rezervace Ra elini tû Hovízna Ra elini tû na pravém bfiehu Zlaté stoky, km severozápadnû od PonûdráÏky. PonûdráÏka (okres JindfiichÛv Hradec) GEOLOGIE RÛznobarevné pískovce, slepence, jílovce a prachovce klikovského souvrství (svrchní kfiída, santon) jsou pfiekryty kvartérním pokryvem slatinné ra eliny s pramenn mi v vûry artéské vody na dislokacích kfiídov ch a terciérních sedimentû. Neogenní jíly a písky domanínského souvrství vycházejí na povrch západnû a jiïnû v nevelké vzdálenosti od lokality. PÛdní pokryv je tvofien pfiechodov m druhem organozemû typické (glejové) s glejem organozemním. 45 46 m V mûra: 7,0 ha Vyhlá eno: 994 Jedno z nejcennûj ích ra elini È na pramenn ch v vûrech, sv m charakterem ojedinûlé i v oblasti na ra elini tû tak bohaté, jako je TfieboÀská pánev. Pfiirozené refugium mnoha rostlinn ch a Ïivoãi n ch druhû. KVùTENA Ra elini tû s ãetn mi prameni ti s ostfiicovomechov mi spoleãenstvy (Caricion lasiocarpae, Rhynchosporion albae) bylo v minulosti nûkolikrát po kozeno snahami o jeho odvodnûní. Je protkáno sítí dodnes zãásti funkãních mûlk ch stok a struïek, které jsou jiï vyplnûny vegetací. Lokalita je zvelké ãásti porostlá fiídk mi nálety bfiízy bûlokoré (Betula pendula), kfiovit ch vrb a borovice lesní (Pinus sylvestris). V chodní a západní ãást pfiírodní rezervace tvofií stfiídavû vlhké louky (Molinion), z nichï jen ãást je dodnes obhospodafiována. Pod Zlatou stokou se vytváfií porost ol e lepkavé (Alnus glutinosa), lemovan smûrem do ne- obhospodafiovan ch luk porosty tavolníku vrbolistého (Spiraea salicifolia). Nejcennûj í jsou prameni tû v poãáteãních fázích ra elinûní s hrotnosemenkou bílou (Rhynchospora alba), rosnatkou anglickou (Drosera anglica) a r. okrouhlolistou (D. rotundifolia). Obû rosnatky zde obãas vytváfiejí kfiíïence D. obovata.na odtocích z prameni È nebo ve zvodnûl ch pfiíkopech jsou vyvinuty fiídké porosty ostfiice zobánkaté (Carex rostrata) se vzácn mi druhy ostfiicí dvoudomou (C. dioica), suchop rkem alpsk m (Trichophorum alpinum), bublinatkou men í (Utricularia minor) avachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata). V porostech suchop ru úzkolistého (Eriophorum angustifolium) se vzácnû objevují i s. tíhl (E. gracile) a tfitina nachová (Calamagrostis purpurea). Na ra elini ti dále rostou zábûlník bahenní (Comarum palustre), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora) a smldník bahenní (Peucedanum palustre), na zra elinûl ch loukách bezkolenec modr (Molinia caerulea agg.), ostfiice prosová (Carex panicea), ãertkus luãní (Succisa pratensis) a pupeãník obecn (Hydrocotyle vulgaris). ZVÍ ENA Na porostech tavolníkû je bûïn bûlopásek tavolníkov (Neptis rivularis), zfiádu dvoukfiídl ch je tu hojná luïanka Diastata nebulosa. Údaje o druzích blanokfiídlého hmyzu Subprionomitus paludosus a Ooencyrtus albopilosus z ãeledi poskoãilkovit ch, popsan ch z ra elini tû u PonûdráÏky, se s velkou pravdûpodobností vztahují k této lokalitû. Vzhledem k charakteru stanovi tû je pravdûpodobn v skyt dal ích chladnomiln ch druhû entomofauny vázan ch na ra elini tû. KvÛli malé rozloze v pfiírodní rezervaci Ïijí jen bûïné druhy obratlovcû okolních biotopû. LESNICTVÍ Podstatná ãást chránûného území je porostlá náletov mi dfievinami rûzného stáfií s pfievahou borovice, bfiízy a ol e. V botanicky cenn ch ãástech pfiírodní rezervace se prûbûïnû likvidují náletové dfieviny. VYUÎITÍ âást chránûného území byla v minulosti vyuïívána jako kosené louky, dnes postupnû zarûstá náletov mi dfievinami. âást luk je udrïována kosením. BIBLIOGRAFIE 04, 79, 89 MAPA ÚZEMÍ strana 566 Zvelké ãásti jsou ra elinná prameni tû s fiadou vzácn ch a ohroïen ch rostlinn ch druhû obklopená porosty bezkolence a uzavfiená v porostech náletov ch dfievin, v nichï pfievaïují bfiízy a borovice. Ostfiice dvoudomá (Carex dioica) je nenápadná, kriticky ohro- Ïená rostlina. Charakteristická je pro prameni tû a slatinné louky, jejichï plochy vût inou zanikly pfii melioracích zemûdûlské krajiny. CHKO TN 35 543
KVùTENA V horních ãástech úzk ch údolních zaplavovan ch niv potokû jsou vyvinuty porosty chrastice rákosovité (Phalaroides arundinacea), nad soutokem se nacházejí fiídké rozpadající se mokfiadní ol iny (Alnion glutinosae), tvofiené hlavnû ol í lepkavou (Alnus glutinosa) a vtrou enou o. edou (A. incana). Ve spodnûj ích partiích chránûného území s vy ím podílem organického sedimentu se tvofií porosty ìáblíku bahenního (Calla palustris) ave vodû roste bublinatka jiïní (Utricularia australis). V okolí soutoku avústí potoka do rybníka Vyd maã jsou vyvinuta ostfiicovora eliníková spoleãenstva iniciálního ra elini tû ze svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis s plovoucími koberci ra eliníku bodlavého (Sphagnum cuspidatum) ar. jednostranného (S. subsecundum), s klikvou bahenní (Oxycoccus palustris), rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), poãetnou populací bublinatky men í (Utricularia minor), violkou bahenní (Viola palustris), bazanovcem kytkokvût m (Naumburgia thyrsiflora) apupeãníkem obecn m (Hydrocotyle vulgaris). Na obvodu roste fiídce rojovník bahenní (Ledum palustre) ara eliník prostfiední (Sphagnum magellanicum). Pod soutokem se rozkládá rozsáhlé zvodnûlé území s pfievaïuâeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií stfiednû aï hrubû zrnitá dvojslídná Ïula (ãímûfisk typ) prvohorního stáfií (moldanubick pluton), do které se mûlce zahlubují dva drobné lesní potoky. Jejich nivy jsou vyplnûny slab mi pokryvy kvartérních deluviálních písãitohlinit ch sedimentû, které jsou v centrální ãásti chránûného území na soutoku potokû pfiekryty ra elinnou slatinou a dále recentními sedimenty v topy rybníka Vyd maã (7 ha). V pûdním pokryvu jsou kromû organozemû typické (glejové) zastoupeny i organozemní gleje. Ra elini tû v trvale zaplavené nivû potoka v ãasnû letním aspektu, spfievaïujícími ostfiicovora eliníkov mi spoleãenstvy svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis. jící chrasticí rákosovitou, ostfiicí zobánkatou (Carex rostrata), fiidãeji o. plstnatoplodou (C. lasiocarpa) asezábûlníkem bahenním (Comarum palustre). ZVÍ ENA Oligotrofní mokfiad je stanovi tûm cenn ch spoleãenstev bezobratl ch ÏivoãichÛ pfiedev ím ze skupin mûkk Û, kor Û, pavoukû, jepic, váïek, stfiechatek, po vatek, chrostíkû a dal ích. Mimo jiné tu Ïijí rak fiíãní (Astacus astacus), váïka tmavoskvrnná (Leucorrhinia rubicunda), lovãík vodní (Dolomedes fimbriatus) avodouch stfiíbfiit (Argyroneta aquatica). Potkáme bûïné druhy obratlovcû okolních lesních a luãních biotopû, pro rezervaci je charakteristick skokan ostronos (Rana arvalis), s. krátkonoh (R. lessonae), vodou kropenat (Tringa ochropus), bekasina otavní (Gallinago gallinago) a rejsec vodní (Neomys fodiens). LESNICTVÍ Na okrajích chránûného území jsou místy roz ífieny nálety smrku a ol e rûzného stáfií, které se ponechávají bez zásahu. Na pfiírodní rezervaci bezprostfiednû navazují kulturní porosty se smrkem a borovicí. VYUÎITÍ Niva byla v minulosti odvodnûna a vyuïívána jako louky. Dochovaly se zbytky hráze vodní nádrïe. Dnes jsou pozemky zvodnûlé a ponechané samovolnému v voji. Pfiírodní rezervace Ra elini tû Pele Zaplavovaná niva na soutoku dvou lesních potokû, km v chodnû od Chlumu u Tfiebonû. Chlum u Tfiebonû, StaÀkov (okres JindfiichÛv Hradec) 46 464 m V mûra:,30 ha Vyhlá eno: 994 Niva dvou meandrujících potokû s ãetn mi mal mi tûnûmi, v nûkter ch úsecích s vytvofien m minerotrofním ra elini tûm se specifickou flórou a faunou. 544 CHKO TN 36
CHKO TfieboÀsko Pfiírodní rezervace Rod Rybník Rod (3 ha) s ra elini tûm ve v topû, 0,5 km v chodnû od FrahelÏe. Val u Veselí nad LuÏnicí (okres Tábor) GEOLOGIE Na podloïí svrchnokfiídov ch sedimentû nasedají pleistocenní fluviální písky a tûrky risského stáfií tvofiící svrchní vrstvy sedimentární v plnû ir ího prostoru nivy LuÏnice. Na znaãné ãásti území pfiírodní rezervace jsou pleistocenní vrstvy pfiekryty holocenní ra elinnou slatinou, z velké ãásti zatopenou vodou rybníka. VrÛzné mífie leïí v chránûném území také holocenní fluviální písãité hlíny, hlinité písky a rûzné typy recentních rybniãních sedimentû. PÛdy tvofií ãásteãnû organozem typická (glejová), ãásteãnû fluvizem glejová. 45 46 m V mûra: 36,0 ha Vyhlá eno: 990 Rybník s rozsáhl mi litorálními porosty vytváfiejícími ostrovy a ãlenité bfiehy, hnízdi tûm bûïn ch druhû vodního ptactva. V chodní ãást rybníka pfiechází v pfiechodové ra elini tû s v znamnou kvûtenou. KVùTENA Rozsáhlé ostrovy a poloostrovy nepravideln ch tvarû pokr vají spoleãenstva rákosin klidn ch vod (Phragmition communis), tvofiená témûfi v luãnû plovoucím zblochanem vodním (Glyceria maxima). Místy se na jejich obvodu vyskytují orobinec irolist (Typha latifolia) ao. úzkolist (T. angustifolia) nebo kosatec Ïlut (Iris pseudacorus). Jen místy, napfi. u hráze s rybníkem Pû ák, jsou samostatné porosty rákosu obecného (Phragmites australis) s mozaikou baïinn ch vrbin (Salicion cinereae). Smûrem na v chod k lesnímu komplexu pfiecházejí zblochanové plochy plynule do pásma vysok ch ostfiic (Caricion gracilis, Caricion rostratae) s ostfiicí tíhlou (Carex gracilis), o. ostrou (C. acutiformis), o. vyv enou (C. elata), o. mûch fikatou (C. vesicaria) a zábûlníkem bahenním (Comarum palustre). V tomto vegetaãním pásmu se nachází nûkolik mûlk ch jezírek se spoleãenstvy svazû Nymphaeion albae a Sphagno-Utricularion s leknínem bûlostn m (Nymphaea candida), zevarem nejmen ím (Sparganium minimum), bublinatkou jiïní (Utricularia australis) a b. bledoïlutou (U. ochroleuca). Na jejich okrajích se rozprostírají plochy ostfiicovora eliníkov ch spoleãenstev svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis s ostfiicí plstnatoplodou (Carex lasiocarpa) a o. zobánkatou (C. rostrata), místy i s vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata), která navazují na koberce Ïiv ch ra eliníkû, ve kter ch rostou rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), pupeãník obecn (Hydrocotyle vulgaris), violka bahenní (Viola palustris), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), vzácnû kapraì hfiebenitá (Dryopteris cristata) a suchop r pochvat (Eriophorum vaginatum). Ve vys chav ch tûàkách roste bublinatka men í (Utricularia minor) a pouze na jednom místû i hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba). Kolem lesa jsou vyvinuty úzké lemy bezkolencov ch luk se smldníkem bahenním (Peucedanum palustre), které pfiecházejí postupnû do borûvkov ch borû. Nepravidelné vyv eniny v ra elini ti fiídce porûstají tavolníkem vrbolist m (Spiraea salicifolia), kru inou ol ovou (Frangula alnus), bfiízou bûlokorou (Betula pendula) a borovicí lesní (Pinus sylvestris). ZVÍ ENA Rybník s ostrûvky a rozsáhl mi litorálními porosty je ornitologickou lokalitou, navazující ra elini tû je stanovi tûm cenn ch spoleãenstev bezobratl ch. Mimo jiné zde byli nalezeni podhorsk stfievlíãek Patrobus assimilis adrabãík Gymnusa variegata. Pfiírodní rezervace je jednou z mála ãesk ch lokalit s drabãíky Stenus kiesenwetteri a Atanygnathus terminalis. Hnízdí zde bûïné druhy vodních ptákû, pfiedev ím vrubozob ch. Vzhledem k vysoké eutrofizaci poklesl v poslední dobû v znam lokality jako hnízdi tû vodních ptákû. Také v kolonii racka chechtavého (Larus ridibundus), jedné z nejvût ích na TfieboÀsku, dochází k postupnému ub vání hnízdících párû. VYUÎITÍ Rybník Rod slouïí k chovu ryb a je souãástí rozsáhlej í rybniãní soustavy. Hospodafiení na soustavû a pfiítok Ïivinami bohaté rybniãní vody sniïuje diverzitu druhû i poãet jedincû. Vysok obsah Ïivin a vysoké ph negativnû pûsobí také na pfiilehlé ra elini tû. Pfiírodní rezervace je vefiejnosti pfiístupná po rybniãních hrázích na jiïním a západním bfiehu. BIBLIOGRAFIE 79, 89 MAPA ÚZEMÍ strana 574 3 Hnízdní kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus) na ostrûvku rybníka Rod patfií k nejvût- ím v rámci celé CHKO TfieboÀsko. Ostruháãek dubov (Neozephyrus quercus) je pomûrnû hojn mot lek, kter pfieváïnou ãást Ïivota tráví v korunách dubû. 3 Mandelinka (rákosníãek) Donacia aquatica je velmi pestr brouk, Ïijící na rûzn ch vodních a mokfiadních rostlinách. Pfii vyru ení brouci velmi ãile létají. CHKO TN 37 545
âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií pfieváïnû rûznobarevné pískovce, slepence, jílovce a prachovce svrchnokfiídového stáfií o mocnosti 50 00 m náleïející k svrchnímu oddílu klikovského souvrství (santon). V západní ãásti chránûného území se nacházejí rovnûï terciérní sedimenty mydlovarského souvrství (neogén). Svrchnokfiídové a terciérní uloïeniny jsou pfiekryty kvartérním pokryvem slatinné ra eliny. Slatini tû je syceno pfiedev ím v vûry podzemní vody hlubinného obûhu na dislokacích kfiídov ch a terciérních sedimentû. Charakteristická je pfiítomnost rezavohnûd ch Ïelezit ch sraïenin v pomalu protékající i stagnující vodû Vzácná mandelinka (rákosníãek) Donacia obscura je na TfieboÀsku nalézán pouze na ostfiicích vra elinn ch prameni tích v NPR Ruda. Hlízovec LoeselÛv (Liparis loeselii) má v ra elinn ch prameni tích nepoãetnou populaci, která je jediná vjihoãeském kraji. KaÏdoroãnû kvete jen nûkolik desítek rostlin. 3 Hluboká jezírka a prameni tû vra elini ti nezamrzají ani v tûch nejvût ích mrazech. 3 (centrální pfiíkop âervená stoka). S vysok m obsahem Ïeleza vpramenn ch v vûrech souvisí zdej í sedimentární organogenní bahenní rudy Ïeleza, vytváfiející v ra elinû ãoãkovitá tûlesa oprûmûru aï 0 0 cm. Sedimentární rudy Ïeleza a limonitové jíly byly v okolí kolem roku 850 dob vány (pûvod názvu lokality). PÛdní pokryv zastupuje pfieváïnû organozem typická (glejová) s glejem zbahnûl m. KVùTENA Mûlké lenky, tûàky a jezírka neprûchodn ch prameni È na plochách naru en ch dfiívûj í tûïbou humolitu sdrobnoplo nou mozaikou spoleãenstev tfiídy Scheuchzerio- -Caricetea fuscae, rozprostírající se v jiïní ãásti slatini tû, jsou pokryty porosty ostfiic ostfiice edavé (Carex canescens), o. Národní pfiírodní rezervace Ruda Ra elini tû s ãetn mi prameni ti na jihov chodním okraji Horusického rybníka (46 ha). Bo ilec (okres âeské Budûjovice), Horusice (okres Tábor) 45 47 m V mûra: 4,65 ha Vyhlá eno: 950 (okres Tábor), 99 (okres âeské Budûjovice) Pfiechodové a slatinné ra elini tû, v jehoï prameni tních plochách se kontinuálnû zachovala velmi cenná boreální reliktní spoleãenstva s fiadou silnû a kriticky ohroïen ch rostlinn ch druhû. 546 CHKO TN 38
CHKO TfieboÀsko 4 zobánkaté (C. rostrata), na nûkolika místech se pfiipojují o. mokfiadní (C. limosa) ao. plstnatoplodá (C. lasiocarpa) avseverov chodní ãásti chránûného území se udrïuje nejvût í populace ostfiice lahounovité (C. chordorrhiza) v jihoãeském regionu. V tûchto spoleãenstvech se nachází rozsáhlá populace vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata), bûïnû v nich roste pfiesliãka pofiíãní (Equisetum fluviatile) a suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), roztrou enû se objevuje i s. tíhl (E. gracile). Místa zpevnûná bultotvorn mi ra eliníky pokr vá dlouh mi lahouny klikva bahenní (Oxycoccus palustris), objevují se tu nízká vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia) a pouze na jednom místû i kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia). Na obvodech ra eliníkov ch bultû tu skrytû kvete i malá orchidej hlízovec LoeselÛv (Liparis loeselii). Ve vegetaci tûnûk a jezírek se objevují spoleãenstva svazu Sphagno-Utricularion. Jen v nûkolika vût ích tûàkách kvete leknín bûlostn (Nymphaea candida) azevar nejmen í (Sparganium minimum) a pouze na jednom místû Ïebratka bahenní (Hottonia palustris). Na okrajích jezírek je v mûlké vodû za absence mechového patra doprovází bublinatka prostfiední (Utricularia intermedia), ostfiice zobánkatá a zábûlník bahenní (Comarum palustre) azkobercû ra eliníkû sem proniká ostfiice lahounovitá. Na bfiezích jezírek ve stfiední ãásti chránûného území se objevují suchop r úzkolist, sítina alpská (Juncus alpino-articulatus), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), ostfiice dvoudomá (Carex dioica), o. dvoumuïná (C. diandra) asuchop rek alpsk (Trichophorum alpinum). Jinde jsou drobné tûàky bez vegetace uzavfieny v porostech tfitiny edavé (Calamagrostis canescens) a vzácnûj í t. nachové (C. purpurea). V fiídké ol inû v jiïní ãásti území roste v zabahnûn ch vodách ìáblík bahenní (Calla palu- stris) avzástinu vrbin bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora). Na silnû podmáãen ch stanovi tích lze pozorovat náznaky sukscese ra elinn ch a baïinn ch vrbin (Salicion cinereae), su í místa pokr vá nálet borovic a bfiíz s podrostem kru iny ol ové (Frangula alnus) a tavolníku vrbolistého (Spiraea salicifolia). Chránûné území je rovnûï v znamn m nalezi tûm ra elini tní mykoflóry. Vyskytuje se tu napfi. velmi vzácná václavka baïinná (Armillaria ectypa), vzácná tfiepenitka pomnûnková (Hypholoma myosotis), mykorhizní druhy koïnatka ra eliníková (Dermocybe palustris) aholubinka chromová (Russula claroflava). ZVÍ ENA V národní pfiírodní rezervaci Ïijí cenná spoleãenstva bezobratl ch s fiadou tyrfobiontû a tyrfofilû. Na sítinách byl zji tûn vzácn krasec Aphanisticus pusillus. Rozsáhlé porosty tavolníku v ir ím okolí jsou stanovi tûm velice poãetné populace bûlopáska tavolníkového (Neptis rivularis). Na zábûlníku bahenním Ïije vzácná plo tice, vroubenka Rhopalus maculatus. Nejv znamnûj ími obratlovci jsou skokan ostronos (Rana arvalis), bekasina otavní (Gallinago gallinago), chfiástal vodní (Rallus aquaticus) a lindu ka luãní (Anthus pratensis). VYUÎITÍ AÏ do poloviny 0. století se v ra elini ti s rûznou intenzitou tûïil humolit. Národní pfiírodní rezervace je zvût í ãásti ponechána samovolnému v voji, nezasahuje se ani do jejího vodního reïimu. Plo - nû se odstraàují nálety dfievin. Na hranicích rezervace leïí terénní stanice Pfiírodovûdecké fakulty Karlovy univerzity v Praze. POZNÁMKA Celé ra elini tû je v dûsledku such ch let koncem 0. století pod siln m tlakem sukcese dfievin. Tomuto tlaku odolávají jen prameni tû a jámy po tûïbû, které jsou dnes zality vodou nebo pokryty nezpevnûnou vrstvou ra eliníkû. Pfiipravuje se roz ífiení rezervace na celkovou plochu 57,75 ha. BIBLIOGRAFIE, 79, 89, 565 MAPA ÚZEMÍ strana 566 4 NeprÛchodná ra elinná prameni tû v letním aspektu. Ostfiicovora eliníková spoleãenstva svazû Sphagno recurvi-caricion canescentis a Eriophorion gracilis hostí celou fiadu chránûn ch a ohroïen ch rostlin. CHKO TN 39 547
âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií diatomové jíly aï diatomity domanínského souvrství (neogén), pfii v chodním okraji chránûného území potom edozelené neogenní jíly mydlovarského souvrství. Tfietihorní vrstvy jsou slabû pfiekryty kvartérními deluviálními písky a tûrky a rybniãními sedimenty. Na ãásti území ve v topû rybníka je vytvofieno slatinné ra elini tû s pokryvem organozemû typické (glejové). V západní ãásti pfiírodní rezervace se vyvinuly ostrûvky gleje typického (pseudogleje typického). KVùTENA âást zra elinûné v topy rybníka pokr vají ustupující neobhospodafiované bezkolencové louky (Molinion) s bezkolencem modr m (Molinia caerulea agg.), tfitinou edavou (Calamagrostis canescens) avfiesem obecn m (Calluna vulgaris), fiídce se vyskytují prha arnika (Arnica montana), srpice barvífiská (Serratula tinctoria), fiebfiíãek bertrám (Achillea ptarmica), ãertkus luãní (Succisa pratensis) a smldník bahenní (Peucedanum palustre). Navazující pásmo ostfiicovora eliníkov ch spoleãenstev svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis sostfiicí zobánkatou (Carex rostrata), suchop rem úzkolist m (Eriophorum angustifolium), zábûlníkem bahenním (Comarum palustre), fiídce i s bazanovcem kytkokvût m (Naumburgia thyrsiflora), ptaãincem bahenním (Stellaria palustris) a p. dlouholist m (S. longifolia), pfiechází na hlub í vodû v pfieplavované porosty vysok ch ostfiic (Caricion gracilis, Magnocaricion elatae), které zaujímají nejvût í ãást v topy rybníka. Jsou tvofieny hlavnû ostfiicí tíhlou (Carex gracilis) s pfiímûsí o. vyv ené (C. âást rozsáhl ch ostfiicov ch porostû (Caricion gracilis), pfiecházejících plynule do rybníka, byla vminulosti po kozena pfii jeho odbahàování. Rybák ãern (Chlidonias niger). Na pfielomu 0. a. století hnízdí v jihoãeském regionu malá populace pravidelnû pouze v CHKO TfieboÀsko. elata) a nûkter ch dal ích druhû, jen místy jsou doprovázeny submerzními ra eliníky ra eliníkem jednostrann m (Sphagnum subsecundum), r. vzpl vav m (S. inundatum) a mechy rodu srpnatka (Drepanocladus spp.). V plochách ostfiic je znaãné mnoïství rûznû velk ch mûlk ch jezírek, na jejichï okrajích se ostfiicové porosty bultovitû rozpadají. V jezírkách se nachází bohatá populace bublinatky jiïní (Utricularia australis). Na kontaktu s eutrofizovanou vodou rybníka jsou ostfiicové porosty lemovány plovoucími poli zblochanu vodního (Glyceria maxima) a nesouvisl mi porosty rákosu obecného (Phragmites australis) a skfiípince jezerního (Schoenoplectus lacustris). Na pfiíbfieïních valech vyhrnut ch deponií rostou dfievinné porosty s borovicemi, bfiízami a kfiovit mi vrbami. Dfievinami nezarostlé ãásti ostrovních deponií porûstají chrasticí rákosovitou (Phalaroides arundinacea). Pfiírodní rezervace Ruda ukojákovic Mûlká západní ãást rybníka Ruda (73 ha),,5 km jihozápadnû od obce Branná. Kojákovice (okres âeské Budûjovice) ZVÍ ENA Lokalita je pfiedev ím jedním z nûkolika ãesk ch hnízdi È rybáka ãerného (Chlidonias niger), kter zde tvofií malou kolonii v poãtu okolo pûti párû. Dále v chránûném území hnízdí kopfiivka obecná (Anas strepera), moták pochop (Circus aeruginosus), chfiástal vodní (Rallus aquaticus), bekasina otavní (Gallinago gallinago), cvrãilka zelená (Locustella naevia), bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra) a slavík modráãek (Luscinia svecica). V pfiírodní rezervaci bylo zaznamenáno celkem osm druhû obojïivelníkû, z v znamnûj ích druhû se rozmnoïuje napfi. skokan ostronos (Rana arvalis). Vyskytují se bûïné druhy savcû z okolních biotopû, stabilnû se zdrïuje vydra fiíãní (Lutra lutra). LESNICTVÍ Do severní ãásti pfiírodní rezervace jsou zaãlenûny kulturní jehliãnaté porostní skupiny s pfievahou borovice a smrku. V nûkter ch místech se nachází nálet borovice, bfiízy 449 450 m V mûra: 44,69 ha Vyhlá eno: 99 âást v topy rybníka s ostrovy a rozsáhl mi porosty litorální vegetace, pfiecházejícími plynule v jehliãnat les. V znamná botanická a ornitologická lokalita. a vrb rûzného stáfií. Lesní porosty nejsou pfiedmûtem ochrany v tomto chránûném území. VYUÎITÍ PobfieÏní porosty jsou ponechávány samovolnému v voji, jsou v ak znaãnû ovlivnûny vy ím obsahem Ïivin v rybníku. Chránûné území není pfiístupné vefiejnosti. BIBLIOGRAFIE 89 MAPA ÚZEMÍ strana 574 548 CHKO TN 40
Pfiírodní rezervace Rybníky u Vitmanova V topy dvou rybníkû Nového Vdovce (75 ha) a Îenicha (78 ha) a malé lesní ra elini tû km jihov chodnû od obce Stará Hlína. Holiãky u Staré Hlíny (okres JindfiichÛv Hradec) 430 435 m V mûra: 0,80 ha Vyhlá eno: 994 Rybníky s mnoha zalesnûn mi ostrovy, ãlenit mi bfiehy (Nov Vdovec), s rozsáhl mi porosty litorální vegetace. Lokalita je v znamn m hnízdi tûm vodních ptákû. GEOLOGIE Svrchnokfiídové sedimenty spodního oddílu klikovského souvrství jsou pfiekryty pleistocenními fluviálními tûrky a písky pfieváïnû risského stáfií. Nejmlad í vrstvy tvofií holocenní fluviální sedimenty písãité hlíny, hlinité písky a sedimenty rybníka. V chránûném území se vyskytuje fiada typick ch antropogenních tvarû, napfi. mohutné rybniãní hráze, umûlé ostrovy a stoky. Rybník Îenich je specifick tím, Ïe je ohrázován ze ãtyfi stran a jeho hráz o celkové délce 3,5 km je nejdel- í rybniãní hrází v âr. PÛdy jsou zastoupeny fluvizemí glejovou, ostrûvkem kambizemû arenické (mezi rybníky), v lesní ãásti pak organozemí glejovou (glejem organozemním). KVùTENA Litorální a submerzní vegetace rybníkû je pod tlakem vysoké intenzity obhospodafiování. Jen v nûkter ch letech se vytváfiejí vzpl vavá spoleãenstva vodních rostlin (Magnopotamion) s porosty stolístku klasnatého (Myriophyllum spicatum), rdesna obojïivelného (Persicaria amphibia), rdestu tupolistého (Potamogeton obtusifolius) arûïkatce bradavãitého (Ceratophyllum submer- sum). V letech, kdy dochází k obnaïování rybniãního dna, se ve spoleãenstvech svazu Eleocharition ovatae objevují puch fika útlá (Coleanthus subtilis), pu tiãka rozprostfiená (Lindernia procumbens), úpor estimuïn (Elatine hexandra), kufiiãka ostnosemenná (Spergularia echinosperma) a v mûlãinách vyrûstají kamy ník pfiímofisk (Bolboschoenus maritimus agg.) a ípatka vodní (Sagittaria sagittifolia). Rákos obecn (Phragmites australis) tvofií na pfiítoku Îenicha a v jihov chodní ãásti Nového Vdovce porosty, které pfiirozenû pfiecházejí pfies pásmo vysok ch ostfiic do fiídk ch ba- Ïinn ch vrbin (Salicion cinereae) a mokfiadních ol in (Alnion glutinosae) na zra elinûl ch okrajích lesních poloostrovû. Porosty vysok ch ostfiic (Caricion gracilis) s dominantní ostfiicí tíhlou (Carex gracilis) se smûrem k vodní hladinû trsovitû rozpadají. Za v chodním bfiehem Nového Vdovce se kromû mokfiadní ol iny nachází malé borové submontánní ra elini tû (Pino rotundatae-sphagnetum) s porostem borovice blatky (Pinus rotundata). V jeho bylinném patfie rostou klikva bahenní (Oxycoccus palustris) arosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), fiídk je v skyt hru tiãky men í (Pyrola minor) a kapradû hfiebenité (Dryopteris cristata). V mûlk ch tûàkách roste zevar nejmen í (Sparganium minimum) a bublinatka jiïní (Utricularia australis). CHKO TfieboÀsko ZVÍ ENA Ra elini tû a terestrická rákosina v severov chodní ãásti Nového Vdovce jsou domovem nûkter ch vzácn ch druhû bezobratl ch, napfi. stfievlíãka Pterostichus aterrimus, pestfienky Hammerschmidtia ferruginea a tyrfofilního pavouka skálovky Gnaphosa nigerrima. V chránûném území se nachází nejv znamnûj í hnízdní kolonie kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) v âr. Dále zde hnízdí husa velká (Anser anser), hohol severní (Bucephala clangula), moták pochop (Circus aeruginosus), chfiástal vodní (Rallus aquaticus), ch. kropenat (Porzana porzana), ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), rákosník velk (Acrocephalus arundinaceus) a slavík modráãek (Luscinia svecica). V blízkosti pfiírodní rezervace je hnízdo orla mofiského (Haliaeetus albicilla), na ostrûvcích nepravidelnû zahnízdí ostfiíï lesní (Falco subbuteo) a vãelojed lesní (Pernis apivorus). Vdobû migrací se na rybnících zdrïují fiádovû stovky ptákû, pfiedev ím potápek, vrubozob ch a rackû, loví v nich vydry fiíãní (Lutra lutra), nepravidelnû se v jejich okolí objevuje los evropsk (Alces alces). LESNICTVÍ V pfiírodní rezervaci se nacházejí rûzné typy lesních porostû, od kultur s pfievahou borovice a smrku, pfies sukcesní stadia rûzn ch druhû dfievin (bfiízy, osiky, ol e, vrby, borovice aj.) rozliãného stáfií aï po pfiirozen porost borovice blatky. Hráze obou rybníkû lemují staré porosty s pfievahou dubu letního a lípy malolisté. Kulturní porosty jsou obhospodafiovány s dûrazem na zvy ování jejich diverzity, ostatní dfievinné formace zûstávají bez zásahu. VYUÎITÍ Vrámci fiízené péãe je omezován negativní vliv hospodafiení na rybniãní ekosystém. Na území pfiírodní rezervace je omezen v kon práva myslivosti, pfiedev ím je vylouãen odstfiel vodních ptákû. BIBLIOGRAFIE 79, 89, 470 MAPA ÚZEMÍ strana 568 JiÏní bfiehy rybníka Nov Vdovec. Na ostrûvcích sídlí kolonie rackû chechtav ch (Larus ridibundus), ve vût ím mnoïství zde hnízdí mimo jiné i husa velká (Anser anser). V poãáteãní fázi osidlování hnízdili kormoráni velcí (Phalacrocorax carbo) i na bfiízách na ostrovech rybníka Nov Vdovec. CHKO TN 4 549
âeskobudûjovicko GEOLOGIE Svrchnokfiídové sedimenty jsou pfiekryté mocn mi polohami pleistocenních fluviálních tûrkû a pískû a na povrchu pfiekryté eolick mi sedimenty vát mi písky, pravdûpodobnû vytfiídûn mi v pozdním glaciálu ze tûrkopískov ch nánosû LuÏnice. Váté písky tvofií typick vyv en pfiesyp oválného tvaru (rozmûry zhruba 00 60 m) protaïen v severojiïním smûru. Lokalita byla v minulosti znaãnû naru ena drobnou tûïbou písku a vede pfies ni cesta. Povrch vátého písku je na velké ãásti chránûného území pfiekryt tenk m horizontem silnû vys chav ch pûd kambizemí a regozemí arenickou. Plochy ãistého písku, na kter ch je moïno pozorovat recentní eolické procesy, jsou obnovovány technick mi zásahy. KVùTENA Pfiesyp pokr vá spoleãenstvo svazu Corynephorion canescentis, které zpevàuje plochy volného písku jednotliv mi trsy i vût ími porosty kostfiavy ovãí (Festuca ovina), k. vláskovité (F. filiformis), k. drsnolisté (F. brevipila) a metliãky kfiivolaké (Avenella flexuosa). V rozvolnûn ch trávnících rostou celkem fiídce trávniãka obecná (Armeria vulgaris), píseãnatka nejmen í (Arnoseris minima), pavinec modr (Jasione montana), nahoprutka píseãná (Guepinia nudicaulis) a nepatrnec rolní (Aphanes arvensis). Na obvodu je pfiesyp stabilizován borov mi porosty, znichï velká ãást byla odstranûna. Na vykácen ch otevfien ch Nahoprutka píseãná (Guepinia nudicaulis) je na území âr mizející, pomûrnû vzácn druh písãit ch stanovi È. Píseãná duna je domovem fiady psammofilních fruhû flóry a fauny. místech pfiib vá ruderálních rostlin, ale i nov ch semenáãkû borovice lesní (Pinus sylvestris) a dubu letního (Quercus robur). ZVÍ ENA Charakteristická je psamofilní entomofauna. Îijí tu v znamné druhy pfiedev ím ze skupiny blanokfiídl ch, zejména rûzné samotáfiské vãely, kutilky, z nichï Bembecinus hungaricus zde má jediné nalezi tû vâechách, hrabalky a mravenci. BûÏná je saranãe Sphingonotus caerulans, prûzkumem proveden m v roce 960 zde byla zji tûna fiada dal ích druhû rovnokfiídlého hmyzu, jejichï souãasn v skyt by bylo tfieba ovûfiit. V písku pokrytém fiídk m drnem probíhá v voj larev listokaza kovového (Anomala dubia). Byl zde nalezen vzácn suchomiln stfievlíãek Masoreus wetterhalli a knûïice Phimodera flori. Mezi dvoukfiídl mi této lokality je nápadná xerotermní dlouhososka Anthrax varius. Vzhledem k nepatrné rozloze chránûného území do nûj migrují bûïné druhy obratlovcû okolních biotopû. Îije zde pomûrnû poãetná populace je - tûrky obecné (Lacerta agilis). LESNICTVÍ Porostní skupiny s pfievahou borovice se nacházejí pfiedev ím v západní ãásti pfiírodní památky. Hospodafií se v nich bûïn m zpûsobem s ohledem na zachování hlavního motivu ochrany. Na vlastní píseãné dunû se nálety dfievin cyklicky odstraàují. Pfiírodní památka Slepiãí vr ek Píseãn pfiesyp 0,5 km severnû od obce LuÏnice. LuÏnice (okres JindfiichÛv Hradec) VYUÎITÍ Vlivem zv eného pfiísunu Ïivin z okolních zemûdûlsk ch pozemkû i díky atmosférické depozici dusíku dochází k zarûstání duny bylinnou vegetací i nálety dfievin. Nevhodná 43 47 m V mûra:,87 ha Vyhlá eno: 955 Pfiesyp má dosud pomûrnû dobfie zachoval charakteristick pûvodní tvar, nápadn pfiev ením 3 4 m nad okolní krajinou. Refugium vzácné pískomilné kvûteny a fauny. expanzivní vegetace je odstraàována. Lokalita je pfiístupná vefiejnosti po cestû z obce LuÏnice. BIBLIOGRAFIE 8, 54, 93, 464, 800 550 CHKO TN 4
CHKO TfieboÀsko Pfiírodní památka Soví les Jehliãnat les na ra elinné pûdû km jihov chodnû od Tfiebonû. TfieboÀ (okres JindfiichÛv Hradec) GEOLOGIE V horninovém podloïí se vyskytují rûznû zbarvené a zrnité slepence, pískovce, prachovce a jílovce svrchnokfiídového stáfií tvofiící spodní oddíl klikovského souvrství (turon campan). Tyto sedimenty jsou na povrchu pfiekryty kvartérním loïiskem ra elinného humolitu o mocnosti aï nûkolika metrû. 43 433 m V mûra: 0,33 ha Vyhlá eno: 994 Reprezentativní úsek sekundárního ra elinného lesa v Zámeckém polesí s vy í druhovou diverzitou porostû. Ve vysoké koncentraci hnízdí vzácné druhy ptákû. Pfiírodní památka je souãástí rozsáhlého ra elinného loïiska táhnoucího se z polesí Cep pfies Mokré louky u Tfiebonû aï po jiïní okraj rybníka RoÏmberk. PÛdy tvofií glej organozemní a organozem typická (glejová). KVùTENA Vegetaci tvofií rûznovûké smrkové a borové po- rosty, vzniklé na místech pûvodního blatkového boru (Pino rotundatae-sphagnetum), s druhovû chud m bylinn m podrostem, na ãásti plochy jsou nápadné koberce bûlomechu sivého (Leucobryum glaucum). Rozvoj bylinného patra je závisl na svûteln ch podmínkách. V rozvolnûn ch místech se ífií bezkolenec rákosovit (Molinia arundinacea), borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), brusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea), Èavel kysel (Oxalis acetosella), kapraì osténkatá (Dryopteris carthusiana), vût í plochy pokr vají místy porosty plavunû puãivé (Lycopodium annotinum) a fiídce se vyskytuje borûvka baïinná (Vaccinium uliginosum). ZVÍ ENA Vzhledem k charakteru porostû, tj. pfiítomnosti pfiestárl ch borovic, je pravdûpodobn v skyt fiady vzácn ch druhû bezobratl ch, pfiedev ím broukû. V ir ím okolí, v obdobn ch porostech, Ïijí krasec mûìák (Chalcophora mariana), k. osmiskvrnn (Buprestis octoguttata) akrasec Buprestis novemmaculata. PfiestoÏe se jedná o pomûrnû malé území, více ãi ménû pravidelnû hostí fiadu pomûrnû vzácn ch ptákû. Hnízdí tu ãáp ãern (Ciconia nigra), orel mofisk (Haliaeetus albicilla), sluka lesní (Scolopax rusticola), vodou kropenat (Tringa ochropus), kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum), s c rousn (Aegolius funereus), lelek lesní (Caprimulgus europaeus) a datel ãern (Dryocopus martius). BûÏné jsou je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) a zmije obecná (Vipera berus). Ve stoce tvofiící hranici chránûného území byl zji tûn rejsec ãern (Neomys anomalus). LESNICTVÍ Star í lesní porost na ra elinn ch pûdách byl v minulosti intenzivnû obhospodafiován a odvodnûn. V souãasné dobû je to pomûrnû ãlenit profiídl porost borovice ve stáfií aï 30 let s mnoïstvím odumírajících a uschl ch stromû s dutinami. Místy se nacházejí mlad- í smrkové a borové skupiny s pfiímûsí bfiízy. Hospodafiení je dnes omezeno na postupné maloplo né zmûny vedoucí k pfiirozenûj í druhové skladbû a vûkové struktufie porostû s ohledem na zachování v znaãnûj ích ptaãích druhû. Na vhodná místa je vysazována borovice blatka. MAPA ÚZEMÍ strana 568 Charakteristick pomûrnû fiídk porost Sovího lesa s plavuní puãivou (Lycopodium annotinum) a bezkolencem rákosovit m (Molinia arundinacea) v podrostu. V jehliãnat ch i smí en ch lesích TfieboÀska hnízdí nûkolik desítek párû kulí ka nejmen ího (Glaucidium passerinum). CHKO TN 43 55
âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií pískovce, slepence, jílovce a prachovce svrchnokfiídového stáfií zastoupené ve spodním oddílu klikovského souvrství (turon campan). Ty jsou pfiekryty pleistocenními fluviálními tûrky a písky risského stáfií, ve kter ch meandruje pûvodní tok LuÏnice zvan Stará fieka. Nejmlad í vrstvy tvofií holocenní fluviální sedimenty písãité hlíny, hlinité písky, hnilokalové sedimenty a sedimenty vodních nádrïí, PÛdní pokryv tvofií fluvizem glejová. LevobfieÏní ãást nivy je omezena würmskou terasou vysokou aï 5 m. Na ní se objevují táhlé a mírnû pfiev ené pfiesypy pleistocenních vát ch pískû stabilizovan ch borov mi lesy, pûdním pokryvem je kambizem arenická. V voj údolní nivy a nivní série pûd s pfievahou fluvizemû glejové je zpomalen od konce 6. století stavbou dûlícího objektu na rozvodí Staré a Nové fieky, kter zvût í ãásti pfievádí povodàové prûtoky pfies Novou fieku do Ne- Ïárky. PÛdní pokryv doplàují v okolí Du ákovského (5 ha) a Nového spáleného rybníka (6 ha) organozemní gleje a organozem typická (glejová). KVùTENA Pfiirozená jsou pfiedev ím spoleãenstva podmáãen ch baïinn ch ol in (Carici elongatae-alnetum) s pfievahou ol e lepkavé (Alnus glutinosa), fiidãeji se objevuje o. edá (A. incana). V podrostu se nalézají lilek potmûchuè (Solanum dulcamara), pfiesliãka bahenní V odumírajících vûtvích proslunûn ch statn ch dubû se vyvíjejí larvy vzácného tesafiíka Clytus tropicus. LuÏní stfiemchová doubrava (spol. Quercus robur-padus avium) a meandrující tok LuÏnice v jiïní ãásti chránûného území. (Equisetum palustre), ostfiice prodlouïená (Carex elongata), rozpuk jízliv (Cicuta virosa), karbinec evropsk (Lycopus europaeus), starãek vejãit (Senecio ovatus) afiefii nice hofiká (Cardamine amara). Na prosvûtlen ch místech jsou vytvofieny mnohahektarové fiídké porosty tavolníku vrbolistého (Spiraea salicifolia). Zbytky listnatého pofiíãního luhu stfiemchov ch doubrav (spoleãenstvo Quercus robur-padus avium) s rozvolnûn mi pralesovit mi porosty statn ch dubû letních (Quercus robur) mají v podrostu stfiemchu obecnou (Padus avium), kalinu obecnou (Viburnum opulus), brslen evropsk (Euonymus europaea), kopfiivu dvoudomou (Urtica dioica), chrastici rákosovitou (Phalaroides arundinacea) akrtiãník hlíznat (Scrophularia nodosa). Po opravách hráze Nové fieky se do ol in nepfiíznivû (na úkor pûvodních Národní pfiírodní rezervace Stará fieka Zalesnûné území s meandrujícím, 9,5 km dlouh m tokem LuÏnice pod Novofieck mi splavy, km na jih od Staré Hlíny, ãást moãálovitého inundaãního území Nové fieky. Holiãky u Staré Hlíny (okres JindfiichÛv Hradec) 48 44 m V mûra: 745,00 ha Vyhlá eno: 956 Rozsáhlé zalesnûné území. eka má pfiirozen charakter s mnoha meandry, bfiehov mi nátrïemi, píseãn mi v spami, trval mi i periodick mi tûnûmi a mrtv mi rameny. Nachází se zde fiada fragmentû stfiemchov ch luïních doubrav a dal- ích typû pûvodních lesû. Souãástí národní pfiírodní rezervace je km dlouh úsek Novofiecké hráze s velk m mnoïstvím star ch dubû a ãást inundaãního území Nové fieky s rozsáhl mi moãály. 55 CHKO TN 44
CHKO TfieboÀsko druhû) ífií net kavka Ïláznatá (Impatiens glandulifera) atfiapatka dfiípatá (Rudbeckia laciniata). V otevfien ch tûních a mrtv ch ramenech se ve spoleãenstvech svazû Batrachion aquatilis a Nymphaeion albae hojnû vyskytuje Ïebratka bahenní (Hottonia palustris), stolístek klasnat (Myriophyllum spicatum), laku ník vodní (Batrachium aquatile) a l. nièolist (B. trichophyllum), zblochan vzpl vav (Glyceria fluitans), kolonie stulíku Ïlutého (Numphar lutea) a vzácnûj ího leknínu bûlostného (Nymphaea candida). Na okrajích klidn ch vod rostou hojnû kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), ípatka vodní (Sagittaria sagittifolia), zblochan fiasnat (Glyceria notata),rukev obojïivelná (Rorippa amphibia) a skfiípina kofienující (Scirpus radicans). V zazem- Àujících a neprûtoãn ch tûních roste ìáblík bahenní (Calla palustris), rozpuk jízliv, na jejich obvodu ostfiice nedo áchor (Carex pseudocyperus) a kyprej obecn (Lythrum salicaria). Fragmenty jedlov ch doubrav (Abieti-Quercetum) v jiïní ãásti chránûného území mají nûkdy aï pralesovit charakter. V podrostu se nacházejí ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides), ãarovník alpsk (Circaea alpina), konvalinka vonná (Convallaria majalis), kru tík irolist (Epipactis helleborine), pitulník Ïlut (Galeobdolon luteum), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium), bukovinec osladiãovit (Phegopteris connectilis), zvoneãník klasnat (Phyteuma spicatum) a vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), u prameni È roste dfiípatka horská (Soldanella montana). Suché borûvkové doubravy, resp. bory (Vaccinio vitis-idaeae- -Quercetum) na pískov ch terasách jsou místy reprezentovány star mi porosty borovice lesní (Pinus sylvestris) s pomûrnû pfiirozenou, av ak druhovû velmi chudou strukturou. ídce se v podrostu vyskytují ãilimník fiezensk (Chamaecytisus ratisbonensis) nebo ãern ãesk (Melampyrum bohemicum). ZVÍ ENA Vrozsáhl ch porostech tavolníkû je hojn bûlopásek tavolníkov (Neptis rivularis). Hrázové porosty s pfievahou star ch dubû ob vá fiada vzácn ch druhû bezobratl ch, pfiedev ím broukû. Vedle tesafiíka obrovského (Cerambyx cerdo) a páchníka hnûdého (Osmoderma eremita) to jsou mimo jiné kovafiíci Lacon querceus, Ampedus cardinalis, Ampedus megerlei, Podeonius acuticornis a Elater ferrugineus anûkolik v znamn ch druhû krascû, napfi. Eurythyrea quercus a Coraebus undatus. Byly zde nalezeny také v znaãné stenotopní druhy mot lû, napfi. travafiík Catoptria verella a mûra Idia calvaria. V korytû Nové fieky Ïije velevrub nadmut (Unio tumidus), keble plochá (Pseudanodonta complanata) a mník jednovous (Lota lota), v kolm ch bfiezích Staré fieky hnízdí ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis). V luïních doubra- vách se vyskytují skokan ostronos (Rana arvalis) a s. tíhl (R. dalmatina). V dutinách star ch stromû hnízdí fiada v znaãn ch druhû ptákû, napfi. lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis), hohol severní (Bucephala clangula) a dal í. V dobû vy ího stavu vody je chránûné území atraktivní pro stovky jedincû migrujících vodních ptákû, pfiípadnû je v hnízdní dobû jejich potravní základnou, napfi. pro oba druhy ãápû ãápa ãerného (Ciconia nigra) a ã. bílého (C. ciconia) a pro volavky popelavé (Ardea cinerea). V mokfiadních biotopech hnízdí potápka malá (Tachybaptus ruficollis), husa velká (Anser anser), chfiástal vodní (Rallus aquaticus), ch. kropenat (Porzana porzana), bekasina otavní (Gallinago gallinago) avodou kropenat (Tringa ochropus). Rozsáhl komplex lesû Staré fieky navazující na dal í lesní komplexy a rybniãní soustavy je hnízdi tûm nebo stanovi tûm fiady lesních druhû ptákû a savcû. Hnízdí zde ãáp ãern, orel mofisk (Haliaeetus albicilla), vãelojed lesní (Pernis apivorus), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), sluka lesní (Scolopax rusticola), kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum), s c rousn (Aegolius funereus), v r velk (Bubo bubo), lelek lesní (Caprimulgus europaeus) a datel ãern (Dryocopus martius). Nepravidelnû sem zavítá los evropsk (Alces alces). Národní pfiírodní rezervace je dûleïit m centrem pobytu vydry fiíãní (Lutra lutra). LESNICTVÍ V tomto rozsáhlém chránûném území se nacházejí lesní porosty rozliãn ch typû a stáfií a rûzného stupnû pfiirozenosti, které vytváfiejí pestrou a sloïitou mozaiku maloplo n ch biotopû. Na nûkter ch bezles ch místech jsou nûkolik set let staré solitérní duby. Celé území nese v razné stopy dlouhodobého obhospodafiování, na mnoha místech v ak lesní porosty získávají opût pfiirozen charakter. Lesnická ãinnost je diferencována od standardního hospodafiení aï po bezzásahové zóny. Na vût inû území je uplat- Àován jemnûj í zpûsob hospodafiení, vedoucí k postupnému vytváfiení lesních porostû blíïících se svou skladbou porostûm pfiirozen m. VYUÎITÍ eka je ponechána samovolnému v voji, je v ak souãástí napájecího systému tfieboàsk ch rybníkû, proto je prûtok úãelovû regulován. Jsou zde zfiízeny tfii laguny za úãelem pravidelného odtûïování píseãn ch nánosû. V národní pfiírodní rezervaci leïí rovnûï tûleso Novofiecké hráze, jehoï pfiípadné opravy a rekonstrukce mohou vyvolat i negativní zásahy do pfieváïnû dubov ch hrázov ch porostû. Na rybnících probíhá bûïné rybniãní hospodafiení. Plochy mokfiadních spoleãenstev v nivû fieky jsou ponechány bez zásahu. Území rezervace je pfiístupné po vefiejn ch a turisticky znaãen ch cestách a po obou tocích je umoïnûn prûjezd sportovních lodí. BIBLIOGRAFIE 89, 470, 533, 800 MAPA ÚZEMÍ strana 568 3 3 Vydra fiíãní (Lutra lutra) je v souãasné dobû na TfieboÀsku na vhodn ch místech pomûrnû bûïná. CHKO TN 45 553
âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií svrchnokfiídové sedimenty klikovského souvrství (turon campan), pfii v chodní hranici se jiï objevují migmatity moldanubika. Svrchní pokryv tvofií pleistocenní fluviální tûrky a písky a holocenní fluviální písãité hlíny, hlinité písky, sedimenty vodních nádrïí a rovnûï loïisko slatinné ra eliny z velké ãásti zatopené vodou rybníka. Vrybníku dochází k intenzivní recentní sedimentaci a je zde moïno pozorovat rûzné typické antropogenní tvary (mohutná hráz, umûlé ostrûvky po vyhrnutí sedimentû). PÛdní pokryv tvofií glej zbahnûl a organozemní, místy organozem glejová. KVùTENA Na jiïním ajihov chodním bfiehu rybníka se nachází asi pûtihektarová plocha s pfiirozenou hydrosérií mokfiadních spoleãenstev od rákosin (Phragmition communis), pfies vysoké ostfiice (Caricion gracilis) aï k fragmentûm témûfi oligotrofních ostfiicovora- eliníkov ch spoleãenstev (Eriophorion gracilis, Sphagno recurvi-caricion canescentis). V plo e rákosin dominují rákos obecn (Phragmites australis) a zblochan vodní (Glyceria maxima), kter vytváfií nad zaplavenou ra elinou plovoucí neschûdn koberec vegetace. V nûm roste rozpuk jízliv (Cicuta virosa), pu kvorec obecn (Acorus calamus) a halucha vodní (Oenanthe aquatica).na zpevnûnûj í pûdû dominuje ve vysok ch ostfiicích ostfiice tíhlá (Carex gracilis), dále tu rostou tfitina edavá (Calamagrostis canescens), zábûlník bahenní (Comarum palustre) aroztrou enû bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora). V obãas pfieplavovan ch porostech niï ích ostfiic s pfievaïující ostfiicí zobánkatou (Carex rostrata), o. Na litorální rákosiny Starého jezera navazuje men í minerotrofní ra elini tû s pfievládajícími spoleãenstvy svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis, místy se souvisl mi porosty suchop ru úzkolistého (Eriophorum angustifolium). Kopfiivka obecná (Anas strepera), na TfieboÀsku pomûrnû bûïn, pravidelnû v poãtu 500 aï 700 párû hnízdící druh. plstnatoplodou (C. lasiocarpa) suchop rem úzkolist m (Eriophorum angustifolium) se nachází nûkolik mûlk ch tûnûk se spoleãenstvy svazu Sphagno- -Utricularion, v nichï rostou bublinatka men í (Utricularia minor) ab. prostfiední (U. intermedia). Ve zvodnûlé ol inû (Alnion glutinosae) pod hrází rybníka Kanclífi se v podrostu vyskytují ìáblík bahenní (Calla palustris), ostfiice prodlouïená (Carex elongata), o. nedo áchor (C. pseudocyperus) a lilek potmûchuè (Solanum dulcamara). ZVÍ ENA Na ra elini ti je pravdûpodobn v skyt fiady chladnomiln ch ra elinn ch druhû bezobratl ch ÏivoãichÛ. V dubech na hrázi Ïije tesafiík obrovsk (Cerambyx cerdo), páchník hnûd (Osmoderma eremita) a kovafiíci Lacon quercus a Ampedus cardinalis. V litorálních porostech a na ostrûvcích bylo prokázáno hnízdûní 36 druhû ptákû. Hnízdí tu mimo jiné potápka ãernokrká (Podiceps nigricollis), husa velká (Anser anser), kopfiivka obecná (Anas strepera), ãírka obecná (Anas crecca), moták pochop (Circus aeruginosus), chfiástal vodní (Rallus aquaticus), slípka zelenonohá (Gallinula chloropus), racek chechtav (Larus ridibundus), rákosník velk (Acrocephalus arundinaceus) amoudivláãek luïní (Remiz pendulinus). V dobû migrací se na rybníku shromaïìují fiádovû stovky ptákû, pfiedev ím potápkovití, vrubozobí, brodiví a rackovití. Mezi ostatními obratlovci patfií k nejv znamnûj ím druhûm skokan ostronos (Rana arvalis) apravidelnû se vyskytující vydra fiíãní (Lutra lutra). Pfiírodní rezervace Staré jezero Rybník Staré jezero (73 ha) s fiadou ostrovû pfiecházející ve v chodní ãásti v rozsáhlé pfiechodové ra elini tû, km jihozápadnû od obce Lutová. Lutová (okres JindfiichÛv Hradec) LESNICTVÍ V jiïní a v chodní ãásti pfiírodní rezervace navazují na rybník lesní porosty. Jedná se pfiedev ím o náletové vrbové, ol ové a bfiezové porosty rûzného stáfií, které postupnû pfiecházejí do podmáãen ch kulturních porostû s pfievahou smrku a borovice. Lesní porosty zde nejsou hlavním pfiedmûtem ochrany. Pfiedpokládá se ãásteãné odstraàování bfiezov ch náletû na deponiích vyhrnutého materiálu z rybníka. 440 44 m V mûra: 8,4 ha Vyhlá eno: 994 Rybník s mohutnou hrází porostlou star mi duby, ostrovy a v topou s litorálními porosty a pfiechodov m ra elini tûm s cenn mi rostlinn mi a Ïivoãi n mi spoleãenstvy, s vysokou koncentrací hnízdících vodních ptákû. VYUÎITÍ Hospodafiení na rybníku pro lo v raznou intenzifikací. V sedmdesát ch letech 0. století byla velká ãást litorálních porostû vyhrnuta a spolu s likvidací pobfieïních porostû byla vytvofiena soustava 3 ostrûvkû. V rámci fiízené péãe je omezován negativní vliv hospodafiení na rybniãní ekosystém. Na území pfiírodní rezervace je vylouãen odstfiel vodních ptákû. BIBLIOGRAFIE 79, 89 MAPA ÚZEMÍ strana 567 554 CHKO TN 46
Pfiírodní rezervace iroké blato Lesní ra elini tû 3 km v chodnû od Franti kova. Nová Ves u Klikova (okres JindfiichÛv Hradec) 488 506 m V mûra:,67 ha, Vyhlá eno: 994 ochranné pásmo 98,80 ha Jedna z nejcennûj ích lokalit reliktního blatkového boru s podrostem rojovníku na TfieboÀsku. Charakteristická ra elini tní vegetace a flóra, tyrfobiontní a tyrfofilní flóra. GEOLOGIE Horninové podloïí lokality tvofií stfiednû aï hrubû zrnitá dvojslídná Ïula prvohorního stáfií (moldanubick pluton). Na plo inû svaïující se mírnû k jihu je skalní podklad pfiekryt prameny sycen m holocenním loïiskem ra eliny s mocností aï 3 m, které bylo je - tû poãátkem 0. století na ãásti plochy tûïeno. S tûïbou souvisí hustá síè odvodàovacích pfiíko- pû, zamokfiené terénní deprese, v nichï ra elini tû postupnû regeneruje, a vyv en val s cestou na západní stranû pfiírodní rezervace. Z pûd se zde mimo organozem typickou (glejovou) vyvinuly i organozemní (typické) gleje. KVùTENA Nejvût í plochy zaujímá v centrální ãásti pfiírodní rezervace kompaktní blatkov bor (Pino rotundatae- -Sphagnetum), místy pralesovitého charakteru, v jehoï stromovém patru pfievaïuje borovice blatka (Pinus rotundata). V podrostu se vyskytuje rojovník bahenní (Ledum palustre), borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), borûvka baïinná (Vaccinium uliginosum), brusinka obecná (Rhodococcum vitisidaea) a kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia). V místech b valé tûïby ra eliny navazují sukcesní stádia ra elinného boru sbfiízou p fiitou (Betula pubescens) akru inou ol ovou (Frangula alnus), na okrajích pfiírodní rezervace se nacházejí podmáãené smrãiny (Mastigobryo-Piceetum). VytûÏené jámy jsou jiï zcela vyplnûny kompaktními koberci ra eliníku kfiivolistého (Sphagnum fallax) ar. bodlavého (S. cuspidatum) se souvisl mi porosty suchop ru pochvatého (Eriophorum vaginatum), fiidãeji klikvou bahenní (Oxycoccus palustris), rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia) a na obvodech jam ostfiicí jeïatou (Carex echinata) v charakteristicky vyvinuté asociaci Eriophoro vaginati- -Sphagnetum recurvi. Na nûkter ch plochách v jihozápadní ãásti pfiírodní rezervace, které jsou pfieplavovány pramenn mi potûãky, roste kromû kapradû rozloïené (Dryopteris dilatata) i bohatá populace k. hfiebenité (D. cristata). Na severu a v chodû v okrajov ch partiích pfiírodní rezervace blatka postupnû ustupuje podmáãen m smrãinám a území pfiechází v rozlehl komplex jehliãnat ch lesû, znaãnû pozmûnûn ch lesním hospodafiením. id í smrkové porosty jsou stanovi tûm plavunû puãivé (Lycopodium annotinum) a sedmikvítku evropského (Trientalis europaea). CHKO TfieboÀsko ZVÍ ENA Vzhledem k dlouholeté nepfiístupnosti lokality v hraniãním pásmu je fauna bezobratl ch známa jen ãásteãnû, do jisté míry pouze pavouci, váïky a nûkteré skupiny broukû. Nejcennûj ími druhy pavoukû jsou plachetnatky Taranucnus setosus a Centromerus arcanus, z váïek jsou v znamné zejména váïka ãárkovaná (Leucorrhinia dubia) av. jasnoskvrnná (L. pectoralis), z broukû stfievlík Carabus problematicus, stfievlíãek Pterostichus rhaeticus a drabãíci Platydracus fulvipes a Lathrobium brunnipes. Mezi pavouky a jednotliv mi skupinami broukû se vyskytuje fiada tyrfofilních druhû. Pro podobnost biotopû s dal ími nedalek mi lesními ra- elini ti Îofinkou a âerven m blatem je vysoce pravdûpodobn v skyt dal ích tyrfofilních bezobratl ch i druhû, které fiadíme mezi glaciální relikty. V pfiírodní rezervaci Ïije skokan ostronos (Rana arvalis), poãetná populace je tûrky Ïivorodé (Zootoca vivipara) a zmije obecné (Vipera berus). Mezi ptáky a savci jsou zastoupeny bûïné lesní druhy. LESNICTVÍ Pfiirozené porosty se schopností samovolného v voje tvofií cenn genetick potenciál borovice blatky. V obvodov ch pozmûnûn ch lesních partiích je cílem dosáhnout postupného pfiechodu k pfiirozené skladbû porostû, centrální ãásti jsou ponechány samovolnému v voji. VYUÎITÍ Ra elini tû bylo v minulosti ãásteãnû odvodnûno a tûïená ra elina slouïila jako palivo. Soustava odvodàovacích pfiíkopû je dnes z velké ãásti zaniklá, vytûïené plochy jsou ponechány bez zásahu. BIBLIOGRAFIE 79, 89 MAPA ÚZEMÍ strana 57 Regenerující ãást ra elini tû naru ená dfiívûj í tûïbou ra eliny. Zvodnûlé deprese zarûstají spoleãenstvy svazû Sphagno recurvi-caricion canescentis a Leuko-Scheuchzerion palustris. Mezi pomûrnû vzácné, ale pravidelnû se vyskytující drobné savce ra elini tû patfií rejsek mal (Sorex minutus). CHKO TN 47 555
âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninové podloïí je pestré. V jihov chodní ãásti chránûného území se vyskytují bûlo edé kaolinické pískovce a slepence, rudoãervené a bûlo edé jílovce, jílovité pískovce a prachovce svrchnokfiídového stáfií tvofiící svrchní oddíl klikovského souvrství (santon). Ve v chodní ãásti vystupují tfietihorní montmorillonitické jíly a diatomové jíly aï diatomity domanínského souvrství (neogén). Poloostrov LÛsy tvofií neogenní sedimenty zlivského souvrství prokfiemenûlé jílovité pískovce aï slepence, naspodu s nezpevnûl mi jílovit mi písky a písãit mi jíly. Kvartér je zastoupen ve v chodní ãásti území pleistocenními spra emi a spra- ov mi hlínami a mozaikou holocenních fluviálních a deluviálních hlinit ch pískû a písãit ch hlín. PÛdní pokryv tvofií pfieváïnû glej typick a zbahnûl (organozemní) a pseudoglej typick a místy men í ostrûvky organozemû glejové. KVùTENA Kdysi pfievaïující formaci luïních stfiemchov ch doubrav a ol in (spoleãenstva Quercus robur-padus avium a Alnus glutinosa-padus avium) pokr vají dnes rybníky. Z celého komplexu mokfiadních lesû se nejlépe dochovaly kfiovinaté porosty baïinn ch vrbin (Salicion cinereae) a mokfiadních ol in (Alnion glutinosae). Ve zvodnûl ch místech v nich rostou kapradiník baïinn (Thelypteris palustris), ìáblík bahenní (Calla palustris), u zanesen ch stok nebo zbahnûn ch okrajû rybníkû rozpuk jízliv (Cicuta virosa) a ostfiice nedo- áchor (Carex pseudocyperus). Na men í plo e u Zlaté stoky se nacházejí porosty ol e s pfiímûsí smrku a podrostem horsk ch druhû dfiípatkou horskou (Soldanella montana) a ãarovníkem alpsk m (Circaea alpina). Na podzim ãásteãnû vypu tûn rybník Velk Tis s poloostrovem LÛsy uprostfied snímku. V pravém dolním rohu je rybník Kubínsk. PfiibliÏnû od poãátku srpna se Velk Tis stává shromaïdi tûm hus velk ch (Anser anser), uprostfied v hejnu jsou mimo jiné dvû volavky bílé (Egretta alba). Velké plochy b val ch pastvin (Violion caninae) a kefiíãkov ch spoleãenstev (Genistion) se pomalu uzavírají nálety bfiízy a borovice, ustupují teplomilnûj í kfioviny slivonû trnité (Prunus spinosa) a hlohu obecného (Crataegus laevigata) a také porosty jalovce obecného (Juniperus communis). Vzácnû zde rostou vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), prha arnika (Arnica montana) a pcháã rûznolist (Cirsium helenioides). Porosty jednoseãn ch vlhk ch a ostfiicov ch luk (Molinion, Caricion fuscae) na bfiezích rybníkû jsou stanovi tûm pro fiebfiíãek bertrám (Achillea ptarmica), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), vstavaã obecn (Orchis morio), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), pupeãník obecn (Hydrocotyle vulgaris), pampeli ku Nordstedtovu (Taraxacum nordstedtii), jetel ka tanov (Chrysaspis spadicea), toliji bahenní (Parnassia palustris) a kozlík dvoudom (Valeriana dioica). V podrostu fiídk ch porostû kru iny ol ové (Frangula alnus) roste vzácnû na nûkolika místech hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum). Ve fragmentech ustupujících ra- elini tních ostfiicovomechov ch a ostfiicovora eliníkov ch spoleãenstev (Caricion lasiocarpae, Sphagno recurvi-caricion canescentis), z nichï nejvût í je na ostrûvku Malého Tisého, rostou v porostech ra eliníkû ostfiice Národní pfiírodní rezervace Velk a Mal Tis Komplex rûznû velk ch rybníkû s dominujícím Velk m Tis m (37 ha) a men í luãní a lesní enklávy, km jiïnû od Lomnice nad LuÏnicí. Lomnice nad LuÏnicí, LuÏnice, Pfieseka (okres JindfiichÛv Hradec) 45 430 m V mûra: 65,54 ha, Vyhlá eno: 957 ochranné pásmo 9,07 ha Typick rybniãní ekosystém TfieboÀska. Rybníky s rozsáhl mi litorálními porosty mají velmi ãlenité bfiehy, zátoky, poloostrovy a ostrovy. K nim pfiiléhají plochy podmáãen ch luk, vfiesovi È, kfiovit ch baïinn ch vrbin, mokfiadních ol in, men í lesíky i souvisl les a pole. Jedna z nejznámûj ích ornitologick ch rezervací v âeské republice. 556 CHKO TN 48
CHKO TfieboÀsko 3 mokfiadní (Carex limosa), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Ve vodních spoleãenstvech (Potamenion lucentis, Parvopotamion) men ích rybníkû rostou laku ník nièolist (Batrachium trichophyllum agg.), rdest svûtl (Potamogeton lucens), r. ostrolist (P. acutifolius), r. vláskovit (P. trichoides), voìanka Ïabí (Hydrocharis morsus-ranae) afieãanka zubatá (Najas marina). Ustupující porosty rákosin (Phragmition communis) s dominujícím rákosem obecn m (Phragmites australis) lemují v rûznû irok ch pruzích vodní hladiny rybníkû. Ve spu - tûn ch nebo vypu tûn ch rybnících se v mûlãinách rozrûstají spoleãenstva svazu Oenanthion aquaticae s porosty haluchy vodní (Oenanthe aquatica), kamy níku pfiímofiského (Bolboschoenus maritimus agg.), melu okoliãnatého (Butomus umbellatus), tajniãky r Ïovité (Leersia oryzoides), ostfiice áchorovité (Carex bohemica), skfiípiny kofienující (Scirpus radicans), vzácnû také sítiny rybniãní (Juncus tenageia). V porostech vysok ch ostfiic (Caricion gracilis) s dominantní ostfiicí tíhlou (Carex gracilis) roste zábûlník bahenní (Comarum palustre), bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora), rozrazil títkovit (Veronica scutellata), tfitina edavá (Calamagrostis canescens) a tírovník baïinn (Lotus uliginosus). V národní pfiírodní rezervaci byly uãinûny i nûkteré zajímavé mykologické nálezy. V okrajov ch mokfiinách tu byla objevena nehojná drobná stopkov trusná houba me í ou ko laloãnaté (Arrhenia lobata) rostoucí na ba- Ïinn ch me ích, na zemi mykorhizní pavuãinec hezouãk (Cortinarius bibulus) a na odumfiel ch orobincích tûsnû nad hladinou vody dosti vzácná kfiehutka orobincová (Psathyrella typhae). Na hrázi Velkého Tisého byla nalezena vzácná jedovatá lupenatá houba závojenka olovová (Entoloma lividum). ZVÍ ENA Díky velké diverzitû stanovi È je fauna bezobratl ch bohatá a rozmanitá. Îije tu keble rybniãná (Anodonta cygnea), pavouci skákavka Marpissa pomatia, plachetnatka Walckenaeria nodosa,lovãík Dolomedes plantarius, mravenec ra elinn (Formica transcaucasica), dále stfievlíãci Paratachys fulvicollis a Perigona nigriceps, drabãíci Hypnogyra glabra a Paederus limnophilus, vodomil Berosus spinosus, páchník hnûd (Osmoderma eremita) a mot li batolec ãerven (Apatura ilia), b. duhov (A. iris) a bûlopásek tavolníkov (Neptis rivularis). Vyskytuje se tu velmi vzácná saranãe Tetrix ceperoi. Zúzemí národní pfiírodní rezervace byl popsán drob- n blanokfiídl hmyz poskoãilka Aquaencyrtus bohemicus. Nejv znamnûj í sloïkou fauny pfiírodní rezervace jsou ptáci vázaní na mokfiadní ekosystémy. Ve druhé polovinû osmdesát ch let 0. století byl prokázán v skyt minimálnû 55 druhû ptákû, z toho 07 hnízdících. Mimo jiné tu hnízdí bukaã velk (Botaurus stellaris), volavka ãervená (Ardea purpurea), kopfiivka obecná (Anas strepera), ãírka obecná (Anas crecca), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), hohol severní (Bucephala clangula), jeden pár orla mofiského (Haliaeetus albicilla) aluàáka hnûdého (Milvus migrans), moták pochop (Circus aeruginosus), ostfiíï lesní (Falco subbuteo), chfiástal vodní (Rallus aquaticus) a ch. mal (Porzana parva), bekasina otavní (Gallinago gallinago), nepravidelnû bfiehou ãernoocas (Limosa limosa), vodou rudonoh (Tringa totanus) a na umûl ch ostrûvcích nûkolik desítek párû rybáka obecného (Sterna hirundo), racek chechtav (Larus ridibundus), cvrãilka slavíková (Locustella luscinoides), rákosník velk (Acrocephalus arundinaceus), slavík modráãek (Luscinia svecica) a s kofiice vousatá (Panurus biarmicus). Pfiírodní rezervace je v znamnou migraãní zastávkou i potravním stanovi tûm nûkter ch v okolí hnízdících druhû. Velk Tis je jedním z nejvût ích shromaïdi È hus velk ch (Anser anser) vregionu, jejichï poãty dosahují maxima v srpnu, kdy se zde vyskytuje aï 5 000 jedincû. V období migrací, pfiedev ím v dobû, kdy je rybník vypou tûn, dosahují poãty ostatních protahujících ptákû aï nûkolika tisíc. Objevuje se tu napfi. více neï 00 volavek bíl ch (Egretta alba), stovky hus polních (Anser fabalis) a h. bûloãel ch (A. albifrons), aï 500 ãírek obecn ch (Anas crecca) a lïiãákû pestr ch (Anas clypeata). RozmnoÏuje se zde skokan ostronos (Rana arvalis) a stabilnû tu Ïije nûkolik vyder fiíãních (Lutra lutra). LESNICTVÍ Lesní porosty jsou ve vût inû pfiípadû zanedbané smí ené kulturní aï pfiirozené lesy rozliãného stáfií, zpravidla vysázené na nevyuïívan ch pastvinách a loukách, pfiípadnû spontánnû narostlé na zamokfien ch a neobdûlávan ch pozemcích. V znamné jsou hrázové listnaté porosty s duby a lípami, dosahujícími vûku aï nûkolik set let, podmáãené ol iny a rozsáhlé porosty vrb. Lesní porosty jsou ponechány bez v raznûj ích zásahû. Pokud sukcesní stadia dfievin mûní charakter cenn ch nelesních stanovi È, jsou z nich odstraàována. VYUÎITÍ Rybníky na území národní pfiírodní rezervace jsou hospodáfisky vyuïívány a celá soustava má pro vlastníka i znaãn strategick v znam pro manipulaci s vodou. ízená péãe o rezervaci má omezit negativní pûsobení rybí obsádky na ekosystém rybníka, úãelovû se manipuluje s v í hladiny vody vrybnících a jsou pfiijímána opatfiení vedoucí k obnovû litorálních porostû, které byly v minulosti intenzitou hospodafiení znaãnû po kozeny a redukovány. Na zemûdûlsk ch pozemcích se hospodafií individuálnû. V kon práva myslivosti je omezen. Terénní stanice Národního muzea slouïí k v zkumn m ornitologick m úãelûm. Chránûné území je vefiejnosti pfiístupné po vefiejn ch cestách. BIBLIOGRAFIE 8, 0, 08, 79, 89, 344, 39, 800 MAPA ÚZEMÍ strana 57 4 3 Na okraji Velkého Tisého je v zimû provádûno pfiikrmování orlû mofisk ch, vedle nich se zde pravidelnû pfiiïivují i dal í druhy ptákû. 4 Volavka ãervená (Ardea purpurea) patfií na TfieboÀsku ke vzácn m a mizejícím druhûm. CHKO TN 49 557
KVùTENA Plynul pfiechod zra elinûl ch okrajû rybníka s ostfiicovora eliníkov mi spoleãenstvy (Sphagno recurvi-caricion canescentis) do bezkolencov ch a borûvkov ch borû pfiiléhajících krybníku byl v minulosti ãásteãnû po kozen pfii vyhrnování rybniãních okrajû. Na kdysi bohat porost leknínu bûlostného (Nymphaea candida) vmûlãích ãástech rybníka ukazují jednotlivé rostliny na obvodu porostû ostfiice zobánkaté (Carex rostrata) a suchop ru úzkolistého (Eriophorum angustifolium) pfii pobfieïí. V mûlk ch zátokách do lo kregeneraci zra elinûl ch bfiehû (Rhynchosporion albae) aunûkter ch v znamn ch ra elini tâeskobudûjovicko GEOLOGIE Svrchnokfiídové sedimenty spodního oddílu klikovského souvrství (turon campan) jsou pfiekryty pleistocenními fluviálními tûrky a písky risského stáfií. Holocenní pokryv tûchto vrstev tvofií kromû fluviálních písãit ch hlín, hlinit ch pískû a rybniãních sedimentû také malé loïisko ra eliny ãásteãnû zatopené vodou rybníka avjeho v topû dochované v podobû Ïivého ra elini tû. Ra elini tû je z ãásti syceno povrchovou vodou z drobn ch lesních vodních tokû. Kromû organozemû typické (glejové) se zde vyvinul glej organozemní (typick ). Rosnatka prostfiední (Drosera intermedia) roste pfiedev ím na bahnitém rozhraní mezi vodní hladinou a souvisl mi porosty ra elini tní vegetace. Mûlãiny rybníka pfiecházejí pozvolna v ra elinné okraje se spoleãenstvy svazû Rhynchosporion albae a Sphagno-Utricularion, které pfiíznivû ovlivàuje obãasné kolísání vodní hladiny. ních druhû pfiechodnû i k souvislému plo nému roz ífiení. V mûlké vodû se zde nachází populace bublinatky bledoïluté (Utricularia ochroleuca). V mechovém a ra eliníkovém, obãas pfieplavovaném pásmu jsou v nûkter ch letech hojné rosnatka prostfiední (Drosera intermedia) ar. okrouhlolistá (D. rotundifolia), smûrem do podrostu lesa se objevuje klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a ostfiice jeïatá (Carex echinata). Vpolostínu stromû v porostech bezkolence rákosovitého (Molinia arundinacea) rostou fiídce kefiíky vfiesu obecného (Calluna vulgaris), rojovníku bahenního (Ledum palustre) a borûvky baïinné (Vaccinium uliginosum). Z v znamnûj ích hub byla v chránûném území nalezena vzácná vfieckov trusná kustfiebiãka ãepiãkatá (Discocistella calyptrata). ZVÍ ENA Rybník je v souãasné dobû jedinou známou lokalitou potápníka Graphoderus bilinaetus v âr. Pravidelnû se zde rozmnoïuje nûkolik druhû obojïivelníkû, mimo jiné blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan ostronos (Rana arvalis) a s. krátkonoh (R. lessonae). BûÏná je uïovka obojková (Natrix natrix). V dubech na hrázi hnízdí hohol severní (Bucephala clangula). Rybník je potravním stanovi tûm fiady ptákû, napfi. volavky popelavé (Ardea cinerea) a ãápa ãerného (Ciconia nigra). Pravidelnû se Národní pfiírodní památka vyskytuje vydra fiíãní (Lutra lutra). Vizír Rybník Vizír (9 ha) s ra elini tûm ve v topû, 3 km západnû od Chlumu u Tfiebonû. Hamr (okres JindfiichÛv Hradec) 44 443 m V mûra: 0, ha Vyhlá eno: 987 Lesní rybník se zra elinûl mi zátokami ve v chodní ãásti. Ve zra elinûl ch okrajích, které jsou ãasto pfieplavovány vodou z rybníka, prosperují populace rosnatek a bublinatek. VYUÎITÍ Rybník je v soukromém vlastnictví a v souãasné dobû v nûm probíhá ménû intenzivní hospodafiení. V dobû vyhlá ení hladinu pokr vala spoleãenstva vzpl vav ch rostlin svelkou populací leknínu bûlostného, která byla vlivem intenzivního rybáfiského obhospodafiování silnû zredukována. V devadesát ch letech 0. století do lo k ãásteãnému po kození vegetace i pûsobením herbicidû. Lokalita je pfiístupná po lesní cestû vedoucí po hrázi rybníka. BIBLIOGRAFIE 79, 89 558 CHKO TN 50
CHKO TfieboÀsko Pfiírodní rezervace V topa RoÏmberka Podmáãené louky a litorální vegetace podél ústí fieky LuÏnice do rybníka RoÏmberk (489 ha), západnû od Staré Hlíny. Stará Hlína (okres JindfiichÛv Hradec) GEOLOGIE Svrchnokfiídové sedimenty svrchního oddílu klikovského souvrství (santon) jsou pfiekryty pleistocenními fluviálními tûrky a písky. Holocenní pokryv tûchto vrstev tvofií kromû fluviálních písãit ch hlín 46 47 m V mûra: 90,50 ha Vyhlá eno: 994 Území podél ústí fieky LuÏnice do rybníka RoÏmberk s bohatû ãlenit m pobfieïím a rozsáhl mi litorálními porosty plynule pfiechází do pfiilehl ch vlhk ch a ra elinn ch luk a sousedících lesû. Vlivem témûfi nulového spádu fieky do lo bûhem staletí k sedimentaci fiekou uná eného materiálu a ke vzniku malé fiíãní delty ve velkém rybníku, která nemá jinde na TfieboÀsku obdoby. a hlinit ch pískû ve v chodní ãásti také deluviální sedimenty. V stavbou rybníka RoÏmberk do lo v jeho v topû k postupnému ukládání dal ích písãit ch a písãitohlinit ch fluviálních sedimentû o mocnosti nûkolika metrû, kryt ch v souãasnosti nivními pûdami fluvizemí glejovou. Pfii ústí LuÏnice do RoÏmberka dochází k akumulaci písãit ch nánosû i nadále. V závislosti na dynamice fieky vznikají na tomto území nejrûznûj í tvary jako bfiehové valy, píseãné lavice a v spy, doãasné ostrûvky apod. s pokryvem arenosolû (kambizem arenická). KVùTENA Vrozlehl ch, nepravidelnû kosen ch, stfiídavû vlhk ch loukách (Molinion) rostou ostfiice prosová (Carex panicea), o. obecná (C. nigra), ãertkus luãní (Succisa pratensis), pcháã bahenní (Cirsium palustre), sítina nitkovitá (Juncus filiformis), fiefii nice luãní (Cardamine pratensis), vniï- ích trávnících pupeãník obecn (Hydrocotyle vulgaris) a violka bahenní (Viola palustris) a na mnoha místech vytváfií souvislé kolonie tavolník vrbolist (Spiraea salicifolia). V porostech vysok ch ostfiic (Caricion gracilis, Caricion rostratae) spfievaïující ostfiicí tíhlou (Carex gracilis) rostou dále o. mûch fikatá (C. vesicaria) ao. zobánkatá (C. rostrata), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), zábûlník bahenní (Comarum palustre) a nacházejí se zde i velké plochy tfitiny edavé (Calamagrostis canescens). Hladiny mal ch tûní ve zblochanov ch porostech se spoleãenstvy svazû Nymphaeion albae a Hydrocharition pokr vají sporadicky leknín bûlostn (Nymphaea candida), voìanka Ïabí (Hydrocharis morsusranae) a ìáblík bahenní (Calla palustris). V kyselej ích a ãist ích vodách v porostech vysok ch ostfiic s fytocenózami svazû Sphagno-Utricularion a Batrachion aquatilis se vyskytují bublinatka bledoïlutá (Utricularia ochroleuca), Ïebratka bahenní (Hottonia palustris) a zevar nejmen í (Sparganium minimum). Na men ích plochách podél vodní hladiny se nacházejí litorální rákosiny (Phragmition communis) tvofiené zejména rákosov mi porosty (Phragmitetum LuÏnice na svém vtoku do RoÏmberka vytváfií písãitou deltu, coï je zfietelné pfiedev ím v dobû vypou tûní, v tomto pfiípadû v fiíjnu. Na snímku je dobfie patrná mozaika litorálních porostû, vlhk ch a ra elinn ch luk, baïinn ch vrbin a náletov ch porostû ve v topû rybníka. CHKO TN 5 559
nosa). Pod v chodní ãástí hráze rybníka Vítek je vyvinuta mokfiadní ol ina (Carici elongatae- -Alnetum), v jejímï podrostu se objevují lilek potmûchuè (Solanum dulcamara), ostfiice prodlouïená (Carex elongata),kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), fiefii nice hofiká (Cardamine amara), rozpuk jízliv (Cicuta virosa) a bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora). 3 ZVÍ ENA U bezobratl ch 4 communis) a místy porosty zblochanu vodního (Glycerietum maximae). Podél fieky pronikají do v topy rybníka pofiíãní rákosiny (Phalaridion arundinaceae) tvofiené hlavnû chrasticí rákosovitou (Phalaroides arundinacea). eku mnohde lemují doprovodné dfieviny, hlavnû vrba kfiehká (Salix fragilis), v. trojmuïná (S. triandra) a ol e lepkavá (Alnus gluti- ÏivoãichÛ existují zejména údaje o v skytu pavoukû a nûkter ch skupin broukû. Nejv znamnûj- ími druhy pavoukû jsou plachetnatka Satilatlas britteni, skálovka Gnaphosa nigerrima a slíìák Hygrolycosa rubrofasciata. Z v znamnûj ích broukû byli nalezeni stfievlíãci Blethisa multipunctata a Demetrias imperialis adrabãíci Carpelimus heidenreichi, Medon ripicola, Paederus limnophilus a Xantholinus roubali. Nápadn a bekasina otavní (Gallinago gallinago). Lokalita má v znam pfiedev ím jako tahové shromaïdi tû vodních ptákû, hlavnû v podzimním období, kdy b vá rybník vypu tûn. Celkov poãet protahujících ptákû, pfiedev ím potápkovit ch, brodiv ch, vrubozob ch, bahàákû a rackovit ch, dosahuje fiádovû stovek aï tisícû jedincû. Rybník je jedním z center zimujících orlû mofisk ch (Haliaeetus albicilla), zervace se nachází star í souvisl porost, tvofien pfiedev ím dubem, borovicí a bfiízou, pod hrází rybníka Vítek je stejnovûká ol ina. Na celé plo e jsou nepravidelnû rozpt leny vrbové skupiny rûzné velikosti. Vût ina porostû je ponechána samovolnému v voji. Pravidelnû jsou z luãních porostû odstraàovány silnû expandující mlad í nálety borovice, bfiízy a osiky. je v skyt hnízdotvorky pohromadû jich mûïeme spatfiit VYUÎITÍ Tok fieky LuÏnice Husy polní (Anser fabalis) na (ãíhalky) pospolné (Atherix ibis). Na vtoku Staré fieky do rybníka i více neï deset. Trvale tu Ïije více jedincû vydry fiíãní (Lutra je ponechán samovolnému v voji. Otevfiené plochy s travními nezamrzlé ãásti rybníka v blízkosti ústí fieky. se vyskytuje sekavec podunajsk (Cobitis elongatoides). Z ptákû lutra). Na mokr ch loukách je bûïn skokan ostronos (Rana porosty jsou na plo e zhruba 30 ha periodicky koseny v inter- 3 Bazanovec kytkokvût (Naumburgia hnízdí v pfiírodní rezervaci arvalis). valech 3 let a je rovnûï od- thyrsiflora), charakteristick napfi. lindu ka luãní (Anthus straàován nálet dfievin. druh porostû vysok ch ostfiic pratensis), cvrãilka slavíková LESNICTVÍ Na ãásti chrá- a baïinn ch ol in. (Locustella luscinioides) ac. nûného území rostou smí ené BIBLIOGRAFIE 43, 79, 4 V chodní ãást RoÏmberka mezi ústím fieky a lesními porosty u háráãek (Luscinia svecica), chfiá- Na nejv e poloïen ch místech zelená (L. naevia), slavík mod- sukcesní porosty rûzného stáfií. 89 jovny Smítka. stal vodní (Rallus aquaticus) ve v chodní ãásti pfiírodní re- MAPA ÚZEMÍ strana 566 âeskobudûjovicko 560 CHKO TN 5
Pfiírodní rezervace Záblatské louky Západní ãást rybníka Záblatsk (305 ha) s pfiilehl m komplexem podmáãen ch luk, km jiïnû od obce Lhota udynína. Záblatí u PonûdraÏe (okres JindfiichÛv Hradec) 46 47 m V mûra: 08,00 ha Vyhlá eno: 994 âást rozsáhlého ra elini tû, které bylo z vût í ãásti zatopeno rybníkem Záblatsk. Vodní plocha rybníka plynule pfiechází pfies zblochanové a rákosové porosty v rozlehlé ra elinné, zpravidla jednoseãné louky. V pestré mozaice rûzn ch biotopû na la útoãi tû fiada ohroïen ch a chránûn ch druhû rostlin. GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií svûtlé kaolinické pískovce aï slepence a pestré a bûlo edé jílovce svrchnokfiídového stáfií reprezentující svrchní oddíl klikovského souvrství (coniak santon). Tyto sedimenty jsou pfiekryty rozsáhl m holocenním loïiskem slatinné ra eliny o mocnosti nûkolika metrû, pfiecházejícím do dne ního rybníka. Vodní reïim ra elini tû závisí na v ce vodní hladiny rybníka a zfiejmû i na existenci v vûrû podzemní vody. Ra elini tû bylo v minulosti dotãeno drobnou tûïbou, po které zûstaly zachovány postupnû zazemàující odvodàovací pfiíkopy a tûàky protáhlého tvaru. Mimo organozem typickou (glejovou) doplàuje pûdní pokryv glej typick (organozemní). KVùTENA Okraj vodní hladiny v severozápadní ãásti rybníka lemují rozsáhlé litorální rákosiny (Phragmition communis) s dominantním rákosem obecn m (Phragmites australis), místy se nacházejí plochy orobince úzkolistého (Typha angustifolia), o. irolistého (T. latifolia) a zblochanu vodního (Glyceria maxima), vtrou enû roste kosatec Ïlut (Iris pseudacorus) a zevar vzpfiímen (Sparganium erectum). Rozsáhlou litorální formaci tvofií rovnûï porosty vysok ch ostfiic (Caricion gracilis, Caricion rostratae) pfiecházející v jednoseãné stfiídavû vlhké bezkolencové louky (Molinion) a kdysi hnojené psárkové louky (Alopecurion pratensis). V ostfiicov ch plochách roste ostfiice tíhlá (Carex gracilis) ao. zobánkatá (C. rostrata), tfitina edavá (Calamagrostis canescens), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium) azábûlník bahenní (Comarum palustre). V místech, kde jsou okraje vysok ch ostfiic koseny, roste poãetná populace silnû ohroïené violky slatinné (Viola stagnina). V tûàkách po tûïbû ra eliny rostou zevar nejmen í (Sparganium minimum) a bublinatka jiïní (Utricularia australis). V okolí zaplaven ch tûïebních jam se uchytily nálety bfiíz a ol í a plo nû rozsáhlé kfioviny kru- iny ol ové (Frangula alnus). V jejich podrostu se vyskytuje kapraì osténkatá (Dryopteris carthusiana), vzácnûji v kobercích ra eliníku kostrbatého (Sphagnum squarrosum) rostou CHKO TfieboÀsko kapraì hfiebenitá (Dryopteris cristata), ostfiice prodlouïená (Carex elongata), o. nedo áchor (C. pseudocyperus), o. mûch fikatá (C. vesicaria) a bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora). Vodní hladinu v nûkter ch dfiívûj ích odvodàovacích pfiíkopech pokr vají Ïebratka bahenní (Hottonia palustris) ardest vzpl vav (Potamogeton natans). ZVÍ ENA V pfiírodní rezervaci byly zaznamenány 53 druhy hnízdících ptákû, mimo jiné ãírka modrá (Anas querquedula), moták pochop (Circus aeruginosus), chfiástal vodní (Rallus aquaticus), ãejka chocholatá (Vanellus vanellus), bekasina otavní (Gallinago gallinago), lindu ka luãní (Anthus pratensis), cvrãilka zelená (Locustella naevia), c. slavíková (L. luscinioides), bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra) a slavík modráãek (Luscinia svecica). Rybník je shromaïdi - tûm a migraãní zastávkou vodních ptákû, pfiedev ím nûkolika tisíc potápiv ch kachen, hus, labutí a lysek ãern ch. Pfiírodní rezervace má v znam i pro ochranu obojïivelníkû, z nichï tu Ïije pfiedev ím skokan ostronos (Rana arvalis). Na bfiezích ra elinn ch kanálû spojen ch srybníkem pob vá v zimním období vût í poãet vyder fiíãních (Lutra lutra). VYUÎITÍ Pozemky jsou roztfií tûny mezi desítky soukrom ch vlastníkû a rozsah obhospodafiovan ch ploch není stál. Louky jsou kaïdoroãnû koseny jen na su ích místech, ãást hlavnû bezkolencov ch luk pfii pobfieïí rybníka zûstává nekosena a je ponechána samovolnému v voji. V 70. a 80. letech 0. stol. byla spoleãenstva luk znaãnû po kozena nadmûrnou aplikací praseãí kejdy z nedalek ch v krmen, dnes je zde jakékoliv hnojení vylouãeno a stav se postupnû zlep uje. BIBLIOGRAFIE 79, 89 MAPA ÚZEMÍ strana 56 Celkov pohled na pfiírodní rezervaci v podzimním aspektu od jihozápadu. CHKO TN 53 56
âeskobudûjovicko Národní pfiírodní rezervace Îofinka Blatkové ra elini tû v lesním komplexu km západnû od DvorÛ nad LuÏnicí. Dvory nad LuÏnicí (okres JindfiichÛv Hradec) 463 478 m V mûra: 8,95 ha Vyhlá eno: 975 Rezervace je ukázkou koneãné fáze pfiirozeného v voje ra elini tû s rozsáhl m blatkov m borem s podrostem rojovníku a s charakteristickou druhovou skladbou i strukturou vegetace, s populacemi tyrfobiontní a tyrfofilní entomofauny. GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií bûlo edé kaolinické pískovce a slepence, jílovité pískovce a prachovce a rûznobarevné jíly a jílovce svrchnokfiídového stáfií o mocnosti aï 00 00 m reprezentující svrchní oddíl klikovského souvrství (turon campan). Na tyto vrstvy nasedá rozsáhlé holocenní loïisko oligotrofní ra eliny s celkovou plochou 460 ha. Vlastní prostor ra elini tû tvofií protáhlá mísovitá deprese v kfiídov ch sedimentech vzniklá zfiejmû relativním poklesem území oproti okolí. V bezprostfiedním podloïí ra eliny se stfiídají decimetrové polohy rûznobarevn ch jílû, písãit ch jílû, jílovit ch pískû a pískû. Ra elini tû se sva- Ïuje k severu aï severozápadu. Mocnost ra eliny je znaãnû promûnlivá a dosahuje v centrální ãásti území maximálnû 4 m. Ra elini tû bylo v minulosti tû- Ïeno a je protkáno odvodàovacími pfiíkopy v rûzném stupni zazemnûní. Pokryv organozemû typické doplàuje po okrajích rezervace glej organozemní. Porosty blatkového boru (Pino rotundatae-sphagnetum) po kozené vûtrem. Borovice blatka (Pinus rotundata) se v prosvûtleném podrostu dobfie zmlazuje. idélko rumûné (Pyrrhosoma nymphula) se zdrïuje hlavnû kolem ãist ch vod se zpomalen m obûhem. Jeho larvy jsou schopny Ïít ivsilnû kysel ch vodách ra elini tních pfiíkopû. KVùTENA Pfiirozen mi spoleãenstvy submontánního blatkového ra elini tû (Pino rotundatae-sphagnetum) jsou vícepatrové reliktní porosty borovice blatky (Pinus rotundata) s nápadn m podrostem rojovníku bahenního (Ledum palustre), borûvky ãerné (Vaccinium myrtillus), b. baïinné (V. uliginosum), brusinky obecné (Rhodococcum vitis-idaea), vfiesu obecného (Calluna vulgaris), klikvy bahenní (Oxycoccus palustris) avelmi sporadicky se vyskytující kyhanky sivolisté (Andromeda polifolia). Vtrou enû zde rostou borovice lesní (Pinus sylvestris), bfiíza p fiitá (Betula pubescens), b. bûlokorá (B. pendula), kru ina ol ová (Frangula alnus) a smrk ztepil (Picea abies). V porostech vfiesovcovit ch rostlin se sporadicky vyskytuje kapraì osténkatá (Dryopteris carthusiana), bezkolenec rákosovit (Molinia arundinacea) a metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa). Vobvodov ch ãástech národní pfiírodní rezervace se nachází pfiechodové pásmo ra elinn ch borû (Vaccinio uliginosi-pinetum) s borovicí lesní, pfiecházející aï k úzk m lemûm podmáãen ch smrãin (Mastigobryo-Piceetum, resp. úzce lokální asociaci Stellario longifoliae-piceetum). V severozápadní ãásti chránûného území se v tûïbou naru en ch plochách nachází mozaika mlad ch blatkov ch porostû, kompaktních porostû bezkolence, vfiesovi tního spoleãenstva Calluno-Vaccinietum na such ch pruzích ra eliny asuchop rora eliníkového spoleãenstva Eriophoro vaginati- -Sphagnetum recurvi s hojn m suchop rem pochvat m (Eriophorum vaginatum) v zahlouben ch regenerujících sníïeninách. Pfiírodní rezervace je dosud málo mykologicky prozkoumaná. Z hfiibovit ch zde byl zaznamenán dosti vzácn hfiib pfiíïivn (Pseudoboletus parasiticus), z holubinkovit ch napfi. holu- 56 CHKO TN 54
CHKO TfieboÀsko 3 binka chromová (Russula claroflava). ZVÍ ENA Z bezobratl ch ÏivoãichÛ byli zpracováni ve vût ím rozsahu pouze pavouci a nûkteré druhy broukû. V chránûném území se vyskytují tyrfofilní stfievlíãek Bembidion humerale a tyrfobiontní stfievlíãek Agonum ericeti. Nalezeni byli tyrfofilní drabãíci Platydracus fulvipes, Acidota crenata, Bolitobius formosus a Lathrobium brunnipes. Ve skupinû pavoukû byl prokázán v skyt vzácn ch horsk ch druhû plachetnatky Centromerus arcanus a skálovky Haplodrassus soerenseni; z tyrfofilních druhû tu Ïijí slíìáci Pirata uliginosus, P. hygrophilus, Trochosa spinipalpis, Alopecosa taeniata a Alopecosa pulverulenta, lov- ãík Dolomedes fimbriatus a plachetnatky Centromerus expertus a Walckenaeria cuspidata. Îijí tu bûïné druhy obratlovcû typick ch pro lesní porosty (prokázáno 4 druhû). BûÏná je je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). Mimo jiné tu hnízdí ãáp ãern (Ciconia nigra), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis) a datel ãern (Dryocopus martius). LESNICTVÍ Národní pfiírodní rezervace je pokryta pfiedev ím unikátními porosty borovice blatky pralesovitého charakteru. V 80. a v první polovinû 90. let 0. století do lo ke hromadnému hynutí blatek, které postihlo aï 80 % star ích stromov ch jedincû. Následkem odumírání do lo k místnímu v raznému sníïení zakmenûní azrychlení procesu neïádoucí sukcese, projevující se zejména expanzí kru iny v kefiovém podrostu. Pfiirozená obnova blatkov ch porostû je podporována vysazováním borovice blatky místní provenience. Jemné hospodafiení vedoucí k vytváfiení pfiirozenûj ích porostû probíhá pfiedev ím v kulturních smrãinách v okrajov ch partiích pfiírodní rezervace. Nejcennûj- í ãásti blatkov ch pralesû jsou ponechány zcela samovolnému v voji. VYUÎITÍ V rámci fiízené péãe o národní pfiírodní rezervaci je zpomalován odtok a jsou zaslepovány odvodàovací stoky, které byly zfiízeny pfied vyhlá ením rezervace. RovnûÏ jsou zfiizovány desítky men ích jednotek pro obnovu ra elinotvorn ch procesû. Území rezervace není vefiejnosti pfiístupné. POZNÁMKA âást ra elini - tû byla v minulosti po kozena odvodnûním jiï v letech 804 aï 8 sítí rûznû irok ch pfiíkopû. Po obvodu území národní pfiírodní rezervace byly v 70. 80. letech 0. století vytvofieny hluboké odvodàovací kanály, které znaãnû naru ily vodní reïim lokality a pfiispûly kpo kození její vegetace. Dfiívûj í údaje o závislosti ra elini - tû na v vûrech podzemních vod nebyly v poslední dobû potvrzeny a zdá se, Ïe ra elini tû je závislé pfiedev ím na sráïkách a infiltraci mûlk ch podpovrchov ch vod z bezprostfiedního okolí. Vodní reïim lokality je dlouhodobû intenzivnû monitorován a probíhá v ní také botanick prûzkum. Vseverní ãásti na rezervaci navazují ra elinné plochy obdobného charakteru s pestrou mozaikou lesních porostû rûzného charakteru a vytûïen ch nelesních i sukcesních ploch. Na tomto území o plo e 04 ha je pod názvem Trpnouzské blato pfiipravována k vyhlá ení pfiírodní rezervace. BIBLIOGRAFIE 89, 800 MAPA ÚZEMÍ strana 564 3 Nálet borovice blatky podél b valého odvodàovacího kanálu s regenerujícími ra elinotvorn mi spoleãenstvy. CHKO TN 55 563
âeskobudûjovicko HORNÍ LUÎNICE () STR. 530 ÎOFINKA () STR. 56 564 CHKO TN 56
CHKO TfieboÀsko 0 08 996 CHKO TN 57 565
âeskobudûjovicko âervené BLATO STR. 56 0 08 996 RA ELINI Tù HOVÍZNA () STR. 543 RUDA () STR. 546 6 07 995 V TOPA ROÎMBERKA STR. 559 6 07 995 566 CHKO TN 58
CHKO TfieboÀsko NA IVANCE STR. 538 9 08 996 KOZÍ VR EK () STR. 533 PÍSEâN P ESYP U VLKOVA () STR. 54 6 07 995 STARÉ JEZERO STR. 554 9 08 996 CHKO TN 59 567
âeskobudûjovicko MEANDRY LUÎNICE () STR. 537 NOVO ECKÉ MOâÁLY () STR. 539 RYBNÍKY U VITMANOVA (3) STR. 549 SOVÍ LES (4) STR. 55 STARÁ EKA (5) STR. 55 DRAâICE STR. 58 568 CHKO TN 60
CHKO TfieboÀsko 9 08 996 6 05 989 CHKO TN 6 569
âeskobudûjovicko LOSÍ BLATO U MIROCHOVA STR. 536 570 CHKO TN 6
CHKO TfieboÀsko 6 07 995 CHKO TN 63 57
âeskobudûjovicko OL INA U P ESEKY () STR. 54 VELK A MAL TIS () STR. 556 IROKÉ BLATO STR. 555 6 05 989 57 CHKO TN 64
CHKO TfieboÀsko 6 07 995 ZÁBLATSKÉ LOUKY STR. 56 6 07 995 CHKO TN 65 573
âeskobudûjovicko HORUSICKÁ BLATA STR. 53 6 07 995 RUDA U KOJÁKOVIC STR. 548 9 08 996 ROD STR. 545 6 07 995 KRABONO SKÁ NIVA STR. 534 08 07 984 574 CHKO TN 66
CHKO TfieboÀsko Památné stromy (V echny památné stromy v CHKO TfieboÀsko leïí v okrese JindfiichÛv Hradec). Dub letní, k. ú. Branná, p. ã. 74/4, na hrázi rybníka Velké Stavidlo. O: 660 cm, Vs: m, S: 300 let.. Dub letní, k. ú. Bfiilice, p. ã. 875, na hrázi rybníka Dolní Zlatník. O: 550 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 3. Buk lesní, k. ú. Hatín, p. ã. 79, na kfiiïovatce cest u hráze rybníka Holná. O: 470 cm, Vs: 30 m, S: 50 let. 4. Dub letní, k. ú. Hatín, p. ã. 955/8, v nivû NeÏárky severnû od Zadního dvora. O: 550 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 5. Dub letní, k. ú. Hatín, p. ã. 035/0, jeden z dvojice stromû vorané nivû NeÏárky západnû od Zadního dvora. O: 670 cm, Vs: m, S: 50 let. 6. Dub letní, k. ú. Hatín, p. ã. 035/0, druh z dvojice stromû vorané nivû NeÏárky západnû od Zadního dvora. O: 580 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 7. Dub letní, k. ú. Hatín, p. ã. 936/, u polní cesty severnû od Zadního dvora. O: 590 cm, Vs: m, S: 50 let. 8. Dub letní, k. ú. Hatín, p. ã. 98/, na svahu fiíãní terasy jihov chodnû od Zadního dvora. O: 560 cm, Vs: m, S: 300 let. 9. Dub letní, k. ú. Hatín, p. ã. 97, v plá ti lesa jiïnû od Zadního dvora. O: 640 cm, Vs: 36 m, S: 350 let. 0. Dub letní, k. ú. Hatín, p. ã. 9/, nejsilnûj í dub v CHKO, v poli u NeÏárky jiïnû od Zadního dvora. O: 80 cm, Vs: 0 m, S: 400 let.. Javor klen, k. ú. Hatín, p. ã. 3/, v zahradû na jihu obce. O: 575 cm, Vs: m, S: 300 let.. Lípa malolistá, k. ú. Hatín, p. ã. 839/, nejsilnûj í strom v CHKO, na pravém bfiehu NeÏárky v louce jiïnû od Jemãiny. O: 830 cm, Vs: 4 m, S: 400 let. 3. Lípa malolistá, alej 9 stromû, k. ú. Hatín, p. ã. 86, u cesty zjemãiny na imanov. O: 40 570 cm, Vs: 3 9 m, S: 00 aï 300 let. 4. Dub letní, k. ú. Holiãky, p. ã. 704/3, u pomníãku E. Destinnové. O: 600 cm, Vs: m, S: 350 let. 5. Dub letní, k. ú. Holiãky, p. ã. 6, torzo kmene na hrázi Starého Vdovce u Vitmanova. O: 750 cm, Vs: 8 m, S: 400 let. 6. Dub letní, k. ú. Holiãky, p. ã.6, na hrázi Starého Vdovce u Vitmanova. O: 660 cm, Vs: 7 m, S: 400 let. 7. Dub letní, k. ú. Holiãky, p. ã.4, na hrázi Starého Vdovce uvitmanova. O: 770 cm, Vs: 5 m, S: 400 let. 8. Dub letní, k. ú. Holiãky, p. ã. 3/, u v pusti Nového Vdovce. O: 690 cm, Vs: 0 m, S: 350 let. 9. Dub letní, stromofiadí 89 stromû, k. ú. Holiãky, p. ã. 703/, 704/, 704/, 704/5, na hrázi Nové fieky. O: 400 800 cm, Vs: 3 m, S: 00 400 let. 0. Dub letní, k. ú. Chlum u Tfiebonû, p. ã. 945/, na hrázi rybníka Zájezek. O: 550 cm, Vs: m, S: 50 let.. Dub letní, k. ú. Karda ova eãice, p. ã. 493, na hrázi rybníka Mal Závistiv. O: 590 cm, Vs: 5 m, S: 50 let.. Dub letní, k. ú. Karda ova eãice, p. ã.4038/, na lesní louce v chodnû od Kafitejna. O: 540 cm, Vs: m, S: 50 let. 3. Dub letní, k. ú. Karda ova eãice, p. ã.493, na hrázi zru eného rybníka Kafitejn. O: 600 cm, Vs: 9 m, S: 400 let. 4. Dub letní, k. ú. Karda ova eãice, p. ã.493, na hrázi zru eného rybníka Kafitejn. O: 750 cm, Vs: 9 m, S: 450 let. 5. Dub letní, k. ú. Karda ova eãice, p. ã.495/, na hrázi zru eného rybníka Podsedek. O: 490 cm, Vs: 5 m, S: 400 let. 6. Dub letní, k. ú. Karda ova eãice, p. ã.495/, na hrázi zru eného rybníka Podsedek. O: 630 cm, Vs: 5 m, S: 450 let. Tfii vûkovité duby letní na hrázi rybníka Star Vdovec u Vitmanova jsou jiï ve stadiu pfiirozeného rozpadu. Nejvût ím památn m dubem na TfieboÀsku je dub letní rostoucí na pravém bfiehu NeÏárky pod Jemãinou, jiïnû od Zadního dvora. CHKO TN 67 575
âeskobudûjovicko 3 5 4 3 Mezi památné stromy v CHKO TfieboÀsko je zafiazen pouze jeden javor klen. Mohutn strom roste na jiïním okraji obce Hatín. 4 Buk lesní v poli na kopci severnû od StaÀkova b vá velmi ãasto po kozován blesky pfii boufiích. 5 Dub letní na bfiehu Zlaté stoky u nádraïí Chlum u Tfiebonû, jiïnû od Majdaleny. 7. Dub letní, k. ú. Karda ova eãice, p. ã. 495/, na hrázi zru eného rybníka Podsedek. O: 50 cm, Vs: 4 m, S: 400 let. 8. Lípa malolistá, k ú. Karda ova eãice, p. ã. 495/, lesní cesta uzru eného rybníka Podsedek. O: 460 cm, Vs: 7 m, S: 400 let. 9. Dub letní, k. ú. Lomnice nad LuÏnicí, p. ã. 799, na hrázi rybníka Velk Tis. O: 590 cm, Vs: 4 m, S: 300 let. 30. Lípa malolistá, k. ú. Lutová, p. ã. 55/, v poli západnû od rybníka Pláninsk. O: 450 cm, Vs: 30 m, S: 50 let. 3. Dub letní, k. ú. Majdalena, p. ã. 00/, na bfiehu Zlaté stoky u nádraïí Chlum u Tfiebonû. O: 690 cm, Vs: 3 m, S: 300 let. 3. Dub letní, k. ú. Mláka, p. ã. 68/3, v zahradû nedaleko kostela. O: 660 cm, Vs: 9 m, S: 300 let. 33. Dub letní, k. ú. Nítovice, p. ã. 565, na hrázi zru eného rybníka umetele. O: 530 cm, Vs: 7 m, S: 450 let. 34. Dub letní, k. ú. Novosedly n. NeÏárkou, p. ã. 847/, v plá ti zbytku tvrdého luhu u NeÏárky jiïnû od Jemãiny. O: 490 cm, Vs: 3 m, S: 50 let. 35. Buk lesní, k. ú. StaÀkov, p. ã. 5/, v poli severnû od obce. O: 480 cm, Vs: 3 m, S: 50 let. 36. Lípa malolistá, k. ú. StaÀkov, p. ã. 3/, v poli u lomu severnû od obce. O: 50 cm, Vs: 7 m, S: 00 let. 37. Dub letní, stromofiadí 76 stromû, k. ú. Stará Hlína, p. ã. 493, 455/, na hrázi rybníka RoÏmberk. O: 30 70 cm, Vs: 9 6 m, S: 50 400 let. 38. Dub letní, k. ú. Stfiíbfiec, p. ã. 964, na hrázi rybníka Budinsk. O: 570 cm, Vs: 9 m, S: 00 let. 39. Hru eà obecná, k. ú. Stfiíbfiec, p. ã. 958/, na mezi jiïnû od obce. O: 360 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 40. Lípa malolistá, k. ú. TfieboÀ, p. ã. 59, u Opatovického ml na. O: 580 cm, Vs: 4 m, S: 00 let. 4. Hru eà obecná, k. ú. Îíteã, p. ã. 53, na humnech v severní ãásti obce. O: 40 cm, Vs: m, S: 00 let. 576 CHKO TN 68