B - Testy pro písemnou část zkoušky RT EZ ze strojů a rozváděčů 1) Může být uvnitř elektrického zařízení pracovního stroje použita svorka s označením PEN? A) ano B) ne C) ano, ale pouze připojení k síti TN-S (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 5.1) Uvnitř elektrického zařízení nesmí být použita kombinovaná svorka PEN. Výjimka: spojení mezi svorkou N a svorkou PE je dovoleno pouze v případě připojení k síti TN-C, avšak pouze v místě připojení zařízení k přívodu napájení. 2) Jak musí být označena svorka pro připojení ochranného vodiče přívodu u pracovního stroje? A) svorka pro připojení ochranného vodiče přívodu musí být označena kombinací barev zelená-žlutá a doporučenou značkou PE nebo uzemnění B) svorka pro připojení ochranného vodiče přívodu musí být označena písmeny PE C) svorka musí být označena pouze výhradně značkou uzemnění, která je vyhrazena svorce pro připojení ochranného obvodu stroje k ochrannému vodiči přívodu napájecí soustavy (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 5.2) Pro napájecí zdroje musí být svorka pro připojení ochranného vodiče přívodu označena písmeny PE. 3) Je možno použít jako hlavní vypínač stroje vidlici přívodu? A) ano, pro stroje o příkonu max. 6 kw a se jmenovitým proudem max. 32 A B) ne C) ano, pro stroje o příkonu max. 3 kw a se jmenovitým proudem max. 16 A (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 5.3.2 (d)) Jako hlavní vypínač se musí použít jeden z těchto typů: a) odpínač (s pojistkami nebo bez pojistek) podle IEC 60947-3... b) odpojovač (s pojistkami nebo bez pojistek) se zvláštním pomocným kontaktem... c) jistič vhodný pro odpojení podle IEC 60947-2... d) zásuvka s vidlicí pro stroje se jmenovitým proudem nepřekračujícím 16 A a celkovým příkonem nepřekračujícím 3 kw; e) zásuvka s vidlicí nebo zásuvkové spojení pro napájení pojízdných strojů ohebnými kabely (např. uloženými na bubnu nebo zavěšenými) při splnění dalších podmínek. Pokud je jako hlavní vypínač použita zásuvka s vidlicí, musí mít schopnost přerušit alespoň jmenovitý proud stroje při jmenovitém napětí. Pokud má být zásuvka s vidlicí použita při přetížení (např. zabržděný motor), pak má být volena velikost alespoň pro proud nakrátko. Kromě toho musí mít elektrické zařízení stroje přístroj pro zapínání a vypínání.
4) Co patří mezi hlavní požadavky, které musí splňovat hlavní vypínač pracovního stroje? A) hlavní vypínač musí odpojit el. zařízení od napájení a mít jen jednu polohu Vypnuto a jednu polohu Zapnuto jasně označené 0 a 1 se smyslem ovládání v souladu s IEC 447 B) hlavní vypínač musí mít pouze dvě aretované polohy označené dle IEC 447 značkami ON a OFF C) hlavní vypínač musí mít zevně umístěnou rukojeť označenou červeně, se smyslem ovládání v souladu s IEC 447 (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 5.3.3) Hlavní vypínač musí splňovat následující požadavky: -odpojit elektrické zařízení od napájení a mít jednu polohu VYPNUTO a jednu polohu ZAPNUTO jasně označené O a I a se smyslem ovládání v souladu s IEC 60447. Jističe, které mají navíc mezi O a I mezipolohu pro nastavení (spouštěcí polohu), vyhovují; - mít viditelnou odpojovací dráhu nebo ukazatel polohy, který neumožňuje indikovat polohu VYPNUTO (ODPOJENO) až do té doby, dokud nejsou všechny kontakty skutečně rozpojeny a dokud odpojovací dráha neodpovídá IEC 60947-3; - mít zevně umístěný ovládací prvek (např. rukojeť). Rukojeť má mít barvu ČERNOU nebo ŠEDOU; - umožňovat zamknutí v poloze VYPNUTO (ODPOJENO) (vyhoví i visací zámky). V případě uzamknutí musí být vyloučeno jak dálkové, tak místní zapnutí. -odpojovat všechny živé vodiče od přívodu. Střední vodič v napájecích sítích TN však může, ale nemusí být odpojován. 5) Kdy musí být v blízkosti hlavního vypínače pracovního stroje umístěn výstražný štítek? A) pokud pracovní stroj obsahuje obvody, které nejsou vypínány hlavním vypínačem B) vždy, pokud je pracovní stroj připojen k síti TT C) pokud pracovní stroj neobsahuje žádné obvody, které nejsou vypínány hlavním vypínačem (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 5.3.5) Při vypnutí hl. vypínače mohou zůstat některé obvody pod napětím (např. světla a zásuvky pro údržbu, atd.). Tyto obvody musí mít v blízkosti hlavního vypínače umístěn trvalý výstražný štítek. 6) Jaký účel má použití obvodů PELV u pracovního stroje? A) chránit osoby před úrazem elektrickým proudem B) omezení opalování kontaktů stykačů C) omezit úroveň elektromagnetického rušení (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 6.4.1.) Použití obvodů PELV má za úkol chránit osoby před úrazem elektrickým proudem při nebezpečném dotyku neživých částí a podmíněně při nebezpečném dotyku živých částí. 7) Kdo určuje jištění přívodních vodičů proti nadproudu u pracovních strojů? A) za provedení jištění přívodních vodičů proti nadproudu je vždy zodpovědný dodavatel B) uživatel (potřebné údaje nutné pro výběr obdrží od dodavatele) C) přívodní vodiče není třeba proti nadproudům jistit (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 7.2.2) Dodavatel elektrického zařízení stroje musí uvést na zapojovacím schématu všechny údaje nutné pro výběr přístroje určeného pro jištění proti nadproudu. Pokud si uživatel nedohodne s dodavatelem jiný postup, není dodavatel elektrického zařízení stroje zodpovědný za provedení jištění přívodních vodičů proti nadproudům. Závěr: Dodavatel uvede potřebné podklady a uživatel si podle nich navrhne jištění.
8) Za jakých podmínek není nutno provádět jištění proti nadproudu u vodičů, jejichž proudová zatížitelnost je menší než proudová zatížitelnost napájecích vodičů pracovních strojů? A) vodič má průřez alespoň 6 mm 2 B) izolace vodiče zabraňuje šíření plamene C) vodič má délku max. 3 m, má odpovídající proudovou zatižitelnost a je chráněn krytem nebo kabelovým kanálem (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 7.2.8) Jištění proti nadproudu u vodičů, jejichž proudová zatížitelnost je menší než proudová zatížitelnost napájecích vodičů pracovních strojů se nepožaduje za předpokladu, že možnost zkratu je zmenšena všemi následujícími opatřeními: - proudová zatížitelnost vodičů je alespoň rovna hodnotě odpovídající požadovanému zatížení - žádný z vodičů k přístroji pro jištění proti nadproudu není delší než 3 m - vodič je chráněn krytem nebo kabelovým kanálem. 9) Které motory pracovních strojů musí být jištěny proti přetížení? A) každý motor o jmenovitém výkonu nad 0,5 kw B) motory, kde je nebezpečí proudového přetížení v důsledku proměnlivého momentu při normálním provozu C) motory, které mají jmenovitý výkon vyšší než 1 kw, motory o jmenovitém výkonu nad 0,5 kw jen při trvalém provozu (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 7.3) Každý motor o jmenovitém výkonu nad 0,5 kw musí být opatřen jištěním proti přetížení. 10) Které obvody pracovního stroje musí být jištěny proti účinkům mimořádně vysoké teploty? A) obvody, které jsou při normální funkci schopny dosáhnout teploty vyšší než 80 o C B) obvody, které jsou při normální funkci schopny dosáhnout mimořádně vysokých teplot a mohou způsobit nebezpečí C) všechny obvody, které nejsou vybaveny termostatem ovládaným obsluhou (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 7.4) Obvody odporového topení nebo jiné obvody, které jsou při normální funkci schopny dosáhnout mimořádně vysokých teplot, a proto mohou způsobit nebezpečí, se musí opatřit vhodným snímačem, který vyvolá přiměřený regulační zákrok. (Například obvod odporového topení, který je buď dimenzován na krátkodobý výkon, nebo ztrácí své chladicí médium.) 11) Musí být u pracovního stroje použita ochrana před nesprávným sledem fází? A) musí být použita v případě, že by mohl vzniknout nebezpečný stav nebo dojít k poškození stroje B) nemusí být instalována, sled fází se ale musí zajistit při připojení pracovního stroje C) rozhodnutí je závislé na úvaze a doporučení výrobce pracovního stroje (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 7.8. včetně poznámky) Jestliže může nesprávný sled fází napájecího napětí způsobit nebezpečný stav nebo poškození stroje, musí být použita příslušná ochrana.
12) Z čeho se skládá ochranný obvod pracovního stroje? A) ze svorky PE, svorky N a vodivých konstrukčních částí el. zařízení B) ze svorky PEN a ochranných vodičů v zařízení stroje C) ze svorky PE, vodivých konstrukčních částí el. zařízení a ochranných vodičů v zařízení stroje (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 8.2.1) Ochranný obvod skládá ze - svorky PE - vodivých konstrukčních částí el. zařízení - ochranných vodičů v zařízení stroje 13) Které části nemusí být připojeny k ochrannému obvodu pracovního stroje? A) neživé části, které jsou montovány tak, že nevytvářejí nebezpečí (malý rozměr, v krytu,...) B) živé části, které jsou montovány tak, že nevytvářejí nebezpečí (malý rozměr, v krytu,...) C) neživé části malého rozměru, maximálně 80 x 80 mm (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 8.2.5) K ochrannému obvodu není třeba připojit neživé části, které jsou montovány tak, že nevytvářejí nebezpečí, protože: - se jich nelze dotknout na veliké ploše nebo nemohou být uchopeny rukou a jsou malého rozměru (menší než 50 x 50 mm), nebo - jsou umístěny tak, že není pravděpodobný jejich styk se živými částmi nebo poškozenou izolací. Toto ustanovení se vztahuje například na šrouby, nýty a štítky. Vztahuje se také na části uvnitř krytů, a to bez ohledu na jejich velikost (např. elektromagnety stykačů, mechanické části přístrojů). 14) Jak je charakterizováno připojovací místo ochranného vodiče? A) musí být označeno písmenem N B) nesmí být použito pro žádnou jinou funkci, než pro kterou je určeno C) může být použito i pro upevňování nebo připojování zařízení nebo částí (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 8.2.7) Připojovací místa ochranného vodiče nesmí být použita pro žádnou jinou funkci, než pro kterou jsou určena. Nesmí být použita např. pro upevňování nebo připojování zařízení nebo částí. Každé připojovací místo ochranného vodiče musí být označeno značkou (uzemnění v kruhu). Svorky pro připojení ochranného vodiče mohou být také označeny kombinací barev zelená/žlutá. 15) Jak musí být zajištěno napájení řídících obvodů pracovních strojů? A) pro napájení řídících obvodů musí být použity bezpečnostní ochranné transformátory B) pro napájení řídících obvodů musí být použity autotransformátory C) pro napájení řídících obvodů musí být použity transformátory s odděleným vinutím (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 9.1.1) Pro napájení řídících obvodů musí být použity transformátory. Tyto transformátory musí mít oddělená vinutí. Jmenovité napětí z transformátoru nesmí překročit 277 V. Transformátory nemusí být použity pro stroje, které mají jediný spouštěč motoru a nejvýše dva řídicí přístroje. Pokud je použito více transformátorů, doporučuje se spojit vinutí těchto transformátorů takovým způsobem, aby vstupní napětí byla ve fázi. Tam, kde jsou stejnosměrné řídicí obvody připojeny na ochranný obvod, musí být napájeny ze zvláštního vinutí transformátoru střídavého řídicího obvodu, nebo vlastním transformátorem řídicího obvodu.
16) Jaké hodnotě má vyhovovat jmenovité napětí řídících obvodů stroje odebírané z transformátoru, aby vyhovovalo správné funkci řídícího obvodu? A) nesmí překročit 50 V B) nesmí překročit 277 V C) nesmí překročit 500 V (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 9.1.2) Jmenovité napětí odebírané z transformátoru nesmí překročit 277 V. 17) Jak je charakterizována funkce STOP, kategorie 2 u pracovního stroje? A) zastavení bezpečnostním vypnutím strojních pohonů - neřízené zastavení B) řízené zastavení, kdy jsou strojní pohony napájeny tak, aby se dosáhlo zastavení a po zastavení jsou odepnuty C) řízené zastavení, kdy ovládací prvky stroje zůstávají napájeny (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 9.2.2) Funkci STOP (zastavení) se rozděluje do těchto tří kategorií: - 0: zastavení okamžitým vypnutím ovládacích prvků stroje (vypne se napájení) - 1: řízené zastavení, kdy jsou ovládací prvky stroje napájeny tak, aby se dosáhlo zastavení a až po zastavení jsou odepnuty - 2: řízené zastavení, kdy ovládací prvky stroje zůstávají napájeny 18) Jak je charakterizována funkce STOP, kategorie 0 u pracovního stroje? A) zastavení okamžitým vypnutím ovládacích prvků stroje - neřízené zastavení B) řízené zastavení, kdy jsou strojní pohony napájeny tak, aby se dosáhlo zastavení a po zastavení jsou odepnuty C) řízené zastavení, kdy ovládací prvky stroje zůstávají napájeny (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 9.2.2) Funkci STOP (zastavení) se rozděluje do těchto tří kategorií: - 0: zastavení okamžitým vypnutím ovládacích prvků stroje - neřízené zastavení (vypne se napájení) - 1: řízené zastavení, kdy jsou ovládací prvky stroje napájeny tak, aby se dosáhlo zastavení a až po zastavení jsou odepnuty - 2: řízené zastavení, kdy ovládací prvky stroje zůstávají napájeny 19) Pro které funkce zastavení se nesmí použít elektronické programovatelné zařízení? A) pro nouzové zastavení kategorie 2 B) pro zastavení kategorie 1 C) pro nouzové zastavení kategorie 0 (podle ČSN EN 60204-1 čl. 9.2.5.4.2 a 11.3.4) Nouzové zastavení kategorie 0 nesmí být závislé na elektronické logice. Norma rozlišuje stop(zastavení), nouzové zastavení a nouzové vypnutí!
20) Jak se provádí ochrana proti vzniku chybné funkce při zemním spojení řídících obvodů napájených z transformátoru a nepřipojených k ochrannému obvodu stroje? A) řídící obvody musí být uzemněny B) pro funkce START a STOP musí být použity vícepólové řídící vypínače C) řídící obvody musí být opatřeny přístrojem pro sledování stavu izolace (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 9.4.3.1) Řídicích obvody napájené z transformátoru a nepřipojené k ochrannému obvodu stroje musí být vybaveny přístrojem pro sledování stavu izolace. 21) Jak musí být voleny a montovány ručně ovládané prvky řídících přístrojů? A) musí být snadno přístupné pro obsluhu, barva musí odpovídat významu B) pro tlačítko START se volí barva červená C) pro tlačítko STOP se nesmí použít barva bílá (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 10) Ovládače nesmí být níže než 0,6 m nad podlahou a musí být snadno přístupné. Snímače polohy nesmí být poškozeny, pokud dojde k jejich přejezdu. Tlačítka: START...bílá, šedá, černá popř. zelená; STOP...černá, šedá, bílá popř. červená; RESET...modrá; Světelná návěstí: ČERVENÁ...nebezpečí; ŽLUTÁ...abnormální stav; MODRÁ... příkaz; ZELENÁ...normální stav, bezpečí; Přerušované světlo...upoutání pozornosti, změna, sdělení nenormálního stavu apod. Nouzové ovládače: Vždy aretace ovládače s ručním návratem. Červený hřib na žlutém podkladu, snadno přístupný. Lze využít i hlavní vypínač. 22) Pro jaký význam je na pracovním stroji možno použít modré tlačítko? A) za stavu vyžadujícího příkaz, funkce vrácení do dřívějšího stavu B) značí nebezpečný stav, uvedení nouzových funkcí do provozu C) abnormální stav, potlačení výjimečného stavu nebo znovuspuštění přerušeného automat. cyklu (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 10.2.1 Tabulka 2.) Tlačítka pro vrácení do výchozího stavu (reset) musí být MODRÁ. Bava Význam Výklad Příklady použití ČERVENÁ ŽLUTÁ ZELENÁ MODRÁ BÍLÁ ŠEDÁ ČERNÁ Nebezpečný stav Abnormální stav (Výjimečný stav) Bezpečný stav Příkaz Bez určitého významu Použití při nebezpečí nebo v nouzi Použít za abnormálního (výjimečného) stavu Použít k přípravě normálního stavu Použít za stavu vyžadujícího příkaz Všeobecně pro spouštění funkcí kromě nouzového významu (viz poznámka) Nouzové zastavení Uvedení nouzových funkcí do chodu Zásah k potlačení abnormálního (výjimečného) stavu Znovuspuštění přerušeného automatického cyklu START, sloučená funkce START a STOP Funkce vrácení do dřívějšího stavu (reset) START/ZAP (přednostně) STOP/VYP START/ZAP STOP/VYP START/ZAP STOP/VYP (přednostně)
23) Pokud je hlavní vypínač použit pro funkci nouzového vypnutí, kde musí být umístěn? A) mimo řídicí stanoviště obsluhy B) tak, aby byl snadno přístupný obsluze C) na hlavním rozváděči (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 10.7.5) Musí být snadno dostupný obsluze a musí být řáděn označen. 24) Kolik vodičů ochranného obvodu pracovního stroje se může připojit k jedné svorce? A) jeden nebo i více, pokud je k tomu svorka konstrukčně řešena B) pouze jeden C) maximálně dva (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 14.1.1) K jedné svorce je dovoleno připojit pouze jeden ochranný vodič. 25) Jak musí být zapojeny a montovány svorkovnice na strojích? A) svorkovnice musí montovány vždy vodorovně B) svorkovnice musí být zapojeny a montovány tak, aby se vnitřní a vnější vodiče u svorek nekřížily C) konce slaněných vodičů (před připojením do svorky) musí být předem upraveny pájením (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 14.1.1) Všechny spoje musí být zajištěny proti náhodnému uvolnění. pájené spoje pouze tam, kde jsou svorky vhodné pro pájení. Svorkovnice musí být zapojeny a montovány tak, aby se vnitřní a vnější vodiče u svorek nekřížily. Pro úpravu konců slaněných vodičů (před připojením do svorky) nesmí být použito pájení. 26) Jak se ukládají vodiče různých obvodů instalované na pracovním stroji? A) mohou se ukládat společně (do instalačních trubek) nebo být ve společném vícežilovém kabelu B) nesmí se ukládat společně (do instalačních trubek) ani být ve společném vícežilovém kabelu C) mohou se ukládat společně, ale nesmí být ve společném vícežilovém kabelu (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 14.1.3) Vodiče různých obvodů se mohou ukládat vedle sebe do společných elektroinstalačních kanálů (např. instalační trubky) nebo být ve společném vícežilovém kabelu. Nesmí to však zhoršit správnou funkci příslušných obvodů. Pokud tyto obvody pracují při různých napětích, musí být buď odděleny vhodnými zábranami, nebo musí být izolovány na nejvyšší napětí, které se může vyskytnout na kterémkoliv z vodičů. 27) Jaká vzdálenost musí být mezi kabelem a pohyblivou částí stroje, bez nutnosti případných dalších technických opatření? A) 15 mm B) 30 mm C) 25 mm (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 14.4.3) Tam, kde jsou pohybující se kabely v blízkosti pohybujících se částí, je nutno zajistit, aby byl mezi pohyblivými částmi a kabely zachován prostor alespoň 25 mm. Tam, kde to nelze provést, musí se mezi kabely a pohyblivé části vložit pevné přepážky.
28) Jaké minimální krytí musí mít elektroinstalační kanály na pracovním stroji? A) nejméně IP 33 B) nejméně IP 42 C) nejméně IP 21 (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 14.5.1) Elektroinstalační kanály na pracovním stroji musí mít krytí nejméně IP 33. 29) Kde může být umístěn vypínač ZAP - VYP pro svítidlo umístěné na stroji? A) může být umístěn do ohebné připojovací šňůry B) nesmí být zabudován do držáku svítidla C) může být zabudován do držáku svítidla (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 16.2.1) Nesmí být zabudován do držáku svítidla ani do ohebné připojovací šňůry. 30) Jak musí být jištěny všechny neuzemněné vodiče obvodů místního osvětlení na pracovním stroji? A) proti zkratu B) stačí je jistit proti přetížení C) do 6 A není třeba jistit (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 16.2.3 a 7.2.6) Všechny neuzemněné vodiče obvodů místního osvětlení na pracovním stroji musí být jištěny před následky zkratu. 31) Co má obsahovat návod k obsluze obsažený v technické dokumentaci? A) jmenovitý proud zařízení B) maximální úroveň hluku v okolí zařízení C) správné postupy při seřizování a provozu zařízení (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 18.8) Návod na seřízení a provoz zařízení, bezpečnostní opatření a upozornění na rizika při nesprávném způsobu použití. U programovatelných zařízení pokyny k programování a ověření programu. 32) Jakým hodnotám musí odpovídat měření izolačního odporu mezi silovým a ochranným obvodem pracovního stroje? A) minimálně 1000 Ω / 1 V B) minimálně 1 MΩ C) minimálně 7 MΩ (podle ČSN EN 60204-1/00 čl. 19.3) Izolační odpor mezi silovým a ochranným obvodem pracovního stroje nesmí být menší než 1 MΩ. Měří se stejnosměrným napětím 500 V. Vyjímečně může být pro některé části (např. sestavy sběracích kroužků) povolena hodnota nižší, a to minimálně 50 kω.
33) Co je typově zkoušený rozváděč nn - TTA? A) rozváděč zkoušený v EZÚ a označený značkou ESČ B) rozváděč složený pouze z dílů, na které bylo vydáno prohlášení o shodě C) rozváděč odpovídající stanovenému typu nebo sestavě, bez odchylek od typového provedení (podle ČSN EN 60439-1/00 čl. 2.1.1.1) Rozváděč nn odpovídající stanovenému typu nebo sestavě, bez odchylek od typového provedení, které by mohly mít podstatný vliv na jeho vlastnosti. 34) Který údaj nemusí být uveden na štítku rozváděče, pokud je uveden v technické dokumentaci výrobce? A) označení nebo ochranná známka výrobce B) typové označení nebo identifikační číslo C) jmenovité napětí a stupeň krytí (podle ČSN EN 60439-1 čl. 5.1) Na štítku musí být uvedeno označení výrobce a typové označení. Ostatní údaje mohou být buď na štítku, nebo v technické dokumentaci výrobce. Jsou to tyto údaje: Druh proudu, jmenovitá napětí, zkratová odolnost, krytí, rozměry, hmotnost, IEC 439-1, meze činnosti, způsob ochrany, pracovní podmínky,... 35) Jaký je minimální průřez měděného vodiče PEN v rozváděči? A) 10 mm 2 B) 4 mm 2 C) 6 mm 2 (podle ČSN EN 60439-1/00 ed. 2/00 čl. 7.4.3.1.7) Průřez ochranných vodičů (PE, PEN) nesmí být menší než příslušná hodnota v tabulce: Normalizovaný průřez ochranných vodičů (PE, PEN) Průřez fázových vodičů S [mm 2 ] S 16 16 < S 35 35 < S 400 400 < S 800 S 800 Minimální průřez odpovídajícího ochranného vodiče (PE, PEN) S p [mm 2 ] S 16 S/2 200 S/4 Pro vodiče PEN platí tyto doplňují požadavky: - minimální průřez musí být 10 mm 2 Cu nebo 16 mm 2 Al; - vodiče PEN nemusí být izolovány uvnitř rozváděče; - nosné části nesmí být použity jako vodič PEN, avšak montážní kolejnice vyrobené z mědi nebo hliníku mohou být použity jako vodiče PEN;
36) Kdy musí být ochranný vodič uvnitř rozváděče izolován od neživých částí? A) pokud rozváděč neobsahuje proudové chrániče B) pokud se jedná o nekrytý rozváděč C) pokud je u rozváděče použita ochrana úplnou izolací (podle ČSN EN 60439-1/00 čl. 7.4.3.2.2 d - Ochrana úplnou izolací) Pro ochranu před nebezpečným dotykem neživých částí úplnou izolací musí být splněny následující požadavky: a) Přístroj musí být úplně uzavřen v izolačním materiálu. Na krytu musí být symbol, který musí být viditelný zvnějšku. b) Kryty musí být vyrobeny z izolačního materiálu, který je schopen snést mechanické, elektrické a tepelné namáhání, kterému může být vystaveno za obvyklých i zvláštních provozních podmínek. c) Krytem nesmí na žádném místě procházet vodivé části tak, aby mohlo být poruchové napětí vyvedeno ven z krytu. d) Je-li rozváděč připraven k provozu a připojen k napájení, musí krytí obklopovat všechny živé části, neživé části a části náležející k ochrannému obvodu tak, aby nebylo možno se jich dotknout. Krytí musí zajišťovat nejméně stupeň ochrany krytem IP3XD. Uvnitř krytu musí být ochranný vodič a jeho svorka izolovány od živých částí a neživých částí stejně, jako jsou izolovány živé části. 37) Kdo odpovídá za provedení typové zkoušky rozváděče nn? A) firma provádějící jeho zapojení do elektrické instalace B) výrobce C) česká obchodní ispekce (podle ČSN EN 60439-1/00 čl. 8.1.1) Typové zkoušky musí být prováděny z iniciativy výrobce. 38) Co je úkolem kusové zkoušky rozváděče? A) ověřit zkratovou odolnost B) ověřit vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty C) odhalit vady materiálů a provedení (podle ČSN EN 60439-1/00 čl. 8.1.2) Účelem kusových zkoušek je odhalení vad materiálů a provedení. Tyto zkoušky se provádějí na každém novém rozváděči po jeho sestavení, nebo na každé přepravní jednotce. Další kusová zkouška na místě instalace se nepožaduje. Kusové zkoušky rozváděčů sestavených z normalizovaných součástí mimo závod výrobce těchto součástí, a to s výhradním použitím částí a příslušenství, jež byly pro tento účel výrobcem určeny nebo dodány, musí provádět podnik, který rozváděč sestavil.
39) Jakým nejnižším napětím musí být kontrolována izolace řídících a pomocných obvodů rozváděče, které výrobce označil jako nevhodné pro přímé napájení z hlavního obvodu, se jmenovitým izolačním napětím vyšším než 60 V? A) 2 500 V B) 1 000 V C) 2Ui + 1 000 V, minimálně 1 500 V (podle ČSN EN 60439-1 ed. 2/00 čl. 8.2.2.4.2 včetně změny A1) Pro řídicí a pomocné obvody, které výrobce označil jako nevhodné pro přímé napájení z hlavního obvodu, musí hodnota zkušebního napětí odpovídat této tabulce: Jmenovité izolační napětí U i (sdružené) [V] U i 12 12 < U i 60 U i 60 Dielektrické střídavé zkušební napětí efektivní hodnota [V] 250 500 2 U i + 1 000, minimálně 1 500 40) Odpojují se při zkoušce izolace odrušovací kondenzátory zapojené mezi živými a neživými částmi? A) ano B) ne C) ano, pokud by nesnesly zkušební napětí (podle ČSN EN 60439-1/00 čl. 8.3.2.1) Odrušovací kondenzátory nesmí být odpojeny a musí být schopny snést zkušební napětí. 41) Může krytá distribuční rozvodnice pro pevnou montáž v obytných budovách, domácnostech nebo na jiných místech přístupných laické obsluze, obsahovat signalizační zařízení? A) ano B) ano, pouze v případě montáže regulačních obvodů C) ne (podle ČSN EN 60439-3/95 čl. 1.1 a čl. 2.1.10) Distribuční rozvodnice pro pevnou montáž v obytných budovách, domácnostech nebo na jiných místech přístupných laické obsluze může obsahovat signalizační i jiná řídicí zařízení. 42) U rozváděče zkoušeného k instalaci do míst přístupných laické obsluze musí být provedena: A) je dostačující částečná typová zkouška B) typová zkouška - musí být k dispozici čtyři vzorky zkoušené v různém sledu s jejich vyhodnocením C) je dostačující kusová zkouška (podle ČSN EN 60439-3/95 čl. 8.1.1 včetně změny A1) Rozváděče určené pro laickou obsluhu musí být konstruovány jako typově zkoušené rozváděče nn. Pro sled zkoušek se musí připravit 4 samostatné vzorky.
43) Jaký musí být minimální stupeň krytí všech částí staveništního rozváděče při uzavřených dveřích? A) IP21 B) IP43 C) IP44 (podle ČSN EN 60439-4/95 čl. 7.2.1.1, změna A2/00) Stupeň krytí všech částí staveništního rozváděče musí být nejméně IP 44, jsou-li všechny dveře uzavřeny a je-li vybaven všemi odnímatelnými panely a krycími deskami. Ventilační a odvodňovací otvory nesmí snížit toto krytí. (Před vydáním změny A2 to bylo IP43.) 44) Jaká musí být konstrukce podpěr nebo upevňovacích zařízení staveništních rozváděčů? A) musí být vně krytu, ale musí s ním být pevně spojeny B) musí být vně krytu a musí být odnímatelné C) z ocelových trubek o průměru alespoň 30 mm a síle stěny nejméně 2 mm (podle ČSN EN 60439-4 čl. 7.2.4) Podpěry a upevňovací zařízení musí být vně krytu, ale musí s ním být pevně spojeny. 45) Jaký je minimální průřez každého ochranného vodiče uvnitř staveništního rozváděče, který není součástí kabelu? A) 1,5 mm 2 B) 2,5 mm 2 C) 10 mm 2 (podle ČSN EN 60439-4 čl. 7.4.3.1.7) Průřez ochranného vodiče uvnitř staveništního rozváděče, který není součástí kabelu, nesmí být menší než 2,5 mm 2.. 46) Jakou ochranu proti dotyku neživých částí musí mít zásuvky se jmenovitým proudem nepřesahujícím 32 A používané pro přenosné spotřebiče u výstupní jednotky staveništního koncového rozváděče? A) proudový chránič s vybavovacím proudem max. 30 ma, na který se smí připojit několik zásuvek B) proudový chránič s vybavovacím proudem max. 500 ma, na který se smí připojit několik zásuvek C) proudový chránič s vybavovacím proudem max. 30 ma, na který se smí připojit max. 6 zásuvek (podle ČSN EN 60439-4/95 čl. 9.3.3 změna A1/98) Několik obvodů zásuvek může být chráněno týmž proudovým chráničem, s vybavovacím proudem nepřesahujícím 30 ma.
47) Kdy nemusí být použit ochranný oddělovací transformátor v jednotce nn/nn transformátorového staveništního rozváděče? A) pokud je sekundární napětí kategorie I B) pokud je nulový bod transformátoru spojen vodičem s uzemňovací ochrannou svorkou umístěnou vně rozváděče C) pokud je použit chránič s Ivyp <= 30 ma (podle ČSN EN 60439-4/95 čl. 9.4.4 změna A1/98) Každá jednotka nn/nn (LV/LV) sestává zejména z: a) ochranných a ovládacích zařízení v primárním obvodu b) transformátoru nn/nn (LV/LV), který musí splňovat požadavky pro ochranný oddělovací transformátor c) ochranných a ovládacích zařízení v sekundárních obvodech d) vývodů ať už svorkových nebo zásuvkových. Nehledě na předchozí podmínky transformátor nemusí být oddělovací pokud je jeho nulový bod spojen vodičem s uzemňovací ochrannou svorkou vně rozváděče. Tento vodič musí být označen štítkem umístěným uvnitř krytu co nejblíže svorce. 48) Kolik zásuvek může být připojeno u staveništních rozváděčů na jeden proudový chránič s vybavovacím proudem 30 ma? A) pouze 1 zásuvka B) několik obvodů zásuvek C) maximálně 6 zásuvek (podle ČSN EN 60439-4/95 čl. 9.5.2 změna A1/98) Několik obvodů zásuvek může být chráněno týmž proudovým chráničem, s vybavovacím proudem do 30 ma. (Před vydáním změny A1 to bylo maximálně 6 ks zásuvek.) 49) Jaká musí být hodnota celkového odporu mezi neživými kovovými částmi a ochrannou svorkou rozvodnic a elektrorozvodných jader? A) maximálně 0,2 Ω B) maximálně 0,1 Ω C) maximálně 0,3 Ω (podle ČSN 35 7030 čl. 55 a ČSN EN 60439-1/00 čl. 8.2.4.1) Celkový odpor mezi kovovými neživými částmi rozvodnice nebo jádra a ochrannou svorkou nesmí být větší než 0,1 Ω. Měření se provádí přístrojem, který je schopen během měření dodávat do měřeného okruhu střídavý nebo stejnosměrný proud o velikosti minimálně 10 A. 50) Jaké velikosti je napětí při zkoušce napětím u rozvodnice a elektroměrového jádra s U n =230 V, při kusové zkoušce? A) 1000 V B) 1500 V C) 2500 V (podle ČSN 35 7030/72 čl. 76) Zkouší se napětím 1500 V, pod dobu 60 s.