3. Charakerisika školního vzdělávacího programu 3.1. Filozofie školy 3.1.1. Úvod V souladu s novými principy kurikulární poliiky, zformulovanými v Národním programu rozvoje vzdělávání v ČR (zv. Bílé knize), a zakovenými v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, sředním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), se do vzdělávací sousavy zavádí nový sysém kurikulárních dokumeů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 le. Tyo dokumey jsou vyvořeny na dvou úrovních sání a školní. Sání úroveň předsavují Národní program vzdělávání a rámcové vzdělávací programy (dále jen RVP). Národní program vzdělávání vymezuje počáeční vzdělávání jako celek. RVP vymezuje závazné rámce vzdělávání pro jeho jednolivé eapy předškolní, základní a sřední vzdělávání. Školní úroveň předsavují školní vzdělávací programy (dále jen ŠVP), podle nichž se uskuečňuje vzdělávání na jednolivých školách. Národní program vzdělávání, rámcové vzdělávací programy i školní vzdělávací programy jsou veřejné dokumey přísupné pedagogické i nepedagogické veřejnosi. Pojeí základního vzdělávání Základní vzdělávání navazuje na předškolní vzdělávání a na výchovu v rodině. Je jedinou eapou vzdělávání, kerou povinně absolvuje celá populace žáků ve dvou obsahově, organizačně a didakicky navazujících supních. Základní vzdělávání na 1. supni - usnadňuje svým pojeím přechod žáků z předškolního vzdělávání a rodinné péče do povinného, pravidelného a sysemaického vzdělávání, - je založeno na poznávání, respekování a rozvíjení individuálních pořeb, možnosí a zájmů každého žáka (včeně žáků se speciálními vzdělávacími pořebami), - vzdělávání svým činnosním a prakickým charakerem a uplaněním odpovídajících meod moivuje žáky k dalšímu učení, - vede žáky k učební akiviě, k poznání, že je možné hleda, objevova, voři a naléza vhodné cesy řešení problémů. Základní vzdělávání na 2. supni - pomáhá žákům získa vědomosi, dovednosi a návyky, keré jim umožní samosané učení a uváření akových hodno a posojů, keré vedou k uvážlivému a kulivovanému chování, - vede k zodpovědnému rozhodování a respekování práv a povinnosí občana našeho sáu i Evropské unie, - je ve svém pojeí budováno na širokém rozvoji zájmů žáků, na vyšších učebních možnosech žáků a na provázanosi vzdělávání a živoa školy se živoem mimo školu, - využívá náročnější meody práce i nové zdroje a způsoby poznávání - zadává komplexnější a dlouhodobější úkoly či projeky a přenáší na žáky věší odpovědnos ve vzdělávání i v organizaci živoa školy. Základní vzdělávání na 1. i 2. supni vyžaduje podněné a vůrčí školní prosředí, keré simuluje nejschopnější žáky, je povzbudivé pro žáky méně nadané a chrání i podporuje žáky nejslabší a zajišťuje, aby se každý žák prosřednicvím výuky přizpůsobené individuálním pořebám opimálně vyvíjelo v souladu s vlasními předpoklady pro vzdělávání. 1
K omu se vyvářejí i odpovídající podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími pořebami. Přáelská a vsřícná amosféra vybízí žáky ke sudiu, práci i činnosem podle jejich zájmu a poskyuje jim prosor a čas k akivnímu učení a k plnému rozvinuí jejich osobnosi. Hodnocení výkonů a pracovních výsledků žáků musí bý posaveno na plnění konkréních a splnielných úkolů, na posuzování individuálních změn žáka a poziivně laděných hodnoících soudech. Žákům musí bý dána možnos zažíva úspěch, nebá se chyby a pracova s ní. Cíle základního vzdělávání Základní vzdělávání má žákům pomoci uváře a posupně rozvíje klíčové kompeence a poskynou spolehlivý základ všeobecného vzdělání orieovaného zejména na siuace blízké živou a na prakické jednání. V základním vzdělávání se proo usiluje o naplňování ěcho cílů umožni žákům osvoji si sraegie učení a moivova je pro celoživoní učení podněcova žáky k vořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů vés žáky k všesranné, účinné a oevřené komunikaci rozvíje u žáků schopnos spolupracova a respekova práci a úspěchy vlasní i druhých připravova žáky k omu, aby se projevovali jako svébyné, svobodné a zodpovědné osobnosi, uplaňovali svá práva a naplňovali své povinnosi vyváře u žáků pořebu projevova poziivní ciy v chování, jednání a v prožívání živoních siuací, rozvíje vnímavos a cilivé vzahy k lidem, prosředí i k přírodě uči žáky akivně rozvíje a chráni fyzické, duševní a sociální zdraví a bý za ně odpovědný vés žáky k oleranci a ohleduplnosi k jiným lidem, jejich kulurám a duchovním hodnoám, uči je ží společně s osaními lidmi pomáha žákům poznáva a rozvíje vlasní schopnosi v souladu s reálnými možnosmi a uplaňova je spolu s osvojenými vědomosmi a dovednosmi při rozhodování o vlasní živoní a profesní orieaci V průběhu základního vzdělávání žáci posupně získávají akové kvaliy osobnosi, keré jim umožní pokračova ve sudiu, zdokonalova se ve zvolené profesi a během celého živoa se dále vzděláva a podle svých možnosí akivně se akivně podíle na živoě společnosi. 3.1.2. Výchovné a vzdělávací sraegie školy Přijeím nového školského zákona, kerý mimo jiné ukládá školám vypracova vlasní ŠVP podle Rámcového vzdělávacího programu (RVP), byla odsarována akivia škol, kerou se začal posupně realizova program vorby školního vzdělávacího programu. Proklamovaná věší samosanos škol s oevřeným vůrčím prosorem má za cíl podpoři vypracování akového ŠVP školy, ve kerém by se odrážela aké určiá odlišnos či specifické pojeí vzdělávání na dané škole. Tao myšlenka je jisě velmi poziivní, kdyby nebylo olik závazných obsahových, časových a výsupních limiů, keré RVP předkládá. Chápeme smysl a účel závaznosi RVP. Je vlasně základním vzdělávacím normaivem všeobecného vzdělání pro veškerou populaci, kerá základním vzděláváním v základní škole povinně projde. Na sřeních školách se poom s někerým předměem resp. vzdělávací oblasí nemusí seka. Tímo ovšem nezůsává pro školy mnoho prosoru na originaliu. Vyváře násilně odlišnosi či specifika vzdělávání na 2
naší škole nám nepřipadá jako a správná cesa. Při hlubším zamyšlení nad cíli základního vzdělávání nám vyplývá jeho hlavní podsaa - uči se pro živo. V RVP jsou vzdělávací obsahy a časové doace jasně vymezeny (12 disponibilních hodin ze 122 hod. na 2. supni, 9 disponibilních hodin ze 118 hod. na 1. supni). Proo si ani ak neklademe oázku co uči, ale především jak uči, aby výsupní míra získaných všeobecných schopnosí (kompeencí) žáka na konci základního vzdělávání splnila očekávaný základ a východisko pro celoživoní učení, vsup do živoa a do pracovního procesu. Škola prosřednicvím zakomponování IVH (ierakivních výukových hodin) realizovaných cerifikovanými učieli s podporou projeku IVOŠ zvyšování kvaliy ve vzdělávání zavedením ierakivní výuky do škol rozšiřuje příležiosi k uváření a rozvíjení klíčových kompeencí žáků. Vzdělávací obsah v ŠVP je rozdělen do devíi vzdělávacích oblasí, keré jsou vořeny jedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory. Obsah vzdělávacích oborů je školu rozčleněn do vyučovacích předměů a je případně doplněn v učebních osnovách podle pořeb, zájmů, zaměření a nadání žáků ak, aby bylo zaručené směřování ke klíčovým kompeencím (z jednoho vzdělávacího oboru může bý vyvořen jeden nebo více vyučovacích předměů nebo jeden předmě iegruje více vzdělávacích oborů). Teo obsah je vořen očekávanými výsupy a učivem. V rámci 1. supně je vzdělávací obsah členěn na - 1. období (1. 3. ), výsup je orieační, nezávazný, - 2. období (4. 5. ), výsup je sejně jako na konci 9. u závazný. Očekávané výsupy mají činnosní povahu, jsou prakicky zaměřené, využielné v běžném živoě a ověřielné. Učivo je srukurováno do jednolivých émaických okruhů (éma, činnosí) a je prosředkem k dosažení očekávaných výsupů. Učivo svou informaivní a formaivní funkcí voří nezbynou součás vzdělávacího obsahu. Jeho vymezení v RVP je školou rozpracované do jednolivých ů nebo i delších časových úseků a v rámci ŠVP je učivem závazným. Prosřednicvím obsahu vzdělávacích oborů je žák veden k dosažení cílového zaměření dané vzdělávací oblasi, což mu v konečné podobě umožňuje dosáhnou klíčových kompeencí. Cíle základního vzdělávání jsou v obecné rovině rozčleněny - na cíle vzdělávací (poznávací) a s nimi spjaé dovednosi a kompeence žáků, keré vyváří pevnou sousavu klíčových poznaků významných pro poznávací a prakické činnosi, rozhodovací, vyhodnocovací a orieační kompeence ve sávajícím i budoucím živoě, - na cíle výchovné (hodnoové), orieované k formování osobnosních rysů a mravních vlasnosí žáků, jež se vzahují k mravním hodnoám, k základním hodnoám společenského a občanského živoa i k hodnoám živoa individuálního. Promíají se do posojové a moivační sféry žáků, posupně ovlivňují jejich rozhodování a jednání a vyváření hierarchie živoních hodno, mezi keré paří í vzah k učení a celoživonímu vzdělávání. Splněním cílů v eapě základního vzdělávání získává žák klíčové kompeence - kompeence k učení, - kompeence k řešení problémů, - kompeence komunikaivní, - kompeence sociální a personální, - kompeence občanské, - kompeence pracovní. 3
Kompeence k učení Všichni učielé školy zařazují do výuky následující sraegie vedoucí k naplnění kompeencí k učení: - vedeme žáky k samosanému získávání, řídění, zpracovávání a vyhodnocování informací vhodnými meodami - umožňujeme žákům účas na souěžích a celosáních esováních (SCIO žáci 6. a 8. ů) - zařazujeme do výuky zajímavé a moivující činnosi (souěže, esy, hry) - informace, keré žák pořebuje k výuce sysemaicky opakujeme a procvičujeme - umožňujeme žákům využíva zkušenosi z jiných předměů Kompeence k řešení problémů Všichni učielé školy zařazují do výuky následující sraegie vedoucí k naplnění kompeencí k řešení problémů: - předkládáme žákům i akové úkoly, při kerých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami žáci - umožňujeme žákům vyhledávání a kombinování informací z různých informačních zdrojů - klademe žákům problémové oázky a úkoly (Proč?, Vysvěli., Srovnej., Jak se liší?) Kompeence komunikaivní Všichni učielé školy zařazují do výuky následující sraegie vedoucí k naplnění kompeencí komunikaivních: - umožňujeme žákům vzájemnou komunikaci i komunikaci mezi sebou - umožňujeme žákům ierpreaci či prezeaci vlasních názorů, různých exů, obrazových maeriálů, grafů a jiných forem záznamů (akualiy a referáy) Kompeence sociální a personální Všichni učielé školy zařazují do výuky následující sraegie vedoucí k naplnění kompeencí sociálních a personálních: - zařazujeme do výuky projekovou výuku (Den sromu, Ekologická olympiáda) - vedeme žáky k posílení sebedůvěry a uváření pociu zodpovědnosi za své jednání Kompeence občanské Všichni učielé školy zařazují do výuky následující sraegie vedoucí k naplnění kompeencí občanských: - dbáme na dodržování pravidel slušného chování - zařazujeme do živoa školy akiviy reprezeující školu (sporovní, kulurní a ekologické) souěže, projekové dny. Kompeence pracovní Všichni učielé školy zařazují do výuky následující sraegie vedoucí k naplnění pracovních kompeencí: - vedeme žáky k odpovědnosi za svěřené pracovní pomůcky - dbáme na dodržování bezpečnosních, pracovních a hygienických návyků (např. dodržování bezpečnosi a hygieny práce v odborných učebnách, na školním pozemku, při práci v erénu, na akcích pořádaných školou ad.) - zařazujeme do výuky laboraorní práce a pozorování (přírodopis, fyzika, chemie, člověk a jeho svě), práci na počíači (informaika, občanská výchova ad.), práce v erénu (pracovní a 4
prakické činnosi, vývarná výchova), exkurze (dle možnosí a nabídky všechny předměy) a projekové dny (Den sromu, Ekologická olympiáda). Zaměření školy je vyjádřeno ve sraegii ŠVP, ve kerém je podržena naše snaha o komplexní, sociálně, prožikově, hodnoově, rozumově a pohybově vyvážené vzdělávání při zachování radice, kerá se odráží v celkovém duchu školy i ve specifickém sporovním programu, kerý je v méně náročné formě přísupný všem dalším žákům školy a dle jejich zájmu a specifických pořeb je programem oevřeným. Hlavní směry sraegie vzdělávání : I. Plně vychází z výše uvedeného pojeí a cílů základního vzdělávání, keré se promíají do obsahu všech vzdělávacích oblasí, oborů eve. předměů učebního plánu ŠVP školy. Zde se cíle realizují a naplňují v různých proporcích, v různém pořadí významnosi a současně zde nabývají konkrénější podobu. Tao konkrénos se projevuje v očekávaných výsupech jednolivých předměů a je dále dovářena v reálném a uceleném pedagogickém procesu podle daných podmínek práce učiele a ve vzahu k různým skupinám žáků i jednolivců. Konečným výsupem jsou výše zmíněné kompeence. II. Akceujeme počáeční eapu naplňování cílů ŠVP, kerá probíhá na prvním supni základní školy, neboť svým obsahem i způsobem výuky se zde buduje ucelený kulurní rámec pro další poznávací i osobnosní rozvoj žáků. V průběhu 1.- 5. u pokládáme i základní kámen čenářské i maemaické gramonosi a zavedením výuky cizího jazyku již od první řídy reagujeme na společenskou popávku, kerá odráží současný celosvěový iegrační proces. III. Klade důraz na zdravý proces vzdělávání - zdraví člověka je v současnosi chápáno jako vyvážený sav ělesné, duševní a sociální pohody. Je uvářeno a ovlivňováno mnoha aspeky, jako je syl živoa, kvalia mezilidských vzahů, kvalia živoního prosředí, bezpečí člověka ad. Zdraví je předpokladem pro akivní a spokojený živo, pro opimální pracovní výkonnos a pro důsojné sárnuí. Proo je aké jednou z priori celého základního vzdělávání. výchova ke zdraví je obsažena nejen ve vzdělávací oblasi Člověk a jeho svě a Člověk a zdraví, ale promíá se do mezipředměových vzahů na prvním i druhém supni a do celého živoa školy (žáci se orieují v základních oázkách zdraví, zdravého živoního sylu, rodinného živoa i v širších problémech mezilidských vzahů. Získané poznaky, dovednosi a především posoje žáků ke zdravému živonímu sylu, včeně uplaňování způsobů chování podporujících zdraví se cilivě posuzují a hodnoí, což umožňuje žáky moivova k uváření pevných hodnoových posojů ve prospěch vlasního zdraví) součásí vzdělávací oblasi výchova ke zdraví je i problemaika šikany a prevence násilí prevence úrazů a první pomoc - úrazy jsou preveabilní; aby se žáci mohli rozhodova v zájmu podpory a ochrany zdraví (klíčová kompeence), je důležié poskynou jim dosaek pořebných informací a zároveň vyváře ve škole a při akcích organizovaných školou podmínky pro bezpečné prosředí. Prevence úrazů a první 5
pomoc je nedílnou součásí obsahu vzdělávání přiměřeně věku děí na prvním i druhém supni. další komponey zdravého a harmonického rozvoje v průběhu základního vzdělávání - hygienicky vyvážené a nezávadné prosředí školy, - podněná eseická úroveň prosředí říd, školy, její poloha v areálu Čechových sadů jako komplexní projev působení na vnímání krásna, rozvoj ekologických a environmeálních hodno, - vzdělávání v klidné a podněné amosféře posavené na základním parnerském vzahu učiel žák rodiče skupina řídní kolekiv 1. a 2. supeň s akivním výsupem vně školy. IV. Programově reaguje na nezbynos rozvoje čenářské, maemaické a přírodovědné gramonosi Gramonos je chápana jako soubor vědomosí a dovednosí nuných pro živo dospělého člověka. Jejich získávání je celoživoním procesem, kerý probíhá nejen ve škole při běžné výuce, ale aké při jednání s kamarády, s kolegy a s osaními lidmi. Nemůžeme očekáva, že se panácileí naučí ve škole všechno, co budou pořebova v dospělosi. Pořebují pevné základy vědomosí v akových oblasech, jako je čení, maemaika a přírodní vědy. Avšak aby mohli pokračova v rozšiřování svých vědomosí a dovednosí v ěcho oblasech ve skuečném svěě, musí rozumě základním procesům a principům a umě je pružně používa v různých siuacích. Rosoucí role přírodních věd, maemaiky a echniky v současném živoě vyžaduje populaci dospělých, kerá umí nejen čís a psá, ale kerá je přírodovědně, maemaicky a echnicky gramoná. Jinak by nemohly bý naplněny cíle osobního živoa jedinců, jejich zaměsnanosi a plnohodnoného zapojení do společnosi. Slovy jednoho komeáora: "věda se díky svému pronikání do každodenního živoa moderní společnosi sává příliš důležiou, než aby mohla bý ponechána pouze vědcům" (Zen, 1992, s. 20). "Jedinci, keří nejsou schopni se kvalifikovaně rozhodova, jsou mnohem zranielnější při řešení problémů, keré se ýkají zdraví a živoního prosředí, a je oslabena jejich dovednos vyrovnáva se s nárůsem echniky ve svěě" (Galbraih, a kol.,1997). Sěžejní charakerisikou rozšířené definice "gramonosi" v PISA je důraz na vědomosi, porozumění a dovednosi nuné pro efekivní uplanění v každodenním živoě. Úspěšné zapojení gramoného jedince do moderní společnosi vyžaduje ovládnuí základních vědomosí a dovednosí. a) Čenářsky gramoný jedinec musí umě přečís ex, ierpreova význam slov a mluvnických srukur a pochopi alespoň základní význam. Avšak od čenářsky gramoného jedince, kerý se chce úspěšně zapoji do společnosi, je vyžadováno mnohem více: dovednos čís mezi řádky, uvědomova si kromě účelu exu i jeho adresáa, rozpozna prosředky, keré auor používá, aby přesvědčil a ovlivnil čenáře, a vyčís význam ze srukury a vlasnosí exu. Čenářská gramonos závisí na dovednosi porozumě velkému množsví různých ypů exů, ierpreova je a porozumě jejich významu v určié siuaci. Požaduje znalos slov, dovednos dekódova psaný ex a pochopení gramaických srukur. Čenářská gramonos vyžaduje kromě pochopení obecného významu exu i rozpoznání jeho kvaliy, ocenění auorova umu či dovednos ex posoudi. Čenáři mají pochopi srukuru exu, žánr a záměr auora. Musí umě sledova posup argumeace, srovnáva a vyhodnocova informace v exu, čini závěry, rozpozna nosné informace, rozpozna a oceni ironii, meaforu a humor, objevova nuance jazyka, rozpozna, jak je ex vysavěn, aby byl přesvědčivý a splňoval svůj účel, a dá do souvislosí o, co přečou, se svými vlasními zkušenosmi a vědomosmi. Čenář se aké musí nauči posuzova hodnověrnos oho co če 6
pomocí informací z jiných zdrojů a zvažova vniřní logiku a soudružnos předkládaných myšlenek a informací. Aplikovaná čenářská gramonos je definována jako dovednos čís různé školní a mimoškolní maeriály j.čení pro osobní pořebu (osobní korespondenci, belerii, biografie ad.), pro veřejné účely (oficiální dokumey, veřejné informace ad.), čení v zaměsnání a při vzdělávání (učebnice ad.). b) Maemaická gramonos podobně závisí na osvojení základních maemaických vědomosí a dovednosí, keré předsavují: znalos čísel a počení úkony, zacházení s penězi, základní předsavu o prosoru a o varu, o mírách, o neurčiosi, o růsu a o změně. Ale maemaická gramonos pro úspěšné zapojení jedince do moderní společnosi vyžaduje mnohem více: závisí aké na dovednosi maemaicky mysle a pracova, umě modelova a řeši problémy. Tyo dovednosi předsavují povědomí o možnosech a limiech maemaických pojmů, porozumění maemaické argumeaci a jejich posouzení, předkládání maemaických problémů, výběr způsobů prezeace maemaických siuací a schopnos vyjadřova se k maeriálům s maemaickým obsahem. Maemaická gramonos závisí na způsobilosi používa yo vědomosi, porozumění a dovednosi v nejrůznějších osobních, společenských a pracovních siuacích. Maemaická gramonos předsavuje osvojení mnoha různých posupů. Důraz je kladen na dovednos analyzova, odůvodňova a srozumielně sdělova myšlenky při rozpoznávání, formulování a řešení maemaického problému. Maemaická gramonos předsavuje myšlenkové dovednosi (např. rozlišení mezi různými druhy maemaických vrzení), argumeaci (např. sledování a hodnocení sledu maemaických důkazů), modelování (např. převod skuečnosi do maemaických srukur), formulaci problémů a jejich řešení, reprezeaci problémů (např. rozlišení mezi různými formami maemaických siuací), znalos symbolů, echnické dovednosi (např. řešení rovnic), komunikační dovednosi a dovednosi používa aemaické násroje a prosředky Aplikovaná maemaická gramonos je definována jako způsobilos aplikova maemaické vědomosi, dovednosi a porozumění v aueických siuacích. Aueickou siuací se rozumí siuace, kerá je založena na opravdové zkušenosi účasníků v dané realiě svěa. Důležiou čásí definice maemaické gramonosi je aplikace maemaiky v nejrůznějších siuacích. Takové siuace vznikají v osobním živoě, ve škole, při práci a ve sporu (ve volném čase obecně), v obci a ve společnosi v rámci každodenního živoa nebo při řešení vědeckých problémů. c) Přírodovědná gramonos podobně závisí na osvojení základních přírodovědných vědomosí a dovednosí. Teo základ vědomosí předsavuje porozumění sěžejním přírodovědným pojmům jako jsou poravní řeězce, zachování živoa, zachování energie, foosyéza, rychlos reakcí, přizpůsobivos, skupensví láek a dědičnos. Ale přírodovědná gramonos pro úspěšné zapojení do moderní společnosi vyžaduje mnohem více: závisí aké na schopnosi používa vědecké posupy a rozpozna jejich možnosi a limiy, urči informace nuné pro zodpovězení vědeckých oázek, vyjádři, hodnoi a sděli závěry. Přírodovědná gramonos závisí na způsobilosi používa yo vědomosi, porozumění a dovednosi v nejrůznějších osobních, společenských a pracovních siuacích. Přírodovědná gramonos vyžaduje znalos přírodovědných fak, ermínů a pojmů a porozumění přírodním zákonům a principům. Aplikovaná přírodovědná gramonos je definována jako dovednos řeši problémy v siuacích reálného svěa, keré se nás mohou ýka jako jednolivce (např. jídlo a spořeba energie), nebo jako člena nějaké společnosi (např. řešení zásobování vodou, nebo umísění elekrárny) nebo jako obyvaele Země (např. globální oeplování, vymírání druhů). Koex, 7
ve kerém může bý přírodovědná gramonos aplikována, předsavuje jedince, jeho rodinu (osobní pohled), společnos (veřejný zájem), živo na celém svěě (globální hledisko), ovlivňuje vývoj vědeckých poznaků a podílí se na společenských rozhodnuích (vliv na hisorický vývoj). d) Respekuje radice a specifičnosi českého školsví, keré vořily a sále vyváří charakerisickou amosféru vzájemného soužií učiele a žáka v prosředí školy, kde kreaivia je jedním ze základních prvků české školy. e) Uchovává poziivní zkušenosi ze vzdělávacího programu Základní škola, podle kerého doposud výuka běží ve všech ročnících mimo 1. a 6. f) Uchovává si svůj radiční program sporovních říd pro žáky sporovně nadané se zaměřením na lední hokej a plavání. Teo program je realizován v rámci volielného předměu Sporovní výchova, kerý je v nabídce 2.supně od 6. u buď pro celý řídní kolekiv nebo skupinu žáků daného u. Vzdělávání sporovně aleovaných jednolivců, keří nejsou ve sporovních profilových řídách může probíha podle individuálního vzdělávacího plánu. g) Nabízí volielné a nepovinné předměy či akiviy, keré svým zaměřením rozvíjí nadání žáků formou volielných předměů (Sporovní výchova, Pohybové nebo sporovní hry) a zájmových úvarů, umožňují žákům hlubší či prakičější vhled do poznakové oblasi vybraného předměu formou seminářů, cvičení, laboraorních prací v rámci předměů, konverzací, případně nabídkou dalších volielných předměů, vychází z pořeb živoní praxe, celospolečenských požadavků nebo usnadňují profesní orieaci počíačová gramonos, jazyková vybavenos, umožňují pohybové vyžií a rozvíjí pohybové vědomosi, dovednosi a návyky jako kompenzační program negaivních paologických jevů pěsování zdravého živoního sylu prosřednicvím - volielného předměu Sporovní hry, - víkendových akcí pro žáky i rodiče, pořádaných pod paronací Sdružení přáel školy (SPŠ). h) Škola pokračuje ve snaze o inovaci pedagogického procesu rozšířením výuky o prvek ierakiviy využíváním učebny s PC, hlasovacím zařízením, daaprojekorem, ierakivní abulí a zvukovou aparaurou, za pomoci kerých je cerifikovanými pedagogy realizována výuka s podporou IVH (ierakivních výukových hodin), jako součás projeku IVOŠ zvyšování kvaliy ve vzdělávání zavedením ierakivní výuky do škol. 8
3.2. Obecně formulované výchovně vzdělávací formy a meody k plnění cílů vzdělávání a vyváření klíčových kompeencí 3.2.1. Organizační formy vyučování Spojení organizačních forem s vhodnými meodami rozhodujícím způsobem ovlivňuje splnění cílů výuky. 3.2.1.1. Hromadná a froální Tao radiční forma výuky je zvolena jako základní pro svou produkivnos. Lze při ní aké dosáhnou velmi dobrých výsledků, zvlášě pokud se jedná o měřielnou úroveň znalosí a dovednosí jednolivých žáků. Rovněž náklady na ni nejsou velké. Jejím nejvěším nedosakem je, že žáci se časo ociají v roli pasivních příjemců informací a vykonavaelů pokynů, a proo musí vyučující vynakláda značné úsilí na udržení jejich pozornosi a na moivaci k učení. Z oho důvodu doplňujeme základní formu dalšími. 3.2.1.2. Diferencovaná Tao forma využívá vnější i vniřní diferenciaci. Vnější diferenciace má podobu vyvoření profilových říd na 2. supni. Nejedná se o klasickou podobu diferenciace, ale o snahu vyvoři homogennější řídy, a ím zvýši efekiviu vzdělávání a zkvalini vyučovací proces. Žáci jsou začleňováni do říd s určiým vzdělávacím profilem. Na vnější diferenciaci navazuje vniřní, jež se realizuje různými podobami práce ve skupinách, příp. různou obížnosí samosaných prací, domácích úkolů, formou zájmových kroužků a na 2. supni volbou povinně volielných předměů. 3.2.1.3. Skupinová a kooperaivní Učení ve skupině umožňuje věnova zvýšenou pozornos komunikaci a kooperaci žáků. Při kooperaivním učení je radiční souěživos nahrazena spoluprací a důraz je kladen na vzájemnou komunikaci mezi žáky ve skupině i mezi skupinami.. Učiel zaujímá roli koordináora a poradce. Při kooperaivním vyučování sráví žáci v činnosi přímo související s výukou více času než při froální výuce. ŠVP počíá se zařazením éo formy výuky na 2. supni ve fázi procvičování a upevňování poznaků a dovednosí, a o podle volby učiele a jeho osobního sylu práce. Na 1. supni půjde spíše o přípravu komunikačních dovednosí. Jsou o např. vnímavos, pozornos, správné pokládání oázek a formulování odpovědí, respekování práce druhých, základní návyky práce ve skupině apod. 3.2.1.4. Projeková Při projekové výuce žáci řeší určiý úkol komplexního charakeru (projek), kerý buď přímo vychází z prakických pořeb, nebo je alespoň s praxí úzce spojený. Předložený úkol musí bý pro žáky zajímavý a významný, aby se s jeho řešením ideifikovali a se zájmem jej řešili. Z hlediska uspořádání projeku lze rozliši projeky individuální (na svém projeku pracuje každý sám), skupinové (určené pro společnou práci skupiny žáků), řídní (na projeku pracuje řída jako celek) a školní (rozsáhlejší projeky pro celou školu). Žáci se učí spolupracova, řeši problémy, je rozvíjena jejich vořivos. Projeková výuka vede éž k odpovědnosi, oleranci a podporuje vniřní kázeň. Její nevýhodou je značná časová náročnos na přípravu i provedení. Vzhledem k výhodám i nevýhodám bude uplaněna ao forma doplňkově, a o na 1. i 2. supni. 3.2.1.5. Individualizovaná Přihlíží k individuálním odlišnosem žáků(mimořádně nadaných a handicapovaných), jejich různým dispozicím, zájmům a pořebám i jejich akuálnímu duševnímu a fyzickému savu. V éo formě se počíá i s výukou podle 9
individuálního vzdělávacího plánu (IVP). Práce podle IVP vyžaduje dokonale rozpracovaný obsah učiva ve vzahu k formám a meodám práce a k časovému rozčlenění. 3.2.1.6. Individuální Při éo formě učiel řídí činnos jednolivých žáků při individuálním zadání činnosi. Každý pracuje individuálně. Individuální výuka se používá např. ve vzdělávací oblasi umění a kulura, při sporovní výchově, při plnění školní docházky zvlášním způsobem apod. Individuální výuka je běžná i při zv. doučování. 3.2.2. Meody používané ve vyučování Meoda je cesa k dosažení sanovených výukových cílů a naplnění klíčových kompeencí. Jde o koordinovaný sysém vyučovacích činnosí učiele a učebních akivi žáka, kerý je zaměřen na dosažení učielem sanovených a žáky akcepovaných výukových cílů. I když ŠVP ponechává volbu meod v kompeenci každého vyučujícího, na jeho zhodnocení konkréní učební siuace, zaměření vyučovací hodiny a émau učiva, složení řídy i svých vlasních schopnosí, zkušenosí a osobního sylu. učiel zadává učební úlohu, na kerou žáci neznají odpověď a musí se k ní na základě osobních akivi za pomoci učiele dopracova. Posupně se seznamují s jednolivými fázemi řešení, a ak si zafixují algorimus posupu učiel vyžaduje od žáků samosané hledání řešení problémového úkolu učiel navodí vzájemnou komunikaci s žáky i mezi žáky navzájem při řešení didakického problému učiel předkládá k řešení problémové učební úlohy na základě konfroace vědomosí, dovednosí, názorů a posojů žáků učiel prezeuje problém, na kerý každý z účasníků bezprosředně, bez jakýchkoliv dalších zábran či úvah reaguje. V následné fázi mají všichni akéři povinnos podrobi jednolivé reakce kriice. Posupně se ouo cesou hledá opimální řešení. učiel vede žáky k samosané prezeaci émau nebo jeho prezeaci ve spolupráci s učielem 3.2.3. Shrnuí Tímo programem vsupujeme do živoa žáků naší školy s cíleným výsupním krediem jedince, jenž získal základní všesranný rámec vědomosí, dovednosí, návyků a posojů umožňujících základní živoní orieaci, přiměřené zvládání běžných i záěžových živoních siuací a vnímá vzdělání i další vzdělávání jako nezbynos doby a podmínku úspěšné seberealizace a je sociálně rozvinu pro zvládání dalších živoních rolí. 10
3.3. Zabezpečení vyučování žáků se speciálními vzdělávacími pořebami i žáků mimořádně nadaných 3.3.1. Vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími pořebami (žáci se specifickými poruchami učení) Žáky, u kerých se projevují příznaky někeré z vývojových poruch učení, posíláme po dohodě s rodiči na vyšeření do pedagogicko-psychologické poradny. S ěmio výsledky jsou následně seznámeni všichni vyučující žáka. Na základě vyšeření a doporučení PPP se společně s děmi i s rodiči snažíme pracova na nápravě poruchy, volíme individuální přísup v problémových oblasech výuky, vybíráme vhodný způsob koroly výsledků i způsob hodnocení žáků. Na 1. i 2. supni pracují s děmi odborně vyškolení pedagogové eve. asisei a využívají se možnosi, keré nabízí iegrace eve. zohlednění žáka. Vzdělávání žáků s poruchami chování - jedná se o žáky hyperakivní, popřípadě žáky s edukaivními problémy, keří nerespekují někeré normy společenského chování, jsou nepřizpůsobiví, impulsivní a snadno unavielní. Vzdělávání ěcho žáků probíhá na 1. i 2. supni školy formou iegrace a ve spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou a s rodiči. Učiel společně s žáky sanovuje přesná pravidla chování a způsob komunikace s ímo žákem v rámci řídního kolekivu i mimo vyučování (sysém moivačních pochval a resů). 3.3.2. Vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími pořebami (žáci zrakově a sluchově posižení) Vzdělávání žáků zrakově i sluchově posižených bude probíha ve řídách na 1. a 2. supni školy formou individuální iegrace. Žáci se budou vzděláva podle zpracovaného učebního plánu běžných říd doplněného o individuální vzdělávací plány. Podle supně posižení bude požadována příomnos asisea pedagoga, kerý bude pomáha žákovi či žákům při přizpůsobení se školnímu prosředí, bude pomáha učielům při komunikaci s žákem i při jeho komunikaci s osaními žáky a aké při komunikaci školy s rodiči posiženého žáka. Rozvrh hodin a ýdenní časové doace pro daného žáka budou na každý školní rok zpracovány ak, aby byl naplněn učební plán daného u. 3.3.3. Vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími pořebami (ělesné posižení) Vzdělávání žáků s ělesným posižením bude probíha ve řídách na 1. a 2. supni školy formou individuální iegrace. Žáci se budou vzděláva podle zpracovaného učebního plánu běžných říd doplněného o individuální vzdělávací plány. Podle supně posižení budou realizovány změny v učebním plánu ýkající se ělesné výchovy, vývarné výchovy, pracovních i prakických činnosí, případně i dalších předměů. Proože škola není bezbariérová, je nuné požadova příomnos asisea pedagoga, kerý bude pomáha žákovi (jednomu či více) při přizpůsobení se školnímu prosředí, bude pomáha učielům při komunikaci s žákem i při jeho komunikaci s osaními žáky a aké při komunikaci školy s rodiči posiženého žáka. Sejně jako u žáků se zrakovým či sluchovým posižením bude i v omo případě rozvrh hodin a ýdenní časové doace pro daného žáka zpracovány ak, aby byl naplněn učební plán daného u. 3.3.4. Vzdělávání žáků s auismem Jedná se o žáky s lehčími formami auismu (s auisickými rysy). Vzdělávání žáků s auisickými rysy bude probíha ve řídách na 1. a 2. supni školy formou individuální iegrace. Individuální vzdělávací plány budou vyvořeny po konzulaci s pedagogicko- 11
psychologickou poradnou. Učiel společně s žáky sanovuje přesná pravidla chování a způsob komunikace s ímo žákem v rámci řídního kolekivu i mimo vyučování. Podle supně posižení bude požadována příomnos asisea pedagoga, kerý bude pomáha žákovi či žákům při přizpůsobení se školnímu prosředí, bude pomáha učielům při komunikaci s žákem i při jeho komunikaci s osaními žáky a aké při komunikaci školy s rodiči posiženého žáka. Rozvrh hodin a ýdenní časové doace pro daného žáka budou na každý školní rok zpracovány ak, aby byl naplněn učební plán daného u. 3.3.5. Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Mezi žáky se sociálním znevýhodněním (resp. žáky z odlišného kulurního prosředí) paří žáci se sauem azylaa (včeně cizinců žijících rvale v ČR), žáci ze slabších rodin a žáci s nařízenou úsavní výchovou. Při vzdělávaní žáků z odlišného kulurního prosředí je obvykle nejvýraznějším problémem španá nebo nedosaečná znalos jazyka. Nejvěší pozornos je edy řeba věnova jeho osvojení, nejlépe formou individuální pomoci ze srany pedagoga. Vhodné je zejména neusálého opakování, vysvělování pojmů a procvičování učiva. V případě pořeby je možné žákům vypracova individuální vzdělávací plán, případně zajisi specifické učebnice a pomůcky. Nelze opomenou ani spolupráci s rodiči díěe a vhodným odborným pracovišěm. Žáci z různých u nás žijících menšin jsou časo hluboce ovlivněni svými rodinami a jejich kulurními radicemi. Chování ěcho žáků se může projevova v odlišné hodnoové supnici, sylu živoa nebo vzahu ke vzdělávání. Podobné projevy se mohou objevi i u žáků z rodinného prosředí s nízkým sociálně kulurním a ekonomickým posavením. Tio žáci jsou časo ohroženi sociálně paologickými jevy. V ěcho případech je velmi důležiá úloha řídního učiele, výchovného poradce a preveisy sociálně paologických jevů. 3.3.6. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Mimořádně nadaní žáci mají své specifické vzdělávací pořeby. Pro yo žáky je zapořebí zvýšené moivace k rozšiřování základního učiva do věší hloubky především ve vyučovacích předměech, keré reprezeují nadání díěe. To samozřejmě vyžaduje od učielů náročnější přípravu na vyučování po odborné i pedagogické sránce. Mimořádně nadaní žáci časo projevují dobrou paměť, rychle chápou novou láku, uvažují logicky, mají zálibu v řešení problémových úloh, časo mají dobré organizační schopnosi a svými znalosmi přesahují sanovené požadavky. Na druhou sranu není výjimkou, že vyniká-li žák v jedné oblasi, v jiné je časo průměrný. Nadané žáky vhodným způsobem zapojujeme do činnosí v hodině - umožňujeme jim dle možnosí předměu individuálně pracova s naučnou lieraurou i na počíači, jsou jim zadávány náročnější samosané práce a úkoly (problémové úlohy, referáy k probíranému učivu, zajímavosi ad.), při skupinových pracích mohou bý pověřováni vedením a řízením skupin, mohou se účasni souěží a olympiád (zeměpis, dějepis, přírodopis, maemaika, fyzika) a ím reprezeova školu. Na žáky s hudebním nadáním klade učiel vyšší nároky odpovídající jejich dovednosem a schopnosem - mohou doprováze na hudební násroj, předzpíváva píseň ad. Žákům vývarně nadaným jsou zadávány náročnější práce, volí různé echniky, mohou se účasni různých vývarných souěží. Pohybově nadaní žáci jsou podporováni v rozvíjení všech pohybových akivi, velké možnosi dalšího rozvoje mají především v ledním hokeji a v plaveckých sporech, ale i v dalších sporovních odvěvích. Žáci jsou zapojováni do sporovních souěží v rámci školy i mimo ni. U žáků vykonávajících sporovní přípravu, keří dosahují mimořádných sporovních výsledků, může bý odlišně upravena organizace vzdělávání. Specifikace úpravy je 12
zpracována písemně, podepsána ředielem školy a zákonným zásupcem. Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání ěcho žáků jsou uvedena ve školním řádu. Z hlediska osobnosní výchovy vedeme yo žáky k rovnému přísupu k méně nadaným spolužákům, k oleranci, spolupráci, ochoě pomáha a poradi osaním. 3.3.7. Adapace nových žáků K nově příchozím žákům je zpočáku přisupováno individuálně, je jim poskynu dosaečný časový prosor k adapaci v novém prosředí. Případné rozdíly eve. nedosaky ve vědomosech, znalosech a dovednosech plynoucích z odlišnosí v obsahu vzdělávacích programů škol kompenzujeme individuálním přísupem pedagogů, konzulacemi a spoluprácí s rodiči. V souladu se školským zákonem využíváme ve výše uvedených případech formu individuálního sudijního plánu podle vyhlášky MŠMT ČR č. 73/2005 6.o vzdělávání děí, žáků a sudeů se speciálními vzdělávacími pořebami a děí, žáků a sudeů mimořádně nadaných. 13
Začlenění průřezových éma do výuky V abulkách jsou zapracována pouze průřezová émaa iegrovaná do hlavních předměů na prvním i druhém supni základního vzdělávání. Průřezová émaa uvedená v charakerisikách a učebních osnovách volielných předměů jsou pouze doplňková, proo je zde neuvádíme (všechny volielné předměy nemusejí bý oevřeny v každém školním roce). Formy realizace průřezových éma jsou uvedeny v učebních osnovách konkréních předměů. OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA - OSV Název emaického okruhu OSV Osobnosní rozvoj OSV 1 Rozvoj schopnosí poznávání 1. 2. M/I 1. supeň 2. supeň 3. M/I 4. M/I 5. M/I 6. AJ/I M/I D/I 7. AJ/I M/I OV/I 8. AJ/I M/I 9. AJ/I M/I OSV 2 Sebepoznání a sebepojeí OSV 3 Seberegulace a sebeorganiza ce OSV 4 Psychohygie Vv/I Vv/I Tv/I M/I Tv/I Pč/I Vv/I M/I Vv/I Tv/I M/I Tv/I Pč/I Vv/I Vv/I Tv/I Tv/I Pč/I Vv/I Vv/I Tv/I Tv/I Vv/I Vv/I Tv/I Tv/I M/I Př/I Z/I F/I Vv/I Hv/I Tv/I Pč/I AJ/I Tv/I M/I Tv/I Př/I F/I Vv/I Hv/I Tv/I AJ/I Hv/I Tv/I M/I Tv/I Ch/I Př/I F/I Vv/I Tv/I Pč/I AJ/I Tv/I M/I Inf/I Ch/I Tv/I Ch/I PřI F/I Vv/I Tv/I AJ/I Tv/I Pč/I M/I OV/I Inf/I Ch/I Tv/I 14
15 na Vv/I Tv/I Vv/I Tv/I Vv/I Tv/I Vv/I Tv/I Pč/I Vv/I Tv/I Pč/I Hv/I Tv/I Pč/I Hv/I Tv/I Pč/I Hv/I Tv/I Pč/I Hv/I Tv/I OSV 5 Kreaivia Vv/I Vv/I Vv/I Vv/I Pč/I M/I Vv/I Pč/I AJ/I Vv/I Tv/I Pč/I AJ/I Vv/I Tv/I Pč/I AJ/I Inf/I Vv/I Hv/I Tv/I Pč/I AJ/I Inf/I Vv/I Hv/I Tv/I Sociální rozvoj OSV 6 Poznávání lidí Tv/I Tv/I Tv/I Tv/I Tv/I AJ/I OV/I Tv/I AJ/I OV/I Vv/I Tv/I AJ/I Tv/I AJ/I Tv/I OSV 7 Mezilidské vzahy Vv/I Tv/I Vv/I Tv/I Vv/I Tv/I Vv/I Tv/I Vv/I Tv/I Tv/I Pč/I Tv/I Pč/I OV/I Tv/I Pč/I Tv/I Pč/I OSV 8 Komunikace Hv/I Tv/I Hv/I Tv/I Hv/I Tv/I Hv/I Tv/I Hv/I Tv/I AJ/I D/I Z/I Vv/I Hv/I Tv/I Pč/I AJ/I D/I OV/I Př/I Z/I Vv/I Hv/I Tv/I Pč/I AJ/I D/I OV/I Př/I Z/I F/I Vv/I Tv/I Pč/I AJ/I D/I Př/I Z/I F/I Tv/I Pč/I OSV 9 Kooperace a kompeice M/I AJ/I D/I OV/I AJ/I D/I OV/I AJ/I D/I OV/I Ch/I D/I OV/I Ch/I
Morální rozvoj OSV 10 Řešení problémů a rozhodovací dovednosi OSV 11 Hodnoy, posoje, prakická eika Tv/I Tv/I Tv/I Tv/I Tv/I M/I M/I M/I Př/I Z/I F/I Vv/I Pč/I M/I Př/I Z/I F/I Tv/I OV/I Př/I Z/I F/I Pč/I M/I OV/I Př/I Z/I F/I Tv/I OV/I Př/I Z/I F/I Hv/I Pč/I M/I Inf/I OV/I Př/I Z/I F/I Hv/I Tv/I Pč/I OV/I Př/I Z/I F/I Hv/I M/I Inf/I Př/I Z/I F/I Vv/I Hv/I Tv/I OV/I VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA - VDO Název emaického okruhu VDO 1. VDO 1 Občanská společnos n 2. roční k 1. supeň 2. supeň 3. n 4. n 5. 6. OV/I 7. 8. 9. 16
a škola VDO 2 Občan, občanská společnos a sá VDO 3 Formy paricipace občanů v poliické m živoě VDO 4 Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodován í Tv/I Vv/I Tv/I Tv/In Vv/In Tv/In Tv/I Vv/I Tv/I n Vv/I n Tv/I n Vv/I Tv/I Tv/I Tv/I Vv/I n D/I Vv/I n OV/I Vv/I D/I OV/In Vv/I D/I n D/I D/I D/I OV/In OV/In VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH - VMEGS Název emaického okruhu VMEGS VMEGS 1 Evropa a svě nás zajímá 1. AJ/I 2. AJ/I 1. supeň 2. supeň 3. AJ/I 4. AJ/I 5. AJ/I 6. AJ/I D/I 7. AJ/I OV/I Z/I Vv/I 8. 9. AJ/I D/I OV/I Vv/I Vv/I VMEGS 2 Objevujeme Evropu a svě AJ/I AJ/I AJ/I M/I Pč/I AJ/I Pč/I AJ/I M/I D/I AJ/I D/I 17
VMEGS 3 Jsme Evropané Vv/I Vv/I Vv/I Vv/I Vv/I OV/I D/I Z/I OV/I Z/I F/I D/I Z/I Hv/I OV/I D/I OV/I Z/I Vv/I MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA - MKV Název emaického okruhu MKV MKV 1 Kulurní diference MKV 2 Lidské vzahy MKV 3 Enický původ MKV 4 Mulikulural ia MKV 5 Princip sociálního smíru a solidariy 1. AJ/I Vv/I Hv/I 2. AJ/I Vv/I Hv/I 1. supeň 2. supeň 3. AJ/I Vv/I Hv/I 4. AJ/I Vv/I AJ/I Hv/I 5. AJ/I Vv/I AJ/I Hv/I 6. AJ/I Tv/I D/I Z/I 7. AJ/I Z/I Tv/I Z/I Z/I 8. AJ/I OV/I Hv/I OV/I Hv/I Tv/I D/I Př/I Z/I D/I 9. AJ/I Z/I Tv/I D/I Z/I D/I OV/I Z/I Vv/I OV/I 18
19 ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA - EV Název emaického okruhu EV 1. supeň 2. supeň 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. EV 1 Ekosysémy Vv/I Vv/I Vv/I Vv/I Vv/I D/I Př/I Z/I Pč/I D/I Př/I Z/I Pč/I Z/I Z/I Vv/I EV 2 Základní podmínky živoa Pč/I Pč/I Pč/I Pč/I Pč/I D/I Př/I Z/I Př/I Vv/I Ch/I Z/I Ch/I Př/I Z/I F/I EV 3 Lidské akiviy a problémy živoního prosředí Z/I Vv/I Tv/I Z/I Vv/I Tv/I D/I Z/I F/I Vv/I Tv/I D/I OV/I Př/I Z/I Vv/I Tv/I Pč/I EV 4 Vzah člověka k prosředí Pč/I Pč/I Pč/I Pč/I Pč/I Z/I Pč/I Ch/I Z/I F/I OV/I Ch/I Př/I Z/I F/I
MEDIÁLNÍ VÝCHOVA - MV Název emaického okruhu MV TO recepiv.činnos í MV 1 Kriické čení a vnímání mediálních sdělení MV 2 Ierpreace vzahu mediálních sdělení a realiy MV 3 Savba mediálních sdělení MV 4 Vnímání auora mediálních sdělení MV 5 Fungování a vliv médií ve společnosi 1. Hv/In 2. Hv/In 1. supeň 2. supeň 3. Hv/In 4. Hv/In 5. Inf/In Inf/In Inf/In Hv/In 6. ČJ/In 7. OV/I Z/I n OV/I n OV/I Vv/I n 8. OV/I Z/I n Pč/I n Pč/I Vv/I OV/I n 9. D/I Ch/I Př/I Z/I F/I n Pč/I OV/I n Pč/I OV/I Vv/I OV/I TO produk. činnosí MV 6 Tvorba 20
mediálního sdělení MV 7 Práce v real.ýmu AJ/I AJ/I AJ/I Inf/In 21