ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra speciální geodézie Geodetické práce pro projekt transformátorové stanice Geodetic Survey for the Project Transformer Station Bakalářská práce Studijní program: Studijní obor: Geodézie a kartografie Geodézie, kartografie a geoinformatika Vedoucí práce: Dr. Ing. Zdeněk Skořepa Olga Jasenovská Praha 2014
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně. Veškerou použitou odbornou literaturu a ostatní informační zdroje jsem zveřejnila v seznamu. K vypracování byly též použity poskytnuté konzultace vedoucím bakalářské práce Dr. Ing. Zdeňka Skořepy. V Praze..... Olga Jasenovská
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce Dr. Ing. Zdeňku Skořepovi za poskytnuté konzultace, jež měly velký přínos pro zpracování mé práce. Dále bych své poděkování ráda směřovala mému otci Jaroslavu Jasenovskému, za poskytnutí podkladů, vybavení i cenných rad k vytvoření mé bakalářské práce. A nemohu vynechat ani zbytek své rodiny a přátele, kteří mě během mého studia tolik podporovali.
Abstrakt Hlavní náplní této bakalářské práce je na základě vytvořené zakázky vyhotovit zaměření podkladu pro projektovou dokumentaci od přípojného místa k budoucí transformátorové stanici umístěné v č.st.108 v k.ú. Žehušice. Dle zadání je výsledkem práce účelová mapa dané části obce v měřítku 1:500 a výstupním formátu dgn. Součástí bakalářské práce je navíc výpočetní skript pro lokální transformaci souřadnic z ETRF 2000 na S-JTSK a popis použitých výpočetních a grafických programů. Klíčová slova Účelová mapa, Matlab, Geus, MicroStation Powerview v nadstavbě ProGeo Abstract The main content of this bachelor thesis is made by foundation of established contract to make the survey of materials for project documents from the connection point to expectant mains transformer placed in station n.108 in cadastral office Žehušice. According to the assignment is the result of the thesis the thematic map of a part of locality in scale 1:500 and final format dgn. A part of the thesis is a compute script for a local transformation of coordinates from ETRF2000 to S-JTSK a thesis of used computing and graphic softwares. Key words Thematic map, Matlab, Geus, MicroStation Powerview in the superstructure PROGEO
Obsah Úvod... 7 Seznam zkratek... 8 1. Podklad pro projektovou dokumentaci... 9 2. Zpracování 1. zaměřeného podkladu... 10 2.1 Měření... 10 2.1.1 Pomocná měřická síť... 10 2.1.2 Měření podrobných bodů... 11 2.1.3 Použité přístroje... 11 2.2 Výpočetní práce... 14 2.2.1 Data z GNSS přijímačů... 14 2.2.2 Data z totální stanice Leica... 14 2.2.3 Prostorová transformace souřadnic... 15 2.3 Grafické zpracování... 19 2.3.1 MicroStation V8i - nadstavba ProGEO... 20 2.3.2 GEUS verze 17... 20 3. Zpracování 2. zaměřeného podkladu... 21 3.1 Měření... 21 3.1.1 Měření podrobných bodů... 22 3.1.2 Použité přístroje... 22 3.2 Grafické zpracování... 22 4. Závěr... 23 Použitá literatura... 24 Seznam obrázků a tabulek... 25 Seznam příloh... 26
ČVUT v Praze Úvod Úvod Cílem této bakalářské práce bylo zaměření podkladu pro projektovou dokumentaci v obci Žehušice. Podklad projektová dokumentace je založen na vybudování nové transformované stanice pro Zámek Žehušice. Obsahem bakalářské práce je dvojí zaměření sousedních částí obce a zpracování účelových map pro každé měření. Dvojí měření tohoto území bylo z důvodu neschválení umístění stavby stavebním úřadem u prvního z nich. Proto bylo nutno vytvořit technickou dokumentaci, kdy bylo umístění jiné. U obou zpracování bylo nutno v terénu provést polohopisné a výškopisné měření (polohový systém JTSK a výškový systém Bpv) s kódem kvality tři (základní souřadnicová směrodatná odchylka σ x,y = 0,14m). Zaměřeny byly veškeré viditelné povrchové znaky, terénní tvary a plochy. V první etapě byl použit GNSS přijímač a totální stanice. Byla zde vybudována pomocná měřická síť, jejíž body byly stabilizovány měřickými hřeby. Souřadnice bodů byly určeny metodou GNSS s připojením na referenční síť CZEPOS. Pomocné body byly zaměřeny polární metodou a výpočetní práce byly uskutečněny v programovém systému GEUS verze 17. Grafické zpracování účelové mapy bylo provedeno v programu MicroStation Powerview v nadstavbě ProGeo verze 12. Mezi podklady pro projektovou dokumentaci bylo zapotřebí zajistit majetkoprávní vztahy u pozemků, na nichž bude budoucí tras kabelového vedení umístěna. Druhá etapa měření probíhala z velké části na území místního zahradnictví. Jehož majitel s vedením trasy kabelového vedení od sloupu VN umístěného na pozemku zahradnictví souhlasil. Pro toto zaměření byl použit pouze přijímač GNSS metodou RTK s připojením na referenční síť CZEPOS. Výsledná účelová mapa byla stejně jako v předchozí etapě vytvořena v programu MicroStation Powerview v nadstavbě ProGeo verze 12. Tato projektová dokumentace již byla stavebním úřadem schválena. 7
ČVUT v Praze Seznam zkratek Seznam zkratek Bpv CZEPOS ČVUT GNSS JTSK k.ú. kvn PB TS Balt - po vyrovnání Czech Positioning System, Síť permanentních stanic GNSS České Republiky České vysoké učení technické Global Navigation Satellite System, Globální družicový navigační systém Jednotná trigonometrická síť katastrální katastrální území kabel vysokého napětí podrobné body transformátorová stanice 8
ČVUT v Praze Podklad pro projektovou dokumentaci 1. Podklad pro projektovou dokumentaci K územnímu řízení pro umístění stavby a stavebnímu řízení o povolení stavby nebo k jejich zjednodušeným formám podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2007 se vyhotovují níže uvedené dokumentace. Geodetickým podkladem pro situační výkres současného stavu území se zakreslením umístění projektované stavby je mapa velkého měřítka (obvykle 1:200, 1:500, 1:1000, u rozsáhlých staveb i menším) zobrazující polohopis, výškopis a popis všech stavebních i přírodních objektů, a to včetně hranic a popisu katastrální mapy a včetně tras podzemních inženýrských sítí. Rozsah, obsah, přesnost mapy a digitální forma (formát a struktura textových a grafických dat) by měla být sjednána za účasti projektanta tak, aby mu usnadnila projektování prostorového umístění stavby a mohla být využita ve stavebním řízení a ve všech stavebních činnostech, tedy i pro pozdější výpočet vytyčovacích prvků, zhotovení vytyčovacích výkresů a koordinačního výkresu vedeného v období výstavby, působí-li na stavbě autorský dozor projektanta. K mapě musí být přiložena technická zpráva, která by měla obsahovat údaje o zhotoviteli mapy, údaje o objednateli mapy, údaje o technologii a přístrojích použitých pro měření (nebo přepracování jiných podkladů), údaje o hardware a software použitých pro zpracování a zobrazení naměřených a převzatých dat, údaje o podkladech zhotovitelem použitých k zapracovaní do obsahu mapy (nejčastěji katastrální mapa a údaje souboru geodetických informací katastru nemovitostí, nebo grafická a číselná dokumentace vlastníků a správců podzemních inženýrských sítí o poloze tras těchto sítí), údaje o souřadnicovém a výškovém systému mapy (celostátní nebo místní), údaje o geodetických nebo jiných bodech, které byly geometrickým (referenčním) základem polohopisného a výškopisného měření a zobrazení objektů, údaje o dosažené a prokazatelné přesnosti měření (nebo přepracování jiných podkladů) a zobrazení obsahu mapy a v neposlední řadě datum platnosti obsahu mapy. Přesnost měření polohopisu mapy by měla být v mezích 0,04m až 0,08m, s výjimkou prvků převzatých do mapy z cizích informačních zdrojů (katastr nemovitostí, údaje správců o poloze inženýrských sítí), jejichž přesnost bývá obvykle podstatně nižší. Přesnost měření výškopisu mapy by měla být v mezích 0,02m až 0,03m na zpevněných plochách a 0,10m až 0,20m na nezpevněných plochách. Mapa musí být ověřena úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem jeho razítkem, podpisem a výrokem, že mapa náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům [1]. 9
ČVUT v Praze Měření 2. Zpracování 1. zaměřeného podkladu 2.1 Měření První etapa měření probíhala ve dnech 5. 6. a 10. 6. 2013. Měření začalo u připojovacího místa v k.ú. Žehušice na parcele č. 137/31 a končilo u budoucí transformátorové stanice, která bude umístěna na stavební parcele č. 108 ve stejném k.ú.. Obr. 1 Trasa první etapy[9] 2.1.1 Pomocná měřická síť V zájmovém území bylo nutno vybudovat pomocnou měřickou síť, z níž by bylo možné provést polohopisné a výškopisné měření. Body měřické sítě 4001, 4002, 4003, 4010 byly stabilizovány měřickými hřeby. Souřadnice bodů byly zaměřeny metodou GNSS s připojením na referenční síť CZEPOS. Při měření 5. 6. 2013 byly určeny body 4001-4003, jejichž souřadnice byly zjištěny GNSS přijímačem Leica RX900CSC. Výsledné souřadnice jsou v systému JTSK určené v přístroji pomocí globálního transformačního klíče. Pro dokončení zaměření polohopisu zájmové oblasti byl zaměřen další pomocný bod 4010 GNSS přijímačem Ashtech ProMark 500 - dne 10. 6. 2013. Souřadnice z tohoto typu přístroje byly určeny pouze v systému ETRF2000 (B, L, H), a proto je bylo potřeba dále transformovat. 10
ČVUT v Praze Měření 2.1.2 Měření podrobných bodů Pro zaměření podrobných bodů polohopisu v zadaném území byla použita polární metoda pomocí totální stanice Leica TCR1205+ s cílením na hranol umístěný na výtyčce. Rohy budov byly zaměřovány s uhlovým odsazením nebo bezhranolovým měřením. Předmětem měření byly prvky polohopisu (šoupata, šachty, vpustě, hlavní uzávěry plynu, lampy, ), terénní tvary a plochy. V zadání zakázky nebylo požadováno upřesnění inženýrských sítí, proto se do měření nezahrnují. Pro účely pozdější digitalizace pro usnadnění práce projektanta bylo zaměřeno i několik identických bodů vhodných pro transformaci (rohy budov). V terénu bylo během měření pořízeno několik fotografií určených k lepší orientaci při pozdějším zpracování. 2.1.3 Použité přístroje Obr. 2 Leica TCR 1205+ Obr. 3 GNSS přijímač Leica RX900CSC a) Leica TCR 1205+ [2] Výrobcem je společnost Leica. Přístroj je vybaven jemnými nekonečnými ustanovkami a laserovou olovnicí určenou k centraci na stanovisko. 11
ČVUT v Praze Měření Tab. 1 Technické specifikace TS Leica TCR 1205+ Přesnost měření úhlů Dosah dálkoměru Přesnost měření délek Druh a rozsah kompenzátoru Zvětšení dalekohledu Paměť Výdrž baterie Váha přístroje rozlišení displeje na hranol bezhranolově vnitřní flash 5 (1,5mgon) 0,1 (0,1mgon) 1,5 m až 3000 m 1,5 m až 250 m 1 mm + 1,5 ppm dvouosý, ± 4 (0,07gon) 30x 64 MB 64 MB a 256 MB 5-8 h 4,8 kg b) GNSS přijímač Leica RX900CSC [3] Tab. 2 Technické specifikace GNSS přijímače Leica RX900CSc Technologie SmartTrack+ Typ Dvojfrekvenční Kanály 14 L1 + 14 L2 GPS/ WAAS / EGNOS 12L1 + 12L2 GLONASS Přesnost měření metodou RTK polohová výšková 10 mm + 1 ppm 20 mm + 1 ppm Transformace - elipsoidů - kartografických zobrazení (Křovákovo) - souřadnic (z/do S-JTSK) Paměť flash 1 GB postačuje na 1400000 bodů s kódy zaměřených metodou RTK Výdrž baterie cca 10 h Váha přístroje ATX900 GG RX900CSc 1,12 kg 0,75 kg 12
ČVUT v Praze Výpočetní práce c) GNSS přijímač Ashtech Promark 500 [4] ProMark500 je GNSS přijímač od společnosti Ashtech. GNSS přijímač Promark 500 se skládá z antény ProMark500 a polního kontroloru Magellan. Magellanův nejlepší RTK systém nabízí kompaktní GNSS řešení. Přístroj je bezkabelový a lehký. Obr. 4 GNSS přijímač Ashtech Promark 500 Tab. 3 Technické specifikace GNSS přijímače Ashtech Promark 500 Ovládací software FAST Survey Typ Dvojfrekvenční Kanály 70 paralelních kanálů GPS L1 C/A, L1/L2 P-kód, L1/L2 fáze (plná délka) GLONASS L1 C/A L2-P-kód, L1/L2 fáze (plná délka) SBAS statelity Přesnost měření metodou RTK polohová výšková 10 mm + 1 ppm 20 mm + 1 ppm Transformace - externím softwarem TRANSFORM Charakteristika záznamu dat Interval záznamu 0,1-999 sekund Kapacita interní paměti Více než 48 hodin s GNSS satelity 128 MB interní paměti Výdrž baterie cca 10 h Váha přístroje Přístroj + 1,37 kg s baterií Rádio + GSM Výdrž baterie cca 6 h 13
ČVUT v Praze Výpočetní práce 2.2 Výpočetní práce 2.2.1 Data z GNSS přijímačů Nejprve byla zpracována data z GNSS přijímačů. Z GNSS přijímače Leica byly do počítače staženy již výsledné souřadnice zaměřených bodů v systému JTSK a byl vytvořen protokol o zaměřených bodech. Výstupem z GNSS přijímače od firmy Ashtech byly souřadnice (B, L, H) v systému ETRF2000. Z toho důvodu byly ve výchozím formátu RW5 načteny do programu Transform v20. Tento počítačový program pro transformaci byl součástí zakoupeného GNSS přijímače. Pro toto měření byl opět vytvořen protokol. Transformace z obou přístrojů byla provedena na základě nového globálního transformačního klíče z roku 2013. Pro ověření správnosti výpočtů programu Transform v20, byla provedena lokální transformace souřadnic podle předem vybraných bodů v zaměřené lokalitě. Ve výpočetním prostředí programu MATLAB byl pak napsán skript pro lokální transformaci s vybranými body. Výsledné hodnoty transformací z programu MATLAB a Transform v20 byly porovnány a bylo zjištěno, že se výrazně neliší. Skripty v programu MATLAB a dosažené výsledky jsou uvedeny v přílohách. Při měření i zpracování dat GNSS bylo dbáno na splnění vyhlášky č.311/2009sb. Technické požadavky měření a výpočty bodů určených technologií GNSS Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. 2.2.2 Data z totální stanice Leica Data z totální stanice byla z přístroje exportována pomocí masky GTX. Tento formát byl načten do programu GEUS verze 17 spolu s body zaměřenými metodou GNSS. V programu GEUS byly vypočteny všechny zaměřené podrobné body a to funkcí Polární metoda dávkou. Výpočetní systém je určen pro zpracování geodetických dat získaných z totálních stanic až po výsledné seznamy souřadnic ve formátu TXT. Program automaticky vytváří protokol o použitých výpočtech, získaných výsledcích a dodržení mezních odchylek. Program je vhodný i pro grafické zpracování. 14
ČVUT v Praze Výpočetní práce 2.2.3 Prostorová transformace souřadnic (B, L, H el ) v ETRF2000 na (Y, X, H Bpv ) v S-JTSK [10] Postup: převod souřadnic Y, X (S-JTSK) na geodetické souřadnice B, L (Besselův elipsoid)[8] Konstanty: (základní rovnoběžka použitá při Gaussově konformním zobrazení Besselova elipsoidu na kouli) (poloměr koule) parametry Besselova elipsoidu: (délka hlavní poloosy) (čtverec první excentricity) (základní kartografická rovnoběžka), (vzdálenost rovnoběžky Š 0 od vrcholu kužele, který se dotýká zmenšené koule) (souřadnice kartografického pólu Q - šířka) 15
Vzorce: ČVUT v Praze Výpočetní práce, ( polární souřadnice bodu), (Š D kartografická šířka, délka) (U sférická šířka na kouli) (L geodetická délka na Besselově elipsoidu, základní poledník Greenwich), (B geodetická šířka na Besselově elipsoidu) - rovnice se řeší metodou prosté interpolace (stačí cyklus, cca 10krát):, převod elipsoidických souřadnic na pravoúhlé prostorové souřadnice s parametry Besselova elipsoidu: (délka hlavní poloosy) (čtverec první excentricity) 16
ČVUT v Praze Výpočetní práce sedmiprvková prostorová Helmertova transformace s redukcí k těžišti kde: X, Y, Z souřadnice soustavy I x, y, z souřadnice soustavy II T x, T y, T z posun soustav q měřítková transformace matice rotace R matice rotace (ortonormální matice) Jednotlivé rotační matice: - po linearizaci dostaneme: kde: v vektor oprav h transformační klíč 17
ČVUT v Praze Výpočetní práce převod elipsoidických souřadnic na pravoúhlé prostorové souřadnice s parametry elipsoidu GRS80: (délka hlavní poloosy) (čtverec první excentricity) převod pravoúhlých prostorových souřadnic na elipsoidické souřadnice dále iteracemi: převod geodetických souřadnic B, L (Besselův elipsoid) na rovinné souřadnice X, Y (S - JTSK), (U sférická šířka na kouli) (Š D kartografická šířka, délka) ( polární souřadnice bodu), (rovinné souřadnice bodu) 18
ČVUT v Praze Grafické zpracování 2.3 Grafické zpracování Grafická část podkladové dokumentace pro projekt tvoří vyhotovená účelová mapa v měřítku 1 : 500 v grafickém softwaru MicroStation V8i s nadstavbou ProGEO. Prvky základního obsahu této mapy byly určeny dle Přílohy k vyhlášce č.233/210 Sb. o prvcích základního obsahu technické mapy. Těmito prvky například jsou [5]: polohopis, u kterého se zakreslují: - hranice (plot nerozlišený, dřevěný plot, živý plot, atd.) - druhy povrchu terénu (orná půda, zahrada, trávník, ovocný sad, atd.) - stavební objekty (vstup do budovy, vjezd na oplocený pozemek, atd.) - zařízení dopravní infrastruktury (svodidlo, dopravní značka, atd.) - technická infrastruktura na zemském povrchu (šachta, šoupě, vpusť, atd.) - vodstvo (studna, vodní nádrž, vodní tok, atd.) - zeleň (význačné a samostatně stojící stromy, hranice souvislého porostu, atd.) měřické body - body bodových polí - hraniční znak dopravní infrastruktura technická infrastruktura - vodovodní potrubí - plynovodní potrubí - elektrické vedení výškopis - podrobný výškový bod v terénu, na technické a dopravní infrastruktuře, popis výšky měřených podrobných bodů polohopisu Měřítko vyhotovení mapy bylo nutné znát již při měření, aby byly zachyceny všechny detaily polohopisu. Zpracování výkresu bylo založeno na kódování jednotlivých zaměřených bodů a fotografické dokumentace pořízené v terénu. Další součástí grafického podkladu je zobrazení měřické sítě v terénu, které se vyhotovuje odděleně. To bylo zpracováno v programu GEUS verze 17. 19
ČVUT v Praze Grafické zpracování 2.3.1 MicroStation V8i - nadstavba ProGEO MicroStation je produktem firmy Bentley. Své využití nalezl převážně v oblastech architektury, stavebního inženýrství, dopravy, státní správy a samosprávy a inženýrských a telekomunikačních sítí. Verze MicroStation V8i byl představen v roce 2008 a nyní už byl několikrát aktualizován a má možnosti pořízení mnoha nadstaveb. Program MicroStation umožňuje práci s daty 2D i 3D a výchozí formát souborů je DGN. Nadstavba ProGEO Systém ProGEO je od firmy HSI torsa a slouží převážně ke zpracovávání výsledků geodetických měření. Umožňuje využívat všechny fáze zpracování geografických dat, od načtení bodů, pořízení kresby a její kontrolu až po tisk a export do požadovaných formátů [6]. V programu ProGEO byla zpracována výsledná účelová mapa v měřítku 1 : 500. Bylo zde využito automatického kreslícího klíče, který určoval jednotlivé použité symboly u bodů. 2.3.2 GEUS verze 17 Program GEUS je hlavním produktem stejnojmenné firmy GEUS. V tomto programu lze najít výpočty všech základních geodetických úloh (ortogonální a polární metoda včetně volného stanoviska, protínání ze směrů, atd.) a výpočty základních typů polygonových pořadů. GEUS je také jednodušším CAD systémem. Jeho nesporná výhoda tkví ve specializaci tvorby map od úplného základu. Velikost vytvářeného výkresu je omezena pouze dostupnou pamětí a výkonností počítače [7]. V programu GEUS byla pro účely projektanta vytvořena mapa pozemků, na kterých bude výsledný projekt navržen. Účelem této mapy je, aby projektant snáze zjistil, které vlastníky pozemků musí oslovit. Mapa byla tvořena digitalizací rastrové mapy katastru nemovitostí a bývalého pozemkového katastru. 20
ČVUT v Praze Měření 3. Zpracování 2. zaměřeného podkladu 3.1 Měření Druhá etapa měření proběhla dne 19. 9. 2013. Připojovací místo bylo umístěno v k.ú. Žehušice na parcele č. 172/1. Po konzultaci s projektantem bylo dohodnuto zaměření stávajícího betonového sloupu vysokého napětí a situaci v místním zahradnictví, které se nachází na již zmíněné parcele s připojovacím místem. Měření započalo rekognoskací terénu, spolu s majitelem pozemku, přes který budoucí trasa povede. Při této rekognoskaci nás majitel seznámil s podzemními sítěmi na tomto pozemku a budoucím stavem (nová komunikace). Tyto poznatky byly zaevidovány jako stav přibližný, aby mohl projektant stanovit ruční výkopové práce a do budoucí kabelové sítě navrhnout ochranu kabelového vedení (kabelové žlaby). Obr. 5 Trasa druhé etapy[9] 21
ČVUT v Praze Měření a grafické zpracování 3.1.1 Měření podrobných bodů Pro zaměření podrobných bodů polohopisu v daném území byl použit GNSS přijímač metodou RTK s připojením na referenční síť CZEPOS. Na ploše zahradnictví byly zaměřeny veškeré záhonky, odvodňovací jímky, zavlažovací systémy, vyšší porosty atd.. V terénu bylo během měření pořízeno několik fotografií pro lepší orientaci při grafickém zpracování. 3.1.2 Použité přístroje Pro zaměření podrobných bodů byl použit již výše popsaný GNSS přijímač Leica RX900CSC. Z této stanice jak již bylo zmíněno, jsou výstupem transformované souřadnice v systému JTSK včetně výšek v systému Bpv. 3.2 Grafické zpracování Grafické provedení bylo i v druhé etapě provedeno za využití počítačového softwaru MicroStation V8i s nadstavbou ProGEO. Z kódovaného měření podrobných bodů terénu byl sestaven výsledný podklad pro projektovou dokumentaci ve formátu DGN. Tento výstup byl odevzdán ke kontrole projektantovi a po jeho schválení byly učiněny další kroky. Pro projektovou dokumentaci jsou nejdůležitější majetkoprávní vztahy u pozemků, na nichž bude umístěna budoucí trasa kabelového vedení. Proto je zásadní zobrazit projekt v rámci platného stavu katastru nemovitostí v zájmovém území, pro zjednodušení práce projektanta- ten musí mít souhlasné vyjádření všech vlastníků dotčených pozemků o umístění budoucí kabelové trasy. Pokud toto vyjádření nezíská, nemůže být provedeno územní rozhodnutí (stavební povolení). Tento stav je znázorněn pomocí digitalizované pozemkové mapy katastru, kde jsou uvedeny jednotlivé hranice pozemků s parcelními i stavebními čísly. Digitalizace byla provedena pomocí počítačového softwaru GEUS verze 17. Pro účel digitalizace této sáhové mapy bylo v terénu zaměřeno několik identických bodů, na něž byl rastr sáhové mapy transformován. V zaměřovaném prostoru je veden katastr pouze v sáhové mapě v měřítku 1 : 2880. a proto bylo třeba pro kvalitní transformaci (mezní hodnota pro míru identity 0,5 m) užít kvalitních identických bodů s kontrolou na uliční čáru. Byla použita podobnostní transformace, která byla zhodnocena jako nejvhodnější. Transformační obrazec se skládal ze čtyřúhelníku a území určené pro digitalizaci se nacházelo uvnitř. 22
ČVUT v Praze Závěr 4. Závěr Po schválení podkladu pro projektovou dokumentaci z druhé etapy projektantem byla zakázka ukončena. Projektantovi byly předány digitální grafické výstupy z programů MicroStation V8i v nadstavbě ProGEO a GEUS verze 17. Dále byla předána technická zpráva, seznamy souřadnic a výpočetní protokoly. Cíl bakalářské práce, tedy zpracovat a odevzdat podkladovou dokumentaci pro projekt byl splněn. 23
ČVUT v Praze Použitá literatura Použitá literatura [1] PROCHÁZKA, Jaromír a Petr POLÁK. Sylabus 12. přednášky z inženýrské geodézie: Příprava, projektování a geodetická dokumentace staveb. Praha, 2013. Dostupné z: http://k154.fsv.cvut.cz/vyuka/geodezie_geoinformatika/inge/sylabus_ig [2] Leica Geosystems AG: TS Leica TCR1205+. Heerbrugg, Switzerland, 2009. Dostupné z: http://www.leicageosystems.com/downloads123/zz/tps/tps1200/brochures/leica_tps1200+_brochure_ en.pdf [3] Geotech: GNSS přijímač Leica RX900CSc. Bratislava. Dostupné z: http://www.geotech.sk/downloads/gps/gps900cs/leica_gps900cs_prospekt_sk.p df [4] Geoobchod: GNSS přijímač Ashtech ProMark 500. Geoobchod: GNSS přijímač Ashtech ProMark 500 [online]. 2012 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://geoobchod.cz/repasovane-gps-a-gnss-gps-ashtech-magellan-promark-500- repasovana-c-300340-d-1406.html [5] Úplné znění: Katastr nemovitostí, zeměměřičství, pozemkové úpravy a úřady. In: MK ČR E 10981. Ostrava: Sagit, a.s., 2014, č. 993. [6] MATÚŠ, Kováč. Bentley Systems MicroStation V8i SELECTseries2: Návody na cvičení. Praha: Klaudian Praha s.r.o., 2011. ISBN 978-80-902524-3-1 [7] GEUS: GEUS software. GEUS: GEUS software [online]. Copyright, 2011 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.geus.cz/ [8] Převod souřadnic Y, X (S-JTSK) na geodetické souřadnice B, L (Besselův elipsoid) a naopak. 2012. Dostupné z: http://slon.fsv.cvut.cz/~skorezde/prevodkrovak.pdf [9] Mapy SEZNAM. Mapy SEZNAM [online]. 2011 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: www.mapy.cz [10] KOSTELECKÝ, Jan, KOSTELECKÝ a Ivan PEŠEK. Metodika převodu mezi ETRF2000 a S-JTSK. 2010. 24
ČVUT v Praze Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků a tabulek Obr. 1 Trasa první etapy... 10 Obr. 2 Leica TCR 1205+... 11 Obr. 3 GNSS přijímač Leica RX900CSC... 11 Tab. 1 Technické specifikace TS Leica TCR 1205+... 12 Tab. 2 Technické specifikace GNSS přijímače Leica RX900CSc... 12 Tab. 3 Technické specifikace GNSS přijímače Ashtech Promark 500... 13 Obr. 4 GNSS přijímač Ashtech Promark 500... 13 Obr. 5 Trasa druhé etapy... 21 25
ČVUT v Praze Seznam příloh Seznam příloh Dokumentace výsledků zeměměřických činností 1. etapa 1. Zápisník měření ze dne 5. 6. 2013 2. Zápisník měření ze dne 10. 6. 2013 3. Seznam souřadnic pomocných bodů z GNSS přijímače Leica RX900CSC 4. Protokol určení bodů podrobného polohového bodového pole technologií GNSS přijímačem Leica RX900CSC 5. Protokol určení bodů podrobného polohového bodového pole technologií GNSS přijímačem ProMark 500 6. Technická zpráva z měření GNSS přijímačem Leica RX900CSC 7. Technická zpráva z měření GNSS přijímačem ProMark 500 8. Protokol lokální transformace z programu Transform v. 2014 9. Výpočetní skripty pro lokální transformaci v programu MATLAB (3 způsoby + porovnání) 10. Výsledky výpočetního skriptu v programu MATLAB (transformace + porovnání) 11. Protokol o výpočtu podrobných bodů v programu GEUS 12. Seznam souřadnic podrobných bodů 13. Přehledka měřické sítě 14. Výsledná účelová mapa 1. etapy měření v měřítku 1 : 500 15. Výsledná účelová mapa 1. etapy měření v měřítku 1 : 500 s přehledem PB 16. Výsledná technická zpráva podkladu pro projekt transformátorové stanice z 1. etapy 2. etapa 17. Seznam souřadnic podrobných bodů z GNSS přijímače Leica RX900CSC 18. Protokol určení bodů podrobného polohového bodového pole technologií GNSS přijímačem Leica RX900CSC 19. Technická zpráva z měření GNSS přijímačem Leica RX900CSC 20. Výsledná účelová mapa 2. etapy měření v měřítku 1 : 500 21. Výsledná účelová mapa 2. etapy měření v měřítku 1 : 500 s přehledem PB 22. Protokol transformace mapy pozemkového katastru na zaměřenou situaci 23. Mapa s přehledem vlastnických hranic 24. Mapa vlastnických hranic s podkladem účelové mapy 25. Výsledná technická zpráva podkladu pro projekt transformátorové stanice z 2. etapy 26
ČVUT v Praze Seznam příloh Elektronické přílohy Příloha 1 a 2: Zápisníky z měření totální stanicí ve formátu GTX Příloha 9: Výpočetní skripty v programu MATLAB ve výchozím formátu Příloha 14: Výsledná účelová mapa 1. etapy měření ve formátu DGN Příloha 20: Výsledná účelová mapa 2. etapy měření ve formátu DGN 27