State of the art MUDr. MgA. Kateřina Rusinová, Ph.D. prim. MUDr. Irena Závadová MUDr. Adam Houska PhDr. Martin Loučka, Ph.D.

Podobné dokumenty
Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Utrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti

Mobilní specializovaná paliativní péče zahraniční inspirace

MUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

Limitace péče etika a praxe

CEBO: (Center for Evidence Based Oncology) Incidence Kostních příhod u nádorů prsu PROJEKT IKARUS. Neintervenční epidemiologická studie

Intenzivní péče v kontextu systému paliativní medicíny u dětských pacientů

Výzkum v paliativní péči Co nám dává a co nám bere?

1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Etické problémy pacientů s defibrilátorem. Miloš Táborský I. IKK FNOL a UPOL

Patient s hemato-onkologickým onemocněním: péče v závěru života - umírání v ČR, hospicová péče - zkušenosti jednoho pracoviště

Kontinuita péče o nevyléčitelně nemocného dětského pacienta - od nemocnice po domácí prostředí. irena závadová domácí hospic Cesta domů

ÚMRTÍ PACIENTA V REŽIMU PALIATIVNÍ PÉČE

NEMOCNIČNÍ PROGRAM PALIATIVNÍ PÉČE KONZILIÁRNÍ PALIATIVNÍ TÝM METODIKA

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČR K POSKYTOVÁNÍ MOBILNÍ SPECIALIZOVANÉ PALIATIVNÍ PÉČE

Spolu až do konce Výsledky programu za rok 2016

Charitativní a humanitární činnost

Práce s rodinou pacienta

ŽIVOTNÍ CYKLUS LÉKŮ KLINICKÉ HODNOCENÍ STUDIE. Kateřina Kopečková FN Motol, Praha

a intenzivní medicíně v roce 2015 Kam směruje?

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

END-OF-LIFE PREFERENCE KARDIOLOGICKÝCH PACIENTŮ

Whitte paper on palliative care in dementia. V.česko-slovenská konference paliativní medicíny, Brno, sídlo VOP

Obecná a specializovaná paliativní péče

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

SPOLU AŽ DO KONCE. Výsledky 3. ročníku programu zaměřeného na podporu péče o umírající v ČR

A PROJEKT SHELTER V ČR

Klinická, etická a právní dilemata v péči o pokročile a nevyléčitelně nemocné

SPECIALIZOVANÁ DOMÁCÍ

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Časná diagnostika zhoubných nádorů prostaty u rizikových skupin mužů. R. Zachoval, M. Babjuk ČUS ČLS JEP

Poskytování poradenství pro pozůstalé ve Fakultní nemocnici Olomouc. Marta Hošťálková

Neuroaxiální analgezie - základy anatomie a fyziologie. Pavel Svoboda Nemocnice sv. Zdislavy, a.s.; Mostiště Domácí hospic sv. Zdislavy, a.s.

Zkušenosti s aplikací protonové terapie. MUDr. Jiří Kubeš, Ph.D. PTC Praha

Současný stav dětské paliativní péče v ČR


Ošetřovatelský proces

Reforma psychiatrické péče v ČR akutality

Revize farmakoekonomické analýzy

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

Autor práce: Mgr. Romana Klímová ARO, Slezská nemocnice Opava Vedoucí práce: PhDr. Sabina Psennerová, Ph.D. LF, Ostravská univerzita v Ostravě

Kteří pacienti již nemají prospěch z umělé výživy Klinické a etické aspekty

INSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : Bakalářský studijního program

Přítomnost rodiny v průběhu umírání, ano či ne? Renata Pařízková

Hodnocení segmentu centrové léčby z dat plátců zdravotní péče. Společné pracoviště ÚZIS ČR a IBA MU

Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017

INDIKÁTORY KVALITY PÉČE V PSYCHIATRII

MY A RESUSCITACE. aneb naše vlastní názory na KPR. Jana Šeblová 1, 2 Dominika Šeblová 3

POHLED SESTRY NA PALIATIVNÍ PÉČI V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ. Monika Metznerová FN Brno Bohunice KARIM

Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii. Ivana Vašutová

Paliativní medicína v ČR v roce Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa

Poslední hospitalizace onkologických pacientů v ZZ následné péče a lůžkových hospicích

Vliv farmaceutických firem na chování lékařů. Jiří Vorlíček

PSYCHOSOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA PROFESE ZDRAVOTNICKÉHO PRACOVNÍKA. MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST versus MALÁ ŽIVOTNÍ NEŠTĚSTÍ

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová

Paliativní péče o pacienty s neurodegenerativním onemocněním

Ekonomické limity vs. správný odborný postup. Dagmar Záleská

Kvalita života dětí s nádorovým onemocněním: vývojový přístup.

PALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková

CYBERKNIFE DAVID FELTL

DRG a hodnocení kvality péče aneb bez klinických doporučených postupů to nepůjde

Možnosti paliativní péče. Mgr. Tereza Bímová

Pohled pacientů s Parkinsonovou nemocí a jejich rodin na péči na konci života. Radka Bužgová, Radka Kozáková

Projekt zaměřený na monitoring diagnostiky a léčby bolesti u onkologicky nemocných pacientů. Brno Brněnské onkologické dny

Eutanazie, jiná rozhodování na konci života Právní komparace. Adam Doležal

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

Průvodce nabídkou Certifikace paliativního přístupu v sociálních službách

Další možnosti rozvoje dětské paliativní péče v ČR

Radioterapie po radikální prostatektomii

Markéta Bodzašová FN Brno KARIM

Paliativní péče o extrémně nezralé novorozence na hranicích viability

Ústav ošetřovatelství

TARGETED TEMPERATURE MANAGEMENT UP TO DATE 2014

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ

Paliativní péče ve FNKV Praha

C. Stručná souhrnná zpráva o realizaci projektu Obsah Cíle a výstupy projektu...2 Shrnutí závěrů...3

R.A. Burger, 1 M.F. Brady, 2 J. Rhee, 3 M.A. Sovak, 3 H. Nguyen, 3 M.A. Bookman 4

Léčba DLBCL s nízkým rizikem

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti

Parenterální výživa v onkologii a kdy domů? (kriteria pro aplikaci v domácí péči) Viktor Maňásek Komplexní onkologické centrum Nový Jičín

Paliativní péče o extrémně nezralé novorozence na hranicích viability

ELFis protokol pilotní studie


Kvalita ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

NOVÉ TRENDY A TECHNOLOGIE V OŠETŘOVATELSKÉ PÉČI. Aplikace metody krátkých intervencí v praxi

PALIATIVNÍ PÉČE V JMK

Indikace k chirurgické léčbě, možnosti a limitace chirurgické léčby u nemocných s mnohočetným myelomem páteře

Kvalita života nemocných s kardiovaskulárním onemocněním Jana Haluzíková

Parenterální výživa v paliativní onkologické péči. Eva Meisnerová

Delirium pohled paliatra. Ladislav Kabelka, Oblastní charita Rajhrad Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa

Nové akreditační standardy

Role lékaře v podpoře pečujících. Regina Slámová, Hospic sv. Alžběty -Domácí hospic a ambulance paliativní medicíny -Lůžkový hospic Brno

DOPORUČENÝ POSTUP PŘED ODBĚREM ORGÁNŮ OD ZEMŘELÝCH DÁRCŮ PO NEVRATNÉ ZÁSTAVĚ OBĚHU. Pracovní skupina

Dlouhodobá lůžková péče pro území Libereckého kraje (paliativní medicína OD: 00030)

ÚSZS Středočeského kraje Společnost urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP

SPIS - SYSTÉM PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENČNÍ SLUŽBY ČR

Transkript:

State of the art 2016 MUDr. MgA. Kateřina Rusinová, Ph.D. prim. MUDr. Irena Závadová MUDr. Adam Houska PhDr. Martin Loučka, Ph.D.

1 Zkracuje terminální sedace život onkologických pacientů? Maeda I, Morita T, Yamaguchi T, et al. (2016). Effect of continuous deep sedation on survival in patients with advanced cancer (J-Proval): a propensity score-weighted analysis of a prospective cohort study. Lancet Oncology, 17:115-122.

Design sekundární analýza dat ze studie J-Proval 58 institucí, 2012-2014 dospělí pacienti (20+) paliativních oddělení a domácích hospiců N=1827 (nemocnice N=618, PC oddělení N=786, doma N=423) cíl: porovnat délku dožití u pacientů s TS a pacientů bez TS

Design Kontrolováno pro věk, pohlaví, diagnózu, stádium nemoci (metastáze ano x ne), symptomovou zátěž (ECOG), chemoterapie v posledním měsíci, prostředí, soběstačnost pacienta Proměnné z předchozích studií a ty, které měly vzájemnou p<0.2 u pacientů s TS x bez TS Propensity-score weighted analysis

Design TS (continuous deep sedation) definována jako kontinuální podání sedativ s cílem ulevit od nesnesitelných a refrakterních symptomů skrze totální ztrátu vědomí až do smrti pacienta. administrace podle národních směrnic očekávané dožití 2 týdny midazolam 0.2-1 mg/h a později 5-120mg/den (obvykle 20-40 mg/den)

Výsledky 1827 pacientů, u 269 pacientů (15%) TS

Výsledky medián dožití: nevážená analýza TS: 27 dní vážená analýza TS: 22 dní bez TS: 26 dní bez TS: 26 dní (median rozdílu 1 den [95% CI 6 to 4]; HR 1 01 [95% CI 0 87 1 17]; log-rank p=0 91) Mezi oběma skupinami pacientů nebyl statisticky významný rozdíl v dožití.

Limitace neznáme důvody indikace TS omezený set proměnných v sekundární analýze chybí religiozita, beznaděj pacientů a rodiny, očekávání lékaře, spokojenost s péčí kulturní specifika japonského systému (délka hospitalizace) pouze pacienti s onkologickými diagnózami

Co to pro nás znamená? TS validní metoda v paliativní péči u onkologických pacientů strach ze zkrácení života neodpovídá výsledkům musíme počítat s obavami a nedorozuměním argumentační podpora do diskuze o eutanázii

2 Metaanalýza souvislostí mezi paliativní péčí a vybranými proměnnými, týkající se pacientů a jejich pečujících Association Between Palliative Care and Patient and Caregiver Outcomes. A systematic Review and Meta-analysis. Dio Kavalieratos al. JAMA, 2016

Design Systematický přehled a metaanalýza 43 RTC studií celkem, z toho: 35 studií - kontrola proti zvyklé péči 14 studií v ambulantních podmínkách 15 studií sledovalo pečující sledované výstupy: QOL, symptomová zátěž a přežívání

Outcomes # 1 paliativní péče je spojena se signifikantním zlepšením QOL a symptomovou zátěží - nikoli však přežívání v průběhu 1-3 měsíců pokud byly hodnoceny jen studie s nízkým rizikem bias a dobře metodologicky postavené, byly důkazy pro toto spojení slabé

Outcomes # 2 metaanalýza RCT ukázala, že paliativní péče byla spojena se zlepšením QOL a symptomové zátěže, ale bez zlepšení přežívání. Výsledky byly oslabené a některé souvislosti pozbyly statistické významnosti když byly hodnoceny jen studie s malým rizikem bias.

Jsou výsledky validní? analyzované studie o různé kvalitě široké spektrum pacientů časná x pozdní PP pečující okrajově proměňující potřeby umírajících a zátěž pečujících

Co to pro nás znamená? solidní evidence o spojení mezi poskytováním paliativní péče a lepší kvalitou života a kontrolou symptomů solidní evidence o neutrálním efektu na přežívání pacientů

3 Definice dobrého umírání Přehledová studie Meier, Emily A., et al. "Defining a good death (successful dying): literature review and a call for research and public dialogue." The American Journal of Geriatric Psychiatry 24.4 (2016): 261-271.

Design Systematický přehled literatury Kvalitativní a kvantitativní studie zabývající se dobrou smrtí, klidnou smrtí, úspěšným umíráním. Různé úhly pohledu: pacienti, příbuzní, zdravotníci.

Výsledky 36 studií zařazeno do review (27 kvalitativních, 5 kvantitativních, 4 smíšené) 3 studií standardizované měření Preferences about death and dying questionnaire The Concept of Good Death Scale Good Death inventory 6 studií - vlastní dotazníky

Výsledky Preference týkající se umírání: 94% jak, kde a kdy příprava na umírání DVP, organizace pohřbu Být bez bolesti: 84 % Emocionální pohoda: 64% Completion: rozloučení, pocit dobrého života, přijetí smrti Léčba: neprodlužovat život, vše se zkusilo, kontrola, PAS/euthanasie Důstojnost: respekt k individualitě, nezávislost Rodina: podpora, akceptace smrti, příprava na smrt, zátěž

Výsledky Hlavní rozdíly ve skupinách Kvalita života: příbuzní hodnotili kvalitu života výše než pacienti a zdravotníci Rodina: příbuzní hodnotili rodinu výše než pacienti Důstojnost: příbuzní hodnotili rodinu výše než pacienti Spiritualita: pacienti hodnotili spiritualitu výše než příbuzná

Závěr shoda všech 3 skupin na nejdůležitějších tématech rozdíly ve vnímání důležitosti kvality života, rodiny, důstojnosti a spirituality

Jsou výsledky validní? Pro rozdílné designy studií nemožné provést meta-analýzu Různě velké skupiny účastníků v jednotlivých studiích Různé nástroje použité k hodnocení dobré smrti Nespecifikovaná doba přežití po vyplnění dotazníku Většina příbuzných retrospektivně Zdravotníci lékaři, sestry, sociální pracovníci, psychologové

Co to pro nás znamená? Pro klinickou praxi: přímá otázka na umírání příprava na umírání Pro výzkum: jaké jsou představy o dobré smrti u umírajících v ČR?

4 Jaký efekt má podpůrná a informační intervence paliatra u chronicky kriticky nemocných?

Jaký efekt má podpůrná a informační intervence paliatra u chronicky kriticky nemocných? e i d u t s í n v ti a g e N

Design multicentrická prospektivní randomizovaná studie tři univerzitní a jedna oblastní nemocnice 365 blízkých pacientů v protrahovaném kritickém stavu informačně podpůrná intervence paliatra 2x

Intervence 2 setkání s paliatrem

Outcomes Cíl: zjistit vliv intervence na HADS, PTSD u příbuzných 3 měsíce followup preference pacienta délka hospitalizace 90-ti denní mortalita

Hlavní výsledky

Proč? + prospektivní, multicentrická, randomizovaná dobře definovaná intervence i proměnné kvalitní sběr dat pouze 1,4 setkání s rodinou bez intenzivisty minimální emoční podpora

Co to pro nás znamená?

Co to pro nás znamená? vždycky se člověk nejlépe poučí z chyb

Co to pro nás znamená? vždycky se člověk nejlépe poučí z chyb informační toxicita

Co to pro nás znamená? vždycky se člověk nejlépe poučí z chyb informační toxicita emoce!!!

4 Doporučené postupy pro ukončování život-udržující péče Downar J, Delaney JW, Hawryluck L, Kenny L (2016). Guidelines for the withdrawal of life-sustaining measures. Intensive Care Medicine, 42:1003-1017.

Design zdravotníci mají velmi omezené vzdělání v oblasti ukončování léčby, chybí vodítka Delphi studie členové Canadian Critical Care Society a Canadian Association of Critical Care Nurses (N=39, další kola N=36), vybraní podle reprezentativnosti prostředí a profesí

Metodika na základě přehledu literatury definovány 4 klíčové tematické oblasti 1) Příprava na ukončení podpory 2) Hodnocení distresu 3) Farmaceutický management distresu 4) Ukončení podpory a monitoring

Metodika parafráze výsledků 99 identifikovaných studií do podoby tvrzení, s nimiž panel vyjádřil souhlas Doporučujeme Navrhujeme Bez doporučení konsenzus vždy alespoň 50% panelistů (původně 4 skupiny, poté online)

Výsledky - doporučení 1. příprava na ukončení podpory informování pacienta a rodiny příprava týmu a dostupnost specialistů (lékař, sestra, respirační terapeut) vlastní pokoj, klidné prostředí, signál ostatním spolupráce lékaře a sestry debriefing podpora v zármutku přítomnost rodiny během ukončování podpory

Výsledky - doporučení 2. Zhodnocení distresu hodnocení bolesti agitace respirační distres delirium dokumentace důvodů k medikaci

Výsledky - doporučení 3. Farmaceutický management distresu farmaceutická léčba i prevence snížení medikace s paralytickými účinky Využití opiátů/sedativ, popřípadě barbiturátů nebo propofolu dávkování upraveno podle symptomů (titrace podle efektu) doporučení pro další typy léčiv

Výsledky - doporučení 4. Ukončení léčby a monitoringu tvorba a využití protokolů ukončení všech postupů, které nemají za cíl komfort pacienta individuální tempo ukončování podpory, racionální pořadí podle efektu (dopad na bolest a další symptomy) ukončení ventilace a monitoringu (který nepřispívá ke komfortu pacienta)

Výsledky - validita široký panel expertů vysoká míra shody v rámci panelu Etické a klinické zhodnocení podkladů pouze Kanada nedostatečná kvalita primárních dat v panelu chyběli zástupci pacientů nebo rodin

Co to pro nás znamená? doporučené postupy mají za cíl podpořit zdravotníky v nejisté a eticky/klinicky/emočně náročné situaci nutno navázat praktickými protokoly na pracovišti, které také umožní přípravu personálu potřeba výzkumu pro ověření konkrétních postupů

6 Které onkologické pacienty a kdy odesílat do ambulance paliativní medicíny? Referral criteria for outpatient specialty palliative cancer care: an international consensus. David Hui et al. Lancet Oncol. 2016

Design Delphi metoda (celkem 3 kola, shoda 70%) Konsensus expertů (60 paliatrů/onkologů) Nemocnice s přístupem k paliativní péči

Outcomes 11 velkých kritérií k identifikaci onkologicky nemocných, kteří mají být odesláni do ambulance paliativní péče 36 malých (pomocných) kritérií

kategorie % souhlas ve 2. kole % souhlas ve 3. kole Závažné fyzické symptomy 7-10 distress 98% 100% Závažné emocionální symptomy distress 84% 97% Žádost o zkrácení života distress 88% 96% Spirituální či existenciální krize distress 71% 91 Plánování budoucí péče jiné 88% 95% Žádost pacienta jiné 86% 95% Delirium neurologické 79% 88% Meta v CNS neurologické 73% 74% Komprese míchy či kaudy neurologické 75% 72% Medián přežití 3 m. po dg. méně než 1 rok trajektorie 71% 88% Progresivní nádor po selhané 2. linii ChTh trajektorie 70% 88% KRITÉRIA POTŘEB ČASOVÁ KRITÉRIA

Jsou výsledky validní? experty byli onkologové / paliatři terciární centra z rozvinutých států existující síť ambulancí specializovaná PP pouze

Co to pro nás znamená? podporovat rozvoj ambulancí paliativní medicíny s odkazem na nové poznatky o benefitu časné intergrace paliativní péče s rozvojem sítě ambulancí paliativní medicíny včas odesílat indikované onkologické pacienty edukovat kolegy onkology bez specializovaného vzdělání o PM

7 Je otázka ukončování marné léčby otázkou kdo má rozhodnout? Misak, Cheryl J., Douglas B. White, and Robert D. Truog. "Medically inappropriate or futile treatment: Deliberation and justification." The Journal of Medicine and Philosophy: A Forum for Bioethics and Philosophy of Medicine. Vol. 41. No. 1. 2015. t

Design teoretická práce z oblasti bioetiky a filozofie medicíny rozhodovací proces při ukončování či nezahajování marné či medicínsky neopodstatněné léčby respekt k autonomii pacientů versus paternalistický přístup lékařů

Otázka č. 1 Zda a kdy může lékař rozhodnout o ukončení marné léčby unilaterálně?

Otázka č. 2 Jak hledat rovnováhu mezi perspektivou pacienta a perspektivou lékaře na pozadí celospolečenských hodnot a omezení?

3 typy případů případy, o kterých se nevyjednává: lékař rozhoduje dle postupů lege artis bakteriální meningitida ATB léčba náhlá srdeční zástava KPR rigor mortis ne KPR případy k vyjednávání: rozhodnutí na základě preferencí pacienta karcinom prostaty operace x radioterapie x vyčkávání šedá zóna: medicínská nejistota rozdílné hodnoty pacienta a lékaře

Závěr 1, neexistuje unilaterální rozhodování 2,otázkou je, jakým způsobem naše společnost posunuje hranice mezi jednotlivými typy případů 3, důvěra v lékaře není autoritativně vynucena, není to submisivní úcta, ale úcta z respektu

Co to pro nás znamená? změna úhlu pohledu na případy konfliktu mezi lékařem a pacientem při rozhodování o ukončení marné léčby moc lékařů a jejich specifické postavení ve společnosti

8 Historie DNR

DNR dnes patří k rituálu umírání v nemocnici 60.léta - KPR je zázračná jednoduchá efektivní metoda v některých případech však pouze prodlužuje umírání nový koncept: informovaný souhlas s léčbou vs. s neléčením dnes je DNR malou částí širšího celku - sdíleného rozhodování o cílech léčby a limitacích

DNR dnes patří k rituálu umírání v nemocnici 60.léta - KPR je zázračná jednoduchá efektivní metoda v některých případech však pouze prodlužuje umírání nový koncept: informovaný souhlas s léčbou vs. s neléčením dnes je DNR malou částí širšího celku - sdíleného rozhodování o cílech léčby a limitacích

DNR dnes patří k rituálu umírání v nemocnici 60.léta - KPR je zázračná jednoduchá efektivní metoda v některých případech však pouze prodlužuje umírání nový koncept: informovaný souhlas s léčbou vs. s neléčením dnes je DNR malou částí širšího celku - sdíleného rozhodování o cílech léčby a limitacích

DNR dnes patří k rituálu umírání v nemocnici 60.léta - KPR je zázračná jednoduchá efektivní metoda v některých případech však pouze prodlužuje umírání nový koncept: informovaný souhlas s léčbou vs. s neléčením dnes je DNR malou částí širšího celku - sdíleného rozhodování o cílech léčby a limitacích

DNR dnes patří k rituálu umírání v nemocnici 60.léta - KPR je zázračná jednoduchá efektivní metoda v některých případech však pouze prodlužuje umírání nový koncept: informovaný souhlas s léčbou vs. s neléčením dnes je DNR malou částí širšího celku - sdíleného rozhodování o cílech léčby a limitacích