Tomimatsu H. &OharaM. (2003): Genetic diversity and local population structure of fragmented populations of Trillium camschatcense (Trilliaceae).

Podobné dokumenty
Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae).

Kameyama Y. et al. (2001): Patterns and levels of gene flow in Rhododendron metternichii var. hondoense revealed by microsatellite analysis.

Genetika vzácných druhů zuzmun

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 12. Shrnutí,

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 3. Analýza isoenzymů

Tribsch A., Schönswetter P. & Stuessy T. (2002): Saponaria pumila (Caryophyllaceae) and the Ice Age in the European Alps. American Journal of Botany

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Populační genetika a fylogeneze jedle bělokoré analyzována pomocí izoenzymových genových markerů a variability mtdna

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.

Populačně-genetická data

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Genetická variabilita. rostlinných populací

Příklady z populační genetiky lesních dřevin

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Metody studia historie populací. Metody studia historie populací

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 2. Přehled aplikací a otázek

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

CLP ANALYSIS OF MOLECULAR MARKERS DIGITAL IMAGE ANALYSIS OF ELECTROPHOEROGRAMS CZECH VERSION

Genetika kvantitativních znaků

Populační genetika II

Genotypy absolutní frekvence relativní frekvence

Důsledky selekce v populaci - cvičení

Tok GI v buňce. Genetický polymorfizmus popis struktury populací. Organizace genetického materiálu. Definice polymorfismu

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Semenné sady systém reprodukce a efektivita

Hardy-Weinbergův zákon - cvičení

Genetika populací. kvalitativních znaků

Prokazování původu lesního reprodukčního materiálu pomocí genetických markerů

Metody studia historie populací. Metody studia historie populací. 1) Metody studiagenetickérozmanitosti komplexní fenotypové znaky, molekulární znaky.

Příklady z populační genetiky volně žijících živočichů

GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost

Drift nejen v malých populacích (nebo při bottlenecku resp. efektu zakladatele)

PhD. České Budějovice

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Genetická diverzita masného skotu v ČR

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování

Selekce v populaci a její důsledky

Vytvořen. ení genetické databanky vybraných druhů savců ČR ití pro udržitelný rozvoj dopravy. Tomáš. Libosvár

Důsledky ex-situ kultivace pro populace vzácných druhů

Vztah genotyp fenotyp

Genetická charakterizace pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) v oblasti Šumavy

Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek

Jak měříme genetickou vzdálenost a co nám říká F ST

Genetika kvantitativních znaků. - principy, vlastnosti a aplikace statistiky

Populační genetika Radka Reifová

Úvod do populační genetiky

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

Zesouladení ( sjednocení ) poznatků genetiky a evolucionistických teorií

= oplození mezi biologicky příbuznými jedinci

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Problémy malých populací

Populační genetika III. Radka Reifová

VARIABILITY IN H-FABP, C-MYC, GH, LEP, LEPR GENES IN LARGE WHITE, LANDRACE AND DUROC BREEDS OF PIGS

Elektroforetická laboratoř NP Šumava, její role a výsledky při výzkumu genetické diverzity smrku ztepilého na Šumavě a v ČR

Výsledky studie genetické variability plemene český fousek a dalších plemen ohařů

Osnova přednášky volitelného předmětu Evoluční vývoj a rozmanitost lidských populací, letní semestr

Příbuznost a inbreeding

Genetický polymorfismus

Malcomber S.T. (2000): Phylogeny of Gaertnera Lam. (Rubiaceae) based on multiple DNA markers: evidence of a rapid radiation in a widespread,

Konzervační genetika GENETICKÁ DIVERZITA

Prostorová variabilita

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

World of Plants Sources for Botanical Courses

UTILIZATION OF DNA MICROSATELLITES USED IN PARENTITY PANEL IN EVALUATION OF DIVERZITY AND DISTANCES BETWEEN THE BREEDS OF PIGS IN CZECH REPUBLIC

ÚSTAV FYZIKÁLNÍ BIOLOGIE JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Geografická variabilita

P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh

Genetické mapování. v přírodních populacích i v laboratoři

Genetika populací. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Genetický polymorfismus jako nástroj identifikace osob v kriminalistické a soudnělékařské. doc. RNDr. Ivan Mazura, CSc.

Úvod do nonhla-dq genetiky celiakie

PROSTOROVÁ EKOLOGIE, metapopulace, kvantitativní změny populace

Metody studia historie populací

S = c.a z. log(s) = log(c) + z.log(a) Rovnovážná teorie ostrovní biogeografie. The species-area relationship. The species-area relationship

Základy genetiky populací

Coalesce spojit se, splynout, sloučit se. Didaktická simulace Coalescence = splynutí linií

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB)

KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Rozptyl a migrace. Petra Hamplová

Pěstování pokusných rostlin

Chromosomy a karyotyp člověka

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Crossing-over. over. synaptonemální komplex

Biologie a genetika, BSP, LS7 2014/2015, Ivan Literák

Vyhodnocování multilokusových dat II verze (T. Fér, F. Kolář)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita

GENETIKA POPULACÍ KVANTITATIVNÍCH ZNAKŮ

Zdeňka Veselá Tel.: Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.

Transkript:

Populační studie Tomimatsu H. &OharaM. (2003): Genetic diversity and local population structure of fragmented populations of Trillium camschatcense (Trilliaceae). Biological Conservation 109: 249 258.

Proč to studovali? fragmentace snížení velikosti populace genetický drift, inbreeding redukovaná heterozygosita snížení fitness ztráta alelické diverzity eliminace možných budoucích výhod pozitivní vztah gen. diverzity a heterozygosity a velikosti populace jakýje genetický efekt fragmentace?

Popis krajiny a druhu vysoce fragmentovaná, mnoho malých lesů Trillium souvislé populace (> 5 ha) self incompatible pouze outbrední semena diploid (2n=10) dlouho žijící nejméně 20 let reprodukce pouze semeny

Metody 12 populací z vých. části Hokkaido 40 vzorků z populace (listy) vzorky na suchý led ( 80 ºC) testováno 14 enzymů, 6 vybráno 11 pravděpodobných lokusů

Analýza dat FSTAT procento polymorfních lokusů (P) prům. počet alel na polymorfní lokus (A p ) prům. počet alel na lokus (A) pozorovaná heterozygosita (H E ) očekávaná heterozygosita (H O ) F statistiky (F IT, F ST, F IS ) gene flow standard. genetická vzdálenost Nei neighbor joining dendrogram + bootstraping

P = 90.9% 18.2 81.8 % A = 2.55 H O < H E Výsledky (Table 2) F IS vyšší v relativně malých populacích F ST 0.130 Aat 1, Aat 2 korelace se zem. šířkou NJ oddělení S a J populací (v rámci skupin nižší F ST )

Vztah A, P a velikosti populace signifikantní závislost redukovaná genetická diverzita v malých populacích 46% alel vzácných nepozorovány v malých populacích F IS a heterozygosita žádný vztah

Diskuse genetický bottleneck v době fragmentace snížení velikosti populace ztráta alel nízká disperse semen mezi S a J populacemi bariera v genovém toku limitovaná schopnost šíření semen (mravenci do 3.3 m) omezená dostupnost opylovačů nízká genetická diferenciace v rámci skupiny relativně vysoká migrace odhad historického toku za ekvilibria migrace/drift gene flow stoupá s klesající velikostí populace

Závěry pro ochranu přírodyp pro zachování alelické diversity je třeba min. 550 kvetoucích jedinců v populaci dlouhodoběji je potřeba větší velikosti populací, aby nedošlo ke ztrátě alel alelická bohatost může být korelována s adaptivními rozdíly historicky 2 geneticky neprovázaná území obě oblasti musí být chráněny

Systematická studie Ehrendorfer F., Samuel R. & Pinsker W. (1996): Enzyme analysis of genetic variation and relationships in diploid and polyploid taxa of Galium (Rubiaceae). Plant Systematics and Evolution 202:121 135

Proč to studovali? systematicky problematické polyploidní okruhy vznik polyploidů vztahy mezi diploidy a tetraploidy rozdíly a identifikace jednotlivých taxonů

Studované druhy vytrvalé byliny cizosprašné (outbreeding) opylovány hmyzem 7 ze sekce Leptogalium 2 ze sekce Leiogalium autotetraploidi tetrasomická dědičnost

Metody 10 26 jedinců z populace sbírány v přírodě, pěstovány v zahradě 7 enzymů horizontální škrobová elektroforéza nejhojnější alela 100, ostatní dle relativní mobility

Výsledky 11 pravděpodobných lokusů 37 alel 13 alel nalezeno v obou sekcích unikátní alely v obou sekcích rozdíly mezi druhy hlavněve frekvencích fylogenetická analýza UPGMA(Nei) jasnéoddělení sekcí

Diploidi tetraploidi blízce příbuzné 2x a 4x druhy málo alel u 4x, které nejsou u 2x počet genotypů u 4x je vyšší než u příslušných 2x tetrasomická dědičnost absence fixované heterozygosity, více než 2 alely u jedince není obecná korelace mezi H a ploidií může být vyšší u 4x než u příslušných 2x

Diskuse a závěrz jasněoddělené sekce žádní hybridi, odpovídá morfologii několikerý vznik polyploidů autotetraploidi tetrasomická dědičnost postrádají fixovanou heterozygositu velmi málo nových alel allogamické druhy relativně vysoká heterozygosita více genotypů u polyploidů vyšší morfologická variabilita zvýšená adaptivní flexibilita vyšší kolonizační schopnost