NÁVRH STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU MĚSTA ZNOJMA

NÁVRH STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU MĚSTA ZNOJMA 218 222 B-/AQE Bonitní subjekt, s dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko již ve středním časovém horizontu. STR 2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky.

Obsah Úvod... 3 1 Analýza hospodaření uplynulého období... 5 1.1 Úvod do rozpočtového hospodaření... 5 1.2 Analýza hospodaření... 6 1.3 Analýza rozpočtu... 13 1.4 Závěry analýzy rozpočtu... 15 2 Střednědobý výhled rozpočtu města... 16 2.1 Zdroje střednědobého výhledu rozpočtu... 16 2.2 Sestavený střednědobý výhled rozpočtu... 16 3 Ekonomické hodnocení města... 22 Stupnice ekonomického hodnocení AQE advisors, a.s.... 23 Závěr... 24 Seznam tabulek a grafů... 26 2

Úvod Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem střednědobého plánování a je přínosem i pro ty nejmenší obce. Umožňuje obcím nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti municipality, zajistit zdravý vývoj financí a schopnost územního samosprávného celku dostát svým závazkům. Vytvořením tohoto dokumentu je naplněno povinné ustanovení zákona č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Obsah dokumentu přesahuje rámec zákonných náležitostí uvedených v 3 zmíněného zákona. Nejen že analyzuje hospodaření v minulosti, ale je sestaven v daleko větší podrobnosti, než stanovuje zákon. I proto usnadňuje takto vytvořený střednědobý výhled rozpočtu rychlejší sestavení rozpočtu, koncepční a plánovité financování potřeb, přehled o možnostech hospodaření obce v budoucím období, o využití návratného způsobu financování a dlouhodobý komplexní pohled na výsledek hospodaření a finanční situaci územního celku. Při čerpání finančních prostředků z EU je přínos střednědobého výhledu rozpočtu ještě markantnější. Pro správnou funkci výhledu je třeba, aby jej samospráva plnila a ročně aktualizovala. Je nutné pružně reagovat na aktuální ekonomickou situaci a pravidelně rekapitulovat hospodaření samosprávy. Výhodou střednědobého výhledu rozpočtu je velká možnost manévrování do střednědobé budoucnosti a připravit včas strategii hospodaření a financí. Podkladem pro tvorbu střednědobého výhledu rozpočtu se staly následující zdroje: Účetnictví let 212-216 Rozpočty let 212-216 Splátkové kalendáře závazků města Predikce sdílených daní na roky 217-219 ze státního rozpočtu (resp. střednědobého výhledu státu) Platný rozpočet města na rok 217 Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu Předpokládané nahodilé příjmy a výdaje Aby byla zachována efektivnost střednědobého výhledu rozpočtu, měl by být každoročně aktualizován a jeho platnost prodloužena o další jeden rok, aby byl znám aktuální stav a vývoj hospodaření. Za těchto předpokladů má samospráva možnost operativně reagovat a svými rozhodnutími korigovat hospodaření územního samosprávného celku. 3

Definice základních pojmů Běžné příjmy daňové příjmy, nedaňové příjmy a provozní dotace (transfery) Kapitálové příjmy prodej pozemků, ostatních nemovitostí, akcií a majetkových práv Kapitálové příjmy celkem obsahují kapitálové příjmy a investiční dotace (transfery) Provozní přebytek (saldo provozního rozpočtu) rozdíl běžných příjmů a běžných výdajů. Výše provozního přebytku by měla vždy nabývat kladných hodnot a neměla by v čase klesat. Rozdíl provozního přebytku a splátek jistin rozdíl provozního salda a splátek krátkodobých i dlouhodobých úvěrů. Také výše tohoto ukazatele by měla být vždy kladná Saldo bez financování rozdíl celkových příjmů a výdajů Saldo úplné (saldo rozpočtu) celkové příjmy a přijaté úvěry minus celkové výdaje a uhrazené splátky úvěrů Dluhová základna celkové příjmy po konsolidaci Dluhová služba součet splátek úroků a splátek jistin Ukazatel dluhové služby podíl dluhové služby a dluhové základny. Jeho hodnota by neměla přesáhnout 25 % Index provozních úspor podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Výše tohoto ukazatele by neměla klesnout pod 1 %. Ideální hodnota se nachází v intervalu 2 25 %. Použité zkratky účetní skutečnost RS schválený rozpočet RU upravený rozpočet SVR střednědobý výhled rozpočtu PP provozní přebytek HČ hospodářská (podnikatelská) činnost PO příspěvková organizace DPFO daň z příjmů fyzických osob ZČ závislá činnost OSVČ (SČ) osoby samostatně výdělečně činné KV kapitálové výnosy DPPO daň z příjmů právnických osob DPH daň z přidané hodnoty MF ministerstvo financí 4

1 Analýza hospodaření uplynulého období Analýza hospodaření dává ucelený přehled o hospodaření předcházejících období a zároveň slouží jako důležitý podklad při modelování a tvorbě střednědobého výhledu rozpočtu. 1.1 ÚVOD DO ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ Při vyhodnocování finančního hospodaření municipality si je třeba uvědomit, že rozpočet i střednědobý výhled rozpočtu se skládá z příjmů a výdajů. Příjmy územně samosprávného celku jsou veškeré nenávratně inkasované prostředky, opětované i neopětované, včetně přijatých darů a dotací, a přijaté splátky půjček v rámci rozpočtové politiky. Příjmy jsou členěny na běžné a kapitálové. Běžné příjmy jsou tvořeny příjmy daňovými, nedaňovými a provozními dotacemi. Jedná se tedy o každoročně se opakující příjmy, které slouží k pokrytí běžných výdajů. Kapitálové příjmy, tj. příjmy z prodeje dlouhodobého a finančního majetku a investiční dotace, mají charakter nahodilých příjmů a jsou určeny především k pokrytí investičních záměrů územního samosprávného celku. Výdaje jsou veškeré nenávratné platby na běžné (neinvestiční) i kapitálové (investiční) účely, opětované i neopětované, a poskytované návratné platby (půjčky) v rámci rozpočtové politiky. Běžné (nebo také provozní) výdaje musí obec/město vynaložit ze zákona nebo těmito výdaji financovat provozní aktivity. Realizace záměrů a potřeb města včetně naplňování volebního programu se uskutečňuje prostřednictvím výdajů. Město k těmto cílům používá veřejné prostředky, proto musí důkladně analyzovat vynaložené finanční prostředky. Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji se nazývá provozní přebytek. Jsou to prostředky, které zůstávají obci zpravidla na financování investičních záměrů obce. Rozdíl mezi veškerými příjmy a všemi výdaji během rozpočtového roku (od 1. ledna do 31. prosince daného roku) se nazývá saldo rozpočtu (celkové saldo rozpočtu). Z těchto dvou indikátorů je mnohem důležitější provozní přebytek než saldo rozpočtu. Důležitost monitorování tohoto indikátoru se zvyšuje, pokud indikátory nabývají záporných hodnot. Jestliže je schválen deficitní rozpočet (je realizováno více výdajů než příjmů), může být tento deficit pokryt z úspor hospodaření z minulých let. Záporný provozní přebytek (provozní saldo) indikuje možné ohrožení hospodaření municipality. Ve svém důsledku tato skutečnost značí, že město nemá dostatek provozních příjmů na úhradu svých běžných (provozních) výdajů. Tento provozní schodek musí pak pokrýt buď prodejem majetku, nebo úvěrem. Index provozních úspor vyjadřuje využitelnost provozních prostředků, tj. jaká část provozních prostředků může být využita na krytí investičních záměrů města. Optimální hodnota ukazatele se pohybuje okolo 2 % a neměla by klesnout pod 1 %, která je považována za minimální hodnotu tohoto ukazatele. Ukazatel dluhové služby vyjadřuje procentuální poměr dluhové služby a dluhové základny. Neměl by přesáhnout hodnotu 25 %. Dluhová služba je definována jako součet splátek jistin a finančních prostředků použitých na úhradu úroků z přijatých úvěrů. Dluhová základna je hodnota celkových příjmů po konsolidaci. 5

1.2 ANALÝZA HOSPODAŘENÍ Analýza hospodaření města je základním krokem pro sestavení střednědobého výhledu rozpočtu. Celková bilance ukazuje, že město hospodařilo v jednotlivých letech s příjmy v celkových objemech od 776,9 mil. Kč (212) až do 998,7 mil. Kč (214). Celkový objem výdajů se pohyboval od 76, mil. Kč (215) do 1 18,8 mil. Kč (214). V roce 214 hospodařilo město s deficitem (2,1 mil. Kč), v ostatních analyzovaných letech vykazovalo přebytek hospodaření. Nejvyššího přebytku město dosáhlo v roce 216, a to 176,5 mil. Kč. Vývoj hospodaření zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 1: Vývoj hospodaření města ř. Údaje () 212 213 214 215 216 RU 217 *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 413 443 462 168 551 346 522 635 541 44 533 258 2 DPFO ze závislé činnosti 69 454 74 865 78 581 8 53 9 36 93 666 3 DPFO OSVČ 7 722 5 446 1 6 9 18 5 137 7 151 4 DPFO vybíraná srážkou 6 891 7 486 8 52 9 75 9 237 9 548 5 DP právnických osob 67 657 73 221 81 396 84 238 95 457 87 25 6 DP právnických osob za obce 27 323 36 47 1 274 65 247 42 425 42 7 Daň z přidané hodnoty 129 281 156 35 163 924 158 298 174 929 19 56 8 Místní poplatky 18 918 17 242 15 343 15 93 15 643 13 32 9 Správní poplatky 15 467 18 81 19 7 18 146 18 196 16 88 1 Daň z nemovitostí a z majetku 38 945 4 18 41 22 42 629 42 787 4 11 Ostatní daňové příjmy 31 784 33 458 41 698 4 225 47 558 33 9 *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 167 1 133 964 118 56 115 17 15 35 88 975 13 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 5 5 7 261 6 488 4 38 5 523 8 14 Příjmy z pronájmu 135 42 12 87 89 749 81 466 75 153 69 794 15 Výnosy z finančního majetku 9 818 7 335 5 423 6 199 6 81 5 515 16 Přijaté sankční platby 8 19 7 788 7 378 15 91 1 715 7 36 17 Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.př. 7 449 8 6 7 38 6 345 7 655 5 46 18 Přijaté splátky půjček 1 632 713 1 79 1 69 223 1 *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 58 543 596 132 669 42 637 85 646 754 622 233 2 Neinvestiční dotace (transfery) 74 881 61 673 85 36 96 278 91 282 72 111 21 Převody z vlastních fondů (HČ) *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY 655 424 657 85 754 438 734 83 738 36 694 344 23 Prodej inv.majetku, akcií a majetkových práv 12 435 257 794 184 38 74 817 131 326 26 24 Investiční dotace (transfery) 19 88 15 599 6 217 17 694 21 479 2 27 *25 PŘÍJMY CELKEM 776 947 931 198 998 693 826 594 89 842 722 551 26 Platy zaměstnanců vč.odvodů 13 719 134 196 144 355 148 116 153 39 176 344 27 Nákupy DHM, materiálu, ostatní 6 4 17 953 14 429 5 88 7 241 9 344 28 Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje 9 87 6 863 7 84 6 818 6 43 8 182 29 Nákup energií 6 965 7 11 6 449 6 392 5 878 8 213 3 Nákup služeb 122 413 143 944 127 688 116 226 121 244 128 322 31 Opravy a udržování 16 538 19 896 79 2 17 431 21 32 36 467 32 Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary 2 477 2 845 3 851 5 137 6 858 5 661 33 Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.org. 29 1 37 334 4 237 38 218 35 36 4 19 34 Neinvestiční příspěvky PO 19 238 216 313 256 257 214 435 29 891 199 363 35 Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům 33 527 53 793 121 469 72 117 54 929 49 811 36 Neinv.transfery obyvatelstvu 1 266 624 1 383 1 21 1 953 2 274 37 Ostatní neinvestiční výdaje a transfery 283 12 5 17 7 974 *38 BĚŽNÉ VÝDAJE 549 643 64 891 82 983 632 6 623 87 664 973 39 Kapitálové výdaje 187 268 167 943 215 831 73 959 9 58 87 774 *4 VÝDAJE CELKEM 736 91 88 834 1 18 814 75 965 714 316 752 747 *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) 4 37 122 365-2 121 12 63 176 526-3 196 42 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 51 977 46 764 34 51 35 359 34 733 35 4 43 Přijaté půjčky 854 44 Změna stavu na bankovních účtech 65 596 45 Řízení likvidity 287 184-395 121-196 *46 FINANCOVÁNÍ -51 69-46 58-34 896-35 239-34 76 3 196 *47 PŘÍJMY všechny 777 234 931 382 998 693 826 715 891 696 788 147 *48 VÝDAJE všechny 788 887 855 598 1 53 71 741 324 749 245 788 147 *49 SALDO úplné -11 653 75 785-55 16 85 391 142 451 *5 Provozní přebytek 15 782 16 914-48 545 12 77 114 229 29 371 *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny 53 85-29 85-83 46 66 718 79 496-6 29 *52 Index provozních úspor 16,14 2,57-6,43 13,91 15,48 4,23 *53 Dluhová základna 776 947 931 198 998 693 826 594 89 842 722 551 *54 Dluhová služba 61 737 53 257 39 71 39 641 38 184 4 368 55 Dluhová služba / dluhová základna (v %) 7,95 5,72 3,98 4,8 4,29 5,59 56 Zůstatky na účtech 141 437 347 566 196 216 313 741 426 11 57 Pohledávky 2 113 4 358 4 532 4 82 1 866 58 Závazky 8 439 77 345 6 18 42 581 29 694 59 Stav úvěrů 396 743 349 979 315 478 28 119 245 386 6

Graf č. 1: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření 1 2 2 1 8 6 4 2 15 1 5 212 213 214 215 216 RU 217 Saldo bez financování Příjmy celkem Výdaje celkem -5 Město mělo po celé sledované období podobnou skladbu příjmů. Co do objemu nejvýznamnější roli v hospodaření města hrály příjmy daňové. Podíl daňových příjmů na běžných příjmech se v rámci sledovaného období vyznačuje obdobným směrem vývoje jak v absolutním, tak v relativním vyjádření. Výraznější změnu podílu je možné sledovat od roku 213, a to v důsledku vyšších příjmů ze sdílených daní. Podíl daňových příjmů se pohyboval v rozmezí od 63,1 % (212) do 73,4 % (216), v roce 213 vzrostl podíl o 7,2 procentního bodu. V průměru za celé sledované období dosahuje podíl daňových příjmů 7,4 % příjmů běžných. Také podíl daňových příjmů na celkových příjmech je v jednotlivých letech obdobný. Kromě výše zmíněného je ovlivněn zejména investiční aktivitou města a s tím souvisejícím objemem obdržených investičních transferů a prodeje majetku. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech se pohybuje od 49,6 % (213) do 63,2 % (215), v roce 213 podíl poklesl o 3,6 procentního bodu zejména díky masivnímu prodeji bytů. V průměru za celé sledované období dosahuje podíl daňových příjmů 56,3 % příjmů celkových. Graf č. 2: 45 4 35 3 25 2 15 1 5 Vývoj sdílených daní 212 213 214 215 216 RU 217 DPFOzč DPFOosvč DPFOkv DPPO DPH 7

Na výši daňových příjmů se výrazně podepsal rok 213, kdy se projevila účinnost novely zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní, která posílila příjmy obcí ze sdílených daní. V tomto roce došlo k meziročnímu nárůstu sdílených daní o 36,3 mil. Kč, tj. 12,9 %. Kromě primární skupiny sdílených daní má od roku 212 na podíl daňových příjmů vliv účinností novely loterijního zákona č. 22/199 Sb., na jejímž základě stát vybírá poplatek za povolený přístroj a vybrané peníze obcím přerozděluje (v případě města Znojmo se v průměru let 212-216 jednalo o 36,1 mil. Kč na položce Odvod z výherních hracích přístrojů - položka 1355). Relativně méně výrazný podíl na objemu běžných, resp. celkových příjmů, mají příjmy nedaňové. V průměru sledovaného období dosahují 18,1 % příjmů běžných, resp. 14,5 % příjmů celkových. Nejdůležitější položkou v této kategorii příjmů jsou Příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí a jejich částí (v průměru 87, mil. Kč ročně), Příjmy z pronájmu pozemků (v průměru 9,8 mil. Kč) a Příjmy z podílů na zisku a dividend (v průměru 6,5 mil. Kč). Na celkovém objemu příjmů se významně podílely také přijaté dotace (transfery). V průměru sledovaného období dosahují 11,6 % příjmů běžných, resp. 14,3 % příjmů celkových. V neinvestiční části se jedná zejména o dotace pokrývající výkon státní správy (v průměru 46,5 mil. Kč ročně). Nezanedbatelnými položkami jsou také ostatní transfery ze státního rozpočtu, které až do roku 211 zahrnovaly prostředky určené na výplatu sociálních dávek (v průměru 19,6 mil. Kč). Výše neinvestičních transferů od obcí, krajů a regionálních rad jsou pak relativně méně významné a dosahují v průměru objemu 13,3 mil. Kč ročně. Pro rozvoj města jsou pak velmi důležité dotace investiční, jejichž maxima dosáhlo město v roce 212 (19,1 mil. Kč). Investiční aktivita města v letech 212-216 je vyjádřena částkou 735,5 mil. Kč, z toho 224,1 mil. Kč bylo hrazeno z dotací (tj. 3,5 %). Výše investičních výdajů kulminovala v roce 214, kdy město proinvestovalo téměř 215,8 mil. Kč (27,9 % nákladů pokryly investiční dotace). Graf č. 3: Vývoj příjmů 1% 8% 6% 4% 2% % 212 213 214 215 216 RU 217 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace 1 2 1 8 6 4 2 212 213 214 215 216 RU 217 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace Výdajovou část provozního rozpočtu nejvíce zatěžovaly výdaje na neinvestiční příspěvky PO, dále pak neinvestiční nákupy služeb, dále platy, platby za práci vč. pojistného a výdaje na opravy a udržování majetku ve vlastnictví města. V průběhu analyzovaného období město usiluje o úspory na provozních výdajích, jež má možnost jakýmkoliv způsobem ovlivňovat, racionalizací a optimalizací jejich skladby. Vývoj vybraných výdajových skupin provozního rozpočtu mezi roky 212 216 znázorňuje vícečetný graf č. 4. Vývoj ukazatelů v roce 217 je třeba brát s rezervou, neboť se jedná o upravený rozpočet v polovině rozpočtového období. 8

Graf č. 4: Vývoj vybraných výdajových skupin 3 2 25 2 15 15 1 1 5 5 212 213 214 215 216 RU 217 212 213 214 215 216 RU 217 neinvestiční příspěvky PO neinvestiční nákupy služeb 2 1 15 8 1 6 4 5 2 212 213 214 215 216 platy, platby za práci vč. pojistného RU 217 212 213 214 215 216 RU 217 opravy a udržování majetku ve vlastnictví Z grafu č. 5 je patrný růst objemu celkových výdajů do roku 214. Růst objemu v provozní části je zapříčiněn zejména růstem neinvestičních příspěvků PO, neinvestičních nákupů služeb a vysokou hodnotou oprav majetku v roce 214. Kapitálová část představuje nahodilé výdaje, které odpovídají investičním potřebám města a jsou reprezentovány zejména výdaji na budovy, haly a stavby (položka 6121). Graf č. 5: Vývoj výdajů 1% 1 2 9% 8% 1 7% 6% 8 5% 6 4% 3% 4 2% 1% 2 % 212 213 214 215 216 RU 217 Běžné výdaje Kapitálové výdaje 212 213 214 215 216 RU 217 Běžné výdaje Kapitálové výdaje 9

213/212 214/213 215/214 216/215 217/216 213/212 214/213 215/214 216/215 217/216 V rámci posouzení hospodaření v minulosti je důležité zaměřit se na plnění a vývoj běžných (provozních) příjmů a výdajů. Pro obecné posouzení dlouhodobé udržitelnosti hospodaření platí, že nárůst běžných příjmů by měl být vyšší než nárůst běžných výdajů. V období let 212 216 byl součet provozních příjmů 3 539,8 mil. Kč, zatímco ve stejném období město utratilo na provozních výdajích 3 249,3 mil. Kč. Jedna z podmínek udržitelného hospodaření byla splněna. Růst objemu provozních příjmů od roku 212 do roku 216 byl 82,6 mil. Kč, zatímco provozní výdaje ve stejném období vzrostly o 74,2 mil. Kč. Je zřejmé, že objem prostředků v absolutním vyjádření ve sledovaném období roste, přičemž provozní příjmy rostly rychlejším tempem než provozní výdaje. To znamená, že z tohoto pohledu se hospodaření města vyvíjí pozitivně. Tabulka č. 2: Porovnání upraveného rozpočtu a skutečnosti v období 214 216 Ukazatel 214 RU 214 14/RU14 215 RU 215 15/RU15 216 RU 216 16/RU16 Daňové příjmy 551 346 453 687 121,5% 522 635 487 997 17,1% 541 44 55 578 17,1% Nedaňové příjmy 118 56 151 491 77,9% 115 17 95 77 12,3% 15 35 94 616 111,3% Kapitálové příjmy 184 38 265 69,4% 74 817 6 8 123,1% 131 326 94 6 138,8% Přijaté transfery 145 253 62 353 233,% 113 972 57 291 198,9% 112 761 87 78 128,5% Neinvestiční transfery 85 36 54 23 156,9% 96 278 57 291 168,1% 91 282 67 228 135,8% Investiční transfery 6 217 8 149 738,9% 17 694-21 479 2 553 14,5% Běžné příjmy 754 438 659 381 114,4% 734 83 641 58 114,5% 738 36 667 422 11,6% Příjmy celkem 998 693 932 53 17,1% 826 594 71 858 117,8% 89 842 782 575 113,8% Běžné výdaje 82 983 72 831 114,2% 632 6 611 52 13,4% 623 87 67 578 93,% Kapitálové výdaje 215 831 246 213 87,7% 73 959 96 22 76,9% 9 58 116 697 77,6% Výdaje celkem 1 18 814 949 44 17,4% 75 965 77 254 99,8% 714 316 787 275 9,7% Poznámka: hodnoty upraveného rozpočtu jsou za leden červen jednotlivých let Pokud ovšem zahrneme také hodnoty upraveného rozpočtu na rok 217, růst objemu provozních příjmů od roku 212 do roku 217 je 38,9 mil. Kč, zatímco běžné výdaje vzrostly o 115,3 mil. Kč. Objem provozních prostředků ve sledovaném období roste, přičemž provozní příjmy rostou pomalejším tempem než provozní výdaje. Protože se ale v roce 217 jedná o finanční plán v šestém měsíci rozpočtového roku, hodnoty nejsou konečné. Porovnání upraveného rozpočtu za stejné období s účetními výsledky v rámci minulých let pak poukazuje na skutečnost, že upravený rozpočet odráží určitou míru opatrnosti a tudíž plánované běžné příjmy jsou podhodnocené a výdaje naopak nadhodnocené. Je však zapotřebí sledovat, jak se bude provozní část rozpočtu vyvíjet, neboť vývoj, kdy by běžné výdaje rostly rychleji než běžné příjmy, by byl dlouhodobě neudržitelný. Graf č. 6: Meziroční změny běžných příjmů a výdajů 3% 2 2% 1% 15 1 5 % -1% -2% -5-1 -15-3% -2 Běžné příjmy Běžné výdaje Běžné příjmy Běžné výdaje 1

O vztahu mezi provozními příjmy a výdaji nejlépe vypovídá provozní přebytek. Vyjma roku 214 nabýval provozní přebytek kladných hodnot. Hodnota ukazatele dosáhla v roce 214 záporné hodnoty 48,5 mil. Kč, nejvyšší hodnoty pak ukazatel nabýval v roce 216 (114,2 mil. Kč). Průměrná hodnota provozního přebytku ve sledovaném období byla 58,1 mil. Kč. V roce 214 mělo město zvýšený objem výdajů na opravy a údržbu (o 6,8 mil. Kč oproti průměru předešlých dvou let), neinvestičních příspěvků zřízeným příspěvkovým organizacím (o 53, mil. Kč oproti průměru předešlých dvou let) a plateb daní a poplatků státnímu rozpočtu - především díky platbě daně z převodu nemovitostí (o 79,5 mil. Kč oproti průměru předešlých dvou let). Prodej bytů se projevil také v poklesu příjmů z pronájmu ostatních nemovitostí a jejich částí (o 27, mil. Kč oproti průměru předešlých dvou let). Graf č. 7: Vývoj běžných příjmů, výdajů a provozního přebytku 9 8 7 6 5 4 3 2 1-1 212 213 214 215 216 RU 217 Běžné příjmy Běžné výdaje Provozní přebytek (PP) Další možností, jak zhodnotit hospodaření města, jsou hodnoty indexu provozních úspor. Index vyjadřuje procentuální hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají z provozních příjmů po úhradě provozních výdajů. Minimální hodnota ukazatele je 1 %, v ideálním případě se procentuální výše ukazatele má pohybovat v rozmezí 2 25 %. Graf č. 8: Vývoj indexu provozních úspor 14 12 1 8 6 4 2-2 -4-6 212 213 214 215 216 RU 217 Provozní přebytek (PP) Index provozních úspor (%) Min. index provoz. úspor 2 15 1 5-5 -1 % 11

Předcházející graf ukazuje relativně nízké hodnoty indexu provozních úspor. Pozornost upoutá především hodnota ukazatele v roce 213 a 214. Hodnota indexu v roce 214 je záporná v důsledku výše zmíněného. V roce 213 ukazatel poklesl z obdobných příčin, kdy vrostly především výdaje na nákup služeb a neinvestiční příspěvky zřízeným PO, poklesly také příjmy z pronájmu nemovitostí, a to díky masivnímu prodeji bytů. Hodnota ukazatele v roce 217 je snížená i díky zmíněného principu opatrnosti při sestavování rozpočtu. Pro města s dluhovou službou je důležitým ukazatelem hospodaření rozdíl provozního přebytku a splátek jistin. Pro tento ukazatel platí stejné závěry jako pro provozní přebytek jeho hodnoty by měly být vždy kladné, protože až po uhrazení splátek jistin v daném roce hodnota ukazatele vyjadřuje částku z provozního rozpočtu použitelnou na rozvoj města formou investičních výdajů. Ve sledovaném období ukazatel tento předpoklad splňuje v roce 212 s dále až od roku 215 včetně. Graf č. 9: Vývoj rozdílu provozního přebytku a splátek jistin 15 1 5 212 213 214 215 216 RU 217-5 -1 Provozní přebytek (PP) Rozdíl PP a splátky jistiny V souvislosti s úpravou pravidel rozpočtové odpovědnosti s účinností od roku 218 byla přijata legislativa (zákon č. 23/217 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti) upravující povinnosti územních samosprávných celků. Zákon stanovuje mimo jiné číselné fiskální pravidlo. Pravidlo stanovuje, že ÚSC musí hospodařit tak, aby výše jeho dluhu nepřesáhla 6 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky a pokud je tato hranice překročena: ÚSC má povinnost postupně splácet předchozí dluhy alespoň o 5 % z rozdílu mezi výší dluhu a 6 % jeho průměrných příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, pokud ÚSC nesnižuje dluhy alespoň o zákonné minimum, MF ČR v následujícím kalendářním roce rozhodne o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daní. Tabulka č. 3: Fiskální pravidlo hospodaření Ukazatel Hodnota () Dluh 245 386, Průměr příjmů za 4 roky 89 841,8 Fiskální pravidlo 27,55% Průměr příjmů za 4 roky (6 %) 534 55,8 12

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že dluh města Znojmo nepřesahuje povolenou 6% hranici. Strop pro výši dluhu je 534,5 mil. Kč. 1.3 ANALÝZA ROZPOČTU V kontextu rozboru hospodaření uplynulého období (212 216) včetně upraveného rozpočtu na rok 217 vyplývají z porovnání roku 216 (účetní skutečnost) s hodnotami roku 217 (plán hospodaření) následující závěry: a) běžné příjmy meziročně poklesnou o 43,7 mil. Kč, běžné výdaje se zvýší o 41,2 mil. Kč b) z tohoto důvodu provozní přebytek bude vykazovat meziroční pokles o 84,9 mil. Kč, i přesto stále nabývá kladných hodnot, a to 29,4 mil. Kč c) také index provozních úspor vykáže pokles o 11,2 procentního bodu na 4,2 % d) vzhledem k růstu výše dluhové služby a poklesu dluhové základny (ekvivalent celkových příjmů) index dluhové služby dosáhne zhoršení o 1,3 procentního bodu na 5,59 % Při absolutním meziročním porovnání dle tříd rozpočtové skladby nedosahuje pozitivního vývoje žádná ze tříd příjmů. Celkový pokles příjmů dosahuje 168,3 mil. Kč. Na výdajové straně rostou výdaje v provozní části a v kapitálové části rozpočtu mírně klesají, celkový růst výdajů je 38,4 mil. Kč. Je třeba si ale uvědomit, že hodnocení rozpočtu v šestém měsíci rozpočtového roku je pouze orientační. V průběhu roku dochází ke změnám rozpočtu, zejména v dotační oblasti, a tato skutečnost v konečném důsledku mění základní ekonomické ukazatele a tím i celkové hospodaření obce. Rozpočet je navíc sestavován s určitou mírou opatrnosti, na což bylo již upozorněno výše. Pokud porovnáme upravený rozpočet za šest měsíců a účetní skutečnost za celý kalendářní rok minulého období, dostaneme optimističtější hodnoty ukazatelů. Jmenovitě, za rok 216 dosáhly běžné příjmy ve skutečnosti 11,6 % rozpočtovaného plánu za šest měsíců. Běžné výdaje naopak dosáhly na konci roku nižších hodnot (93, % upraveného rozpočtu). Je zřejmé, že provozní výsledek hospodaření dosáhl optimističtějších hodnot. Plnění rozpočtu je však nutné průběžně sledovat a reagovat na případné negativní odchylky od sestaveného finančního plánu. Tabulka č. 4: Meziroční změny ukazatelů hospodaření Ukazatel 213/212 214/213 215/214 216/215 217/216 Daňové příjmy 48 725 89 178-28 712 18 77-8 146 Nedaňové příjmy -33 135-15 99-2 885-9 82-16 375 Kapitálové příjmy 245 359-73 756-19 221 56 51-15 326 Přijaté transfery -16 697 67 981-31 281-1 211-38 444 Běžné příjmy 2 381 96 633-2 355 3 953-43 692 Příjmy celkem 154 251 67 495-172 99 64 248-168 291 Běžné výdaje 91 249 162 92-17 977-8 199 41 166 Kapitálové výdaje -19 325 47 889-141 873 16 55-2 734 Výdaje celkem 71 924 29 98-312 849 8 351 38 431 Provozní přebytek (PP) -88 867-65 459 15 622 12 152-84 858 Rozdíl PP a splátky jistiny -83 655-53 196 149 764 12 778-85 525 Index provozních úspor (%) -13,57-9,1 2,34 1,57-11,25 Dluh. služba/dluh.základna (%) -2,23-1,74,82 -,51 1,3 13

Celkový pohled na meziroční změny provozního přebytku a provozních příjmů a výdajů s ohledem na vývoj v roce 217 zobrazuje následující graf. Graf č. 1: Meziroční změny PP a provozních příjmů a výdajů 2 15 1 5-5 213/212 214/213 215/214 216/215 217/216-1 -15-2 Provozní přebytek (PP) Běžné příjmy Běžné výdaje 1.3.1 Sdílené daně Základ příjmové části rozpočtu města tvoří sdílené daně. Plnění rozpočtovaných příjmů v této oblasti je nutné věnovat náležitou pozornost. Sdílené daně predikované společností AQE advisors, a.s. vycházejí z údajů platného státního rozpočtu na rok 217, zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům a vyhlášky 272/216 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a dani z příjmů. Hodnoty pro výpočet sdílených daní jsou určeny následovně: počet obyvatel k 1.1.216 33 787 procentuelní podíl obce na výnosu daní,24361 počet zaměstnanců k 1.12.215 17 232 procentuelní podíl obce "motivační daň",34117 počet dětí a žáků k 3.9.215 4 97 katastrální výměra k 1.1.216 (ha) 6 589,42 Tabulka č. 5: Predikce sdílených daní na rok 217 Daňový příjem Podíl obcí (mld. Kč) Město () RU 217 () DPFO zč -1111 37,55 91 47,63 - Motivační DPFOzč.(1,5 %) 2,39 8 124,16 - DPFO zč - 1111 vč. motivační 39,94 99 594,78 93 666, DPFO sč - 1112 (23,58 %),91 2 216,77 - DPFO sč - 1112 (3 %),, - DPFO sč - 1112,91 2 216,77 7 151, DPFO vyb. srážkou 1113 3,53 8 594,89 9 548, DPPO - 1121 39,89 97 181,86 87 25, DPH - 1211 79,3 193 17,56 19 56, Celkem 163,57 4 758,86 387 95, 14

Druhý sloupec tabulky uvádí očekávanou skutečnost sdílených daní dle předpokládaného plnění státního rozpočtu na rok 217. Třetí sloupec zachycuje konkrétní predikci pro město Znojmo - pravděpodobně dosažitelný objem financí plynoucí ze sdílených daní roku 217. Čtvrtý sloupec obsahuje údaje sdílených daní dle upraveného rozpočtu města. Ze srovnání třetího a čtvrtého sloupce vidíme, že rozpočet města má nižší hodnoty než tato výchozí predikce (o 3,2 % oproti predikci MF ČR), což lze považovat za adekvátní rezervu pro případ nižšího plnění státního rozpočtu. 1.4 ZÁVĚRY ANALÝZY ROZPOČTU Správce rozpočtu zvolil k plnění příjmové strany rozpočtu opatrnostní přístup. Je třeba mít na paměti, že hodnoty roku 217 nejsou konečné, výše daňových příjmů bude odviset od hospodářské situace státu. Pokud nedojde k zásadním změnám vývoje ekonomiky a efektivnosti výběru daní, je možné v roce 217 očekávat až o 12,8 mil. Kč vyšší příjmy ze sdílených daní. Zvýšené provozní výdaje, které přesahovaly provozní příjmy, jsou příčinou záporného salda hospodaření (bez financování) v roce 214. Po zohlednění financování (uhrazených jistin a přijatých půjček) bylo záporné saldo hospodaření v letech 212 a 214. Dluhová služba je ve sledovaném období odrazem především splátek jistin dlouhodobých úvěrů přijatých v letech 21 (173,9 mil. Kč) a 211 (čistý objem 122,3 mil. Kč - revolvingový úvěr na předfinancování projektů podporovaných strukturálními fondy EU byl čerpán v souhrnné výši 517,7 mil. Kč). Vliv čerpání úvěru se následně projevil na hodnotách ukazatelů. Jednalo se zejména o hodnotu indexu dluhové služby. Od roku 212 (7,95 %) ukazatel meziročně klesal až na hodnotu 3,98 % (214). V roce 215 pak díky poklesu dluhové základny mírně vrostl na hodnotu 4,8 %. V celém sledovaném období se jedná o příznivé hodnoty. Město v období 212-216 disponovalo zůstatky na účtech ve výši 141,4 mil. Kč (212) až 426, mil. Kč (216). V posledních čtyřech letech sledovaného období zůstatky každoročně rostly. Úroveň dlouhodobých pohledávek byla v celém období relativně nízká, pohybovala se v rozmezí od 1,9 mil. Kč (216) do 4,5 mil. Kč (214). Také objem dlouhodobých závazků je relativně nízký, pohyboval se na úrovni od 29,7 mil. Kč (216) do 8,4 mil. Kč (212). Stav nesplacených úvěrů kulminoval v roce 212 (396,7 mil. Kč) a dále se meziročně snižoval až na hodnotu 245,4 mil. Kč v roce 216. 15

2 Střednědobý výhled rozpočtu města Střednědobý výhled rozpočtu je střednědobý plán, který slouží pro plánování rozvoje územních samosprávných celků. Je zpracován jako přehledný a komplexní dokument, který na základě všech dostupných informací zobrazuje vývoj příjmů a výdajů, včetně smluvně podložených investičních akcí a dluhové služby. Výhodou takto sestaveného střednědobého výhledu rozpočtu je úspora času při sestavování rozpočtu, usnadnění tvorby podkladů pro žádost o úvěr nebo dotaci a v neposlední řadě informace o velikosti volných finančních prostředků využitelných na pokrytí investičních záměrů. Upozorňuje také na možná rizika při získávání nových úvěrů. 2.1 ZDROJE STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU Platný rozpočet města základní dokument, ze kterého vychází sestavený střednědobý výhled rozpočtu Provedená analýza hospodaření města Střednědobý výhled státu zejména hodnoty sdílených daní Dluhová služba - přehled stávajících závazků města, případně plánované splátky jistin a úroků na pokrytí plánovaných investičních akcí Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu Konzultace s odpovědnými pracovníky městského úřadu, zejména finančního odboru 2.2 SESTAVENÝ STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU Střednědobý výhled rozpočtu je sestaven s jistou mírou opatrnosti, tzn. s mírně nižšími očekávanými příjmy a trochu nadhodnocenými výdaji. Je ale postaven na reálných základech. Vývoj příjmové i výdajové strany upraveného rozpočtu a střednědobého výhledu rozpočtu byl dále očištěn o ty částky, které souvisí s vybranými poskytnutými transfery, a to na základě účelového znaku záznamu (např.: neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu zejména na položkách 4111 a 4116, apod.). Tyto transfery nemají vzhledem ke změnám jasně definovanou strukturu a tudíž je jejich výše těžko odhadnutelná. S tím souvisí také absence té části výdajové strany rozpočtu, na které jsou tyto dotace poskytovány, tj. operace se stejnými účelovými znaky (např.: výdaje na platy zaměstnanců včetně pojistného, neinvestiční nákupy, apod.). Je dobré upozornit na to, že některé meziroční ukazatele či celkové objemy tímto mohou navodit dojem zhoršeného hospodaření, ale toto je způsobeno především nezahrnutím vybraných účelových, rozpočtem protékajících prostředků a do jisté míry též absencí kapitálových příjmů a investičních transferů. Z vytvořeného střednědobého výhledu rozpočtu, který zobrazuje tabulka kumulovaného výhledu, vyplývá, že střednědobý výhled rozpočtu je postaven na následujících faktech: Příjmy ze sdílených daní meziročně rostou, jsou určeny předpokládaným vývojem na základě státního rozpočtu na rok 217, střednědobého výhledu státu na roky 218 219 a následnou predikcí do roku 222. Ponechána je cca 2% rezerva oproti predikci MF ČR. Nárůst sdílených daní od roku 216 (skutečnost), resp. 217 (plán rozpočtu) do konce střednědobého výhledu rozpočtu je 81,7 mil. Kč, resp. 68,5 mil. Kč. 16

Provozní přebytek nabývá ve všech letech střednědobého výhledu rozpočtu kladné hodnoty a od roku 216, resp. 217 do roku 222 vykazuje pokles 23,3, resp. růst 61,6 mil. Kč na 9,9 mil. Kč. Na konci období střednědobého výhledu rozpočtu index provozních úspor nabývá hodnoty 12,4, což představuje oproti roku 216, resp. 217 pokles o 3,1, resp. růst 8,2 procentního bodu. V období střednědobého výhledu rozpočtu 218 222 se nepočítá s prodejem dlouhodobého majetku. Případný prodej bude odvislý od investiční aktivity města v jednotlivých letech výhledu. Do střednědobého výhledu rozpočtu jsou do roku 219 zahrnuty kapitálové výdaje v objemu od 12,7 mil. Kč (218) do 2,2 mil. Kč (219). Částky představují financování projektu rekonstrukce Komenského náměstí. Investiční aktivita města bude dále odvislá od potřeb města a výsledku hospodaření v jednotlivých letech výhledu. Vzhledem k absenci kapitálových výdajů nejsou uvažovány ani investiční transfery V období výhledu 218-222 nedojde k úplnému splacení aktuálního úvěru KB, a.s., podaří se však uhradit jistiny ve výši 75, mil. Kč. Vzhledem k tomu, že město v následujících letech nepočítá s přijetím nového úvěru, klesne index dluhové služby na hodnotu 2,42 % v posledním roce výhledu. Tabulka č. 6: Kumulovaný střednědobý výhled rozpočtu Text () 215 216 RU 217 SVR 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 Daňové příjmy 522 635 541 44 533 258 552 335 567 483 577 746 588 58 599 549 Nedaňové příjmy 115 17 15 35 88 975 82 267 82 627 82 99 83 354 83 72 Provozní dotace 96 278 91 282 72 111 49 322 49 693 5 66 5 442 5 821 Běžné příjmy 734 83 738 36 694 344 683 925 699 83 71 82 722 34 734 89 Kapitálové příjmy 74 817 131 326 26 Investiční dotace 17 694 21 479 2 27 Kapitálové příjmy celkem 92 511 152 86 28 27 Příjmy celkem 826 594 89 842 722 551 683 925 699 83 71 82 722 34 734 89 Běžné výdaje 632 6 623 87 664 973 62 87 626 331 631 887 637 59 643 153 Kapitálové výdaje 73 959 9 58 87 774 12 726 2 184 Výdaje celkem 75 965 714 316 752 747 633 596 628 514 631 887 637 59 643 153 Saldo bez financování 12 63 176 526-3 196 5 329 71 289 78 915 84 795 9 936 Uhrazené splátky jistiny 35 359 34 733 35 4 15 15 15 15 15 Přijaté půjčky 854 Fin.prostředky minul.let 65 596 Řízení likvidity 121-196 Financování -35 239-34 76 3 196-15 -15-15 -15-15 Příjmy všechny 826 715 891 696 788 147 683 925 699 83 71 82 722 34 734 89 Výdaje všechny 741 324 749 245 788 147 648 596 643 514 646 887 652 59 658 153 Saldo úplné 85 391 142 451 35 329 56 289 63 915 69 795 75 936 Provozní přebytek (PP) 12 77 114 229 29 371 63 55 73 472 78 915 84 795 9 936 Rozdíl PP a splátky jistiny 66 718 79 496-6 29 48 55 58 472 63 915 69 795 75 936 Index provozních úspor (%) 13,91 15,48 4,23 9,22 1,5 11,1 11,74 12,39 Dluhová základna 826 594 89 842 722 551 683 925 699 83 71 82 722 34 734 89 Dluhová služba 39 641 38 184 4 368 18 953 18 661 18 379 18 77 17 785 Dluh. služba/dluh.základna (%) 4,8 4,29 5,59 2,77 2,67 2,59 2,5 2,42 2.2.1 Vývoj výsledku hospodaření (celkové příjmy a výdaje) Výsledek hospodaření zobrazuje celkové saldo rozpočtového hospodaření bez započítání položek financování (bez splátek jistin a případně přijatých úvěrů v jednotlivých letech). Hodnota údaje Saldo bez financování vyjadřuje hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají na případnou úhradu svých závazků a investice. Od roku 218 do konce období výhledu nabývá kladných hodnot a meziročně roste. 17

Graf č. 11: Vývoj salda hospodaření 1 2 1 8 6 4 2-2 212 213 214 215 216 Příjmy celkem 776 947 931 198 998 693 826 594 89 842 722 551 683 925 699 83 71 82 722 34 734 89 Výdaje celkem 736 91 88 834 1 18 81 75 965 714 316 752 747 633 596 628 514 631 887 637 59 643 153 Saldo bez financování 4 37 122 365-2 121 12 63 176 526-3 196 5 329 71 289 78 915 84 795 9 936 RU 217 SVR 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 2.2.2 Hodnoty provozního hospodaření Pro celkový pohled na predikci hospodaření v období střednědobého výhledu rozpočtu má zásadní význam vývoj provozních hodnot příjmů a výdajů. Na základě analýzy hospodaření v uplynulém pětiletém období, platného rozpočtu a konzultací s pracovníky finančního odboru byl stanoven vývoj jednotlivých položek. Souhrnný pohled na hodnoty celkových provozních (běžných) příjmů a výdajů je zobrazen v následujícím grafu. V něm je zachycen mírně se zvětšující rozdíl mezi těmito dvěma základními hodnotami hospodaření města. Graf č. 12: Vývoj běžných příjmů a výdajů 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Běžné příjmy Běžné výdaje 2.2.3 Provozní přebytek Provozní přebytek (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji) je v celém období střednědobého výhledu rozpočtu kladný, a to v rozmezí od 63,1 mil. Kč (218) do 9,9 mil. Kč (222). Po odečtení splátek jistiny je v rozmezí od 48,1 mil. Kč (218) do 75,9 mil. Kč (222). Částky představují využi- 18

telné finanční prostředky z provozního rozpočtu na investice a větší jmenovité akce charakteru oprav a údržby. Graf č. 13: Vývoj provozního přebytku 15 Saldo běžného rozpočtu (provozní přebytek) Rozdíl salda běžného rozp. a spl. jistiny 1 5-5 -1 212 213 214 215 216 RU 217 SVR 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 2.2.4 Index provozních úspor Ukazatel index provozních úspor je definován jako podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Ve výhledovém období oba zmíněné ukazatele každoročně rostou, přičemž provozní přebytek roste rychlejším tempem. Index upraveného rozpočtu na aktuální kalendářní rok dosahuje hodnoty 4,2 % a vzhledem k výše zmíněnému dochází k postupnému mírnému nárůstu ukazatele až na hodnotu 12,4 % v roce 222. Hodnota ukazatele se tak pohybuje na minimální úrovni indexu (1 %). Graf č. 14: Vývoj indexu provozních úspor 2% 15% 1% 5% % -5% -1% 2.2.5 Volné finanční prostředky V řádku Volné finanční prostředky jsou uvedeny hodnoty finančních prostředků, které městu zůstanou na financování investičních akcí po splnění svých závazků. Protože střednědobý výhled 19

rozpočtu v podstatě nepočítá s investičními akcemi, hodnota tohoto řádku zobrazuje výši finančních prostředků, které může město ze svých prostředků použít na financování investičních aktivit a jednorázových akcí neinvestičního charakteru. Tabulka č. 7: Volné finanční prostředky Údaje () 215 216 RU 217 SVR 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 Běžné příjmy 734 83 738 36 694 344 683 925 699 83 71 82 722 34 734 89 Běžné výdaje 632 6 623 87 664 973 62 87 626 331 631 887 637 59 643 153 Provozní přebytek 12 77 114 229 29 371 63 55 73 472 78 915 84 795 9 936 Kapitálové příjmy 92 511 152 86 28 27 Kapitálové výdaje 73 959 9 58 87 774 12 726 2 184 Příjmy všechny 826 715 891 696 788 147 683 925 699 83 71 82 722 34 734 89 Výdaje všechny 741 324 749 245 788 147 648 596 643 514 646 887 652 59 658 153 SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) 12 63 176 526-3 196 5 329 71 289 78 915 84 795 9 936 Financování -35 239-34 76 3 196-15 -15-15 -15-15 Uhrazené splátky jistiny 35 359 34 733 35 4 15 15 15 15 15 Volné finanční prostředky 85 391 142 451 35 329 56 289 63 915 69 795 75 936 V tabulce je vyjádřen odhad finančních toků v budoucnosti. Tento odhad vychází, stejně jako celý střednědobý výhled rozpočtu, ze stávající legislativy a místních podmínek. Je zřejmé, že město ve sledovaném období 218-222 může do realizace investičních akcí a jednorázových oprav zapojit finanční prostředky v objemech 35,3 mil. Kč (218) 75,9 mil. Kč (222). Kromě možnosti zapojit do rozpočtu přebytky hospodaření minulých let a hledání rezerv a efektivního hospodaření v provozní části může město ovlivnit výši volných finančních prostředků prodejem majetku ve svém vlastnictví. O prodeji rozhoduje zastupitelstvo a výše bude odpovídat investičním potřebám. Možné je také využít cizích prostředků (např. úvěry, investiční dotace, apod.). Získáme tak disponibilní prostředky pro rozvoj města. 2.2.6 Dluhová služba Dluhová služba poskytuje užitečný přehled o výpůjční aktivitě města a o jeho schopnosti splácet dluh. Celkem musí město v letech 218-222 splatit 91,9 mil. Kč současných závazků včetně úroků (z toho 75, mil. Kč na splátky jistin). Celkem od roku 218 do splacení všech závazků v roce 231 musí město uhradit 238,8 mil. Kč (z toho 21, mil. Kč na splátky jistin). Ve sledovaném období se nepočítá s přijetím nového investičního úvěru. Splatnost úvěrů a půjček: rok 231 úvěr od KB, a.s. k refinancování revolvingového úvěru přijatého v roce ve výši 3 mil. Kč, který sloužil ke spolufinancování dotačních projektů, pohyblivá úroková sazba je stanovena ve výši 3M PRIBOR +,74 % p.a. Tabulka č. 8: Dluhová služba v letech 218-222 Věřitel Forma závazku SVR 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 KB, a.s. jistina 15 15 15 15 15 úrok 3 953 3 661 3 379 3 77 2 785 Celková dluhová služba 18 953 18 661 18 379 18 77 17 785 2

Střednědobý výhled rozpočtu vychází od roku 218 z rostoucí dluhové základny (dluhová základna je ekvivalentem celkových příjmů). Dluhová služba meziročně klesá také od roku 218. Z výše uvedeného vyplývá, že ukazatel dluhové služby se v letech 218 222 meziročně snižuje z 2,8 % (218) na 2,4 % (222). Graf č. 15: Vývoj dluhové služby 1 2 1 8 6 4 2 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Dluhová základna Dluhová služba Ukazatel dluhové služby Ukazatel 21

3 Ekonomické hodnocení města Krátkodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření, krátkodobého výhledu a ukazatelů dluhové služby daného roku, roku předešlého a roku následujícího po daném roce. Dlouhodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření a ukazatelů dluhové služby v horizontu let 212-222. Na základě posouzení minulé schopnosti a ochoty subjektu, dostát včas a řádně všem svým finančním závazkům, s přihlédnutím k aktuální výši závazků města a krátkodobé výši volných finančních zdrojů a určení krátkodobé prognózy, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu krátkodobé hodnocení na úrovni: STR2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky. Zhodnotili jsme hospodaření města v minulosti, ocenili jsme jeho provozní hospodaření a aktuální výši zadluženosti. Upozorňujeme na dobré a konstantní výsledky hospodaření. V hodnocení se odráží i dosavadní uvážlivá investiční politika města. S ohledem na charakter dosavadních i plánovaných hospodářských výsledků, za předpokladu, že město bude pokračovat v navrženém trendu střednědobého výhledu rozpočtu hospodaření, tzn., že především roční dluhová služba bude kryta z provozních výsledků hospodaření města, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu dlouhodobé ekonomické hodnocení na úrovni: B- Bonitní subjekt, s dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko již ve středním časovém horizontu. Tabulka č. 9: Ekonomické hodnocení města v letech 212-217 Hodnocení 212 213 214 215 216 217 Dlouhodobé - - B1+ B1+ B- B- Krátkodobé - - STR3 STR3 STR2 STR2 Vývoj ekonomického hodnocení obce města Znojmo poukazuje na zlepšující se trend vývoj dlouhodobého hodnocení, které je na změny v hospodaření citlivější oproti hodnocení krátkodobému. 22

Stupnice ekonomického hodnocení AQE advisors, a.s. Krátkodobé hodnocení STR1 STR2 STR3 STR4 STR5 Výborné subjekty v plnění svých závazků v krátkém časovém horizontu Kvalitní subjekty s dobrou schopností splácet své aktuální závazky Vyhovující subjekty dostát svým závazkům včas Sporné subjekty s rizikem plnění svých závazků v termínu Nevhodné subjekty neschopné plnit své i krátkodobé závazky Dlouhodobé hodnocení A A1+ A1- A2+ A2- B+ B- B1+ B1- B2+ B2- B3+ B3- C+ C- C1+ C1- C2+ C2- výborné subjekty, bez rizika a s vynikající schopností splácet své závazky velmi dobré subjekty, s výbornou schopností splácet své závazky, s očekávanou stabilní budoucností dobré (kvalitní) subjekty, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu přijatelné (bonitní) subjekty, s dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko již ve středním časovém horizontu vyhovující (uspokojivé) subjekty, s dostatečnou schopností splácet své aktuální závazky, s nejistým budoucím rizikem již v krátkém časovém horizontu průměrné subjekty schopné splácet své aktuální závazky, s problematickou budoucností podprůměrné subjekty s poměrně rizikovou schopností splácet své závazky, s rizikovou budoucností sporný (spekulativní) subjekty s nejistou schopností splácet své závazky, se značně rizikovou budoucností nevhodné (rizikové) subjekty s nestabilní schopností splácet své závazky, s vysokým rizikem v budoucnu nezpůsobilé (vysoce rizikové) subjekty s neschopností a neochotou splácet své závazky 23

Závěr Střednědobý výhled rozpočtu pro období 218 222 vychází z podrobné analýzy hospodaření města v letech 212-216 a platného rozpočtu roku 217. Na základě těchto analýz, s promítnutím legislativních změn, týkajících se většinou reformy veřejných financí, a současné ekonomické situace, lze učinit následující závěry: Hodnota ukazatele dluhové služby ve střednědobém výhledu rozpočtu, vypočítaná podle metodiky Ministerstva financí, je velmi příznivá a dosahuje max. 2,8 % z povolené 25-ti procentní předepsané hranice a do budoucna se snižuje. Hospodaření města je v oblasti provozního rozpočtu vyvážené se zlepšujícím se trendem vývoje. Provozní přebytek dosahuje kladných hodnot a tím městu zůstávají určité finanční zdroje na očekávané investiční výdaje, kapitálová část rozpočtu je závislá na rozhodování orgánů města o jednorázových prodejích majetku, zahajování a realizaci vlastních investic, vyhlašování výzev, předkládání žádostí o podporu a realizaci investic spolufinancovaných z fondů EU. Výsledek krátkodobého ekonomického hodnocení dokládá, že město při uvážlivé hospodářské politice má dostatečné finanční zdroje ke svému rozvoji. Dlouhodobé hodnocení města ukazuje, že město má volné finanční prostředky na spolufinancování dotačních titulů státu i fondů EU, a to zejména v oblasti investiční. Na základě ekonomického hodnocení, odhadu vývoje ekonomické situace a vzhledem k predikovanému vývoji nejdůležitější skupiny příjmů (sdílených daní), mělo by město být maximálně obezřetné a snažit se především o hledání rezerv svého hospodaření. Zvláště opatrné by mělo být u investic, jejichž realizace vyvolává následné provozní výdaje. Též je vhodné upřednostnit investice s vyšším podílem dotací, a to zejména těch z EU. Střednědobý výhled rozpočtu slouží jako podklad pro rozhodování, plánování a realizaci potřeb a záměrů města. Jeho přínosy jsou: Zlepšení střednědobého a strategického plánování, kdy se rozhoduje o očekávaných příjmech a výdajích v dlouhodobém horizontu. Střednědobý výhled rozpočtu přináší informace o tom, jak jsou plánované aktivity realizovány a za jakých podmínek. Upozorňuje na rizika budoucího hospodaření a umožňuje předcházet jejich vzniku. Slouží i pro řízení závazků města, protože ukazuje na jejich schopnost splácení v budoucnosti. Podporuje jak dlouhodobou vyrovnanost rozpočtového hospodaření, tak i zachování finančního zdraví města. Je také nutno uvažovat s flexibilitou rozpočtu tak, aby mohly být finanční prostředky použity k spolufinancování získaných dotací z jiných rozpočtů. V rámci běžného rozpočtového roku navrhujeme důsledné, pravidelné měsíční vyhodnocování rozpočtu a okamžité reagování na případné odchylky od platného rozpočtu. Legislativní změny, spjaté v převážné míře se současnou ekonomickou situací, ztěžují sestavování střednědobého výhledu rozpočtu. V prvé řadě se jedná o výši sdílených daní, která je a bude závislá na ekonomické situaci státu a legislativních změnách v této oblasti. S ohledem na legislativní nestabilitu nejen v oblasti sdílených daní je vývoj predikce hodnot těchto daní opatrný. Pokud v této oblasti nedojde k zásadním změnám, lze počítat v jednotlivých letech střednědobého výhledu rozpočtu s cca 8 1 mil. Kč vyššími příjmy ze sdílených daní. 24

Tabulka č. 1: Střednědobý výhled rozpočtu 218 222 ř. Údaje () 215 216 RU 217 SVR 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 522 635 541 44 533 258 552 335 567 483 577 746 588 58 599 549 2 DPFO ze závislé činnosti 8 53 9 36 93 666 12 419 18 637 111 353 114 137 116 99 3 DPFO OSVČ 9 18 5 137 7 151 7 223 7 945 8 24 8 14 8 185 4 DPFO vybíraná srážkou 9 75 9 237 9 548 9 548 9 548 9 667 9 812 9 96 5 DP právnických osob 84 238 95 457 87 25 93 771 94 761 96 894 99 316 11 799 6 DP právnických osob za obce 65 247 42 425 42 42 42 42 42 42 7 Daň z přidané hodnoty 158 298 174 929 19 56 196 736 23 848 28 944 214 168 219 522 8 Místní poplatky 15 93 15 643 13 32 13 441 13 449 13 47 13 478 13 5 9 Správní poplatky 18 146 18 196 16 88 16 88 16 176 16 265 16 355 16 445 1 Daň z nemovitostí a z majetku 42 629 42 787 4 4 4 4 4 4 11 Ostatní daňové příjmy 4 225 47 558 33 9 31 19 31 119 31 128 31 138 31 148 *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 115 17 15 35 88 975 82 267 82 627 82 99 83 354 83 72 13 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 4 38 5 523 8 3 411 3 421 3 432 3 442 3 453 14 Příjmy z pronájmu 81 466 75 153 69 794 64 927 65 261 65 597 65 935 66 274 15 Výnosy z finančního majetku 6 199 6 81 5 515 5 515 5 515 5 515 5 516 5 516 16 Přijaté sankční platby 15 91 1 715 7 36 5 815 5 83 5 845 5 861 5 877 17 Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.př. 6 345 7 655 5 46 2 6 2 6 2 6 2 6 2 6 18 Přijaté splátky půjček 1 69 223 1 *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 637 85 646 754 622 233 634 63 65 111 66 736 671 862 683 268 2 Neinvestiční dotace (transfery) 96 278 91 282 72 111 49 322 49 693 5 66 5 442 5 821 21 Převody z vlastních fondů (HČ) *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY 734 83 738 36 694 344 683 925 699 83 71 82 722 34 734 89 23 Prodej inv.majetku, akcií a majetkových práv 74 817 131 326 26 24 Investiční dotace (transfery) 17 694 21 479 2 27 *25 PŘÍJMY CELKEM 826 594 89 842 722 551 683 925 699 83 71 82 722 34 734 89 26 Platy zaměstnanců vč.odvodů 148 116 153 39 176 344 173 1 176 375 179 815 183 324 186 826 27 Nákupy DHM, materiálu, ostatní 5 88 7 241 9 344 9 234 9 328 9 423 9 518 9 615 28 Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje 6 818 6 43 8 182 7 97 6 85 6 523 6 221 5 929 29 Nákup energií 6 392 5 878 8 213 7 573 7 718 7 867 8 18 8 173 3 Nákup služeb 116 226 121 244 128 322 126 782 127 491 128 24 128 922 129 644 31 Opravy a udržování 17 431 21 32 36 467 14 331 14 43 14 475 14 547 14 62 32 Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary 5 137 6 858 5 661 5 336 5 363 5 392 5 42 5 449 33 Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.org. 38 218 35 36 4 19 41 799 42 174 42 554 42 937 43 325 34 Neinvestiční příspěvky PO 214 435 29 891 199 363 186 129 187 6 187 995 188 935 189 88 35 Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům 72 117 54 929 49 811 47 591 47 616 47 642 47 668 47 695 36 Neinv.transfery obyvatelstvu 1 21 1 953 2 274 1 496 1 496 1 496 1 496 1 496 37 Ostatní neinvestiční výdaje a transfery 17 7 974 52 52 52 52 52 *38 BĚŽNÉ VÝDAJE 632 6 623 87 664 973 62 87 626 331 631 887 637 59 643 153 39 Kapitálové výdaje 73 959 9 58 87 774 12 726 2 184 *4 VÝDAJE CELKEM 75 965 714 316 752 747 633 596 628 514 631 887 637 59 643 153 *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) 12 63 176 526-3 196 5 329 71 289 78 915 84 795 9 936 42 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 35 359 34 733 35 4 15 15 15 15 15 43 Přijaté půjčky 854 44 Změna stavu na bankovních účtech 65 596 45 Řízení likvidity 121-196 *46 FINANCOVÁNÍ -35 239-34 76 3 196-15 -15-15 -15-15 *47 PŘÍJMY všechny 826 715 891 696 788 147 683 925 699 83 71 82 722 34 734 89 *48 VÝDAJE všechny 741 324 749 245 788 147 648 596 643 514 646 887 652 59 658 153 *49 SALDO úplné 85 391 142 451 35 329 56 289 63 915 69 795 75 936 *5 Provozní přebytek 12 77 114 229 29 371 63 55 73 472 78 915 84 795 9 936 *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny 66 718 79 496-6 29 48 55 58 472 63 915 69 795 75 936 *52 Index provozních úspor 13,91 15,48 4,23 9,22 1,5 11,1 11,74 12,39 *53 Dluhová základna 826 594 89 842 722 551 683 925 699 83 71 82 722 34 734 89 *54 Dluhová služba 39 641 38 184 4 368 18 953 18 661 18 379 18 77 17 785 55 Dluhová služba / dluhová základna (v %) 4,8 4,29 5,59 2,77 2,67 2,59 2,5 2,42 56 Zůstatky na účtech 313 741 426 11 57 Pohledávky 4 82 1 866 58 Závazky 42 581 29 694 59 Stav úvěrů 28 119 245 386 25