Měření Poissonovy konstanty a dutých objemů Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s různými metodami

Podobné dokumenty
Měření Poissonovy konstanty a dutých objemů Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s různými metodami

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Měření Poissonovy konstanty vzduchu. Abstrakt

plynu, Měření Poissonovy konstanty vzduchu

5. Stejným postupem změřte objem hadičky spojující byretu s měřeným prostorem. Tuto hodnotu odečtěte od výsledku podle bodu 4.

7. Měření dutých objemů pomocí komprese plynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol 1: Určete objem skleněné láhve s kohoutem kompresí plynu.

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

HUSTOTA PEVNÝCH LÁTEK

Úloha č.1: Stanovení molární tepelné kapacity plynu za konstantního tlaku

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2017 Studijní program: Fyzika Studijní obory: FFUM

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

Fyzikální praktikum 1

PRAKTIKUM... Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Odevzdal dne: Seznam použité literatury 0 1. Celkem max.

Měření povrchového napětí

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

3. Měření viskozity, hustoty a povrchového napětí kapalin

R2.213 Tíhová síla působící na tělesa je mnohem větší než gravitační síla vzájemného přitahování těles.

Kalibrace teploměru, skupenské teplo Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s metodou kalibrace teploměru a na základě svých

Chyby měřidel a metody měření vybraných fyzikálních veličin

Kalorimetrická měření I

V i s k o z i t a N e w t o n s k ý c h k a p a l i n

Stanovení hustoty pevných a kapalných látek

Laboratorní práce č. 2: Určení povrchového napětí kapaliny

Chyby měřidel a metody měření vybraných fyzikálních veličin

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 5: Kalibrace rtuťového teploměru plynovým teploměrem

Termodynamika 2. UJOP Hostivař 2014

1. Změřte teplotní závislost povrchového napětí destilované vody σ v rozsahu teplot od 295 do 345 K metodou bublin.

IDEÁLNÍ PLYN. Stavová rovnice

Fyzikální praktikum I

Molekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů

STANOVENÍ TÍHOVÉHO ZRYCHLENÍ REVERZNÍM KYVADLEM A STUDIUM GRAVITAČNÍHO POLE

Chyby měřidel a metody měření vybraných fyzikálních veličin

Měření měrné telené kapacity pevných látek

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:

3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj

pv = nrt. Lord Celsius udržoval konstantní tlak plynu v uzavřené soustavě. Potom můžeme napsat T, tedy V = C(t t0) = Ct Ct0, (1)

Laboratorní úloha č. 3 Spřažená kyvadla. Max Šauer

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

Závislost odporu termistoru na teplotě

4. V jednom krychlovém metru (1 m 3 ) plynu je 2, molekul. Ve dvou krychlových milimetrech (2 mm 3 ) plynu je molekul

PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus

Laboratorní pomůcky, chemické nádobí

Řešení úloh krajského kola 60. ročníku fyzikální olympiády Kategorie A Autoři úloh: J. Thomas (1, 2, 3), V. Vícha (4)

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

Měření teplotní roztažnosti

Ztráty tlaku v mikrofluidních zařízeních

12. Termomechanika par, Clausiova-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu

Mol. fyz. a termodynamika

2.3 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou Tlak ve vzduchu vyvolaný tíhovou silou... 5

Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Posuzoval:... dne:...

FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 8: Závislost odporu termistoru na teplotě

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické

STANOVENÍ VLASTNOSTÍ AERAČNÍCH ZAŘÍZENÍ

du dq dw je totální diferenciál vnitřní energie a respektive práce. Pokud systém může konat pouze objemovou práci platí OCHV

Fyzikální praktikum 1

Výtok kapaliny otvorem ve dně nádrže (výtok kapaliny z danaidy)

9. Struktura a vlastnosti plynů

A:Měření tlaku v závislosti na nadmořské výšce B:Cejchování deformačního manometru závažovou pumpou C:Diferenciální manometry KET/MNV (5.

Fyzikální praktikum I

Měření momentu setrvačnosti

Laboratorní práce č. 1: Měření délky

Měření tlaku v závislosti na nadmořské výšce KET/MNV

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

ZÁKLADY FYZIKÁLNÍCH MĚŘENÍ FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 5: Měření tíhového zrychlení

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

Měření povrchového napětí kapaliny z kapilární elevace

Měření měrného skupenského tepla tání ledu

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne:

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník

Stanovení měrného tepla pevných látek

GEODÉZIE II. metody Trigonometrická metoda Hydrostatická nivelace Barometrická nivelace GNSS metoda. Trigonometricky určen. ení. Princip určen.

FYZIKA I cvičení, FMT 2. POHYB LÁTKY

pracovní list studenta Kmitání Studium kmitavého pohybu a určení setrvačné hmotnosti tělesa

VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ

Měření teplotní roztažnosti

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4

Určení plochy listu. > 3. KROK Plánování. Cíl aktivity 20 MINUT

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

Úloha č. 3: Přeměna práce Stirlingova motoru na elektrickou energii

Fyzikální praktikum 1

Úloha 5: Kalibrace rtuťového teploměru plynovým varu vody

Rozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru, cejchování kompenzátorem

34_Mechanické vlastnosti kapalin... 2 Pascalův zákon _Tlak - příklady _Hydraulické stroje _PL: Hydraulické stroje - řešení...

Měření modulů pružnosti G a E z periody kmitů pružiny

CVIČENÍ č. 7 BERNOULLIHO ROVNICE

OVMT Komparační měření Měření s převodem elektrickým

Měření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem

KMITÁNÍ PRUŽINY. Pomůcky: Postup: Jaroslav Reichl, LabQuest, sonda siloměr, těleso kmitající na pružině

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 11: Termická emise elektronů

Vakuová fyzika 1 1 / 40

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 9: Základní experimenty akustiky. Abstrakt

MOMENT SETRVAČNOSTI 2009 Tomáš BOROVIČKA B.11

Mechanika kapalin a plynů

Mechanické pokusy na vzduchové dráze

Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM

Mechanické kmitání - určení tíhového zrychlení kyvadlem

Zapojení teploměrů. Zadání. Schéma zapojení

Transkript:

FJFI ČVUT v Praze Fyzikální praktikum I Úloha 5 Verze 171006 Měření Poissonovy konstanty a dutých objemů Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s různými metodami měření Poissonovy konstanty, ty použijí k jejímu spočítání a porovnají jejich přesnost. V druhé části se studenti zaměří na druhy měření dutých objemů a výsledky opět porovnají. Část I Měření Poissonovy konstanty 1 Pracovní úkoly 1. DÚ: Odvod te rovnici pro Poissonovu konstantu (14). Vyjděte z (2) a (13). 2. Změřte Poissonovu konstantu metodou kmitajícího pístku. 3. Změřte Poissonovu konstantu Clément-Désormesovou metodou. Nezapomeňte provést opravu vašeho měření na systematické chyby. 4. Oba výsledky vzájemně porovnejte (procentuálně) a diskutujte, jestli je v rámci chyb můžete považovat za stejné. 2 Pomůcky Barometr, aparatura na měření Poissonovy konstanty Clément-Désormesovou metodou (skleněná báň se dvěma kohouty, otevřený manometr, gumový měch, stopky s fotoelektrickou bránou), aparatura pro měření Poissonovy konstanty metodou kmitajícího pístku (skleněná baňka, skleněná trubice s postranním otvorem, pístek, elektrická pumpička na vzduch, stopky s fotoelektrickou bránou, spojovací trubice). 3 Základní pojmy a vztahy Poissonova konstanta κ je poměr měrného tepla C P při stálém tlaku a měrného tepla C V při stálém objemu κ = C P C V. (1) Pro všechny plyny je poměr specifických tepel κ > 1 a závisí na počtu atomů v molekule plynu. Hodnotu κ můžeme určit ze změny tlaku při adiabatickém ději, který je popsán Poissonovou rovnicí pv κ = konst., (2) kde p je tlak plynu a V je objem plynu. 1

3.1 Clémentova-Désormesova metoda Pro měření touto metodou se používá uspořádání patrné z Obr. 1. Vzduch se nejprve stlačí ve velké báni B, aby měl proti vnějšímu barometrickému tlaku b přetlak h (několik cm vodního sloupce). Ten odečtěme jako výškový rozdíl hladin otevřeného manometru M, který je k báni B připojen. Tlak vzduchu v báni je pak p 1 = b + h. (3) Příslušný objem vzduchu před adiabatickou expanzí označíme V 1, po adiabatické expanzi V 2. Teplotu vzduchu, která by měla být shodná s teplotou okolní báně, označíme T 1. Vnitřek báně je od vnějšího vzduchu oddělen kohoutem. Otevřeme-li jej na velmi krátkou dobu, vyrovnají se tlaky uvnitř a vně na hodnotu barometrického tlaku b: p 2 = b. (4) Je to tak, jakoby proběhla adiabatická expanze vzduchu v báni z počátečních podmínek V 1, T 1, p 1 do stavu určeného veličinami V 2, T 2 < T 1, p 2. Po dosti dlouhé době se teplota vzduchu v báni opět vyrovná na vnější teplotu T 1 a přitom stoupne tlak o přírůstek h, který opět změříme jako rozdíl hladin v manometru. Tato změna je izochorická. Tlak vzduchu pak je p 3 = b + h. (5) Budeme-li vzduch pokládat za ideální plyn, dostaneme pro první (adiabatickou) změnu stavu z Poissonovy rovnice (2) ( ) κ p 1 V2 =. (6) p 2 Změna ze stavu V 1, T 1, p 1 do stavu V 3 = V 2, T 3 = T 1, p 3 je izotermická a platí pro ni Boyle- Mariotteův zákon p 1 = V 2. (7) p 3 V 1 ( ) V κ, Umocníme-li rovnici (7) na κ a dosadíme do rovnice (6) za 2 V 1 dostaneme p 1 p 2 = V 1 ( p1 Dosadíme-li za tlaky do rovnice (8) a vyjádříme κ, dostaneme κ = Protože h << b, můžeme s použitím rozvoje pro logaritmus psát p 3 ) κ. (8) log (b + h) log b log (b + h) log (b + h ). (9) log (b + h) = log b + h b, (10) Pro κ pak z rovnice (9) dostaneme log (b + h ) = log b + h b. (11) κ = h h h. (12) 2

Obrázek 1: Schéma Clémentova-Désormesova přístroje. 3.2 Metoda kmitajícího pístku Měřící sestava je vyobrazena na Obr. 2. V trubici (2) se volně s nepatrnou vůlí pohybuje pístek z umělé hmoty (4). Do baňky je trubicí (5) přiváděn měřený plyn. Tím se vytvoří mírný přetlak, který tlačí pístek směrem nahoru. Když pístek přejde přes postranní otvor (3), tlak v baňce (1) se zmenší, pístek poklesne a celý proces se opakuje. Vhodným nastavením tlaku v baňce lze docílit toho, aby pístek kmital symetricky okolo otvoru (3). Jestliže se pístek o poloměru r posune v trubici o délku x, tlak v baňce se změní o p. Síla působící na pístek bude m d2 x dt 2 = πr2 p (13) p = b + mg πr 2 kde m je hmotnost pístku, r jeho poloměr, p je okamžitý tlak v baňce a b je atmosferický tlak. Protože pístek kmitá rychle, lze předpokládat, že změny tlaku v baňce jsou adiabatickí a platí pro ně rovnice (2). Odtud lze již snadno odvodit rovnice pro Poissonovu konstantu kde T je perioda kmitu pístku. κ = 4mV T 2 pr 4, (14) 3

Obrázek 2: Schéma aparatury na měření Poissonovy konstanty metodou kmitajícího pístku. 1 - skleněná baňka; 2 - válcová skleněná trubice; 3 - průduch na straně trubice, označen ryskami 3a; 4 - umělohmotný pístek; 5a - přívodní kapilára; 5b - převlečná matice; 6 - ventil; 7 - zásobní lahev; 8 - vzduchová pumpa. 4 Postup měření 4.1 Clémentova-Désormesova metoda Kohout K je umístěn na pružince a instalován se snímačem, který měří jak dlouho byl kohout K otevřen Snímač nastavte do režimu gate. Otevřete kohout K, vzduch v bání stlačte gumovým měchem a kohout K zavřete. Změřte rozdíl hladin h Krátce otevřete kohout K. Změřte rozdíl hladin h a zaznamenejte si dobu otevření kohoutu K. 4.2 Metoda kmitajícího pístku Regulační knoflík na pumpičce nastavíme na minimum a pumpičku uvedeme do chodu. Vhodným nastavením otevření ventilku a regulačního knoflíku na pumpičce dosáhneme takového stavu, aby pístek kmital souměrně mezi ryskami na trubici. Opatrně, pístek rád z trubice vyskakuje! 4

Pístek by měl být registrován fotosnímačem ve své nejvyšší poloze. Snímač nastavte na režim počítání pulzů, dobu měření zvolte 5 minut. Měření několikrát opakujte. 5 Poznámky Při měření Clémentovou-Désormesovou metodou můžete volit přetlaky až do maximálního rozsahu připojeného otevřeného vodního manometru. Se skleněnou aparaturou zacházejte opatrně. Neodečítejte z manometru hned, nechte plyn v bání vyrovnat teplotu s okolím. Doba, po kterou je otevřen ventil během adiabatické expanze, není zanedbatelná. Pro účely měření postačí, když budete hodnotu Poissonovy konstanty uvažovat lineárně závislou na čase. Extrapolací naměřených hodnot zjistíte κ(0). V domácím úkolu použijte V = πr 2 x. Nezapomeňte diskutovat všechny chyby měření a pokud nějaké ve výsledku zanedbáte, zdůvodněte proč. Objem láhve je V = 1, 133 l, hmotnost pístku je m = 4, 59 10 3 kg a jeho průměr je 2r = 11, 90 10 3 m. 6 Umím odpovědět? Co je první věc, která se má podle návodu udělat při měření metodou kmitajícího pístku? Co se děje s plynem v baňce při metodě kmitajícího pístku? K jakým termodynamickým procesům a v jakém pořadí dochází při Clément-Désormesové metodě v měřeném plynu? Proč měříme během adiabatické expanze při Clément-Désormesově metodě dobu otevření ventilu? 7 Literatura: [1] Brož a kol., Základy fyzikálních měření I, Praha: SPN, 1983, str. 216 až 217. [2] Peters, R. D., Ruchhardt Oscillator Decay- Thermodynamic basis for Hysteretic Damping, arxiv:physics/0306136 [physics.class-ph], http://arxiv.org/html/physics/0306136v1. 5

Část II Měření dutých objemů 1 Pracovní úkoly 1. Určete objem láhve metodou vážení. 2. Určete objem téže láhve pomocí komprese plynu. 3. Oba výsledky vzájemně porovnejte. 2 Pomůcky Měřený objem (láhev se závitem), speciální plynová byreta s porovnávacím ramenem, katetometr, teploměr, barometr, digitální váhy. 3 Základní pojmy a vztahy Objem nádoby lze určit tak, že ji beze zbytku vyplníme kapalinou známe hustoty, například vodou. Je-li hmotnost vody vyplňující nádobu m v, platí pro objem této nádoby vztah V = m v ρ v = m v V v, (15) kde ρ v je hustota vody a V v je tzv. jednotkový objem vody, pro který platí vztah [ ] cm 3 V v = 0.9998(1 + 0.00018t) g ; C, (16) kde t je teplota vody. Objemy, jejichž velikost nelze z nějakých důvodů měřit vážením vody, je možné měřit kompresí plynu. Použijeme k tomu aparaturu z Obr. 3. K měřenému objemu V se připojí horní konec plynové byrety B, jejíž dolní konec je spojen se svislou srovnávací trubicí T stejného průměru a se zásobní nádobou Z. Změnou výšky nádoby Z je možno vytlačovat vodu do byrety a do srovnávací trubice. Sahá-li voda v byretě před kompresí k dílku V 1 a stoupne-li po kompresi k dílku V 2, stoupne tlak v objemu z původní hodnoty p na hodnotu p+ p. Přetlak p se projeví rozdílem hladin h v byretě B a ve srovnávací trubici T (viz Obr. 3). Podle Boyle-Mariotteova zákona platí p(v + V 100 V 1 ) = (p + p)(v + V 100 V 2 ), (17) kde V je měřený objem a V 100 je objem zcela naplněné byrety. Úpravou dostaneme vztah V = (V 2 V 1 ) p p + V 2 V 100. (18) Počáteční tlak p volíme atmosférický (pomocí kohoutu na byretě), přetlak p určíme ze vztahu p = hρg, (19) kde g je gravitační zrychlení a ρ je hustota vody. Takto změřený objem V ovšem zahrnuje i objem trubice spojující byretu s měřeným objemem! Proto je třeba stejným způsobem ještě určit tzv. nulový objem V, kdy v našem případě místo láhve použijeme záslepku. Výsledný objem potom získáme vzájemným odečtením obou výsledků. 6

Obrázek 3: Schéma aparatury na měření objemů kompresí plynu. B - byreta, T - srovnávací trubice, Z - zásobní nádoba, V - měřený objem. 4 Poznámky Při určování pomocí hmotnosti vody naplňte láhev bez víčka až po okraj. Potom našroubujte víčko se závitem a pomocí injekční stříkačky doplňte vodu tak, aby vyplnila i kanálek ve víčku. Rozdíl výšek hladin h měřte pomocí katetometru. Údaje odečítejte s přesností na setiny milimetru. Pro převod mezi stupnicí na byretě (procenta) a jejím objemem použijte Tab. 1. Nezapomeňte diskutovat všechny chyby měření a pokud nějaké ve výsledku zanedbáte, zdůvodněte proč. Dílek [%] 0 5 10 15 20 25 100 Objem [cm 3 ] 0 3.3 6.6 9.9 13.2 16.4 65.6 Tabulka 1: Převod mezi stupnicí na byretě a jejím objemem. 7

5 Umím odpovědět? Popiš metodu měření objemu pomocí komprese plynu. Literatura: [1] Kolektiv praktika, Návody k přístrojům, http://praktikum.fjfi.cvut.cz/documents/navody tex.pdf. [2] Brož a kol., Základy fyzikálních měření I. Praha: SPN, 1983. Str. 98 až 104. 8