K bodu č. 7 programu Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR, konané dne 13.12.2012 Výstupy z činnosti PS č. 7 pro zjednodušení přípravy energetických staveb Energetika musí trvale zabezpečovat spolehlivé a bezpečné dodávky energie jak hospodářskému sektoru, tak obyvatelům. Energetika představuje rozsáhlý řetězec činností (např. v elektroenergetice: výroba, přenos, distribuce a obchod s elektřinou), které dohromady tvoří nedělitelný funkční celek. Proto je třeba pohlížet na jednotlivé jeho články v souvislostech a posuzovat jejich vzájemnou provázanost. To se týká i rozvoje energetického systému a jeho jednotlivých částí - konkrétně přípravy a realizace liniových staveb v návaznosti na přípravu a realizaci zdrojové části. Existuje velký nesoulad mezi dobou přípravy a realizace liniových staveb a zdrojů. Doba přípravy a výstavby zdrojů využívajících OZE - zejména energii slunce, větru a biomasy, je výrazně kratší, než doba přípravy a realizace liniových staveb, což vytváří úzká místa pro možnost připojování nových zdrojů a odběrných míst zákazníků. Požadavky na spolehlivost a stabilitu dodávek energie vyvolávají nezbytnost výrazného zkrácení doby přípravy liniových staveb. Zkrácení doby přípravy je možné zjednodušením veřejnoprávních procesů. Energetika musí fungovat jako celek, proto je třeba posuzovat vzájemnou provázanost lhůt přípravy a realizace liniových staveb v návaznosti na přípravu a realizaci dalších částí energetické soustavy. Požadavky a úkoly týkající se zrychlení a zjednodušení procesu přípravy a povolování energetických staveb jsou součástí nástrojů na prosazování SEK, které projednala vláda ČR (usnesení č.803/2012) a vládou schválené aktualizace Národního akčního plánu ČR pro obnovitelné zdroje (usnesení č. 804/2012). S obdobnými problémy s dlouhou dobou přípravy energetických staveb, která je v přímém rozporu se zabezpečováním spolehlivosti dodávek energie zákazníkům, jaké má ČR, se setkává energetika v EU. Proto EU připravuje Nařízení o evropské energetické infrastruktuře, na jehož základě se určí tzv. projekty společného zájmu, které budou pro jednotlivé státy a pro propojené energetické soustavy prioritní s hlediska zajišťování spolehlivosti, stability a bezpečnosti fungování energetických soustav. Součástí nařízení je vytvoření mechanismu schvalování a povolování energetických staveb, který s sebou má přinést významné zkrácení lhůt jejich přípravy. Nařízení stanovuje postupy pro určení projektů společného zájmu, tj. projektů významných z celoevropského pohledu a dále zejména soubor opatření, která usnadní a urychlí realizaci energetických projektů. Výběr projektů již probíhá. Opatření k urychlení přípravy a realizace energetických staveb jsou založena na principu zřízení jednoho kontaktního místa, tzn. příslušného orgánu, který bude vydávat povolení. Povolovací procesy mají trvat nejvýše 3,5 roku. 1
Celková organizace procesu schvalování a povolování bude taková, že do šesti měsíců od vstupu nařízení v platnost určí každý členský stát jeden vnitrostátní orgán, který odpovídá za koordinaci a udělování povolení. Tento orgán přijme taková opatření, aby bylo zajištěno, že konečné rozhodnutí bude vydáno v souhrnné lhůtě 3,5 roku. Do této doby se započítává jak přípravná fáze projektu (zahrnuje veškeré environmentální posouzení) - nemá nepřekročit dva roky, tak i zákonný postup udělování povolení - nemá nepřekročit 1 rok a 6 měsíců. Státy podle nařízení mohou nastavit kratší termíny. Mechanismus zjednodušení řízení podle nařízení EU spočívá v tom, že konečné rozhodnutí má být vydáno jediným příslušným orgánem. Pokud jsou další orgány zainteresovány do projektu, mohou v souladu s vnitrostátními právními předpisy vyjádřit svoje stanovisko jako vstup do řízení. Vláda ČR v souvislosti s projednáním a schválením Národního akčního plánu ČR pro obnovitelné zdroje uložila usnesením č. 603/2010 ministrovi průmyslu a obchodu vypracovat analýzu schvalovacích procesů pro energetické stavby, stanovit jejich kritická místa, navrhnout řešení a výsledky analýzy schvalovacích procesů pro energetické stavby předložit vládě k projednání. V návaznosti na tento úkol zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu Analýzu schvalovacích procesů pro energetické stavby, kterou ministr průmyslu a obchodu předložil vládě. Vláda ČR vzala usnesením č. 254/2012 Analýzu schvalovacích procesů pro energetické stavby na vědomí a ministrovi průmyslu a obchodu, který je předsedou Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii, uložila projednat v Radě vlády návrh úpravy právních předpisů s cílem urychlení přípravy energetických staveb zjednodušením a zkrácením povolovacích a schvalovacích procesů a dále předložit vládě k projednání návrhy legislativních úprav týkajících se zjednodušení a zkrácení povolovacích a schvalovacích procesů pro energetické stavby. Analýza byla zpracována na základě v té době platných právních předpisů, které upravují postupy přípravy staveb (zejména stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a vyvlastňovacího zákona č. 184/2006 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí). Analýza jasně ukázala, že stávající systém přípravy a schvalování energetických staveb je složitý a časově zdlouhavý, má řadu kritických míst a neodpovídá potřebám rozvoje elektrizační, plynárenské a teplárenské soustavy. Analýza projednaná vládou ČR a Radou vlády obsahuje model řešení spočívající zejména v - centralizaci povolovacích procesů; - integraci povolovacích procesů; - zavedení zvláštního postupu pro modernizaci liniových staveb; - nutnost úpravy časových lhůt; - zavedení konzultačních mechanismů; - stanovení energetických koridorů; - řešení procesu vyvlastnění. Od 1. ledna 2013 nabývá účinnosti novela stavebního zákona č. 350/2012 Sb. Novelizovaný stavební zákon obsahuje řadu změn, které se týkají kritických míst odhalených analýzou v procesu schvalování a povolování energetických staveb. 2
A. Novela stavebního zákona přináší: v oblasti centralizace: z hlediska energetických staveb zcela zásadní změny v kompetencích. Umisťování významných energetických staveb, u nichž bude vykonávat působnost stavebního úřadu podle stavebního řádu MPO, náleží do působnosti MMR. Jedná se o stavby úložišť obsahující přírodní radionuklidy, stavby s jaderným zařízením, stavby přenosové soustavy v elektroenergetice a přepravní soustavy v plynárenství, stavby pro uskladňování plynu a elektrárny s výkonem 100 MW a více. To znamená, že u těchto staveb bude územní řízení provádět Ministerstvo pro místní rozvoj. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude v územním řízení dotčeným orgánem příslušným k vydání závazného stanoviska. Povolování staveb (je-li vyžadováno), kolaudaci, změny staveb apod. bude provádět MPO. V oblasti centralizace novela stavebního zákona řeší z velké části zásadní požadavky na zrychlení povolovacích procesů. v oblasti integrace povolovacího procesu: Jedná se zejména o posuzování vlivů na životní prostředí integrovaného do územního řízení v případech, kdy je stavba zařazena do kategorie II (viz příloha č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí), příslušným orgánem je krajský úřad a tato integraci není zjišťovacím řízením vyloučena (jedná se např. o vedení o napětí 110 kv do délky 15 km nebo o zdroj spalující palivo do tepelného výkonu 200 MW). Stavby vedení přenosové soustavy a distribuční soustavy elektřiny, plynovody přepravní soustavy nebo distribuční soustavy plynu a rozvody tepelné energie budou stavěny pouze na základě územního rozhodnutí (nebude stavební řízení ani ohlášení). Tyto případy budou vyžadovat kolaudaci stavby, kterou bude provádět MPO. V oblasti integrace povolovacích procesů novela stavebního zákona řeší část požadavků na zrychlení povolovacích procesů. Další část je nezbytné ještě zajistit. v oblasti zavedení zvláštního postupu pro modernizaci liniových staveb: Obnovování energetických sítí nebude vyžadovat ani územní rozhodnutí nebo územní souhlas, ani povolování stavby nebo její ohlášení. To umožní provádět potřebnou obnovu těchto sítí (ve stávající trase a hranicích ochranného nebo bezpečnostního pásma). V oblasti modernizace liniových staveb (výměna technické infrastruktury) novela stavebního zákona řeší zásadní požadavky na zrychlení povolovacích procesů - pokud se nemění trasa vedení, nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma a pokud se nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí. v oblasti časových lhůt: Postupy a úpravy uvedené výše znamenají zkrácení lhůt přípravy energetických staveb. S celkovou délkou času potřebného na přípravu energetických staveb souvisí proces aktualizace Politiky územního rozvoje. Podle novely stavebního zákona bude možné aktualizaci PÚR provést z důvodu naléhavého veřejného zájmu usnesením vlády s možností zkrácení zákonných lhůt mimo nastavený čtyřletý cyklus. Zkrácení lhůt je umožněno i vypuštěním konceptu územně plánovací dokumentace. 3
Počátkem roku 2013 nabyde účinnosti novela zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění. Tím budou některé další závěry analýzy řešeny. Jedná se zejména o oddělení rozhodnutí o vyvlastnění a rozhodování o výši náhrady za vyvlastnění a z toho vyplývající možnost zahájit vlastní stavbu ještě před dořešením náhrady za vyvlastnění. V oblasti časových lhůt novela stavebního zákona a novela zákona o vyvlastnění řeší většinu požadavků na zrychlení povolovacích procesů. Z porovnání vládou projednané analýzy a postupů podle novelizovaného stavebního zákona a zákona o vyvlastnění je patrné, že proces přípravy, povolování a schvalování energetických staveb byl zjednodušen a zkrácen, nicméně pro nutný rozvoj zajišťující spolehlivé a trvale stabilní fungování celého energetického systému - zabezpečujícího dodávky energie - to není dostatečné. Jedná se o zjednodušení a zkrácení postupů limitované stávajícím systémem, a proto jde pouze o částečné využití dílčích možností. Kritickým místem stále zůstává doba přípravy výstavby přenosové soustavy v elektroenergetice (400 kv, 220 kv, 110 kv), přepravní soustavy v plynárenství a významných částí distribučních soustav (elektroenergetika - 110 kv, plynárenství vysokotlaké, zejména propojující plynovody). Je nutné docílit nikoli pouze dílčího zkrácení jednotlivých kroků, ale toho, aby celková délka přípravy liniových staveb byla nastavena na 3 roky (viz aktualizace SEK), což stávající systém neumožňuje. Toho je možné dosáhnout přijetím následujícího pojetí povolovacího a schvalovacího procesu. B. Návrh věcného řešení Návrh řešení vychází z dosavadních zkušeností z přípravy energetických staveb, z výsledků analýzy projednané vládou ČR a Radou vlády pro energetickou a surovinovou strategii, z opatření nastavených nařízením Evropského parlamentu a Rady o evropské energetické infrastruktuře, z nástrojů na prosazování SEK, z NAP a především z potřeby zajišťování stabilně spolehlivých dodávek energie (elektřiny a plynu). Základní principy věcného řešení, které vede ke zkrácení povolovacích procesů na 3 roky : I. Úprava stavebního zákona Podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny včetně podpěrných bodů a systémů měřicí, ochranné, řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, včetně rozvoden (budov) (400, 220, 110 kv) to je strategické energetické infrastruktury (dále též SEI ) upravuje zvláštní právní předpis (energetický zákon č. 458/2000 Sb.). Tato specifikace energetické infrastruktury je uvedena v novelizovaném znění stavebního zákona (s účinností od 1.1.2013 - s odkazem na energetický zákon a v něm uvedené definice přenosové soustavy, přepravní soustavy a distribuční soustavy) s výjimkou budov. Nově by měly být do procesu zahrnuty i rozvodny (včetně budov) a obdobně v plynárenství. 4
II. Koncept procesu 1. Pořizuje se, resp. zpracovává se Územní dokumentace staveb strategické energetické infrastruktury (dále též ÚDSSEI ). 2. ÚSDSEI se aktualizuje každé 2 roky. 3. Pořizovatelem, případně i zpracovatelem ÚDSSEI je Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). 4. MPO projednává ÚDSSEI s ústředními orgány státní správy a s krajskými úřady. 5. Součástí ÚDSSEI je identifikace staveb v území. 6. Politika zemního rozvoje (PÚR) a územně plánovací dokumentace (ÚPD) musí být uvedena (v rámci aktualizací) do souladu s ÚDSSEI. 7. ÚDSSEI schvaluje vláda svým nařízením a tím se stává závaznou pro územní rozhodování. Z důvodu nutnosti zjednodušení a zkrácení přípravy staveb strategické energetické infrastruktury je třeba nadřadit její přípravu procesům územního plánování, které trvají neúměrně dlouho vzhledem k potřebám přípravy důležitých staveb energetické infrastruktury. Procesy územního plánování budou ve vztahu podřízenosti k Územní dokumentaci staveb strategické energetické infrastruktury. Nově bude zpracovávána ÚDSSEI, jejímž pořizovatelem, resp. zpracovatelem a koordinátorem bude MPO. V ÚDSSEI budou stavby SEI identifikovány především z technického, dispozičního aj. hlediska. MPO tuto dokumentaci koordinovaně projedná s ústředními orgány státní správy a s krajskými úřady, čímž dojde k významnému zkrácení této fáze přípravy staveb v území, k zefektivnění přípravy staveb a zabránění kolizí, neboť dokument bude závazný pro územní rozhodování. ÚDSSEI bude závazná pro všechny výstupy z územního plánování podle stavebního zákona. Pořizovatelem, resp. zpracovatelem této dokumentace a zároveň stavebním úřadem bude MPO. Schválení této dokumentace ve formě vládního nařízení bude mít formu obecně závazného právního předpisu. Zmocnění k vydání vládního nařízení bude obsahovat energetický zákon. III. Povolování staveb strategické energetické infrastruktury (SEI) 1. Stavba SEI může být zahájena na základě Integrovaného povolení stavby (dále též IPS ). 2. Stavby SEI se uskutečňují ve veřejném zájmu. 3. Pro provádění staveb SEI lze vlastnické právo ke stavbě, pozemku a zařízení vyvlastnit podle zákona o vyvlastnění. 4. IPS vydává MPO ve správním řízení na základě žádosti. 5. Řízení o vydání IPS je zahájeno dnem, v němž byla žádost doručena úřadu. 6. Součástí řízení o vydání IPS je i posouzení vlivů na životní prostředí EIA. Toto posouzení provádí jako dotčený orgán státní správy Ministerstvo životního prostředí ve lhůtě 60 dnů. 7. Dotčené orgány státní správy (dále též DOSS ) v rámci řízení uplatní svá závazná stanoviska ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení. 8. Pokud DOSS neuplatní ve stanovené lhůtě své stanovisko, má se za to, že se stavbou SEI z hlediska jím chráněných veřejných zájmů souhlasí. 5
9. Ke stanoviskům a vyjádřením, které byly vydány po lhůtě, nebude přihlédnuto. 10. Ke stanoviskům a vyjádřením, které jsou v rozporu s ÚDSSEI, se nepřihlíží. 11. Podklady pro vydání IPS: Schválená ÚDSSEI. Dokumentace stavby. Dokumentace vlivu stavby na životní prostředí. Doklady prokazující vlastnické právo stavebníka nebo jeho právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě, pokud nelze tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem. U staveb SEI je s ohledem na nutnost zkrácení lhůt přípravy stavby povolovací řízení integrováno s posouzením vlivu stavby na životní prostředí. Předpokládá se maximální zkrácení všech procesů v rámci EIA. Tento postup není v rozporu ani s principy zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ani se Směrnicí 2011/92/EU Evropského parlamentu a Rady ze dne 13.12.2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, která nahradila Směrnici Rady ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (85/337/EHS) ve znění jejích změn uvedených v části A. přílohy V. Dále bude tento postup respektovat Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech ochrany životního prostředí. V zájmu dodržení lhůty pro vydání IPS jsou stanoveny lhůty pro vyjádření a stanoviska dotčených orgánů státní správy. Marné uplynutí lhůty má za následek presumpci souhlasu DOSS z hlediska jím chráněných veřejných zájmů. Tím se zabrání nečinnosti či průtahům ze strany DOSS. Informování veřejnosti se předpokládá dálkovým přístupem a veřejnými vyhláškami. Pro obsah dokumentace stavby a dokumentace vlivu stavby na životní prostředí se předpokládá využití stávající právní úpravy. Stavebním úřadem je MPO; veškeré procesy přípravy předmětných staveb jsou tak soustředěny u jednoho orgánu státní správy. Stanovení jednoho ústředního orgánu státní správy v rámci celého procesu přípravy významně přispěje k jeho efektivitě. IV. Práva k pozemkům: Vyvlastňovacím úřadem je Ministerstvo financí. Vyvlastňovací řízení má dvě fáze: 1. fáze je rozhodnutí o vyvlastnění, které obsahuje pouze výrok o vyvlastnění; 2. fáze je rozhodnutí o náhradě. Stavby strategické energetické infrastruktury se uskutečňují ve veřejném zájmu. Pro provádění stavby strategické energetické infrastruktury lze vlastnické právo ke stavbě, pozemku a zařízení vyvlastnit podle zákona o vyvlastnění. Pro vyvlastnění bude příslušným vyvlastňovacím úřadem Ministerstvo financí. Tím bude zajištěna jednotnost všech vyvlastňovacích řízení a podmínek, za nichž bude rozhodováno. Vyvlastňovací řízení bude mít dvě samostatné fáze a v každé z nich bude rozhodováno samostatným rozhodnutím. V první 6
fázi bude samostatným rozhodnutím rozhodováno pouze o vyvlastnění na základě přezkumu podmínek pro vyvlastnění. V další fázi vyvlastňovacího řízení, pokud mezi tím nedojde k dohodě mezi účastníky vyvlastňovacího řízení, bude rozhodováno samostatným rozhodnutím o náhradě. Rozdělením vyvlastňovacího řízení na dvě fáze dojde k urychlení vyvlastňovacího řízení. Stavebník tak získá jeden z důležitých podkladů pro vydání integrovaného povolení stavby, aniž by bylo blokováno či oddalováno vleklými spory o náhradu a průtahy v řízení. V. Lhůty Fáze procesu přípravy stavby 1. Zpracování Územní dokumentace staveb strategické energetické infrastruktury včetně nařízení vlády 2. Vydání integrovaného povolení stavby včetně vyvlastnění Lhůta 2 roky 1 rok 3. CELKEM LHŮTA 3 ROKY Celková lhůta přípravy staveb SEI je stanovena na 3 roky, což je podstatné zkrácení oproti stávajícímu stavu. Předpokladem je zkrácení lhůt ve všech fázích procesu přípravy staveb bez omezení možností DOSS chránících veřejné zájmy v rámci své působnosti uplatňovat svá stanoviska nebo účasti veřejnosti v rámci právních předpisů. Použité zkratky: MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MŽP Ministerstvo životního prostředí MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MF Ministerstvo financí SZ Stavební zákon ÚPD Územně plánovací dokumentace PÚR Politika územního rozvoje ČR DOSS Dotčený orgán státní správy SEI Strategická energetická infrastruktura IPS Integrované povolení stavby ÚDSSEI Územní dokumentace staveb strategické energetické infrastruktury 7