OAK HODONÍN Konkurenceschopnost - podmínka úspěchu podnikání v zemědělství I Ekonomika práce strojů v rostlinné výrobě, Prof. František Bauer, Získávání prostředků z dotačních titulů PRV Lektor Ing. Ivan Černek
Výživa a hnojení obilnin Letovice 29.1.2013
Výnos obilovin je ovlivňován: počtem klasů (lat) na jednotku plochy počtem zrn v klase nebo latě hmotností tisíce zrn nebo semen O realizaci na trhu rozhoduje u potravinářské pšenice: obsah N látek pádové číslo hektolitrová váha test Zelený Obiloviny jsou středně náročné na živiny. Na 1 tunu zrna a odpovídající množství slámy se odčerpá:
Průměrná spotřeba čistých živin na výnos hlavního produktu Druh obilniny Odběr živin výnosem zrna kg. t -1 N P K Mg S Pšenice ozimá 25 5,0 20,0 2,4 4,3 Žito ozimé 24 6,1 21,6 2,4 4,2 Ječmen ozimý 26 5,7 24,0 1,8 Pšenice jarní 26 5,2 19,9 2,4 4,2 Ječmen jarní 24 5,2 19,9 1,8 4,2 Kukuřice 27 5,2 23,2 4,8 3,1 Oves 26 6,1 24,1 2,4 Proso 30 6,1 34,9 2,0 Pohanka 34 7,0 33,2 2,1
Zrno odčerpá : N, P, Mg, S Sláma odčerpá : K, Ca Požadavky ozimé pšenice na půdu: vyžaduje půdy střední až těžké hlinité až jílovité slabě kyselou až neutrální reakci (6,0 7,2) s dobrou schopností poutat vodu a živiny Zajištění živin vyžaduje: zhodnocení ph extrémní ph snižuje využití živin Půdní druh Optim. ph Orná půda žádoucí ph Písčitá půda 5,5 5,3-5,7 Hlinitopísčitá 6,0 5,8-6,2 Písčitohlinitá 6,5 6,3-6,7 Hlinitá, jílovitá 7,0 6,5-7,5
Vliv změny ph na výnos zrna u vybraných obilovin ph/kcl Ozimá pšenice Ozimý ječmen Jarní ječmen t.ha -1 Rel.% t.ha -1 Rel.% t.ha -1 Rel.% 4,3 3,11 100,0 2,35 100,0 2,60 100,0 5,0 3,06 98,3 2,92 124,2 3,19 122,7 6,0 3,33 107,7 4,06 172,7 3,68 141,5 6,5 3,39 109,0 4,32 183,8 3,76 144,6
V praxi se nedoceňuje úprava obsahu živin v půdě. Výnosem se odčerpá : Plodina Výnos t.ha -1 Odčerpané množství živin v kg.ha -1 N P K Mg S Pšenice ozimá 8 200 40 160 20 35 Ječmen jarní 6 145 30 120 10 25 Kukuřice 8 215 40 185 40 25 Úprava normativů pro hnojení fosforem, draslíkem a hořčíkem na základě zhodnoceného obsahu přístupných živin podle Mehlicha III Živina Zásoba živin v půdě Fosfor Draslík Hořčík nízká (N) výrazné dosycení normativ + 50 % vyhovující (VH) mírné dosycení normativ + 25 % dobrá (D) normativ vysoká (V+VV) nehnojit
Vliv změny P na výnos zrna u vybraných obilovin Přístupný Ozimá pšenice Ozimý ječmen Jarní ječmen P mg.kg -1 t.ha -1 Rel.% t.ha -1 Rel.% t.ha -1 Rel. % 15 3,77 100,0 2,90 100,0 3,01 100,0 35 4,41 116,9 3,64 125,5 3,61 119,9 50 4,64 123,1 4,08 140,6 3,84 127,5 70 4,61 122,3 4,52 155,8 3,82 126,9
Dusík: omezuje tvorbu a růst listů listy od spodu žloutnou redukuje se počet odnoží odnože zasychají klas má malý počet vřeten snižuje se obsah bílkovin v zrnu (pšenice, žito, oves)
Fosfor: deficit se projevuje zejména na počátku vegetace, kdy je v důsledku chladného a suchého počasí ztížen příjem omezuje odnožování a tvorbu kořenového systému vyšší tvorba anthokyanů v pletivech červenofialové zbarvení listů a stébel ovlivňuje tvorbu škrobu v zrnu a klíčení
Draslík: porosty špatně přezimují listy zasychají od okrajů nekrózy zavadání listů v důsledku špatného hospodaření s vodou zvyšuje se nebezpečí poléhání obilovin omezuje se využití N na tvorbu bílkovin (pšenice) a škrobu (ječmen)
Vápník: ovlivňuje tvorbu kořenového vlášení zvyšuje propustnost membrán příjem živin ovlivňuje fertilitu pylu zvyšuje pevnost stébla
Hořčík: snižuje tvorbu chlorofylu rostliny se opožďují ve vývoji (později metají) dochází ke korálkovité mozaice nebo pruhovitosti listů snižuje se zabudování N do bílkovin
Síra: snižuje využití dusíku redukuje se počet odnoží redukuje se počet zrn v klase snižuje se počet disulfidických můstků a tím je snížená odolnost proti suchu
Projevy deficience síry
Mangan: omezuje fotosyntézu snižuje tvorbu bílkovin na listech dochází k nepravidelným nekrózám, které se objevují po odnožování rostlin
Bór: nadbytek: listy mají hnědé drobné skvrnky, list postupně zasychá a odumírá nedostatek ovlivňuje tvorbu generativních orgánů
Měď: nedostatek se objevuje na půdách neutrálních až zásaditých a na kyselých s vysokým obsahem org.látek projevem je světlá zeleň listů a zahnědnutí klasů klas může být zubatý vrcholové části jsou hluché u ovsa dochází k deformaci lat, případně až k hluchosti klasu
Vliv deficitu vody na výnos a kvalitu ozimé pšenice Vzcházení: tvorba kořenového systému a adventivních kořínků (hloubka 0,7 1,0 m) Sloupkování kvetení: ovlivňuje tvorbu klasu a kvítků Kvetení mléčná zralost: snižuje počet zrn v klase a vede až k hluchosti klasu Konec mléčné zralosti vosková zralost: snižuje hmotnost zrna
Dynamika odběru živin ozimou pšenicí a nárůst sušiny (zpracováno dle Aignera et al., 1988) odběr živin v kg/ha 200 150 100 50 0 počátek vegetace - odnožování sloupko vání metání kvetení měsíc vegetace zrání N K sušin IV. V. VI. VII. VIII. P 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 sušina v t/ha
Zásady výživy ozimé pšenice dusíkem: hnojení základní: provádíme na půdách méně úrodných, při nízké a vyhovující zásobě přístupných živin v půdě, po špatných předplodinách, tam kde je nízký obsah N min v půdě hnojení během vegetace: A) regenerační hnojení B) produkční hnojení C) pozdní přihnojení
A) Regenerační hnojení: obnovit biomasu u zimou zesláblých porostů. provádíme ho podle N min v půdě. U odrůd silně a středně odnoživých dávku N snížíme o cca 15 kg.ha -1 U odrůd s nízkou odnožovací schopností dávku N zvýšíme z hnojiv používáme: LA, LAD, LAV, DASA Pozor na DAM 390 nebo SAM 240
B) Produkční hnojení: I. a II. provádíme ve fázi DC 29 při odnožení do počátku sloupkování. ovlivňuje: diferenciaci stébel, klasového vřetene a tím hustotu porostu a produktivitu klasu. provádíme ho podle: ARR, půdního dusíku, N testrem (N senzor) z hnojiv používáme: DAM 390, LV, LAD, LAV, DASA, SAM (19+ 5), LOVOSAN ( 24+3)
C) Kvalitativní pozdní přihnojení provádíme v období před metáním do začátku kvetení ovlivňuje: hmotnost obilek a obsah N-látek v obilkách účinnost pozdního přihnojení je závislá na dobrém zdravotním stavu porostu a na příznivých vláhových poměrech z hnojiv používáme: DAM 390, močovina, LV, LAV, SAM
Vliv aplikace síry na utilizaci dusíku (Schnug et al., 1993a) plodina pšenice ozimá pšenice jarní odběr N čistá odběr N (kg.ha -1 ) využitel (kg.ha -1 ) nost N- zrno sláma zrno sláma hnojiv (%) čistá využitel nost N- hnojiv (%) (%) (%) kontrola 151 45,8 59 107 26,4 31 elementá rní síra síranová síra 179 47,6 71 114 28,5 36 180 56,3 75 125 31,1 43 LSD0,05 27 6,6 12 17 4,3 11
Vliv aplikace síry na utilizaci dusíku (Schnug et al., 1993a) plodina pšenice ozimá pšenice jarní odběr N čistá odběr N (kg.ha -1 ) využitel (kg.ha -1 ) nost N- zrno sláma zrno sláma hnojiv (%) čistá využitel nost N- hnojiv (%) (%) (%) kontrola 151 45,8 59 107 26,4 31 Elementární síra síranová síra 179 47,6 71 114 28,5 36 180 56,3 75 125 31,1 43 43 LSD0,05 27 6,6 12 17 4,3 11
Pekárenská a pečivárenská kvalita Jakostní ukazatele pšenice pekárenská pečivárenská Vlhkost nejvýše 14 nejvýše 14 Objemová hmotnost kg/hl nejméně 76 nejméně 76 Obsah N-látek v sušině nejméně 11,5 nejvýše 11,5 SDS test (ml) nejméně 30 nejvýše 25 Číslo poklesu (7g) v s nejméně 220 nejméně 220
Vliv dávky N na kvalitu výrobku (Hřivna et al 2007)
Vliv síry na kvalitu pekařských výrobků (Hřivna et al. 2007) trhlina Sádrovec (80kgN) Sádrovec (110kg N) DASA (80kg N) DASA (110kg N)
Foto Richter
Foto Richter
Poškozené rostliny ozimé pšenice mrazem ( Richter)
(foto Richter)
Pšenice ozimá poškozená květnovými mrazy
Výživa a hnojení jarního ječmene
Požadavky jarního ječmene na půdu: vyžaduje půdy středně těžké hlinité až písčitohlinité slabě kyselou až neutrální reakci (6,2 6,7) s dobrou schopností poutat vodu a živiny důležitá je dobrá zásoba přístupných živin
Setí, předseťová příprava a založení porostu Seťové lůžko se kypří do hloubky 4-6cm, hloubka setí 3-5cm. Norma výsevku v ŘVO-4,0 MKS, BVO 4-4,5MKS, KVO 3,5-4 MKS. Je třeba respektovat i vlastnosti odrůdy (odnoživost) a kvalitu osiva a obsah živin v obilce. Sejeme osivo mořené a uznané. Hnojení N při předseťové přípravě podle Nmin stanoveného ve vzorcích odebraných z profilu 0-30cm Při volbě dávky dusíku je nutné vycházet nejenom z celkového obsahu Nmin v půdním profilu ale také z poměru mezi nitrátovou a amonnou formou dusíku Při setí musí být půda vyzrálá a ječmen se nesmí zamazat. Při nedodržení dochází ke žloutnutí rostlin, porost není vyrovnaný co do výšky rostlin a počtu odnoží. Hnojení dusíkem : při zaorávce řep. chrástu N nehnojit je-li realizováno hnojení pod patu, je třeba počítat s vyšším využitím živin zvláště u N a P a zvýšeným rozvojem kořenového systému rostlin
Jaká bude budoucnost marginálníc h oblastí?
Chemické složení osiva N P K Mg Ca S Zn [% v sušině] [mg/kg sušiny] I.55 0.341 0.556 0.136 0.071 1480 27,30 Výsevek: 4MKS (188 kg,ha -1 ) 2,9kg N 0,13kg Ca 0,6kg P 0,26kg Mg 1,05kg K
Průměrná spotřeba (kg) čistých živin na výnos Ječmen jarní (1 tuna) hlavního produktu: N P K Ca Mg S 24 5,2 19,9 6,0 1,8 4,2 Výnosem 6 tun zrna se odčerpá: Odčerpané množství živin v kg.ha -1 Ječmen jarní N P K Ca Mg S 145 30 120 36 10 25
Průměrný odběr živin (kg.ha -1 ) za období 2001 2004 do fáze DC 71 223 33 239 60 20 18 16 100% 90% 68 5 80% 82 12 21 8 8 70% 31 60% 4 26 7 12 50% 26 65 5 2 40% 5 9 4 30% 2 65 5 20% 65 7 14 2 4 10% 2 24 2 20 4 1 2 0% 0 N P K Ca Mg S sušina Pokus Žabčice DC 71 DC 55 DC 33 DC 31 DC 23
Dynamika tvorby sušiny a odběru živin u jarního ječmene 120 metání kvetení zrání 15 odběr živin v kg/ha 100 80 60 40 počátek vegetace - odnožování sloupkování K N sušina 10 5 sušina v t/ha 20 P 0 IV. V. VI. VII. VIII. měsíc vegetace 0
Dynamika odběru Ca,Mg,S u jarního ječmene 70 60 odnožování sloupkování metání kvetení Ca zrání o dběr živ in (kg /ha ) 50 40 30 20 Mg S 10 0 20 30 40 50 60 70 vegetační fáze DC
Příjem živin během vegetace: v prvních 15 dnech intenzivnější příjem P nad N (rozvoj kořenů) po vytvoření 3 listu převažuje příjem N nad P (rozvoj listů) optimální koncentrace N a P stimuluje odnožování, vysoký obsah K tvorbu odnoží inhibuje od vzejití do 25 30 dne (1 kolénko) odčerpá ječmen 40 60% všech živin z celkového množství a přitom vytvoří 20 % sušiny
Vliv výživy na rozvoj kořenového systému Plná výživa Nedostatečná výživa
Požadavky jarního ječmene na předplodinu: jarní ječmen je plodinou staré půdní síly, zařazuje se po okopaninách (cukrovka, kukuřice na zrno či na siláž), nebo jako druhá obilnina (po pšenici). při zaorávání slámy kukuřice a pšenice upravu- jeme poměr C:N přidáním dusíku (7 10 kg.t -1 ve formě DAM- 390, SAM 240, močovina, aj.) při zaorání řepného chrástu aplikujeme na půdách s nízkou zásobou fosforu 4-5 kg P na 10 tun chrástu. vysoký obsah K v chrástu zvyšuje jeho příjem rostlinami, na harmonizaci přijmu je třeba zvýšit obsah P a Mg
Chemické složení posklizňových zbytků (Bezděk 1996) kg minerálních živin na 1 t posklizňových zbytků Posklizňové zbytky Sušina zbytků (t/ha) N P K Ca Mg Chrást cukrovky 5,86-7,50 27,5 2,6 30,7 8,53 3,73 Zbytky kukuřice 4,90-6,70 10,6 3,4 12,6 2,8 3,2 Sláma ozimé pšenice 4,10-6,20 6,3 0,9 11,2 3,2 1,2 Hořčice bílá * 2,20-3,30 5,5 0,3 3,5 2,7 0,1 Bramborová nať 0,70-1,30 22 1,4 23,5 27,4 6
250 Zaorávka chrástu u pozdně zaoraného chrástu se zvláště v případě 200 časného nástupu zimy a dlouhotrvajících mrazů dusí mineralizuje až na jaře 150 je-li jaro suché, může se projevit nedostatek dusíku 100 a je nutné přihnojit (15 kg N.ha -1 ) 50 při pozdější mineralizaci chrástu vzniká větší riziko zvýšení obsahu N-látek v zrnu ječmene 0 sušina 4,89t N (128,4kg) P (8kg) K (215,6kg) Ca (91,6kg) Mg (46,3kg) Na (118,9kg) S (23,1kg)
Zaorávka chrástu: zaoráním chrástu se obohatí půda v průměru o 220 kg N, 22 kg P, 295 kg K, 45 kg Ca, 34 kg Mg. u pozdně zaoraného chrástu se zvláště v případě časného nástupu zimy a dlouhotrvajících mrazů N mineralizuje až na jaře. je-li jaro suché, může se projevit nedostatek N a je nutné přihnojit N (15 kg N.ha -1 ). při pozdější mineralizaci chrástu vzniká větší riziko zvýšení obsahu N látek v zrnu. Měsíc Časně zaprav. chrást (říjen) Pozdně zaprav. chrást (listopad) N min v kg.ha -1 Bez zaprav. chrástu březen 140 104 116 duben 136 121 109
Vliv předplodiny a dávek N na výnos zrna 10 Vliv předplodiny a hnojení na výnos Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 9 8 ) výnos (t.ha -1 ) 7 6 5 4 3 sil.kuk cukrovka mák plodina varianta kontrola varianta 30kgN varianta 60kgN varianta 90kgN varianta 90 kgn+vitalon
Obsah N látek v zrnu ječmene 13 12,5 12 11,8 12,1 12,4 12,4 12 % 11,5 11 10,5 10,7 10,8 10,4 11,1 11,1 11,33 11,37 kukuřice mák cukrovka 10 9,5 9 kontrola 30 60 90
1 2 list 2 kolénko metání Mléčná zralost
Hnojení dusíkem: podle předplodiny podle N min v půdě podle rozborů nadzemních částí rostlin
Hnojení N podle předplodiny: A)Řepařská výrobní oblast: po organicky hnojených okopaninách dávku 30 kg N.ha -1, při výnosu cukrovky nad 50 t.ha -1 zvýšit dávku o 10 20 kg N.ha -1 po obilovině 30 50 kg N.ha -1 po zaorávce chrástu N nehnojit B) Obilnářská výrobní oblast: po organicky hnojených okopaninách dávku 40 50 kg N.ha -1 po obilovině 50 60 kg N.ha -1 Objektivně stanovujeme potřebu hnojení N podle obsahu N min v půdě ve vzorcích odebraných v předjaří (konec února, počátek března) z hloubky 0 30 cm
Hnojení N podle obsahu N min v půdě: podle N min v půdě ze vzorků odebraných v předjaří podle N min v půdě ze vzorků odebraných do fáze 2 3 listů rostlin Výrobní oblast Obsah N min (mg.kg -1 ) Dávka N (kg.ha -1 ) Obilnářská, < 12 60 bramborářská 12 22 40 > 22 20 Řepařská < 13 50 13 23 30 23 30 0 > 30 méně vhodné
Hnojení ostatními živinami: fosforečnými, draselnými a hořečnatými hnojivy se hnojí podle půdní zásoby a předplodiny tato hnojiva se zapravují na podzim orbou, případně se mohou aplikovat již k předplodině při nedostatku některé z těchto živin zjištěných na při nedostatku některé z těchto živin zjištěných na základě rozborů půdy, nebo rozborů nadzemních částí rostlin je třeba doplnit danou živinu aplikací hnojiv před setím, nebo během vegetace.
Hnojení dusíkem Základní hnojení Hnojení během odnožování Hnojení během sloupkování Pozdní hnojení dusíkem 0-60kgN/ha Dle Nmin Dle ARR v DC 21-24 0-50kgN/ha Dle ARR v DC 28-30 Dle ARR v DC 35-55 0-30kgN/ha
Vztah mezi obsahem dusíku v rostlinách ve fázi DC 60-61 a obsahem N-látek v zrně ječmene (Kroměříž 2001, 2002,2004; odrůdy Kompakt, Jersey) 14,00 Obsah N-látek v zrně 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 y = 2,324x + 7,8616 R 2 = 0,6834 0 0,5 1 1,5 2 2,5 Obsah N v rostlinách v DC 60-61
Vztah mezi obsahem dusíku v rostlinách ve fázi DC 60-61 a obsahem N-látek v zrně ječmene (Kroměříž 2001, 2002,2004; odrůdy Kompakt, Jersey) 14,00 Obsah N-látek v zrně 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 y = 2,324x + 7,8616 R 2 = 0,6834 11% 0,00 0 0,5 1 1,5 2 2,5 Obsah N v rostlinách v DC 60-61
45 40 35 30 25 20 15 10 Výnos zrna ječmene v g/nádoba bez korekce DC 23 DC 30 DC 39 Tato fáze je z pohledu korekcí nejvhodnější N1 N2 N3
Vliv živin na kvalitu sladovnického ječmene: Dusík: limituje obsah bílkovin v zrnu působí na počet produktivních odnoží ovlivňuje rovnoměrné dozrávání a podíl předního zrna Fosfor: působí na obsah škrobu a tím extraktu ve sladu zvyšuje podíl předního zrna Draslík: zlepšuje kyprost endospermu ovlivňuje jemnost pluch působí na syntézu sacharidů snižuje obsah N látek v zrnu působí na počet produktivních odnoží
Rostliny ve fázi počátku 3 listu při slabé a dobré zásobě živin v půdě (foto Richter)
Deficit fosforu
Rostliny ječmene 11-05-2004 kontrola P1 P2 P1S1
Deficit draslíku
Deficit vápníku Růst kořenů Omezuje růst listů
Deficit hořčíku Listy žloutnou a nekrotizují
Deficit síry Nejmladší listy světlezelené
Deficit bóru
Deficience mědi CD americke najit v lepsi kvalite Deformace klasu při metání
Deficience manganu
Ozimé žito
Požadavky a zásady hnojení je plastické k půdním a povětrnostním podmínkám ph 4,8 7,1 preferuje půdy lehčí má dobrou osvojovací schopnost na živiny Hnojení dusíkem - k základnímu hnojení aplikujeme 1/3 dávky N - k regeneračnímu hnojení velmi brzy (viz Zásad spr.zeměděl.praxe) - k produkčnímu hnojení (DC 31, N-tester) - kvalitativní hnojení v DC 51 v dávce 20-30 kg N
Oves
Požadavky a zásady hnojení je plastické k půdním a povětrnostním podmínkám preferuje střední až těžší půdy má dobře vyvinutý kořenový systém a dobrou osvojovací schopnost na živiny ph 4,7 7,3 citlivě reaguje na nedostatek Mn, Cu, Zn Hnojení dusíkem - k základnímu hnojení aplikujeme plnou dávku Nmin v půdě - přihnojení počátek sloupkování podle ARR