PŘEHLED ZPRÁV Ani dvacetiprocentní přesun ze silnice na železnici není reálný... 2 Německo zákonem o minimální mzdě porušuje pravidla EU... 2 Na dálnici D47 u Ostravy začíná i přes spory oprava mostů... 3 Rakouský boj proti německému mýtnému... 4 Městům vadí nákladní automobily v centrech... 5 Relative PR & Consultancy, s.r.o. 1
PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Ani dvacetiprocentní přesun ze silnice na železnici není reálný dnoviny.cz 26. 05. 2015 Za realistický nepovažuje Sdružení ČESMAD Bohemia ani převod 20 procent tranzitní kamionové dopravy ze silnice na železnici, natož pak osmdesátiprocentní, jak o něm hovořil začátkem května v televizní debatě poslanec za hnutí Úsvit Petr Adam. Ministr dopravy Dan Ťok v diskusi uvedl, že za úspěch by považoval, kdyby se podařilo přesunout dvacet procent tranzitní dopravy. Kamionů se určitě nezbavíme, tak reagoval na návrh Petra Adama vybudovat u hranic České republiky překladiště, na nichž by se nakládaly kamiony a dopravovaly přes území ČR výhradně po železnici. Podle poslance má vláda navíc v rukou dva hlavní nástroje pro omezení tranzitní kamionové dopravy, určuje výši mýtného a kontroluje železničního dopravce ČD Cargo. Podle ministra však zvýšení mýtného není všelékem a změna tarifů je i politickou záležitostí. Za realistický nepředpokládáme ani převod 20 procent dopravy ze silnice na železnici. Osmdesátiprocentní převedení tranzitní kamionové dopravy na železnici, o kterém mluvil v televizní debatě pan poslanec Adam, není ani z říše snů. Je to takový nesmysl, že znemožňuje vést alespoň trochu odbornou debatu, uvedl mluvčí Sdružení ČESMAD Bohemia Martin Felix. V České republice je stále ještě o něco málo větší podíl železnice než v západní Evropě a my se k ní naštěstí přibližujeme, než bychom šli opačným směrem. Upřímně řečeno, předpokládáme spíš ještě větší posilování výkonů silniční dopravy na úkor železnic. Evropa investuje desítky let stovky miliard do vidiny převodu zboží na železnice a žádný hmatatelný výsledek se nedostavil, spíš naopak. Je řada objektivních důvodů, aby se tento trend nezměnil, řekl Martin Felix. Německo zákonem o minimální mzdě porušuje pravidla EU dnoviny.cz 26. 05. 2015 Evropská komise dospěla k závěru, že Německo aplikací svého zákona o minimální mzdě na dopravce porušuje pravidla Evropské unie. Komise to oznámila minulý týden s tím, že kvůli problematice, na kterou si výrazně stěžovali i čeští autodopravci, s Německem zahájila řízení pro porušení evropského práva. Berlín byl vyzván, aby se k námitkám do dvou měsíců vyjádřil. Je to první fáze procesu, který teoreticky může skončit až před Soudním dvorem EU. Komise ke svému kroku podle tiskové zprávy přistoupila po výměně informací s německými úřady a po zevrubném právním zhodnocení německých opatření. Zavedení minimální mzdy v Německu (tzv. MiLog) komise plně podporuje, ale její aplikaci na veškeré podnikání v dopravě přes německé území má za nepřiměřené omezení svobody poskytování služeb a volného pohybu zboží. Plošná minimální mzda platí v Německu od začátku roku. Německé ministerstvo práce zákon vykládá tak, že na 8,50 (235 Kč) za hodinu mají nárok všichni zaměstnanci po tu dobu, kdy pracují na území Německa, včetně řidičů dopravních firem z jiných zemí. Ti by u sebe měli mít odpovídající doklady, dokazující, že takové peníze skutečně berou. Pokuty se mohly pohybovat až v desetitisících. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 2
Dopravci ze zemí z východu unie, kteří výklad mají za diskriminační, se proti německému postupu začali hlasitě ozývat hned od ledna. Polsko se kvůli tomu obrátilo přímo na Evropskou komisi. Sdružení ČESMAD Bohemia postup Evropské komise přivítalo. Rozhodnutí je podle něj výsledkem mezinárodního tlaku, na jehož organizaci se podílela všechna sdružení zastupující dopravce v zemích s nižšími úrovněmi mezd, než mají západní státy, a také mnoho politiků. Ještě nejásám, ale určitě je verdikt pro nás velkým povzbuzením. Je důležitý pro mě, jako majitele velké dopravní firmy, i pro mé kolegy a samotné sdružení, protože rozhodnutí je v souladu s odmítavým postojem, který většinově ČESMAD Bohemia zastává a prosazuje. Nesmíme teď v tvrdém, nicméně korektním tlaku polevit. Těší mě, že naši politici tuto záležitost vnímají jako politické téma, řekl prezident sdružení Vladimír Starosta. Na dálnici D47 u Ostravy začíná i přes spory oprava mostů aktuálně.cz 25. 05. 2015 Řidiči od pondělí neprojedou přes dva mosty na dálnici D47 u Ostravy, čeká je totiž plánovaná oprava. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) už nechce čekat, přestože stále neukončilo dlouholeté spory o to, kdo má škody opravit. Hrozí totiž masivní poškození, případně i jejich zničení. Podle exředitele ŘSD Davida Čermáka se ale opravou zničí důkazy, které by mohly spor rozhodnout. Informoval o tom server ihned.cz. Rekonstrukce měla původně začít už před hokejovým mistrovstvím světa, kvůli tisícům fanoušků ji ale ŘSD odložilo. Čekat už prý nemůže. "Pokud bychom čekali, tak by došlo k masivnímu poškození. Podle našeho znaleckého posudku v nejhorším případě hrozí i kompletní destrukce," řekl serveru generální ředitel ŘSD Jan Kroupa. Městský soud v Praze potvrdil dřívější rozhodnutí rozhodčího soudu a zamítl žalobu společností Inžinierske stavby a COLAS CZ. Stát tak opravy dvou mostů v městské části Ostrava-Přívoz zaplatí ze svého. Škodu pak bude vymáhat od zhotovitele společnosti Eurovia. Bývalý generální ředitel ŘSD David Čermák ale rozhodnutí považuje za chybu. Za pravdu mu dává bývalá ředitelka Úseku kontroly staveb ŘSD Miloslava Pošvářová. "Opravami se odstraní důkazy, které jsou potřeba k probíhajícímu řízení před rozhodčím soudem. ŘSD se bude proplacení domáhat velmi těžce, protože Eurovia pak vždycky bude říkat, že pokud by to opravovala ona, udělala by to jinak, levněji a lépe," tvrdí Čermák. Současný ředitel Kroupa ale tvrdí, že ŘSD pamatovalo i na důkazy, a opravy by tak rozhodnutí arbitrážního soudu neměly nijak ohrozit. Oba mosty na dálničním přívodu projdou jen takovými opravami, aby už nebyly v havarijním stavu. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 3
Eurovia podle ŘSD odhadla minimální nutné opravy mostů na 20 milionů korun, jeho vlastní odhady ale hovoří o 48 milionech. Podle Pošvářové navíc cena určitě ještě naroste na vícepracích a státu tak vznikne škoda. Celkové opravy budou navíc podstatně rozsáhlejší. ŘSD vyčíslilo závady na mostech i na samotné dálnici D47 na 2,5 miliardy korun. To, kdo nakonec celou sumu zaplatí, by měl rozhodčí soud stanovit ještě letos. Kromě společnosti Eurovia by tak mohlo platit také sdružení firem, kde je rovněž Skanska nebo Strabag. Eurovia odpovědnost za současný stav mostů i za zvlněnou dálnici odmítá. "Za aktuálním stavem mostů stojí materiál, který tlačí na mostní opěry, a následná nedostatečná údržba ze strany ŘSD," tvrdí mluvčí Eurovie Iveta Štočková. Plány na řešení skluzu při výstavbě silnic a dálnic představil ministr dopravy u příležitosti sta dní ve funkci. Problémy se na dálnici objevily krátce po jejím zprovoznění v roce 2007. Začala se vlnit vozovka a vznikly praskliny. Spor o vady na bezmála devítikilometrovém úseku dálnice začal v roce 2011. ŘSD tehdy na několika úsecích nechalo provést kontrolní vrty a ukázalo se, že vady vznikly použitím nekvalitního materiálu pneumatik a hutního odpadu. Eurovia tvrdí, že na stavbu použila takový materiál, na kterém se dohodla s investorem. Stavební společnost se přitom s dodavatelem ocelárenské strusky, která má způsobovat "objemovou nestálost", soudí. Se zvlněnou dálnicí ale ředitelství silnic zatím nic dělat nebude a počká na rozhodnutí soudu. "V tuhle chvíli u zvlněné dálnice nehrozí definitivní zborcení jakékoliv konstrukce nebo těžké poškození," vysvětluje Kroupa. Soudem o závady to ale nekončí. ŘSD se totiž soudilo i kvůli neoprávněnému zvýšení ceny o inflaci. V šesti rozhodčích řízeních vyhrálo zpět téměř 290 milionů korun, včetně úroku. ŘSD také od stavebních firem nárokuje slevu z ceny kvůli dodávce menšího množství oceli do čtyř ocelových mostů. Rakouský boj proti německému mýtnému Dotyk BYZNYS 25. 05. 2015 Rubrika: Komentář Budou Češi skutečně od příštího roku platit až kolem 100 EUR mýtného za rok v případě, že chtějí používat německé silnice a dálnice? Rakousko před necelými dvěma týdny vyzvalo Evropskou komisi, Relative PR & Consultancy, s.r.o. 4
aby přešetřila koncept mýtného na německých dálnicích a silnicích. Je německý koncept skutečně v rozporu s unijním právem, když i v Rakousku se mýtné platí? - Jak to vůbec vzniklo? Bavorský řidič, který chce do Chorvatska na dovolenou, platí třikrát mýtné plus poplatky za průjezdy tunely, přičemž vidí krásné rakouské a chorvatské dálnice (často financované z evropských prostředků nutno si uvědomit, že z velké části se jedná právě o německé peníze), a také vidí hodně zahraničních SPZ na vlastních dálnicích, které se svým stavem neustále zhoršují. Vzhledem k tomu, že Německo je tranzitní zemí, jsou dálnice neustále špatně průjezdné a řidiči tráví svůj čas v nekonečných zácpách. Němečtí řidiči jsou dosavadní situací znepokojeni a vnímají to jako určitou nespravedlnost, a tak vznikl nápad na zavedení mýtného na německých dálnicích, což se stalo i tématem volebního souboje hlavně v Bavorsku před dvěma lety. Kancléřka Merkelová výslovně prohlásila, že za ní mýtné nebude. Zavedení mýtného v Německu tedy nebylo populárním krokem, ale stejně jako minimální mzda, bylo přáním jedné z menších koaličních stran a dostalo se do koaliční smlouvy. Není však jasné, zda toto rozhodnutí ve svém konečném důsledku přinese značné částky do státní pokladny, které pomohou zlepšit zaostalou a chátrající německou dálniční síť. Navíc je koncept mýtného velmi složitý, zohledňuje několik faktorů, jako jsou emise, objem motoru, doba a částečně i hmotnost vozidla. Dalším faktem, kterého se odpůrci mýtného obávají, je snížení poptávky po nákupech zahraničních klientů v německém pohraničí. Odpověď ohledně souladu s evropským právem je docela jasná: přestože se v procesu schválení zákona v Bundestagu německý ministr dopravy odvolal na shodu konceptu německého mýtného s evropským právem, už v zimě se Evropská komise vyjádřila k tomuto konceptu negativně, ale nemohla ho zakázat. Němečtí řidiči mají sice také platit mýtné, ale hlavním problémem je, že se ministr dopravy a hlavně Horst Seehofer, bavorský místopředseda a šéf CSU, zavázal, že němečtí řidiči nebudou platit více. I když se termín již nenazývá "Ausländermaut", ale "Infrastrukturabgabe", je problémem právě přímo spojení daňových úlev na mýtné. Mýtné není zakázáno, ale podle stávající jurisdikce Evropského soudního dvora je nutné se vždy soustředit na výsledný efekt. Pokud by však poplatky za průjezdy německými dálnicemi v konečném důsledku měli platit pouze cizinci, jednalo by se o jasnou diskriminaci, která na poli EU není přípustná. - Jaké budou další kroky? Pokud Evropská komise zahájí řízení pro porušení Smlouvy o fungování Evropské unie, bude řízení trvat pravděpodobně i několik let. Existuje však vysoká pravděpodobnost, že mezitím dojde k novelizaci zákona a pravděpodobně i ke škrtům daňových úlev týkající se silniční daně. Problém má i politickou dimenzi, a pokud Brusel donutí SRN, aby zrušilo daňové úlevy, ministr financí se už těší. Volby v Německu se uskuteční až v roce 2017, ale mám za to, že volič na tuto problematiku nezapomene. Problém má i politickou dimenzi, a pokud Brusel donutí SRN, aby zrušilo daňové úlevy, ministr financí se už těší. Městům vadí nákladní automobily v centrech elogistika.info 25. 05. 2015 Města a obce se potýkají s rostoucí nákladní automobilovou dopravou, která nadměrně zatěžuje a ničí silnice v jejich centrech. Podle zástupců samospráv by problém tranzitní nákladní dopravy ve městech Relative PR & Consultancy, s.r.o. 5
mohla vyřešit větší vstřícnost policie k udělování zákazů vjezdu nákladní automobilů do jejich center, vyjmutí dálničních obchvatů z mýtného systému i rychlejší budování dálniční sítě. Mýtné podle předsedy Svazu měst a obcí (SMO) Dana Jiránka přesouvá stále více nákladních aut na silnice v centrech měst. Mnozí řidiči se tímto způsobem snaží vyhnout mýtnému, které platí na dálnicích a většině obchvatů. Obce mají jediný způsob restrikce a ten potřebujeme dohodnout s vládou, ministerstvem vnitra respektive s policií, aby nám umožnila umísťovat značky omezující především tranzitní nákladní dopravu, řekl novinářům na sněmu SMO v Olomouci Jiránek. Dodal, že policie zákazy vjezdu nákladních automobilů do center měst zatím jen nerada povoluje. Například v obcích na hlavním silničním tahu z Polska do Německa, který vede po tuzemské silnici I/16, nákladní auta místy zcela zničila vozovku. Neprojedou tam teď pomalu ani osobní automobily, řekl Jiránek. Nákladní doprava houstne i v centru Olomouce, kterým denně projedou desítky těžkých nákladních automobilů. Místním lidem vadí hlavně silný hluk, který při jízdě po dlážděné silnici nákladní automobily od časného rána vydávají. Podle primátora Olomouce Antonína Staňka problém souvisí s nedokončeným obchvatem, kvůli němuž kamiony častěji jezdí centrem. Hledáme způsob, jak tranzitní kamionovou dopravu v centru regulovat, uvedl Staněk a upozornil, že nákladní automobily nelze z centra odklonit například na nedalekou Foerstrovu ulici, protože prochází hustě obydlenou částí města. Pomohlo by, kdyby obchvaty měst, které evidentně mohou sloužit k tomu, aby odváděly kamionovou dopravu, nebyly zpoplatněny. Města by se mohla zbavit největší zátěže, míní primátor. V řadě evropských států se mýtné na obchvatech měst podle Jiránka neplatí. Právě proto, aby se někteří dopravci nesnažili zlevnit dopravu tím, že budou projíždět městy, řekl Jiránek, podle kterého se výjimka z placení mýtného na obchvatu osvědčila v Mladé Boleslavi. Zlepšit dopravní situaci v centrech měst může dobudování dálniční sítě a obchvatů. Systém krajských dálničních známek by podle Jiránka problém spíš prohloubil. Podle premiéra Bohuslava Sobotky je nastavení mýtného systému důležitým tématem. Řada obcí a měst čelí problému, že někteří dopravci objíždí zpoplatněné trasy dálnic a já bych byl rád, kdyby se SMO také zapojil do diskuse, jak bude nastaveno nové výběrové řízení na provozovatele mýta, řekl dnes na sněmu SMO. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 6